Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 16. března 2021

16. březen 2021

Hostem byl Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je ekonom a statistik profesor Richard Hindls, vítám vás, dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například národní plán obnovy České republiky či finanční injekci prezidenta Bidena na pomoc ekonomice i nezaměstnaným Američanům. Přeji nerušený poslech. Německá vláda před rokem vyrukovala s bazukou, jak se říkalo bezprecedentnímu finančnímu balíku na pomoc hospodářství. Čím déle korona krize trvá, tím více se ale v Německu debatuje i pochybuje o tom, na kolik se spolkové vládě podařilo podpořit či vlastně zachránit podniky zasažené protiepidemickými opatřeními. Jak pane profesore Hindlsi, zafungovaly u nás v České republice vládní protiepidemická opatření a veškeré ty kompenzační programy? Byly jednak dostatečné, dostatečně efektivní, rychlé, pomohly?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Já myslím, že v zásadě ano, ta situace je tak unikátní a tak bezprecedentní, že bez této pomoci jakkoliv se může stát někdy i, řekněme, předmětem kritiky. Tak bez této pomoci si vůbec tu situaci nedovedu představit. Vy jste Zito, použila přídavná jména rychlá, efektivní. Samozřejmě tohle všechno bylo velmi důležité, protože bylo potřeba dostat do těch míst, která jsou nejzranitelnější. To jsou především služby a podobně. Dostat ty peníze, podnikatelé, drobní podnikatelé, dostat ty peníze rychle. Často se diskutovala věc okolo zacílení, jestli skutečně nebylo lepší třeba trošinku pečlivěji vybírat ty, kteří dostanou nebo nedostanou tu podporu. Já si myslím, že ta věc byla tak překotná, že bylo potřeba především ty peníze poskytnout rychle a že jich nebylo málo, to všichni vidíme a bohužel, jestli to tak můžu říct, tak jich ještě asi dost potřeba bude. Takže z tohohle pohledu jakkoliv se cokoliv mohlo udělat i líp, tak se to taky mohlo udělat asi hůř.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle průzkumu asociace hotelů a restaurací i Hospodářské komory skončí do konce března asi 20 % provozovatelů. Vy už jste, pane profesore, sám řekl a ta otázka zaznívá také v Německu a řekla bych, že nejenom tam. Jestli jsme zachránili nebo vláda zmíněnými programy nebo zachraňuje ty pravé, jak je poznat, koho tedy podpořit a jak?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
To je to slovo zacílení, samozřejmě některé ty programy byly vázány třeba na počet lidí, kteří byli postiženi. To může třeba někdy vyvolávat takovou, bych řekl až příliš mechanickou odezvu. Počítání té kompenzace, počítání té podpory. Postupem času, jak ta pandemie postupovala, jak se znovu začala zhoršovat, tak se objevovalo čím dál tím více, řekněme, názorů, že by to mělo být vázáno na nějaký pokles tržeb nebo pokles nějakých jiných výkonů, kterými se dá fungování firmy měřit, že by to nemělo být vázáno jenom na prostý počet zaměstnanců. Tyhle ty tendence tady byly, jak jsem říkal, ne všechno se podařilo dotáhnout do konce. Ne všechno bylo úplně dobře uděláno, ale bez té podpory by to nešlo. A spíš si myslím, že teď bude důležitá jiná věc. Nikdo z nás ani já, ani vy ani asi nikdo kdo nás poslouchá, přesně neví, jak to bude dál vypadat. Ale bude potřeba se také připravit na ten výjezd z toho tunelu. To znamená také připravit si situace na to, aby ti, kteří dneska dostávají podporu, počítali s tím, že jí za nějaký čas až snad ta věc co odezní nebo začne výrazně odeznívat, že už tu podporu v této podobě nebudou dostávat. Čili bude potřeba se už nejenom dívat na to, co bylo, ale bude také potřeba připravit třeba nějaké restartační programy nějaké, řekněme, úvěrové programy, aby ti, kteří byli nejvíce postiženi a i ty ostatní, aby se dostali dobře k úvěrům, aby ty úvěry byly za dobrých podmínek a podobně. Tohle si myslím, že nás ještě všechno čeká. Ohledně toho zacílení, já si myslím, že menší škoda se udělá, když se trošku hůř zacílí, než kdyby dlouho mířilo a potom ta pomoc přišla třeba i pozdě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pracuje už na tom vláda?