Přepis: Jak to vidí Petr Just – 19. dubna 2021

19. duben 2021

Hostem byl politolog Petr Just. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Jsem ráda, že jste si naladili pravidelný rozhovor o věcech, kterým se snažíme porozumět. Události posledních dní a jejich možné dopady, okomentuje politolog Petr Just, vedoucí katedry politologie anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha, dobrý den, buďte vítán.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Dobré dopoledne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věnovat se chceme samozřejmě zjištění českých bezpečnostních složek a jejich odhalení ruské stopy v případu výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014, budoucnosti KSČM v jejímž čele zůstává Vojtěch Filip a také možnosti předčasných voleb a jejichž smyslu, nerušený poslech. Česká vláda dnes plánuje odtajnit materiál Bezpečnostní informační služby o možném podílu Ruska na explozích v muničním areálu ve Vrběticích v roce 2014. O podezření na zapojení ruské tajné služby GUR, do výbuchu informoval premiér Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem v sobotu večer. Co jste si, pane Juste, jako první pomyslel, když jste slyšel ono krátké sdělení obou politiků?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
No, byla to samozřejmě velmi závažná informace. Na druhou stranu informace o tom, že Rusko operuje i nadále v zemích, ať už zemích své bývalé sféry vlivu anebo i v jiných zemích v zájmu prosazování, ve snaze prosazovat své zájmy, tak to samozřejmě nebyla informace nová. Jenom ta novost této informace byla v tom, že se mělo jednat o, o událost, která přesahovala ty dosavadní způsoby, kterým Rusko svoje zájmy prosazovalo v našem regionu. To znamená doposud to bylo spíše formou těch takzvaných hybridních hrozeb, šíření dezinformací a podobně. A teď to vlastně poprvé byla, byla událost nebo poprvé to byla, byla akce, která měla i mnohem závažnější charakter z hlediska, z hlediska života a zdraví lidí žijících v té, v té dané oblasti. Takže prvně si myslím, že z tohoto pohledu, nikoliv z toho pohledu, že Rusko operuje na jiných územích, ale spíš z pohledu, jakou to mělo, jaký to mělo charakter, tak to byla asi pro většinu lidí zpráva překvapující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ostatně také v našem vysílání jsme několikrát hovořili o tom, že Bezpečnostní informační služba vlastně všechny 3 služby zpravodajské v České republice opakovaně upozorňují na vliv Ruska a Číny ve svých oficiálních zprávách, které jsou alespoň části teda samozřejmě k dispozici i pro veřejnost. Mimochodem, jak na vás to vystoupení působilo? Ta forma, kterou zvolili oba pánové.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Ono je asi v současné chvíli těžké rozklíčovat, jestli to bylo v pravou chvíli, jestli to bylo pozdě, jestli to bylo příliš brzo, jestli ještě na něco čekali. My jsme se vlastně od té, od toho oznámení, od kterého vlastně neuplynulo ještě ani 48 hodin, dozvídali skrze, skrze média či případně i skrze, skrze přímá, přímá vyjádření politiků, různé, různé informace o tom, jak se to mělo načasovat, jak dlouho ta informace byla známá, jak dlouho byla známá lidem, kteří jsou, řekněme, z té politické části naší vlády, která má přístup k, řekněme, ještě podrobnějším informacím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je vám to, pane Juste, promiňte, jasné z těch sdělení, vlastně kdo kdy tým měl z vrcholných představitelů státu tyto informace, tedy informace Bezpečnostní informační služby a Národní centrály organizovaného zločinu?