Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 22. října 2021

22. říjen 2021

Hostem byl Richard Hindls.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí, je dnes ekonom a statistik Richard Hindls. Dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Dobrý den přeji.

Vladimír KROC, moderátor
Proč inflační křivka strmí vzhůru, co je příčinou rychlého zdražování energií, pomůže nízká DPH a čím si letos ekonomové zasloužili Nobelovu cenu? O tom budeme povídat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
13 let nebyla tak vysoká inflace. V celé Unii se meziročně vyšplhala na 3,6 %, u nás je inflace těsně pod 5 %, ale tahle dvě čísla nelze srovnávat, protože v prvním případě jde o tzv. harmonizovanou inflaci. Jaký je v tom rozdíl?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Rozdíl je samozřejmě v to, jak vypadá spotřební koš, a v tom, že Evropská unie se snaží pro právě tu možnost srovnání, o které jste hovořil, vytvořit jakési, řekněme, společné podmínky. Přece jenom naše stravovací návyky, naše kulturní návyky jsou jiné než v ostatních zemích, ale přesto zase ta vzdálenost mezi tím harmonizovaným košem a těmi národními koši nebo těmi národními mírami inflace tak veliká není, spíš je z toho, co jste říkal, důležité to, že tak jako u nás, tak i v Evropské unii ta inflace poskočila skutečně hodně, možná o nějakých 2,5 nebo možná skoro 3 procentní body, protože ještě někdy, nevím, co je dneska, podzim, zjara se držela pod jedničkou nebo kolem jedničky, tzn. asi o 3,5.

Vladimír KROC, moderátor
Ta harmonizovaná inflace u nás je asi 4 %, čili o něco vyšší než ve zbytku Evropy, ale co je její hlavní příčinou, myslím vysoké inflace? Je to rychlý růst cen energií?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Je toho víc. Možná, kdyby se to vzalo úplně obecně, tak pochopitelně po odchodu, takhle, odchodu, pandemie ještě zdaleka neodešla, ale prostě už pravděpodobně nedojde k nějakým velkým lockdownům nebo podobným věcem, ta ekonomika se přece jen do pohybu dala, to znamená, že se samozřejmě hledají nové zdroje. No, ale má to celou řadu vedlejších efektů. Zaprvé se tou epidemií nebo tím divným obdobím narušily dodavatelské řetězce, takže řada věcí chybí, teď nechme čipy stranou, ale prostě řada věcí chybí. Ta, řekněme, harmonická ekonomika, taková ta proporcionální ekonomika není v té podobě, v té struktuře, jako byla před pandemií, to je jedna věc. Druhá věc je, lidé také samozřejmě nemohli kupovat, nebo přes internet, nebo řadu věcí jste musel odložit, hromadily se jim peníze, rostla odložená kupní síla a to dneska vlastně obyvatelstvo, domácnosti vrací zpátky na trh, to je další věc. Do toho je taková ta, bych řekl, ten souběh s energiemi, to je samozřejmě velká věc, protože to zachvátí prakticky celý svět a není to jenom elektrická energie, je to topná nafta, je to nafta jako taková, jsou to pohonné hmoty. A tohleto všechno samozřejmě tu inflaci zvedlo nebývalým způsobem, zvedlo ji u nás o nějaké 2,5, řekněme, procentního bodu. Tohleto všechno z velké části je k nám samozřejmě, řekněme, dovezeno, my jsme se neoplotili jenom tou vlastní inflací, my jsme si ji také dovezli, o to hůře se proti ní bojuje, protože ty nástroje měnové politiky, které mají centrální banky, teď nejde o naši banku, ale všechny centrální banky, jsou samozřejmě limitovány. S cenami energií ve světě, s růstem cen povolenek prostě a s dalšími věcmi, s omezováním těch tradičních energetických zdrojů uhelných, jaderných, s tím my nic neuděláme a budeme tuhletu věc muset ustát. A pochopitelně možná dneska už 3 biliony odložených kupních peněz mezi domácnostmi pochopitelně se také dostávají zpět na trh, platí taková ta odložená spotřeba, se říká, že vlastně když přijde krize, která přišla a neměla ekonomické příčiny, že lidé ještě utrácí ze začátku, protože to úplně vážně neberou, potom se propadneme všichni hluboko do té krize, to se stalo všem, pak se ta krize nějakým způsobem oddálí, zatím ještě není oddálena, takže nevíme, co to udělá, ale už, dejme tomu, ta ekonomika se začíná obnovovat. Obnovuje se ovšem nestrukturálně obnovuje se někde a někde ne, no a potom lidé odkládají tu spotřebu, zatím pořád ještě nevěří třeba, že už je to definitivní stav, a odkládají ji na nějaké lepší časy. Takže tohle všechno je jakási nerovnováha na trhu.

