Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 28. května 2021

28. květen 2021

Hostem byl Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání přijal prof. Richard Hindls, dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Dobrý den přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ekonoma a statistika se zeptám, například na to, co je za rostoucí důvěru v ekonomiku, jaký je odliv zisku a dividend z České republiky. A kdy jsme zažili daňově nejsvobodnější roky, nerušený poslech. Důvěra v českou ekonomiku byla v květnu nejvyšší za rok a půl. Důvodem je podle statistiků rozvolňování protikoronavirových opatření. Důvěra stoupla u spotřebitelů i mezi podnikateli, a to docela razantně. Obávají se, pane profesore Hindlsi, lidé méně zhoršení celkové ekonomické situace a ztráty zaměstnání než v těch předchozích měsících?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
myslím, že se jednak obávají méně a jednak, že to v uvozovkách nemohou vydržet. Ono opravdu to omezení, které trvá vlastně rok a čtvrt nebo možná ještě o něco déle, je opravdu pro každého z nás velmi složité, jakkoliv všichni chápeme, k čemu jsme byli vystaveni a ještě pořád vystaveni jsme a ještě ani nemáme úplně jasně představu o tom, jak se to bude vyvíjet, ale určitě platí to, že, řekněme, postup vakcinace a i některé jiné ekonomické jevy, které k tomu přistupují, v lidech vzbuzují důvěru. Konjunkturní průzkumy jsou o naší spotřebě a o tom, jak se chováme, ale jsou také o očekáváních podniků i tam je celkem ta situace mnohem příznivější, než byla třeba před třemi, pěti měsíci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je tedy i možná podle těch průzkumů typické pro naše, řekněme, spotřebitelské chování?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
si myslím, že je v současné době, tak jak jste říkala, na něj především doléhá, řekněme, silně nebo rychle ustupující epidemie. Pokud bychom samozřejmě brali do hry i ty čistě ekonomické prvky, jako je zaměstnanost nebo inflace, tak samozřejmě i v této oblasti se promítá to, že se prostě ekonomika nejenom u nás, že se ekonomika zklidňuje, že nakonec i třeba neklidné americké volby máme za sebou. Došlo k jakési dohodě mezi Velkou Británii a Evropskou unií. To jsou všechno věci, které mohou přispět ke klidu ve společnosti a, a to je, řekněme, v těch produkčních sférách, tak také v našich myslích, myslích spotřebitelů. Pochopitelně existují určitá rizika. Ta rizika jsou stále ještě trochu na straně zaměstnanosti nebo nezaměstnanosti. Přece jenom se nezaměstnanost jakkoliv naše čísla patří k nejlepším, ne-li vůbec nejlepší v Evropě, tak nezaměstnanost přece jenom trochu vzrostla. Důležité také je, jak lidé vnímají svojí finanční situaci. Tam se podle toho posledního průzkumu situace v tom vnímání těch názorech lidí, v těch očekáváních lidí nezhoršila. Častěji se teď hovoří o inflaci, a to pochopitelně lidi trochu trápí, protože zvedání cen vidíme na každém rohu a nakonec i poslední čísla 3,1 meziroční růst inflace za duben ukazují, že nějaká jistá obava z inflace tady existuje a zase nejenom u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč se zdražuje?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Na to je celá řada důvodů. Samozřejmě především je odložená spotřeba. Bylo, nebylo kam jít, nebylo co kupovat. Byla zde obava, vždycky platí v ekonomii, že když se něco děje a jakkoliv ty příčiny nebyly ekonomické, byly, byly, řekněme, biomedicínské. Tak se do ekonomiky silně promítly, a to vždy v lidech vyvolává, vyvolává obavu. Říká se tomu odsouvání spotřeby, lidé odsouvají svojí spotřebu na klidnější doby. Navíc byli k tomu odsunutí i trošku donuceni tím, že nebylo kde co nakupovat. No a z druhé strany všichni ti, kteří se teď na trh vrací, buď svými výrobky nebo svými službami, tak samozřejmě se budou snažit ty ušlé tržby a ušlé zisky dostat zpátky. Tak jsme vlastně u toho, že se vlastně po roce zase inflace dostala na 3 %, ale je tomu taky v jiných zemích. Je tomu tak dokonce i za oceán ve Spojených státech. Je to zase bych řekl takový celosvětový jev.