Přepis: Jak to vidí Petr Just – 25. července 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a celý nový týden přeje Zita Senková. Je tady pravidelný čas na rozhovor v souvislostech. Mým dnešním hostem je politolog Petr Just, dobrý den, vítejte.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vedoucího katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha se zeptám například na návrh obnovit povinnost ministrů a jejich náměstků, prokázat se čistým lustračním osvědčením ještě před jmenováním do funkce. Hovořit chceme také o politické pubertě i o schopnosti dohodnout se. Přeji nerušený poslech. Vít Rakušan na sobotním mimořádném sněmu hnutí Starostové a nezávislí obhájil post předsedy, protikandidáta neměl. Byl to, pane Juste, přelomový sněm, přinesl zásadní změnu,

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Zásadní zatím v té kvantitativní rovině, protože byla obměněna většina toho nejužšího vedení. To je šestičlenné celkem a jak víme, mandáty obhájili pouze dva členové. Jednak už vámi zmiňovaný předseda Vít Rakušan a jedním z místopředsedů zůstal i Jan Farský. Nicméně většina nového vedení nebo většina vedení hnutí STAN je nová. Takže v tomto rozměru nebo v tomto ohledu ten sněm přelomový byl. Teď ale samozřejmě důležitější bude ta kvalitativní změna. To znamená, jestli se promítne proměna personálního obsazení vedení i do toho, že hnutí STAN začne obnovovat svoji, svoje jméno, které teď v důsledku několika kauz vlastně už od voleb kauz, které se v médiích objevily a pak samozřejmě tou kauzou největší, která přišla v červnu, kauza Dozimetr spojená s bývalým náměstkem primátora Prahy Petrem Hlubučkem. Jestli se tedy podaří hnutí STAN nastartovat nebo udělat restart a obnovit důvěru veřejnosti, protože čísla, ta první čísla zatím mluví o tom, že veřejnost vnímá teď hnutí STAN, STAN mnohem kritičtěji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vít Rakušan už před sobotním sněmem řekl, že je zapotřebí hnutí očistit. Byl ten sněm, lze ho považovat. Pane Juste, třeba za takový první krok tímto směrem, vy už jste to vlastně naznačil, že tím narychlo svolaným sněmem reagovalo hnutí mimo jiné na tu korupční kauzou spojenou s pražským dopravním podnikem?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Já bych dokonce řekl, že to nebyl první krok, že už to byl několikerý krok v řadě, protože hnutí STAN, a to není v českých poměrech úplně běžné, poměrně rychle reagovalo na vypuknutí kauzy Hlubuček. Ať už šlo o nějakou, řekněme, nějaké vyjádření, nějaká rétorická vyjádření, prohlášení směrem právě k té kauze panu Hlubučkovi a všem aktérům spojených s tou kauzou, tak i konkrétního, konkrétního vyvození politické odpovědnosti u některých představitelů STAN. Takže první kroky už nastaly. Určitě to byla ta, ta rychlost a možná i pro někoho, kdo je zvyklý spíš na hroší kůži politiku, ta nečekaná rychlost už byly ty první kroky, to už přišlo před sněmem. No a teď přišel další krok, ale jak jsem říkal před chvílí, přestože hnutí STAN zareagovalo už na vypuknutí té kauzy poměrně rychle a razantně na české poměry nezvykle razantně, tak přesto ty preference šly dolů. Takže teď byl učiněn další krok. Asi nemůžeme očekávat, že tento další krok bude, bude spásný, že automaticky hned začnou preference stoupat, protože vidíme i z minulosti, že i velmi otevřené postavení se vůči těm problémům ještě nemusí automaticky znamenat, že voliči se začnou, začnou vracet. Úkol pro nové vedení na příští týdny a měsíce a to, jestli se jim to daří, nebo nedaří, jestli ten, jestli voliči uvěřili očistě hnutí STAN, to vlastně uvidíme už za pár měsíců, protože budou komunální volby, což jsou volby nebo ta komunální úroveň je něco, co je vlastně základem fungování a od začátku hnutí STAN bylo základem