Přepis: Jak to vidí Petr Just 8. března 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vítejte u komentování toho nejdůležitějšího, co se kolem nás děje. Příjemný den přeje Zita Senková. V tomto týdnu vám nabídnu například názory imunologa, zahraničněpolitického komentátora či biskupa. V následujících minutách se budeme pohybovat především na poli české politiky, školství a zaměříme se i na otřesy ve slovenské vládě. To vše poli, pohledem politologa Petra Justa, vedoucího katedry politologie anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha, dobrý den vám přeji.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Děkuji, že jste přijal pozvání. Zamyslíme se například nad tím, jak pandemie koronaviru zahýbala předvolební kampaní v České republice. Jak pokročily přípravy nového volebního zákona, jaké dopady mají restrikce na vysokoškolskou výuku a zda se na Slovensku schyluje k rekonstrukci vládní koalice nebo snad k novým volbám, přeji nerušený poslech. Prezident Miloš Zeman vyhlásil datum říjnových voleb ještě před koncem loňského roku. Takže strany a hnutí letos absolvují nejdelší kampaň v novodobé historii. Jak se k ní pane Juste, strany a hnutí dosud postavily? Ovlivňuje je a nakolik pandemie?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
No, oni se na jednu stranu nesnaží připouštět, že ta kampaň už běží, protože pro ně to skutečně byla relativně překvapivá a nová informace ohledně toho brzkého vyhlášení. Takže ta kampaň tak jak jí známe v pravém slova smyslu, která je již součástí, jsou různé mítinky, shromáždění voličů, předvolební akce spojené s šířením různých propagačních materiálů a suvenýrů a podobně. Tak ta samozřejmě ještě neběží. Běží pochopitelně ta zákonná kampaň, protože ta běží už od momentu vyhlášení. A tudíž vlastně všechno co teď politici dělají a tím se pak dostáváme k té druhé části, co od té doby politici dělají, říkají, jak vystupují. Tak už je nutno brát jakožto součást předvolební kampaně. No a tím se nám zároveň hlavním tématem předvolební kampaně automaticky stalo vše, co souvisí s řešením té aktuální pandemické situace. Ne, že by tomu tak nebylo, kdyby ty volby byly vyhlášeny až později v rámci, v rámci toho roku nebo toho necelého roku, který nás ještě čeká do voleb. Ale samozřejmě ta situace pandemická by třeba už byla v nějaké fázi svého vývoje. Možná, možná to zdůrazňuju už i na nějakém ústupu nebo minimálně by tam bylo světélko na konci tunelu. Což v současné chvíli samozřejmě úplně s čistým svědomím žádný politik ani ten vládní, který se bude snažit naznačovat, že, že situace se pod jeho vedením bude vyvíjet dobrým směrem, tak to v současné době žádný politik s čistým svědomím říct nemůže proto, pardon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dopovězte větu, prosím.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Pro, pro, proto samozřejmě ta kampaň probíhá, začala a probíhá v situaci, kdy naopak čísla v České republice, čísla nakažených, čísla hospitalu, hospitalizovaných, včetně těch ve vážném stavu, nejsou, nejsou v dobré kondici nebo Česká republika z těchto pohledů, z těchto kritérií není v dobré kondici. A to pochopitelně ovlivní předvolební kampaň, a to jak se, jak vládní tak opoziční strany k tomu budou stavět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nadechoval jsem se, pane Juste, k otázce, jestli pak bychom mohli ten výsledek říjnových voleb, parlamentních voleb v České republice považovat, svým způsobem to bude referendum o tom, jak vláda, respektive politické strany zvládly, i když to zvládání jde, co se týče zodpovědnosti primárně za vládu, ale vůbec jak se postavili politici k řešení této situace.