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Přiznám se, přiznám se, že jednoznačně říct, že se v tom orientuju, tak to to v současné chvíli nemohu. To co vychází na povrch je, že minimálně členové vlády, kteří jsou součástí takzvaného vládního výboru pro zpravodajské služby. To znamená premiér a ministři vnitra, zahraničí a obrany tuto informaci měli již zhruba kolem 6., 7. dubna. Mám dojem, že ta informace, že o tomto víkendu se ukázala tato informace, že, že ta info, že, že ta zpráva Bezpečnostní informační služby a dalších bezpečnostních institucí byla těmto lidem poskytnuta. Zatím pravděpodobně v nějaké neúčelné podobě toho 6. a 7. nebo 6. nebo 7. dubna. A to co pak říká pan premiér a pan ministr Hamáček je, že vlastně v pátek před tím oznámením, to znamená před tímto víkendem dostali tu informaci vlastně v nějaké ucelené podobě a na základě toho oni následně vystoupili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký je, pane Juste, obvyklý postup? Kdo, jak musí nakládat s informacemi podobného charakteru?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Tak ono záleží na, ono záleží na stupni utajení, který, který je v té dané informaci vyhrazen. A pak samozřejmě i na to, kdy je tento stupeň utajení, kdy je tento stupeň utajení zrušen v uvozovkách a kdy je tedy část třeba zpřístupněna i veřejnosti. Určitě informace, kusé informace, které se postupně sbíhaly, které se postupně dávaly dohromady, tady byly i několik měsíců dopředu. Ale nemyslím si, že po celou tu dobu těch několika měsíců, kdy se to dávalo dohromady, měli příslušní zodpovědní politici, ti političtí reprezentanti nějaké detailnější informace. Mohli, nemuseli. To samozřejmě my, kdo ne, kdo nejsme v tom okruhu lidí, oprávněných seznamovat s utajovaný, utajovanými skutečnostmi, nevíme. Co samozřejmě je standardní záležitostí. Standardní záležitostí ve většině, ve většině zemí je, že bezpečnostní složky dávají zprávy vládě, dávají zprávy prezidentovi, dávají zprávy silovým ministerstvům, dávají zprávy Bezpečnostní radě, bezpečnostním výborům parlamentu a podobně. Ale samozřejmě ty bezpečnostní složky s tím operují tak, aby zároveň informovaly. To znamená naplňovaly tu svoji zákonnou, zákonnou povinnost. Ale zároveň aby neohrozili průběh toho daného šetření, vyšetřování, operací, zejména pokud to jsou operace, které, které vyžadují například nasazování nějakých utajených agentů a podobně. To znamená, i u těch bezpečnostních složek je nutná určitá míra zohledňování obou těch faktorů. Na straně jedné naplňovat ten zákon, zákonný požadavek. Na straně druhé neohrozit vyšetřování a hlavně identitu, zdraví a životy svých agentů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak také Jan Hamáček v rozhovorech opakovaně upozorňoval, že celá řada dokumentů a jednání v této věci podléhá utajení, že prostě mnohé nemůže, byť by chtěl komentovat. Víme už ze zpráv, že Rusko jako odvetu za vyhoštění 18 svých diplomatů z České republiky vyhostí 20 zaměstnanců ambasády České republiky. Obvinění z podílu ruských tajných služeb na výbuchu v muničním areálu považuje za absurdní, nepodložená. Česká republika to celé prý zinscenovala. Je to provokace a důkaz amerického vlivu. To asi nějakému oteplení, řekněme, vzájemných vztahů s Moskvou neprospěje nebo nepřinese.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
