Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 16. listopadu 2021

16. listopad 2021

Hostem byl Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Půl deváté. Příjemný den přeje Zita Senková, mým dnešním hostem je profesor Richard Hindls, ekonom a statistik. Buďte vítán, dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Dobrý den, všem dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozebereme například zhoršené výhledy růstu ekonomiky jak evropské, tak i české a také apel tuzemské byznysové elity k novému směřování našeho hospodářství, nerušený poslech. Evropská komise očekává pokles růstu ekonomiky v zemích Unie. Důvodem jsou nedostatek materiálu, logistické problémy, riziko inflace a komplikace spojené s epidemií covid-19. Roli v poklesu podle komise hraje i míra proočkovanosti. Pane Hindlsi, jak se z tohoto klubka vymotat a hlavně pak jít správným směrem?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, to je, to je otázka docela složitá, protože ty faktory jste pojmenovala všechny dobře a každý z těch faktorů má svůj vlastní příběh. A je těžko odhadnout, co se bude s těmi věcmi dít, tak o inflaci se hovoří už dlouho, že roste, tak jak se ze začátku zdálo, že v zemích euro nebo Evropské unie a i zemích eurozóny byla velmi nízká někde kolem jednoho procenta index spotřebitelských cen. Tak se také dostala už vysoko nad 3 procenta. Německo jsem se díval, že mělo v říjnu, čili vlastně aktuální informace meziroční index spotřebitelských cen 4,6, to je také výrazně víc než předtím, tak jsou v tom energie, je v tom zemní plyn, elektřina, ropa, tohle všechno hraje svojí roli. Ropa je nad 80 dolary za barel. Pak se jmenovala i infekci nebo nutnou pandemii, to je také velmi obtížně říct. Vidíme, že vlastně zejména v těch zemích střední Evropy nebo Německa směrem na východ, vlastně jsou ty hodnoty vyšší, než dokonce byly před rokem. Německo se vlastně dostává ve svém maximu. Rakousko my, Slovensko, Maďarsko, velmi obtížná věc. Samozřejmě zpomalení ekonomiky také způsobuje, bych řekl velmi komplikovaná situace kolem zelené energie a všech těchhle těch záležitostí, no tak se zpomaluje, zpomaluje se i u nás. Těžko odhadnout, jak ty faktory hlavně budou trvat a jakou budou mít, jaký budou mít ten svůj další příděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Samozřejmě vy jste ekonom, statistik, přesto se zeptám na váš možná i soukromý názor. Nejste epidemiolog, ale vy máte nějaké vysvětlení třeba, proč se jaksi ta epidemie ani ne, že posouvá na východ nebo východním směrem, ale proč třeba má Česká republika mnohem vyšší čísla než třeba šedesátimilionová Itálie nebo také mnohonásobně větší, větší Španělsko? Protože ptám se vás i z tohoto důvodu, protože to všechno se pak pochopitelně bude promítat a promítá i do té ekonomické sféry, do hospodářství, do našich peněženek.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak obecně se říká, že člověk nemá udělat dvakrát stejnou chybu. Loni to vypadalo velmi podobně, v tom letním období už jsme dokonce měli pocit, že se nic nebude dít. Letos ta interpretace v září, v srpnu, v září byla taková, že sice ano, máme nějaká čísla, ale jsme přece proočkovaní, tak už to nebude, nemá to takový dopad na vážnost té choroby. Zase jsme tomu nechali volný průběh a dokonce bych řekl, že i v téhle době, kdy už jasně vidíme, že ta čísla už se pohybují někde od 15 nebo kolem 15 000 denně ve všední den. Takže se zase vlastně žádná opatření nediskutují, nebo oni se možná diskutují /souzvuk zvuků/. Prakticky žádná opatření se nepřijímá. Příklad Rakouska ukazuje, nevím, jak to tam dopadne a nevím ten jejich lockdown pro neočkované, trvá vlastně od včerejška nebo od neděle, tak těžko říct, jaký to bude mít průběh. Ale je pravda, že v těchhle těch zemí se k tomu přistupuje mnohem tvrději a že, řekněme, ta část těch lidí, kteří jsou neočkovaní anebo k tomu očkování se vyhýbají nějakým způsobem, tak je postavená do trošku jiné role než těch ostatních zemí. Je pravda to, co jste říkala, že Itálie dneska je někde na číslech, kde