Přepis: Jak to vidí politolog Petr Just 17. května 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Dobrý den přeje Zita Senková s novým týdnem máte opět možnost seznámit se s pohledem našich hostů na události kolem nás. Prostor postupně dostanou zahraničněpolitický analytik, psychiatr, manažer i klavírista a spisovatel. V dnešní půlhodině to bude politolog Petr Just, vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha, dobrý den, vítejte.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornosti neujdou například okolnosti i dopady rezignace nejvyššího státního zástupce, chystané hlasování o vyslovení nedůvěry vládě 5 měsíců před volbami i budoucnost komunistů v Česku, nerušený poslech. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v pátek rezignoval. Po více než 10 letech skončí ve funkci k 30. červnu. Své odstoupení zdůvodnil i tlakem ze strany ministryně spravedlnosti. Marie Benešový, Benešové. Jak pane Juste, rozumíte jeho rozhodnutí? Podle svých slov zvažoval rezignaci už dříve, ale kauza Vrbětice tento jeho záměr jaksi posunula.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Dokonce myslím, že to zvažování bylo ještě dřívější, než, než aby do toho zasáhla jenom kauza Vrbětice, protože už v minulém roce mám dojem, se pan nejvyšší státní zástupce ucházel o místo u některé z evropských justičních institucí.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Teď si nemohu přesně vzpomenout která, takže evidentně nějaké pošilhávání po, po pracovním posunu, profesním posunu u Pavla Zemana bylo už dříve. To, že to přišlo v současné době v souvislosti s údajnými tlaky paní ministryně. To samozřejmě je už méně šťastná zpráva pro nejenom pro českou politiku a vztahy mezi vládou a nejvyšším státním zastupitelstvím, nejvyšší státní zastupitelství je v podstatě součást složky, složky výkonné. Podle našeho ústavního systému není to součást moci, moci soudní. Takže ty vztahy mezi vládou a nejvyšším státním zastupitelstvím jsou tady zcela klíčové a ta zpráva je myslím spíš v současné chvíli znepokojující pro kteréhokoliv budoucího nejvyššího státního zástupce nebo nejvyšší státní zástupkyni, protože oni sami tedy musí být připraveni, že vstupují do prostoru, kde jsou do funkce jmenováni mohou být odvoláváni byť za určitých podmínek vládou, že nefungují vlastně jako instituce, která by stála úplně mimo dosah těch politických, politických představitelů, a toto je věc, se kterou se pochopitelně každý, každý, kdo vstoupí do této nejvyšší pozice na vrcholu státního zastupitelství, musí připravit na, na tuto skutečnost a v podstatě i odůvodnění pana Pavla Zemana, které, které předložil při odstupování, je vlastně i takovým mementem pro kteréhokoliv dalšího, kdo přijde po něm.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Formuloval Pavel Zeman ty důvody odchodu úplně jasně, srozumitelně nebo ponechal prostor i pro třeba různé spekulace?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Tak ony ty spekulace samozřejmě budou vyvěrat. Na druhou stranu to, že tady byla iniciativa ze strany paní ministryně směrem ke, k podání kárné žaloby na Pavla Zemana, a to v několika záležitostech nejenom pokud jde o informování veřejnosti o kauze Vrbětice, ale i o případ, na který nedávno upozornila média, kde se pan nejvyšší státní zástupce měl angažovat ve sporu, který se dotýkal jeho, jeho známého, jeho blízkého. Takže ono v podstatě ze strany paní ministryně tady byly činěny určité návrhy, aby bylo podáno kárné řízení, pak do toho poměrně překvapivě vstoupil, vstoupil premiér Babiš, který v podstatě začal stahovat tu, tu