Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 12. února 2020

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor Richard Hindls z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE. Dobrý den.

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Dobrý den přeji.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Ceny ropy po pondělním propadu na 13 měsíční minima rostou, nových případů onemocnění koronavirem v Číně prý přibývá pomaleji, což tedy zmírnilo obavy z možného dlouhodobého propadu poptávky po ropě. Pane profesore, jak se do světové ekonomiky promítá ta nová epidemie?

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Zatím je skutečně asi velmi obtížné říct, spíš se uvádí určité analogie, jako třeba bylo, když byla epidemie SARSU a Mersu před nějakými 18, 17 lety, samozřejmě takové ty prvotní příznaky, které jsou v Číně, to znamená růst cen potravin a zhoršené zásobování, zastavování výroby některých součástek, to má prvotně vliv v Číně, ale může se to postupně dostat i do dalších zemí, už se uvádí, že třeba je částečně ohrožen automobilový průmysl, protože Čína je primárním dodavatelem, primárním producentem autobaterií a ty prakticky skoro všichni máme nějakou baterie v autě z Číny, dokonce jsem někde četl, že snad 80 % baterií a těch lithiových článků pochází odtamtud. Hundai už začíná mít potíže, protože mu chybí součástky, které dodává Čína, pochopitelně i nákupy čínského zboží, které bude teď vlastně omezené a nějakým způsobem limitované, tak může všechno ovlivnit, tu ekonomiku to asi může zpomalit, zatím je to ale příliš krátká doba. Já možná použiji nějakou analogii, protože všechny tyhle infekční záležitosti se většinou komentují v nějakých analogiích, i když tady asi trošku, nejsem lékař, ale z toho lékařského hlediska je možná ta situace jiná, než když byl SARS. U SARSU se říkalo tenkrát, že zpomalil čínskou ekonomiku zhruba o dva procentní body, tenkrát se čínská ekonomika pohybovala kolem 11 % tempa růstu, spadla krátkodobě na 9 %, což nic zvláštního neznamenalo, protože ten SARS potom tak nějak zvláštně vyplynul a zmizel, a Čína se poměrně rychle zotavila, ovšem tenkrát čínská ekonomika představovala nějakou jednu dvacetinu světové ekonomiky, jsme 18 let zpátky, takže nějakých řekněme 5 % světového výkonu ekonomického. Dneska představuje možná 16, možná 18 %, čili už je to spíš jedna pětina, nebo necelá jedna pětina, jedna šestina. A to pochopitelně může ve větší míře ovlivnit to, co se děje všude, oni všecky tyhlety důsledky je potřeba sledovat ve dvou věcech, jednak co se bude dít uvnitř, na to existují i různé modely, jak se může postupně zhoršit ta situace v té zemi, a potom to, co to udělá s tou ekonomikou navenek, pochopitelně, že čínská ekonomika je dnes mnohem silnější než bývala před těmi 15, 18 lety, tak je možné, že se z toho také lépe dostane, ale pořád si myslím, že primárně zatím málo víme o té vlastní příčině, o té infekci nebo o té epidemii, která tam je a je to od jistého zlehčování, až po nějaké apokalyptické zprávy, kterým asi také není potřeba úplně věřit, ale zatím ještě je brzo.

Vladimír KROC, moderátor:
Ekonomika Spojených států se zdá být vyrovnaná, ekonomický růst je stabilní, a nezaměstnanost blízko nejnižší hodnoty za 50 let, ohrozit by ji ale mohlo právě rozšíření toho virového onemocnění, a nedostatečná produktivita. Ve své pololetní zprávě o měnové politice, kterou přednesl ve Výboru pro finanční služby americké sněmovny reprezentantů to řekl šéf Americké centrální banky, Jerome Powell. Jak důležité je toto sdělení?