bysme ani nikdy nebyli pořádně, přitom je jich 6× víc než nás. Španělsko 4 a půlkrát víc než nás. Portugalsko srovnatelně velká země, je zase z toho pohledu, řekněme, epidemiologického, nevím, Švédsko si říkalo, že se nechalo promořit, že tomu nechávali loni volný průběh. Nakonec se ukázalo, že vlastně to také příliš nezabralo. Tady je několik skupin, jak jsem pochopil, které spolu diskutují. Každá z nich má 30 nebo 40 lidí. Já nevím, jestli tohle je cesta. Asi někdo bude muset na sebe převzít tu odpovědnost. A to si myslím o tom to je. To rozhodnutí musí udělat malá skupina lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zhoršený výhled, vracíme se teď k tuzemské ekonomice, předpovídá ministerstvo financí. Původně očekávalo růst o 3,2 %. Nyní ho snížilo na 2,5 %. Také česká bankovní asociace v nové prognóze zhoršila odhad růstu naší ekonomiky pro letošní i příští rok. Jsou ty důvody víceméně, pane Hindlsi, stejné jak je popsala pro tu celou Evropu komise nebo tady asi můžeme ale přičíst i nějaká v uvozovkách teda česká tuzemská specifika?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Jsou to vlastně ty důvody, které jste popsala v té první nebo druhé větě dneska na začátku. Ta česká specifika samozřejmě jsou daná především tím, že my jsme velmi závislí na tom, co se děje okolo nás, že máme vlastně velmi úzký vztah k těm nejbližším okolním zemím ekonomicky ale i jinak. Německo, Slovensko, Rakousko a tam je ta situace všude velmi podobná, i když popravdě řečeno, třeba pohled na Německo přece jenom ukazuje, byť je to třetí nebo čtvrtá největší ekonomika světa, gigant evropských zemí. Tak přece jenom ty charakteristiky v Německu jsou trochu lepší, trošku lepší. Vypadá ta situace v oblasti deficitu a dluhu. Jak už jsem tady hovořil o německé inflaci, také není žádná zázračná čísla mezi čtyřmi až pěti, rozhodně žádný zázrak není index spotřebitelských cen. Ale pořád Německo se zdá, že je před námi kousek vepředu. Ovšem v oblasti pandemie asi nikoliv. Druhá věc je také to, že my jsme přece jenom tak jakoby trošku pořád zahledění do těch svých problémů. Nedíváme se, co se děje kolem nás. Trošku snažíme se něco řešit, co moc neřešíme, už jsem to tady říkal před chvilinkou. To všechno potom samozřejmě působí na ekonomiku a svazuje nám nějakým způsobem ruce. Ty prognózy, o kterých jste hovořila, které šly o nějaký půl procentního bodu nebo nějaké takové číslo dolů, jsou logickým důsledkem toho, co se všude kolem nás děje. Ono, když se podíváme i na evropské akcie, těm se také příliš nedaří. Tak všechno tohle to dohromady, Evropa prožívá vůbec bych řekl takový zvláštní, takové velmi zvláštní období. Hádá se trošku mezi sebou, hádá se se svými okolními partnery. Myslím si, že Evropa neprožívá nejšťastnější období. Když se podíváme do Spojených států třeba, které mají samozřejmě také svoje problémy a jsou také super gigantem v oblasti ekonomie a všeho dalšího. Tam ta situace vypadá trošku lepší a Evropa se teď tak jakoby trošku se ukazuje, takové ty trhliny v tom systému toho uspořádání Evropské unie se ukazují teďko, že možná jsou také trošku překážkou nějakého, řekněme, lepšího individuálního rozvoje jednotlivých zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze říct vůbec, která ekonomika je v této globalizované době a světě, když zůstaneme teda v Evropské unii na starém kontinentu, na tom nejlépe a má také nejlepší perspektivu?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tohle je hrozně těžká otázka, protože si musíme říct, z jakého pohledu to budeme hodnotit. Pokud budeme brát čistě objem, tak samozřejmě německá ekonomika a britská ekonomika, která se teď ale vydělila vlastně z toho systému a jede si svojí cestou. Francouzská ekonomika, to jsou všechno velké země, ale přitom každá z nich je uspořádaná na jiném základu. Každá z nich má také trošku jinou mentalitu lidí ve vztahu k tomu, co dělají, prostě podívejme se, řekněme, na ten blok severských států, kde je velká ingerence států. Kde jsou úplně jiné sociální poměry a úplně jiné systémy zabezpečení sociálních dávek a podobně. Je to velmi obtížné srovnávat, ale pořád si myslím, že rozhoduje ten obrovský výkon ekonomiky a že se ten, řekněme, vztah mezi těmi jednotlivými zeměmi příliš nemění. Pořád je tady dominující role Německa a těch velkých ekonomik a ty menší ekonomiky pochopitelně jsou na nich závislé, protože oni berou zboží, dováží se tam a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak se, pane profesore, zbavíme nebo alespoň teda snížíme závislost Evropy na asijských trzích? Vrátí se třeba výroba z Asie zpět do Evropy?