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem spotřebitelská důvěra se zlepšuje i v Německu, byť méně, než se čekalo, nebo méně rychle. Vrátila bych se, pane Hindlsi, k očekáváním podniků, jaká jsou?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tady samozřejmě je potřeba vidět, co všechno vlastně ty podniky provází, o jaký a nedá se to úplně generalizovat, protože každý podnik je jiný. Máme výrobu a máme služby a podobně. Ale u těch podniků se trošku ukazuje, že může existovat určitý nedostatek materiálu nebo některé výpadky v zařízeních. V těch dodavatelsko-odběratelských vztazích to pochopitelně je věc, kterou ještě nemáme úplně srovnánu. Ještě nejsme stále tam, kde ekonomika byla před těmi, řekněme, dvěma lety. Tak pochopitelně v téhle obnově se čekat, že lidé nebo vedoucí těch podniků, managementy podniků budou mít určitou obavu. Je tady také to, že asi tím, jak se ekonomika zpomalila, se v řadě podniků bude muset přistoupit především k obnově. Asi více možná k obnově některých zařízení a technologií více než možná k nástupu nových technologií. Tak tohle všechno ještě v myšlenkách lidí nebo těch manažerů těch podniků přetrvává. Ono se tomu říká statistika čísel. Konjunkturní průzkumy jsou významnou součástí, dneska nejenom statistiky ale i celé ekonomie a promítají se do nich především nálady lidí, kteří, kteří ty podniky vedou a tam tyhle ty obavy asi ještě přetrvávat mohou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hospodářská komora vyzvala vládu, aby co nejrychleji otevřela zbývající provozovny, s ohledem na vývoj epidemie, který je velmi příznivý. Měla by také představit šestý balíček, vlastně v rámci těch protiepidemických opatření toho, respektive toho rozvolňování. Stejně jako plán na podzim, jaký na to máte názor?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak dneska ráno jsem zaslechl, že možná se otevřou o týden dříve i restaurace. Samozřejmě dostáváme se na začátek, ten tlak nás všech, nás jakoby, řekněme, běžných občanů i těch, kteří nesou odpovědnost za fungování firem, podniků, bank. Samozřejmě roste. Na druhé straně asi obezřetnost musí zůstat stále velmi vysoká. jsme se poučili z těch hrubých chyb, které, ke kterým došlo loni v srpnu, loni v září. A i když ta situace není taková, že by se asi mohla epidemie aspoň podle těch současných podmínek vrátit do nepříznivé situace, která nastala loni na začátku podzimu. Tak stále si myslím, že určitá obezřetnost na místě je. Na jedné straně rozumím tomu, že všichni chtějí, aby se rozvolňovalo, aby se ekonomika dala do pohybu, aby se náš život vrátil tam, kde byl. Na druhé straně je pořád ještě potřeba mít trochu vztyčený prst a dívat se, co se ještě může stát, pořád vyhráno ještě není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle aktuálních zpráv se na severu Čech objevila nová varianta koronaviru. Také podle údajů od premiéra Andreje Babiše bylo v České republice podáno 5 milionu dávek vakcín proti nemoci covid-19. Pane profesore, co se týče těch podpůrných programů vlády, jsou různé, měly by některé končit, což se mimochodem hospodářské komoře nezamlouvá. Jak dlouho a ve kterých byste pokračoval nebo jak optimálně vlastně je znovu nastavit nebo prodloužit?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak současná koncepce podle toho, co se objevilo, řekněme současná vládní koncepce podle toho, co se objevilo na začátku tohoto týdne říká, že většina provozů se vrací do svého normálního režimu a že není potřeba v některých programech pokračovat, protože v těch postižených, řekněme, sférách zůstává menšina podniků. si myslím, že nakonec k nějaké dohodě mezi, řekněme, stranou podnikatelů a zaměstnavatelů a řekněme státem nebo vládou nakonec dojde, protože pokud by se všechno mělo vyvíjet příznivě, tak by to nemělo dlouho trvat, aby se ty činnosti skutečně obnovily. Na margo těch opatření jakkoliv často byla kritizována a nebyla možná úplně dobře komunikována, je potřeba říct, že v zásadě ve svém souhrnu jejich výsledek je kladný, protože udržel naši ekonomiku přes propady, přes velký deficit státního rozpočtu. Udržel naší ekonomiku v chodu. A nakonec řadu podniků udržel aspoň, řekněme