Přepis: Jak to vidí Petr Just – 5. září 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a celý nový týden přeje Zita Senková. Je tady pravidelný čas na rozhovor v souvislostech. Mým hostem je Petr Just, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Buďte vítán, dobrý den.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Dobré dopoledne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vláda Petra Fialy ustála první hlasování Sněmovny o vyslovení nedůvěry a čelila také první velké demonstraci. Jak a čím kabinet uklidní nespokojené občany? Je sobotní demonstrace předzvěstí opravdu horkého podzimu? Může energetická krize vést k ohrožení politického systému, jak se domnívám ministr spravedlnosti Blažek? Co nebo kdo vyvede Slovensko z politické krize. To jsou naše témata, přeji nerušený poslech. Na 70 tisíc lidí podle odhadu policie v sobotu demonstrovalo v Praze proti vládě a žádalo její demisi. Demonstrace se nesla pod mottem Česká republika na prvním místě. Pane Juste, jací lidé na protest dorazili?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Podle informací z médií, včetně rozhovorů, které novináři dělali s jednotlivými účastníky, to byla velmi pestrá skupina. Určitě to nebylo tak, jak přicházely ty zavádějící interpretace Fialova výroku, že to byli jenom jsme prorusky orientovaní extremisté. Petr Fiala si to schytal za tento výrok, byť trošku, trošku nespravedlivě, protože on mluvil o organizátorech nikoliv o účastnících. Ale samozřejmě, když už vypustil tuto informaci o organizátorech, tak ona už v tom mediálním prostoru a zejména na sociálních sítích žila svým vlastním životem. A tam se velmi jednoduše dala hnedka upravit, že tak označil celou skupinu demonstrantů a pak už samozřejmě celý ten mediální prostor zaplnila tato interpretace. Ale jinak ta skupina byla velmi pestrá. Bezpochyby tam byli lidé, kteří, řekněme, souzní s těmi organizátory. To znamená ty, na které by seděla charakteristika Petra Fialy, ale na druhou stranu tam byla i celá řada lidí, kteří prostě se bojí toho, jak zvládnou současnou a budoucí situaci ohledně energetiky, ohledně energetické krize, ohledně svých socioekonomických možností. A ty samozřejmě určitě nebyli v každém případě těmi, kdo souzněli s těmi na na pódiu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo to tedy organizoval?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
No, tak mezi těmi organizátory byly subjekty, které se řadí do takových těch proruských, dezinformačních scén. Ale jak říkám, určitě ti kdo přišli na tu demonstraci, tak nebyli jenom zástupci tohoto, tohoto proudu. Podobné demonstrace, podobné aktivity různých opozičních subjektů nebo těch antisystémových subjektů často vyvolají pozornost nejenom těch, kdo jsou přímo spojeni stejně ideově, nebo kdo jsou na stejné ideové myšlenkové vlně, ale i těmi, kdo tam přijdou vyjádřit nějakou formu protestu. A z toho samozřejmě těží ty skupiny, které to organizují, byť samozřejmě oni nemohou automaticky předpokládat, že každý z těch 70 tisíc lidí, případně více, kdo tam byli, tak že jim třeba dají hlas ve volbách nebo že budou jejich dlouhodobými podporovateli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak by měla vláda, pane Juste, na takové demonstrace reagovat?