Přepis: Jak to vidí Rastislav Maďar – 16. června 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal doktor Rastislav Maďar, koordinátor epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví. Já Vás vítám. Dobrý den.


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Dobrý den.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Měl by stát zajišťovat plošné testování ohrožených skupin, jako jsou například senioři? Máme připravené testovací kapacity, abychom mohli zvládnout případnou druhou vlnu? A stane se Afrika novým epicentrem nákazy koronavirem? Nejenom na to se zeptám v dnešním rozhovoru, vítejte u něj. Budeme si muset, pane Maďare, už navždy dávat pozor, důkladně si mýt ruce a mít roušku jaksi po ruce? Přinejmenším v tašce, v kabelce?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Já si myslím, že to není od věci, zejména v té sezóně tzv. respiračních nákaz, to znamená od podzimu do jara, by to bylo fajn, a určitě by to snížilo výskyt i ostatních infekcí, a jejich komunitní přenos. Nový koronavirus není jediný nebezpečný patogen, který tady u nás máme, a jsou to i jiné, které postihují různé věkové kategorie, takže jsou například RS viry, které jsou nebezpečné pro děti do pěti let, nebo mohou být nebezpečné, adenoviry, různé další viry, parachřipky, a tato preventivní opatření, která platí, jsou účinná proti novému koronaviru, tak fungují i u nich, takže, a navíc v létě, kdy by se dodržovala ta dezinfekce rukou, tak to zase zredukuje výskyt možná střevních infekcí, takže proč ne, asi se nesmí nic přehánět, aby zase nevznikala nějaká rezistence, masivní, patogenů na široce používanou dezinfekci, ale nějaká zlatá střední cesta asi povede z této zkušenosti, kterou teď nově máme.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle čeho rozhodnete, kdy už je budeme moci zcela sundat?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Dnes, vlastně už dopoledne, dnešní dopoledne, bude zahájeno zasedání pracovní skupiny pro řízené uvolňování karantény, na ministerstvu zdravotnictví, a budeme se bavit, v těch dalších hodinách, předpokládám, že až do pozdního odpoledne. Nejen o rozvolňování těch zbylých, ne úplně velkých věcí, které nám zatím zůstaly viset, v podstatě se jedná hlavně o hromadné akce a roušky, z těch významnějších. A můj názor je, že už by se mělo, i v kontextu epidemiologické situace z posledního týdne, že už by se mělo postupovat regionálně, to znamená tam, kde dochází k aktivnímu šíření virů, tak by ještě něco se mělo podržet, ale v jiných oblastech už se to může nechat na rozhodnutí těch jednotlivých lidí, nebo zaměstnavatelů, nebo provozovatelů, ale nemusí to být povinně a stanoveno plošně, ze strany ministerstva.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Budeme si muset roušku opět připravit, nažehlit, zejména na podzim? Nakolik je pravděpodobná vůbec další vlna epidemie koronaviru, aniž bychom to chtěli přivolávat, nebo nedej bože strašit. Dokonce se ale objevují i názory, že v České republice vlastně nebyla ani ta první vlna.