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Já si myslím, že ano, že už jsem zachytil, že jakkoliv nikdo neví, co jak ten scénář bude dál vypadat, protože to není z vašich rukou. Tak zachytil jsem signály, že vláda se připravuje na, řekněme, programy, které budou definovat úvěrové možnosti na podporu, asi o tom ještě budeme hovořit těch nejvýznamnějších sektorů ekonomiky, které projdou takzvaným národním plánem obnovy nebo které se do něj v tuhle chvíli dostávají. To si myslím, že se děje. Zase je to ještě poměrně hodně v obecné rovině. Těžko teďko říct, jestli bude všecko dobře nebo nebude. Ale pořád se mi zdá bohužel, že zatím převládá to biomedicínské hledisko nad tím hlediskem ekonomickým. Prožíváme věc, kterou jsme nikdy nepoznali. Nebyli jsme na ni připraveni, ani jsme nemohli být připraveni a ta věc, a to je to nejsložitější kromě všech důsledků, které to má, nemá ekonomické kořeny. To, že krize přicházejí a odcházejí, je běžné, ale vždycky když nebudu počítat války, tak vždycky mají ekonomické kořeny. Ale tahle ta věc ekonomické kořeny nemá. Tohle je jiná, jiný druh války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A neměli bychom tedy tím spíše mít už nějaký plán, protože jak sám jste řekl, jednoho dne se situace přinejmenším zlepší natolik, že bude moci i rozvolnit opatření a jednoho dne tady se třeba situace zcela stabilizuje. To zatím nevíme kdy, ale doufejme, že to přijde brzy.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Ono se to často hovoří, že vlastně chybí ty scénáře, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víte krizový management také se tomu může říkat.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Ano, ano, hovoří se hodně o tom, že ty scénáře chybí, ale i když se podíváme okolo nás, tak příliš, řekl bych přesvědčivá ta situace není ani v jiných zemích. Ty země zejména ty, které ještě nedostatečně očkovaly a těch je zdrcující většina, tak se také potýkají s náhlými změnami procesů, které tam probíhají. Podívejme se třeba na Německo, které už se zdálo, že je na tom poměrně dobře a nyní se mu ta věc začíná vracet. A vy jste Německem začla vlastně dneska. Možná, že i dokonce v Německu to povede k nějakému politickému otřesu, protože ekonomika obecně má silnou, silný potenciál měnit i politickou mapu. A i když ne všude a ne vždy. Takže tohohle pohledu se často ozývá kritika, že chybí scénáře a podobně, ale já si nejsem úplně jist, že by ty scénáře byly dostatečně přesné, dostatečně kvalitní. Bylo by dobře je mít. Teď se bude hovořit o národním plánu obnovy nebo se o něm začíná hovořit, ale stále je to jenom papír. A jak ta věc byla probíhat reálně, ano my víme, co podpořit a je tam 6 pilířů, je tam 6 sektorů, které by měly přijít ke slovu, ale jak ta věc bude probíhat zcela konkrétně. To si myslím, že je teď stále ještě předmětem debaty a stále ještě převládá papír nad realitou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, ono na papíře to dlouho zůstat nebude moci, protože Česká republika podobně jako další země musí do konce dubna předložit Evropské komisi plán, jak využije ty peníze z nového fondu obnovy, takzvaný národní plán je podmínkou pro čerpání zhruba 172 miliard korun ze záchranného formu fondu Evropské unie.