fungování právě Starostů. Odtud vzešli, tady mají nejsilnější pozici nebo měli doposud nejsilnější pozici a právě na tom se ukáže na, na výsledku komunálních voleb se ukáže, na kolik si tu pozici byli schopni udržet nebo nakolik pořád ještě cítí hořkost a dopad té kauzy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V projevu delegátům pan Rakušan mimo jiné uvedl, že STAN je obětí vlastní nezkušenosti a politické puberty a omluvil se jak delegátům tak i voličům za skandály. Má, či nemá pane Juste, hnutí, dostatek zkušeností, jak dlouho vůbec politici zrají nebo dospívají, kdybych zůstala u toho jaksi přirovnání s pubertou.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
No, jestli dobře počítám, tak hnutí STAN teď dosáhlo dospělosti, protože vzniklo sice tak, jak ho známe v roce 2009, ale navazovalo na hnutí Nezávislí starostové pro kraj, které vzniklo v roce 2004. Takže teď je mu 18 let, když počítáme i tedy tu předchůdkyni, na kterou navazuje. Takže určitě je čas na to dospět, ovlivnit samozřejmě svoji vlastní, svoje vlastní fungování, přizpůsobit tomu své vlastní fungování, svojí vlastní organizační strukturu profesionalizaci, o které ostatně Vít Rakušan mluvil v tom projevu taky několikrát, že je potřeba hnutí více profesionalizovat. Jak už jsem naznačil, toto hnutí začínalo a svoji doménu dlouho mělo na komunální a krajské úrovni. Přece jenom ta komunální úroveň je více roztříštěnější, to znamená, tady chybělo nějaké silné centrální pouto, silné centrální vedení. Hnutí STAN dlouhodobě na té centrální úrovni buďto přítomno nebylo, anebo bylo přítomno vždycky ve spojení s nějakým jiným partnerem ve volbách 2010 a 2013 šli, šli do sněmovních vlastně na kandidátce TOP 09, takže nefungovali v podstatě jako nějaký svébytný na celostátní úrovni, jako nějaký svébytný samostatně fungující profesionální orgán i společný poslanecký klub měli. Až v roce 2017 vlastně začali objevovat to samostatné působení, kdy se dostali poprvé jakožto samostatná politická strana, byť skončili jako úplně nejmenší subjekt, ale pořád ještě skončili v Poslanecké sněmovně a mohli začít poprvé pracovat na nějaké vlastní, na nějakém vlastním celostátním řízení. Takže dospívají k tomu postupně a teď, když zůstaneme u těch metafor toho vývoje lidského života, dosahují dospělosti i věkově, tak je to samozřejmě čas na zamyšlení, jak dál, jak profesionalizovat vnitřní chod strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Po jakém způsobu politiky podle vás prahne nebo touží tuzemský volič?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Myslím, že už není důležitá úplně ta ideologická stránka. Ukázalo se to v několika předcházejících volbách, kde voliči většinově preferovali subjekty, které nebyly sice pevně ukotvené v nějakých ideologických škatulkách. Preferovali subjekty, které buď to byly schopny se rozkročit mezi třeba více ideologických proudů, anebo se k těm ideologickým proudům stavět velmi, velmi volně. Anebo protože teď je období nejenom v České republice, kdy mají úspěch hnutí, která se vůbec nehlásí k jakýmkoliv ideologiím. Tady samozřejmě narážím třeba na hnutí ANO, které jdou, kdybychom za ideologii považovali flexibilní pragmatismus, tak by to bylo možná ta ideologie, ale jdou skutečně po pragmatismu, na to pochopitelně slyší. Slyší lidé jako Andrej Babiš a podobně, kteří říkají, my chceme napravovat, napravovat to, co tady ty předcházející vlády zanedbaly. Nás nezajímá, jestli je to pravicová, levicová, konzervativní nebo liberálně nebo socialistická politika. Prostě ten, ten praktický rámec a myslím si, že starostové k tomuto mají docela blízko. Vzhledem k tomu a zase už poněkolikáté v našem rozhovoru odkazuju na jejich původ, který je na komunální úrovni, kde vlastně ideologie nehrajou příliš