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Já myslím, že reakce, které přicházely zejména přes sociální sítě od jednotlivých členů vlády v průběhu té demonstrace, tak už to naznačily. Oni se snažili pravděpodobně kvůli té šířené dezinterpretace toho Fialova výroku, ty svoje reakce velmi mírnit a vést je tím stylem, že vnímají situaci, ve které se lidé ocitli. Ale ty jsou a taky si sypali popel na hlavu, pokud jde o to, jakým způsobem vláda komunikuje svojí politiku zejména v té oblasti, která souvisí s řešením současné energetické krize. Já se necítím kompetentní posuzovat na kolik ta věcná rozhodnutí vlády, typu zastropování cen energií, energii, energii a podobně, na kolik skutečně pomůžou, nebo nepomůžou. Kolik to bude stát nebo nebude stát. Ostatně jsou i různé názory ze strany opozice, jestli vůbec zastropování cen bude stát něco stát, jestli stát něco bude stát a podobně, takže to si netroufám. Každopádně vláda musí a není to to, čím by byla pouze současná vláda charakteristická, ale musí zlepšit komunikaci a zejména komunikaci, která se často v tom mediálním prostoru nebo v tom PR prostoru označuje jako krizová komunikace. To je v každé krizové situaci naprosto stěžejní, aby informace, které vláda dává občanům, byly jasné, srozumitelné a hlavně vystihovaly nějakou naději, ale v tomhle bohužel ani ty předcházející vlády nebyly příliš dobré. Vzpomeňme na komunikaci předchozí vlády v době covidu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem tu sobotní protivládní demonstraci v Praze si všimli i v Rusku. Informovaly o tom například státní agentury TASS nebo Ria Novosti. Jak napsal server Novinky.cz. TASS k protestům napsal, že by v České republice mohlo dojít k událostem srovnatelným s listopadem 1989. Pane Juste, je ta sobotní demonstrace a jak už jste popsal tu pestrou směsici lidí, kteří se jí účastnili, řekněme, předzvěstí nějakého horkého podzimu?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Podzim dozajista bude horký, a to i zejména, protože tato demonstrace přišla tři týdny před volbami. Volbami, které sice a teď nechci, aby to znělo jako, jako nějak, že podceňuju ty volby, ale to je politologický termín. Volbami, které jsou takzvaně druhořadé, volby druhého řádu, které oproti volbám prvního řádu nevedou k ustavení vlády. Volby prvního řádu máme sněmovní. Ty proběhly, na jejich základě vznikla vláda. No a v mezidobí vládnutí, v mezidobí těchto vždycky dvou prvořadý voleb probíhá celá řada voleb, které mají v politologii ten termín, druhořadé volby, volby druhého řádu. Ty sice přímo neovlivní vládu, ale mohou jí ovlivnit nepřímo. Vydají nějakou, nějaké vysvědčení, v podstatě čtvrtletní vysvědčení, když to tak řekneme, protože vláda bude v době, v době voleb zhruba ve čtvrtině svého působení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Necelý rok.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Ano, bude to nějaké, v uvozovkách, čtvrtletní vysvědčení, bude to i třeba nějaká žlutá karta, kterou voliči vystavují. A zase není to něco, co by bylo specifické pro tyto konkrétní volby, které nás čekají. Ty volby v mezidobí vždycky byly určitou formou zpětné vazby, zrcadla, které ta vláda dostala. A nejenom vláda, ale tady bude určitě zajímavé, jak se ty výsledky promítnou do pozice jednotlivých politických stran. Dlouho jsme tady diskutovali otázky související s hnutím Starostové a nezávislí. Hnutí, které vyrostlo na komunální úrovni. Teď budou komunální volby, doména hnutí STAN. A uvidíme, jak vlastně voliči skrz podporu nebo nepodporu hnutí STAN vlastně ukáží, jak se třeba, jak jsou spokojení se způsobem, jakým se hnutí Starostové a nezávislí vyrovnali s těmi nedávnými problémy. No a pochopitelně i to, co se děje v současné době v souvislosti s energetickou krizí, v souvislosti se snahami odstřihnout se od závislosti na Rusku a podobně. I to bude hrát svoji roli v těchto volbách, přestože nebudou mít přímou vazbu na, na vládní stabilitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná ještě se vrátím krátce k tomu výroku nebo hodnocení premiéra Fialy, že za tou akcí na Václavském náměstí v sobotu stály proruské síly. Podle ministra vnitra Rakušana je, cituji, rozkol společnosti, jeden z hlavních cílů hybridní války, které čelíme, nesmíme ho dopustit, tolik citace Víta Rakušana. Co dělá, pane Juste, vláda proto, aby se tak nestalo?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