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Každé volby jsou svým způsobem referendem o vládě, primárně o vládě. Ale pochopitelně v situaci, kdy Česká republika a tedy i vláda, která Českou republiku momentálně vede, čelí vlastně nejvýznamnější krizi, největší krizi ve své novodobé existenci. Tak tento prvek bude ještě důležitější. Bude mít ještě, bude sehrávat ještě daleko větší roli. A jak jste sama naznačila správně v té otázce, ono to možná v této aktuální situaci bude i referendem o tom, jak se k tomu postavila opozice, přestože běžně volby bývají spíše, spíše vizitkou nebo vysvědčením vlády. Tak situace typu pandemie, která, která se týká zdraví jednotlivce, která se týká něčeho, co všichni politici, vládní i opoziční říkají. To by, tam by neměla být hranice mezitím, jestli jste vládní strana, opoziční strana, všem přece má jít o zdraví, životy lidí a podobně. Takže obávám se a teď říkám obávám, protože i opozice samozřejmě má určité máslo na hlavě v některých oblastech a v některých etapách vývoje pandemie. Takže obávám se, že i opozice, nejenom vláda ta přirozeně bude skládat účty za to, jak se postavila k pandemické situaci. Ale i opozice bude skládat tyto účty. Takže možná budeme v situaci, kdy poprvé po dlouhé době volby budou možná referendem nejenom o vládě, ale i o tom, jak si stála opozice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak si tedy stály opoziční strany podle vás, pane Juste?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Tak opoziční strany pochopitelně v té současné situaci se snaží i nadále hrát tu opoziční roli. Být vyzyvatelem vlády, být kritikem vlády. A v mnoha ohledech jsou oprávněným kritikem. Na druhou stranu vláda jim rovněž v mnoha ohledech oprávněně vrací jakoby zpátky, že i oni, například v létě chtěli, aby se rychle rozvolnila, rozvolnila opatření. A zatím se, zatím se i z různých výroků a analýz vědeckých pracovníků, různých, různých odborníků v různých oblastech medicíny uvádí, že to bylo právě to rychlé skokové rozvolnění v letních měsících, které pak zapříčinilo tu mnohem vážnější podzimní vlnu, která, která přišla někdy koncem září, na přelomu září a října. Takže Andrej Babiš jakožto premiér často reagoval i na tyto podněty, které přicházely zvenčí. Nejenom zvenčí ze strany společnosti, obyvatelstva, jeho voličů. Jsou známé ty jeho výroky, že rozvolnili jsme to, protože vy jste chtěli. Už jste byli unavení z roušek, tak my jsme vás zbavili té povinnosti v létě nosit roušky. Chtěli jsme jet na dovolenou do Chorvatska a tak dále. Takže to byly, to byly impulsy, které přicházely od společnosti ale ony vlastně podobné impuls, impulsy vysílaly i některé opoziční strany. Takže to je jeden moment. A ten druhý moment samozřejmě bylo to jednání o prodloužení nebo neprodloužení nouzového stavu, kterého jsme byli svědky na konci února.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je a otázka pro vás, pane Juste, do jaké míry a na jaké impulsy má vláda, která nese tu zodpovědnost, tedy reagovat?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
To je velmi dobrá otázka. Zejména v situaci, kdy hlavní vládní stranou hnutí ANO 2011, hlavní vládní stranou je subjekt, který lze označit jako subjekt populistický. Subjekt, který lze označit jako to, pro co v politologii existuje termín byznys /nesrozumitelné/ párty. Ono proto není ještě úplně, úplně jednoznačný český ekvivalent. Ale dalo by se říci, strany, které fungují spíš jako obchodní firmy než jako politické strany. To znamená i tyto strany fungující jako obchodní firmy, v podstatě hodně reagují právě na ty podněty zvenčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I po tolika letech?