Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 12. ledna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je ekonom a statistik prof. Richard Hindls, zdravím vás prostřednictvím Skypu, pane profesore.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Dobré ráno vám i všem posluchačům Dvojky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se zejména na vývoj nezaměstnanosti, trendy na trhu práce i změny v žebříčku nejbohatších lidí světa, přeji nerušený poslech. Ještě počátkem loňského roku se tuzemský pracovní trh potýkal s výrazným nedostatkem zaměstnanců. Podle nejnovějších údajů úřadu práce byla v prosinci bez práce 4 % lidí, což je o 0,2 % více než předchozí měsíc. Nezaměstnanost se u nás stále drží na nízké úrovni. Otázka je, jestli se to udrží?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Skutečně v těch, v téhle době špatných zpráv je tahle ta zpráva aspoň z toho ekonomického hlediska možná jednou z nejlepších, protože stále patříme na absolutní špičku Evropy s těmi čtyřmi procenty. Dokonce existuje taková vlastně informace o tom, že navzdory ekonomickému tlaku, navzdory ekonomickým problémům zůstává stále vysoký počet dokonce volných pracovních míst. To znamená jsou místa, na která by mohli lidé ještě nastoupit. To úplně není možná čistý ekonomický, je to spíš možná dáno tím, že následkem pandemie odsud odnesla celá řada zahraničních pracovníků, takže po nich zůstala volná místa, ale asi se pobavíme také trochu o tom, jak ta nezaměstnanost vypadá ve struktuře, protože ona je jiná mezi vysokoškoláky, jiná je podle regionů, jiná je také podle profesí, jiná je také nezaměstnanost dlouhodobá. Já bych možná jenom na začátek řekl, že míra nezaměstnanosti se u nás zjišťuje dvojím způsobem. V podstatě jedno, jedno je údaj, který ty výsledky se příliš neliší, ale jde o metodiku. Ten jeden údaj je údaj, který publikuje Český statistický úřad. Je to vlastně výsledek výběrového šetření pracovních sil a ten druhý údaj, který publikuje ministerstvo práce a sociálních věcí, je údaj, který vychází skutečně z registrované nezaměstnanosti na úřadech práce, kde se za nezaměstnaného považuje člověk, který ztratil zaměstnání. Je starší 15 let, aktivně práci hledá. To je velmi podstatná informace, že skutečně o tu práci musíte stát a jste schopni v podstatě do, řekněme, 14 dnů nebo po nějaké technické přestávce na to místo nastoupit. Já bych se teď ještě možná na začátku zmínil také o dlouhodobé nezaměstnanosti, protože to o čem se teď asi většinou budeme bavit, je následek toho, co jsme všichni prožili v loňském roce a bohužel prožíváme i na začátku letošního roku. Ale dlouhodobá nezaměstnanost je fenomén, který možná ve větší míře než ta, řekněme, místní nebo provozní nezaměstnanost deptá rodiny, deptá domácnosti, deptá vlastně sociální ekonomický život těch rodin a ta se také začala od loňského ledna poměrně výrazně zrychloval, tedy zdaleka třeba nedosahuje takových hodnot, jakých dosahovala ještě před třemi roky, je zhruba poloviční oproti tomu, co se teď bavíme. Dlouhodobou nezaměstnaností se považuje informace o tom, že ten člověk rok nesehnal zaměstnání a v případě absolventů vysokých škol půl roku, protože je řada absolventů, kteří opouští střední škole a univerzity a nemají potom práci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče poměru nebo vztahu, nabídka, poptávka nebo lépe řečeno, pracovní místo uchazeč, tady jsou mezi regiony velké rozdíly. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazoval ke konci roku Pardubický kraj, téměř 3 %. Nízká nezaměstnanost byla také v Královéhradeckém kraji, naopak nejhorší situace byla v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde je 5,6 %, respektive 5,5 procenta lidí bez místa.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