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Tak existují takové, samozřejmě, znovu říkám, je to analogie všechno, existují takové jakoby řekněme analogie, ve kterých se říká, že pokud čínská ekonomika zpomalí o jeden procentní bod, ale znovu říkám, to jsou zprávy, které vlastně jsou statisticky podložené z těch minulých dob, že třeba evropská ekonomika zpomalí o nějaké 0,2-0,3 procentního bodu. Na Spojené státy to možná takový vliv mít nebude, jednak oni jsou mnohem autonomní, než třeba česká ekonomika, která je silně otevřená, zejména vůči Německu a pokud by asi, Německo má s Čínou obrovské kontakty, pokud by se v Číně ekonomika začala zpomalovat, dopadne to na Německo a přes Německo to dopadne na nás, u nás zase ten kontakt s Čínou, jsme malá země, není tak velký, ale říká se tedy, že to zpomalení potom se projeví v evropských zemích, ale znovu říkám, je to odpočet o tom, co bylo, to dneska už nemusí být pravda, Spojené státy, to je úplně jiná kategorie, protože oni jsou úplně světovým lídrem, i když už od té Číny nejsou vzájemně moc daleko, a pokud oni sami dokáží čelit této věci, tak myslím, že to bude jenom dobře, samozřejmě, asi i Spojené státy nebo ty nejvyspělejší země, pokud vůbec by byly ve větší míře napadeny nějako epidemií, tak mají asi jiné možnosti, jak reagovat na tuhletu situaci než Čína, která se začíná potýkat s nedostatkem potravin, začíná se potýkat s nedostatkem hygienických zařízení a podobně, ale zase nevěřím tomu, že by svět nedokázal pomoci, u Foxconnu jsem někde četl, že teď přejde na výrobu roušek, tak znovu, já to trošku odmítám ty apokalyptické zprávy, ale určitě Spojené státy jsou zatím od toho poměrně daleko, nevím teď kolik je tam lidí nakažených, ale myslím, že je to malé číslo.

Vladimír KROC, moderátor:
Tak ono podle šéfa Světové zdravotnické organizace, by první vakcína proti tomu novému typu koronaviru, by mohla být někdy za 18 měsíců. Jaká je to zpráva z pohledu byznysu, je to pozdě, je to dlouhá doba?

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Já jsem se díval včera na akciové trhy, v Evropě, které poměrně vyskočily po zprávě, jednak po této zprávě, a jednak po tom, že snad ten přírůstek počtu nakažených v Číně zpomalil. Ale já jako řekněme profesionální statistik, jedna, dvě, tři zprávy není něco, co by už člověk mohl zobecňovat.

Vladimír KROC, moderátor:
Ale zajímavé je, že na rekordu byly i americké akcie, čili ten optimismus je na obou stranách.

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Je, je, samozřejmě ale může velmi rychle spadnout, viděli jsme to v těch předchozích dnech, začal jste cenama ropy, ty ceny ropy před řekněme deseti dny šly prudce dolů, letecké společnosti snižují ceny letenek, to se všechno může během pár dní změnit, já si myslím, že pořád ta primární zpráva musí přijít z Číny, že se podařilo nějakým způsobem tu situaci stabilizovat. Ono totiž tady si myslím, co je na tom nejhorší. Existují modely pro šíření epidemií, to jsou modely založené na "germachových a mekendrichových" diferenciálních rovnicích, nechme to teď stranou, a ty obvykle předpokládají dva parametry, jeden ten parametr je, jak dlouho jste infekční, což u těch klasických chřipek bývá někdy kolem pěti, znovu říkám, nejsem lékař a všem se omlouvám, pokud to někdo poslouchá, ale říká se, že to je kolem pěti, šesti dnů. Tady se hovoří o tom, že jste infekční i po dobu třeba 14 dnů, možná i déle, a je to v situaci, kdy o té nemoci vlastně nevíte, a to v těch modelech dělá potom strašné, úplně jiný vývoj toho předpokladu toho odhadu, a druhá věc je, jak infekční je to místo, ve kterém se nachází ta profese, kterou konáte, a proto z tohoto hlediska ty analogie, které čerpají z těch minulých dat, to byly chřipky Španělska, 1918, 1919, 1920 potom, chřipky koncem 50. let, chřipky koncem 60. let, z toho čerpají ty národní referenční laboratoře, a z toho se dělají ty modely, ale ten problém je v tom, že nejde nic úplně zopakovat a bohužel, platí známý příběh, nebo známé tvrzení, že modely fungují tak z 50 %, ale neví se kterých 50 %.

