Přepis: Jak to vidí Petr Just – 8. listopadu 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý v novém týdnu přeje Zita Senková. Jako obvykle budu mít pro vás až do pátku pětici rozhovorů o aktuálním dění v souvislostech. Uslyšíte postupně tajemníka federace židovských obcí, molekulárního genetika, psychiatra i biochemika. Začínáme s Petrem Justem, vedoucím Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Buďte vítán, dobrý den.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se pochopitelně na sestavování nové vlády. Zda bude pokračovat i nadále hladce a standardně. Zda si Petr Fiala obhájí u prezidenta svůj tým. Zda-li existuje právo na funkci a zda je debata kolem možné aktivace článku 66 Ústavy již zcela ze stolu, nerušený poslech. Dnes začíná ustavující schůze Poslanecké sněmovny. Zvolí nové vedení. Očekáváte, pane Juste, hladký průběh?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Asi ve většině případů, ve většině bodů, které budou na pořadu dne nebo těch dní nastávajících, ten průběh bude hladký. I vzhledem k tomu, že tady existuje nějaká jasně deklarovaná sněmovní většina, že tady existují i nějaké předchozí dohody a jednání mezi poslaneckými kluby a teď nemyslím jenom poslaneckými kluby té vznikající potenciální, vznikající vládní koalice, ale i například s nejsilnějším opozičním klubem hnutí ANO. Říkám ve většině bodů nebo ve většině případů. Může se ale, může se ale objevit třeba určitý zádrhel u volby některých místopředsedů. Tady narážím zejména na nominaci pana Radka Vondráčka, současného nebo na dosluhujícího předsedy Poslanecké sněmovny za hnutí ANO, kterého hnutí ANO teď nominovalo na místopředsedu, jehož nominace v řadách té vznikající koalice nevyvolala úplně pozitivní reakce. Takže tam je otázka a volba bude tajná. To také musíme upozornit. Volba místopředsedů bude tajná. A je otázka, na kolik se právě ty ne pozitivní reakce vyjadřované doposud představiteli vznikající koalice projeví i v tajné volbě. Takže tam může určitý zádrhel nastal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také asi složitější bude třeba, co se týče volby místopředsedů kvůli postoji sněmovní většiny k SPD. Otázka, zda Tomio Okamura bude i v tom dalším legislativním období místopředsedou. Existuje právo na funkci, pane Juste?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Právní nárok na obsazení funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny z titulu toho, že pocházíte z nějaké politické strany, z nějakého politického klubu bez ohledu na jeho velikost, tak samozřejmě není. Tady se často šermuje tím, tou nutností dodržet nějaké poměrné zastoupení ve vedení Poslanecké sněmovny. Ale ani to není nikde právně stanoveno. Jednací řád říká, že Sněmovna si na první schůzi určí, kolik bude mít místopředsedů a následně do nich tedy navolí ty příslušné držitele těch daných funkci. A není řečeno, jestli tím místopředsedou nebo těmi místopředsedy musí být poslanci reprezentující ty nejsilnější politické Poslanecké kluby. Ani není řečeno, z jakého poslaneckého klubu má být předseda. Takže je to skutečně politické rozhodnutí. A když se podíváme do minulosti. Když se podíváme například do období, kdy vznikala ta Poslanecká sněmovna v tom dnešním, v té dnešní podobě. To znamená po volbách 92 ještě jako Česká národní rada, ale pak se překlopila do Poslanecké sněmovny od 1. ledna 93. Tak tehdy třeba byly v tom úzkém vedení Poslanecké sněmovny zastoupeny pouze vládní strany. Tam třeba nebyl vůbec žádný místopředseda, natož předseda, který by reprezentoval opozici. To nepsané pravidlo, aby i někdo z opozice byl v nejužším vedení Poslanecké sněmovny, se začalo aplikovat až po volbách v roce 1996. Tehdy