Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 2. února 2022

2. únor 2022

Hostem byl Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Pozvání přijal Richard Hindls, ekonom a statistik. Pane profesore, vítejte dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
První výsledky sčítání lidu, odhad vývoje cen nemovitostí, tahoun jménem domácí poptávka. Či možné ekonomické důsledky otevřeného konfliktu na Ukrajině. Tak vypadá naše nabídka. Přeji nerušený poslech. Ekonomika v minulém roce předčila očekávání analytiků a vzrostla o 3,3 %. V roce 2020 přitom zažila strmý pád a pokles o 5,8 %. Byl nejvýraznější od vzniku samostatné České republiky. Je to překvapení, pane profesore, jak si to vysvětlit? Je tím tahounem domácí poptávka?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak určitě to vidíme i na vývoji cen a na odložené kupní síle, která už dneska přesáhla 3 biliony korun. Lidé mají peníze, samozřejmě ne všichni a je to ve velmi složitém rozložení. Ale ten růst se obnovil. Z druhé strany je potřeba říci, že to vyšší číslo, než jsme čekali růst o více než 3 % hrubého domácího produktu. Je meziroční srovnání, takže se porovnává s tou nízkou základnou předchozího roku, kde jste sama říkala, že ten pokles byl téměř šestiprocentní. A všichni víme, co se kolem nás děje. Tak si myslím, že je to blýskání na lepší časy, ale určitě se ještě mraky neodvály.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Opatrný optimismus. Vy jste to možná asi.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Asi tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takto charakterizoval, pane profesore, jak se tuzemské hospodářství celkově zotavuje z covidové krize, zejména ve srovnání s dalšími členskými zeměmi Evropské unie.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak zotavuje se, řekl bych velmi podobně, protože my jsme navázáni na to všechno, co se děje kolem nás a ostatně i ten základní problém, který nás už třetím rokem trápí, tak trápí stejně tak všechny ostatní okolo nás. U nás je poměrně výrazným tahounem už dlouhodobě spotřeba domácností nebo spotřeba obecně, včetně spotřeby vládních institucí. Protože víme dobře, že do ekonomiky se v uplynulých dvou letech z důsledků nebo z důvodů, které všichni dobře známe, museli peníze dost pumpovat. Domácnosti si odložily více než 3 biliony korun. To už jsem tady říkal. Je to o zhruba bilion korun víc, než domácnosti dluží. Takže u nás je to obvyklé tohlecto, že domácnosti víc naspoří, než samy dluží. A pokud dluží, tak v současné době dluží především na hypotékách. To znamená, že domácnosti jsou tím /nesrozumitelné/. Spotřeba domácností, konečná spotřeba domácností se u nás pohybuje kolem poloviny hrubého domácího produktu, kolem 50 % hrubého domácího produktu. Ale domácnosti jsou na druhé straně opatrné. Řada věcí se musela odkládat, protože buď obchody nebyly nebo ty věci nebyly. Teď jsou narušeny i některé dodavatelské a tím pádem i prodejní řetězce. Tak se vlastně dokompenzovává všechno, co se tady dělo. A jak už jste říkala na začátku, opatrný optimismus asi na místě je, ale záleží všechno na tom, co se bude dít dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Cena ropy prudce roste. Může to být další faktor, který ještě více jaksi vystřelí beztak vysokou inflaci? To je jeden z velkých problémů, inflace, zdražování, ceny energie, plynu, zemního plynu.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Ta inflace je velikým problémem, u nás je nadprůměrná. Je vyšší, než je, řekněme, průměr Evropské unie nebo v eurozóně. Zatím se jí nedaří moc krotit a dá se očekávat. Dneska máme 2. února, že zhruba za 10 dní budeme znát inflaci, index spotřebitelských cen za leden tohoto roku. Že ani tenhle výsledek nebude nijak potěšující. Zřejmě se chystá i Česká národní banka znovu zasáhnout v nejbližších dnech. To znamená, znovu zvýší ty úrokové sazby. Tohle nás samozřejmě trápí, jak už jsem říkal, trápí nás to víc trošku než ostatní země. Víc než je průměr v ostatních zemích, ale ani tam to není o mnoho lepší. A tam se právě objevuje to, že kromě všech cen energií, které ty problémy jsme si dovezli. Vy jste jmenovala ropu, plyn, tak také je to dostatek prostředků, které mají naše domácnosti. Ale znovu říkám, ne všechny a ne každý. To je potřeba vždycky brát, takže ten průměr je velmi zavádějící.