Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 20. května 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pěkný den přeje Zita Senková. Mým hostem je ekonom a statistik Richard Hindls, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Vítejte, pane profesore.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Děkuju, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozebereme například informační web Deštník proti drahotě, vládní analýzu ekonomických dopadů přijetí a integrace Ukrajinců v České republice i plány nového guvernéra České národní banky, který se ujme funkce 1. července. Přeji nerušený poslech. /znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsem bankéř, proto se na fotkách neusmívám, říká s oblibou Aleš Michl, nový guvernér České národní banky, kterého jmenoval prezident Miloš Zeman. Bude mít pan Michl, pane Hindlsi, a my s ním důvod usmívat se?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
No, tak určitě nebude mít žádný lehký start, jak to bude vypadat za rok, za dva, je těžké říct, to jeho období bude 6 let. Ta situace je poměrně velmi složitá, složitější o to, že vlastně všechno, co se děje, tak nemá ekonomické kořeny, ať už to byl covid, nebo teďko válka na Ukrajině, Rusko, Ukrajina, tak to všechno nemá ekonomické příčiny, ale my všichni velmi silně a citelně ty ekonomické důsledky pociťujeme. Možná bych v této souvislosti řekl jednu věc, na kterou se trošku zapomnělo. Svět před covidem už na tom nebyl ekonomicky úplně dobře a my dva jsme spolu, Zito, tady určitě o tom mluvili. To by se asi snadno našlo. Že už někdy kolem roku 18, 19, 2018, 2019 se ekonomika dostávala, řekněme, ne snad úplně přímo do recese, ale už k ní neměla daleko. Bavili jsme se určitě spolu o tom, že třeba Německo už bylo na hranici technické recese, tzn. že dvě období po sobě hrubý domácí produkt, dvě čtvrtletí po sobě vlastně měl záporné tempo růstu, no a tohleto všechno teď je smazáno, přišel covid, Ukrajina a už se v tom vezeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale nemá to právě, pane profesore, ty ekonomické kořeny, ta současná situace?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
No, já myslím, že úplně ne. Já si myslím, že úplně ne, protože tak covid nikdo nemohl očekávat a skutečně nevíme, jak to dopadne, válku na Ukrajině, která je v tomhle století naprostou šíleností, tak taky nikdo nemohl očekávat nebo mohl možná, ale prostě není to něco, co by prostě k ekonomice patřilo, ale ty důsledky jsou velmi vážné. Já jsem si vzpomněl, a nemůžu se teď o tom nezmínit, třeba na situaci po první světové válce s inflací v Německu, kdy Německo vlastně po platbě válečných reparací a po rozpadu hospodářství a po všech těch útrapách, které přinesla první světová válka, zažilo hyperinflaci, něco, co my vůbec dneska si neumíme představit, když 1 marka v listopadu roku 1923, čili před 99 lety byla 4 biliony 200 miliard marek, 1 USD. A to byla taková inflace, o které se nám nesní, a to taky samozřejmě nemělo úplně ekonomické kořeny. Ale ten průběh covidu a průběh, řekněme, války na Ukrajině přináší některé ekonomické aspekty, jestli jste to myslela takhle, a ty se pak samozřejmě promítají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jistě. Měla jsem na mysli spíše to, že i ta pandemie, když to budeme počítat od března v České republice 2020, přece ale i tehdy ten nástup koronaviru a všechna ta opatření s tím spojená přece zastihly i Českou republiku v nějaké, řekněme, ekonomické kondici.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