Vladimír KROC, moderátor
Ono se zdá, že ta současná evropská inflační vlna zdaleka není u konce, předseda Institutu ekonomických a společenských analýz Juraj Karpiš včera na Vyšehradském fóru řekl, že pokud inflace by zůstala kolem 5 % déle než 10 let, tak že by lidé ztratili polovinu úspor. Čili i toto vědomí lidi nutí asi k tomu, utrácet nebo snažit se investovat.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Tím jste mě přivedl vlastně, řekněme, k omezeným možnostem těch centrálních bank, o kterých jsem hovořil před chvilkou, protože banka tedy výrazně zvýšila o 0,75 procentního bodu svoje úrokové nebo tu základní úrokovou sazbu, ale když se podíváme na retailové banky, tak snad až na 2 nebo na 3, nebudu je tady jmenovat, tak snad až na 2 nebo na 3 prakticky žádná banka nezvedla úroky na spořicích účtech, na termínovaných účtech, naopak zvedají se hypotéky, úroky z úvěrů prostě a podobně, tam to běží, a tudíž ty domácnosti nejsou nějak motivovány ty peníze si aspoň nějakou dobu odložit na spořicí účet, který dneska i v těch nejvyšších případech je někde na třetině inflace. A ještě od toho odečítáte patnáctiprocentní daň z toho výnosu, takže to příliš výhodné není. Navíc je tady ta odložená spotřeba, která vznikla v důsledku pandemie. Tohle to všechno má svůj efekt. Na druhé straně ještě pořád nejsme v pěti, jsme těsně pod pěti nebo harmonizovanou trochu níž, ale to není podstatné, když se podíváme na rok 2008, 2009, kdy jsme se trápili s tou hypotekární krizí, tak tam byla inflace 6,3 u nás. Tam ještě pořád nejsme. I když nechci teď tady být prorokem, ale zřejmě to dlouho nebude trvat a budeme tam také, ještě pořád nezapůsobil ten efekt energií, to všechno teprve přijde.