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem v Turecku se inflace úplně vymkla kontrole. Lze predikovat, co čeká vlastně asi dva klíčové odvětví, jak automobilový průmysl, ale i ten stavební trh. U toho stavebního trhu se vlastně nabízí neustále otázka, co dělat, aby se vyrovnala nabídka a poptávka. Můžeme samozřejmě probrat jedno po druhém.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Automobilový průmysl je pro nás naprosto klíčový. A je to především klíčový vývozní artikl, protože to, co se prodá u nás doma, to co se myslím, vyrobí v Mladé Boleslavi a navazujících firmách, je jenom zlomek toho, co se vyveze. Víme dobře, že automobilky po celém světě mají problémy. Mají problémy s dodávkami. Teď se ještě stalo to, co se stalo v Boleslavi, tuším předevčírem, že vyhořel sklad součástek, které jsou potřeba, myslím Octavii. Tohle všechno problém samozřejmě je, pokud jde o stavební produkci, ta trošku kolísá. Index stavební produkce je, je trošku rozhádaný, ale bude hodně záležet na tom, jaká bude investiční politika. Samozřejmě snahou každé vlády při tvorbě rozpočtu je dostatečně zajistit investice. Ale to také záleží na projektové přípravě. Vidíme, že se začal znovu boj o stavební zákon, který úplně nemá jasnou pozici v tuhle chvíli. Tak u řekněme indexu stavební /nesrozumitelné/ mám-li to říci formou ukazatele nebo chcete-li obecně u vývoje stavebnictví v tuhle chvíli nemám úplně pevný názor. Jak to bude vypadat. Záleží to na především investiční politice a řekněme, legislativních podmínkách, aby stavební práce mohly dobře pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, pane Hindlsi, že ceny nemovitostí už našly strop, protože jak víme v loňském roce vyrostly o více než 14 %, pokud se nepletu. Porostou ještě dál, je to vůbec možné?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak kdybych měl uvažovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A možné všechno asi.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Nebo kdybych měl vycházet z faktu, že náš trh nemovitostí je nadhodnocen. Uvádí se někde o jednu pětinu o řádově, tak by se dalo očekávat, že možná už na ten strop narazíme. Ale nevypadá to tak úplně. Ceny nejenom nemovitostí, ale teď se zřejmě dá do pohybu i dají pohybují ceny nájmů. Protože růst úrokových sazeb, který banka nasadila a ve kterém patrně ještě bude pokračovat, povede také k růstu úvěrů, cenu úvěru, cen peněz. Víme dobře, že se hypoteční sazby, sazby poté začaly zvyšovat. A zejména v těch větších městech a mladých rodinách s dětmi a tak dále. Nebudou už mít domácnosti dost prostředků na to, aby si byt koupily. Budou lítat spíš cestu směrem k nájmu. Takže se dá očekávat, že by ten nájem mohl být možná teďko větší nositelem dynamiky, než je přímo, než je přímo nákup nemovitosti. My jsme v tomhle tom ohledu takovou zvláštní zemí. My máme poměrně velmi vysoký podíl vlastní vlastnictví bytů. Řekl bych možná na úrovni čtyř pětin. To znamená nějakých 80 %, 80 % domácností v podstatě bydlí v bytech nebo nemovitostech, které vlastní. To je atypická záležitost. Když se podíváme třeba do Rakouska nebo do Německa, které jsou nám mentálně, ekonomicky historicky velmi blízké. Tam je to téměř přesně obráceně. Čili ta, to vlastnictví bytů u nás, mít vlastní byt je něco, co si přejeme. Je u nás výrazně vyšší než v Německu, takže je dost možné, že tady také ta cesta už nepovede dál. Protože nakoupit si byt za vysokých hypotečních podmínek, bude jenom velmi obtížné. Tady je opravdu těžká predikce. Ale oni nám rostou i ty nájmy. Takže v o obou ohledech si myslím, že ten trh je poměrně hodně rozhádaný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