To je dlouhodobá věc. Jmenovala jste Zito Moravskoslezský, Ústecký, já bych k němu ještě přidal, bohužel tedy možná i Karlovarský kraj. Vedle toho východní Čechy, ale také samozřejmě Praha a Středočeský kraj. Tohle je poměrně dlouhodobá záležitost, protože ty, řekněme, ty nejhůře umístěné regiony jsou, jsou, se potýkají s nezaměstnaností, dlouho jsou to regiony, kde není tolik pracovních příležitostí a kde prostě vyhledat to zaměstnání je poměrně velmi obtížné. To je samozřejmě nejhorší, co se může stát. Důležité je také pochopitelně profesní struktura, v zásadě se dá říct, že takoví největší nárůst té nezaměstnanosti nebo toho, co se teď odehrává, vychází kolem lidí, kteří mají pouze střední, středoškolské vzdělání. Tam je ten nárůst největší, zatímco nejmenší je pochopitelně u vysokoškoláků a paradoxně i u lidí se základním vzděláním, protože to jsou lidé, kteří vykonávají často velmi náročné profese, které ne asi každý by úplně dělat chtěl, tak tam se ta věc drží prostě ještě poměrně dobře. Pokud jde o profese, tak tady myslím, že vůbec nikoho nepřekvapí, že největší ztráty teď zaznamenáváme ve službách, to jsou dopravní služby, restaurace, hotely, cestovní ruch prostě a podobně. Tam to asi nikoho nepřekvapí, že jsou to odvětví, která byla nejvíce zasažena, ale jsou to také technické služby a dokonce došlo i k poměrně velkému nárůstu nezaměstnanosti u úředníků, takže je ta situace poměrně samozřejmě zhoršená oproti tomu, co bylo, ale když jste na začátku jmenovala, že si stále stojíme velmi dobře, tak my jsme skutečně nejlepší, dáli se to takhle říct v Evropské unii, co se týká tohoto ukazatele, za námi je Polsko nebo Německo nebo Holandsko, ale na druhé straně na tom pomyslném chvostu žebříčku jsou stále stejné země Španělsko, Itálie, dokonce také Francie. Tak je vidět, že ani v té pandemii, kde se všechny ty ukazatele zhoršily, tak třeba v mezinárodním srovnání se nijak zvlášť ten poměr sil, jestli to takhle můžu říct nezměnil, protože ty, kteří zápasili s tímhle klíčovým ukazatelem, jak se jmenoval, především to jižní křídlo Evropy s ním zápasí dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké trendy pozorujete na pracovním trhu?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Tak určitě si myslím, že je potřeba, už jsem tady naznačil problém se službami a řekněme s hotelnictvím, cestovním ruchem a podobně, tak nevím, jestli se tohle dá nazvat úplně trendem, protože jsou to odvětví, která byla nejvíce postižená, všichni budeme věřit tomu, že až se ta situace vrátí na normální koleje, takže se i tahle ta odvětví rychlé zrestaurují, ale stále začíná platit, že nejlepší vstupenkou na pracovní trh je vzdělání a že lidé, kteří mají dobré vzdělání, mají vysokoškolské vzdělání a zejména v technických oborech a teď také hodně v oborech, které se zabývají technologiemi a podobně. Tak tito lidé mají nejlepší vstupenku na pracovní trh, a to si myslím, že není jev z poslední doby ani z té krizové doby, dokonce ani ne z té úplně předcházející doby, ale myslím si, že to je dlouhodobý trend a že tohle to zůstane, ať už se ta situace bude vyvíjet jakkoliv nadále, tak si myslím, že, že tohle to zůstane. Zajímavé také je, že ne tolik byla mírou nezaměstnanosti postižená skupina těch, řekněme, předdůchodový těch, kteří jsou někde po 60 lety nebo kolem 60 lety v téhle té věkové kategorii nedošlo k takovému růstu nezaměstnanosti, daleko větší růst nezaměstnanosti nastal ve věkových kategorií těch středních let. Je to zvláštní, je to zřejmě dáno charakterem těch profesí, protože přece jenom starší lidé už nevykonávají třeba tolik služeb, profesí ve službách a podobně, takže ta střední generace, která je na druhé straně dneska nejlépe placená, nejlepší příjmy, nejvyšší mzdy. Jsou dneska lidé ve věku 30 až 39 let a nejsou to ty nejstarší, tak také tahle ta středně, středně věková kategorie byla zatím tím vývojem nejvíc postižena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je také jaké nároky ta situace, která trvá bezmála rok, klade na zaměstnavatele. Jak a co nejvíce ovlivní další fungování firem, podniků?