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
No, tak to, že nebyla velká první vlna je úspěch, to, že nějaká vlna byla, to je zřejmé, protože bohužel, tady máme jinak 300 úmrtí, takže asi říkat, že tady nic nebylo nemůžeme, ale tu vlnu se podařilo relativně včas zastavit, což já skutečně považuji za úspěch. Jestli bude druhá vlna, to skutečně s jistotou neví nikdo na světě, ale rozhodne tam totiž i několik náhodných faktorů, které jaksi na časovou vzdálenost několik měsíců nikdo neumí předvídat, ale i pokud by nastala, respektive pokud by nenastala, tak ty roušky by bylo dobré asi vytáhnout, protože zase, bude nám přibývat počet lidí, kteří budou mít příznaky koronavirové nákazy, i kdyby to nový koronavirus nebyl, budou mít horečky, kašle, různé rýmy, ztráty čichu, chuti a podobně, a tím pádem vlastně to bude, zejména v těch prostorách, kde bude hodně lidí na malé ploše, dejme tomu veřejná doprava, tak to bude zase rizikové prostředí, a bude dobré abychom, i když ne povinně, a já úplně nejsem zastánce povinnosti čehokoliv, pokud ta situace není úplně dramatická, tak alespoň dobrovolně, že by se lidé k těm rouškám znovu vrátili.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Spekuluje se o tom, zda, kdy virus odejde, zmizí, lze na to nějak seriózně odpovědět? Slýcháme třeba od virologů, že by virus mohl odejít s létem, s horkem, s teplem, chová se vůbec, pane Maďare, sezónně?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
No velmi pravděpodobně se sezónně chovat bude, těch faktorů je tam, i nepřímých, poměrně dost. Kromě jiného i to, že když se ochladí, tak lidé tráví čas zase více uvnitř budov, kde je více lidí, právě v menším uzavřeném prostoru. Teď ta populace se jaksi spontánně pohybuje venku, takže je dál od sebe, plus tam sehrávají vliv faktory prostředí, sluneční záření, které obsahuje UV složku. UV složka působí negativně proti virům i bakteriím, ale v těch uzavřených prostorách, potom od podzimu, jednak je mnohem méně slunečných dnů, a lidé jsou mnohem méně na tom slunci, taky venku jsou různé další faktory prostředí, které jaksi brání efektivnímu přenosu virů, i když dominantní cesta přenosu z člověka na člověka, na krátkou vzdálenost, a když někdo kýchne nebo zakašle směrem, a to teď myslím hlavně do budoucna, když už ty roušky skutečně, už téměř se nebudou nosit nikde, tak když zakašle na blízkou vzdálenost, směrem na cizího člověka, tak samozřejmě ta pravděpodobnost nákazy. Pokud by byl on infekční, je poměrně vysoká, a žádné faktory prostředí tam nestihnou vůbec uplatnit svůj vliv, ale od podzimu skutečně můžeme čekat zhoršení situace, pokud jde o respirační nákazy obecně, a bude i značná nervozita, jestli horečka s tím kašlem je nebo není koronavirem.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přiznám se, že jsem několikrát viděla, v městské hromadné dopravě, jak si někdo kýchnul, a tu roušku si sundal.


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
No to je přesně proti principu, já vím, že člověk, když si kýchne, tak vlastně si tu roušku de facto kontaminuje, na druhou stranu, člověk asi by měl mít u sebe více roušek, nebo dá se to nějak rychle nahradit kapesníkem ještě pod tu roušku, ale rozhodně není princip prevence v tom, že když dochází k tomu nejrizikovějšímu, a skutečně, když člověk kýchne, tak ty kapénky vyletí z horních dýchacích cest obrovskou rychlostí, de facto tu rizikovou vzdálenost překonají za extrémně krátkou dobu. A navíc jsou schopné doletět i deset metrů, takže to teoreticky nemusí stačit ani to, co považujeme za bezpečnou vzdálenost, a to jsou ty dva metry. Takže skutečně, každý z nás musí být zodpovědný. A to klíčové je, stále si podržme ten odstup tam, kde je to možné. A klíčové je taky to, aby člověk, který má nějaké příznaky, to znamená něco, co by mohlo odpovídat nákaze novým koronavirem, aby nešel mezi ostatní lidi.