28. ledna skončilo takzvané Milostivé léto pro dlužníky. Co si myslíte o tomto projektu?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
To, co domácnosti vlastní, a to, co dluží, je vždycky velmi nerovnoměrně rozloženo. Stát hledá cesty, jak lidem, kteří se dostali pod tlak pomocí. Víme dobře se mění i podmínky pro výkonech /nesrozumitelné/ profese. To je samozřejmě určitý milodar, který umožní lidem, aby se mohli oddlužit. U nás ta míra zadlužení není úplně nejvyšší v porovnání s některými jinými zeměmi. Na druhé straně je známo, že si domácnosti půjčují někdy na něco, co by si půjčovat neměly. Takže neplní tímto svojí základní funkci, kterou půjčka má. To znamená od, zařídit si základní potřeby, které ta domácnost má. Byl to nějaký pokus. Samozřejmě bude to stát nějaké peníze. To už jsme si všimli, že vlastně peníze do ekonomiky teď tečou ze všech stran. Ale myslím si, že asi to možná pro, řekněme, zejména ty sociálně slabší rodiny a ty, kteří mají menší děti a podobně, asi krok správný byl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče toho toku peněz, tak jenom pro zajímavost, řeknu údaje ministerstva financí. Česká republika je zatím stále čistý příjemce peněz z Evropské unie a loni získala z rozpočtu unie o 88,8 miliardy korun více, než do něj odvedla. Celkově od vstupu do Evropské unie v roce 2004 zaplatila Česká republika do unijního rozpočtu 743,3 miliardy korun. Získala z něj bezmála 2 biliony, 1,71 bilionu korun.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
My jsme stále ještě čistým příjemcem. Stále jsme zemí, která nedosáhla, řekněme, té špičkové úrovně rozvoje ekonomiky a životní úrovni v Evropě. Proto dostáváme více peněz než do Evropské unie odvádíme. Je to možná poslední rozpočtové období, ve kterém budeme čistým příjemcem. Tady by to bylo asi na dlouhou debatu, jak vypadá konvergenční program české ekonomiky, přibližování se těm, řekněme, srovnatelným zemím západní Evropě. Kdybych si měl tipnout, tak si myslím, že v tom dalším plánovacím období už nebudeme asi zemí, která bude čistým příjemcem. Budeme možná, ale to teď je těžko odhadnout v situaci zemí, která už naopak bude asi muset do toho doplácet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Před novou vládou stojí úkol obrátit ten trend zadlužování nastavený. Poslední 2 roky kabinet premiéra Fialy by měl státní rozpočet na letošní rok schvalovat příští týden, vlastně přesně za týden 9. února, jak avizoval ministr financí Zbyněk Staňura. Jak celkově hodnotíte, pane Hindlsi, priority vlády v oblasti financí?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, tohle je asi na hodně dlouhou debatu, protože samozřejmě to odhodlání je věc jedna a ty reálné možnosti a kde také škrtat, je věc druhá. Pochopitelně nejjednodušší by bylo říct, seškrtáme výdaje, ale takhle to v ekonomice nefunguje, to úplně nepůjde. V podstatě nějakých 77 % výdajů státního rozpočtu jsou výdaje buď mandatorní, to ty dělají asi 50 % nebo něco přes 50 %. A výdaje takzvané kvazimandatorní, který dělají, které dělají těch zbývajících 27 %. Takže jsme na nějakých 77 %. Tam úplně asi škrtat nepůjde. Samozřejmě je tady touha zefektivnit fungování státní správy. Možná, že se bude muset sáhnout na nějaké daně. Ale platí jedna věc. Státní rozpočet, každý státní rozpočet má dvě stránky. Má stránku příjmovou a má stránku výdajovou a obvykle platí to aspoň většina ekonomů, tak soudí, že nelze upravovat a vylepšovat hospodaření státu jenom na jedné straně. To znamená jenom zvyšováním příjmů, anebo jenom snižování výdajů. Obvykle je to mix těchhle záležitostí a já jsem pořád toho názoru, že sice to odhodlání sníží, zlepší deficit a snížit náš dluh a zejména jeho dlouhodobou konsolidací přispět k posílení ekonomiky. Je věc jedna. To odhodlání, druhá věc, jak se to potom skutečně povede, to se uvidí asi