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, tohle je dobrá otázka, protože víme všichni dobře, že jsme hodně přešli na home office. Spoustě lidí to začlo vyhovovat určitý, řekněme, uvolněný režim. Taky to asi snižuje náklady těm firmám, protože ti lidé mohou zůstat doma, ale otázka je, jak se tohle je opravdu dobrá záležitost, dobrá otázka, na kterou se ptáte. Otázka je, jak se tohlecto vlastně bude vyvíjet dál. Jestli se budeme mít tendenci vrátit do práce nebo jestli budeme nadále vyhledávat, řekněme ten takový ten fenomén home officu, kdy nám začne už velmi hluboce chybět sociální kontakt. Ono přece jenom je něco jiného na tom pracovišti bez ohledu teď na ta čísla, o kterých se tady bavíme. Něco jiného asi sedět na pracovišti s někým a sdílet s ním to dobré a špatné, co každé zaměstnání přináší anebo si s nimi jenom na nějaké platformě komunikovat nebo posílat esemesky nebo vysílat přes nějaký, nějakou platformu. Tohle to si myslím, že se hodně změní a že o tom ještě bude dlouhá debata a stejně tak podobná debata, protože to se netýká jenom zaměstnanosti, ale bude také třeba v oblasti vzdělávání, na kolik prostě ten režim toho nepřímého vzdělávání nebo toho distančního vzdělávání v nás zůstane a nakolik se budeme mít chuť sílu a vrátit, řekněme, v té klasické formě vzdělávání a klasické formě práce ve firmách, úřadech, ve společnostech. Tohle si myslím, že bude velmi zajímavé a bude to zajímavější možná než vývoj těch vlastních čísel, protože samozřejmě ta čísla se někam vrátí, až se zbavíme toho, co nás všechny data teď tak trápí, ale otázka je, co nám v té hlavě zůstane vlastně takový jakoby, takový vlastně jakoby krevní výron z toho, co jsme všichni prožili, nakolik se dokážeme vrátit a nakolik se budeme chtít vrátit k tomu, jak se normálně žilo a tohle to si myslím, že se týká i toho, na co jste se ptala. To znamená jak, jak ten pracovní proces bude vlastně vypadat. Samozřejmě jinak je to ve fabrikách, kde, kde je fyzicky náročná práce, jinak je to v úřadech, tak teď to nejde zase úplně spojit dohromady, ale na tohle jsem sám zvědav.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď se hovoří hlavně o tom, například kdy se otevřou lyžařské areály podle ministra obchodu a průmyslu Havlíčka možná po 22. lednu, kdy by se mohly otevřít školy, pane profesore?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Je tam také myslím to datum 22., to je dáno tím, že, pokud vím dobře, tak existuje nouzový stav vlastně do 22., dá se téměř s stoprocentní jistotou předpokládat, že vláda se pokusí nebo asi toho i dosáhne, ten nouzový stav posunout dál. Takže z tohohle pohledu si myslím, že pokud k tomu dojde, že ten, to jádro by stále asi ještě zůstane na, řekněme, těch různých platformách dálkových. V tuhle chvíli chodí do školy prvňáčci, druháčci a některé specifické skupiny ve školství. V omezeném rozsahu se zkouší, v omezeném rozsahu mohou existovat v mladých kolektivech přednášky. Já osobně mám-li to říct za sebe, tak počítám s tím, že takovej ten a teď mluvit za univerzitní výuku, kterou znám, tak bych očekával, že jádro té výuky v letním semestru zůstane v té podobě, jak je teďko, to znamená zase na těch nejrůznějších dálkových platformách, zejména ta výuka, která je masová, kde se třeba na přednášku hlásí 100 nebo 200 lidí. Takže to jsou především humanitní obory, tak tam si myslím, že to zůstane. Takhle u těch technických oborů medicína a další chemie, laboratoře, tam to možná trošku bude jiné, ale vzhledem k tomu, co se v současné době odehrává, tak moc nečekám, že by se aspoň po 22. lednu tahle věc nějak radikálně změnila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prostor dnes dostávají myšlenky ekonoma a statistika Richarda Hindlse. Minulý týden zemřel profesor ekonomie Michal Mejstřík, bývalý člen národní ekonomické rady vlády. V devadesátých letech se podílel na založení Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání CERGE a na Univerzitě Karlově založil Institut ekonomických studií. Jak o něm napsal ekonom Tomáš Sedláček, pan Mejstřík byl ekonom se srdcem, kterého měli rádi všichni napříč spektrem. Vy jste se pan Hindlsi, znali bezmála 40 let, jak na Michala Mejstříka budete /souzvuk zvuků/.