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Počet nakažených koronavirem v Česku překonal 10 000, sedm tisíc lidí se už vyléčilo, zemřelo 329 lidí, jak, pane doktore Maďare, číst vlastně ty statistiky? Máme sledovat ta absolutní čísla nakažených, nebo je důležitější to, jak rychle stoupají?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Pro nás je naprosto klíčová ta dynamika vývoje, to znamená data hlavně za poslední týden, nebo za poslední dva týdny. Ta kumulativní data za celé období, to může znamenat, že se zhoršila někdy situace, dejme tomu v březnu, v dubnu, ale už je tam několik týdnů, až měsíců klid, takže ty kumulativní data slouží spíš k nějaké analýze, nebo bilancování, s odstupem času, ale rozhodují ta data incidenční, to znamená akutní výskyt nemoci v daném regionu, a když se podíváme do budoucna, kdy se bavíme o tom, že pokud by se vracela někde ta karanténa, tak by to bylo už jenom regionálně, a jenom její část, tak by se to určitě odvíjelo od zhoršování situace za poslední týden až dva. A ne od celkových kumulativních dat.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká epidemiolog, Rastislav Maďar. Viry tady byli a budou, žijeme s nimi od nepaměti. Byl pro Vás covid-19 vůbec nějakým překvapením, jako pro epidemiologa, pane Maďare?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Bylo a nebylo to překvapení. Já jsem shodou okolností poskytoval rozhovory slovenským i českým médiím, loni na podzim, když se mě ptali, jestli nám hrozí nějaká pandemie v brzké době, a všichni mysleli na chřipku, a já jsem upozorňoval, že to hrozí ze strany koronaviru, a shodou okolností, možná v té době, někdy v říjnu, nebo to zatím přesně nevíme, ale možná to skutečně nastalo už někdy v říjnu, docházelo někde k mutacím toho nového koronaviru tak, že vlastně získá schopnost odemknout ty lidské buňky, hlavně plicní, ale i jiné, které obsahují ty AC2 receptory. A velmi efektivně do těch buněk pronikat. Takže se ukázalo, že ten koronavirus vlastně tuto schopnost má, velmi efektivně, v podstatě co deset let, to máme nový druh koronaviru. A mimochodem, mohl nás "navštívit", když to takhle označím v uvozovkách, i daleko horší typ koronaviru. Stačilo by, kdyby byl kombinací horších vlastností SARSU, MERSU a tohoto nového koronaviru, a mohla by být na světě daleko větší katastrofa, než kterou máme teď. A to, co zažíváme právě teď, i když ten virus nás překvapuje neustále, překvapuje nás i tím že lidé, co mají protilátky, i paměťové IgG, tak současně mohou být stále pozitivní, a mohou být infekční pro své okolí, mají určitou virovou nálož, nebo tím samozřejmě je zákeřný, že se šíří už v inkubační době, od toho pacienta, kdy ještě ten člověk neví vůbec, že je nakažený, že tam můžou být bezpříznakové formy nákazy, kdy ten člověk také neví, že je nakažený, a může se pohybovat v populaci, a virus vylučovat. To například u SARSU nebylo, u SARSU člověk začínal být infekční v momentě, kdy začal mít první příznaky, takže v podstatě to vyřešily termokamery u vchodu, a když ten člověk měl příznaky, šel do izolace, a tady nám to nepomůže, tady termokamery nejsou řešením, absolutním, a proto i ten boj vlastně celého světa s virem, bude ještě dlouhodobý.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vědci se obávají, že virus v důsledku mutací, během té současné pandemie, se stal nakažlivějším. Co vlastně víme, respektive kolik toho podstatného ještě o tom novém typu nevíme? Třeba jak dlouho víme, jak dlouho člověk ten virus třeba vylučuje, jak dlouho je infekční?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