iniciativu, kterou předložila paní ministryně. Začal mluvit o tom, že není důvod pro, pro nějaké, pro nějaké kárné stíhání nebo kárné řízení. Ona už sama o sobě tato situace, že dva členové vlády, klíčoví členové vlády pokud jde pochopitelně o vztah s nejvyšším státním zástupcem, se jakoby začínají trošku přetahovat o tu jeho pozici. Jeden zvažuje podání, druhý říká, že není důvod podávat, jeden zvažuje podání kárné žaloby. Druhý říká, že není důvod. Takže už, už v této situaci se musel Pavel Zeman cítit velmi nepříjemně. Já na jeho místě bych se pravděpodobně v této situaci nepříjemně cítil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mělo by se ne, pane Juste, s výběrem nového šéfžalobce počkat až po volbách? Například Piráti vyzvali ministryni Marii Benešovou, aby nechala jmenování nového nejvyššího státního zástupce až na příští vládu.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Kdykoliv, když se blíží volby a přijde do toho nějaká zásadní personální změna, tak slýcháváme podobné teze, že by, že vládě už vlastně zbývá do konce mandátu relativně krátký čas, že by učinila rozhodnutí těsně před vypršením svého mandátu a že by to měla nechat spíše na té vládě další. Já to vezmu trošku oklikou. V současné chvíli pokud vycházím z veřejně dostupných informací, tak premiér Babiš uvažuje o strategii ponechání jmenování nového ředitele Bezpečnostní informační služby až na další vládě, že by stávajícího ředitele BIS pana Koudelku, jemuž mandát vyprší během letních měsíců letošního roku, že by ho pověřil výkonem funkce na dobu, nevím, pravděpodobně by byla určena nějakým pevným časovým, pevným časovým úsekem, ale takovým úsekem, který by spadl nebo který by to jmenování přehodil až na další vládu, ať už v ní bude kdokoliv, ať už jí opět povede Andrej Babiš, hnutí ANO nebo ať už to bude kdokoliv jiný. Takže by to rozhodnutí, to definitivní, po definitivním jmenování nového ředitele BIS přešlo až na novou vládu. Takže když se vrátíme k tomu původnímu tématu, podobný scénář určitě není vyloučen i pro tuto, tuto, tuto pozici, o které se tady bavíme. Na druhou stranu paní ministryně Benešová už avizovala, že má tuším 5 kandidátů na, na uvolněné místo. A z toho vyplývá, že s velkou pravděpodobností minimálně ona asi neplánuje, že by podobný scénář, scénář Koudelka pokud to tak chceme nazvat, že bych chtěla uplatnit i ve vztahu k obsazení nejvyššího státního zastupitelství. Takže tam předpokládáme, že pokud bude nějaká doba bez nejvyššího státního zástupce, že to bude velmi krátká doba. Řekněme, několik možná dnů, možná týdnů, které uplynou poté, co, co stávající mandát Pavla Zemana skončí k 30. červnu. Povede to první náměstek, a poté paní Benešová, respektive jak avizovala, tak vládě předloží jedno z pěti jmen, které, které v současné době zvažuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jan Kubita, komentátor Hospodářských novin nadepsal svůj článek, ten co měl odejít neodešel. Ten co odejít, neměl odchází. V narážce tedy na ministra zdravotnictví pana Arenbergera a Pavla Zemana. Pane Juste, vysvětlil ministr zdravotnictví své majetkové poměry, na které upozornil server Seznam Zprávy dostatečně? Podle jeho názoru ano. Novinářům pan Arenberger v pátek řekl, že nevidí důvod pro svou rezignaci, jak po ní volá opozice.