zřejmě na konci roku nebo v druhé polovině roku, jak se to daří. Ale pořád si myslím, že asi bude nutné sáhnout i na některé daně. Bohužel se tady stále projevuje i to ve velmi nevhodnou dobu zrušení superhrubé mzdy, které nás ročně stojí 90, 95 miliard korun. Nemá cenu se k tomu vracet, i když třeba Mezinárodní měnový fond nám doporučil, abychom se v té této věci, záležitosti vrátili. Superhrubá mzda byl naprosto anomální koncept. Ale, když už jednou byl, tak se měl zrušit dřív, a ne v době, kdy jsme se dostali do těchto potíží. To načasování bylo velmi nešťastné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled ekonoma a statistika prof. Richarda Hindlse. Známé první výsledky loňského sčítání lidu a mimo jiné jsme se dozvěděli, že stárneme a je nás více.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak stárneme, a to je veliký problém. Se asi nemáme dneska možnost bavit o důchodové reformě a o tom, jak vlastně budou vypadat naše penze, což je klíčová položka ve výdajích státního rozpočtu téměř 600 miliard korun. Stárneme, zad posledních 30 let jsme zestárli zhruba 7 let. Stárneme vlastně každým rokem dneska v postproduktivním věku, nebo jak se říká. Přesněji ve věku 65 plus je prakticky pětina obyvatel. A bude to dál pokračovat. Takže se může stát, že někdy za 15-20 let bude zhruba už třetina osob v poproduktivním věku. To znamená, že bude na jednoho, řekněme, člověka staršího 65 let, budou připadat dva lidé v produktivním věku. To samozřejmě zatíží velmi náš důchodový systém. Stáváme se také zemí, která se, ve které se daří zlepšovat vzdělanost. Poměrně výrazně začal stoupat podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí na celkové populaci. Už jsem tady zmínil třeba vlastnictví bytů. To je u nás velmi silná položka nebo obecně vlastnictví nemovitostí a podobně. Zajímavé je také členění v jednotlivých oblastech. Třeba Praha má nejnižší věkový průměr. Průměrný věk je v Praze asi 1,40 41,4 %. Takže o něco nižší, než je v celé republice a podobně. Tohle všechno jsou údaje, které nám postupně bude Český statistický úřad uvolňovat a myslím, že budou velmi zajímavé a budou zejména velmi důležité pro další plánovaný. Zvlášť v té složité situaci, ve které se dnes nacházíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, ty výsledky ukázaly, že počet obyvatel České republiky za 10 let vzrostl zhruba o 90 000. A pro zajímavost nejpočetnější skupinou jsou čtyřicátníci. Nejméně lidí je ve věku 21 let. Zaujalo mě také, pane Hindlsi, i vlastně zjištění, co se týče cizinců. V České republice ta data ukázala, že u nás žije téměř půl milionu cizinců a jde o 4,7 % obyvatel. Jinými slovy v přepočtu každý jedenadvacátý v zemi je cizinec. Nejsilnější je ukrajinská komunita. To je zhruba 30 % cizinců tvoří. Ukrajinci je jich v České republice přes 150 tisíc. Slováků je necelých 96 tisíc. Vietnamců přes 54 tisíc. V jakých ohledech vlastně ovlivnili cizinci celkovou populaci?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
To je dáno i bych řekl strukturou a vývojem ekonomiky. Protože česká ekonomika přes všechny problémy, které má, tak je ekonomikou poměrně velmi silnou. Na to nemůžeme nikdy zapomenout. A hledá svoje pracovní síly. Pokud jde o právě Ukrajince, tak je to celkem logické, že oni hledají při poměrně vysoké nezaměstnanosti, která na Ukrajině je. Tak hledají pracovní příležitost jinde, a to především u nás. Není tady ani tak velká zase vzdálenost jazyková, i když asi jejich čeština nebude úplně dokonalá. Ale přece jen asi se dokáží nějak v tom našem jazyce orientovat. Druhá věc je, že jsou levnou pracovní silou. Takže je řada lidí zejména na ty práce, které nechtějí vykonávat naši spoluobčané, tak je řada firem vyhledává. Pokud jde o Slovensko, tam si myslím, že to není potřeba nijak zvlášť komentovat. To historické kulturní sepětí se Slovenskou republikou, to ta mentální napojeno na Slovensko je u nás velmi silná. Řada lidí tady pracuje nebo tady má