Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 1. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den přeju všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je náš daňový systém funkční? Měl by být sociálnější? Je nutné měnit daně? Jaké daně by platil Salieri? Poslechněte si odpovědi. Začíná druhá vlna elektronické evidence tržeb. Podle odhadů ministerstva financí měla být tou vůbec největší, jenže nakonec se zaregistrovalo jen 120 tisíc velko a maloobchodníků, tedy pouze necelá polovina původního předpokladu. Jaké informace má ministerstvo financí, potenciálně finanční správa, pana profesore? Je obtížné kvantifikovat počet obchodníků, kteří musí mít pokladnu?

Čtěte také

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
V ekonomii je vždycky poměrně obtížné odhadovat úplně přesně. To platí nejenom pro to, co teďko je, EET. Já jsem ráno zaregistroval, že snad ten původní odhad se pohyboval někde kolem 230 až 250 tisíc subjektů. Nakonec se ráno hovořilo o 120 nebo teď jste sama říkala 120 tisíc. Zdůvodnění jsem zaslechl, že jsou lidé, kteří vlastně nebudou používat hotovostní platby, budou fakturovat a podobně, čili ... nebo subjekty, které budou fakturovat, čili na ně se tolik zase nevztahuje ta povinnost mít pokladnu nebo mít ten evidenční systém a budou evidováni jiným způsobem. No tohle je v ekonomii vždycky velmi těžké, chování lidí, a pokud je tam více variant, a to v ekonomii vždycky bývá, tak chování lidí je samozřejmě hodně volnou, volní záležitostí, tak je to tak, jak to je. Já si myslím, že ještě, jak to u nás také bývá zvykem, protože je prvního, tak určitě budou tací, kteří se ještě doregistrují. Ale zřejmě těch 250 tisíc už to asi nebude. No, tak to pravděpodobně je nějaký odhad a možná, že ani ten odhad nemusel být úplně přesný na samém začátku. Těžko říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co dosud ukázala nebo prokázala ta první etapa elektronické evidence tržeb? Týkala se restaurací a hotelů.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě si myslím, že si na to lidé postupně zvykají. Já mám také pár známých mezi hoteliéry nebo restauratéry, tak, jak člověk životem prochází, tak potkává různé lidi, a pokud od nich vím, tak už prostě to berou jako fakt. Samozřejmě ten protitlak určitý vůči tomu na začátku byl. Prostě ti lidé musí akceptovat ten systém a já osobně si myslím, že to zavedení je správná věc, že prostě daně jsou něco, co se nám možná nemusí líbit, ale bez čeho nemůžeme žít a bez čeho nemůže žít ani celá společnost, ani my jednotlivci, tak si myslím, že je to otázka toho, jak se ta záležitost upraví. Já si vzpomínám, možná dneska ještě o tom bude řeč, na rok 95, kdy se vlastně zavedla daňová povinnost v té dnešní podobě, tak, jak platíme dneska daně, samozřejmě v jiných parametrech a v jiných řekněme objemech a podobně a také byly úplně jiné příjmy. Ale když se zavedla daň z příjmů fyzických osob, což je v podstatě skoro čtvrt století, no tak každý na to nějak koukal, každý se k tomu nějakým způsobem stavěl. Byla to změna. Lidé obecně sice velmi často změny žádají, ale potom je obtížně akceptují. Tak si pamatuji na to období, že jsem sám na to tak vlastně koukal poprvé, když jsem si sestavoval ten formulář sám. Tak asi všichni, kteří dneska jsou nějakým způsobem vlastně tím povinným subjektem vůči EET, no tak samozřejmě, já si myslím, že tahle věc ... Za rok, za dva bude možná zajímavé o tom hovořit. Jednak jsou tam nějaké plány, kolik to přinese navíc peněz do daňového systému. Tak to se všechno asi ukáže po těch, já nevím, myslím, že tam ta hranice je rok 19 nebo rok 20, 2020. Hovoří se tam o nějakých 18 miliardách navíc. Tak uvidíme, no, to je těžko takhle říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale podnikatelé, právě ty firmy to řeší nyní, ne teprve za dva roky. Cílem toho opatření je nebo má být narovnání podnikatelského prostředí. Povede to k tomu?