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Ano i po tolika letech. Reagují na, oni, oni používají spotřebitelský princip. Co si spotřebitel přeje, protože fungují jako obchodní firmy. Když obchodní firma bude vyrábět něco, o co spotřebitelé nebudou mít zájem, tak to odhodí a zeptá se spotřebitelů, o co tedy máte zájem. Co byste z našeho produktu kupovali. Proto trošku ta paralela s fungováním určitých politických stran a hnutí a obchodních firem, obchodních společností. A hnutí ANO je právě jedním ze subjektů, který lze zařadit do kategorie stran fungujících jako obchodní, obchodní firmy. Takže, ať už se bavíme o těchto typech stran nebo o stran, které zná možná běžný posluchač mnohem, mnohem jasněji, pod názvem populistické strany. Tak vidíme, že ony se často i v dobách krizí snaží reagovat na podněty, které přicházejí zvenčí. Ale to je právě podle mého názoru ten největší problém nebo ta největší chybu nebo jedna z největších chyb, kterou dělají. A vlastně krize ukázala určité limity, které tyto populistické nebo tyto obchodně byznysové strany, strany mají. V krizi má být vláda, případně její jednotliví členové, skutečně krizoví manažeři, rozhodující na základě, ať už různých krizových scénářů, strategií a podobně. Anebo na základě odborných, odborných analýz, odborných konzultací. Představa, že rozhodnutí o tom, jak moc ochráníte životy a zdraví lidí, takže tato rozhodnutí děláte na základě nějakých podnětů ze sociálních sítí, tak je poměrně nebezpečná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podívejme se konkrétně, jak se vlastně pandemie promítá i do preferencí alespoň podle aktuálního průzkumu agentury Median. Tak rozdíl v podpoře hnutí ANO a koalice Pirátů a STAN, tedy Starostové a nezávislí je těsný. Sociální demokracie by se nyní do parlamentu nedostala. Podle agentury Median má ANO nízkou podporu mezi podnikateli na úrovni pěti procent. Mezi zaměstnanci ji podporuje pětina dotázaných a téměř polovina mezi důchodci. Koalice Pirátů a STAN se těší největší padesátiprocentní podpoře. U studentů, mezi podnikateli jí podporuje 35 % lidí a zhruba třetina zaměstnanců. A koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 má nejvyšší podporu mezi podnikateli, a to činí 37 % podle průzkumu. Podporuje jí téměř čtvrtina zaměstnanců. Pro úplnost dodám, že agentura se ptala mezi 1. únorem 2. březnem mezi tisícovkou lidí starších 18 let, jak v těchto číslech čte Petr Just, co nového, je to něco nového?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Za prvé, ukázal se nebo potvrdil se, protože to už je několikátý průzkum v řadě. Potvrdil se určitý, byť mírný, ale přesto pokles hnutí ANO. My jsme doposud měli ANO zafixováno kolem té třicetiprocentní hranice, plus mínus to občas oscilovalo, ale teď se to posunulo, řekněme, o nějakých 5 % níže a teď se to pohybuje kolem 25 % zase plus mínus nějaké, nějaké drobné. To pochopitelně pro ANO není tak fatální problém, jako je problém u druhé vládní strany u ČSSD. Ta sice přichází taky o v podstatě jednotky procent, ale v jejím případě, když ta výchozí pozice z minulých voleb byla něco kolem 7,5 procenta, procenta hlasů. A i v průběhu toho dosavadního funkčního období si udržovala podporu v rámci průzkumu veřejného mínění zhruba kolem tohoto čísla. Tam to ale třeba občas skákalo, skákalo více někdy to bylo kolem pěti procent. Někdy to šlo až k 10 procentům. Ale řekněme, že se průměr držel zhruba kolem toho, kolem toho čísla, které sociální demokracie získali, získala v posledních sněmovních volbách. Takže samozřejmě pro ně ten pokles už má docela dramatické nebo může mít dramatické následky. Pokud se, pokud se projeví, což pochopitelně pro politickou stranu dramatický následek je vypadnutí z Poslanecké sněmovny. Takže jak u jedné tak druhé vládní strany vidíme určitý pokles. Můžeme to dávat do souvislosti právě s tím, jak voliči vyhodnocují jejich řešení krize. Ale ANO má výhodu v tom, že ten ,že, že to číslo, ze kterého to klesá, bylo stále dostatečně velké, aby to hnutí ANO udržovalo na špici, špici veřejného mínění. No a pokud se podíváme na ty dvě aliance, na ty dvě opoziční aliance kolem Pirátů a kolem, kolem ODS, tak jak jste říkala, i ty jednotlivé sociodemografické skupiny, tak ono to v podstatě, které je podporují nejvíce, tak ono to v podstatě odpovídá tomu, kde vláda nebo kde jsou skupiny, které vláda svým přístupem, svým přístupem k řešení pandemie třeba trošku zklamala. Anebo někdy bych řekl až nechala na holičkách. Tady mluvíme hodně o podnikatelském sektoru. Řada