část rodiny a stejně tak je to opačně na Slovensku Češi. Takže to také nějak nepřekvapuje. Zajímavé je třeba z toho, když už to zmiňujeme z toho sčítání. Je třeba to, že vlastně nejnižší podíl s českým státním občanství má Praha Středočeský kraj. To znamená, že Praha skutečně je to hluboko pod průměrem České republiky. Že Praha je už dneska trošku kosmopolitním městem. Jsou tady velké firmy. Řada zahraničních lidí tady hledá svoje zaměstnání a nějakým způsobem tady se usadí. To znamená, že Praha je skutečně regionem nebo místem, kde podíl českých občanů českého státního občanství je nižší, výrazně nižší než v těch ostatních částech republiky a podobně. To také o něčem svědčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak z té celonárodní dotazníkové akce, co se týče cizinců vyplynulo také, že jsou velmi vzdělaní. Je tam vyšší procento vysokoškoláků, což je určitě také zajímavé.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
A to je zase v Praze především nebo ve Středočeském kraji, protože tito lidé většinou přichází za prací. Někteří tady uzavírají i rodiny manželství a podobně. Přichází sem za prací, protože zejména ve velkých městech a zejména v Praze je silně etablovaná, řekněme, zahraniční účast, kde na naší ekonomice tito lidé se stávají vlastně zaměstnanci, přichází sem za prací, stávají se zaměstnanci těch velkých firem. Ostatně uvědomme si, že většina českých firem je dneska vlastně na zahraničními vlastníky konsoliduje mimo naše území, vede účetnictví, často mimo naše území anebo odvádí dividendy mimo naše území. Tak pochopitelně tyhle firmy mají, mají svoji reprezentaci. Takový je dneska svět, o tom nemá asi cenu příliš spekulovat a ti lidé přišli do Prahy a jsou samozřejmě více vzdělání. Protože často patří ke střední nebo střednímu nebo vyššímu managementu těch firem, tak to asi není žádné velké překvapení a sčítání lidu to jen potvrdilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje ekonom a statistik prof. Richard Hindls. Pane profesore, navážeme hned, co se týče konfliktům nebo eskalaci celé situace na východě Ukrajiny a vlastně navážu i na ta data, která ukázalo sčítání. Co v podstatě znamená v praxi teda pro země, jako je například Ukrajina, odkud na území České republiky žije nejvíce cizinců pro Ukrajinu samotnou? Vlastně výrazný odliv, obyvatel pracovní síly?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No samozřejmě, protože ti Ukrajina není úplně chudou zemí, ale patří k chudším zemím, řekněme, v Evropě. Tam to je vlastně Evropu, je to druhá největší evropská země s vysokým počtem obyvatel. Také s nižší úrovni třeba vysokoškolsky vzdělaných lidí, než máme my, anebo některé další země. Tak je pochopitelné, že řada těch lidí hledá prostě, stalo se to i součástí agenturního zaměstnávání a podobně. Řada těch lidí hledá svoji perspektivu a svojí budoucnost jinde. Asi na Slovensku to bude podobně a potom i kousek dál než je Slovensko. To znamená přichází k nám. Tito lidé se také vlastně trošku zbavují těch problémů, které Ukrajina dneska má. To není jenom ten konflikt, který teďko vlastně má velmi nejasné obrysy a je velmi závažný. Ale oni už historicky se snažili z této země vlastně hledat nějaké východisko. I když zase z pohledu toho, jak ekonomika nebo pracovní trh na Ukrajině funguje. Ukrajina zase nemá nějakou strmou nezaměstnanost. Ale poměrně velké procento lidí, zhruba 1/4 Ukrajinců žije pod hranicí chudoby. V porovnání je to zhruba 25, možná už dneska o něco více procent lidí na Ukrajině. U nás je to jenom zhruba 10 %, aby si posluchači udělali představu. Tak samozřejmě ti lidé třeba při této vysoké míře chudoby hledají cestu někde jinde. A Česká republika je, jak už jsem říkal i jazykově relativně přijatelná pro ně. Tak je to, tak je to takhle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké by byly případné ekonomické nebo možná i technologické dopady, pokud by ta současná situace přerostla v otevřený konflikt. Jak teda pro samotnou Ukrajinu, ale i pro Rusko a také Spojené státy?