No, ono to, co dělá, tak zároveň vyvolává dost silnou kritiku ze strany, ze strany opozice. Tady mám zejména na mysli ustavení toho zmocněnce pro boj s dezinformacemi, který působí při úřadu vlády. Na ministerstvu vnitra fungoval nebo předpokládám, že stále ještě funguje ten tým, které, který také má, má za cíl bojovat s těmi hybridními hrozbami, který působí na sociálních sítích, kde se snažíme ověřovat určité informace, které přicházejí z těch hlavních, z těch hlavních zdrojů, které šíří dezinformace. Takže zatím to jde touto cestou. Samozřejmě na, v úvahách vládních představitelů se objevují i některé návrhy na legislativní ukotvení toho boje s dezinformacemi. I to ale bude poměrně citlivé téma, protože opět se stane rozbuškou ve vztazích mezi vládou a opozicí. Bude se opět hodně, hodně ze strany opozice zmiňovat, že je to nějaký pokus o cenzuru a podobně. Takže to téma není jednoduché pro žádnou vládu, která, která je u moci. A myslím si, že i předcházející vláda, která bojovala s covidem, viděla moc dobře, jak vlastně šíření dezinformací pak nebo různých neověřených informací komplikuje její práci, pokud chce řídit zemi v krizové situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V Evropě se začíná kvůli cenám energii mluvit o hrozby sociálních nepokojů. Dokonce ministr spravedlnosti Pavel Blažek se obává, pokud by se nevyřešila ta krize v energetice, tak je podle něj ohrožen politicky systém této země. Cituji, nemuselo by dojít pouze k pádu jedné vlády, ale mohlo by dojít k něčemu, co schválně dramaticky nazvu něco jako revoluce a zdaleka ne u nás. Prohlásil ministr Blažek. Pane Juste, na kolik je z vašeho pohledu reálné to nebezpečí radikalizace části české společnosti?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Vždycky v minulosti kdykoliv kterákoliv země čelila vážným sociálním, ekonomickým problémů, tak to vedlo k radikalizaci společnosti. A proto není radno podceňovat ani ty současné situace. Nechci to přirovnávat třeba k dvacátým a třicátým letům velké hospodářské krizi. Ale já tím jenom chci říct nebo ukázat, že ta socioekonomická základna, socioekonomický, socioekonomická síla lidí, společnosti to, kde se, kde se pohybují na nějakém, nějakém ekonomickém žebříčku, tak je, ovlivňuje jejich voličské rozhodování, ovlivňuje jejich chování a právě často to nemusí skončit jenom právě u voličského rozhodování, u toho komu dají hlas ve volební místnosti, ale často to pak může přerůstat i třeba v nějaké další třeba i násilné akce. Zatím a buďme rádi, zatím k násilným akcím nedochází. I ta demonstrace o víkendu byla poklidná, což je samozřejmě nutno ocenit. Občané legitimně vyjádřili nějaký svůj názor, se kterým můžete, nebo nemusíte souhlasit. Vyjádřili ho najevo, najevo poklidným způsobem. Nedošlo k žádným potyčkám, takže to je určitě jedno v uvozovkách z pozitiv toho, toho, co se zatím děje. Ale samozřejmě, pokud ta situace se bude prohlubovat a určitě bych souhlasil s tím, že to není jenom otázka České republiky, tak není vyloučeno, že by mohlo do budoucna se radikalizovat občanské to občanské, ten občanský protest by se mohl radikalizovat a vést třeba k nějakým násilnějším akcím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jste ve společnosti Českého rozhlasu, ptám se politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha. Opozici se minulý týden podle očekávání nepodařilo vyslovit vládnímu kabinetu nedůvěru. Pětikoalice má 108 členů, opoziční tým pouze 92. Hlasování ve Sněmovně předcházela 23 hodinová debata. Co jsme se dozvěděli, pane Juste, k čemu to bylo dobré?