zejména malých, středních podnikatelů v rámci, v rámci pandemie a opatření s tím souvisejících, se dostává třeba na hranu, na hranu toho podnikatelského přežití, v uvozovkách. No a pak tady máme velmi početnou mladou komunitu, která stojí zejména za úspěchem, úspěchem Pirátů a hnutí Starostové a nezávislí. A ti už tak trošku nechci říct, že automaticky rebelsky se staví proti vládě, ale přece jenom jim například omezení pohybu, omezení společenského života a omezení cestování, mobility a celkově pro ně může být, může být mnohem závažnější, a proto, proto se třeba vymezují takto víc, víc negativně. Na druhou stranu je potřeba říct, že Piráti se o tuto skupinu opírali i předtím, než ta pandemie přišla. Takže pravděpodobně by tam ta, tam ta podpora od mladých, u Pirátů byla tak jako tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A na politické mapě se objevila třetí koalice, která chce na podzim kandidovat do Poslanecké sněmovny, a to je Trikolóra, Hnutí občanů, Strana svobodných občanů a Strana soukromníků České republiky a jak to sama formulovala, chce být alternativou k současnému levicovému a protinárodnímu směřování české politiky. Takže to bude samý blok vlastně na podzim.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
No, ono to na jednu stranu zpřehlední alespoň tu, tu první fázi voleb. To znamená v momentě, kdy vám nepřijde do schránky, do schránky balík volebních lístků, ale bude to trošku, trošku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komornější.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Ano komornější verze, já jsem hledal to správné slovo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lehčí.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Na druhou stranu minimálně u těch dvou velkých aliancí, o kterých jsme se tady bavili před chvílí, už jsou dopředu náznaky, že stejně po volbách ustaví samostatné Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně. Takže ono to částečně zpřehlední tu stranickou politickou scénu v době voleb, ale po volbách s velkou pravděpodobností zůstane naše Poslanecká sněmovna i nadále poměrně frekventovaná. Pokud jde o tu třetí alianci, tam určitě s tím z těch hlavních motivů je, že Ústavní soud zrušil, zrušil tu zvýšenou klauzuli pro, zvýšenou uzavírací klauzuli pro koalice, která byla na úrovni násobku, násobku 5× násobek tolik kolik, kolik politických stran tvoří tu alianci. Sice se hovoří o tom, že by zůstala i nadále zachována vyšší uzavírací klauzule pro koalice, ale už by to nebylo 5× tolik, kolik tam je politických stran. Což by samozřejmě pro Soukromníky, Trikolóru a Svobodné 5×, 3× 5, 15 % by byl asi nedosažitelný výsledek. Pokud se budeme pohybovat v těch, v těch diskuzích, které v současné době jsou, že by třeba pro koalice byla sedmi procentní devítiprocentní podpora. Tam pochopitelně už se to třeba reálněji může rýsovat, i když u těch devíti bych stále trošku asi byl opatrný, být na místě Trikolóry, Svobodných a Soukromníků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte rozhovor na aktuální témata, dnes s politologem Petrem Justem. Jako pedagog i místopředseda rady vysokých škol máte samozřejmě přehled o dění na vysokých školách. Jak fungují v době pandemie, jak to nesou studenti?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Celá společnost prošla poměrně zásadní proměnou, po vypuknutí pandemie a nevyhnulo se to ani školství, ani vysokému školství. Je pravda, že většina informací, které o tom, jak probíhá, jak probíhá výuka, jaké, jaké problémy trápí školy v současné době. Tak se týká toho takzvaného regionálního školství. To znamená základních, středních škol, ale i vysoké školy pochopitelně bojují s tou současnou situací. Samozřejmě proměna způsobu výuky, kdy na jednu stranu samozřejmě to možná urychlilo proces modernizace, modernizace některých výukových postupů, že se daleko rychleji začaly, začaly školy zásobovat a vybavovat dalšími, dalšími moderními