No, tak v ekonomické kondici lehce slábnoucí. Už tenkrát se hovořilo o tom, že bude asi potřeba trošku ekonomiku rozhýbat, samozřejmě dopadly na nás vlivy z okolí a ta pandemie, která na začátku přinesla lockdowny, nemohlo se tam, nemohlo se onam, nemohlo se nikam, tak vlastně v konečném důsledku potom přivodila jeden efekt, a to není jenom o České republice, a sice pumpování peněz do ekonomiky. Taková ta přirozená snaha zachránit všechno, co se dá, tak spočívala v tom, že se pumpovaly peníze do ekonomiky, a to se pochopitelně promítlo do vývoje inflace nebo do vývoje cen. A to už byl ekonomický důsledek té pandemické situace, snaha rozhýbat ekonomiku. Kdyby nepřišlo Rusko nebo rusko-ukrajinský konflikt, tak by se možná z toho nějakým způsobem dalo vybřednout, bavili bychom se asi teďko o deficitech ve státním rozpočtu a o určité rozpočtové, řekněme, nezodpovědnosti, ale nebavili bychom se o těch dalších dramatických věcech, jako jsou ceny plynu, nebo nedostatek ropy, nebo nejistota kolem ropy, nejrůznější sankce, které dopadají na obě strany v tom konfliktu, takže on ten průběh té situace byl vlastně vyvolán něčím, co je úplně mimo naše myšlení a možná i chápání, ale dostaly se do toho takové ty technologické prvky, které se tam sčítají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Brzdí se to.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
No, brzdí se to, přesně tak. Superhrubá mzda byl od začátku nesmysl, ale další nesmysl byl ji zrušit zrovna teď. Ona se měla zrušit před 10 lety nebo možná za 3 roky, ale zrušit ji přesně v době, abychom napumpovali peníze do ekonomiky, aby rozpočet utrpěl další díru ve výši 90 nebo 95 miliard, tak se stalo prostě v tu nejmíň vhodnou dobu a paradoxně se na tom podepsala jak současná vládní koalice, tak i část opozice. To byl vlastně neuvěřitelný krok. A ještě tam bylo jedno, že se vlastně do roku 2023 slíbilo, což je za rok, že se k tomu původnímu vrátíme, nikdo už se k tomu nevrátí. Zůstane to, jak to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A chováme se nyní, respektive stát, ministerstva, zodpovědně? Děláme rozumné kroky, správná rozhodnutí ve správný čas?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Já bych řekl, že děláme, co může. Ten problém je, že jsou naprosto nepredikovatelné ty situace, které ještě můžou přijít. Voskovec s Werichem někde, myslím, že Pudr a benzín, řekli: Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní, neboť nikdy nikdo neví, co se ještě může státi, z psa se vlk může státi, nebo jak ta písnička je. A to je to nejhorší na tom. My nevíme, jak dlouho to bude trvat ještě na východ od nás, nebo zda se to ještě nezhorší, nebo zlepší, to nikdo neví. My přesně nevíme, co se bude dít teďko s inflací, když se podíváme na výsledky, řekněme, inflace, tak ta čísla jsou skutečně hrozná už dneska po celém světě. Hrozná - v porovnání s tím, co jsem říkal o Výmarské republice, je to v podstatě nic, ale naše inflace je třetí nejvyšší v Evropě, horší už je na tom jenom Estonsko a Litva, a zajímavé, když se podíváme na nějakou geografickou distribuci, tak jsou to především bývalé země východního bloku, které mají nejvyšší inflaci v současné době, vyšší než 10 %. S výjimkou, myslím, Maďarska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč je inflace jinde nižší?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
No, to je docela zajímavá úvaha. Kromě Maďarska, které je pod těmi 10 %, a naopak jediný stát, který je nad těmi 10 %, teď hovořím o posledním dubnovém čísle, abychom to zase úplně ne...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Meziročně, jenom vsuvka, dosáhla u nás 14,2 %.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Jediný stát, který je naopak zase v tom souručenství těch východních zemí bývalých, Bulharsko, Rumunsko, je tam Slovensko, jsme tam my, je tam i Polsko se svojí inflací, jsou tam pobaltské republiky, Estonsko a Litva dokonce jsou na tom ještě výrazně hůř než my, tak jediný stát, který se tam vklínil, je Holandsko, které taky má nad 10 % meziroční růst indexu spotřebitelských cen z dubna. Tak já to přisuzuju spíš tomu nebo nejspíš tomu, že tak, jak se svět globalizuje, ekonomika se globalizuje bez ohledu na to, co se děje na východě od nás, bez ohledu na to, jestli tady covid je, nebo není, tak se vlastně ty ceny začínají sbližovat. A ty ceny v těch východních zemích byly vždycky velmi nízké. To tak prostě bylo. Byly nízké i velmi platy, takže