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Opět vycházím pouze z veřejně dostupných informací a na mě jako občana to nepůsobilo přesvědčivě. Nepůsobilo by to tak, že bych nyní měl jistotu v tom, jaké jsou ať už majetkové poměry pana, pana ministra zdravotnictví. Jestli tam je, nebo není střet zájmů. A ostatně ono to nestačilo ani premiéru Babišovi. I sám premiér Babiš se několikrát nechal slyšet, že by, že bude požadovat po ministru zdravotnictví, aby ty věci vyjádřil naprosto srozumitelně. Naopak zase ve víkendových diskuzích vicepremiér Havlíček říkal, že všechno bylo vysvětleno. Nevím, opět máme situaci, kdy několik členů vlády vám tady vlastně ve vztahu v tomto případě ještě k jejich kolegovi, to znamená, to je pro ně možná ještě méně, méně příjemnější situace, kdy ve vztahu k jejich kolegovi z vlády, kde sedí jedno, za jedním stolem, tak jeden říká, musíte to vysvětlit. Druhý říká, mně to vysvětlení stačilo. Na druhou stranu předpokládám, že tady asi bude silnější ten hlas premiéra Babiše a že minimálně pardon, že minimálně ministra zdravotnictví ještě k nějaké formě reflexe toho tématu nebo reflexe té situace, přece jenom popostrčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co to znamená tedy pro samotného premiéra i jeho kabinet tyto různé názory i různé kauzy, které se objevují?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ono to skutečně ukazuje, že ten kabinet je velmi, velmi různorodá směsice, která ale stejně nakonec je vedena premiérem Babišem, který má výrazně dominantní hegemonické postavení, když to srovnáváme třeba s postavením premiéra vůči zbytku vlády v těch předcházejících vládách, v těch předcházejících kabinetech. Tak samozřejmě teď vidíme i vzhledem k tomu, jakým způsobem vlastně Andrej Babiš funguje v politice jako takové, jakým způsobem řídí hnutí ANO, jakým způsobem vlastně hnutí ANO vzniklo a formuluje svoji pozici na politické scéně. Tak s velkou pravděpodobností stejně vždycky nakonec převáží názor Andreje Babiše. To, že se budou objevovat různé názory, to se ukázalo už na několika předchozích případech, kdy někteří členové vlády měli třeba na některé konkrétní záležitosti, ať už to byla nevím otázka státních maturit a podobně, pardon úředních maturit, tak měli různé názory, ale stejně nakonec i díky té mediální prezentaci i díky tomu způsobu, jakým Andrej Babiš komunikuje s veřejností, tak stejně vždycky převáží ten názor Andreje Babiše, protože on to téma, respektive svůj postoj dokáže do toho veřejného prostoru protlačit mnohem systematičtěji a cílevědoměji než třeba jeho kolegové, než třeba jeho kolegové z vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje vedoucí katedry politologie anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Předseda opoziční ODS Petr Fiala přičetl kauzu kolem ministra zdravotnictví Arenbergera k důvodům, proč je podle opozice nutné vládě vyslovit nedůvěru. To hlasování by se mělo uskutečnit počátkem června. Pane Juste, jaký to má smysl, když prezident včera opět zopakoval, že pokud by současný kabinet, koalice, hnutí ANO a sociálních demokratů padl, tak ho nechá v demisi dovládnout do voleb. Opozici mimochodem doporučil, aby se soustředila na volební kampaň a program, krátce před říjnovými sněmovními volbami nedělala podobné vylomeniny.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Tak poté věcné stránce, jestli se něco změní, nebo nezmění, tak je evidentní z prohlášeních pana prezidenta, opakovaných prohlášeních pana prezidenta, že se, že se nic nezmění, že vláda zůstane u moci. To znamená poté věcné stránce, když se ptáte, zda to má, nebo nemá smysl, tak to smysl nemá. Po té symbolické, v té symbolické rovině, tak opozice pochopitelně cítí to, že má v podstatě i tuto povinnost. Jestliže opozicí, jestliže nástroj, který známe z parlamentních demokracií, jakožto to vyslovení nedůvěry taky je nástrojem, který opozice používá jako jeden ze