Přepis: Jak to vidí Petr Smejkal – 29. června 2021

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes infektolog a hlavní epidemiolog institutu IKEM Petr Smejkal. Dnes si budeme povídat po Skypu. Dobrý den.

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Co lze vyčíst z vysokého počtu takzvaných nadúmrtí? Je pandemie na ústupu, máme se obávat nové mutace zvané Delta a vrátíme se ještě někdy k životu přesně tak jak jsme ho žili? Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Globalizace světa v případě pandemie znamená, že dokud se s koronavirem nevypořádá svět jako celek ani u nás problémy neskončí. Je to tak?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Je to tak. Bohužel.

Vladimír KROC, moderátor
Co pro ústup pandemie můžeme tedy udělat?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Tak nejdřív musíme vždycky začít sami u sebe, takže samozřejmě vyřešit si ji u nás, na tom malém českém dvorečku a pak třeba se nějak spolupodílet jako Evropská unie na tom aby, když už dosáhneme dobré proočkovanosti třeba ty přebytky vakcín třeba abychom se o ně podělili se třetími zeměmi.

Vladimír KROC, moderátor
No a když mluvíte o tom malém českém dvorečku, ono to může vypadat, že to nejhorší je za námi a že už si můžeme vydechnout.

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
No ano, ale ono i do toho malého českého dvorečku může přiletět někdo nekontrolován zdaleka, právě z třetích zemí a přivézt si nějakou mutaci, o níž zatím můžeme zaklepat na dřevo, žádná z těch variant jak se říká, nebo těch mutací zatím není úplně rezistentní na ty používané vakcíny. Ale může být třeba jenom částečně a nebo se to může stát v budoucnu, takže i k nám, i u nás zase ta epidemie může rozjet třeba variantu, která, na kterou ty vakcíny nebudou účinné, ale jak říkám, zatím to tak není a doufejme, že tomu tak nebude.

Vladimír KROC, moderátor
Tak, nechceme strašit, ale člověk by měl být připraven, jak vidíte podzim v souvislosti s rizikem rozšíření takzvané Delta mutace?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Tak já to vidím celkem optimisticky, zdá se že tedy za prvé ta Delta mutace v zemích, které jsou, kde tedy je teďka na vzestupu, což je zejména Velká Británie, tak zdá se že tedy stoupá, i když pomalu, i počet hospitalizovaných ale hlavní jaksi, hlavní populací, kterou ta varianta zasahuje jsou mladší kterým ten virus zas tolik neublíží a hlavně ti neočkovaní, čili co my můžeme hlavně dělat je snažit se, abychom se všichni proočkovali. A pak skutečně můžeme mít pokoj od takových zrádných, zrádných variant, protože čím dříve se proočkujeme, tím menší šanci ten virus bude mít, aby vytvořil, aby nás zase přelstil a vytvořil nějakou variantu, která na to očkování bude rezistentní. Čili nechat se očkovat.

Vladimír KROC, moderátor
Na druhou stranu, rozumím, Velká Británie se donedávna chlubila právě tím, že je tam vysoká proočkovanost, že měli velké tempo nebo rychlé tempo očkování, už chtěli 21. června vyhlásit takzvaný Den svobody, ale to rozvolňování museli právě kvůli nárůstu té Delta mutace, rozšíření, museli posunout, čili není to samospásné to očkování.

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Není, a zdá se, ale zatím je to tedy nepotvrzené, anebo je to teorie, že třeba ty vektorové vakcíny, protože Velká Británie především z velké části bude proočkována AstrouZenecou, jsou třeba méně účinné na tu indickou variantu, ale to je zatím spekulace. Každopádně i tam to postihuje ty neočkované nebo třeba ty očkované jenom jednou dávkou více než ty teda, které mají úplné dokončené očkování.