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
To je otázka nákladů, jednotkových nákladů mezd, jednotlivých nákladů práce. Je to otázka také technologií, protože je pravda, že pracovní síla ve východní Asii nebo v těch nejvyspělejších zemí východní Asie, je velmi učenlivá. Je velmi dobře vzdělaná. Jsou to země, které mají nízké náklady práce a jsou velmi pružné. Evropa mi někdy přijde v těchhle těch věcech trošku pomalejší, zkostnatější, než jsou východoasijské země. Na druhé straně, abychom zase ty východoasijské země nepřechválili, tak víme, že bylo období konce devadesátých let, čili před 20- 25 lety, kdy, kdy se hovořilo, byla taková slovní spojení jako korejský tygr a singapurský tygr a to už taky není pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké zvíře bych si představovalo ve vašich očí /souzvuk zvuků/.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Evropa je příliš heterogenní, heterogenní uspořádání. Ono i Spojené státy, které mají, řekněme, 320 nebo 330 milionů plus, mínus 50 států. Tak to vnitřní uspořádání mají trošku jiné. Evropa je podobně na tom, má větší počet obyvatel v Evropské unii má srovnatelné nebo menší množství zemí. Ale řekl bych, že ty individuální rozdíly to takové sjednocení, ten jednotící pohled Evropě, není zdaleka tak silný jako ve Spojených státech. Každá ta země si jede po svém. Teď se podívejme na Polsko a jeho, řekněme, právní systém, na Maďarsko s velmi autoritativním způsobem. Vedení té země. Je to opravdu velmi složité. Navíc vlastně ty volby v těch jednotlivých zemí jsou v každé trošku jiné. Ve Spojených státech jsou samozřejmě volby také, ale dominuje tam role prezidenta a to jednou za 4 roky. Kdežto v těch evropských zemích je to vždycky takové kolem těch voleb. Viděli jsme Německo, viděli jsme to u nás, bude se volit prezident ve Francii, který má velkou roli. A tohle si myslím, že ten systém je daleko heterogenější než třeba, řekněme, ve Spojených státech, které jsou také unií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komentuje ekonom a statistik Richard Hindls. Podíváme se na plány příští vládní koalice v oblasti financí, jsou z vašeho pohledu dostatečně jednak praktické konkrétní a asi hlavně realizovatelné. Pětikoalice mimo jiné slibuje, zlepšit stav veřejných financí. Snížit některé daně, podpořit podnikatele, upravit sociální politiku a tak dál.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Jste použila slovo realizovatelné, a to si myslím, my jsme jenom na samém počátku vlastně. Ta vládní koalice nebo ta pětikoalice představila vládní prohlášení nebo společné prohlášení, jak postupovat dál. Otázka je, jak to bude vypadat za rok nebo za 2. Je pravda, že ten dluh, který v tuhle tu chvíli je někde na úrovni 40 nebo něco kolem 40 %, samozřejmě není nijak strašidelný, ale pořád to zadlužení, je roční deficit, který tam je schodek státního rozpočtu vysoký je. Těch nějakých 375, 376 miliard je vysoké číslo. A ta snaha to řešit jenom na výdajové stránce, je samozřejmě velmi příjemná, nezvyšovat daně. Otázka je, jestli je reálná, teď se vracím k tomu vašemu slovu realizovatelnosti. Protože problém našeho rozpočtu ne, ne, ne netkví jenom na té výdajové stránce. Ale tkví na stránce příjmové, my jsme razantně snížili vlastně daně tím, že jsme zrušili superhrubou mzdu. To nás stálo ročně nějakých 95 miliard. Teď slyším o tom, že se bude snižovat vlastně zase úroveň sociálního pojištění nebo sociálních odborů, že se bude snižovat sleva na