Vladimír KROC, moderátor
A proč tak rychle vystřelily ceny energií? Mluví se o tom, že spouštěčem byla údajně vysoká cena emisních povolenek, vy jste připomenul třeba nižší výkon větrných elektráren v Německu, jaké další faktory se přidaly?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Je jich celá řada. Tak vy jste emisní povolenky zmínil, zase cena té emisní povolenky se pohybuje dneska už někde kolem 35 eur za jednu tunu těch kysličníků těch odpadů oxygenu, zatímco loni se pohybovala zhruba o 8, 10 eur níž, to je poměrně vysoký skok, a přitom základní politika toho systému trading schématu, se tomu říká, prodeje emisních povolenek, je zvyšovat tu cenu, tzn. nutit ty podniky, aby neznečišťovaly okolí. To je jedna věc. Druhá věc je, skutečně se, už jste to řekl, omezují elektrárny v Německu, jaderné elektrárny atd. To je další věc. Pak je tady růst ekonomiky. To se vracím na začátek našeho povídání, protože se prostě ekonomika rozjela a ty zdroje chybí, tak se samozřejmě cena zvyšuje, protože se zvyšuje poptávka. Pak je tady takový ten blackoutový efekt, protože přece jenom ten rychlý přechod nebo ta snaha dojít k obnovitelným zdrojům naráží na to, že je to trošku technicky jiná záležitost. Ta větrná elektrárna nebo solární elektrárna je samozřejmě závislá na tom, jaké je počasí, tudíž musí existovat nějaké záložní systémy, kdyby tohle vypadlo nebo z nějakých důvodů třeba byl slabší vítr nebo menší světelná energie, tak je potřeba mít záložní energie, to jsou ty klasické, co stojí také peníze. Navíc třeba, byť jen dočasné nahození těch, to se stalo letos v lednu, myslím, to dočasné nahození těch elektráren je velmi drahé, dražší než plynulý, pravidelný provoz. No a pak popravdě řečeno, emisní banky nebo Evropská centrální banka pouštěla kvantitativní uvolňování, peníze do oběhu, no, tak samozřejmě to tu hladinu zvyšovalo. Tady je ovšem potřeba říct ještě jednu věc, o tom se teď moc nemluví, že někdy kolem roku 18, 19 už se hovořilo o tom, že světová ekonomika se blíží k recesi. V některých zemích už ta technická recese dokonce nastala. No a potom se na tohle jakoby zapomnělo, dneska už to nikdo nevzpomíná, takže se do toho dostal ten efekt pandemie a covidu atd. a všechno, co s ním bylo spojené, ale je potřeba vidět, že možná, to už se teď nedovíme, to už je přikryto, ale je dost možná, že kdyby ta pandemie nepřišla, což bychom všichni byli rádi, ale teď už nemá cenu takhle hovořit, tak možná i ta ekonomika ve světě také v nějaké recesi byla. Ne v tak hluboké, jako je teďko, ale ono se to také do toho mohlo promítnout. No a tohle všechno, když dáte dohromady, tak cena energie letí, emisní povolenky jsou nějaká politika, oni jsou tady nějakých 15, 16 let od roku 2005, je to po Kjótském protokolu, ale je to silný nástroj pro hledání obnovitelných zdrojů.

Vladimír KROC, moderátor
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci shodli na společném postupu. Dopad zdražování chtějí zmírnit cílenými a dočasnými daňovými úlevami nebo finanční podporou ohrožených skupin obyvatel. A v dlouhodobější perspektivě tedy Evropská komise navrhuje společné nákupy plynu a rozšiřování strategických zásob. Je tohleto účinná cesta?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
No, tak samozřejmě z pohledu toho, že to míň zatíží domácnosti, podniky, a tudíž se ta spirála té inflace nebude točit nebo roztáčet tak rychle, na druhé straně si uvědomme, že všechny země žijí v těžkých deficitech a dluzích, to ještě my na tom nejsme tak nejhůř z těch zemí, a tudíž vlastně další nějaké úlevy, DPH nebo nějaké jiné úlevy, podpora, nějaké příspěvky domácnostem nebo firmám, to samozřejmě bude stát peníze a to znamená zase ve státním rozpočtu, ve státních rozpočtech, protože se to bude týkat i jiných zemí, znamená hledat nějaké dodatečné zdroje. To jako nebude rozhodně zadarmo a popravdě řečeno, zase všichni ti, kteří dodávají energii, a teď se nebavme jenom o elektřině, ale bavme se o plynu, bavme se o topné naftě prostě a podobně, tak potřebují zalátat svoje díry, to platí i pro arabské země, platí to pro Rusko, které je silně postiženo tou pandemií a jeho ekonomika, byť se asi také už nebude zavírat, utrpěla velké rány, ale pořád je to nejmocnější zdroj energií nebo všech těch médií, o kterých tady hovoříme, tak i tyhle země uvažují ekonomicky. A tohle všechno když sečtete, tak my jsme ta malá tečka ve středu Evropy a já říkám, že nevím, jestli třeba ze 70 %, ale ta inflace je opravdu dovezená a pak jsme si ji taky trochu oplotili sami samozřejmě tady.