Vladimír KROC, moderátor
Indonésie hlásí, že čínská vakcína, na kterou tam zřejmě vsadily, není proti této takzvané Deltě variantě nebo mutaci dostatečně účinná. Co to může v tomto případě znamenat?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
No tak dobrá zpráva pro nás, že jsme se neočkovali čínskými vakcínami, může to znamenat nebo potvrzuje to to, že ta účinnost těch různých vakcín, proti různým variantám viru, a my už jsme tu zkušenost vlastně nebo my už ten poznatek máme třeba z té jihoafrické varianty, na kterou ty vektorové vakcíny byly účinné jen zčásti, i když zase říkám, zabraňovaly těžkému průběhu, tak účinnost těch různých vakcín na ty různé varianty je různá. To znamená asi je dobře, ale jak říkám, na to si ještě musíme počkat, že vlastně těmi hlavními vakcínami, které u nás očkujeme jsou ty messenger RNA, kterých se paradoxně tak bojíme, že to jsou ty nové, neozkoušené a že s nimi nemáme zkušenost a spousta lidí vlastně z nich má strach, že byly vyvinuty tak rychle, ale podívejte se, oni jsou možná v konečném důsledku budou možná těmi nejlepšími proti všem těm různým variantám, ale to neříkám, že ty vektorové samozřejmě, třeba byť jen zčásti, na všechny ty varianty působí také, ale třeba jen jako z části.

Vladimír KROC, moderátor
Už první vědecké studie potvrzují, že jednotlivé vakcíny lze kombinovat, jaký to může mít do budoucna význam?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Ano a my bychom vlastně k tomu měli přistoupit i u nás, máme v tom trošku zpoždění, že vemte si, že je asi hodně jedinců, kteří třeba jsou mladší 50 let, dostali první dávku Astry nebo té vektorové vakcíny. A bylo jim řečeno, že teda i druhou dávku, jakkoliv vlastně už se považují ty vektorové vakcíny pro tu skupinu mladších 50 let za rizikovější, z důvodu těch mikrotrombo embolických srážlivých příhod, tak vlastně by měli dostat i tu druhou dávku asi z jiné vakcíny, pokud mají obavy z té druhé dávky, čili asi je to, děje se to už v západních zemích, určitě se to bude dít i u nás a neměli bychom z toho mít obavy, prostě zdá se, že opravdu ta druhá dávka těch vakcín, pokud bude jiná než ta první, neznamená žádné riziko.

Vladimír KROC, moderátor
Jakou roli hraje ten interval mezi první a druhou dávkou? Teď, když už se zdá, že těch vakcín u nás je relativní dostatek, je možné třeba ho zkrátit?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Ano, ano a je to vlastně, víte zase, když se podíváme úplně na začátek, my jsme, i s vaší skupinou vlastně chtěli, aby se prodloužil ten interval mezi tou první a druhou dávkou, a to proto, že ta 1 dávka brání těžkému průběhu, to znamená, aby v době té velké krize na jaře, spousta lidí nekončilo na JIP-kách, tak se ten interval prodloužil, a teď, když je vakcín dostatek, tak je zase na místě ho zkrátit, protože když bychom ten interval prodlužovali, čím déle ten interval prodlužujeme, tím zase vlastně zvyšujeme riziko těch variant, protože ta jedna dávka opravdu k tomu úplnému, k tomu úplnému jaksi zabránění té infekce nestačí a naopak vlastně zvyšuje šanci toho viru, aby zase změnil svoji podobu, čili je to na místě.

Vladimír KROC, moderátor
Co doporučujete těm, kteří covid-19 prodělali? Mají se nechat očkovat? Oni by měli mít dostatek přirozených protilátek, ne?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Oni by měli mít, ale víte co, ta imunita je nejenom látková, ona je i buněčná, spousta lidí si vlastně měří často ty protilátky a myslím, že proto pak vždycky jako oddalují to očkování, že si řeknou, mám ještě dostatek protilátek, ale já nejsem toho příznivcem, ono ten pokles té imunity je velmi individuální, záleží také na tom, které protilátky se vám měří, musí to být protilátky proti tomu s-proteinu, ty takzvaně virus neutralizační, je s tím prostě spoustu spíš problémů a výsledek jako velký žádný není, prostě nechte se očkovat, pokud jste, samozřejmě, pokud nejste 14 dní nebo řekněme měsíc po prodělaném covidu, tak to nemusíte, ale pak často si to ty lidi jako pletou s tou 180 denní lhůtou, kdy mají ten COVID pas nebo když jsou považováni za imunní. Můžete se očkovat i dřív. Opravdu, můžete se očkovat 14 dní, měsíc po covidu, a není nutné si k tomu měřit protilátky.