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak já stále věřím, že nebo asi nejsem zdaleka sám. Doufám, že to věří všichni. Věřím, že takhle daleko ta situace nezajde, že to je jakási velmi ostrá politická roztržka a možná i velmi dlouhodobě politická roztržka mezi hlavními aktéry dneska světové politiky. Pochopitelně ty důsledky by byly velmi vážné. Uvědomme si, že já už jsem říkal, že Ukrajina je spíše chudší zemí. Je i výrazně chudší než je Rusko. Má celou řadu velmi podobných problémů jenom zase pro srovnání. Pokud bychom přepočetli hrubý domácí produkt na jednoho Ukrajince, tak Ukrajina je někde kolem 120. místa. Těch žebříčků je více. Zatímco Rusko je někde kolem šedesátého místa a ten přepočet na hlavu hrubého domácího produktu je v Rusku zhruba 3× větší než na Ukrajině. Rusko má také mnohem větší surovinovou základnu. Má mnohem lepší armádu. Prostě tohle by všechno mělo vážné důsledky. Pochopitelně by to zacloumalo nejenom ruskou ekonomikou, ukrajinskou ekonomikou, ale prakticky celosvětovou ekonomikou. Už dneska můžeme pozorovat velký neklid na akciových trzích, které vlastně nevědí, co se bude dít dál. Neví to asi v tuhle chvíli nikdo. Vy jste na začátku zmínila, to je asi jádro možná i té vaší otázky energie. Bavme se zejména o plynu, kdyby se Rusko dostalo pod nějaký látka, pravděpodobně by to asi byl především tlak ekonomický. V případě vyostření toho konfliktu, tak by pravděpodobně reagoval především v dodávkách surovin, a to by zase zpětně postihlo evropské země a podobně. Horečně se teď vyjednává v některých arabských zemích, jak nahradit eventuální výpadek plynu z Ruska do Evropy. Arabské země jsou, jak jsem se díval velmi zdrženlivé, protože oni dodávají ten plyn někam jinam. A pravděpodobně by od těch dodávek zemního plynu bylo potřeba přejít ke zkapalněného zemního plynu, který se dováží loďmi. Ty ovšem také mají jenom omezenou kapacitu. Takže si myslím, že bysme se dostali do situace, která by no tak nebyla příjemná. To ani není dobré vyjádření, která byla velmi komplikovaná pro všechny aktéry. Tak stále musíme věřit tomu, že to jednání, které se asi dneska už klíčově vede jenom mezi Spojenými státy a Ruskem. Ty ostatní už tam nehrají takovou roli, tak si myslím, že doufám, že to jednání povede k nějakému, řekněme, solidnímu cíli pro obě dvě strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nabízí se otázka vlastně do budoucnosti, i nehledě na tenhle ten konflikt, který možná jenom zvýraznil právě tuto problematiku, závislost v různých oblastech komoditách, která je značná v podstatě vzájemná.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak Rusko je primárně hodně závislé na dodávkách, na těžbě svých surovin, na jejich prodej do zahraničí. Ono nemá kdo ví jak moderní ekonomiku. O Ukrajině už vůbec nemluvě. Ukrajina ani nemá takové zásoby, které by mohlo poskytovat, jak jenom tranzitní zemí, které by mohlo poskytovat do ostatních částí světa. Rusko tohle dobře samozřejmě ví, ale Rusko je velmoc dneska. A stále jenom jakoby se dívat na tu Rusko, jak na někoho, kdo dělá problémy, také určitě není dobře. Protože Rusko velmocí je. Je to velmi veliká země. Je velmi dobře vyzbrojená a podobně, takže z tohohle pohledu si myslím, že svět se musí umět dohodnout s takovými hráči, jako je Rusko nebo Čína. Ať si o nich můžeme myslet, co chceme, ale svět je takhle postaven a bez těch dohod to nepůjde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje prof. Richard Hindls, ekonom a statistik. Děkuji za váš čas i názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Také přeji hezký den, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Mimozemští roboti, červí díry, kosmické elektrárny... je lepší být ve střehu.

Tomáš Vacek, vedoucí Programu celoplošné stanice

Tomáš Vacek

Komplet 3CD Vladana a Prasopes

Koupit

Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.