Vladimír KROC, moderátor
Lídři Francie, Španělska i Česka žádají regulaci právě ceny emisních povolenek. Summit vyzval komisi, aby prověřila fungování trhu s plynem a elektřinou, stejně jako tedy ETS, jak to vidíte vy? Nakolik se stávají emisní povolenky předmětem zájmu spekulantů?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Tak vlastně jich třeba taky určitá část dává zadarmo právě proto, není to úplně malá část, nevím přesně to procento, ale nějaká část těch emisních povolenek se dávají zdarma těm producentům právě proto, aby se s nimi nespekulovalo, a pochopitelně ten, kdo, řekněme, je schopen vyrobit tu energii, řekněme, levněji nebo z pohledu ekologického úspěšněji, tak pochopitelně se snaží na trhu ty emisní povolenky prodat a chce prodat to zboží jako každé jiné, byť to je regulováno evropskými autoritami, tak je to zboží jako každé jiné a je to byznys. Takže ten, kdo to nedokáže a nedokáže si udržet úroveň těch oxygenů na odpovídající úrovni, tak musí platit. No a když se to vezme v součtu, tak my jsme jenom odběratelé, my do toho nemůžeme nijak vstoupit a budeme to holt muset zaplatit. Taková je dneska politika. Ta regulace zase může mít jenom omezený dopad, může to existovat chvíli, ale jestli ty povolenky vyletěly, a teď už nevím přesně, o nějakých 8 euro za rok na jednu tunu těch oxygenů, tak je to docela dost. To je třetina, dejme tomu.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se díváte na záměr končící vlády přechodně asi na 2 měsíce snížit DPH, se neví, možná na nulu?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
No, tak pokud jsem dobře četl nebo ten odhad, tak se bavíme o nějaké miliardě, miliardě a půl měsíčně, to jsme na nějakých 12, 15 miliardách ročně.

Vladimír KROC, moderátor
No, kdyby to by bylo na ty 2 měsíce.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Tak 2 měsíce, 2, 3 miliardy, ale pořád prostě zase je to o penězích. Pochopitelně těm domácnostem by to asi v tuhle chvíli pomohlo trošku, protože my se pořád bavíme o nějakém průměru a těch domácností je u nás 4 a čtvrt milionu a jsou mezi nimi domácnosti, které to téměř nepocítí. A pak jsou domácnosti, které to pocítí silně, protože jsou už na prahu, řekněme, svých příjmových možností, nebo jsou to třeba jednočetné domácnosti, u nás velmi stoupá počet jednočlenných domácností, jednak v mladé populaci, tak ta ještě má možnosti si někde ty peníze najít, ale pak jsou ti, kteří vzhledem k zvyšujícímu se věku zůstávají sami, to je ta nejsmutnější část života, kdy vám odejde partner, a to znamená, že vlastně na všechno jste, byť máte vdovský důchod nebo něco, tak ale na všechno jste sám. A tohleto pochopitelně už řada domácností neutáhne. Já se vždycky snažím vidět tu domácnost v té ploše těch 4 000 000 domácností a ne v tom průměru nebo v tom jednom bodě těch domácností, protože ty rozdíly jsou velké. A to ještě u nás nejsou tak velké jako v některých jiných zemích. Takže ten dopad na některé domácnosti už bude asi velmi citelný. Na některé příliš ne.