Vladimír KROC, moderátor
Je důvod k obavám, že vyšší hladina protilátek může způsobit nějakou nepříznivou reakci po očkování?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
No nepotvrdilo se nebo nepotvrzuje se, že to spolu nějak souvisí, je to samozřejmě možné, protože to tělo má už nějakou imunitu, a je pravda, že já si také pamatuju, a spousta z nás, když jsme dostali tu druhou dávku, tak jsme vlastně měli, jako tak jsme to pocítili víc než jen po té první dávce, takže je možné, že to s tím souvisí, nicméně ta ochrana, kterou vám poskytuje potom ta další, ta vakcinace je daleko delší a robustnější než to prodělané onemocnění a tohle, ta korelace jako těch větších nežádoucích účinků s vyšší hladinou protilátek není absolutní. A nikde, já jsem nikde nenašel studii, která by to potvrzovala, jako nechoďte kvůli nežádoucím účinkům, protože má e vysoké protilátky.

Vladimír KROC, moderátor
Vysvětluje hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny Petr Smejkal. S ministerstvem zdravotnictví jste se jako mezioborová skupina pro epidemické situace nerozešli úplně v dobrém. Už tedy nejste odborný poradní orgán vedení rezortu, proč vlastně?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
No tak my jsme asi byli vnímáni, nevím, to bylo vlastně za předchozího pana ministra a už je to celkem, zdá se dávno, takže my vlastně, zdá se že jaksi naše doporučení jsou stejně vnímána na ministerstvu a čtou se, tak vlastně ta spolupráce není taková formální v tom smyslu, že my nejsme oficiální poradní skupinou ale naše doporučení jsou vnímána, a čtena, doufejme tedy.

Vladimír KROC, moderátor
Respektována.

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
A respektována i novým panem ministrem, takže.

Vladimír KROC, moderátor
A formálně tedy, jaké je vaše postavení? Říkáte nic se nezměnilo, ale jaké je vaše postavení formálně?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
No ano, to se změnilo rozhodně, nejsme, nejsme formálním poradním, tedy formálně poradní skupinou ministerstva, protože na to jsme měli jmenovací dekrety.

Vladimír KROC, moderátor
Ty už nemáte.

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Ano, ta spolupráce byla ukončena, ta formální.

Vladimír KROC, moderátor
Co to vlastně znamená nebo zkuste přiblížit, jak ta mezioborová skupina pro epidemické situace funguje?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Tak my vlastně jedeme dál, teda jako v tom, že vydáváme stanoviska a tiskové zprávy, teď se můžete podívat i na naše webové stránky, vlastně jsme vydali stanovisko k tomu podzimu, jaký by byl možný scénář nebo naše vyjádření k tomu jaká vlastně opatření by měla být u lidí, kteří se vrátí z ciziny, média to přebírají, jak říká ministerstvo, asi se o to zajímá nebo se o to zajímá, takže myslím, že vlastně ten smysl ta naše skupina splnila, teď samozřejmě přes prázdniny, my si taky dáme prázdniny, a není asi třeba, pokud se nic nebude dít, tak vydávat stanovisko úplně ke všemu, ale rozhodně bychom jaksi rádi pokračovali, pokud se třeba na podzim ta situace zhorší, tak určitě rádi pomůžeme, pokud ne, budeme všichni rádi. A já doufám, že prostě jaksi se třeba budeme podílet na nějaké jako obecné reformě toho veřejného zdravotnictví nebo vytvoření nějakého toho Institutu Roberta Kocha nebo profesora Rašky nebo jak to už budeme nazývat, prostě na to aby, aby už příště prostě tady byla třeba instituce odborná a politici nemuseli obvolávat prostě kohokoliv a žádat o radu.