to byl vlastně ústupek tomu, aby sociální demokraté tolerovali vznik menšinové vlády pravicových stran, ODS, KDU-ČSL a ODA. Tak získali odměnou post předsedy Poslanecké sněmovny pro Miloše Zemana a jedné místopředsedkyně pro Petru Buzkovou. No a poté už se to opakovalo i v těch nadcházejících volbách vedení Poslanecké sněmovny. Zajímavé pak třeba bylo to období po roce 98. Období opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD, kdy ČSSD vládla a ODS naopak měla post předsedy Sněmovny pro Václava Klause. A tehdy v tom vedení byli zástupci jenom těchto dvou politických stran, jenom politických klubů reprezentujících ODS a ČSSD. Takže tím chci ukázat, že vlastně nikde není psáno, kdo nebo kolik těch předsedů, místopředsedů má být, a kdo je má obsadit. Žádný právní nárok na to neexistuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo by řekl tehdy, kolik stran bude jednoho dne v Poslanecké sněmovně v České republice. Po téměř měsíci hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici jsme v pátek mohli slyšet prezidenta Miloše Zemana, a to ve zhruba desetiminutovém telefonickém rozhovoru pro Frekvenci 1. V něm mimo jiné řekl, že se cítí naprosto normálně, že už měsíc nekouří. Nehodlá zdržovat vznik nové vlády a nemá problém jmenovat Petra Fialu novým šéfem kabinetu. Mimochodem oba pánové spolu mluvili v sobotu prostřednictvím videorozhovoru, což lídr koalice Spolu okomentoval slovy, byl to Miloš Zeman, jak ho znám z dřívějška. Je si vědom svých úkolů. Pane Juste, bude další povolební vývoj, tedy pokračovat standardně, hladce podle Ústavy?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Zatím z těch kroků, které jsou činěny, včetně toho vystoupení prezidenta republiky, které jste, na které jste tady odkazovala. To vypadá, že by ten průběh mohl být hladký. Na druhou stranu víme i z minulosti, že může dojít i, ať už k očekávaným nebo někdy i nečekaným zádrhelům. Už jste vlastně v těch tématech, které bychom měli dneska probírat, naznačila možné, možný, možný nesouhlas Miloše Zemana třeba s některými konkrétními jmény ministrů. Takže určitě, určitě nouze o nějaké, o nějaké citlivé přetahování mezi budoucím premiérem a prezidentem tady nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ještě vás tady přeruším, jenom abych se zeptala, zda podle toho, co v podstatě od pátku se událo, a co jsme viděli, slyšeli, je ještě důvod pro debatu o aktivaci článku 66 Ústavy? Ptám se i proto, že ve stejný den toho telefonického rozhovoru pana prezidenta lékařské konzilium, které svolal ředitel Ústřední vojenské nemocnice pan Zavoral oznámilo, že hlava státu zatím není schopna se plně věnovat pracovním povinnostem, že prognóza je nejistá. Lze jí nyní obtížně stanovit. Podle šéfa skupiny těch špičkových specialistů, biochemika a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, prezidentův stav i nadále vyžaduje nemocniční péči.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
To je právě ta situace, ve které se teď nacházíme a my kdo jsme jenom odkázáni na veřejné informace. Vlastně nevíme, kde, kde v současné době jsme ve vztahu k tomu, jak prezident je, nebo není schopen vykonávat svojí funkci. Jsou tady ty dva protichůdné názory. Názor jeden, který se hodně teď prezentuje zejména v politických kruzích. V reakci právě na ten rozhovor prezidenta pro, pro Frekvenci 1. A většina politiků tvrdí, že teď už není důvod pro to uvažovat o aktivaci článku 66, že jsme slyšeli Miloš Zemana, že i on sám subjektivně se cítí, že je schopen tu funkci vykonávat. A teď na druhé straně nám tady vystoupí představitelé toho lékařského konzilia, kteří vlastně potvrzují i to dosavadní stanovisko, které to lékařské stanovisko, které