velkou roli. To vidíme i na tom, které subjekty jsou schopny spolupracovat na komunální úrovni. Často to jsou subjekty, které si na celostátní úrovni nemůžou přijít na jméno, ale na komunální úrovni pracují společně ve společných radničních koalicích, protože řeší praktičtější problémy a ne problémy v uvozovkách velké, velké politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje vedoucí katedry politologie anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Ministerstvo vnitra navrhlo novelu lustračního zákona, podle které by ministři a jejich náměstci měli povinnost prokázat se čistým lustračním osvědčením. Podle šéfa rezortu Víta Rakušana bylo zrušení této povinnosti nesprávné. Co o tom soudíte?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Beru to spíš jako symbolickou rovinu jako něco, čím Česká republika chce ukázat, že se vyrovnává s minulostí. Dneska už fakticky bych nepovažoval, že by to bylo, byla nějaká hrozba fakticky, pokud někdo nemá čisté lustrační dosvědčení, myslím hrozba pro třeba národní bezpečnost a podobně. Takže beru to spíše jako součást diskuze, která se dnes vede, ale spíše v té symbolické rovině, že už bychom měli 30 let po, 32 let po, po změně režimu, že už bychom měli tíhnout k tomu, aby nastupovali politici, vůbec nezatížení tou minulostí. Ostatně vidíme to i v časté diskuzi ohledně různých prezidentských kandidátů, ale viděli jsme to právě i v diskuzi ohledně lidí vstupujících do těch exeku, do jiných exekutivních funkcí, například právě do vlády. Hodně se to diskutovalo právě společnost nás, ve spojitosti s nástupem Andreje Babiše do vlády, kdy ta povinnost byla tedy zrušená. Teď, teď je tady snaha to obnovit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak hodnotíte záměr vlády zavést korespondenční volbu prezidenta poslanců. Kabinet Petra Fialy liboval, že se tu změnu pokusí prosadit už pro lednovou volbu prezidenta, kvůli tvrdému odporu opozice se to nejspíš nepovede nebo je to ještě reálné?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Když už jste zmínila i roli opozice v této věci, tak já připomenu ještě jednu věc, ona to měla v programovém prohlášení už předcházející vláda, respektive obě předcházející vlády, jak ta jednobarevná vláda Andreje Babiše, která hned po volbách 2017 vznikla, ale nedostala důvěru. Tak potom ta, která byla rozšířena i o sociální demokraty. Já tím zdůrazňuju, že i hnutí ANO původně preferovalo zavedení korespondenční volby. Dokonce tehdy to bylo, bylo zvažováno, že už pro parlamentní sněmovní volby 2021 by se to mělo konat, nakonec k tomu nedošlo. Spíš samozřejmě začal Česká republika řešit věci tehdy související s covidem, ale co jsem zaznamenal právě výroky ve veřejném prostoru, tak hodně politiků, včetně politiků tehdy vládního hnutí ANO změnilo názor na korespondenční volbu v souvislosti s děním ve Spojených státech amerických v souvislosti s volbami v roce 2020. Byť samozřejmě to beru možná jako trochu účelově vytažené, protože ta korespondenční volba ve Spojených státech amerických už funguje víc než 150 let a problém nastal jenom teď, když jeden z kandidátů, který prohrál, tak na tom postavil vlastně obvinění z falšovaných voleb. Takže beru to spíš jako určitou účelovost. Každopádně teď se zdá, že to téma asi, nebo že korespondenční volba pravděpodobně nestihne být zavedena do těch, do těch nejbližších voleb, které nás čekají, kterých by se to mělo týkat. To znamená těch voleb prezidentských, ono se to totiž nemělo týkat komunálních a senátních jenom prezidentských a sněmovních. Tedy těch nejbližších, kterých by se to mělo týkat s velkou pravděpodobností nestihne. Každopádně vláda to současné vládní strany to už v minulém funkčním období z pozice opozičních stran navrhovali, neprošlo to. Předpokládám, že