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Já myslím, že nic extra nového jsme se nedozvěděli vzhledem k tomu, že průběh a i výsledek podobných hlasování je vždycky s velkou pravděpodobností očekávatelný. Zatím jsme měli jenom jedno překvapivé hlasování, i když tam se trošku dalo čekat v tom roce 2009, že, že to třeba zaskřípe a vláda, vláda měla důvěru hodně na vážkách. Nicméně teď se dalo víceméně očekávat, jaký to bude mít průběh, jaký to bude mít výsledek. Samozřejmě jedna věc je, co zaznívalo poté obsahové rovině. Tam jak jsem říkal, asi nelze příliš, příliš říct, že by bylo něco překvapivé. Trošku mě překvapila, řekněme, úroveň, formální úroveň některých, některých projevů, zejména to bylo vidět u projevu, toho prvního projevu Andreje Babiše, který byl hodně chaotický, bych řekl, hodně skákal od jednoho k druhému, hodně emotivní až ten konec to bylo vidět, kdo to sledoval v televizi, že ten konec vlastně přečetl z papíru slovo od slova. To znamená tam mu to někdo napsal, aspoň ty věty dávaly nějaký smysl a měly hlavu a patu. Formálně, nemluvím teď o obsahu, mluvím čistě o formě. Ale jinak v průběhu toho vystoupení co vystupoval televizi, to v podstatě on tak jako otevíral různá témata, skákal od jednoho k druhému. Samozřejmě, že byly věci, které, které tam zazněly a člověk se nad nimi trošku musel, nechci říct pousmál, možná spíš zakroutit hlavou, protože když, když Andrej Babiš tam říkal, jak připravil této vládě předsednictví České republiky v radě Evropské unie a vláda pak přišla a mohla ho realizovat. Tak samozřejmě ten, kdo má paměť delší než k tomu, co měl dneska ráno k snídani, tak ví, jak Andrej Babiš velmi pohrdavě, když byl premiérem, mluvil o institutu českého předsednictví jako o nějaké, nějakém drahé, drahé žvanírně s chlebíčky. Chtěl na to dát málo peněz, potom až couvnul, když mu, když to doznalo určité kritiky. A teď jako přichází a říká, já jsem vám to připravil a vy jste si k tomu přišli. Takže některé věci byly překvapivé, ale většina samozřejmě nepřekvapila. Bylo to hodně děláno jako oslovení svých vlastních voličů před volbami i to, že to přenášela televize bez jakéhokoliv přerušování, tak také svědčilo o tom, co bylo vlastně hlavním smyslem toho, toho daného, toho, té dané události. Na druhou stranu ukázalo to, že v České republice fungují klasické demokratické mechanismy. Opozice má legitimní právo vyvolat taková hlasování. Každá vláda, ať se jí to líbí nebo ne, musí na to být připraven.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co říkáte tomu dlouhému seznamu poslaneckých omluvenek? To vás asi nepřekvapilo?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Nepřekvapilo, v podstatě většina, většina poslanců, co jsme i viděli takhle záběry, vždycky kamera ukázala, ukázala sál, tak i když nebyla omluvena, tak třeba v tom sále nebyla. Byly třeba jinde v prostorách Poslanecké sněmovny. Nicméně ta schůze probíhala, vždycky tam byl někdo, kdo řečnil. Vždycky tam byl alespoň jeden člen vlády, aby teda byla splněna podmínka a schůze nebyla přerušena. Dalo se taky víceméně očekávat, že to bude mít takovýto průběh, včetně toho, že ti iniciátoři, kteří to iniciovali, tak prostě odříkali si svůj projev a odešli a pak se třeba vrátili ráno říct ještě nějaký, něco nového.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co se týče té samotné délky teda rozpravy nebo té debaty.