Přepis: Jak to vidí Petr Just – 19. července 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Je tady čas vyhrazený pravidelném rozhovoru na aktuální témata, který v tomto čase slýcháte od pondělí do pátku. Těšit se můžete postupně na názory ekonomky, dvou zahraničně politických komentátorů z Řecka i Česka a nabídnu i názory psychiatra. V příštích minutách budu hovořit s politologem Petrem Justem, vedoucím Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha, vítám vás, dobrý den.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornosti neujdou například pohyby ve volebních preferencích, osudy bývalých stranických šéfů či rozruch kolem nového nejvyššího státního zástupce, nerušený poslech. Nejvíce lidí se chce v říjnových sněmovních volbách rozhodovat podle programu konkrétní strany. Právě toto hledisko je nejdůležitější pro 49 % dotázaných. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Nejmenší roli v rozhodování lidí přisuzují oslovení lidé předvolebním kampaním. Jak vám to zní, pane Juste?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Mám-li být upřímný, tak ne moc důvěryhodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Upřímně nemyslím si, že lidé skutečně čtou volební programy tak, aby je četli dopodrobna a spíš, že se podle mého názoru rozhodují podle toho, co na ně skrz tu volební kampaň. Skrz zjednodušující hesla, která jsou součástí volební kampaně. Volební program má často několik desítek stránek. Teď dokonce součástí volební kampaně je vlastně i několika set stránková knížka premiéra Babiše. Zatímco volební kampaň je zpravidla postavená na mnohem zjednodušených propagačních materiálech. Typu jenom nějaké letáky anebo potom to co vidíme a čím jsme, čím jsme oslovováni během, během kampaně na ulicích. To znamená, ať už to jsou různé billboardy, ať už to jsou různé spoty, které, které hrají rádia, která hrají rádia a podobně. Takže, že téměř polovina lidí, jak jste říkala, jestli jsem dobře zachytil 49 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
49 %.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Říká, že se chce rozhodovat podle volebního programu, je pro mě velmi překvapivé. A skutečně musím zopakovat tu svojí úplně první reakci na začátku nepříliš důvěryhodné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem snad jen namátkou pár příkladů odpovědí, které zazněly ve zmíněném průzkumu. Pro mě je asi nejdůležitější minulost strany a její předseda. Asi nakonec bude přece jenom nejdůležitější, jak se v září nebo říjnu bude vyvíjet případná koronavirová krize, a jaký postoj k tomu strany zaujmou. A třetí z odpovědí. Rozhodují se podle orientace strany, tedy jestli je pravicová nebo levicová a podle kandidátů.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
To, to už mi přijdou mnohem důvěryhodnější a mnohem pravděpodobnější důvody, které jste tady ocitovala. Minulost strany, to znamená, jaké má ta strana kauzy, jakou má pověst z minulého období. Můžete slyšet prostě i teď ve volební kampani, že se otevírají témata tato strana vám minule zdražila, zvýšila daně. Toto pro vás udělala špatného, nevolte jí, volte nás nebo naopak, když se snaží strana prezentovat ta svoje pozitiva, že my jsme zvedli důchody. My jsme, my jsme snížili cestovné placení, placení na dráze a podobně. Takže ano to, že minulé fungování té strany, její profil, tak jak ho známe z toho dennodenního, každodenního pozorování, jak nám je zprostředkováváno, ať už přímo, když politici používají ty přímé metody typu oslovování skrz sociální sítě, kde tam není žádný prostředník ve formě redaktora, editora, který třeba tu, tu zprávu nějak zpracuje. Anebo právě v té formě zprostředkované skrze média, tak ano toto jsou přesně věci, skrze které jsou strany vnímány nejenom v tom předvolebním období, ale rovněž v tom předvolebním období. Mluvila jste nebo zmiňovala jste tam osobnosti té strany. To znamená, kdo je v čele, kdo je na kandidátních listinách. Ano to všechno vnímám jako mnohem, mnohem přirozenější způsob, jakým se lidé dozvídají o profilu té strany a jak jí zohledňují. Jestli tu stranu budou nebo nebudou volit. Ale skutečně ta první, ta první teze o čtení volebních programů a pokud skutečně volebním programem je míněn ten kompletní dokument. To si taky musíme uvědomit, jestli, jestli třeba respondenti věděli, na co konkrétně odpovídají, jestli volební program není právě jenom nějaká ta jednostránková brožurka, kde vám v 10 bodech strana shrne, co jsou její hlavní témata. To bych za volební program v tom pravém slova smyslu nepovažoval. To je spíš nějaká forma, jakou ten původní volební program, který, ale jak jsem říkal před chvílí, může mít i několik desítek stránek. Vy prezentujete, nějak zjednodušeně prezentujete občanům a činíte to právě proto, že předpokládáte jako politická strana, že nikdo moc těch desítek stran číst nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jste se zmínil, pane Juste, o tom, že premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš opět vydal před volbami knihu. Sdílejte než to zakážou, s podtitulem přečti si pravdu. Cílí zejména na seniory a rodiny s dětmi. Je tam mnoho velkorysých slibů. Je to jakýsi první výkop té kampaně, protože víme, že hnutí ANO zveřejní volební program v září.