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, já si myslím, že ano. To si myslím, že principiálně ano, že pokud ti lidé si na tu věc zvyknou, že se ty daně platit mají, a pokud někde skutečně ty úniky byly, a já si myslím, že určitě byly, o tom jsem přesvědčen, i když sám nepodnikám a nepohybuji se tolik v tomhle prostředí, tak jsem přesvědčen, že určitě byly a zase nejde to paušalizovat. Jsou lidé, kteří jsou velmi poctiví v tomhletom systému, a jsou lidé, kteří samozřejmě hledají nějaké důvody, jak to obejít. To ostatně teď vidíme vlastně na těch projevech, protože jsou stále ti, kteří říkají, že to není dobrý systém. Ve světě to tak je, že se daně platí. Bez toho, bez toho ta společnost nemůže existovat. Já v té souvislosti vždycky bývám takový trošku, mě to nadzvedne, když slyším o dni daňové svobody a slyším tam, že do nějakého data platíme na stát. To mně vždycky přijde jako ta formulce úplně hrůzostrašná, protože sice jako platíme ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není tomu tak?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... na stát, ale samozřejmě stát nám to v podobě sociálních naturálních transferů vrací. Chodíme do školy, chodíme k lékaři, chodíme po chodnících, jezdíme po silnicích a podobně. Čili to slovní spojení, já mu rozumím, pracujeme na stát, ale stát nám v podobě těch naturálních sociálních transferů hodně vrací. Tak to prostě v celém světě je a můžeme se bavit o tom, jaké je nastavení toho ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo ty proporce, jaké jsou.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Nebo jaké jsou proporce. Já si vzpomínám třeba teďka na Irsko, které kdysi před nějakými, nevím přesně, deseti, dvanácti lety, než vypukla krize, které vlastně bylo považováno za, dejme tomu, tygra, ekonomického tygra. Pak se ukázalo, že na něj dolehla ta krize tak jako na nás na všechny. A to Irsko v zásadě mělo takový systém, že mělo poměrně vysoké daně pro fyzické osoby, čili daně z příjmů tak, jako platím já nebo vy nebo většina posluchačů, kteří nás teď poslouchají, a dávalo nízké daně pro právnické subjekty, pro firmy, pro korporátní sektor, aby se rychle ta ekonomika mohla rozvíjet. Jsou zase země jako severské země, kde jsou ty daňové systémy postaveny úplně jinak. Já kdybych měl říci na tom, co si myslím, že je nejdůležitější imperativ z daňových systémů, je stabilita. A to si myslím, že je mnohem důležitější než to, jestli jsou ty daně nahoře, dole, uprostřed, jak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K daním a našemu systému se ještě dostaneme podrobněji. Dovolte teď otázku od pana Milana Březiny, který se ptá, jestli takto vypadá "podpora podnikání" v 21. století? Cituji dál. "Neměli bychom malým a středním podnikům radši pomáhat, než jim komplikovat už tak těžký život? Myslíte si, že platba za každou limonádu musí být centrálně registrována na ministerstvu financí, a že by nebylo možné údajné krácení daní nepoctivců zjišťovat dosavadními prostředky, třeba daňovým přiznáním a interním účetnictvím?" Tolik dotaz. Děkuji za něj.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak ... Jako veličiny jsou malé a velké. Já když přistupuji k tomu pultu, tak vlastně ten obchodník nebo ten systém nemůže vědět, jestli si dám malou limonádu nebo jestli si nekoupím tři bifteky. To si myslím, že prostě není o tom, kolik si toho objednám a jakou částku zaplatím, ale je to prostě o tom, že jsem se nějakým způsobem zaregistroval. Já už jsem i tady, a ten obchodník mně teda moji platbu někam posílá, registruje se ta daň z toho a podobně, já už jsem tady hovořil o tom, že jsem kdysi byl v horách, v Alpách a tam jsem si koupil klobásu na svačinu u stánku nebo byl to takový ten pojízdný automobil, co otevře ty zadní dveře a tam je pult a prodávaly se tam nějaké speciality, dostal jsem papírek. Nic. Koupil jsem si ani ne celou tu ..., nevím už přesně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi ta otázka mířila zejména na to, jak vypadá nebo by měla vypadat podpora podnikání právě těch malých a středních firem. Jak toto vidíte?