Vladimír KROC, moderátor
Čili ten hlavní důvod, proč nám chybí obdoba právě třeba německého Institutu Roberta Kocha?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
No tak my vlastně máme Státní zdravotní ústav z roku 1918, ale on byl hrozně podfinancován, a vlastně byl vyprázdněn jako, on byl jako represivní vlastně takovou veřejno zdravotnickou institucí, samozřejmě za dob jaksi komunismu nebo socialismu, všichni víme, že jako fungoval vlastně dobře, ale na takové té často tedy represivní bázi. A pak v těch devadesátých letech postupně upadal jako spousta vlastně věcí, která byla jako na počátku vytvořena s dobrým záměrem, protože on už plnil svoji úlohu v dvacátých, třicátých letech, pak třeba za doby profesora Rašky, do těch šedesátých let se podílel na těch dobrých, ono jich také pár bylo těch dobrých změn prostě ve veřejném zdravotnictví a pak upadlo, takže možná by bylo na místě ho prostě obnovit, lépe financovat, vybrat do něj odborníky, abychom už do budoucna měli instituci veřejného zdravotnictví která, která by tyhle ty věci měla řešit, a teď se jenom budeme bavit o tom, ano, pardon, no jak tedy bude vypadat, jestli to třeba bude jako rada /nesrozumitelné/, což je ve Velké Británii, kde je teda multioborová, ta je vlastně mimo ještě to veřejné zdravotnictví, anebo to bude jako něco jako Institut Roberta Kocha nebo sídlící ve Spojených státech, každá země má takovouhle instituci.

Vladimír KROC, moderátor
A co třeba vy osobně nejvíce oceňujete na tom, jak funguje Institut Roberta Kocha v Německu.

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Tak je to takový, nám trošku chybí prostě instituce, kterou nikdo moc jaksi nezpochybňuje nebo nezpochybňuje ty vědecké kapacity, které tam pracují, byť třeba pracují na univerzitách, ale pak se podílí na tom, je to vlastně primárně ne úplně vědecká instituce, instituce to je, jak říkám, veřejného zdravotnictví. A je jaksi respektována dlouhodobě, že její doporučení jsou na odborné bázi, že to není jak si kdo co myslí, že jsou evidence base, jak my říkáme, založená na důkazech a na studiích. A že se prostě o ta doporučení mohou politici opřít, byť je třeba nemusí úplně respektovat, protože politika je zase jiná, ale prostě dlouhodobě tady instituce, které lidé věří jako odborné no, tak to nám trošku chybí tohle to.

Vladimír KROC, moderátor
Mimochodem německý ministr zdravotnictví upozornil, že pandemie neskončila a nabádal Němce kvůli Delta mutaci k dodržování povinnému nošení roušek. Přidal byste se k němu?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Přidal no, tak ono vemte si, že Němci byli opatrnější a vyplatilo se jim to nebo jedna moje kolegyně ze Spojených států, když tady byla, tak říkala, vy vlastně buď máte úplně zavřeno, ona sem jezdí občas, buď máte všechno zavřené nebo zase máte úplně všechno rozvolněné, takže já si myslím, že se nám rozhodně do budoucna vyplatí takový spíš uměřený prostě rozumnější přístup, jako zase se to může zhoršit, i když už to asi tak špatné jako na jaře nebude, a rozhodně bych u té ochrany úst nebo i dodržování těch vzdáleností nebo já nevím, dovolené třeba na nějakém ohromném počtu lidí bych u toho zůstal, protože vemte si, že i to loňské léto se nám v tomhle vlastně moc nevyplatilo.

Vladimír KROC, moderátor
On řekl, že není otázka zda, ale kdy bude v Německu tato mutace, ta Delta dominantní.

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
No ona už tam je.