No většina lidí vlastně už je negativní po nějakém úseku několika týdnů, nicméně záleží, samozřejmě, jak těžká forma probíhá, a jestli vůbec je ta forma příznaková, lidé, co mají mírné příznaky nebo žádné, jsou infekčnější méně a kratší dobu než ti, co mají samozřejmě těžší infekci. To je naprosto logické. Navíc co se musí ještě probádat je, protože ty AC2 receptory jsou i na střevních buňkách, a ten virus se dostává do prostředí stolicí, takže do jaké míry je schopen ten virus se šířit touto cestou. Teď určitě část posluchačů, minimálně část, zaznamenala, že v jižním Pekingu se uzavírají celé čtvrtě, a to kvůli nálezu koronaviru na jednom tržišti u ryb, a to klidně mohlo být tím, že ty ryby byly kontaminovány někde ve vodě, právě fekálním materiálem, od lidí, takže to je jedna z věcí, které se musí ještě prozkoumat, a potom, přes ty pulty těch tržišť, kde kontaminují další pomůcky nebo plochy, a už se to může velmi efektivně šířit dál, takže ten virus je vysoce infekční, on skutečně mutuje, ale ty mutace jsou zatím drobné. Čím déle ale virus nějaký, protože mutace je přirozená vlastnost virů, čím déle nějaký virus cirkuluje v lidské populaci, tak tím větší šanci má, že nějakým způsobem se zmutuje, až to bude významné, ale dosavadní ty drobné mutace, nebyly natolik významné, že by vznikala obava, že se změní antigenní nastavení toho viru tak, že by například nebyla účinná vakcína, která se teď vyvíjí. To znamená než ta vakcína bude k dispozici, že by ten virus natolik zmutoval, že na něj, nebo proti němu nebude fungovat ta navozená protekce, a na to to zatím nevypadá, naštěstí.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A myslíte si, pane Maďare, že můžeme jaksi bojovat s tímto novým typem koronaviru, i bez té vakcíny? Že bude stačit jenom lék?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Já si myslím, že účinný lék, který ale zatím taky úplně nemáme v rukou nějaký efektivní terapeutický nástroj, že bychom se na něj mohli spolehnout, jestli si poradíme i bez vakcíny, nám ukáže právě následující sezóna zimních respiračních nákaz. Protože ta nám ukáže, do jaké míry se zhorší situace přirozeným epidemiologickým vývojem, a jak dokáže lidstvo s tím jaksi naložit, jestli všechny ty mechanismy, které už máme připravené, chytrá karanténa, testovací kapacity, vlastně celé algoritmy postupů, jak se má co řešit a kde, tak jestli nás to ochrání před tím dramatickým zhoršením situace, které nám hrozilo na jaře, nebo teda koncem zimy, a pokud ano, tak si myslí, že už na konci příští chřipkové sezóny, někdy za rok v dubnu, v květnu, možná si říkáme, umíme s tím virem žít, není důvod ke stresu, zařadil se mezi ostatní původce sezónních respiračních nákaz, a my se už z něho nemusíme nějak zásadně stresovat, jenom dodržovat tuto a tuto základní prevenci.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Máme tedy, podle Vašich informací, připravený dostatek těch testovacích kapacit, abychom mohli zvládnout případnou druhou vlnu?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
No, vždycky je otázka, co je dostatek. Z pohledu dnešní doby máme ty testovací kapacity dostatečné a veliké, ale to je podobné, jako když se někdo ptal v lednu, jestli máme dostatek ochranných pomůcek.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Sklady se plní, sklady Státních hmotných rezerv.


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Ano, přesně tak. Je to na místě, je to poučení, ale na druhou stranu, v lednu nikdo neuměl předpokládat, do jaké míry vlastně budeme postiženi tím koronavirem, a vlastně kolik těch pomůcek budeme potřebovat. A to, že jich budeme potřebovat řádově miliony, tak to skutečně nikdo objektivně předpokládat nemohl, stejně tak teď si můžeme říct, že ty naše testovací kapacity, které mohou sahat někam do 20 tisíc za den, když se všechno zmobilizuje a zaktivuje, i to, co se teď už opouští, a naopak, deaktivuje pomalu, protože k tomu jaksi není potřeba, ty počty testů denně se pohybují 1-2 tisíce denně, v těchto dnech, tak když se všechno zaktivuje na podzim, tak ta testovací kapacita by měla stačit, ale pokud by nastala nějaká velmi dramatická druhá vlna, tak ani 20 tisíc stačit nebude. Ale mimochodem, v létě nám to trošku odzkouší možná samoplátci, pokud budou cestovat po světě, nebo na začátku podzimu, a budou se muset vracet s testy, a bude to hodně lidí, tak nám vlastně ty testovací kapacity jaksi tito samoplátci odzkouší, jaká je jejich flexibilita.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A také vyčerpají.