je několik týdnů staré, které vlastně vedlo úplně původně k těm konkrétním úvahám o aktivaci článku 66. Takže teď tady jsme mezi dvěma mlýnskými kameny, zjednodušeně řečeno. A otázka bude, co si Senát vyžádá jako tu nebo co dostane Senát na vyžádání té, té druhé zprávy. Protože Senát, který byl tím, kdo inicioval tuto diskuzi nebo oficiálně jí inicioval. Tak poté, co dostal tu první zprávu, která konstatovala, že prezident není schopen pracovních úkonů. Tak řekla, že než se ještě bude hlasovat, nebo než přistoupí k hlasování, vyžádá si zprávu druhou. Takže teď je otázka, jestli ta druhá zpráva bude skutečně reflektovat to, co říkali představitelé lékařského konzilia v tom minulém týdnu. Anebo jestli ta zpráva třeba už v některých ohledech bude smířlivější k té schopnosti prezidenta vykonávat pracovní povinnosti tak, jak prezident sám subjektivně cítí, nebo jak zaznělo, jak zaznělo v tom zmíněném rozhovoru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politolog Petr Just. Petr Fiala, lídr koalice spolu doufá, že do Vánoc by mělo být hotovo, tedy jeho předpokládáme nová vláda. Odpovídá toto tempo, které se rýsuje v tuto chvíli, jednak pane Juste, výsledku voleb, tomu standardnímu postupu, rychlosti, s jakou byly dosud v České republice jmenovány nové kabinety a začaly pracovat?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ta rychlost se zpravidla odvíjela od toho, jaký byl výsledek voleb z hlediska matematické většiny a vládní, vznikající parlamentní a vládní většiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tady to je jednoduché.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Pokud ano, přesně tak a tam chci, tam chci dojít. Pokud jsme měli situace, kde buďto tady neexistovala žádná jednoznačná většina nebo byla situace patová 100 na 100 jako v roce 2006. Tak pochopitelně ty kroky byly pomalejší. Vyžádalo si to delší čas, čekali jsme na vládu několik měsíců i třeba někdy půl roku, přes půl roku a podobně. Nyní jsme přesně v té opačné situaci, výsledek voleb a alespoň prozatím projevovaná vůle těch aktérů, dát dohromady většinu, směřuje k tomu, že by ten vznik vlády mohl být relativně rychlý, relativně hladký. I premiér Babiš, stávající premiér Babiš vlastně k tomu také svými, svými kroky a postoji napomáhá, což pro mnohé, mnohé pozorovatele bylo třeba překvapení. Na druhou stranu i on samozřejmě ví, jaká je ta parlamentní matematika a ví, že jeho případné trvání na setrvání ve funkci by mohlo být spíš kontraproduktivní. Zejména pokud se projeví ty nebo, nebo, nebo potvrdí spekulace o jeho případných dalších politických ambicích mířících ještě výš. Takže i to může být jeden z důvodů, proč se snaží v té současné době působit konstruktivně a přispívat rovněž k tomu hladkému předání moci. Jestli to skutečně pak nakonec bude tak hladké, bude hodně záležet už na tom zmíněném postoji prezidenta i ke zbytku vlády. Zatím známe pozitivní postoj prezidenta ke jmenování Petra Fialy premiérem. Ale to je krok číslo 1. A na to navazuje krok číslo 2, kdy premiér nebo kandidát na premiéra pak přinese seznam ministrů a tam může k nějakým zádrhelům dojít, protože víme z minulosti, že u Miloše Zemana někteří kandidáti narazili, i když pocházeli ze stran, které byly jemu blízké nebo rozhodně bližší, tak podobná situace není rozhodně vyloučena ani v tomto případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prezident Zeman už vlastně v tom rozhovoru asi něco i naznačil, protože řekl, že je mu sympatický program ODS. Vy byste v tom hledal třeba, bylo to pouhé konstatování nebo už je to politik, zkušený, letitý, nějaký vzkaz, jak se třeba postaví právě k těm nominacím? Obhájí Petr Fiala si před panem prezidentem svůj tým tak, jak ho navrhl?