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Těch peněz opravdu není málo, jsou tam, jak peníze na půjčky nebo měli by tam být jak peníze na půjčky, tak peníze na, řekněme, grantový systém podpory některých projektů. Je tam stanoveno 6 pilířů, proti kterým nelze nic mít. Digitalizace, věda a výzkum, moderní formy vzdělávání, trh práce, zelená tranzice. To znamená podpora, řekněme, klimatických otázek a otázek životního prostředí a také v neposlední řadě odolnost vůči těmto krizím. Odolnost nejenom obyvatel, ale i celé společnosti vůči podobným krizím. To tam všechno samozřejmě je. Na stoly je i ten termín, který už je v podstatě za měsíc nebo za měsíc a půl. Ale otázka je, jak to potom bude vypadat v realitě. To je to, co já si myslím, že ta vzdálenost mezi papírem a realitou může být velká. Nepochybuji o tom, že se to podaří dotáhnout. Minulou středu probíhal otevřený stůl, takový tý debatní stůl, na který já jsem byl také pozván, bohužel jsem se toho nakonec z osobních důvodů zúčastnit nemohl. Ale vím, že probíhají jednání mezi parlamentními výbory, mezi zástupci reprezentací a vládou, prostě politickou reprezentací a zástupci profesních organizací. To všechno se děje, ale a teď nehovořím jenom za Českou republiku, jak to skutečně bude vypadat v realitě, je stále ještě v první řadě podmíněno vývojem té pandemické situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A v čem je tedy hlavní problém, pane Hindlsi?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Ono samozřejmě peníze jsou peníze, těch peněz, vy jste to řekla, je u nás 172 miliard proponováno, z celé Evropské unie je to skoro 680 miliard zhruba napůl rozděleno mezi půjčky a grantové programy. Ten problém bude přesně v tom, co jsme říkali na začátku. Zda se podaří dostat ty peníze tam, kam je především potřebujeme dostat a druhá věc, jak efektivně se v těch programech budou využívat. Nakonec my to víme dobře už ty, řekněme, programové financování směrem z Evropské unie probíhá už vlastně několik desetiletí víceméně. Ale víme dobře, jaké problémy to přináší a já si myslím, že podobné věci mohou fungovat i tady, lépe i hůře. Tak to většinou u těch programů je všichni. Si přejeme, aby to bylo co nejlepší. Ta témata, těch 6 pilířů nebo potom ty podprogramy, které u toho jsou. Jsou samozřejmě velice dobře nastaveny, proti těm asi nikdo nebude nic mít. Ale jak bude vypadat ta realizace, na kolik třeba bude administrativně náročná, vzpomeňme si u kolika programů jsme se pozastavovali nad administrativní náročností těch procesů. To si myslím, že budou ty rozhodující prvky a pak pochopitelně vývoj biomedicínský té situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co drží nejvíc ekonomiku?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Já si myslím, že paradoxně se podařilo udržet v chodu průmysl nebo řekněme ta, ty klíčové, ty klíčové prvky, klíčové sektory v ekonomice. Nejvíce se stále o tom se hovoří, to nemá cenu teď opakovat, jsou kriticky zasaženy především služby a některé prvky infrastruktury. Kritický je zasazeno školství, což je samozřejmě věc, která se nám může vrátit do budoucna. Z tohohle pohledu je ekonomika velmi oslabena, ale na to, co se všechno kolem nás děje, tak bych řekl, že přece jenom se ještě daří tu ekonomiku udržet v chodu. Já jsem velmi opatrný, když vidím nejrůznější prognózy, jaké bude tempo růstu hrubého domácího produktu u nás a v eurozóně a v Evropské unii a jinde. Ty údaje a ty odhady se mění téměř jako ponožky, takže já jsem v tomhle velmi opatrný. Ale vidíme, že stále to vypadá tak, že by pokles nemusel v tomto roce už být, tak jak byl v minulém roce. Čili nějaký chod ekonomiky tam je. Ovšem teď bude záležet hodně na očkování a na tom, jak se dokáží ty společnosti zvednout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ekonom a statistik Richard Hindls a jeho pohled na dění kolem nás, posloucháte na vlnách Českého rozhlasu Dvojky. Chystá se a blíží se sčítání lidu, domů a bytů. Mělo by začít o půlnoci za 26. na 27. března. Zvolila jsem podmiňovací způsob, pane profesore, uskuteční se? Víme, že sčítání lidu probíhá primárně on-line. Nicméně sčítací komisaři by také měli obcházet lidi s listinnými archy. Lidi, kteří nezvládnou nebo nebudou moci zpracovat to, ty údaje a požadavky elektronicky.