Vladimír KROC, moderátor:
V Singapuru včera začal Mezinárodní autosalon. Je to obrovská akce, která se koná jednou za dva roky, ale přes 70 přihlášených vystavovatelů už, právě kvůli epidemii, účast zrušilo, čeká se i nižší návštěvnost, kde všude se obavy z nákazy mohou projevit?

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Tak teď se vlastně ví, že ty největší světové letecké společnosti zastavily vlastně svoje pravidelné lety do Číny, nakonec my jsme to udělali v neděli v poledne, se komentovalo, že odletělo poslední letadlo, nelítá KLM, nelítá Air France, nelítá myslím Delta a nevím teď, mnohé další, a říká se, že vlastně pro ten přístup do východní Asie jsou teď pro nás dvě klíčová letiště, to je Istanbul a Dubaj, a Singapure je klasická země toho východu, velmi bohatá, ale samozřejmě je napojená na to prostředí, které tam je, i když má asi úplně jiné zdravotnictví než Čína, ale dobře, takže z tohoto pohledu se může stát, že prostě ty letecké společnosti, stejně jako cestovní kanceláře, výrazně zeslábnou, nebude chtít možná nikdo na Aerosalon, nebude nikdo, výjimečně se mají studenti, kteří přiletěli nebo přijedou do Prahy a podobně, tak jsou to zatím jenom řekněme preventivní opatření, já stále věřím, že se to tak postupně jakoby dá do pohybu k lepšímu, že se to nebude už takhle dál vyvíjet, ale tak zatím jako je to nepříjemná zpráva, tak denně přibývá 3-4 tisíce nakažených, to samozřejmě má svůj vliv, teď si vezměte, že také jsou obrovské výdaje na to zdravotnictví, které tam je, postavila se tam nemocnice, to stojí strašné peníze, o tom my nemáme vůbec ponětí, na druhé straně v rozpočtu Číny a téměř půl miliardu lidí, to zas všechno není tak velká částka, já si myslím, že je klíčové, co bude dál.

Vladimír KROC, moderátor:
Naším hostem je dnes profesor Richard Hindls. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok nepředpokládá, že by ČNB musela kvůli vývoji inflace ještě zvyšovat úrokové sazby, s dalším růstem sazeb nepočítá ani nová prognóza Centrální banky. Bylo zvýšení úrokové sazby o čtvrt procentního bodu prozíravé?

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Já nevím, jestli se to dá nazvat jako prozíravým, já na to mám ten názor, že bylo možná trochu předčasné, ale jsou lidé, kteří tvrdí, že ten krok byl správný, jsou tací, kteří říkají, že ne.

Vladimír KROC, moderátor:
Ostatně, v rámci tedy Rady bankovní, to byla velká diskuse.

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
4:3 skóre o jeden hlas vlastně.

Vladimír KROC, moderátor:
A dlouho se o to přeli.