To určitě nepřinese. Ta reakce Ruska nebyla překvapivá, ať už ta rétorická reakce. To znamená to odsuzování, že si to česká vláda vymyslela. Na druhou stranu, ať už si člověk myslí o členech české vlády cokoliv. Nemyslím si, že pokud by to neměli podloženy, tu informaci pokud by neměli podloženou, že by s tím takto razantně vystoupili. Ale to je čistě, čistě dedukce vycházející z nějakého, z nějakého zdravého selského rozumu bych řekl. Ale ta, ta reakce Ruska není překvapivá. Jak jsem říkal ani ta rétorická. Ona není překvapivá ani ta akce, ke které se uchýlili. To znamená reciproční vyhoštění diplomatů. Tam opět zase možná překvapivé je, že to, že to zasáhlo dvacítku diplomatů, našich diplomatů působících Moskvě. Zatímco tady se jednalo o 18 zástupců, zástupců diplomatického sboru ruské ambasády. Už se zase začínají objevovat informace, že teda Česká republika by měla, by měla na to reagovat. Taky tedy nějakým řekneme dodatečným, dodatečným aktem nebo dodatečným krokem, ale jak jste naznačila v rámci té otázky. K oteplení vztahů to rozhodně, na oteplení vztahů to rozhodně nevypadá. Už se přes víkend objevovaly informace, že jsme v nové studené válce, nebo že mezi, mezi Českou republikou a Ruskem probíhá další studená válka. Závažnost té situace si uvědomují i lidé, kteří samozřejmě doteďka měli spíše vstřícnější vztah k Rusku, anebo pracují v těch institucích, které měly vstřícnější vztah k Rusku. Ať už mluvíme třeba o vicepremiéru, vicepremiéru Havlíčkovi, který už přišel s oznámeními, že s velkou pravděpodobností tedy se tímto vyřadil Rosatom z dalších, z možnosti ucházet se na dostavbě Dukovan.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z toho tendru na dostavbu. Mimochodem co si myslíte o tom, že pan prezident se nechal slyšet, že se k záležitosti vyjádří tuto neděli? Nutno říct, že když jsme slyšeli v sobotu prohlášení premiéra a vicepremiéra, tak tam zaznělo, že mají podporu pana prezidenta.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Ano to bylo pochopitelně příjemné překvapení, že jsme se dozvěděli, že i pan prezident plně podporuje krok, ke kterým se, ke kterým se pan premiér a pan ministr vnitra a zahraničí uchýlili. To, že budeme čekat další týden na nějaké další prohlášení, už je méně šťastné. Tak jako předtím jsem říkal, že, že bylo dobře, že prezident to podpořil nebo alespoň pánové na tiskové konferenci oznámili, že to prezident podpořil. Tak si myslím, že není důvod otálet s nějakým prohlášením ve vztahu k veřejnosti. Ostatně prezident je i vrchním velitelem ozbrojených složek. Mnozí to zas, mnozí tu současnou událost dávají do jistého metaforického přirovnání i k nějakému konfliktu, ve kterém jsme. Takže bysme očekávali, že prezident coby vrchní velitel ozbrojených sil promluví mnohem dříve než týden po události.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak pane Juste, odhadujete možný dopad pro Českou republiku na té politické rovině? Samozřejmě vím, že nejste bezpečnostní expert, ale když to vidíme v kontextu, i co se týče reakcí dalších zemí, Spojené státy i Velké Británie a tak dále.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Pokud se bavíme o vnitropolitické rovině, tak tam si myslím, že to dopad mít bude. V současné době se hodně otevírala otázka na straně opozičních stran, jestli vyvolávat předčasné volby, necháme teď stranou, jestli by na to těch 120 hlasů měli, ale, že se vůbec diskutovala otázka, vyvolat nebo nevyvolat předčasné volby, že se diskutovala otázka vyslovit nebo nevyslovit vládě nedůvěru. Myslím, že tato, tato událost z uplynulého víkendu ovlivní do jisté míry strategie opozičních stran. A nemyslím si, že v současné chvíli by se opoziční strany hrnuly do toho sesadit vládu v této aktuální situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že ještě /souzvuk zvuků/.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Pardon?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Omlouvám se, jestli by mohlo dojít vzhledem k této situaci /nesrozumitelné/ řekněme, v této kauze k jakémsi příměří?