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Tak v tuto chvíli už je prakticky jisté, že se uskuteční. Začne 27. března. Dneska máme 16.? Jo, takže vlastně za 10, za 11 dní. Nepochybně se uskuteční. Zajímavá bude ta první fáze, která vlastně bude probíhat od 27. března do 9. dubna, která bude vlastně on-line. Nebude v klasickém slova smyslu, že by se někam něco vyplňovalo a posílalo, ale bude to on-line po sčítání, on-line vyplňování těch dotazníků. V tom se to o něco liší oproti tomu sčítání, které bylo před 10 lety, kde se skutečně elektronickým způsobem předávaly ty informace. Tady bude možné je vepisovat do toho formuláře přímo na webových stránkách toho programu sčítání cétéčka cz. A bude trvat, řekněme, těch 12 nebo 13 dnů. Potom přijde ta druhá fáze, která by měla běžet od 17. dubna do 11. května. Kde už tedy bude potom možno nebo nutno postupovat papírově. Tady jsem velmi zvědavý na to, jak ta první fáze bude procentuálně úspěšná. Pokud si dobře pamatuji, snad se nemýlím, před těmi 10 lety ta míra toho, kdo vyplňoval elektronicky a vlastně klasický odesílal, byla někde kolem jedné čtvrtiny vyplněných formulářů. V současné době pokud já mám informace od kolegů ze statistického úřadu a znám je velmi dobře osobně už léta, tak oni počítají, že by to mohla být 1/2-3/4, že by to mohlo být třeba někde kolem 60-70 % těch, kteří vyplní ten dotazník on-line. Vy navíc máte možnost pomoct někomu tomu s tím on-line vyplňováním, kdo třeba neovládá počítač nebo, nebo třebas z nějakých důvodů není schopen si to zařídit. Je tam možnost při tom vyplňování tu práci přerušit a a dopisovat potom. Je tam dokonce, pokud vím i možnost i vyplnit znovu ten dotazník, takže se ten první přemaže. Tohle mě naplňuje určitým optimismem, že by ta míra, řekněme, toho, co se stane od 27. března do 9. dubna, mohla být vysoká. Samozřejmě potom přijde to, na co jste se Zito ptala, že bude období, kdy budou muset komisaři. Bude se muset do bytů, do domů. A při té řekněme, kontaktní formě, která je dnes riziková, tak samozřejmě tam už to možná může být komplikovanější. O to víc je potřeba si přát, aby to, řekněme on-line vyplňování té webové stránce proběhlo v co největším měřítku. Navíc je to vlastně velmi pohodlné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem podle imunologa Václava Hořejšího, by se sčítání lidu mělo právě z epidemického důvodu o pár měsíců posunout. První výsledky by měly být známy na přelomu letošního a příštího roku. Samozřejmě rychlost zveřejnění bude záviset na tom, kolik lidí se sečte elektronicky. Pane Hindlsi, co všechno bude statistiky zajímat, kromě počtu místností nebo způsobu vytápění?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
No to jsou, ano to tam skutečně je třeba způsob, jakým se vytápí, aby se vlastně také procházela v rámci nějakých korelací účinnost třeba dotačních programů, které nebyly úplně malé a které měly nějakým způsobem odstranit z našich životů fosilní paliva a klasický způsob vytápění. Budou tam samozřejmě typické otázky toho, jak bydlíme. To už jste vlastně naznačila, jaký typ bytů máme a podobně. Ale budou tam také otázky, které budou vypovídat o členech domácnosti, o tom vlastně jaké mají vzdělání, jakým mateřským jazykem hovoří. Jakým způsobem se dopravují do práce a z práce. Jak často to samozřejmě v současné době bude hodně ovlivněno tím, že řada lidí pracuje on-line, pracuje z domova nebo komunikuje jenom pomocí e-mailu nebo mobilu. To tam určitě všechno bude znát. Ale ty údaje prostě jsou velmi redukovány oproti tomu, jak probíhala sčítání. Tam je vždycky tam mezera 10 let, tak před 10 lety, před 20 lety a tak dále. Jsou ty údaje docela dost redukovány a i náklady na to sčítání jsou nižší než byly v minulosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je nějaká informace, zjištění statistiků, pane Hindlsi, před těmi 10 lety, co vás mimořádně zaujalo?