na tom volnoběhu nebo na těch minimálních otáčkách tak, aby se podniky mohly vrátit. Samozřejmě nezapomínejme ani na to, že tady je několik desítek tisíc podnikatelů, kteří se ke své činnosti nevrátí, ale prožili jsme si něco enormního. Z tohohle pohledu ta opatření hodnotím spíš dost pozitivně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls. Česká koruna vůči euru posiluje. Letos je to o více než 3 %. Jaká je to zpráva pro exportní firmy a jaká třeba i pro ty, kteří se chystají letos na dovolenou do zahraničí? Možná ještě připomenu, že mezi evropskými měnami, které letos nejvíce posilují vůči euru, je naše koruna na třetím místě.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak je to zase odraz toho, o čem jsme teď v těch posledních pár minutách hovořili, že se zklidnily trhy, že se vlastně vyřešily i některé, řekněme, geopolitické problémy, které jdou nad rámec nebo mimo rámec epidemie, že se udržela v docela dobrém chodu nakonec po těch prvních ztrátách čínská ekonomika, protože Čínu, řekněme, v podzimním a zimním období ta pandemie nepostihla aspoň podle dat, která přichází do Evropy. A čínská ekonomika nakonec v těch posledních dvou čtvrtletích prokázala docela silný růst. To všechno jsou optimistická očekávání. Česká koruna posiluje, protože se vrací tam, kam asi patří, to tam ta její slabý kurz vlastně nebyl úplně bych řekl přirozenou ekonomickou kategorií. Ona ještě více než k euru posiluje vůči dolaru. Na druhé straně je tady otázka, jestli třeba tolik zmiňovaná, tam si úplně jist nejsem, jestli tolik zmiňované to, že silná koruna bude, nám zlevní dovolenou. Tam si nejsem úplně jist, nechme teď stranou, kam budeme moct jet a kam nebudeme moct je, ale přestože čistě ekonomicky nebo čistě kvantitativně by posilující koruna zlevnila naše zájezdy do zahraničí. Hovořím teď o zahraničí, protože bude koruna silnější. Na druhé straně si myslím, že zase ti, kteří podnikají v cestovním ruchu, v Řecku, v Itálii, ve Španělsku, ve Francii a tam, kam se většinou jezdí anebo kdekoliv jinde, tak si myslím, že také zvýší ceny, takže možná něco z toho, co ušetříme na zesilující koruně, zase utratíme nebo proděláme na tom, že se asi i v těchto střediscích budou zvyšovat ceny, protože země jako Řecko třeba nebo některé další, jsou bytostně závislé na cestovním ruchu a budou muset ty peníze nějak dostat zpět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na kolik jsou stabilní tuzemské banky?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Ty jsou velmi stabilní, nakonec to je taková, to je takový atribut, který trvá od těch konci devadesátých let, kdy naše banky měly obrovské problémy, tak vlastně kolik 20 let, 25 let se naše banky velmi stabilizovaly. To, co se teď zase objevilo v poslední době, zátěžové testy a průzkum vlastně nebo, nebo aktivity České národní banky vůči stabilitě komerčních bank, se ukazují, že ty banky jsou v dobrém stavu a že zvláštním způsobem nějak nebyly pod, i když jejich zisky jsou menší, že zas tak velkým způsobem postiženy tou pandemií nebyly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Česká národní banka včera rozhodla, že zatím nezpřísní limity na hypotéky, kterými by přibrzdila rekordní zadlužování domácností. Je to rozumná politika?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Bytový trh, trh s byty, s nemovitostmi, nájmy, pronájmy, rekreační bydlení, druhé byty. To je bych řekl samostatný příběh. Asi je to správná politika nebo určitě je to správná politika, protože dostupnost bytů se nějakým zvláštním způsobem nezlepšila. Bylo možná takové určité přechodné období, kdy pandemie trošku snížila tlak na bytovou, na bytovou situaci. Možná trošku zpomalila růst cen nemovitostí, pozemků, nájmů. Na druhé straně ta situace příliš dobrá není a dostupnost dobrého bydlení stále není vysoká. Zachytil jsem tu informaci i o tom, i když je to potřeba brát jako odhad, že ceny nemovitostí jsou zhruba o nějakých 20 % předražené v některých velkých sídlech, jako je Praha nebo jiná velká města, je to ještě o nějakých 5, 7 procentním bodů více. Ten nemovitostní trh je stát ve státě. V současné době skutečně ty ceny bytů jsou enormní. Uvědomme si, že hovoříme třeba o částce 100 000 za 1 m2, tak si každý může vynásobit, jak velký byt a samozřejmě není to, je to jiné v Praze a jiné třeba v menších sídlech. Ale myslím si, že to rozhodnutí České národní banky je dobré, sice nevyřeší tu situaci, ale určitě nezhorší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem nevím na kolik se, a zda to nějak sledujete, orientujete v tom novém stavebním zákonu? Víme, že se v průběhu těch příprav změnil, a ani po schválení sněmovnou není jisté, jestli projde v současné podobě tak jenom na okraj.