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Já teda osobně si myslím, že ten krok byl možná předčasný, protože byly určité náznaky, že by inflace mohla zpomalovat, číslo 2,8, které je za loňský rok, není žádným tragickým číslem, ono i to cílení, o kterém se často, cílování inflace, o kterém se často hovoří jako o takové mantře vlastně trošku, je taky umělý konstrukt, protože zhruba jenom 30 nebo 40 zemí na světě cíluje inflaci jejich centrální banky, jejich emisní banky. My mezi ně patříme, a historicky jsme byli tuším první postkomunistickou východoevropskou zemí, která přistoupila před 20 lety k cílování inflace, ale i ten konstrukt 2 % je takový bych řekl trochu umělý. Možná je zajímavé teď zmínit trošku, jak to všechno vzniklo, ono tohleto vzniklo v 80. letech v Novém Zélandě, který byl do té doby poměrně velmi, přestože Nový Zéland má jakýchsi 5 milionů obyvatel, tak byl poměrně velmi prosperující ekonomikou, patřil do první desítky, v přepočtu HDP na jednoho obyvatele Nového Zélandu, a pak se to tam v 80. letech zadrhlo. Prudce jim vystartovala nezaměstnanost, prudce jim vystartovala inflace, a tenkrát, ten guvernér se jmenoval Donald Breach, přišel s tím, že by se měli pomocí nástrojů, které centrální banky mají, prostě cílit inflace. On nepředpokládal, jestli 2 % byly varianty, 4 %, 5 %, ono se to povedlo, on se stal tak jakoby trochu slavným, z tak malé země, a vzdálené země, prostě s takhle výrazným ekonomickým vlivem, nebo ekonomicky významným krokem, no a tak se to tak nějak postupně ustálilo, že ty 2 % je něco, co snižuje dluhy a tak, ale stejně tak to mohli být 3 nebo 4 a jsou i odpůrci toho cílování, tak zase z tohoto pohledu na to nahlížejme jako na určitou řekněme variabilní věc. No nicméně banka k tomuhle kroku přistoupila, já si myslím, že mohla ještě počkat, protože už byly náznaky, že se inflace zpomalí, teď to pochopitelně může trošku podvázat ekonomiku, zhorší to podmínky pro náš vývoz, což je pro nás důležitá věc, koruna rychle posílila, dostala se po dlouhé době pod 25 korun, nevím teď přesně, jak byla včera, ale to všechno si myslím, že mohlo ještě chvilinku počkat.

Vladimír KROC, moderátor:
A promiňte, to, že spadlo skutečně včera koruna pod 25 korun, posílila tedy, to bylo díky zásahu České národní banky nebo tomu navzdory nebo nezávisle.

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Samozřejmě, že to vliv má velký, protože tím pádem ten úrokový diferenciál, ten rozdíl mezi tím, co je u nás a tím, co je běžné v Evropě, nebo na euru, tak pochopitelně to ti, kteří obchodují na burze, na páru s českou korunou, tak ti pochopitelně v tomhletom vidí svoji příležitost a koruna, která už předtím měla trochu tendenci posilovat, tak se dostala tam, kam se dostala, to je vliv toho rozdílu v těch úrokových sazbách, uvědomme si, že my máme inflaci 2,8, zatímco inflace v eurozóně se pohybuje kolem 1 %, čili to nastavení těch centrálních bank a Evropské centrální banky, je úplně jiné než naše, no nicméně určité zpomalení ekonomiky to může vyvolat, nevím nakolik zareagují menší komerční banky, retailové bankovnictví, včera jsem zaregistroval už tři banky, které nepatrně zvýšily teda sazby na spořících nebo termínovaných vkladech, to je obvykle takový jev u nás typický, že zareagují ty menší banky, které usilují o nové zákazníky, o nové klienty, ty velké banky prakticky nereagují, tak to všechno se může v dalších letech ještě, v dalších měsících vyvíjet. Jestli, jak říkáte, banka říká, že se už letos k ničemu neodhodlá, to také myslím, že se může ukázat ještě, že to může být jinak.

Vladimír KROC, moderátor:
No víc než deset centrálních bank po světě v poslední době sazby snížilo, proč tedy šla Česká národní banka opačným směrem?