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
No samozřejmě, potom by se muselo přistupovat k určité regulaci, aby vlastně bylo dostatek testů pro ty, kteří jsou v ohnisku nákazy u nás doma.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A měl by stát zajišťovat plošné testování těch nejohroženějších skupin, kam patří například senioři? Podle Vašeho názoru?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Za aktuální epidemiologické situace nikoliv. Pokud se bude nějak měnit situace v budoucnu, a zase s tím podzimem, o kterém mluvíme, tak si spíš myslím, že by to mělo být primárně o testování těch lidí, kteří jim poskytují péči. Takže zejména ti lidé, když je člověk doma a je soběstačný, tak si to dokáže zařídit kolem sebe sám. Největším rizikem jsou vlastně lidé starší, chronicky nemocní, nebo v největším riziku, kteří vlastně jsou odkázáni na pomoc s hygienou, že je musí někdo cizí nakrmit, že jsou v zařízeních sociální péče, nebo ve zdravotnických zařízeních, a tam se musí pohlídat, aby k nim teda, na tu blízkou vzdálenost, na tu nezbytně nutnou péči, nepřistupoval člověk, který by potenciálně mohl být infekční, i když nemá příznaky. Takže tito lidé jednak musí nosit ochranné pomůcky, jednak se musí chovat zodpovědně, a jednak by z času na čas, teoreticky mohli být testováni, ale to všechno záleží od toho, co nás vlastně bude na podzim čekat.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje epidemiolog Rastislav Maďar. Světová zdravotnická organizace, po vypuknutí pandemie, predikovala, že se na africkém kontinentu nakazí obrovské množství lidí. Ještě donedávna odborníky docela matl nízký počet nakažených. To se ale, alespoň podle nejnovějšího vývoje, bohužel mění, šíření koronaviru se na africkém kontinentu zrychluje. Vy jste, pane doktore Maďare, v Africe léčil, třeba v Malawi, a také i v Asii, jako expert na tropickou cestovní medicínu. Jak se díváte na ten problém koronaviru, šíření nákazy, právě na africkém kontinentu? Bude to nové epicentrum?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Já z toho mám skutečně velkou obavu, protože znám naprosto žalostnou úroveň zdravotní péče. Nejenom v Malawi, ale i v dalších afrických zemích, kde jsem působil jako humanitární lékař, nebo kde jsem byl jako lékař z jiných důvodů. Nemusela to být teoreticky humanitární mise, a myslím si, že když Světová zdravotnická organizace mluví o několika letech, následující, kdy budeme se muset vyrovnávat s koronavirem, že myslí především právě na ty chudé, rozvojové země, například je velký boom, vlastně nárůst o stovky procent v Indii a v Pákistánu například, a Indie, jak víme, je velmi lidnatá země, tam to bude asi teda ještě probíhat delší dobu. A teď si představme, že vlastně, nebo můžeme si jaksi charakterizovat nebo sumarizovat, že vlastně Indové působí ve službách téměř po celém světě. Takže Blízký východ, i když budeme mít dobrou epidemiologickou situaci, tak velmi často Indové tam pracují právě ve službách v péči o turisty. Stejně tak je tam migrace, Čína, Indie, versus Afrika, velmi frikantní. Další věc je v Africe to, že skutečně jejich možnosti terapeutické, jsou naprosto chabé, okresní nemocnice často nemají fungující rentgen nebo základní biochemickou laboratoř, takže já jsem velmi skeptický, že oni vůbec jsou schopni získat přehled o tom, co se tam děje. A obzvláště, co se děje na venkově. A přitom ti lidé z venkova velmi často pendlují do velkých měst, a teď například mám na mysli Egypt, který se pomalu otevírá turistům, protože cítí obrovské finanční ztráty z cestovního ruchu. Nicméně ta situace tam ještě není za vrcholem, stále je to pro nás červená oblast, nicméně v zásadě možná by se mohli najít lidé, i od nás, kteří by tam chtěli jet na tradiční dovolenou letní, a já bych to teda takhle optimisticky neviděl, a navíc, někdo u nás může si říct, tak Afrika nás nemusí zajímat, tak se odřízneme, nebude se tam jezdit, ale musíme si uvědomit, že tady jsou bývalé koloniální země, kdy ty vazby na Afriku jsou velmi těsné, a myslím tím evropské země, to znamená Portugalsko má vazby na Mosambik, na Angolu, Francie na sever hlavně a západ Afriky, Anglie na východ a jih Afriky. A ony tam jsou tak velmi těsné vazby, a často i rodinné, jak máme my na Slovensku, dejme tomu, takže nelze si představit, že oni by uměli od té Afriky odstřihnout tak dobře, jako my, a tím pádem vlastně nám bude ta infekce, teoreticky, migrovat stále, do poměrně blízkých evropských zemí, a týká se to teda i našeho kontinentu, bohužel, takže i v tomto aspektu se musíme naučit nějak žít, s tím koronavirem, a najít si nějaké principy, aby se nám to tady pořád dokola netočilo.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proto je důležitý také ten tzv. koronavirový Semafor. Co se týče cestování.