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Vy jste použila hezký slovo orientovat, to je skutečně zázrak, pokud by se v tom někdo dokázal orientovat, protože si pamatuju, že v době mezirezortního připomínkového řízení, což je několik měsíců nazpátek, bylo kolem 4000, 4000 závažných připomínek, mezirezortní připomínkové řízení rozlišuje různou intenzitu těch připomínek. Ty závažné se musí vypořádat buď tak, že se přijmou, nebo že se s nimi nesouhlasí a musí se pokračovat v debatě. myslím, že ten stavební zákon se dneska stal velkým politikem. Přiznám se, že ho nesleduji zas tak detailně, ale soudě podle toho, že se teď dostane do Senátu, že se zřejmě znovu vrátí na půdu Poslanecké sněmovny, je vidět, že ještě ta věc neskončila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 25. června. Loni to bylo 24. června. Společně s loňským rokem jde o daňově nejméně svobodný rok od roku 2000, jak se vyvíjela naše, řekněme, daňová svoboda nebo kdy byly ty nejsvobodnější léta?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak samozřejmě u daní ani tak podle mého názoru není důležité, jestli jsou, řekněme, nevím vyšší nebo nižší, to pochopitelně nějaký vliv na ekonomiku, ale především bych řekl, že daně musí být stabilní a my jsme spíše svědky toho, že se v poslední době do toho daňového systému zasahuje příliš často. tomu rozumím teďko ve smyslu toho, že máme vysoký deficit, že očekáváme 500 miliard salda v tomto roce. Nebyli jsme na tom dobře, o mnoho lépe ani v loňském roce. Rozumím tomu, že teď asi nějaké úpravy toho systému přijít musí. Ale, řekněme, ta dlouhodobá určitá nestabilita, časté změny v těch daních a nejistota podnikatelů, co vlastně bude po prvním lednu platit, si myslím, že je mnohem důležitější než to, jestli Den daňové svobody je 23. června nebo 15. června. Také záleží na výpočtu, jsou i jiné metodiky, které vychází více či méně z národních účtů, takže nebral bych tohle datum zas tak vážně. Spíš v této souvislosti zaráží jiné slovní spojení. To je to, že do toho příslušného data, teď nechme, jaké to datum je, pracujeme na stát. To je věta, které vůbec nerozumím, protože samozřejmě ono to tak vypadá, do teďka platíme daně. Na svých daních jsme zaplatili vlastně skoro 50 % na tom daňovém mixu z toho co jsme vydělali, ale vždyť stát nám také toho hodně vrací. Vždyť existuje pojem naturální, sociální transfery, kdy se nejrůznějším způsobem vrací ty peníze zpátky, vrací se samozřejmě těm třeba sociálně slabším. Odlišují se ještě naturální sociální dávky. Vrací se nerovnoměrně různým domácnostem, ale stát také mnoho vrací. Takže on ten Den daňové svobody, pokud se díváme jenom na to, kolik zaplatíme daní a nedíváme se na to, kolik toho dostáváme a můžeme si myslet o tom, jak hospodaří stát cokoliv, tak je takovou bych řekl docela umělou konstrukcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká ekonom a statistik prof. Richard Hindls. Otevřeme další téma, a to je odliv zisku a dividend z české ekonomiky. Pane profesore, kolik si zahraniční vlastníci firem v České republice rozdělili ze svých zisků na dividendách?