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Myslím, že na toto už jsme si v posledních letech docela zvykli, že se podobné, podobné schůze jedou v podstatě nonstop přes noc. Hlasuje se i o tom, že se pojede, pojede nadále. Politici s velkou pravděpodobností to chtějí tedy spíše všechno koncentrovat do, do jednoho, do jednoho časového úseku. Byť to bude dlouhé, ale bude to, bude to sfouknuto během, během jednoho sezení a nebudou se scházet druhý, třetí den, vždycky jenom na nějakou tu příslušnou hodinu od do myslím, že už jsme si zvykli v těch minulých letech, že k tomu takto docházelo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Igor Matovič, slovenský ministr financí včera dopoledne na sociální síti napsal, cituji, mafie už dala chladit šampaňské krystal SAS. V pondělí povalí už třetí demokratickou protikorupční vládu, které byla součástí. Šéf OĽANO evidentně zůstává, pane Juste a vláda jde do menšiny.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Vláda jde do menšiny, jestli to bude hned automaticky znamenat její povolení, to bych si netroufl v současné době předvídat, protože sama o sobě, sám o sobě menšinový status vlády, pokud není změna z té většiny na menšinu doprovázena ještě třeba hlasováním o vyslovení nedůvěry, tak ještě neznamená, že ta vláda, že ta vláda jde, jde od válu. Samozřejmě v momentě, kdy vláda bude menšinová, tak bude neustále v ohrožení toho, že může každý den skončit. Ale neříkal bych to, že k tomu dojde, že k tomu dojde automaticky. Na druhou stranu Igor Matovič má někdy tendenci trošku přehánět věci. Takže ten jeho, ten jeho status na sociálních sítích mě příliš nepřekvapuje. Na druhou stranu zas bohužel skutečně má tuto pověst, už z minulosti stál za pádem vlády Ivety, Ivety Radičové. A v podstatě se teď není co divit, že jejich současní stále ještě teda chvilku koaliční partneři, ale brzy tedy asi konkurenti budou tento prvek v jednání a chování SAS asi neustále opakovat a upozorňovat na ni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Strana Svoboda a solidarita pana Sulíka, jak si podělí nyní vlastně tato ministerstva, ty jednotlivé rezorty?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Ve slovenských médiích je celá řada spekulací, nejenom o to, jak se ty rezorty podělí mezi stranami, těmi které zůstávají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Ve vládě, ale i mezi jednotlivými lidmi. Na druhou stranu nic oficiálního ještě, ještě nezaznělo. Navíc jsou tam i určité, určité snahy premiéra Hegera udržet ve funkci například ministra zahraničních věcí pana Korčoka. Pan Korčok tam sice je jako nominant strany SAS, ale on je dlouholetým kariérním diplomatem. Vystřídal několik, několik klíčových postů v diplomacii včetně toho, že byl velvyslancem v Německu, velvyslancem ve Spojených státech amerických a podobně za různých vlád. Nicméně podle informací, které zaznívají, pan Korčok má v současné době spíš asi politické ambice. To znamená, chtěl by si vyměnit dres profesionálního kariérního diplomata za dres politika, a to právě v barvách strany SAS. Takže s velkou pravděpodobností se dá očekávat, že i on společně s ostatními ministry za SAS podá, podá demisi. Ale snaha, nejenom ale zejména ze strany premiéra Hegera udržet pana Korčoka ve funkci, tam je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ministr školství Gröhling už potvrdil, že dnes podá demisi. Myslíte, pane Juste, že jsou předčasné volby na Slovensku tato jedna z variant řešení této vážné politické krize, jsou už ze stolu definitivně?