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Zpráva byla nejenom bolestná a také samozřejmě velmi překvapivá, to jsem vůbec nevěděl, že se něco takového děje. My jsme spolu v podstatě vystudovali na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Ten obor se tenkrát jmenoval ekonomicko-matematické výpočty. Byl velmi subtilní a dodneška je v podstatě, i když už se jmenuje úplně jinak, ale ta generace studentů z přelomu šedesátých a sedmdesátých let byla velmi silná a pustila na práce celou řadu velmi silných osobností. Už jste jmenovala Michala Mejstříka, naším spolužákem byl Honza Fischer, pozdější předseda statistického úřadu a předseda úřednické vlády, premiér úřednické vlády před zhruba 11, 12 lety. Takovým naším společným jmenovatelem tenkrát byl pan profesor Cihelský, neskutečná osobnost na poli statistiky a řekněme matematicky kvantitativních metod v ekonomii, který byl skutečným. Dneska se tomu všemu říká manažerem, ale on byl skutečně člověk, který měl jasnou představu o tom, co se má dělat a jak se to má dělat a my jsme vlastně pocházeli z téhle líhně. Pokud jde o Michala, tak my jsme se potom vlastně štěpili. Ten obor vypadal tak, že koncem studia jsme se buď stávali statistiky, což byl případ třeba Honzy Fischera a můj a on se myslím dal víc na ekonometrii, což byla katedra ekonometrie nebo je do dneška. My jsme se ale potkávali na těch volitelných přednáškách, protože jsme byli malý obor a nevyplácelo by se ty přednášky dělat prostě podle semestru, protože tak moc nás zase nebylo. On potom myslím krátce na katedře působil, já jsem tam zůstal, Honza Fischer tam byl jako externista. Byla tam celá řada dalších jmen, která jsou dneska známá. Potom odešel na ekonomický ústav a tak jsme se vlastně po tom k sobě jako dostali obloukem, protože já jsem dělal trošku jinou práci a on také. Už jste jmenovala ten jeho podíl nebo rozhodující roli na vzniku Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd na Karlovce tuším kolem roku 1992, abych to řekl přesně nevím a vytvořil skutečně špičkové pracoviště, zaměřené na ekonomické teorie finanční tedy prostě a tak dále, které tak, jak se hovořil o sedmdesátých letech, tak zase v těch devadesátých letech a později a dodneška vypustil celou řadu vynikajících českých ekonomů a možná i ekonometrů a statistiků a podobně, protože ono se to někdy od sebe nedá odlišit. To ta ztráta je pro mě bolestná, bohužel je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pan Mejstřík v rozhovoru pro Ekonom v létě 2019 mimo jiné řekl, že Česko potřebuje přestat se ohlížet do minulosti. Místo toho si musí stanovit jasné dlouhodobé cíle, jak se modernizovat. On vlastně prosazoval 3 I. Zlepšit instituce, zlepšit infrastrukturu a podpořit inovace, založené na vzdělávání a podle něj se to i po letech pořád dostatečně nedaří, jak to zlepšit, pane profesore?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
On byl člověk, který nejenom vytvořil to pracoviště, ale měl i takové různé prostě představy, vize o tom, jak by ekonomika fungovala, tedy dobrý organizátor těch věcí. Tohle to samozřejmě všechno platí. Ono vždycky je poměrně velký, velká propast mezitím, co se v ekonomii dělat dá a jak ekonomické teorie, ať jsou teď jakékoliv, ať jsou spíše, řekněme, liberálnější nebo spíš keynesiánské, spíš dirigistické. Vždycky platí taková věc prostě, že mezi těmi základními ekonomickými postuláty a základními ekonomickým myšlenkami a potom reálnou hospodářskou politikou je poměrně velká propast. Do toho, jak se potom ekonomika vyvíjí vstupuje především silný, silný aspekt politiky, politického marketingu. To vidíme každý den a nejenom u nás, vidíme to i v těch jiných a třeba vyspělejších zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaké jsou ty současné ekonomické teorie, čím jsou zajímavé?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