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak pokud použijeme tu větu, kterou jsme tady před chvilinkou slyšeli, že to prostředí má být narovnáno, to znamená, že všichni mají mít stejné podmínky k tomu, jak podnikat, tak pak si myslím, že v tom ta podpora je obsažena, protože nemělo by být to, že za daných podmínek někdo má výhodnější podmínky, protože něco nedodržuje, v porovnání s někým, kdo dělá úplně to samé, prodává tu samou limonádu, abych tak použil tem příměr, to je hezký příměr docela, prodává tu samou limonádu, ale neodvádí z ní tu daň. Čili jinými slovy, vlastně to narovnání spočívá v tom, že všichni by se měli chovat, a teď je opravdu úplně jedno, jestli je tam jedna limonáda nebo čtyři bifteky, všichni by se měli chovat vůči tomu stejně. A v tom si myslím, že ta podpora řekněme těch slušnějších a ochotnějších se tomu systému nějakým způsobem podvolit nebo v něm fungovat, tak si myslím, že v tom ta podpora ..., já to aspoň vnímám takhle, že to jako podpora je. Měli by, stejně tak jako když budeme ... Ono se totiž tohleto stejně tak může týkat daní z příjmů fyzických osob. Tak v podstatě může být někdo, kdo vydělá, já nevím, 200 tisíc za rok a ty daně nějakým způsobem neplatí, a pak bude stejný člověk, který vydělá stejnou částku, a ty daně platí, no tak prostě někde je tam nějaký problém. A pokud ty podmínky ... Můžeme se bavit o tom, jestli jsou ty daně dobře nastaveny, špatně, ale pokud ty zákony platí, tak zákony platí a ty by měly platit pro všechny stejně. V tom já tu podporu vidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě reakce od pana Tomáše Pešky: "Zmínil jste se, že schvalujete zavedení EET, protože daně se mají platit. V tom s vámi souhlasím. Když si ale spočítáte, kolik povinností přibylo podnikatelům od roku 1990, je to až k pláči. Kam až může podle vás stát zajít v tlaku na své občany? Neměl by se spíš snažit věci zjednodušit a udělat snadno pochopitelné?"

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já nevím, jestli ten systém je tak strašně složitý. Tak samozřejmě, musíte si koupit nějakou mašinku, do toho nějaký program, řekněme být připojen na internet, ale to jsou všechno činnosti, které dneska většina lidí, jak ta generace, už vlastně třeba moje generace už v těch informačních technologiích je z velké části už jaksi zachycena, generace mojí maminky asi ještě úplně ne, ale už moje generace z velké části prostě je zvyklá pracovat s různými informačními systémy. No, tak stejně spoustu věcí, já neplatím EET nebo nejsem subjektem povinným v EET, protože nepodnikám, nemám nic podobného, ale prostě běžně s takovými systémy pracuji. Kdybych byl podnikatel, tak asi zase mi to nepřijde jako takový problém mít tu mašinku a do ní vkládat nějaký program. Samozřejmě na začátku to nějaká investice je, ale to je se vším. To prostě když si pořídíte novou věc, tak vždycky to jsou nějaké na začátku náklady. To mi nepřijde tak složité.

/ Upoutávka /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vládní sociální demokracie představila svůj předvolební plán na progresivní daň pro zaměstnance i firmy. Chce snížit daně naprosté většině fyzických i právnických osob. Výpadek ve výběru daní by měli zaplatit ti nejbohatší. Ještě to trošku rozvinu. Na zaměstnance s hrubou měsíční mzdou do 30 tisíc korun by se vztahovala o tři procentní body nižší sazba, naopak na příjmovou skupinu nad 50 tisíc o sedmnáct procentních bodů vyšší. Jaký je váš názor, pane profesore, na tento návrh? Asi ta jedna z hlavních otázek je vůbec obecná, kde je hranice, kdy je třeba danit bohatství? Jak vůbec určit, co je bohatství?