poplatníka. To znamená, že se sníží odvod, který každý z nás bude odvádět. A tohle je velmi, velmi složité říct. Na druhé straně tady zřejmě na obzoru valorizace důchodů nad rámec toho valorizačního schématu. Protože zákony hovoří tak nebo zákon o důchodovém systému, hovoří o tom, že pokud inflace přesáhne 5 %, můžu vysvětlit ten systém, jak se to dělá. Tak se musí extra valorizovat, což by zřejmě nastalo v červnu nebo v červenci příštího roku, a to jsou další peníze. Pak by se to promítlo také do toho, jak se bude valorizovat v příštím roce. Takže to, že inflace teď byla 5,8 poslední říjnová meziročně, může skutečně vyvolat to, že se bude muset valorizovat výjimečný mimořádným opatřením, tak zní zákon také důchod, zejména teda jeho zásluhová část, ta procentní část. A to nás bude stát další peníze. Takže v tuhle chvíli je dobře, že nějaké prohlášení, že existuje nějaká představa o tom, jak to budeme dělat a znovu použiju vaše slovo před dvouma minutama realizovatelnost, to si možná řekneme za rok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Samozřejmě to uvidíme, všechno je na začátku. Ta vláda ještě ani nenastoupila, aby mohla začít pracovat. Zítra uplyne 32 let od sametové revoluce, které zlomové události, rozhodnutí za to období, pane Hindlsi, nás ovlivňují vlastně do dnes?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak jako rozhodně to, co nás ovlivňuje do dnes a bude nás ovlivňovat za 10, za 15 let, je změna vlastnických poměrů v tom roce 90, 91, 92.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jistě.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Nejrůznějšími formami o tom není žádných pochyb, samozřejmě také výrazným způsobem se měnilo třeba postavení koruny. Mezitím také vzniklo euro, kde my nejsme a ještě asi nějakou dobu nebudeme, pokud vůbec někdy budeme. To si myslím, že mělo výrazný vliv na naše, nechci teď hovořit o rozdělení země. To, to je samozřejmě věc, která je nepochybná, jedná se trvalá. Na druhé straně zase došlo k nějakému zhuštění těch vztahů, protože se vytvořila vlastně Evropská unie, Schengenský prostor a tak dále. Ale myslím si, že, řekněme, ty důsledky z těch devadesátých let jsou, jsou velmi tady cítit. No a potom si naše ekonomika prošla nejrůznějšími peripetiemi, které měly ekonomický původ, který se v roce 2008, takový ten morální hazard fiskální neodpovědnost let 2012, 2013. To se pořád podepisuje i po ty vztahy, které tady máme, no a pak jsme zažili to, co všichni, prostě úder, který nemá vůbec ekonomickou povahu a to je to, co prožíváme v tuhle chvíli všichni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
32 letos od listopadu 1989 si asi symbolicky 32 předních tuzemských podnikatelů a manažerů přišlo s výzvou ke druhé transformaci ekonomiky. Je to dokument o čtyřech stranách, co udělat s tuzemskou ekonomikou, abychom žili v lepší zemi. Asi ještě nikdy se nedala dohromady tak různorodá velká skupina manažerů, podnikatelů a za tři klíčové priority, co by se mělo změnit, označili budování české značky, otevření země pro kvalifikované lidi ze zahraničí udržitelnost ekonomiky tak, aby se ten takzvaný evropský Green Deal, změnil na Real Deal, tedy aby byl reálný z pohledu tuzemské ekonomiky. Jak se vám jeví tento apel, pane Hindlsi?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já si myslím, že samozřejmě to je, to je úplně v pořádku a ty prvky jsou velmi lákavé, ale také velmi složité jich dosáhnout. Když se podíváme na, řekněme, náš vztah k těm nejvyspělejším ekonomikám. Už jsme tady hovořili o Německu, tak nám se třeba daří trošku snižovat jednotkové náklady práce, ta vzdálenost mezi námi a Německem, ve výdělcích už se trošku zmenšuje. Ale teď se to trošku zastavilo. Stejně tak třeba naše produktivita práce ve vztahu k těm nejvyspělejším zemím se začala sbližovat. Je tam nějaký prvek konvenience, ale také se to v tuhle tu chvíli trochu zastavilo. On každý, je to především o technologiích. Teď nechme Green Deal, protože to nás postihne všechny, ale především ta, řekněme, to dohánění nebo ta