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Protože právě je tam ten rozdíl v inflačních hodnotách. U nás je ta inflace skutečně nadprůměrná, ale znovu říkám, 2,8 není žádné.

Vladimír KROC, moderátor:
No, ale třeba průmysl klesá, sice, ale vlastně ekonomika jako celek roste, vlastně je to hlavně díky spotřebě domácností a vlády, tak není jistá míra inflace v pořádku?

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
No určitě asi v této míře neškodí to, že spíš u nás průmysl klesá může být také přechodná záležitost, já si nemyslím, že by se ten vývoj v tomto roce nějak výrazně změnil, že by se něco dramatického stalo, v tom výroku České národní banky je to třeba posuzovat jako výrok, je taky napsáno nebo se říká, že tímto zvýšením si banka potenciálně vytváří jakýsi polštář nebo rezervu pro případné snížení těch úrokových sazeb, to znamená kdyby ekonomika ochladila řekněme trochu víc, než si přejeme, tak banka má prostor, kam ty sazby snížit. Správně citujete, že v podstatě ta ekonomika určitý výkon má, protože se pořád pohybujeme kolem 2-2,5 %, i když ty řekněme mírná snížení se nějakým způsobem projevit mohou, Evropa je na tom podstatně jinak, z druhé strany, přiznejme, už dva roky slyšíme, že se blíží recese, nic se zatím nepřiblížilo, výkon zpomaluje, hodně je to od Německa závislé, v Německu se teď zase výrazně zhoršily konjunkturní průzkumy nečekaně poměrně, protože už se na podzim, v zimě zdálo, že se ta situace může zlepšit, tak já bych byl tady velmi obezřetný a z tohoto pohledu, kdybych, nejsem členem Bankovní rady, ale já bych asi pro to zvýšení, v tuto chvíli nehlasoval.

Vladimír KROC, moderátor:
No a Vy už jste o tom mluvil, ale proč si Česká národní banka stanovila jako cíl zrovna 2 % inflaci? Proč to není 2,5 % nebo 1,5 %?

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
To je UZUS, to je taková dohoda, že prostě ty 2 % dneska ty banky nebo ty země, které cílují inflaci, to je těch 30 nebo přesně teď nevím, něco mezi 30-40 zeměmi na světě, které cílují, tak je to něco co, je taková dohoda. Existují také výroky, já jsem někdy kdysi našel výrok guvernéra německé spolkové banky Deutsche Bundesbank, který říká, že to všechno je v podstatě nesmysl, že cílování ekonomiky je skutečně umělý konstrukt, protože kdyby monetární nástroje byly tak silné, tak by se taky mohla dokázat inflace zvyšovat. A to se nedá moc tímhle způsobem, čili on říká, že vlastně to, co se povedlo v těch 80. letech, díky tomu, co přišlo z Nového Zélandu, že by se stalo tak jako tak, tak to je ekonomika. Vždy, já trošku říkám, že v tomhle je ekonomika trošku i fotbalem, dva lidé se nedohodnou na tom, jak ten zápas může probíhat, i v ekonomice platí určitá pravidla, ale platí hodně volně a ty názory se mohou velmi lišit.

Vladimír KROC, moderátor:
No vlastně jak se to projeví nebo jak to pocítíme, tento krok České národní banky, dá se čekat tedy pozvolné zdražené hypoték a dalších úvěrů, a kde se to může projevit třeba nějak pozitivně?