To je velmi odlišné, protože tady pořád vlastně, když bych to měl velmi zjednodušit, tak stále probíhá takový boj mezitím, zda nechávat ekonomiku hodně volně. To znamená spíše na těch subjektech, na těch hráčích, kteří na ekonomickém poli působí, to jsou ty liberální teorie a neoliberální teorie a vedle toho stojí teorie nebo, nebo prostě postuláty, které říkají, že by tam měl být poměrně silný vliv státu. Já si myslím, že na tohle to nikdy nebude existovat jednoznačná odpověď. Spíše bych řekl, že záleží na okolních podmínkách. Samozřejmě v době, kdy ekonomika krvácí a teďko to vidíme ze všech stran, tak pochopitelně v tu chvíli najednou stát dobrý a najednou vlastně je to stát, který když nedělá všechno dobře, tak musí pumpovat do ekonomiky peníze a zase naopak v dobách, kdy se ekonomice daří, tak se spíš posilují ty liberálnější teorie, že vlastně za všechno, všechno je dáno ve schopnostech lidí a podobně a já v tomhle tom si myslím, že tohle to rozhodnutí, tohle to rozseknutí problémů nebude nikdy úplně jasné. Spíš si myslím co by mělo pro ekonomiku platit, ať už je někdo stoupencem, řekněme, těch liberálnějších teorií nebo naopak spíš stoupenců vlivu státu, stoupencem vlivu státu by mělo platit, že ekonomika by měla být stabilní, předvídatelná a čitelná a měla by dlouhodobě udržovat určité věci a nemělo by se, vidíme to třeba na daních. Neměly by se neustále do těch daňový systém posuzovat nové prvky, neustále to měnit. Vidíme to na důchodové reformě, která se vůbec zatím nedaří a zatím se vůbec nepovedla. To jsou všechno věci, které nepřispívají, řekněme, ke stabilitě a důvěře v tu ekonomiku, a to bych řekl, že důvěra a řekněme určitá předvídatelnost toho, co se v ekonomickém chování bude dít, je důležitější než to, jestli jste zastáncem spíš volnějších teorií nebo teorií, řekněme většího vlivu státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Šéf a spoluzakladatel americké společnosti Tesla Elon Musk se stal nejbohatším člověkem světa. Jeho majetek podle agentury Bloomberg přesahuje 188 miliard dolarů. Musk prvenství předstihl zakladatele internetového obchodu Amazon Jeffa Bezose. Ten žebříčku nejbohatších lidí kraloval od října 2017. Víme, pane profesore Hindlsi, že nic není věčné, i žebříček nejbohatších lidí se postupně mění. Je to třeba změnou podnikatelských aktivit, které svět preferuje?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Určitě tam tahle ta věc je, pokud jde přímo o pana Muska, který je také z těch, řekněme, takových těch největších stálic těch žebříčků, je výrazně nejmladší, protože mu tuším ještě není 50 let nebo mu letos bude 50 let. On samozřejmě se loni, protože v těch žebřících 19 a 18 a tak, tam nefiguroval, on se dopředu vyšplhl především tím, že se začlo výrazně dařit na Wallstreetu nebo na na burzovních trzích, se začlo výrazně dařit jeho firmě Tesla a on má ještě vedle toho tu firmu SpaceX, protože je takovým vizionářem v oblasti lítání do vesmíru. Jemu se prostě výrazně zvětšil čistý majetek právě tím, tou vysokou tržní kapitalista, to je kapitalizace Tesly v loňském v roce. Tím se dostal tam, kam se dostal. Je pravda, že v oblasti těch hlavních jmen, která se stále opakuji, je to Bill Gates. Je to Jeff Bezos, je to Warren Buffett, kterému už je ale 90, takže vidíme, že nebo přibližně 90. Takže vidíme, že jsou to velmi, velmi jaksi velmi pestrá struktura i z hlediska věku i z hlediska profesí, ale pokud bych to měl se pokusím nějak zjednodušit, tak zdá se, že přece jenom hodně dominují věci, které se týkají, řekněme, informačních a komunikačních technologií, protože v těch, v tom špičkovém žebříčku vlastně figuruje firma Amazon, což je právě Jeff Bezos, což je v podstatě internetový obchod nebo obchod založený na, na platformách. Prostě je tam stále Bill Gates, když už neopustil ta první místa, je mu už táhne, nebo jemu kolem 65, tak už také má ten Čech spoustu za sebou i firma Microsoft. Je tam firma /nesrozumitelné/ nebo Larry Ellisen, který, který prostě se zabývá řízením databázi, především styku se zákazníky a podobně, tak to je takový jeden typ a tady bych řekl, že se výrazně