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Nevím, jestli příměří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo jak to nazvat.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Můžeme to tak nazývat. Spíš bych asi řekl, že opozice bude v současné chvíli spíše dávat vládě možnost, aby se tedy s touto situací vyrovnala, aby neměla v uvozovkách o problém víc, že by ještě musela čelit hlasování o vyslovení nedůvěry. Je to situace, ve které je potřeba, aby vláda fungovala flexibilně, aby vláda fungovala operativně. Aby to byla vláda, která bude mít plnohodnotnou legitimitu a plnohodnotný mandát. A myslím, že toto si minimálně z některých prohlášení opozice je vědoma a myslím si, že pravděpodobnost, že by teď někdy v nadcházejících dnech došlo k iniciativě, vyvolání předčasných voleb nebo k iniciativě vyvolání hlasování o nedůvěře, tak je velmi málo pravděpodobná. Neříkám, že k ní nedojde a pravděpodobně na straně opozice jsou i politici, pro které toto nebude důvod pro nějaké to, jak, jak jste to nazvala, možná je to asi nejlepší termín to příměří. A určitě to neznamená, že opozice teď jako jeden muž se sešikuje za vládou a řekne, dobře, tak teď tady čelíme bezprecedentnímu, bezprecedentnímu ohrožení, bezprecedentnímu útoku. A proto, proto vás budeme plnohodnotně podporovat. Určitě to nebude stoprocentní postoj všech představitelů opozice, ale předpokládám, že se výrazně snížila možnost, že by iniciativa sesazení vlády nebo rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb byla, byla úspěšná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aktuální události pro Český rozhlas komentuje Petr Just, vedoucí katedry politologie anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Dlouholetý předseda komunistů Vojtěch Filip zůstává i přes pokus o jeho odvolání v čele strany. Jakou zprávu vyslalo to víkendové zasedání, pane Juste? Pro odvolání pana Filipa byla většina přítomných delegátů, ovšem nikoliv potřebné 2/3 všech členů ústředního výboru.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
To je na tom asi právě ta nejzajímavější informace. Ptáme se, jakou zprávu tím KSČM vyslala. Ona tím vlastně vyslala zprávu, že si nepřeje pana Filipa dál v čele, ale vzhledem k jejich vnitřním, vnitřním procedurám, které pochopitelně jsou, musíme respektovat a k těm dílčím procedurám, které vyžadují tuším dvoutřetinovou většinu, tří pětinou většinu. Pokud jde o odvolání, odvolání předsedy, tak holt pan Filip zůstává v čele té strany, ale, že většina delegátů je proto, aby strana přepřahala, což na druhou stranu vnímám jako poměrně přirozené, protože éra, to poslední období éry KSČM pod vedením pana Filipa, tak je zatím ve znamení kontinuálního poklesu. Poklesu preferencí, ale i poklesu reálných výsledků, abychom se nedrželi pouze preferencí, které samozřejmě mohou být, mohou být vždycky ovlivněné nějakým, nějakým konkrétním, nějakou konkrétní událostí, i když se díváme na reálné volební výsledky za to aktuální volební období od roku 2017 do současnosti. Tak všechny ty volby, které probíhaly v mezidobí, ať už to byly volby komunální 2018, evropské 2019, krajské 2020, senátní rovněž. Tak vidíme, že KSČM i nadále šla dolů. V takovéto situaci pochopitelně, když se ocitnete těsně před těmi klíčovými volbami, před těmi volbami do Poslanecké sněmovny, tak to není úplně optimistický výhled vzhledem právě k té trajektorii, která tomu předcházela. Takže není překvapivé, že většina delegátů chtěla tu stranu půl roku před volbami, což si myslím, že je ještě docela vhodné téma na nástup nového lídra, tak jí chtěla trošku oživit, osvěžit, trošku aby vystupovala energičtěji a možná, aby se trošku víc, víc vymezovala, vymezovala na těch klíčových aktuálních tématech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přijde nový lídr nebo lídryně po novém nebo s novým vedením, které budou komunisté volit na řádném sjezdu, který by se měl uskutečnit letos asi v listopadu. Každopádně po říjnových sněmovních volbách. Mimochodem na tom zasedání rezignovala na funkci pouze místopředsedkyně Kateřina Konečná, europoslankyně.