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já jsem se díval, těch 50 tisíc, nemám teď přesné údaje za rok 2016, kdy se mzdy daly trošku do pohybu, ale za rok 2015 mzdu vyšší než 50 tisíc korun, o které je tady řeč, to horní pásmo, mělo sedm procent lidí ze zaměstnanců. To zase není tolik. Když si velmi jednoduše řekneme, že je, řekněme, necelých pět milionů nebo pro jednoduchost řekněme, že je pět milionů zaměstnanců, vy, já, lidé, kteří pracují v pracovním poměru a berou mzdu nebo plat, abychom to od sebe i odlišili, nebo většinou teda mzdu, tak z těch sedmi procent jsme na nějakých 300, 350, přesně to číslo nevím, tisíci lidech, kteří prostě jsou nad tou hranicí 50 tisíc korun. Mně zase hranice 50 tisíc korun, byť je pro spoustu lidí, a tomu já rozumím, velmi nedostupná, je to dvojnásobek nebo téměř dvojnásobek průměrné mzdy v České republice, tak samozřejmě pro spoustu lidí ta částka je opravdu velmi vysoká. Ale na druhé straně zase 50 tisíc není nějaký horentní příjem. To není věc, která by vás stavěla do role nějakého boháče a umožnila vám velmi jednoduchý život. Takhle to určitě není. Já u všech těch daňových systémů, a už jsme se tady bavili vlastně o tom prvopočátku před 22 lety, já prostě u těch daňových věcí prostě si myslím, že primární je stabilita. Můžeme se desetkrát bavit, a už jsem to říkal před chvilinkou, desetkrát bavit o tom, jak ty systémy mají být nastaveny, jsou nastaveny velmi různě po světě, ale měly by být stabilní. A to se netýká jenom, teď se bavíme v podstatě o dani z příjmů fyzických osob, ale měly by být stabilní i v tom podnikatelském prostředí. A když tam ten dotaz před malou chvilkou zněl, jaká je podpora, nebo jak by měla vypadat podpora pro podnikání malého a středního stavu, anebo kohokoliv, tak já si myslím, že hlavně by měla být čitelná a předvídatelná, ta podpora. Čili hlavně by to měla být věc, na kterou já si zvykám, s kterou já budu muset nějakou dobu žít a také ji nějakou dobu budu mít stabilní. A tohle si myslím, že v našem systému, jak je poměrně i nestabilní politická scéna, tak časté měnění těch názorů a podobně, výměny politických elit, tak si myslím, že tohlensto je daleko horší pro toho, a teď jedno, jestli podnikatele, nebo fyzickou osobu. Čili ta nestabilita je daleko horší než to, jestli ty daně jsou tolik procent nebo tolik procent.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna otázka je nebo věc stabilita, o které hovoříte, pane profesore, a co funkčnost toho daňového systému?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak určitě teď se ukazuje, že se výběr daní začal zlepšovat. To nepochybně bude asi dál pokračovat, ty souvislosti s tím, o čem jsme se bavili před chvilkou. Nastavit tu správnou účinnost je velmi iluzorní, protože v tom hrají roli historické okolnosti, řekněme historicko-kulturní okolnosti, sociální okolnosti v tom státě. Každý stát má velkou setrvačnost a v tomhle ohledu u těch daní se to projevuje velmi dobře. A teď se podívejme jenom pozpátku na posledních pár let. Superhrubá mzda - to před tím nikdy neexistovala. Rovná daň. Rovná daň tady ve skutečnosti nikdy nebyla. Když se podíváme na výpočet tak, jak se ta daň ..., a teď se bavíme spíš o dani z příjmů fyzických osob, když se ty daňové systémy nastaví, tak vlastně zjistíme, že ta rovná daň ve skutečnosti není. Existuje solidární daň. Ještě od nějaké částky platíme dalších sedm procent. Takže nemůžeme hovořit o rovné dani. Superhrubá mzda, která vznikla nebo daň z toho před, řekněme, nevím, čtyřmi lety nebo přibližně. Hovořilo se o tom, že bude zrušená. Není zrušená a zdá se, že ještě nějakou dobu přežije. Čili to je daň z příjmů osob fyzických. A teď si vezměme podnikatele a jejich prostředí. DPH bude takové nebo jiné. Zvyšuje se, snižuje se. Budou tři pásma, budou dvě pásma. Kam co spadne, do jakého pásma a podobně. To si myslím, že je velmi nestabilní, když k tomu přidáme ještě ne ten úplně šťastný zásah České národní banky do kurzu koruny, no tak skutečně ta podpora, podpora podnikání, ať už malého, středního nebo velkého stavu, by měla být především v té stabilitě a v předvídatelnosti, v čitelnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je tedy, pane profesore, náš daňový systém? Teď to znělo, že je nestabilní a nefunkční z vašeho pohledu nebo ...?