svých, jako jeden z prostředků, jak kontrolovat vládu, jak vládu dohánět k odpovědnosti a podobně, tak z tohoto symbolického hlediska to pochopitelně pro tu opozici naopak smysl má. Opozice to zároveň využívá jako nějaký signál, který vysílá svým vlastním voličům. Jsme opozice, jsme tady proti vládě. Vidíme, že vláda dělá věci, které, které si myslíme, že by neměla dělat, že dělá věci, které zpochybňují její legitimitu, že dělá věci, které zpochybňují integritu jejich členů a podobně. To všechno zaznívá jako argumenty ze strany opozice. A proto tedy nám nezbývá nic jiného, než iniciovat toto hlasování. To znamená z pohledu opozice je to v podstatě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I jejich právo.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Je to jejich právo, je to právo kterékoliv opozice v kterémkoliv parlamentním režimu. Pochopitelně to znamená tady teď mluvíme sice o konkrétních stranách, které jsou zrovna teď v tuto chvíli v opozici. Vsadil bych si na to, že kdyby byly přehozené ty role, tak by Andrej Babiš v současné chvíli dělal to samé, respektive inicioval to samé, jako iniciuje ta dnešní opozice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby a všechny strany by dodržely své současné sliby nebo vize, s kým by do koalice šli a s kým ani omylem. Na jakém půdorysu by podle vás, pane Juste, bylo možné složit novou vládu?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Já se vždycky při položení této otázky trošku usmívám, protože už /souzvuk zvuků/, sledování české politiky za uplynulých 30 let mě poučilo v jedné věci. Nic nemá kratší život než předvolební prohlášení, s kým půjdete nebo nepůjdete po volbách do koalice. Už jsme byli svědky celé řady podobně razantních prohlášení, s kým nikdy nebo s kým naopak půjdou vždycky. A po volbách situace je ovlivněna celou řadou faktorů, které vám často znemožňují, abyste na těch svých původních rezolutních, rezolutních prohlášeních setrvali. Samozřejmě neříkám, že se to týká úplně každé situace, úplně každé strany. Třeba některá strana skutečně dodrží ten svůj zásadový postoj, ale spíš bych si sázel na to, že přesně jak se po volbách uzavřou volební místnosti, sečtou hlasy, rozdělí se mandáty ukáže se jaká, jak, jak, jaká ta parlamentní matematika v těch nadcházejících čtyřech letech bude. Jaké budou možnosti většin, kdo s kým bude moct jít do koalice. Tady totiž nejde jenom o to, které strany spolu budou mít nějakou, nějakou symbiózu nebo budou mít spolu průnik. Tady půjde i o záležitosti související s tím, pokud nebudete chtít, aby se někdo dostal do vlády, tak často tam vstoupíte, abyste zamezili vstupu někoho, někoho jiného. Tohle pak často bývají přesně ty prvky, ve kterých, ve kterých nebo důvody, pro které se nejčastěji opouští ta původní razantní prohlášení. To znamená důvody, které pak směřují k tomu, ano, my si jsme vědomi toho, že, že jdeme do vlády třeba, která bude problematická, kde to složení bude problematické, ale kdybychom nevstoupili do vlády my, tak se podívejte už klepe na dveře vlády ten, ten, ten a ten, a to by bylo ještě horší. A takže se vlastně obětujeme. Tento, tento jakoby pocit oběti nebo toto zdůrazňování, že my se teda obětujeme, aby nemohlo být ještě hůř. Tak si myslím, že bude stát za tím, jaká vláda nakonec vznikne. Když jste se ptala na půdorys, v současné době se nám tady rýsují v té první trojici 3 nebo na na čele 3 subjekty. ANO, koalice Pirátů a STAN a koalice Spolu. Já bych v současné chvíli viděl pravděpodobnost, že kterákoliv ze dvou z těchto tří stran nebo z těchto tří subjektů, budou-li mít většinu, tak tu