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak současné době ten odliv, řekněme, v posledních několika málo letech se drží kolem 300 miliard korun. To je zhruba, když budu počítat 6 bilionů korun hrubý domácí produkt. Tak je to nějakých 5 % hrubého domácího produktu. Ta křivka narůstá velmi strmě, protože ještě na počátku nebo v polovině devadesátých let se hovořilo o jednotkách miliard. Na konci minulého století, tisíciletí to bylo nějakých 20, 30 miliard a dneska po těch dalších 20 letech je to 10× tolik. Je to způsobeno celou řadou věcí. Naše ekonomika, která se otvírala světu, se dostala samozřejmě do těch nejrůznějších mezinárodních vztahů. Otevřela se světu, stala se součástí nejrůznějších řetězců, nejrůznějších způsobů transferu, zboží a technologií a podobně. To je docela normální. Dokonce se říká, že, řekněme, ty částky, které plynuly do české ekonomiky ze zahraničí, byly větší, než odpovídalo postavení ekonomiky nebo síle české ekonomiky v mezinárodním kontextu. Na druhé straně je také potřeba vidět, že ty investice přinesly určitou úsporu, řekněme, nebo určité možná často technologické zlepšení celé řadě podniků. Tak z tohohle hlediska je potřeba posuzovat tuto částku velmi střízlivě, ale 300 miliard je docela hodně a zdá se, že to ještě není konečné číslo. I když ty výnosové křivky, u kterých se hovoří zhruba o délce 15 let, se asi zpomalí a možná to o mnoho více než těch 300 miliard nebude ročně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je tedy ta výnosnost, je stabilní výnosnost těch přímých zahraničních investicí?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
To je strašně různé, protože podívejme se třeba jenom na Německo. Německo jako náš největší partner, tak zhruba z těch všech dividend odsává, můžu-li použít toto slova a teď to nemyslím nějak špatně skoro pětinu, nějakých 17, 18 %, řádově něco pod 50 miliard. Čili podívejme se jen na tuto, na tuto zemi. Ale zase si uvědomme, jaké firmy u nás jsou. Je to Volkswagen, je to Lidl, je to Kaufland, je to Siemens, je to T-Mobile, EON, Innogy, Barrum. To jsou obrovité firmy, které vlastně k nám z Německa přišly a nějakým způsobem tady hospodaří a samozřejmě svoje zisky si odvádí. Také jsem investovaly celou řadu technologií, tak se podívejme jenom na Škodovku v Boleslavi, jaké to jsou technologie a odkud přišly. Tady je spíš zajímavé vidět jinou věc, že vlastně v tom, řekněme, produkčním cyklu vždy ten vlastník si nechá to nejlepší. Především to co do toho složí jako, vyloží jako svoje know-how, to je věda a výzkum, technika. A potom nechá si ten koncový článek. To znamená, prodej, marketing a finalizace toho produktu. Ostatní potom většinou jde do těch jiných zemí, jako jsme třeba my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze tohle nějak změnit nebo vylepšit?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Půjde to jenom velmi pomalu, to je dobrá otázka samozřejmě a je to především o technologické vyspělosti. Dokud prostě ty nápady se budou rodit a ty silné intenzivní technologie se budou rodit v jiných zemích, než je to u nás. Tak samozřejmě ten, kdo teď kraluje technologicky světu, tak si diktuje podmínky, protože je vlastníkem a je vlastníkem nejenom peněz, ale je také vlastníkem technologií a nápadů. A i my jsme jenom malou ekonomikou, tak pochopitelně nemůžeme mít takové výsledky třeba ve vývoji a výzkumu jako Německo nebo Spojené státy nebo Británie, ale přece jenom si myslím, že cesta ven z toho je především novými technologiemi, inovacemi a tohle nebude úplně jednoduchá věc jednak proto, že to nejde rychle, jednak proto, že to hodně stojí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A máme podle vašeho názoru, pane Hindlsi, ambici vůbec jaksi, nechci říct být lídrem, ostatně proč ne.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak si myslím, že určitě ano, nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V některých oblastech.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak to chci říct samozřejmě, v některých oborech asi při, řekněme, 10 nebo 11 milionech obyvatel a poměrně nízké produktivitě práce stále ještě, která u nás v porovnání s tím vyspělým světem, si asi nemůžeme úplně klást ambice, že budeme lídrem, ale jsou určité technologie, kde, řekněme, zase mezinárodní spoluprací jako vidíme třeba nanotechnologie a podobně, může určitého postavení dosáhnout, ale znovu říkám, je to otázka peněz a také otázka času.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký je z vašeho názoru, pohledu tedy zájem investovat v České republice?


Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
není tak silný, jako býval. Je to dáno tím, že jednak stoupla cena pracovní síly, přece jenom naše pracovní síla je velmi kvalifikovaná, lidé jsou tady velmi šikovní a dobře vzdělání, to si prostě řekněme, že česká pracovní síla. Teď mám na mysli zcela obecně jakýkoliv typ profese, je velmi inteligentní, je velmi pracovitá a je velmi dobře vzdělaná. Z tohohle pohledu pochopitelně také požadavky, to třeba vede přes odbory nebo přes přirozený růst mezd. Samozřejmě cenu práce u nás zvyšují. Tím je pochopitelné, že se tím pádem stáváme trochu méně atraktivní z pohledu nákladů a výnosů pro ty, kteří sem investují. Takže i ta výnosová křivka, o které jsem hovořil, se trošinku zploštila, takže se očekávat, že spíš ten zájem bude menší, než byl dosud. Ale tady je právě náš prostor do těch vzniklých mezer, se prosadit vlastními schopnostmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem promítne se vůbec krize koronová, protiepidemická opatření, vlastně utlumení celé řady oblastí do mezd?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, tak samozřejmě teď se bude muset taky trochu šetřit, protože řada podniků, půjde o veřejný sektor, o veřejné instituce nebo o privátní sektor. Řada institucí se dostala pod tlak, buď těch produkčních nebo provozních institucí. Pod tlak se dostal stát, který obrovský deficit a bude muset řešit svůj dluh. Ale to vyžaduje pochopitelně šetřit a nějakým způsobem ten růst, on začal zpomalovat růst mezd v minulém roce. Teď se hovoří o tom, že se nebudou zvyšovat platy ve státní sféře, ve státních, ve státních institucí. To všechno asi je nutné, je potřeba počítat s tím zpomalením mezd. Na druhé straně tady trošku hrozí inflace a pořád spotřeba je to, co může zejména spotřeba v domácnostech nejvíce ekonomiku rozhýbat, takže tady si myslím, že ještě bude docela s tím určitý problém a pokud dneska hovoříme o tom, že i banka a centrální banka chystá zvýšení úrokových sazeb, tak to může na růst ekonomiky nějaký dopad mít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak jak hodnotíte fakt, že koalice se shodla na zvýšení důchodů o 300 nad povinnou valorizaci?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, tak to si myslím, že za tu minutu nestihneme. Tady jde spíš o to, na co je to valorizační schéma. Tak valorizační schéma je nějaké nařízení, nějaké opatření, které zákonnou povahu. Ono se za posledních 5, 6, 7 let uplatnilo snad jenom jednou a vždycky se tam připojují nějaké výjimky. Pak je také potřeba říct, jestli nebylo lepší přidat třeba jednorázově, jako se to stalo loni, protože to systémové zvýšení vlastně bude vstupovat do valorizací v dalších letech. Ale dívám se na hodinky, a to si myslím, že nejsme schopni zvládnout tuhle tu debatu teď. Ale samozřejmě bude to znamenat dalších, zhruba každých 100 přináší možná 3, 4, 5 miliard do státního rozpočtu, výdaj a to je hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komentář prof. Richard Hindlse, k aktuálnímu dění. vám za to děkuji a přeji vám a posluchačům hezký den.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Také děkuji a přeji hezký den také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.