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Já si myslím, že to nebyl úplně první výkop. Ten první výkop kampaně bych viděl už v průběhu června, v průběhu projednávání návrhu opozičních stran na vyslovení nedůvěry vládě. Už ten projev premiéra tehdy. A mám dojem, že premiér to i později podobným způsobem interpretoval, že už to vlastně byl výkop volební kampaně. Toto beru jako další mezník, další prvek. Nutno říct, že strategicky velmi dobře komunikovaný, jak se dnes moderně říká. Protože i přesto, že opět si myslím, že naprostá většina lidí si těch několik set stránek nepřečte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Asi 400.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Tak ale způsob, jakým to bylo, jakým to bylo vloženo do té, do té předvolební diskuze. Způsob, jakým to bylo anoncováno. Způsob, jakým ta anonce byla, se stala následně virální a celý ten zejména sociální, celý ten segment těch sociálních sítí to okamžitě začal komentovat, tweetovat, /nesrozumitelné/ a podobně. Tak to, to je přesně to, čeho chtěl tým kolem Andreje Babiše dosáhnout. A i přesto, že si třeba naprostá většina lidí tu knížku neotevře, tak Andrej Babiš dosáhl svého. Vstoupil s tímto konkrétním tématem velmi strategicky a chytře do té kampaně, ať už on nebo, nebo jeho tým. A na několik dní ovládl. Teď si vemte, že v podstatě celý víkend i co byly například parodie na, na to oznámení, typu sdělím pravdu, konečně jako někdo to dělá celý život. Když byly různé parodie, různé, různé co z toho vycházely memes, které byly rovněž následně distribuovány po sociálních sítích. I to je vlastně věc, u které vidíme už z minulosti, že Andrej, že Andreji Babišovi vlastně pomáhá, pomáhají i tyto v podstatě zesměšňující, ironizující a kritické komentáře k tomu, co on udělá, napíše, oznámí a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prostě ví se o tom.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký smysl má vlastně a možná už jste tím, pane Juste, částečně odpověděl, vydávat knihu právě v době sociálních sítí? Mimochodem Andrej Babiš není jediný autor. Se svou knihou objíždí republiku i Robert Šlachta.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ano, částečně už jsem odpověděl. Myslím, že naprostá většina lidí, ať už kritiků nebo obhájců Andreje Babiše, tady vůbec nedělám mezi těmito dvěmi skupinami rozdíl. Tak naprostá většina lidí si tu knížku rozhodně celou nepřečte. Možná si z toho najdou nějakou pasáž. Možná je zaujme pasáž, kterou, kterou najde někdo. Jiný udělá print screen, dá to, dá to na Facebook, dá to na Twitter a budou se, budou se šířit spíše jenom pasáže. Ale právě ten způsob, jakým to bylo učiněno. A proto jsem říkal, i kdyby si jí nikdo i kdyby si nikdo tu knížku neotevřel, nepřečetl z ní ani stránku, tak ta knížka už svoji roli v kampani splnila. Právě tím způsobem, jakým byla do té kampaně vložená a jakým, jakým způsobem se sociální sítě zejména najednou zaplavily touto, touto publikací, zprávou, včetně jak říkáte anonce. Možná ta anonce té zprávy byla mnohem důležitější pro, pro tým Andreje Babiše než vlastní vydání knihy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha. V jakém duchu se tedy, pane Juste, vůbec nese ta letošní předvolební kampaň? Řekla bych, že se tak rozjíždí docela pozvolna. V pátek možná dodám odstartoval volební kampaň na Letné hnutí Svoboda a přímá demokracie. Předseda strany a její příští volební lídr v Moravskoslezském kraji Tomio Okamura kromě kolegů krajských lídrů představil i stranickou hymnu nebo kamion SPďák tak takzvaný, kterým budou objíždět republiku.