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Ano o ní se nejčastěji spekulovalo, že by mohla nahradit Vojtěcha Filipa, a to i proto, že jestli komunisty v současné době něco, něco limituje, tak je to vlastně generační rozložení jejich věku, jejich voličské základny. Ta strana, a to je naprosto přirozený vývoj, to samozřejmě člověk nemůže žádným způsobem, žádným způsobem ovlivnit. Je to přirozený vývoj. Jejich základna je v současné době tvořena zejména lidmi té starší generace, kde demograficky přirozeně dochází k jejímu, k jejímu odchodu. A zároveň ale tady není na té druhé straně doplňování z řad těch zástupců nové generace mladších generací. To znamená, té straně chybí nějaká přirozená generační obměna. A i to je jejím zásadním limitem, a to je věc, kterou by mohli třeba představitelé mladší generace a teď nemyslím jenom mladší věkově, ale myslím i, řekněme, progresivně, mladším trošku myšlením. Protože teď tam byl zvolen jako nový předseda pan, pan Milan Krajča. Což je sice člověk mladý, dokonce já jsem se díval ještě o něco mladší než paní, než paní Konečná. Na druhou stranu já už jsem to jméno zaznamenal v minulosti, on byl předsedou mladých komunistů. Těch mladých komunistů, kteří byli, kteří byli ministerstvem vnitra zakázáni. Takže jeho, jeho vlastní myšlenky jsou spíše ještě konzervativnější v tom komunistickém slova smyslu a, než by odpovídalo třeba tomu, že je představitel mladé generace, kde by se třeba očekávala nějaká více progresivnější politika, politika moderních levicových stran, tak jako je třeba vidět na, na západě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak odhadujete mimochodem další vývoj české sociální demokracie? Ta si před týdnem zvolila nové vedení a staronového šéfa Jana Hamáčka. Mimochodem pro ně byly uplynulý, uplynulé dny velmi turbulentní, nejenom co se týče toho sjezdu ČSSD, ale také vlastně po odvolání svého protikandidáta na stranické vedení Petříčka z Černínského paláce. Pak sháněl nástupce na post šéfa naši diplomacie a na mezičas se ujal vedení tohoto rezortu.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Tak vlastně obecně by to odpověď mohla částečně korespondovat s tím, co jsem tady před chvílí odpovídal na adresu komunistů. S tím rozdílem, že pan Hamáček získal většinu. To znamená, tam není žádná, žádný pochyb o tom, co je většinový názor delegátů sociálnědemokratického sjezdu. Na druhou stranu i tady platí a tady se právě dostáváme k té paralele s panem Filipem coby předsedou KSČM. I tady platí, že pod vedením pana Hamáčka doposud ta strana šla, opět bych tady mohl vyjmenovat všechny ty volby, které tady proběhly, ale nemusím. Jsou to ty samé volby, o kterých jsem tady mluvil v případě komunistů. Tak ta trajektorie byla stejná. Možná si myslím, že v některých volbách dokonce, dokonce horší než u komunistů. Namátkou evropské volby, komunisté výrazně oslabili, ale sociální demokraté úplně vypadli z Evropského parlamentu. Takže pokud se bavíme o tom jakou, jak, v jaké kondici vstupuje ta daná strana do toho klíčového půlročního předvolebního období, před těmi klíčovými volbami. Tak pokud jsem tady říkal, že ta kondice není úplně dobrá u komunistů, když si ponechávají v čele člověka, pod jehož vedením teď šli dolů. Tak to samé bychom mohli aplikovat na sociální demokracii tím, že se rozhodla pokračovat v tom stávajícím nastoleném kurzu. Který opět jak říkám ta trajektorie není úplně optimistickým výhledem, ale uvidíme, jestli třeba i současná situace a ta snaha, snaha i třeba více se stylizovat, stylizovat do role, do role strany v rámci vlády, chránící Českou republiku, jestli třeba některé, některé body nepřinese.