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Ano, Semafor je jedna věc, ale úplná jistota to není, protože například můžete vjet do oblasti, která je zelená, ale je otázka, s kým se tam můžete potkat, takže koho, jaký Semafor, a jestli vůbec má ta země, kam se jezdí, a já mám pocit, že teď už se začínají vidět spíš ekonomické ztráty, než ty ztráty potenciální na lidských životech, ale ještě úplně vyhráno není, protože my, epidemiologové vidíme, jak stále ta rovnováha je křehká, a jak lehce se to může pokazit.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze vůbec nějak zabránit i těm takovým lokálním ohýnkům, jako třeba byla Karviná?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Tak Karviná je specifikum tím, že vlastně ta situace se primárně zhoršila, ve Slezském vojvodství v Polsku, a ti horníci, jako pendleři, přecházeli hranice a pracovali v tom Dole Darkov, a uvidíme teď, co odhalí testy v těch dalších dolech OKD. Takže to je specifická situace, ale když se podíváte na kumulativní mapu případu, na Českou republiku, tak vidíte, že kromě Olomoucka a Prahy, je poměrně, nebo byla, poměrně taková nepříznivá situace, jednu dobu, i na západních hranicích, to znamená jako přechod hranice do Německa a zpět. A toto pro nás teda budou takové asi nejpalčivější místa, které budeme nejvíc sledovat, to znamená přechod našich hranic, a je otázka, kolik turistů k nám zamíří, a kolik zase našich lidí pojede na dovolenou někam do těch oblastí, jako je severní Itálie a podobně, protože teď už de facto mohou.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Budeme už žít, pane Maďare, nějak jinak, než před příchodem nového typu koronaviru? Hodně se o tom spekuluje, nejenom v té oblasti hygienické, ale třeba i společenské, sociální?


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Tak některé věci nám mohou zůstat, asi už se pomalu vracíme k podávání rukou, ale myslím si, že každý si jednou za čas vzpomene na to, že by si ty ruce měl dezinfikovat, nebo umýt alespoň, abychom se nebavili jenom o dezinfekci, může si ty ruce, samozřejmě, provést hygienu rukou, to nemusí být jenom s dezinfekcí, a některé věci teda už tak jako ve společnosti pomalu odeznívají, na druhou stranu si myslím, že se vrátí na podzim. A že už, když si někdo vezme roušku, někam, kdykoliv, za jakýchkoliv okolností, ať už je to léto, podzim nebo zima, tak už se na něho nikdo nebude koukat, jako že to je nějaký exot, který má nějakou těžkou infekční nákazu asi, a že by nikam neměl vstupovat, ale ten člověk částečně bude chtít chránit sebe, a možná bude chránit i své okolí. Takže pokud člověk už bude mít nějaké příznaky potenciální respirační nákazy, a bude muset si někam dojít, například do lékárny pro léky, tak bude jeho zodpovědností, aby si skutečně ty horní dýchací cesty chránil.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje doktor Rastislav Maďar, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví. Děkuji za Váš čas, za Vaše názory, a přeji Vám hezký den.


Rastislav MAĎAR, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví ČR, epidemiolog:
Bylo mi potěšením, děkuji za pozvání, hezký den.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková se připojuje, a zve k zítřejšímu Jak to vidí. Mým hostem bude komentátor Reflexu, Bohumil Pečinka. Příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.