konvergence je především o technologii. On existuje takový řetězec vlastně, řekněme, produkční nebo takový ten základní, to základní schéma, když s něčím přicházíte na trh. Na začátku máte nápad, což je většinou věda a výzkum nebo nějaká technologie, kterou někdo vytvoří nebo s ní přijde. Potom pokračují takové ty věci, přípravné fáze, projektová fáze, řekněme ta vlastní produkční fáze. A potom je na konci marketing a prodej. Takhle běží každý výrobek. Vymyslíte nový motor do auta, tak ho někdo musí vymyslet, pak ho někdo musí začít projektovat, někdo ho musí vyrábět a pak ho někdo musí prodat. A ty dva koncové body, to znamená, to vymyslet, to jsou ty technologie. Na ten poslední bod někomu to prodat a umět s tím zacházet na trhu. To si vždycky nechá vlastník. To si vždycky nechá vlastník a pokud my nebudeme mít dostatečně kvalitní technologie a nepůjdeme přicházet s těmi nápady. Tak samozřejmě na nás zbyde vždycky ta prostřední fázi. To znamená, vyrobit to, já nechci používat slovo motor, protože se mi strašně nelíbí. A myslím si, že to tak není úplně. Ale vždycky na tyhle ty země, které nepřijdou s tím nápadem, když máte nápad, tak musíte čekat, kdo vám ho dodá a teprve potom vlastně se na něm podílet, jako bych řekl, teď to beru velmi v uvozovkách, tou, tou dřinou, tou manuální prací. My jsme v téhle té fázi, dokud se prostě nedokážeme prosadit v těch technologiích. Nebudeme lákavou zemí, která má co nabídnout, která přichází s novými nápady, a to se bavíme v tuhle chvíli o školství, o výzkumu, o penězích, které do těchhle věcí jdou, tak vždycky na nás zbyde ta prostřední fáze. Ta první a pak konečná fáze ta patří vlastníkovi a on si to bude hlídat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například Martin Wichterle, říká mimo jiné, že model, na který ekonomika najela po roce 1989, se už prostě vyčerpal.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, tak samozřejmě my jsme měli, už jsem tady zmínil vlastně poměry vlastnictví. To jak ekonomika vypadala do roku 90, jak začala vypadat potom v těch devadesátých letech, jak se to trošku divokým způsobem dávalo do pohybu. Pochopitelně, že se vyčerpal, to se ale vyčerpali i v těch jiných zemích. To není nic co by, nedá se srovnávat ekonomika dneška, která je přetechnizované je, je velmi informatická. Podívejme se třeba schválně, které procesy, kam už lidská ruka vůbec nemusí sáhnout, které už probíhají jenom pomocí počítačů. To se vyčerpalo všude prakticky to, to, co bylo v devadesátých letech, už nenajdeme v žádné z vyspělých zemí. Už se /nesrozumitelné/ přesouvá spíš do těch zemí, které jsou, řekněme, v té druhé polovině nějakého žebříčku. Otázka je, jestli se to dokáže zrealizovat, jak nastavit ty poměry. Je to o penězích, je to velmi o vzdělanosti, protože vy jste tam také nebo v tom prohlášení také, abysme byli atraktivní pro kvalifikovanou pracovní sílu, tu musíte zaplatit. Musíte mít také prostředí, kde se ta kvalifikovaná síla uplatní. A to je o školství, je to o vědě, prostě o výchově mladé generace a podobně. Souhlasím s tím, že ten model devadesátých let už jsme v roce, už skoro 2022. Ten už asi život /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká ekonom a statistik Richard Hindls. Na jakou zimu se, pane profesore, připravit? Máme tady aktuální energetickou krizi, kombinovanou s protipandemickým restrikcemi. Popsal jste celou řadu těch aktuálních ekonomických problémů.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, meteorologickou zimu nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To ne.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