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Tak určitě se nám zdraží zájezdy, nechme teď epidemii epidemií, ale pokud budeme cestovat, tak se nám zdraží zájezdy, zhorší se nám podmínky pro vývoz, na druhé straně je otázka, jestli ty řekněme půjčky, hypotéky, půjdou až tak nahoru, protože ten zájem o ty hypotéky poklesl po tom opatření Centrální banky tuším před rokem, z druhé strany zase, ty hypotekární instituce, které poskytují hypotéky, mohou snížit své marže, aby nepřišli o ty zákazníky, takže ta reakce může být velmi různorodá na to, druhá věc je také to, že v podstatě záleží na tom, jak zareagují retailové banky, tam já spíš nevidím velký pokrok, to jsme zažili, nakonec loni se zvyšovalo myslím pětkrát, jestli si to dobře pamatuji, a ty banky, až na řídké výjimky, příliš nereagovaly, nějaká reakce těch středních a menších bank tam byla, stejně tak s těmi hypotékami to nebylo nějak dramatické, a po takovém tom prvotním zvýšení hypoték, ty banky, nebo ty hypoteční instituce, začali ty úrokové sazby svoje snižovat, protože nechtějí přijít o klienty, takže otázka je, kde se to zastaví, spíš jak se to projeví, pak se teprve možná pozná, jak se to zastaví nebo kde se to zastaví.

Vladimír KROC, moderátor:
Dnes je naším hostem emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor Richard Hindls. Ještě jedno téma a to je nezaměstnanost. Ta v České republice v lednu, podle údajů Úřadu práce, stoupla na 3,1 %, z prosincových 2,9 %. To asi není nijak převratná informace.

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Není a myslím si, že se ani v průběhu letošního roku nebude tenhle ten údaj nějak výrazně zhoršovat nebo zlepšovat, že je to kolem těch 3 % může být. Také se říká, že ta lednová hodnota, jakkoli se tedy zvýšila na 3,1 %, je za posledních myslím 22 nebo 23 let nejnižší hodnotou.

Vladimír KROC, moderátor:
Od roku 1997.

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Tak 23 let, jsem se trefil skoro dobře. Nejnižší lednovou hodnotou za těch 23 let, jenom možná pro zajímavost řeknu, že třeba v roce 2015, kdy jsme se tak pomalu vyškrábávali z hospodářských potíží, byla kolem 7,7 %, skoro 8 %, takže jsme se dostali o nějaké 4-4,5 procentního bodu níž, a potom zvolna klesala, v roce 2016 byla v lednu 6,4. Je to sezónní vliv, míra nezaměstnanosti je výrazně sezónním vlivem, někdo přeruší nebo ukončí svoji živnost, někomu končí nějaká smlouva, obecně, v zimních měsících klesá podíl stavebních prací, těch venkovních zejména a podobně, tak to není žádný údaj, který by nás měl znepokojovat, já si myslím, když se i teď dneska spolu bavíme o tom, co bude, nebo kde se co zastaví nebo nezastaví, tak můj odhad je, že to v tomto roce nebude mít nějaký výrazný řekněme charakter změny, pokud do té ekonomiky nezasáhne něco, o čem v tuhle chvíli nevíme, taková ekonomika je, ale nemyslím si, že by to nějakým výrazným způsobem se mělo změnit v tomto roce.

Vladimír KROC, moderátor:
Já tu mám absolutní číslo, mělo by to být 230 022 nezaměstnaných, tedy sice, jak jsme řekli, počet lidí bez práce se zvýšil, ale je nejnižší od roku 1997, pracovní trh je podle expertů na svých limitech, že už není prostor pro další pokles v následujících měsících, ekonomové očekávají spíš stagnaci nebo růst podílu nezaměstnaných, s tím souhlasíte?