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Tak ono je potřeba, jednak se mění ty otázky, mění se i způsob vlastně vedení té komunikace. Nemůžu říct, že by tam bylo něco co by mě výrazně zaujalo, protože právě to, že jsou ty údaje nastaveny nebo ta sčítání jsou nastavena tak, že probíhají pravidelně po 10 letech. Tak je to vlastně jakási spíš zajímavost z hlediska časové řady, jak se mění věková struktura. O tom nemá cenu teď debatovat, že naše populace stárne, a to se teď ukáže naplno v tomto, také v tomto sčítání. Jsou tam samozřejmě výrazné změny v tom, jak bydlíme. To se výrazně změnilo třeba za posledních 50 let. Ale když jste se takhle ptala, že by bylo něco, co by mě na první pohled hned trklo do oka, to takhle nemůžu říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dnes se ptám ekonoma a statistika Richarda Hindlse. Podívejme se teď na dění ve Spojených státechPrezident Joe Biden podepsal zákon, kterým uvolní mohutnou finanční pomoc, a to ve výši jednoho 1,9 bilionu dolarů, ke zmírnění dopadu pandemie koronaviru ve Spojených státech. To byl ostatně jeden z jeho hlavních slibů. Je to jeho první legislativní vítězství, jak glosují média. Stovky milionů Američanů dostanou jednorázový šek ve výši 14 set dolarů. Až do září budou lidé bez práce dostávat zvláštní dávku v nezaměstnanosti. Stovky miliard půjdou na pomoc jednotlivým státům a místním samosprávám. Jak hodnotíte tento obrovský balík pomoci, pane Hindlsi?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Já jsem před 5-10 minutami řekl, že ekonomika má výrazný potenciál přepisovat politické mapy. Troufnu si říct, ale nejsem politolog, tak ať mě teďko politologové odpustí. Já si myslím, že kdyby nepřišla krize pandemická, že by Trump prezidentem zůstal. Podle mého názoru jeho porazila především pandemická krize a samozřejmě jeho vystupování, nikoliv ta krize samotná. Joe Biden jde přesně opačným způsobem, snažil se, vlastně on ten program, o kterém jste hovořila. To je 1,9 bilionů dolarů, už vyhlásil kolem 15. ledna. To znamená zhruba 5 nebo 8, 7 dní předtím, než byl inaugurován schvalován vlastně měl by mu nebo projde mu snadno v obou komorách amerického parlamentu, protože vlastně mezitím se změnily poměr sil vítězstvím dvou demokratů v Georgii. Takže vlastně on dostal, bych řekl silný potenciál, i proto prosadit ty změny a samozřejmě on chce Američany, kteří ho zvolili a i ty, kteří ho nezvolili, si chce naklonit. Vy jste řekla, že všichni dostanou jednorázový příspěvek 14 set dolarů, ale oni už dříve měli schválený jednorázový příspěvek 600 dolarů, takže už jsme na 2 tisíci dolarech. On rozdělil vlastně ten, těch 1,9 nebo říkejme 2 biliony dolarů do takových tří kategorií. Což připomíná to, co jsme říkali o tom národním plánu našem nebo evropském, chcete-li Evropské unie. Je to podpora samozřejmě s koronavirovou nákazou a odolnost vůči této věci. To je, to je balík, který představuje řádově asi čtvrtinu těch všech peněz, možná pětinu. Potom chce samozřejmě podpořit domácnosti, a to přímou pomocí těm domácnostem. To znamená vlastně vytipovat nebo najít ty domácnosti, které nejvíc trpí a pomoci jim. Dále samozřejmě to co vidíme i u nás, podpora především drobným podnikům. Uvědomme si, že Spojené státy jsou velmi heterogenní společností. V současné době pokud jsem četl dobře, tak Spojené státy očkují 20 milionů dávek denně. To je pro nás naprosto něco nepochopitelného, neuchopitelného, ale když se podíváme třeba na data v New Yorku, tak oni zas tak příznivá úplně nejsou. Existuje tam newyorská mutace, existuje kalifornská mutace. Je tam zvýšený přenos těch věcí a oni si ty čísla nejsou o moc lepší, než jsou třeba u nás, pokud budu počítat, že New York je aglomerace přibližně srovnatelná s naší republikou nebo samozřejmě větší, ale, ale prostě. No a tohle to všechno plus také to, že on hodlá zvýšit také federální minimální mzdu, která by měla, pokud vím dobře, být 15 euro, 15 dolarů na hodinu. Tak tohle jsou věci, kterými on se snaží na pomoc Američanům ukázat tu svoji tvář. Ale znovu říkám, zase je otázka, jak se mu to povede, na kolik ta pomoc bude efektivní a bohužel musím říct stále, jaký bude další vývoj pandemie. To je pořád ještě dneska faktor číslo 1.