pravděpodobnost beru téměř rovnocennou, že může vzniknout kterákoliv z těch kombinací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prezident Miloš Zeman se včera v rozhovoru pro Frekvenci 1 znovu vyjádřil i ke kauze Vrbětice. Zopakoval, že podle něj jsou nadále 2 vyšetřovací verze, což pan premiér opakovaně odmítl. Prezident se také postavil za vicepremiéra Jana Hamáčka, který podle něj naprosto rozumně plánoval cestu do Ruska kvůli vakcíně Sputnik a summitu ruského a amerického prezidenta v Praze. A zcela rozumějí po informacích ke kauze Vrbětice odvolal. Pane Juste, je vám jasná ta moskevská cesta, necesta Jana Hamáčka? Kam jsme se posunuli i během dvou týdnů, kdy server Seznam Zprávy přišel s tím, že vicepremiér chtěl prý nabídnout ruským představitelům jakýsi výměnný obchod.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Tak, když začnu tím prohlášením prezidenta, tak to prezidentovo prohlášení musel asi Jan Hamáček vnímat trošku rozporuplně, protože na jednu stranu ho podpořil, ale na druhou stranu vyvrátil tu jeho tezi, že šlo o kamufláž. Takže možná jediná jistota, kterou v současné chvíli máme. My co nemáme přístup k utajovaným informacím a ani my co jako co, co nemáme přístup třeba k výpovědím svědků té schůzky na ministerstvu vnitra. Takže když skutečně budu vycházet z toho, co můžeme s velkou pravděpodobností říci, že je jistota, že k té cestě dojít mělo, že ta, ta příhoda o kamufláži se ukázala a i prezident teďka potvrdil jako, jako asi nepravdivá. To co už samozřejmě je mnohem víc zahaleno mlhou a myslím si, že pro nás co nemáme ty přístupy k těm utajovaným informacím, zahaleno mlhou asi ještě bude. Jaký byl tedy skutečný cíl té cesty, respektive prostředky, které k tomu cíli měly být dosaženy. Ano, vyjasňuje se, že cílem té cesty mělo, mělo být v jednání summitu prezidenta Bidena a prezidenta Putina v Praze. Pravděpodobně rovněž diskuze o nákupu Sputniku, ale samozřejmě to, jestli tím prostředkem. Měl být obchod za /souzvuk zvuků/ utajení Vrbětic. Tak to v současné chvíli samozřejmě na jistotu nevíme. Říkám opět, mluvím o nás, kteří nemáme přístup k nějakým detailnějším, natož utajovaným informacím a kteří jsme, kteří jsme odkázáni na to, co nám sdělují média.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Před 100 lety byla v Praze založena Komunistická strana Československa. Karlínský první sjezd KSČ se konal 14. až 16. května 1921. Asi se shodneme, pane Juste, že žádná politická strana neměla tak silný vliv na vývoj našich dějin jako právě KSČ.


Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Je to tak, po velkou část svého, své existence byla stranou v podstatě hegemonickou, abychom používali přesně ty termíny, jak vypadal československý stranický systém, v období komunismu takzvaný Hege systém s hegemonickou stranou, kde formálně tady byl jakýsi více stranický systém. Ale ta, to jemu dominoval ten hegemon Komunistická strana Československa. A pochopitelně toto období v podstatě tu stranu poznamenává do dnes. Poznamenává jí dodnes i z hlediska jejich vlastních vymezování se vůči minulosti. Ale poznamenává jí z hlediska potenciálu, který má do budoucnosti. Respektive potenciálu, který už nyní vidíme, že se velmi snižuje. Do budoucna je otázka, jestli to budou tyto volby nebo až ty volby o 4 roky později, které tu stranu uvrhnou do marginalizované podoby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co to pak přinese, pane Juste, ostatně vidíme i podle nejrůznějších průzkumů, že jak komunisté z KSČM, tak i sociální demokraté lavírují kolem té pětiprocentní hranice vstupu do parlamentu.


Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
U komunistů ta situace je dána několika faktory. Jednak je to přirozený demografický vývoj. Stárnutí jejich členské základny, stárnutí jejich voličské základny. To je věc, která samozřejmě pro každou stranu sledovat ten demografický vývoj a činit nějaké kroky k přirozené demografické generační obměně. Tak to je úkol, před kterým stojí každá strana, která chce existovat, existovat dlouhodobě. V současné době poté co už po roce 89 není komunistická strana stranou masovou, ale kdy už je, kdy už je závislá v podstatě na voličích buďto z nějaké nostalgie. To znamená, to jsou přirozeně voliči spíše, spíše starších generací. Tak to se hodně dotýká právě potenciálu, který ta strana má. Potenciálu nabírat voliče, oslovovat nové voliče. Protože to oslovování nových voličů by mělo zároveň sloužit jako, jako ten přirozený, jako ten přirozený doplněk těch voličských skupin, které opět vlivem přirozeného demografického vývoje odcházejí. A tady právě na té druhé straně toho generačního vymezení tam se komunistům v současné době. Tam se komunistů v současné době nedaří. Jsou sice pokusy třeba omlazovat vedení, ať už to byla paní konečná, ale ta už v současné době odstoupila z funkce místopředsedkyně. Tam si myslím, že ten potenciál nějakého alespoň částečného oslovení mladších voličů byl. Teď tam je z té mladší generace novým místopředsedou pan Krajča, který sice věkově je člověkem z té generace, která by pro komunisty mohla být zajímavá, aby obnovili nebo oživili ten svůj, tu svojí členskou základnu. Nicméně pan Krajča je ideologický spíše blíž těm, těm tradičním starším komunistům, takže si nemyslím, že ta strana zrovna tímto konkrétním krokem omlazení udělala krok, který by ji nabral nějaké, nějaké nové voliče. Samozřejmě komunisté doplácejí i na to, že byli v současné až do letoška stranou, která držela u moci vládu. Tam musí pak přijít vždycky nějaká míra zodpovědnosti, kterou ta strana pak navenek nese, nese, pokud je stranou vládní nebo, nebo quasi vládní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odpojila se včas od té své podpory, že by zvýšila ve smyslu teda blížící se těch podzimních voleb, zvýší tím třeba šance na přilákání jiných voličů, nových voličů.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Myslím, že to přesně tak plánovala, že se odpojí včas, že se odpojí zhruba ten půlrok něco víc než půlrok před volbami, aby, aby se odstříhla od vlády očistila si vlastně ruce a tvářila se, že je opět tou stranou, která může nabírat i protestní hlasy. Hlasy, které jsou proti vládě, nevím na kolik je současné chvíli tato pozice vlastně uvěřitelná. My jsme navíc viděli, že podpora komunistické strany klesala v tom, v tom posledním čtyřletém období dlouhodobě na různých úrovních. I tam kde, i tam kde komunisté neměli žádnou odpovědnost. Ať už to byly, ať už to byly regiony v krajských volbách. Vlastně ta strana také výrazně oslabila. V komunálních volbách v roce 2018 totéž v Senátu se nikdy příliš nedařilo. A oslabila i v Evropském parlamentu, kde sice na rozdíl od sociálních demokratů si alespoň udržela zastoupení, ale v podobě už jenom jedné europoslankyně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem sociální demokraté několikrát také hrozili odchodem z koalice, nikdy tak neučinili.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ano, myslím, že pro ně je naopak výhodnější, setrvávat ve vládě a na druhou stranu oni přesně můžou používat ten argument, že když odejdou oni, tak se objeví například koalice, nebo že by Andrej Babiš začal třeba více spolupracovat s SPD a podobně. To znamená oni tady to prezentují přesně tak jak jsem říkal před chvílí, že se, že se prezentují do role toho, kdo vlastně se obětuje, aby nebylo podle jejich, podle jejich pohledu ještě hůř, z jejich pohledu ještě hůř.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politolog Petr Just. Děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji hezký den, na slyšenou.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Příjemný poslech Dvojky přeje, Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.