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Kampaň pochopitelně z toho právního hlediska už běží od momentu vyhlášení, ale zase asi předpokládám, ale předpokládám, že tady se bavíme o té kampani v tom, v tom, řekněme, slova smyslu věcném. No, jestli se rozjíždí pozvolna, já si právě myslím, že už ty události z předcházejících týdnů a měsíců, včetně velmi bouřlivé diskuze při projednávání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě, o které už jsem tady mluvil, včetně i té, řekněme, běžné každodenní komunikace. Tak ukazují, že ta kampaň není úplně, není úplně pozvolná, není úplně mírná. A s přibývajícími, respektive s blížícím se termínem a s dalšími týdny a těmi měsíci, které ještě, které nás ještě čekají do voleb, bude jenom intenzita té kampaně se zvyšovat. Intenzita, radikalita té kampaně. Teď nemyslím radikalita v nějakém fyzickém smyslu, aspoň teda doufám, že to se zvyšovat nebude, ale v tom verbálním slova smyslu se rozhodně ta radikalita a intenzita zvyšovat bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná to jsem měla na mysli, že teprve postupně se odkrývají jednotliví lídři, nebo jak jsem zmínila třeba ještě u hnutí ANO, tam ty úplné programové priority neznáme asi v tomto smyslu.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ano, tak v tom v tom případě ano. Nicméně jak říkám, ta rétorika a i ta každodenní, kterou ale dneska, i když třeba to je komunikace, která nesouvisí přímo s kampaní, nesouvisí přímo s volbami. Tak vlastně v dnešní době už musíme téměř veškerá prohlášení politiků i ta, která jsou činěna mimo tu vlastní, tu vlastní kampaň, brát jako součást kampaně. Jako součást kampaně v širším slova smyslu. Když se Andrej Babiš, například opírá do Pirátů i v rámci nějakých běžných témat. Tak pochopitelně všechno to je, to je zakryto tou, tou kampaňovou, tím kampaňovým deštníkem nebo všechno to je pod tím kampaňovým deštníkem a všechno, co se děje, všechno co politici říkají, tak už je součástí, součástí kampaně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jsem v Jak to vidí hovořila o prioritách respondentů, z jiného průzkumu rovněž agentury Median, podle kterého by klíčovými tématy alespoň podle těch odpovědí nebo většiny měly být bezpečnost občanů, stav zdravotnictví i veřejných financí a životní úroveň obecně. Také se očekává, že politici budou řešit dopady koronavirové krize. Na kolik se, pane Juste, strany a hnutí strefují třeba do nálad, potřeb nebo přání občanů?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Myslím, že od doby, kdy začaly do stranického systému vstupovat subjekty, které se hodně opírají o, o to, co si občané přejí. Tak na to zareagovaly i ty ostatní politické strany a je tedy snaha reflektovat názory ve společnosti, respektive reflektovat, reflektovat společenské priority. To, že je otázka bezpečnosti a zdravotnictví na prvním, druhém místě, je v podstatě i součástí této reflexe. Zdravotnictví je dneska téma, kterému se málokterá strana vlastně může vyhnout. Myslím, že by to bylo i docela riskantní, pokud by se, pokud by se nějaká strana tomuto tématu nevyhnula. Ono to je téma, které je, které je vlastně prioritní i v těch uvozovkách zdravých dobách. I v dobách, kdy stát, společnost nečelí nějakému, nějaké zdravotní hrozbě typu pandemie a podobně. Ale dvojnásob důležité je to pochopitelně v současnosti. A i to, že jsem říkal, že tady ještě budou nějaké týdny a měsíce do voleb. A že ta intenzita kampaně bude stoupat. Ono zároveň ta intenzita, zároveň ta kampaň bude hodně reagovat na to, jaký bude vývoj v těch následujících týdnech a měsících právě z hlediska pandemie. Teď máme období dovolených. Už se začínají zase některé ukazatele zhoršovat. Lidé se třeba častěji testují tím, že jezdí, jezdí na dovolenou a musí se testovat. Pochopitelně i díky tomu se odhaluje více, více případů koronaviru. Teďka tady je otázka návratu ze zahraničí z dovolených. Už jsou tady i různé studie, předpovědi a modelace toho, jak by mohlo vypadat z tohoto pohledu září, říjen. To znamená měsíce, které budou tím vyvrcholením kampaně. Jak bude probíhat očkování, jak namotivovat k očkování ty, kteří jsou třeba více zdrženlivější a podobně. Ač nemají k tomu nějaké, řekněme, objektivní důvody pochopitelně. To všechno bude, bude, bude věc, kterou jak vládní strany, protože ty budou chtít ukázat, že to zvládají, tak opoziční strany, které naopak budou chtít ukázat, že vláda to nezvládá a ony by prý měly dostat šanci, šanci v říjnu, v říjnu převzít kontrolu nad tou pandemií. Tak toto budou reflektovat a bude to asi jedno z nejdůležitějších témat, i když ta bezpečnost, kterou jste zmiňovala na prvním místě, často související s tím naším oblíbeným tématem migrace, které se, které se vždycky objeví shodou okolností před volbami, mezi volbami, tak víceméně usíná, tak ta bezpečnost tomu bude sekundovat velmi velmi intenzivně. Ale tam si myslím, že to bude právě snahou opětovně oprášit téma, které je dlouhodobě osvědčené jako určitý magnet na hlasy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Andrej Babiš ve své nové knize věnuje právě tématu uprchlíků a migrace dostatečný prostor.