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pro Bidenův záchranný plán kongresu nehlasoval jediný republikán jen pro zajímavost a podle republikánů si země nově schválené výdaje nemůže dovolit. Tohle není záchrany návrh, není to krizový návrh, je to dlouhý seznam levicových priorit, které předcházely pandemii. To řekl lídr republikánů ve sněmovně Kevin McCarthy.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Tak je to politický boj, Joe Biden je demokrat. Samozřejmě posílil svoji pozici i v senátu, který ovládali dosud republikáni. Nepochybně to bude stát obrovské peníze, americká ekonomika také nemá ten výkon, co měla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A má na to tedy AmerikaSpojené státy, může si dovolit tyto schválené výdaje?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Země se zadluží, Spojené státy mají velmi vysoký dluh, který přesahuje 100 možná už v tuhle chvíli 110 % hrubého domácího produktu. Tak samozřejmě to zadlužování, které vidíme v Evropě, vidíme ho u nás, bude pokračovat i ve Spojených státech. To, že to samozřejmě oslabí dolar. To, že to trošku znehodnotí měnu. To, že to třeba oslabí také akciové trhy, na kterých je americká ekonomika velmi závislá, protože to bude znamenat pravděpodobně pokles růstu, pokles růstu cen akcií a podobně. Naopak výrazné zvýšení růstu úrokových sazeb nebo třeba možná v budoucnu i zvyšování daní a inflace. To všechno jsou průvodní jevy, které v ekonomice jsou. On si to určitě vědom je nebo jeho spíš jeho poradci z toho vědomi jsou, ale skoro se dá říct, že on asi v té politické situaci a pozici, kterou zastává, asi ani moc jiných cest nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jste to možná i nastínil, objevují se obavy, že pokud se ekonomika ve Spojených státech rozjede a lidé začnou utrácet, a to ve velkém, tak začne růst i inflace?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
To je samozřejmě průvodní jev, protože do ekonomiky se budou pumpovat peníze. Ostatně i ten program, o kterém jste hovořila z Evropské unie, je pumpování peněz. Viděli jsme to před 12 lety, když byla hypoteční krize a potom ta krize těch fiskálních, fiskálních stimulů nebo fiskálního, fiskální úrovně, tak to jsme všechno viděli. To pumpování s sebou nese růst inflace. Já si nemyslím, že by dosáhla ta inflace nějakých závratných změn, ale pravděpodobný růst se tam očekávat dá. Prostě přibývají peníze v ekonomice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče České republiky na závěr, jak my budeme a jak dlouho splácet dluh způsobený restrikcemi v důsledku koronaviru?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, tak my jsme si v tuhle tu chvíli přiblížili tu takzvanou dluhovou brzdu, která vlastně u nás je zákonem dána na 55 % hrubého domácího produktu. To je dokonce přísnější podmínka, než je v Evropské unii. My jsme si jí přiblížili někam k roku 2024 nebo 2025. V tuhle chvíli není známa trajektorie, jak se, řekněme s tou, s tím fiskálními pravidly vyrovnat. Jak se z toho dostat ven. V tom zákoně, jak je v současné době napsán, platí, že pokud překročíme dluhovou brzdu, což by mohlo být za ty 4, 5 let, že v tom případě musí mít stát nebo ekonomika vyrovnaný rozpočet nebo rozpočet přebytkový. To si myslím, že v tuhle chvíli je velmi nejasné a otázka je, když se objeví takový první reálnější plán, který ukáže, jakou trajektorií by se ta původně zamýšlená fiskální pravidla měla naplňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Profesor Richard Hindls, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze a jeho pohled na svět, svět ekonomiky. Děkuji, mějte se hezky, na slyšenou.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Přeji hezký den a klidný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

moderátor Jan Pokorný

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.