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Ano, to je ono, ano, určitě jo, v podstatě když říkáte, že 230 000 lidí nemají práci, tak je také kolem 340 000 volných pracovních míst, takže je tam určitá disbalance mezi tím, kdo co hledá a kdo co nabízí, když se vrátím trošku ještě k té inflaci, tak samozřejmě, u nás růst mezd je v tuto chvíli výrazně vyšší než růst produktivity práce. A ten růst mezd zapříčiňuje to, že prostě pro ty podniky už někdy ty náklady, jednotkové náklady práce, jsou trošku vyšší než unesou. Pokud se teď zase přeneseme oslím můstkem mezi míry nezaměstnanosti, tak u nás pořád řekněme dominuje hybnou silou ekonomiky práce lidská práce a ne technologie, a to je to, že ten trh je přehřátý, že lidé nejsou, dokonce je tam, jak jste říkal, sto tisíc lidí rozdíl mezi tím kdo co hledá a kdo co nabízí, to znamená, že je to tlak na mzdy, my jsme si teď zvykli mít tempo růstu v průměru někde kolem 6, 7, 8 %, to je opravdu hodně, taková produktivita práce u nás není, a to na ty firmy tlačí, tak samozřejmě budou možná ty firmy teď hledat nějakou cestu, jak zefektivnit, snížit náklady práce, ale to je taky běh na dlouhou trať, ty technologie než se uvedou do pohybu někdy chvíli trvá.

Vladimír KROC, moderátor:
Jaká míra nezaměstnanosti je z makroekonomického hlediska zdravá, dá-li se to takto říci.

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Tak to zase jsme u nějaké debaty, co je dobře, co je dvouprocentní inflace, zřejmě toto číslo už je možná trošku nízké, někdy se uvádí kolem 4-5 %, pochopitelně, že to má také svoje konsekvence v sociální oblasti, sám tady někdy od tohoto mikrofonu jsem už říkal, když byla ta míra nezaměstnanosti mnohem vyšší, že je to především také sociální problém, psychologický problém pro ty lidi. Teď je ta situace jiná, ale řekl bych, že to 3 % číslo už je možná trochu málo, možná kdyby to bylo o něco víc, ale zase záleží na struktuře, kde to je, v jakých profesích to je, protože ono to jedno číslo samo o sobě o ničem zvláštní nevypovídá, protože nám chybí dneska řemeslníci, těch je velký nedostatek, vážně se pereme s učňovským školstvím, to prostě nemá žádný pozitivní vývoj, nejsou tam náznaky zlepšení, chybí nám kvalifikovaní lidé z oblasti projekce, z oblasti IT, z oblasti technologických procesů a podobně, takže ono to číslo, jak já někdy říkám trošku s nadsázkou, průměr je to nejhorší číslo, co může být.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak to ale řešit? Znamená to, že sem budou přicházet odborníci, v ideálním případě ze zahraničí?

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
To je otázka, nakolik odborníci. Už dneska jsme poměrně zaplaveni tou, teď to nemyslím nějak zle, tou levnější pracovní silou, která k nám přichází z východu, protože tam jsou ty podmínky výrazně horší, vedl se i nějaký boj mezi tím, jestli má vlastně k nám chodit zahraniční pracovní síla, tak přichází, těch lidí je tady desítky tisíc, nakolik by k nám chodili odborníci, to už je asi trošku jiná záležitost, já si myslím, že pořád k nám v daleko větší míře budou chodit lidé s levnější pracovní silou, nám naopak odborníci asi budou odcházet, protože přece jen ty platové podmínky ve výzkumu, ve školství, byť se tam teď něco dalo do pohybu, nejsou takové, aby ti lidé tady měli motivaci zůstávat. Tam si nemyslím, že by se podařilo zlepšit výrazně příchodem odborníků, specialistů, k nám, tuhle situaci, on ten základní problém je v tom vlastnictví, protože každý vlastník si nechá ty nejcennější prvky řetězce toho produkčního řetězce pro sebe, to je začátek, výzkum a vývoj, a konec, prodej, a to ostatní se pokusí umístit do nějaké jiné země, třeba i do Česka. Nebo do některých jiných zemí, a to zatím se nezmění, protože vlastníci těch klíčových institucí u nás jsou zahraniční vlastníci.

Vladimír KROC, moderátor:
Říká na závěr pořadu Jak to vidí profesor Richard Hindls. Děkuji. Na shledanou.

Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor z Katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE:
Já děkuji taky, pěkný den.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.