prosadil v té, v té, v těch žebřících ten druhý typ lidí, kteří tam jsou nebo profesí, kteří tam jsou, tak jsou to často hodně značky, jsou to velké konglomeráty, které třeba /nesrozumitelné/, který, které sdružují nejdůležitější, nejluxusnější značky jako /nesrozumitelné/ a podobně. Týkají se oblasti módy a parfému, čili mají relativně daleko k těm informačním a komunikačním technologiím a podobně, takže řekl bych, dominují stále moderní a modernější technologie. Ostatně Elon Musk je, je výrazným představitelem vlastně růstu automobilového průmyslu v oblasti elektrických aut nebo elektromobilů. Teď si myslím, že se dokonce udává, že ta Tesla je v současné době pátou nejhodnotnější firmou na Wallstreetu a že snad patří už dneska mezi největší nebo je nejhodnotnější automobilkou na světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Poprvé pokořila hranici půl milionu loni. Produkci aut elektromobilů

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Když já mám-li vzít svůj názor, tak se v těch elektromobilech nějak nedokážu orientovat, protože pokud ten vůz má dojezd 500 kilometrů a několik hodin musíte nabíjet ty baterie, tak se mi to zdá pořád jako silně nepraktická věc a navíc tu energii taky někdo musí vyrobit a do toho stojanu vložit, takže pořád tomu moc úplně nerozumím, ale vlastně už se říká v některých automobilek, že, že vlastně už vyrobí více elektromobilů než těch klasických aut nebo hybridů, tak bez tohohle pohledu nevím, když jste jmenovala ty některé, některé firmy a některá jména. Já jsem říkal, že jsou to často informací a komunikační technologie, tak také je tam třeba mexická na loňském žebříčku na pátém místě 2019, byla Amerika mluvil, což je mexická společnost, která provozuje telekomunikační televizní a jiné sítě v oblastí zemí Střední a Jižní a Severní Ameriky, takže i takové firmy se tam mohou dostat. Prostě ale řekl bych, že obecně dominuje především, především oblast informačních a komunikačních technologií a když se tak trošku jako zamyslíme nad věkem těch lidí, tak přece ten jejich věkový průměr je spíš 60 a výše. Je vidět, že vytvořit takové bohatství znamená být, řekněme, dlouhodobě prostě nesmírně úspěšný, jako podnikatel mít nesmírné množství myšlenek, dokázat řídit lidi, protože ti lidé opravdu už úplně nejmladší nejsou. Možná v roce 18 tuším, že v tom žebříčku figuroval Mark Zuckerberg se s tím Facebookem, který, kterému ještě není 40, ale jinak platí, že jsou to lidé, kteří dlouho budovali ten majetek a museli prokázat nesmírné schopnosti i vize v těch technologií, který mi se nebo v té oblasti, kterými se zabývají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jen velmi krátce. Akcie americké technologické společnosti Twitteru kvůli zablokování účtu amerického prezidenta Trumpa výrazně oslabují. Podle analytiků lze čekat i úbytek uživatelů, jak to vnímáte?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Já jsem si to včera, když se ptáte, jak to vnímám, tak musím říct, že mi to docela překvapilo, protože pozice současného, stále ještě současné amerického prezidenta je asi v tuhle chvíli velmi otřesená a řekl bych, že spíše je vidět, že má stále hodně příznivců, kteří možná i tímhle způsobem reagují na to, že vlastně Tinder zarazil jeho, jeho fungování nebo jeho jeho stránku a možná i to se dostalo na trh, na akciový trh tím, že se vlastně akcie zhouply. Já bych to osobně, já bych řekl pravdu nečekal, protože si myslím, že ta role prezidenta Trumpa je na konci a, myslím si, že ještě budeme vidět celou řadu věcí až on z té funkce odstoupí, co se ještě objeví, ale musím říct, že mi tahle ta informace docela překvapila, nečekal jsem to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ekonom a statistik Richard Hindls a jeho názory, děkuji vám za ně, na slyšenou.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Přeji hezký den, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nenechte si ujít naše další vysílání, které pokračuje, Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.