Vladimír KROC, moderátor
Platí to i u nás?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Ano. Platí to i u nás, tak rozhodně. Tak to je přesně ono, co platí v Německu a v západní Evropě přijde i k nám, tomu se my nikdy nevyhnem, my si občas myslíme, že jako dvoreček nějak, jako se tomu dvorečku všechno vyhne, ale to vůbec není pravda, takže, a vemte si, že ta britská mutace vlastně byla v Británii, pak v Portugalsku a pak přišla na kontinentální Evropu, a tohle udělá určitě i ta Delta.

Vladimír KROC, moderátor
Vy už jste to naznačil, jak rizikové je z tohoto pohledu prázdninové cestování, asi bychom přece jenom měli zůstávat obezřetní.

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Měli bychom, a to neznamená, že bychom, rozhodně bychom měli zůstávat obezřetní, neznamená, že bychom neměli cestovat, asi bychom měli cestovat zejména tedy do zemí Evropské unie. My opravdu, měli bychom se nechat očkovat, před tím cestováním, protože nám to ulehčí, protože když bychom se třeba vraceli ze země Evropské unie a budeme očkováni, tak ten test není úplně nutný, ale ti neočkovaní by rozhodně ten test mít měli, mít po návratu PCR, aby se případně odhalila nějaká riziková varianta a myslím, že to není nic zas tak zatěžujícího, co by se nedalo snést.

Vladimír KROC, moderátor
Jaké jsou tedy vaše další prázdninová doporučení pro každého z nás?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Tak vlastně trošku podobná jako ta loňská, tak jako jeďte s rodinou někam, ne třeba do velkých měst, jeďte prostě někam za přírodou spíš, nezapomeňte, ano, když jste v cizině, v těch velkých, pokud už někam půjdete, třeba na koncert nebo někam, co bych úplně neradil, ale když už, tak nezapomeňte na respirátor nebo na roušku. Ten respirátor je vždycky jaksi bezpečnější i když ne tak příjemný nebo ne tak, ta rouška není moc příjemná, ale je bezpečnější než rouška a prostě myslete na to, že byste třeba nemuseli nakazit sebe, ale tím importem nějaké varianty mohli nakazit ještě někoho neočkovaného, ale já myslím, že hlavním tím jako vzkazem na ty prázdniny by opravdu mohlo být, nechte se teďka očkovat, protože vakcín je hodně, třeba na podzim, když se situace zhorší, tak zase ta poptávka převýší nabídku a budete čekat, jako jsme čekali na jaře. A teď máte vlastně tu možnost, i s tím zkráceným, i s tou zkrácenou druhou dávkou nebo s tím zkráceným intervalem opět, nebo si vybrat tu dobu té druhé dávky, jak už jsem zaznamenal včera je také možné, což nebylo donedávna, čili vlastně, zdá se, že vychází vám ten stát jako vstříc, ještě nejsme v situaci, kdy některé jiné země vlastně motivují ty občany tím, že jim něco třeba dají, k tomu očkování, prostě to léto je na to, abyste se nechali očkovat, to je asi.

Vladimír KROC, moderátor
Zafungovalo by to?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Já myslím, že jo no.

Vladimír KROC, moderátor
Jako peníze, že by se platilo za to, že se necháme očkovat.

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Ale viděl jsem tedy v New York Times, že dělali dokonce jako průzkum, že sto dolarů by lidi určitě si vzali, kdyby nechali očkovat, to se takhle dělat asi nedá, ale prostě třeba nějaký poukaz nebo něco, nějakou takovou motivaci by určitě spousta lidí asi vzala no.

Vladimír KROC, moderátor
Už víme na kolik před tou Delta mutací chrání ukončené očkování?

Vladimír KROC, moderátor
No rozhodně ty mRNA vakcíny jsou lepší, teda rozhodně vám druhá dávka, rozhodně vás ukončené očkování chrání proti jakékoliv mutaci daleko víc, takže nespoléhejte na tu jednu dávku, a to že můžete vycestovat jenom s jednou dávkou, bylo v podstatě politické rozhodnutí, to není příliš odborné. Prostě to očkování se musí dokončit těmi dvěma dávkami. A jak jsem říkal, zdá se, že ty mRNA vakcíny v tomhle jsou ještě lepší, ale to není potvrzeno, ale zdá se, že pokud máte možnost dostat Pfizer, tak vemte, dokončete si očkování a můžete být rozhodně nejklidnější jak v téhle situaci vůbec můžete asi na světě být.