způsoby, další výpočetní technikou, kterou teď používají v podstatě na každodenní bázi, pro výuku, pro porady, pro konzultace, pro zkoušení a podobně. Takže určitě v tomto smyslu to byla, abychom viděli ve všem negativním i něco pozitivního, ve všem smyslu, v tomto smyslu byla ta pandemie i určitým pozitivním impulsem pro to, aby se školy modernizovaly, aby, aby se snažily dovybavovat vším tímto technickým zařízením. Ale samozřejmě ani a možná teď budu mluvit jako velmi, velmi konzervativní pedagog, ale i nadále se domnívám, že ani ta nejlepší technologie plně nenahradí ten přímý, přímý přístup pedagoga a studentů. A to nejenom pochopitelně na těch základních školách, kde, kde to školství funguje i jako jakýsi socializační faktor. Nejenom, že se tam mají děti něco naučit, ale je to i určitý prvek, který jim pomáhá v socializaci, v navazování kontaktů a podobně. To samozřejmě na té vysoké škole už tyto prvky nejsou nebo nejsou až tak silné, ale přesto zase ty vysoké školy už mají toho studenta formovat ve smyslu, ve smyslu nějakého budoucího profesního uplatnění. A tam už zase je daleko více individuálnější přístup v jednotlivých oborech. Samozřejmě musíme, musíme se dívat obor od oboru a nelze úplně všechny obory brát jako, jako ty, které vyžadují úplně stejnou fyzickou přítomnost nebo které, nebo kde ta fyzická přítomnost je, je stejně důležitá. Pochopitelně obory typu lékařské, veterinářské, ale třeba i různé potravinářské, různé související s využitím chemických laboratoří například. Ale třeba i obory umělecké, o kterých se velmi málo mluví v situaci s tím, jak vlastně fungovat v době, v době pandemie, protože oni mají zase určité specifické formy ukončení studia, nějakým absolventským představením, absolventskou výstavou a podobně. Takže i toto jsou výzvy, které, před které postavila pandemie vysoké školy. Ale i když se budeme bavit o standardních způsobech ukončování studia. Ne všechny školy mají ve svých vnitřních předpisech umožněno, aby třeba studenti, studenti odevzdávali práce, kvalifikační práce pouze elektronicky. Na některých školách stále je třeba požadavek vytištěná, vytištěná diplomová a bakalářská práce. Teď máte zavřená papírnictví, máte zavřená knihvazařství. Takže řada studentů a škol vlastně musí, musí řešit i tyto, tyto problémy. Takže je tady celá řada výzev, před kterými vysoké školy stojí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy, vaší parketou jsou tedy vysoké školy, přesto zeptám se o stupínek níž. Premiér Babiš navrhuje pro letošní maturanty takzvanou úřednickou maturitu. Nemuseli by studenti skládat takovou tu klasickou maturitní zkoušku a na vysvědčení by mohli mít známky podle průměru za své celé studium střední školy. Je to dobrý nápad?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
No, v první řadě by ten nápad měl bít prodiskutován odbornou, s odbornou komunitou, s odbornou veřejností. A měla by mu skutečně předcházet velmi hluboká odborná debata. Když jsme slyšeli o víkendu, že to snad také vyplynulo z nějaké ankety na sociálních sítí, že si to, že si to studenti přejí. Tak to je přesně to, na co jsem narážel i v rámci toho prvního bloku našeho rozhovoru, že tímto způsobem dělat politiku, může být někdy až nebezpečné. Já určitě a teď budu mluvit za sebe, teď vůbec nemluvím za Radu vysokých škol, za Metropolitní univerzitu nebo jakkoliv jinak. Já sám za sebe se vůbec nebráním tomu, aby tady proběhla diskuze o možné reformě maturit. Já sám jsem absolvoval část do školského studia v zahraničí, kde ta klasická maturita není. Takže můžu porovnávat ty zkušenosti nebo mám určité zkušenosti, které, které můžu porovnávat. Takže nebráním se vůbec této diskuzi ale skutečně by to měla být diskuze, která nepřijde přes víkend jenom proto, že něco zaznělo na sociálních sítích, nebo že se to líbí, líbí jednomu dvěma členům vlády a s ministrem školství, jestli jsem to dobře pochopil, v tomto smyslu ani žádná, žádná relevantní odborná debata na vládě