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Ze stolu nejsou, stejně jako jsem říkal, že v momentě, kdy se vláda stane menšinovou, tak v podstatě neví, jak dlouho bude ve funkci. Neví, kdy se někdo rozhodne vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry. Stejně tak je to i s možným vyvoláním, vyvoláním předčasných voleb. Na Slovensku už několikrát předčasné volby byly vyvolány právě jako důsledek, důsledek vyřešení politické krize. Byly vyvolány způsobem, který, který zahrnoval hlasování parlamentu o zkrácení funkčního období. Navíc nyní je, nyní je iniciativa ze strany, ze strany SMERu, sociální demokracie, na vypsání referenda o předčasném ukončení tohoto funkčního období Slovenské národní rady a vyvolání předčasných voleb. Už byla předložena prezidentce, protože tam ta iniciativa, aby bylo vypsáno referendum, tak u nás to referendum vyhlašuje prezident, prezidentka na základě iniciativy, která přijde mimo jiné od voličů. To znamená strana SMER tady vyvolala nějakou voličskou iniciativu a nyní tedy v prezidentském paláci procházejí formální náležitosti té iniciativy a pak rozhodnou po možné konzultaci s ústavním soudem, což Ústava dává prezidentce toto právo, obrátit se na Ústavní soud, aby posoudil, zda je to hlasovatelné to dané, ta daná věc v referendu. Takže i po možné konzultaci s ústavním soudem pak prezident rozhodne, jestli vypíše, nebo nevypíše referendum o ukončení funkční, předčasném ukončení funkční období a vypsání předčasných voleb. Takže nejenom tou cestou parlamentní k tomu může dojít, ale může k tomu dojít i cestou referenda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste se zmínil o prezidentce, jakou roli hraje vůbec Zuzana Čaputová ve slovenské politice?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Pokud jde o její zapojení do té současné krize, vydala prohlášení, ve kterém, ve kterém se snažila spíše přimět jednotlivé aktéry k tomu, aby, aby jednali racionálně konstruktivně. Pozvala si předsedu vlády a předsedy, předsedu parlamentu na schůzku do prezidentského paláce. Ale zatím nedala najevo, jak budete postupovat v případě třeba podání demise těch ministrů. Ani zatím nedala najevo, pokud se nemýlím, jak bude postupovat v případě té iniciativy o vypsání referenda o předčasných volbách. Takže zatím, zatím konkrétnější informaci o jejich možných dalších budoucích krocích v této, v této současné vládní krizi nemáme. Teď pravděpodobně stejně jako zbytek slovenské veřejnosti vyčkává, jak dopadne ještě dnešek, protože do dneška si dali právě ti dva koaličních, stále ještě koaliční partneři OĽANO a SAS čas, aby dořešili případné neshody ohledně vlastního, ohledně společného soužití ve vládě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co když se, pane Juste, přece jenom navzdory všemu dočkáme nějakého zvratu, který teď.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Krátce před devátou, kdy vysíláme živě, netušíme.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Možné je samozřejmě všechno, i když to, že už ministr školství, jeden z reprezentantů SAS dneska ráno potvrdil, že rovněž podává demisi. To znamená, už je druhým ministrem, který to potvrdil. Ministr Sulík už v minulém týdnu podal demisi, tak už je velmi pravděpodobné, že strana z té vlády nakonec odejde. Na druhou stranu, dokud to nebude definitivní takto nebo dokud nepodají demisi všichni a dokud tedy SAS oficiálně jako celek neodejde z vlády, tak samozřejmě není definitivní vůbec nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo z celé situace nejvíce profituje?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Myslím, že opozice, opozice vždycky nejvíce vyhovuje, pokud dochází k nějakému hašteření ve vládě. To není fenomén Slovenska, to myslím, vidíme, vidíme všude. Navíc, pokud se vláda díky tomuto odchodu strany SAS stane menšinovou, opozice může spoléhat třeba na hlasy SAS při, při možném vyslovení nedůvěry. Takže opozice, jednoznačně Robert Fico, jeho strana SMER a Petr Pellegrini a jeho strana Hlas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak vidí situaci na Slovensku a samozřejmě také v České republice, o které jsme mluvili vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.