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Tak ten, tento výrok bych ještě jako nějaký vzkaz moc nevnímal, protože ten by vylučoval 4 z pěti stran koalice a v podstatě schvaloval pouze, pouze ODS. Druhá otázka vaše, to znamená, jestli Petr Fiala obhájí ten tým, už je mnohem složitější. Víme minimálně z postojů některých kandidátů nebo diskutovaných kandidátů na ministry, my ještě neznáme ta jména oficiálně. Ale v médiích už ledacos proniklo. Takže víme z postojů některých avizovaných kandidátů na ministry, že tam může být problém, zejména v těch oblastech, kde prezident s vládou musí působit ve velmi úzké symbióze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například ministerstvo zahraničí.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Zahraniční politika, přesně tak a u zvažovaného nebo médií avizovaného kandidáta Jana Lipavského z Pirátské strany, už se objevily určité politické programové neshody s tím, jak třeba některé prvky zahraniční politiky vnímá on, respektive Pirátská strana na straně jedné a prezident na straně druhé, viz vztah Izraele například.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, pane Juste, překvapilo vás nějak, že na postu šéfa české diplomacie je zástupce koalice PirStan z důvodů, že ani jedna z těchto stran nemá příliš velké zkušenosti se zahraniční politikou. Otázka je, jestli teda to hraje nějakou závažnou roli z vašeho pohledu?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Trošku mě to překvapilo ve vztahu k tomu, že ministerstvo zahraničí ještě donedávna bývalo ministerstvem, o které byl velký zájem. Je to ministerstvo považované za jedno z klíčových. Reprezentuje Českou republiku. Jeho agenda jde tak trošku i napříč ostatními rezorty. Ať už jde o jiné formy diplomacie, nejenom tu politickou, ale máte kulturní, ekonomickou diplomacii. To znamená, je to trošku rezort, který částečně zasahuje do jiných, což ale zase na druhou stranu někteří jiní vnímají tak, že to původní ministerstvo zahraničí už bylo vlastně vykoště, vykostěno, ano vykostěno. Že evropská agenda už třeba velmi často je v rukou, v rukou premiéra, případně aparátu na úřadu vlády nebo nyní zvažovaného obnovení pozice ministra pro evropské záležitosti. Že právě ta ekonomická diplomacie už víc než třeba na ministerstvu zahraničí se dělá na ministerstvu průmyslu a obchodu v institucích typu CzechInvest, CzechTrade a podobně. Že i ta kulturní diplomacie už je třeba více, více nakloněna do kompetencí ministerstva kultury. Přestože samozřejmě pořád odbory a sekce věnované nebo zabývající se kulturní a krajanskou problematikou, ekonomickou diplomacií na ministerstvu zahraničí jsou. Ale to i vede prostě některé politiky k tomu, že už se domnívají, že, že to ministerstvo se postupně dostává do mnohem okleštěnějších pozic a možná už o to ministerstva není takový zájem, což ještě před pár lety by bylo skutečně paradoxní konstatování. Naopak to bylo jedno z klíčových ministerstev, kam, když ne představitelé té nejsilnější strany, tak třeba představitelé druhé nejsilnější strany a lídr druhé nejsilnější strany, se dostával do čela tohoto ministerstva. Když byl třeba Cyril Svoboda lídrem KDU-ČSL, ve vládě vedené sociálními demokraty, byl ministrem zahraničí. Byl tedy další klíčovou postavou v té vládě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak jste to vyjmenoval, pane Juste, tak v podstatě řekla bych dokonce naopak, že ta zahraničně politická agenda je tak důležitá, že je rozmělněná mezi několik rezortů.