Vladimír KROC, moderátor
Vy jste řekl podstatnou věc, že se to musí dokončit, co to znamená? Co by se stalo pokud člověk zůstane jenom u té první dávky?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
A tak stalo by se to, že on bude chráněn proti těžkému průběhu, třeba neskončí na ventilátoru, na jednotce intenzivní péče, ale rozhodně může koronavirus dostat, a tím, že ho dostane, může infikovat nebo tu virovou dávku, kterou může dostat je větší, než kdyby měl dokončené očkování a může infikovat někoho, kdo očkován není, staršího, imunosuprimovaného, s poruchou imunity a může mu ublížit. A může být i vlastně, může se spolupodílet na tom, že ten virus vytvoří variantu, která potom bude zase na to očkování třeba méně citlivá, takže proto, no, prostě jedna dávka nestačí, i v minulosti máme i jiné vakcíny, kdy prostě potřebujete to dvoudávkové schéma, a ta jedna dávka není ukončeným očkováním.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes po Skypu hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Co nám říkají o tom, jak jsme se vypořádali s pandemií počty takzvaných nadúmrtí?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
No to je strašně důležitý si o tom povídat, protože to je vlastně nejdůležitější ukazatel toho, jak se která země s tou pandemií vypořádala. Vemte si, že spousta zemí samozřejmě uvádí statistiky, kolik lidí zemřelo na koronavirus, a ty mohou být více nebo méně přesné, protože jsou státy, které mají více nebo méně přesnou statistiku obecně, o příčinách úmrtí na různá onemocnění, ale pak máte statistiku, která vám říká, kolik za poslední rok zemřelo lidí. Tečka. V porovnání s minulými lety třeba, a to dělá každá země, to dělá i rozvojová země v Africe, a teď se nechci nikoho dotknout, nebo v Asii, a to dělají vyspělé západní země. A tahleta, na vlastně rozdílu těchhle dvou křivek, to znamená toho počtu oficiálních úmrtí na covid, a těchhle těch nadúmrtí, je hezké pozorovat, jak některé země mají tu statistiku úmrtí na covid dobrou, to jsou většinou ty západní, třeba Spojené státy, Kanada, západní Evropa, tam se ten počet těch oficiálních úmrtí na COVID vlastně, s tím počtem jaksi úmrtí za poslední rok obecně velmi dobře koreluje, a pak jsou státy jako třeba Rusko nebo rozvojové země, kde to nadúmrtí, kde ten počet lidí, kteří zemřeli za poslední rok, je prostě strašně vysoký, v porovnání s minulými lety, a přitom ten oficiální počet úmrtí na COVID je malý, takže oni mohou 100× říkat, že prostě na COVID zemřelo málo lidí, a že třeba měli spoustu autonehod v tom roce nebo spoustu úmrtí na plicní embolie, ale my můžeme celkem jasně říct, že to souvisí s covidem, že oni prostě nespočítali dobře ta veškerá úmrtí na covid, že ty plicní embolie, které s covidem určitě souvisely, brali jako plicní embolie a ne jako úmrtí na COVID. Prostě mají tu statistiku horší. Proto je dobré se na tahle ta nadúmrtí dívat, protože nám vlastně řekne to, kolik která země, jak to kterou zemi zasáhlo, a to, že v mnoha zemích, i u nás, zemřelo vlastně za poslední rok daleko víc lidí než kdykoliv předtím třeba u nás od druhé světové války, nebo v Rusku je to číslo taky strašně vysoké nebo v Jižní Americe, Peru konkrétně, to je bohužel ukazatel toho, že ten COVID je zasáhl a ať už jejich politici často prostě z politických důvodů říkají, že to zvládli, tak to vlastně nezvládli, to je třeba příklad Ruska z mého pohledu, nadúmrtí má opravdu hodně, čili proto je důležité se na to dívat, a proto vlastně je důležité i se dívat na to, jak jim koreluje to nadúmrtí s těmi oficiálními počty.