se k tomu ještě v průběhu funkčního období vrátí, ale jak jsem říkal před chvílí, nepředpokládám, že by se to stihlo do prezidentských voleb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Půl roku před těmito volbami si pohodlný náskok alespoň podle průzkumu agentury Ipsos stále udržují expremiér Andrej Babiš a bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel. Předsedu hnutí ANO by nyní v prvním kole volilo podle průzkumu bezmála 32 % voličů. Pavel by oslavil necelých 24 % voličů. Desetiprocentní hranici podpory by poprvé překročila bývalá rektorka Danuše Nerudová, která boduje zejména u mladých voličů. Andrej Babiš, jak víme, nicméně stále zatím oficiálně neoznámil, zda se do boje o post hlavy státu pustí. Nedávno avizoval v jednom rozhovoru tuším pro deník Právo, že tak chce učinit 4. listopadu. Jak se díváte na i toto zjištění respondentů, co se týče boje o Hrad.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Ta první dvě jména jsou víceméně stálicí už několika výzkumů nezávisle na sobě prováděných různých agentur. Takže tam víceméně žádné překvapení není. To, co bylo překvapivé, bylo vyskočení Danuše Nerudové. Vy jste zmiňovala její, její podporu zejména u mladých. Už jsem totiž zaznamenal, že se právě hodně v médiích zdůrazňuje to, že vlastně, by byla zvolena, by byla vůbec nejmladší, nejmladší prezidentkou. Samozřejmě kromě toho, že se často zmiňuje příměr třeba s Čaputovou ohledně, ohledně toho, že to byla první žena prezidentka. Ale co jsem zaznamenal jako nový prvek, že se zdůrazňuje hlavně to její mládí, že by to byla, že by to byla nejmladší prezidentka. Tím pádem vlastně to i řada, řada lidí, když jsme tady před chvílí mluvili o diskuzi, o diskuzi komunistické minulosti a jak moc zohledňovat komunistickou minulost u kandidátů dneska, tak u ní pochopitelně vzhledem k jejímu, k jejímu věku vlastně žádné pochybnosti o komunistické minulosti nejsou. Ona sama to v jednom rozhovoru dokonce řekla samozřejmě vzhledem k tomu, kolik jí bylo v roce 89, ani nemohla před rokem 89 být v komunistické, komunistické straně aktivní. Ale ona to samozřejmě brala jako určité, určitou připomínku nebo vstup do té diskuze, která se vede právě okolo těch prvních dvou kandidátů, kteří mají ten stejný handicap, to znamená komunistickou, komunistickou minulost. Co mě trošku překvapilo je, že čekal jsem trošku vyšší čísla, že začnou stoupat panu Středulovi. A Josef Středula podle mě má potenciál vytěžit hodně z té současné socioekonomické situace jakožto čelný představitel odborů. On se sice Andrej Babiš hodně tváří, že po vypadnutí sociální demokracie ze sněmovny jsou oni, hnutí ANO a on tím hlasem sociálně demokratických voličů, ale trošku jsem si říkal, jestli sociálnědemokratický volič bude tohle vnímat autenticky, že zrovna Andrej Babiš se bude hlásit, že zastupuje jejich zájmy. To bych spíš viděl, že, že budou, že budou jako autentičtějšího reprezentanta zájmů sociálnědemokratických voličů a vůbec levicových voličů budou vidět Josefa Středulu, takže tam mě to zatím překvapujou ta nízká čísla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Paní Nerudová je ročník 1979 jenom /souzvuk zvuků/. Já myslím, že snad i ne, že můžeme i musíme, když hovoříme o kandidátech. Mimochodem bývalý rektor Univerzity Karlovy biochemik Tomáš Zima ten zaparkoval na pražském náměstí míru retro sanitku. Petr Pavel, ten zase vyplul na nafukovacím člunu, zahájil plavební sezónu /souzvuk zvuků/.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Nafukovací člun našich prezidentů jsou symbolické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Docela se to rozbíhá ta kampaň, co myslíte?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