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Nefunkční si myslím, že není. To v žádném případě ne. Nestabilní asi trošku je, protože neustále slyším změny nebo návrhy těch změn, jak by to zase mělo být. Nevím, jestli ten systém, který by přišel, je daňově neutrální nebo jaký by byl, jestli přinese více či méně nebo koho postihne. Ale jako funkční určitě je. Určité problémy ve výběru daní asi jsou všude na světě. My teď děláme něco pro to, aby tomu tak nebylo. Ten systém ale funkční je, protože pořád si myslím, že patříme k zemím, kde se spíš daně platí, byť jsou asi různé excesy, ale to nemá cenu teď rozebírat, ale obecně si myslím, že funkční je, ale stabilní není. To rozhodně si nemyslím, že si můžeme být teď jisti, co bude za rok, za dva. Blíží se volby, já to docela chápu, že se nastavují sítě na výlov voličů, to je úplně jasné, daně jsou velmi citlivou záležitostí. Ve skutečnosti nevíme, jak to ani dopadne, protože nevíme, jak volby dopadnou a nevíme, jaké potom budou, jaká budou vyjednávání. Ale určitá stabilita by to být mělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle sociologa Stanislava Bilera je jednou z hlavních otázek to, zda je možné výdělek 50 tisíc hrubého opravdu považovat za nějaký velký úspěch, když je jen o 10 tisíc vyšší než minimální mzda v sousedním Německu. Ta je aktuálně 1473 eur a v Česku tuto hranici překročí zhruba 16 procent, promiňte, pracujících.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, to je to, co jsem říkal ve skutečnosti před chvilkou. Ještě nemůžeme asi, já nemám moc rád slovo průměr v této souvislosti, protože my se musíme bavit o tom, jak to vypadá v Praze a ve Středočeském kraji, jak to vypadá na Chomutovsku nebo v Moravskoslezském kraji, jak to vypadá ve věkových kategoriích ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... v různých profesích, v různých sociálních skupinách. To je, jako to paušalizování tím průměrem je strašně nebezpečné a já docela rozumím tomu, že někdo, kdo to teď poslouchá, tak si řekne 50 tisíc, jé, kdybych já je měl, jo. Tohle je velmi zranitelná věc. To musíme být velmi opatrní. Dneska prakticky při tom průměru mzdovém asi 28 tisíc korun v současné době přibližně, tak prakticky nad tímto průměrem celostátním je pouze Praha a paradoxně všech zbývajících třináct územně správních celků je pod. Kuriozita je teď Středočeský kraj, který, pokud jsem se dobře díval, tak mu do toho celostátního průměru chybí sedmnáct korun. Možná, že jsem se trošku zmýlil. Tak řekněme, že Středočeský kraj společně s Prahou představují nějakou vlajkovou loď v těch příjmech. Je to logické. Jsou tady velké podniky i to napojení na hlavní město pro Středočeský kraj, který sám o sobě ani nemá své hlavní město, tak může fungovat, dojížďková vzdálenost do Prahy a podobně. Ale pak jsou kraje, kde prostě jako 50 tisíc jsou neskutečné peníze. Čili ta paušalizace tím průměrem je neskutečně nebezpečná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro mnoho ekonomů je ten návrh předsedy sociálních demokratů pana Sobotky proti současným trendům ve vyspělých zemích. Je to tak? Jaký je trend tedy kolem nás?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je otázka, za prvé, co je to vyspělá země, a potom to nastavení ve světě opravdu strašně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak třeba Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Německo, Rakousko, anebo zase severské země. To nastavení je strašně různé. Ono se nedá dívat jenom na to, kolik zaplatím, ale taky co si z toho jakoby můžu vzít potom zpátky. Když se podíváme na severské země a nikdo si, ony v podstatě nebyly až tak dotčeny ani ekonomickou krizí, možná právě proto, že ten státní dirigismus tam má větší podíl než třeba i v tom Německu, Rakousku, anebo vůbec než ve Spojených státech nebo třeba v Británii, tak prostě ty země mají úplně jinak nastavený systém a teď se pojďme bavit o tom, jak jsou velké penze ve vztahu k výdělkům ve Švédsku, ve Finsku, v Dánsku, jak je tam zabezpečován sociální systém, jak je zabezpečováno zdravotnictví, zda je tam placené školství nebo není, zejména vysoké. Víme v Německu, v Rakousku, že je zdarma, že je neplacené veřejné vysoké školství. Čili tohle všechno je velmi obtížně říci, protože jsou země, které velmi dobře prosperují a mají vysoké daně, to je severský systém a jsou země, které také velmi dobře prosperují a mají relativně daně nižší a je to víc na odpovědnosti každého z