tím se utváří další nerovnováha v ekonomice, že na jedné straně ty bývalé východní země, nebo jak bych to nazval, dotahují ten Západ, ale ne už tak úplně v těch platech. Takže ta nerovnováha, ty nůžky mezi tím, řekněme, východem a západem se otvírají možná víc než možná mezi tím, řekněme, jižním křídlem Evropské unie, Řecko, Itálie, Španělsko, kde ta inflace paradoxně je nižší. Zhruba třeba Itálie nebo třeba i Malta nebo Finsko mají tu nižší. Mají taky kolem 6, 7 %, ale nižší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná bychom to nebo někteří by to mohli vnímat jako signál obnovit debatu o zavedení eura?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Já si myslím, že ta debata asi na stole je. Pořád platí to, že my v tuhle chvíli žádná kritéria nesplňujeme. Nebo téměř žádná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo by euro, pane profesore Hindlsi, tedy, no, zárukou, co je jisté ve světě nebo v životě, ale třeba, že by ta situace byla lepší?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
No, ptáte se člověka, který vždycky byl příznivcem eura, tak vám musím odpovědět ano, na druhé straně je potřeba reálně říct, že v tuhle chvíli my kritéria nesplňujeme. Zejména právě v oblasti stability cen prostě a podobně. Takže bychom asi v tuhle chvíli do toho systému vstupovat nemohli stejně jako řada jiných zemí. Druhá věc je, že ta nálada na to tady, která dlouhodobě byla potlačována směrem k tomu, aby euro nebylo, tak by asi v tuhle chvíli možná, řekněme, nějaké referendum nedopadlo úplně dobře, takže ta debata je předčasná. Ekonomicky si myslím, že by to pro nás, samozřejmě nic není 01 veličina, nic není černobílé, byly by ztráty, byly by i zisky, ale myslím si, že by nám to euro obecně prospělo, ostatně v souvislosti s těmi věcmi, jako je inflace a nedostatek surovin a narušení dodavatelských řetězců, nikdo teď se nediví tomu, že Slováci nebo, já nevím, další menší země v Evropě euro mají a že by euro na Slovensku bylo příčinou jejich vysoké inflace. To asi určitě není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aleš Michl čeká, až ho okomentujete.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Aleš Michl si myslím, že se usmívat nebude, já se s ním dobře znám a on samozřejmě takový obecně asi není, nebo nevím přesně, ale asi té práce bude mít hodně, protože tady se tříští dva názory, tříští se názor na to, že by se s tou inflací mělo právě dělat tak, jak ten nástroj velí, tzn. zvyšovat úrokové sazby, účinnost tady moc velká není, protože oponenti říkají, že k nám byla ta inflace zavlečená, že byla dovezená, a tady já se taky trošku pozastavím, protože zavlečená nebo dovezená odkud? Ze světa. Ale my jsme taky přece svět. Ta inflace, kdyby bylo narušení dodavatelských řetězců třeba s Německem nebo s těmi giganty na západ od nás, tak bych řekl, odkud. Ale celý svět se potácí s inflací, potácí se s důsledky konfliktu na Ukrajině, takže dovezená byla odkud?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže není to nic umělého.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Nic umělého to není, umělý je ten konflikt, který tady je, nebo ten ani není umělý, ale je kritický prostě, byl covid, s kterým nikdo nepočítal, ale možná se něco podobného dalo čekat, takže ty příčiny jsou velmi zvláštní. My máme nástroje, které jsou standardní, tzn. nástroje měnové politiky, případně posilování, oslabování. Teď se Česká národní banka snaží posilovat korunu. My máme standardní nástroje, ale oni úplně nefungují. Když se podíváte, já to nechci úplně srovnávat, když byla poválečná situace, je to 100 let, 99 let, ale když se podíváte na situaci v Německu, ve Výmarské republice před nástupem Hitlera, tak samozřejmě ty standardní nástroje taky nefungovaly. Byla tam potom taková ta rentová marka a vlastně německý stát a německá říšská banka ručily pozemky, daly hypotéku na pozemky, které tam byly. A tím se postupně dostávaly z té krize. Ty standardní nástroje v těchhle nestandardních dobách fungují jenom velmi omezeně. Takže Aleš Michl se asi nebude usmívat, ale já myslím, že on s tou funkcí tam šel, že se nebude usmívat. Asi by se neusmíval v tuhle chvíli vůbec nikdo, i kdyby to byl jiný ekonom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane Hindlsi, proč jmenování pana Michla vyvolalo tolik negativních reakcí? Dokonce Česká národní banka musela zahájit devizové intervence, aby zabránila dlouhodobějšímu oslabení kurzu koruny.