No, já spíš reaguju na nafukovací člun, to jsem ani nevěděl, se musím přiznat. To mně, to mně vypadlo, ale já to spíš srovnávám s nafukovací, s oblíbeností nafukovacího člunu současného prezidenta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem to členství někdejší v KSČ, je to teda nebo byl by to pro voliče nebo teda pro toho kandidáta handicap, jak jste řekl?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Z pozice voličů si myslím, že to handicap není. To ostatně ukazují průzkumy. Tím, že se na prvních dvou místech drží kandidáti, kteří mají přiznanou komunistickou minulost. To, že jsme tady měli premiéra, premiéry, kteří měli komunistickou minulost, tak to ukazuje a vítěze voleb, tak to ukazuje, že pro voliče to není natolik závažné téma, aby zrovna kvůli tomu nevolili příslušného kandidáta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jste ve společnosti Českého rozhlasu, posloucháte rozhovor na aktuální témata, tam se politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha. Slovenský premiér Eduard Heger připustil, že by od září mohl být předsedou menšinové vlády a tuto možnost dokonce označil za realistickou. Pane Juste, jak vnímáte již druhou vážnou koaliční krizi na Slovensku, o co v ní jde?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Myslím, že kdybychom počítali, tak bude třeba i víc než druhá, ale pokud to bereme tak, že pokud to bereme jako krize, které vyústily v pád vlády, tak je to samozřejmě druhá vládní krize v tomto funkčním období. Celé se to točí kolem vztahu dvou lidí na té politické scéně, dvou předsedů dvou stran v koalici. Jednak Igora Matoviče, předsedu hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti překvapivého vítěze těch voleb v roce 2020, který jako kometa docela vystoupal v těch posledních týdnech, týdnech kampaně v roce 2020, ale který zároveň se ukázal po nástupu do vlády zprvu jako premiér a později tedy jako, jako ministr financí. Jako člověk, který je hodně sice na jednu stranu energický, ale ne vždycky ta energie směřuje k tomu, aby, aby, aby, aby jenom byla pozitivní, ale často to pak vede i k rozmíchávání různých sporů v rámci koalice a často právě tím terčem jeho kritiky. On Igor Matoviče je i hodně takový impulsivní, tak té impulsivní kritiky je ten druhý z těch aktérů, to znamená Richard Sulík, předseda hnutí Svoboda a solidarita, který si to nenechává líbit a oplácí mu podobnou kartou. Takže bych řekl, že ten spor má hlavně personální rovinu, než že by byla nějaká vyloženě programová rovina. Ne, že by to byla rovina programová. Ono se to čas od času do toho programu také promítne, protože tyto dva, tito dva páni se například střetli hodně v době covidu ohledně třeba nákupu ochranných pomůcek na Slovensko a kdo měl co zařídit a kdo co nezařídil. Takže ono to tak přerůstá i do toho vlastního obsahu vládnutí a obsahu politiky slovenské vlády, ale celý základ je právě v té osobnostní rovině a v tom osobnostním, v těch, v tom sporu mezi, mezi Matovičem a Sulíkem. A byl to právě Sulík, který teď dal ultimátum premiéru Hegerovi, který je v nepříjemné pozici, protože ve vládě je nadřízeným Igora Matoviče, ale ve stranické hierarchii jeho podřízeným. Takže dal ultimátum, ultimátum premiéru Hegerovi, aby odvolal z vlády Igora Matoviče, jinak odejde Svoboda a solidarita, což je to, na co pak pan Heger reagoval tím, tou předpovědi, že pravděpodobně na podzim Slovensko čeká menšinová vláda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Premiérův poradce Ivan Štulajter na stránkách slovenského Deníku N napsal a zdůraznil, že jde o jeho soukromý názor, cituji, členové vládní koalice, včetně těch, kteří jsou už jednou nohou z ní venku, mají morální i ústavní povinnost pokračovat v naplňování volebních slibů. Je to jejich práce. Dodržovat vlastní dohody, nedělat si podrazy, neponižovat se navzájem, chovat se vůči sobě slušně. Tak prosté je řešení této koaliční krize a mají ho v rukou klíčový lídři, v uvozovkách, jazyka blesků Igor Matovič a Richard Sulík. A dále. Pan Štulajter píše, když se společnost probudí na troskách koalice, žádná z dnešních koaličních stran nebude bez viny, protože selhaly základní schopnosti dohodnout chce. Pane Juste, co je, nebo by bylo teda řešením této krize?