Vladimír KROC, moderátor
A proč je podle vás počet obětí koronaviru u nás tak vysoký?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
No tak to už jsme probírali vlastně už často, že jo, těch příčin je několik, my jsme udělali hodně chybných kroků, my jsme vlastně k spoustě těm důležitým opatřením přistupovali pozdě, to já jako vidím jako hlavní důvod, my jsme pozdě pochopili nebo pozdě se dostalo do společnosti to, že testování je vlastně nejdůležitější protiepidemický opatření, zejména ve firmách, my jsme také kvůli tomu, že ta odborná společnost těmi prostě různými jako dost jako zmatenými vyjádřeními některých prostě odborníků nebo pseudoodborníků tu veřejnost hodně zmátla. Pak jsme měli politiky, který prostě, bohužel, těm lidem radši jako neříkali nepříjemné věci, a to je prostě, to se vždycky obrátí proti vám, no a zase třeba pozdě s latencí jsme detekovali tu britskou mutaci, tak zase bylo to zpoždění, čili ten faktor toho, že jsme pozdě dělali ty věci, že prostě jsme neradi říkali nepříjemné věci a že ti odborníci nemluvili jedním hlasem, že jsme neměli ten Institut Roberta Kocha.

Vladimír KROC, moderátor
To mi povězte, proč se odborníci, podle vás, nedokážou shodnout na jednotných stanoviscích, vypadá to, že u nás soupeří 2 tábory, promořovači a zastánci eliminačních teorií.

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
No, jenomže to je, prostě to jako je u nás takové jako fifty fifty, když to tak řeknu, bohužel, jako na západním světě ten eliminační přístup nebyl to, že prostě promořování je špatná strategie, má naprostá většina odborné společnosti, tady v tom vidím trošku jako náznak toho, že jako kbychom byli stále mezi východem a západem, prostě ta promořovací strategie nikde nefungovala, to, že se tomu někomu zdálo, že by to mohlo fungovat je prostě názor, ale ta odborná opravdu stanoviska zase založená na důkazech a jaksi západních přístupech a doporučení západních institucí, jako je CDS, nebo Institut Roberta Kocha byla celkem jasná. A ten poměr, který u nás je, zdá se, takovej vyrovnanej, mě dost překvapuje, protože čím víc jdete na západ, tak tím skutečně ten, to racionální sdělení prostě tohle není chřipka, tohle se opravdu nedá zvládat s promořováním, je celkem jasně znějící, a ta skupina těch promořovačů, když to tak řeknu nehezky, je daleko menší než u nás, tady prostě v té odborné společnosti, bohužel, ten hlas byl dost silný, no, trápí mě to, no.

Vladimír KROC, moderátor
Jenom na závěr, jaké poučení tedy bychom si z posledního půldruhého roku měli odnést?

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
No tak jakkoliv lidé asi, že se nedá nic ošvejkovat, zejména s přírodou, že prostě to švejkování se nám taky těžce nevyplatilo. A na úrovni naší země prostě pojďme, pojďme už konečně se stát jaksi západní zemí, která má západní instituce, která prostě se řídí vědou a medicínou založenou na důkazech, a ne na dojmech a pocitech. A pojďme už konečně jednou opravdu se zbavit toho postkomunismu, když to tak řeknu, a prostě být jako pevnou součástí západní Evropy, a to se týká i vědy, medicíny a vlastně přístupu ke všem krizím, které nás mohou ještě potkat, a určitě potkají.

Vladimír KROC, moderátor
Říká hlavní epidemiolog Institutu IKEM Petr Smejkal. Děkuju za rozhovor, na shledanou.

Petr SMEJKAL, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM
Taky děkuju, hezký den, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.