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podívejme se, v jaké kondici je slovenská politická scéna, protože po krizi tamní koalice klesla, alespoň podle průzkumů důvěryhodnost všech koaličních lídrů kromě Borise Kollára. Utrpěla také důvěryhodnost prezidentky Zuzany Čaputové. A důvěryhodnost Igora Matoviče, bývalého premiéra a současného ministra financí. Tak tam vyčtu a hned vám to řeknu, důvěřuje jen 15 % respondentů a nedůvěřuje mu 83 % respondentů průzkumu.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Igor Matovič má, měl velkou výhodu, když byl v opozici. To tím svým charakterem. On je velmi energický, ale je zároveň velmi impulsivní. Často dělá nebo dělal i jako představitel opozice taková okázalá teatrální gesta. Ta jsou ale vhodná, pokud jste v opozici. V opozici, kdy na sebe potřebujete upoutat, kdy přece jenom i ta určitá, ta určitá impulsivnost může být naopak spíš magnetem, který lidi, který lidi přitáhne. V momentě, kdy ale zastáváte vysokou ústavní funkci, ať už to byl před chvílí nebo donedávna premiér, anebo teď vicepremiér ministr financí, což je v podstatě v mnoha, v mnoha ohledech situace nebo pozice srovnatelná s premiérem. Tak přece jenom byste měli vystupovat trošku, trošku jiným způsobem, a to podle mě Igoru Matovičovi právě zlomilo, zlomilo vaz. Zlomilo mu to tu podporu, kterou měl předtím od voličů, že on zůstal i nadále takovým tím impulsivním teatrálním politikem, který, jak říkám, v opozici to funguje, v opozici to může ty lidi naladit, v opozici to může ty lidi vyburcovat, aby mu dali hlas, ale jakožto vládní představitel by už potom měl postupovat trošku jiným, formálně trošku jiným způsobem, ano?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, nadechla jsem se jenom k otázce, pane Juste, jaké podpoře se může tedy Igor Matovič těšit nyní, když už není premiér, ale je přece jenom ve vládě a zastává velmi důležitý post, a to je vedení resortu financí.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Tady je zajímavé, že on sice není premiér, ale řadu věcí, které vláda schválí, tak i nadále vyhlašuje třeba na tiskových konferencích on. Už si toho všímala řada slovenských novinářů a pochopitelně i opozičních politiků, kteří na to také poukazují, že Igor Matovič vlastně i nadále navenek vystupuje téměř jakoby tím premiérem zůstal. A pan Heger, který je formálně novým premiérem. Zatím zůstává trošku stranou, pokud jde o vystupování jménem vlády, jménem vlády navenek. Mnoho novinářů na to upozorňovalo třeba v souvislosti s tím, kdo na tiskových konferencích vlády oznamuje věci související s epidemiologickými opatřeními. To znamená je to i nadále pan Matovič, který to dělal coby premiér, dokud byl premiérem a dělá to i nadále dnes už tedy z pozice vicepremiéra a ministraministra financí. Často právě ten jeho nástup byl přirovnáván k té výměně FicoPellegrini, ke které došlo v roce 2018 po, po vraždě novináře Jána Kuciaka. Na druhou stranu Robert Fico nezůstal tehdy ve vládě v žádné pozici. A nasadil tam pouze pana Pellegriniho. Tady zůstali vlastně oba, oba pánové ve vládě a Igor Matovič tak i nadále udává tempo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Petr Just, vedoucí katedry politologie anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Děkuji pane Juste, za váš čas, za vaše názory a postřehy a přeji hezký den, na slyšenou.

Petr JUST, politolog; vedoucí katedry politologie, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zítřejším hostem Vladimíra Kroce bude expertka na PR Denisa Hejlová. Příjemný poslech Dvojky Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.