nebo na úrovni nějakého třeba i menšího, menšího tělesa, ale žádná taková debata nebyla. To je, to je špatně, jak pro rozhodování, o tom jaká protiepidemická opatření zavedete, tak proto jestli ze dne na den změníte nebo rozhodnete změně, změně maturity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S politologem Petrem Justem z Metropolitní univerzity Praha věnujeme ještě poslední necelé 4 minuty situaci na Slovensku. Před rokem tehdejší poslanec a šéf strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, neboli OĽANO Igor Matovič porazil dlouholetého sociálnědemokratického premiéra Roberta Fica. Rok poté se Matovičova čtyřkoalice otřásá v základech. Pane Juste, rozkolísaly jí dodávky ruské vakcíny, kterými mnohé Igor Matovič překvapil nebo byly ty základy koalice vratké už déle?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Já bych řekl, že ty dodávky Sputniku byly takovou poslední kapkou. Ta koalice byla postavena na poměrně širokém základě. Na širokém základě, který obsahuje strany různorodého ideologického zaměření. A nejenom, že ty strany, jednotlivé strany jsou různého ideologického zaměření, ale někdy i uvnitř těch stran a jmenovitě právě uvnitř hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, jsou různé frakce. Vlastně to hnutí OĽANO. Ono vzniklo z různých, z různých představitelů aktivistů, kteří bojovali proti praktikám Ficovy vlády nebo vlád vedených stranou SMER v minulosti. Nespojovala ty dotyčné nějaká konkrétní ideologie, nějaký konkrétní programový základ. Ale většinově je právě spojovalo nějaký ten, nějaké to vymezování se vůči Robertu, Robertu Ficovi. Vůči straně SMER a vůči vládě vedené stranou SMER. Takže i v rámci hnutí OĽANO máme celou řadu různých názorových, ideologických, ideologických proudů. Je to velmi fragmentované. Už v minulosti, v minulých funkčních obdobích, kdy hnutí OĽANO bylo opozičním hnutím. Tak jeho poslanecký klub se vlastně v obou těch funkčních období, kdy tam OĽANO byl jako opozice, tak v obou funkčních období se ten klub rozpadl. A mnozí předpovídali už před volbami 2020, že ať už vyhraje nebo, nebo nevyhraje to hnutí OĽANO může i nadále čelit takovýmto podobným dezintegračím tendencím. No a potom, když se to promítneme na, na úroveň vlády jako celku a připočteme k tomu ještě ty další subjekty, tak skutečně ta fragmentace současné slovenské vlády je poměrně ve /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou teď další možnosti vládnutí? Hovoří o rekonstrukci vlády, odchodu premiéra nebo odchodu ministra zdravotnictví.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Když začnu od konce, sám premiér Matovič odmítl, že by sám odcházel. Stejně tak odmítl, že by odvolal ministra, ministra zdravotnictví. Zatím to vypadá, že se situace po tom bouřlivém minulém týdnu alespoň načas uklidnila. Ale je to, je to, řekl bych pořád klid před bouří, když použiju tohoto příměru. Pořád strana pro lidi, která vznikla z podnětu bývalého prezidenta Kisky, tak Svoboda a solidarita okolo vicepremiéra Richarda Sulíka jsou ne úplně spokojeni s tím, jakým způsobem Igor Matovič, Igor Matovič v současné době funguje. A to nejenom kvůli tomu Sputniku. On Igor Matovič jak sám ostatně ostatní si připouští, je občas taková neřízená střela. On sám, když nastupoval do funkce premiéra, tak říkal, že by měl asi trošku učinit svoje rozhodnutí předvídatelnějším. Takže i toto mu vytýkají, takže uvidíme, stále, stále ten klid, který v současné době se zdá, že, nebo že, že, že byla zažehnána nějaká krize, tak je to klid, který ale může velmi brzo zase přepuknout, propuknout v nějakou bouřku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to viděl politolog Petr Just, vedoucí katedry politologie anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas i postřehy. Mějte se hezky, na slyšenou.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude molekulární imunolog Václav Hořejší. Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.