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Tak u nás všechno máme tendenci jakoby trošku politizovat, všechny ty komentáře vždycky hledají nějaké politické konotace, vždycky si říká, že ten či onen orgán by měl být politicky nezávislý, ale obecně platí, že do těchto orgánů, a to není jenom Česká národní banka, ale jsou to nejrůznější rady a instituce ve veřejné správě, ve veřejném sektoru, kam své nominanty posílá Parlament, nebo prezident, nebo vzájemně, nebo vláda. V momentě, kdy nějaký krok dělá prezident, Parlament, vláda, tak to je politický krok, protože prezident je politická funkce, vláda je politický orgán, Parlament je politický orgán, má vůli občanů, má nějaký mandát od těch občanů, takže debaty o tom, jestli ten krok je politický, nebo nepolitický, jsou naprosto zbytečné. On reprezentuje názor, který je možná v tuhle chvíli v menšině, že by se ty sazby už zvyšovat neměly nebo že se možná zvyšují příliš prudce, a tady už končí politika a dostáváme se na pole ekonomiky, zda skutečně je to nástroj, který pomůže. Zatím se ukazuje, že ne příliš. Ostatní země postupují mnohem pomaleji. Evropská centrální banka k tomu kroku třeba ještě vůbec nepřistoupila, takže z tohohle pohledu už je to potom odborný střet, a já trošku tak nechávám stranou takové ty debaty, kdo se s kým zná, podle mě to asi musí posoudit někdo jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že pan Michl přinese nějak zásadní změnu měnové politiky?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Tak pokud bude, jak už dal dopředu najevo, v srpnu už vlastně při tom měnovém zasedání nebude uvažovat o zvyšování úrokových sazeb, tak je to poměrně výrazný signál, na druhé straně se dá očekávat, že v průběhu června Česká národní banka ty sazby znovu zvýší, protože je to vlastně její takový, jednak je to její právo, jednak je to vlastně poslední zasedání se starým guvernérem Jiřím Rusnokem, a /nesrozumitelné/, byť ještě nebude doplněna zcela ta bankovní rada, tak samozřejmě bude asi volit jiné cesty. Na druhé straně zase bych to nepřeceňoval, on je jeden ze sedmi a ani těch zbývajících šest mužů se tam asi neusmívá nebo nebude moci příliš usmívat, tzn. že zase hlasují ve sboru a ten hlas je jenom jednou sedminou, takže v tuhle chvíli je to těžko předpovídat, ta doba je tak, bych řekl, nečitelná v tuhle chvíli z pohledu, /nesrozumitelné/, já teď nechci samozřejmě strašit, vůbec o tom nic nevím, ale tak teď jsme jako trochu v pohodě, ale taky nevíme, nevíme, co ten východ od nás, to prostě nevíme a také vidíme, řekněme, určitou slabost Evropské unie, která tu říká to, tu říká něco jiného, Rusko si našlo cesty pro svoji ropu směrem k Indii a směrem k Číně a už o tom vážně jedná, takže i ty sankce, které nepochybně to Rusko nějak zasáhly, tak zasáhnou i nás pochopitelně, a zase. Nic není černobílý svět, někdo si pomůže tak, někdo si pomůže jinak a tohle je strašně těžko čitelné nebo předvídatelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom a statistik Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Český rozhlas ve spolupráci se sociology ze společnosti PAQ Research mapuje situaci domácností, ekonomický vůbec jaksi vývoj v této zemi, výzkum, který potrvá do podzimu, nese název Život v Česku 2022 k nezaplacení. Jak to vnímáte, pane Hindlsi?