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Právě proto asi to vlastní ministerstvo zahraničí už není pro mnohé strany tak atraktivní. Jo oni, oni teď už vnímají tu zahraniční politiku buďto skrz ekonomickou dimenzi nebo skrz tu kulturní, krajanskou dimenzi. A už se tedy chtějí více zaměřovat na ty jednotlivá, specificky, sektorově specifická ministerstva oproti ministerstvu zahraničí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vzniknou vlastně 3 nové posty, ačkoliv i staronové mohli bychom říct. A už vyvolávají i kritické hlasy vzhledem k předpokládaným nákladům, což vyvrátila šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v tom smyslu, že naopak tyto nové úřady pomohou jaksi prosekat právní džungli a ušetřit peníze.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ale nevím, jestli prosekat právní džungli a ušetřit peníze, ale ty náklady, pokud nedojde k nějakému zásadnímu nabobtnání, což ta vznikající koalice nabobtnání byrokracie, což ta vznikající koalice zatím neavizuje, tak ty náklady by byly v uvozovkách jenom v podobě nákladů na ministra, jeho plat a jeho další náležitosti. Protože všechny agendy, o kterých hovoříme, že by měly dostat samostatného ministra, tak jsou vlastně agendy, které už dneska mají svoje aparáty. Na úřadu vlády existuje sekce pro evropské záležitosti. Existuje tam sekce věnovaná vědě a výzkumu. To znamená ti úředníci tam jsou. Ten aparát tam je. Nepředpokládám, že by si to vyžádalo, že by tato změna si vyžádala nějaké navýšené výdaje na třeba přijímání nových lidí do aparátu vědy a výzkumu. Jenom v uvozovkách, jenom dostanou do čela nebo nad sebe to politické vedení v podobě oficiálně ministra bez portfeje, který bude mít v gesci tyto své záležitosti. Samozřejmě na tyto ministry bez portfeje tam určité výdaje budou, plat, náležitosti všechno, co s tím, co s tím souvisí. Ale neměli by, pokud skutečně nedojde k nějaké i byrokratické revoluci, tak by neměly být zvýšené výdaje, pokud jde o ten vlastní aparát. Nebudují se nová ministerstva jako samostatné úřady, ale bude se pracovat s těmi, s těmi aparáty, které již existují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předpokládá politolog Petr Just. Šéf starostů a nezávislých a předpokládaný ministr vnitra Vít Rakušan v rozhovoru pro Právo mimo jiné řekl, že po rozepřích s Piráty už Starostové do těch dalších voleb půjdou sami. Ovlivní tyto, řekněme, tenze mezi oběma seskupeními, pane Juste, jejich další spolupráci, vůbec vlastně koexistenci v tom formujícím se kabinetu?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Pro ten formující kabinet je poměrně nešťastné, že hned ze začátku jeho fungování nebo vlastně ještě předtím, než začal fungovat, už se v rámci jedné koalice mezi dvěma subjekty v rámci jedné koalice začínají objevovat určité trhliny v tom vzájemném vztahu. Mimochodem, když jste citovala Víta Rakušana a jeho názor, že do příštích voleb už by radši šli sami. Mě zaujalo, že naopak Ivan Bartoš říká, že i přesto, co se stalo, i nadále by byl pro, aby Piráti a Starostové šli dohromady. Myslím, že to byl rozhovor pro Deník N, kde Ivan Bartoš tento názor, názor vyjádřil. Takže je zajímavé to vnímat i tímto pohledem. Oni se vlastně už ani v těchto věcech neshodnou, jestli tedy do příštích voleb jít společně nebo, nebo jít samostatně. Ale abych se vrátil zpátky k té, k té původní otázce. To, že to napětí se objevuje hnedka od začátku, není šťastné pro koalici jako celek. Myslím koalici celou, tu vznikající vládní koalici, nikoliv jenom tu koalici Pirátů a Starostů. Tím, že vznikne, vznikne vláda složená z doposud nevídaného počtu politických stran pěti, tak řada kritiků této vlády jim, této vznikající vlády jim předvídá krátké trvání. Předvídá jim celou řadu vnitřních sporů, které budou mít, protože vycházejí z logiky, že čím více politických