nás, co si koupím nebo nekoupím, co prodám nebo neprodám a to jsou Spojené státy, asi Izrael, Británie. A rozhodně tyhle země nikdo nepovažuje za nevyspělé, jsou velmi vyspělé. Ale Norsko, Švédsko taky nikdo nepovažuje, čili ..., za nevyspělé. Čili ty rozdíly jsou velmi značné. Jsou historické, mají v sobě sociokulturní, mají v sobě sociokulturní paměť a, teď se nechci opakovat, a jsme u té stability. V tom to je. Ty země už jsou na to zvyklé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste tady hovořil také o průměru nebo průměrnosti a teď se můžeme podívat dokonce na jeden oscarový snímek režiséra, jubilanta, Miloše Formana Amadeus. Antonio Salieri, jedna vlastně z ústředních postav v tom dramatu, říká: "Promluvím za všechny průměrné na světě. Já jsem jejich šampion, jejich svatý patron." Jak by platil Antonio Salieri daně?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je velmi ... Já jsem k tomuhle tomu byl spoluautorem jednoho novinového článku. Už to tady vlastně zaznělo v tom avízu, asi před dvanácti, čtrnácti lety, už si to přesně nepamatuji, dá se to dohledat. Ten film vlastně mě tenkrát inspiroval k takovému jakoby trošku úvaze nebo takovému povídání o tom, jak vlastně chápeme průměr. Miloš Forman měl nedávno určité výročí nebo velmi významné životní výročí a promítaly se jeho filmy. Já jsem viděl dva z nich. Nevím, jestli šly další teď v tom opakování. Přelet nad kukaččím hnízdem a slavný Amadeus. Nebo oba dva slavné filmy. A ten film Amadeus já vnímám jako souboj geniality a průměrnosti. Samozřejmě je to film o vídeňských intrikách, o hudebním prostředí druhé poloviny 18. století. Ale já ho především vnímám jako souboj průměru a geniality. On je takhle situován. Konec toho filmu, ta věta, kterou jste říkala, ten Salieri pronáší na tom vozíku v tom starobinci, kdy jede mezi těmi, řekněme, už velmi špatně na tom jsoucími lidmi, kteří jsou tam zavřeni stylizačně v těch klecích, a on jede prostředkem té chodby vlastně a říká tu větu, kterou jste teďko řekla, a současně z toho ... Já jsem ten film viděl v roce 84 v kině Alfa, to snad bylo v té době jediné kino, které mělo stereo zvuk. V té době se z druhého kanálu toho sterea ozývá, myslím, že to je klavírní koncert Mozartův, který zaznívá v tomhle místě, o kterém jste teď hovořila, a tam krásně Forman proti sobě postavil průměr a ty dva kraje. To znamená tu skupinu lidí, kteří byli v podstatě nebožáci v tom starobinci, a pak tu genialitu toho klavírního koncertu nebo toho Mozartova díla vůbec. Já nevím, na kolik je Miloš Forman seznámen se statistikou a s průměrem, já jsem se s ním nikdy nesetkal, nemyslím si, že je zase světovým statistikem, ale určitě je světovým režisérem, a on prostě pojal ten film takhle. Já jsem si z toho filmu bral hodně o tom průměru a tak jsem tenkrát dělal takovou analýzu o tom nebo jsme dělali takovou analýzu o tom, jak vlastně by vypadala mzda, kdyby ji platil průměrný člověk a jak se vyvíjí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak ukázalo se, že vlastně z toho přírůstku mezd jsou na tom vždycky nejhůř ti průměrní. Těm se ty daně navyšují nejvíce. Tak to byl takový poznatek z daňového systému, který byl tenkrát. Dneska je trošku jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A poprosím už jenom velmi krátce odpověď na otázku pana Morise: "Jak je možné narovnat podnikatelské prostředí, když velké korporace nejsou nuceny díky dotacím generovat zisk?"

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tohle by bylo asi na další pořad ještě, protože pochopitelně já si myslím, že člověk má být poctivý v těchhle věcech, a že by měly být podmínky pro všechny stejné. Na tohle bych asi musel odpovídat dlouze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak příště. Profesor Richard Hindls. Já vám děkuji za postřehy.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak se budu těšit. Mějte se hezky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se těší na slyšenou zítra. Mým hostem bude bezpečnostní poradce Andor Šándor. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.