Vladimír KROC, moderátor
Pane profesore, proč vlastně zdánlivě náhle vzniká nedostatek takových produktů, jako je chemikálie AdBlue, což je aditivum, tedy močovina přidávaná kvůli emisím do dieselových motorů těch moderních? Objevil se dokonce požadavek, že by se AdBlue mělo stát součástí státních hmotných rezerv. Co si o tom myslíte?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
No, zachytil jsem to, jak to obvykle bývá, tak zase než státní hmotné rezervy vysoutěží dodavatele a než to všechno proběhne, tak ty ceny zase nějakým způsobem poporostou, ale řekl bych obecně, že prostě svět se dostal do dodavatelské nerovnováhy. Samozřejmě i do spekulací, to jste řekl před pěti minutami také v tom dotazu. A pochopitelně ti producenti, kteří jsou dneska vlastně, mají svůj téměř monopol teda nabídky, tak pochopitelně svoje ceny zvyšují. A pak jsou to technické problémy. Já jsem vlastně ze začátku moc nerozuměl tomu čipovému hladomoru, ale když jsem se někde dočetl, kolik čipů je v autě a kde jsou další čipy tady v těch počítačích, u kterých sedíme, tak to pochopitelně vyvolává nějakou nerovnováhu a přechod. Zejména ten přechod na, řekněme, nové výrobce je pro řadu těch producentů velmi svízelný, aby rychle změnili svoje technologické programy a udělali to, a tak se to stává samozřejmě, řekněme, předmětem zvyšování cen a netrvá dlouho a může se to stát i předmětem spekulací. Prostě ten automobilový průmysl nás zahltil dneska, ať už je to nákladní doprava, osobní doprava, naše auta, podniková auta, stále se říká, že vlastně provoz na našich silnicích je mnohem hustší, než býval předtím, kdy ta pandemie ho nějak zbrzdila, tak samozřejmě pohonné hmoty, bavme se o benzínu, kolik stojí, nebo nafta do auta kolik stojí, a jestliže se zejména u náklaďáků ještě přidají ta aditiva, která nebudou, tak to poletí pochopitelně nahoru. Jsou to peníze.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je prof. Richard Hindls. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
Česká národní banka od ledna začne po devíti letech opět prodávat části výnosů z devizových rezerv, ve čtvrtek o tom rozhodla bankovní rada. Co to bude znamenat?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Tak my jsme se dostali pod takový zvláštní tlak vlastně v době, kdy jsme vlastně oslabovali uměle korunu, na to se názory dodneška vlastně neustálily, já sám jsem byl vždycky spíš odpůrcem podobných kroků, dílem proto, že si myslím, že to úplně nutné nebylo, a také dílem proto, že takhle prudké zásahy do ekonomiky obvykle nedělají úplně dobré klima v té ekonomice. Ale určitě by se teď našlo 10 odpůrců, který mi vysvětlí, jak to bylo všechno dobře, ekonomika se nějak oživila, ona se oživila v té polovině té minulé dekády i jinde, takže to nebylo tak, ale ta banka si prostě vytvořila pytle peněz a ty pytle peněz teď bude samozřejmě rozpouštět, setkal jsem se, a to je věc asi úplně nesmyslná, i s tím, že jestli by se třeba pomocí těchto peněz nedala trošku zaplnit ta díra, která teď je ve státním rozpočtu. To je podle mě úplný nesmysl. Tak banka rozpouští to, co má někde v uvozovkách po kapsách, no, tím samozřejmě zase vrátí ty peníze do oběhu a už těch peněz takhle tady je hodně, no, tak uvidíme, co se s tím udělá, ještě to nenastalo, nastane to za 2, za 3 měsíce, tak uvidíme.