subjektů tvoří kabinet, tím více možných třecích ploch, tím více možných problémů, tím více nutností dělat kompromisy. Kompromisy mezi velkým počtem subjektů se dělají mnohem hůře než mezi menším počtem subjektů. Takže toto jsou všechno jakési předsudky, se kterými ta vznikající vláda bude vstupovat do, do svého působení. Což na druhou stranu pro ní by měla být motivace, aby ukázali svým kritikům, že mýlí. To znamená, motivaci zůstat semknutí, tam mají. Jediný, kdo jim to může zhatit, není opozice, ale jsou oni sami. Takto u nás vlastně bylo, kdykoliv došlo k nějakým vnitrokoaličním konfliktů. Kdykoliv došlo k nějakým vnitrokoaličním třenicím. Zpravidla to ani tak nebylo, díky působení opozice nebo díky tomu, že nějaký vnější faktor by zapůsobil, ale že se uvnitř těch koalic a někdy i uvnitř jednotlivých politických stran začaly objevovat nějaké dezintegraci tendence. Takže opět je to jenom v jejich rukách, jestli se naplní ty prognózy jejich kritiků, že to nevydrží, že budou, že budou nestálí, že budou nestabilní. Nebo jestli se jim podaří toto vlastně odvrátit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tipl byste si, pane Juste, zda budou v těch příštích parlamentních volbách koaliční uskupení jako letos?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
U koalice spolu vidíme, že zatím ta ochota, neřeknu, jestli do příštích parlamentních voleb, ale rozhodně do nejbližších voleb, které nás čekají. To znamená třeba komunální, komunální volby, včetně velmi sledovaných komunálních voleb v Praze. Tak ta ochota pokračovat nebo zopakovat tento projekt je. To, jestli se to promítne i do těch příštích sněmovních voleb za 4 roky, je teď ale hodně předčasná otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měla jsem na mysli i možná obecněji, jestli třeba tento model, který jsme viděli v těch letošních parlamentních volbách, uvidíme i za 4 roky. Možná vzniknou úplně jiné formace.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Tak ten, ten, ten model se minimálně pro koalici Spolu osvědčil. To znamená, může dát určitý příklad, určitou, určitý vzor těm jiným koalicím. Takže nevidím důvod, proč by třeba jiné subjekty nemohly do budoucna zvažovat podobné, podobné procedury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jestli to bylo inspirativní to letošní klání. Jaká je podle vás, pane Juste, tedy Česká republika měsíc po parlamentních volbách?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Zatím je to klid, relativní klid. Jestli to bude klid před bouří, anebo jestli to klidové zůstane. To ukáží právě ty nadcházející dny a týdny, počínaje vlastně dneškem, volbou Sněmovny a konče třeba zhruba do měsíce jmenováním vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ovlivňuje ta současná politická situace, kdy je stávající menšinová koalice hnutí ANO a sociálních demokratů, kteří už jako kdyby vymizeli z té mapy, na odchodu, boj proti epidemii koronaviru?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Nemyslím si, že to přímo ovlivňuje, nebo že tam je přímý vliv mezi tou současnou politickou situací a koronavirem nebo obráceně. Co stoprocentně bude tím, tou, jedním z hlavních břemen té nové vlády, bude pokračovat v boji proti koronaviru. Jestli vezmou ta současná opatření a budou v nich pokračovat, nebo jestli přijdou s něčím novým. To bude asi jedno z těch hlavních, hlavních, jedna z těch hlavních diskuzí, která bude tuto vládu čekat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předpovídá vedoucí katedry politologie anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Děkuji za váš čas i komentáře. Přeji hezký den, na slyšenou.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.