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Ano. Já se to vždycky snažím vnímat trošku... K nezaplacení jak pro koho. Samozřejmě ten rostoucí tlak inflace, míry inflace, indexu spotřebitelských cen, který nejprve zasáhl samozřejmě ty příjmově nejslabší vrstvy, ty nejnižší skupiny a postupně prorůstá už do těch, řekněme, středních vrstev, tzn. lidí, kteří mají, řekněme, těsně pod průměrem 40 000 korun měsíčně mzdu, tak postupně samozřejmě nasává do sebe další a další vrstvy. Pak jsou samozřejmě lidé, kteří to pocítí, ale nějak je to neohrozí, to jsou ti, kteří jsou vysoce příjmově nadprůměrní. Jestli ten život bude k nezaplacení, to je těžko říct. Lidé, a zase platí velmi strukturně ta odpověď, na účtech a na odložené kupní síle je dneska nějakých 3,5 bilionu korun v této zemi. Zhruba tolik je i v dluzích. Ale ty peníze, které jsou v plusu, vlastně jiní lidé než ti, kteří mají ty dluhy, takže ten život k nezaplacení bude velmi obtížný. Ono se ještě u té inflace také zapomíná na to, že to je, a vy jste to sama řekla na začátku, meziroční index spotřebitelských cen, takže se měří duben proti dubnu loňského roku, za 3 neděle budeme znát květen proti květnu, a to loni byl ten základ tím covidem velmi nízký. Takže my se dělíme k velmi nízkému jmenovateli, tak to je taky potřeba říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak vláda tedy postupuje ve srovnání s jinými zeměmi? Pár příkladů tu už zaznělo, možná dodám, že Polsko snížilo DPH, Maďarsko zastropovalo ceny pohonných hmot, Bulharsko přijalo balíček podpory, který zahrnuje mimo jiné nižší daň na chléb, v Německu si schválili devítieurovou jízdenku.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
No, tak zatím bych řekl, že je ta odpověď poměrně rozpačitá, protože i ta opatření byla teprve v tomto týdnu, tzn. snížení spotřební daně o 1,50, nepřimíchávání biosložky a podobně vlastně začnou platit nebo snížení spotřební daně až od 1. června a jenom na 4 měsíce, červen, červenec, srpen, září, říkám to dobře, 4 měsíce. To je poměrně hodně málo. Zastropování, toho já příznivcem teda určitě nejsem, protože to už je poměrně velmi razantní zásah, ale možná snížení daně, nakonec ta vláda tu daň snížila, byť zatím jenom spotřební. Možná, že se to časem bude muset dotknout i DPH. Zatím mi to přijde, že ta opatření jsou velmi postupná, zatím ještě ani pořádně nenaběhla, benzín opět začal růst nebo ceny pohonných hmot začaly opět růst, a jestli narostly za poslední týden o nějakou korunu a něco, tak v podstatě ta spotřební daň, o kterou to od 1. června bude sníženo, to vrátí jenom tam, kde to bylo před týdnem. Takže zase z tohohle zatím bych řekl, že ta opatření příliš razantní nejsou a že se ukáže až teprve po prázdninách, co všechno se bude muset udělat, protože si myslím, že nakonec se do té daňové soustavy byl muset hrábnout trochu víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se vám zamlouvá Deštník proti drahotě, což je informační portál, který spustila vláda? Je to spíš takový informační rozcestník s ambicí pomoci občanům nějak zorientovat se, protože se často mimo jiné poukazuje na to, že ani nevíme, na co všechno třeba máme nárok v určitých situacích.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Je to spíš, bych řekl, transparent, je to navigátor, jak se kde pohybovat, určitě se tím nic nezlepší. Je pravda, že řada lidí prostě nemá třeba ty informace z veřejného prostoru, kde se na co, z tohohle pohledu je to asi dobře, ovšem tím pádem je to spíš marketing než reálné ukotvení nebo snaha o nějaké reálné ukotvení té inflace. Já si myslím, že to je nepochybně dobrá věc, ale nemyslím si, že by to něco vyřešilo, protože je to vlastně informační centrum akorát. Já sám jsem se tam díval, je docela dobře vědět a nevyhledávat, i když dneska zejména mladší lidé vyhledávají bez problémů, nevyhledávat ty základní odkazy, ale že by to mělo nějaký ekonomický dopad, to si myslím, že příliš ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká prof. Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle vládní analýzy o ekonomických dopadech přijetí a integrace uprchlíků z Ukrajiny mohou tito lidé ušetřit státu tolik peněz, že by Češi mohli jít o půl roku dříve do důchodu. Analýzu mají k dispozici Hospodářské noviny, které o tom také napsaly, zveřejnily detaily z dokumentu. Podle něj by stát mohl ročně získat až 29 miliard korun, HDP by se zvedlo nebo mohlo zvednout o více než 3 %. Nicméně záleží na tom, jak stát zvládne integraci Ukrajinců, kteří v naší zemi zůstanou. Jak se na to díváte, pane Hindlsi? Co považujete za hlavní faktory, řekněme, toho pozitivního dopadu?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Tak zase je to potřeba vidět ve struktuře, ono vždycky samozřejmě ten nápis obsahuje nějaké jedno číslo nebo dvě čísla, že se ušetří tolik nebo že se zvýší produktivita tak. My nevíme, kdo tady zůstane, protože nevíme, jak dlouho tady ještě ti Ukrajinci budou. Za druhé nevíme, kdo tady vlastně skutečně zůstane, protože z pohledu, řekněme, produkční schopnosti ekonomiky sem přichází především maminky, jejich děti, ty určitě do ekonomiky žádný velký vstup neudělají, a potom možná senioři. Já přesně nevím. Ale určitě ti, řekněme, fyzicky nejschopnější zůstali doma, a dokonce musí asi válčit. A z tohohle pohledu myslím, že ta úvaha je hodně hypotetická, hodně spekulativní. Samozřejmě my máme přehřátý trh práce a chybí nám tady řada profesí, zejména třeba to, co Ukrajinci dělali, stavební práce nebo některé další práce v takových těch jednodušších oborech. Tak si myslím, že z tohohle pohledu by určitým přínosem mohli být, nedokážu říci, jestli to číslo vlastně někdo spočítal, ale to je opravdu jenom velmi hypotetická úvaha, ale my nevíme. Jestli ta válka skončí brzy, tak se ti lidé určitě nepochybně budou chtít vrátit domů, někteří ne, někteří už tady dávno jsou a zůstanou tady. Netroufl bych si říct, že tahle úvaha jde úplně správným směrem, protože nevím, jak to bude vypadat za rok. A kdyby to bylo, snad ne, ale kdyby to tady za rok vypadalo tak, jako je to teďko, tak si myslím, že pořád tady zůstává, řekněme, ta, a teď to nemyslím nějak špatně, ta méně produktivní část Ukrajinců, jak jsem říkal, maminky, děti, senioři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí pracovalo v České republice ke konci dubna 50 000 Ukrajinců. A využívají hlavně dlouhodobě neobsazené pracovní pozice, průměrná mzda se pohybuje kolem 21 000 Kč měsíčně a za tyto peníze pracovali u nás Ukrajinci, kteří tady byli už vlastně před válkou. A podle ministra vnitra Rakušana je u nás ve skutečnosti asi 200 000 ukrajinských běženců. Těch víz, respektive tzv. dočasnou ochranu získalo 342 000 lidí, nicméně už nejspíš se buď vrátili domů, anebo jsou v jiných zemích Schengenského prostoru. Umí stát využít, pane Hindlsi, kvalifikaci cizinců, ať už jsou to Ukrajinci, nebo další?

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Já si myslím, že možná trochu docela jo, tady bych asi odpověděl pozitivně, nakonec třeba Hospodářská komora na to docela tlačila a vždycky docela dbala na to, aby se mohli tito lidé dostat, pracují často třeba ve stavebnictví, stavebnictví bylo asi nejvíc ohroženo odchodem nebo problémy, které dneska Ukrajina má, na druhé straně, už jsem to tady říkal před minutou, my máme přehřátý trh práce, máme tady 300, možná už 350 000 neobsazených míst, to ještě z doby covidu, kdy třeba v řadě případů odešli Ukrajinci právě proto, že při covidu tady nemohli zůstat. Teď se sem v takové zvláštní době v nějaké jiné formě trošku vrátili. Já si myslím, že v tomhletom ty firmy s těmi lidmi pracovat umí. Oni si našli cestu do těch firem, našli si cestu k tomu, aby tady dělali svoji práci, řada z nich se tady naučila i česky a řada z nich tady žije. V tomhle si myslím, že takový problém nebude, že by ta absorpční schopnost české ekonomiky byla nízká. To si myslím, že ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
konstatuje prof. Richard Hindls, ekonom a statistik, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji za váš čas, informace i postřehy a přeji vše dobré. Na slyšenou.

Richard HINDLS, ekonom, statistik
Hezké jaro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a poslech Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.