Vladimír KROC, moderátor
Jaká nepopulární opatření bude muset nový kabinet kvůli konsolidaci veřejných financí udělat? Bude muset zvyšovat daně?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
No, obecně se soudí, asi to ze začátku udělat nebude chtít. Aspoň tak ta prohlášení vypadají. Obecně se soudí, že ta opatření dlouhodobě budou muset být jakýmsi mixem na výdajové stránce i na příjmové stránce. Zatím pořád platí, že pokud by ten ekonomický růst byl nad nějaká 4 % nebo něco, tak, jak zatím makroekonomická predikce předpokládá, že by se řada věcí dala prostě zalepit těmi zvýšenými příjmy a odvody, které z těch příjmů jsou, a zvýšeným sociálním pojištěním nebo odvody na sociálním pojištění a podobně. Nejsem si jist dvěma věcmi. Za prvé, že to takhle půjde dlouhodobě k vyřešení té konsolidace, a nejsem si také jist, zda ten výkon se v té ekonomice dá takhle udržet. Protože ty věci, které jakoby ostřelují tu ekonomiku, a to jsou teď třeba vysoké ceny zdrojů energetických, další věci, nerovnováha v dodavatelských vztazích, to samozřejmě tu ekonomiku poškodí a může se to stát, že se nějakým způsobem ta ekonomika zpomalí, a pak už teda určitě na té příjmové stránce peníze nebudou. Ostatně, zatímco my máme pořád ještě ten předpoklad v makroekonomické predikci nad 4 %, tak Mezinárodní měnový fond, tuším, 2 dny nazpátek, 3 dni nazpátek už nám tu prognózu trošku snížil na 3,8. Dobře, jsou to 0,4, ale ty 0,4 při šesti bilionech, počítá se to v běžných cenách, jsou nějakých, já nevím, 0,4 %, tak jsme na nějakých 20, 30 miliardách, to není málo. To je třeba rozpočet pro veřejné vysoké školy na celý rok, pro všechny veřejné vysoké školy v této zemi na celý rok, ty 0,4 procentního bodu, o které se to snížilo. Tak samozřejmě tyhle predikce je potřeba brát s rezervou, ale takový určitý malinko zdvižený prst to asi trošku je, protože ten Mezinárodní měnový fond signalizuje, že možná ten výkon takový nebude. Jsou různé názory na to, jak ten mix mezi příjmovou a výdajovou stránku rozpočtu má vypadat, často se hovoří v takové situaci, v jaké jsme my a ostatní, že by tak zhruba 60 % mělo jít z té příjmové stránky a nějakých 40 % z té výdajové, ovšem nás tady primárně kromě těch cen teďko a energií trápí pořád důchodová reforma a na tu nikdo nesáh, to byla jenom výdajová reforma, ta se tady nějak neobjevila v posledních letech, takže to, co je u nás typické, je stárnutí populace, možná v celé Evropě, především v Evropě, také to je to hřiště, na kterém se bude primárně hrát, a roky, kdy třeba i moje generace nebo pomalu i vaše s opuštěním teda už dojde do tohohletoho věku, je blízko. Takže tam se bude hrát. To je to hřiště.

Vladimír KROC, moderátor
V sousední Německo chtějí mít za 2 roky vyrovnaný rozpočet. Měli bychom se snažit je napodobit?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Německo je zvláštní kategorie, protože Německo mělo až osmdesátiprocentní dluh vůči HDP. Já teď nechci unavovat svými čísly. Někdy od roku 16, 17 se mu dařilo držet v podstatě rozpočet vyrovnaný, nebo dokonce mírně zelený, přebytkový a podařilo se mu srazit ten dluh na nějakých 60 %. To je to kritérium, které je v Maastrichtu, tzn. šedesátiprocentní dluh. My jsme daleko níž. My máme někde kolem 40 po všech těch trablech teďko, co pandemie přinesla. No, jenomže bohužel přišlo to, co přišlo k nám, přišlo i do Německa a všude jinde, tak Německo se zase vrátilo někam mezi těch 70, 80 % dluhu a má velmi razantní, velmi progresivní strategii konsolidace, která by ho měla vrátit zpátky k těm 60. To my takovou razanci nemáme, ovšem je otázka, jestli se jim to povede, a také nevíme. I jim MMF teď snížilo trošku odhad na příští rok, Němcům, tzn. /nesrozumitelné/ zdroje, ale my nevíme moc, co se ještě všechno v té ekonomice bude dít, a nakonec pořád nejsme na konci pandemie. Evropa je teď nejzatíženějším kontinentem z hlediska pandemie, takže uvidíme. To není ještě konec.