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Pan Štulajter má samozřejmě naprostou pravdu do posledního, do posledního puntíku. A řešením by skutečně bylo, kdyby oba lídři dali stranou svoje ega, protože ta ega tam hrají taky neskutečně velkou roli a řídili se podle toho nebo, nebo následovali to, co poradce premiéra říká. To je ale asi příliš idealistická představa. Nebudeme nic nalhávat, i v České republice, jsme měli různé krizové momenty ve vládě, taky by mohly být za určitých okolností vyřešeny právě následováním slov slov pana Štulajtera která, ale zároveň si vždycky vzpomenu na bonmot. Myslím, že ten bonmot říkával Karel Schwarzenberg, ale myslím, že i on ho od někoho parafrázoval, že stupňování slova nepřítel, je nepřítel, úhlavní nepřítel, koaliční partner, že koaliční partner je v jistém slova smyslu ještě, ještě horší než úhlavní, úhlavní nepřítel. Jste sice v rámci vlády za jedním stolem, jste na jedné straně té vládně opoziční barikády, máte společnou zodpovědnost za vládnutí, za naplňování vládního programu. Ale tím, že jste šli společně do vlády, tak zároveň máte k sobě blízko. Bojujete o stejného nebo podobného voliče. A ty volby nejsou jenom jednou za 4 roky, to jsou ty volby klíčové, ale v tom mezidobí vždycky i probíhá řada dalších voleb. Ostatně budeme to teď, budeme to, budeme teď toho svědky u nás, komunální, senátní a tam samozřejmě v mnoha případech jdou jednotliví koaliční partneři nebo minimálně někteří koaliční partneři proti sobě. Jsme toho svědky i u nás, jsme toho svědky na Slovensku. Na Slovensku se také blíží volby, tam budou mít krajské krajské volby. Takže ta atmosféra uvnitř vlády tím je pochopitelně také ovlivněna, tím se posiluje ten prvek toho toho určitého nepřátelství, které nám může na stranu připadá jako nepřirozené, když jsou v jednom, v jednom kabinetu, ale na druhou stranu i oni bojují o svoji budoucnost a o obraz u svých voličů a musí se nějak odlišit od koaličních partnerů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nakolik pravděpodobné by byl návrat Roberta Fica expremiéra, pokud by tato slovenská čtyřkoalice prostě skončila.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
To je dobrá otázka, Robert Fico má v současné době preference na vzestupu, i když pořád zaostává za svým bývalým stranickým kolegou Petrem Pellegrinim, který poté, co se od něj odštěpil krátce po minulých volbách v roce 2020, založil stranu Hlas, sociální demokracie, tak postupně, postupně obsadil to, to nejvyšší patro preferencí a tam se drží od té doby, je ostatně i on sám nejpopulárnějším politikem, dokonce už předstihl i Zuzanu Čaputovou. Takže spíš je pravděpodobnější, pokud by došlo třeba k předčasným volbám, že tím, kdo by se vrátil k moci, by byl Petr Pellegrini než Robert Fico. Protože on i Pellegrini si je vědom trošku problematičnosti Fica a Fico se teďka hodně radikalizuje, takže nemyslím si, že automaticky platí, že Pellegrini by do případné vlády, kdyby zvítězil ve volbách, hned pozval Roberta Fica. Myslím, že by byl trošku opatrný s přizváním Fica.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tolik předpověď politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha. Děkuji, pane Juste, za vaše postřehy, za vaše názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie MUP
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.