To s tím samozřejmě souvisí, protože když bude velká zima, tak nás to topení bude stát daleko víc. No, tak ceny energie, ceny zemního plynu to pochopitelně do našich peněženek nebo na našeho systému velmi zasáhne. Ty důvody proč se energie vyvíjí tak, jak se vyvíjí, těch je celá řada. Je to nejenom ten zmiňovaný Green Deal nebo nebo snaha přejít na obnovitelné zdroje. Ale také je to obnovení ekonomiky po pandemii, ať je to, jak je to, tak přece jenom ty ekonomiky nezavírají, dostávají se trošku do pohybu. Jsou tam velké injekce, takovéto kvantitativní uvolňování. To všechno zvyšuje vlastně míra inflace. To zvyšuje vlastně všechno, všechny ty faktory, o kterých tady hovoří. Jak to bude pokračovat dál, se přiznám, že trošku netuším. Taky ve hře je, řekněme v oblasti zemního plynu, který může částečně vytěsnit i ceny elektrické energie. Je samozřejmě Nord stream 2, který ovšem není v tuhle chvíli schválený. Je napuštěn nějakým technickým nebo technologickým plynem, aby se udržoval v chodu, ale nemá regulační doložku ze strany Německa a jak říkal Putin, vlastně řekněte, že to schválíte a my to druhý den začneme pouštět. To by samozřejmě mohlo ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co tomu brání?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, tak brání tomu pochopitelně to, že některé síly v Německu Angela Merkelová byla od začátku spíš pro, zdá se, že i Olaf Scholz nebo nastupující sociální demokracie bude asi sdílet stejný trend, ale je tam velký odpor zelených. Je tam takový ten neustálý strach z toho Ruska, že Rusko vlastně bude teď pro nás, nebo že ho, že nás bude mít trošku jako na nic, protože vlastně ono bude řídit, kolik toho plynu přiteče a kudy teče a tak. Tak to jsou takové ty obavy politické, to je asi normální v dnešním světě. Možná až dost zesílené. Ale je fakt, že asi dřív nebo později se tam ten plynovod stojí, tak, takže by takhle zůstal v té podobě, jako je dneska, tak já nevím, bude to trvat půl roku, než se zprovozní, nebo jak dlouho ta doložka regulační Německu může trvat, nedokážu odhadnout. Také si nemyslím, že by ty ceny energií těch ostatních energií byly donekonečna, že to, co se děje kolem toho, že by, že by takhle trvalo pořád. Já si myslím, že to zase nějakým způsobem přejde. Ale ekonomiky to oslabuje, zvyšuje to ceny. Do toho jsou problémy s řetězci, o který jsme tady vlastně nemluvili. Protože jsou, ty řetězce, ty dodavatelské řetězce jsou narušené tou pandemií. Něco chybí, jednou chybí čipy. Podruhé chybí energie, potřetí chybí, já nevím co. A to všechno pochopitelně nějakým způsobem ovlivňuje výkon ekonomiky a narušuje tu její rovnováhu. Narušuje tu její strukturu, tak jestli se z tohohle dokážeme vymanit, takhle dokážeme, ale otázka je kdy a jak rychle. Já si myslím, že to zas tak dlouho trvat nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mnozí odhadují, že do jara by se ta situace měla podstatně uklidnit. Nabízí se samozřejmě asi ta nejzásadnější otázka, která už tady trošku víří ve vzduchu, jak snížit vůbec teda závislost Evropy na surovinách, ale nejsou to jenom suroviny, je to zdravotnický materiál, léky a tak dál.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Bohužel suroviny jsou věci, které se dají nahradit technologiemi jenom zčásti, lidskou práci můžete nahradit technologiemi. Vidíme to na spoustě provozů, ale pořád ta média, která a ty, ty produktovody, které prostě světem tečou, tak ta tam pořád energie takováhle. I ten přechod na, řekněme, zelenou energii nebo na obnovitelné zdroje, vidíme jde kostrbatě. Teď jsme se mohli dívat na to, co se dělo v Glasgowě ve Skotsku. Ale my jsme už měli Kjótský protokol, který myslím byl v roce 1997 a příliš se to za těch 25 let neposunulo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled ekonoma a statistika profesora Richarda Hindlse. Děkuji vám za to, mějte se hezky.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Pěkný den, děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak to vidí, milí posluchači, nebude chybět ani zítra ve státní svátek, pouze v jiném čase a z jiného místa, než jste zvyklí tento pořad slýchat. V 10 hodin začne hodinový přímý přenos z kavárny Slavia na Národní třídě v Praze. Debatovat budou Vladimíra Dvořáková, Paulína Tabery, Václav Malý a Václav Bělohradský. Máte tak jedinečnou možnost být součástí našeho živého vysílání. Přijďte mezi nás. Zita Senková s hosty se na vás těší, příjemný den.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?