Vladimír KROC, moderátor
Dnes se ptáme, jak to vidí ekonom a statistik Richard Hindls. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens, za co je Švédská královská akademie ocenila?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Tak v první řadě možná je dobře říct, že Nobelova cena za ekonomii vlastně není Nobelova cena, protože ustanovovala ji v roce 1968 švédská centrální emisní banka, vyplatila ji poprvé v roce 69 Švédská královská akademie, Nobel žádný takovýhle odkaz nám nezanechal, nicméně v těch Nobelových cenách třeba v tom letošku se hodně jednalo o trh práce a o nějakou kauzalitu, ve všech těch třech, oni ji mají rozdělenou, tuším, v poměru 1/2 pan Card a ti dva ostatní každý jednu čtvrtinu, ta Nobelova cena se týká kauzality, týká se vlastně porovnávání referenčních vzorků a nějakých vzorků, které jsou zatíženy určitými problémy na trhu práce, týká se vlivu minimálních mezd, stanovení hranice minimální mzdy na fungování platů a ekonomiky, minimální mzda není jenom minimální mzda, ale ona prostupuje až někam skoro k mediánu vlastně, zvyšuje platy těm nad minimální mzdou. Jsou to lidé, kteří se pohybují v kvantitativních disciplínách, to mně je samozřejmě velmi příjemné, to číst nebo slyšet, obecně platí, že v těch Nobelových cenách, kterých je zhruba od toho roku 69 nějakých 50 a něco, ekonomických Nobelových cenách, tak dominují především dvě kategorie, buď jsou to teoretičtí ekonomové, anebo jsou to právě lidé z oblasti ekonometrie, statistiky, matematických metod, pak jsou tam lidé, čtyři z nich dostali cenu za národní účty, za metodiku...

Vladimír KROC, moderátor
/nesrozumitelné/, že jsou to převážně Američané, jenom bokem.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
To si myslím, je to velká část Američanů, já jsem si dokonce někde spočítal, že jich je přes 75 %, některý rok dostanou třeba 2 nebo letos 3 lidé, někdy je to jedinec, je to pochopitelně dané samozřejmě možnostmi Ameriky vychovávat ty lidi, mít kvalitní univerzity a pak si myslím, protože ekonomie je společenská věda, že to je také dané jazykovou výbavou. Ono přece jenom jezdit po těch konferencích a psát ty články, když tu angličtinu nemáte úplně dokonalou nebo jste odkázán na to, že vám s tím překladem ještě musí pomoct rodilý mluvčí, protože ty texty bývají někdy velmi složité, my se s tím trápíme také všichni tady, tak pochopitelně to je staví do určité výhody, na těch konferencích se mluví anglicky a ty články se píšou také anglicky.

Vladimír KROC, moderátor
Podle amerického ekonoma Paula Krugmana, nositele Nobelovy ceny, je tato cena vlastně za metodu víc než za konkrétní zjištění. Souhlasíte?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Je to dost možné, protože oni stále hovořili o tom porovnávání těch dvou vzorků, za to ta Nobelova cena byla udělena, to je věc, která je ve statistice docela běžná, říká se tomu test nezávislosti ve dvou skupinách nebo párový test. A oni vlastně stanovili nějaký princip toho porovnávání na základě experimentální ekonomie. Experimentální ekonomie je věc, která je docela teď v kurzu. A nejenom teď. Ono už to trvá možná 10 let, jsou různé laboratoře experimentální ekonomie, oni se vrhli s těmi experimenty na trh práce a použili nebo rozvinuli poměrně známé postupy, které ve statistice jsou, tj. porovnávání vzorků a párové testování proti sobě nebo nepárový test, to záleží na tom, jak to měli postaveno, tak je to něco, co je, ale pochopitelně ta metodika často v těch Nobelových cenách převládá, já jsem si vzpomněl teď, když jste se na to zeptal, na rok 2000, kdy to dostali nějaký /nesrozumitelné/ za modelování vztahů na akciových trzích a údajně, nevím, pak ty peníze, které dostali, utratili a přišli o ně. Takže otázka je, kde je ten zelený strom života, kde je ta metodika, která stojí na začátku. Já to nechci snižovat.

Vladimír KROC, moderátor
To byl prof. Richard Hindls. Děkuji. Mějte se hezky.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Taky děkuju, hezký den všem.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.