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ano, já se taky přiznám, že jsem jí nečetl. Nebudu teda tady dělat pokrytce, když říkám, že většina lidí nečetla. Ale viděl jsem právě nějakou statistiku používání určitých výrazů a slov v té, v té knize a migrace tam je jedna z velmi často používaný, jeden z něj nejčastěji používaných termínů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude mít a už asi má třeba ta koronavirová krize, pane Juste, vliv na ten pohyb v preferencích, jak by si nyní teda vedly jednotlivé politické strany a hnutí?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Možná už částečně má, nebo měla. Víme, že dlouhodobě na těch posledních měsících, teda ne dlouhodobě, to se opravuji. V těch posledních měsících sláblo hnutí ANO, ale teď naopak zase vidíme nástup hnutí na první pozici. A částečně to lze dát i do souvislosti s vývojem, s vývojem epidemie, respektive vývojem reakce státu a vlády na epidemii. Zatímco v těch předchozích měsících ta situace byla pro Českou republiku nepříznivá. Pak se začala čísla otáčet ve prospěch, naopak řekněme vlády, která, která je zodpovědná za řešení, řešení epidemie. Uvidíme, co s tím právě udělá ten případný opětovný nárůst, pokud se projeví některé ty nebo, nebo pokud se, pokud se prokáží některé, některé modelace, že by to v září mělo zase stoupat. Tak, jestli tam nakonec bude ještě nějaký, nějaký vliv. Takže u hnutí ANO si myslím, že částečně, ne úplně, ale částečně ty preference byly ovlivněny i tím, jak byla vláda schopná čelit pandemii a nastolovat jednotlivá pravidla, vymáhat jednotlivá pravidla a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bývalý premiér a ministr financí Bohuslav Sobotka po 32 letech tiše opustil sociální demokracii. Co z toho lze vyvodit, pane Juste?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Člověk by řekl, že už je to takový syndrom předsedů ČSSD, že po čase, ať už s větší nebo menší pompou opouštějí stranu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná nejenom sociální.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Nejenom, ale u těch sociálních demokratů si myslím, že je to hodně, hodně viditelné, protože to často, často je doprovázeno spíš tou větší pompou. Teď to je menší pompa, že Bohuslav Sobotka to udělal v tichosti, že nezaplatil členské příspěvky, takže se v podstatě na to přišlo asi náhodou. Už si nepamatuju, které médium to přineslo jako první a kdo byl jejich zdrojem, ale asi to je věc, která skutečně musela, musela spíš nějakou, nějakou náhodou proniknout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mám pocit, že to byl deník Právo s odvoláním na zdroje z Lidového domu.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ale naopak, naopak, ale abych se vrátil k tomu, abychom, abychom zase ukázali tu druhou stránku. Ale naopak je tady Vladimír Špidla, který, jestli jsem dobře zaznamenal, kandiduje na třetím místě pražské kandidátky. Takže Vladimír Špidla z těch stále v politice aktivních bývalých předsedů ČSSD, je asi jediným, který zůstal straně věrný. Minimálně věrný v tom smyslu, že nejenom, že jejím voličem, předpokládáme asi, ale i členem a nejenom členem, ale i aktivním členem v podobě, v podobě kandidatury. U sociálních demokratů se dlouhodobě, dlouhodobě ukazuje, že ta strana má určité vnitřní proudy, které spolu zápasí, zápasí o moc. Ony to sice popírají obě ty strany, respektive oba ty proudy popírají, že by tam byla nějaká, nějaká rivalita. Ale v podstatě tohle je rys, který je charakteristický u sociální demokracie vlastně už od jejího, od jejího obnovení v roce 1990. Kdy už tehdy vlastně v tom prvním obnovovací sjezdu v březnu 90 byla, byla vidět určitá rozdílnost mezi proudy. Jeden chtěl jít sám do voleb a jeden chtěl pod zastřešením Občanského fóra. A potom v průběhu toho vývoje jsme viděli celou řadu dalších soupeřících proudů a nejinak je tomu, nejinak tomu je i nyní. Což jsme ostatně viděli i například v dozvucích posledního sjezdu, které s sebou nesly mimo jiné i personální změnu ve vládě, kde právě vyzyvatel Hamáčka, který Jana Hamáčka, který obhájil funkci předsedy, tak jeho vyzyvatel Tomáš Petříček vlastně byl následně i odvolán z funkce ministra zahraničí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co si myslíte o tom, pane Juste, že na druhém místě pražské kandidátky u sociálních demokratů je bývalý předseda zelených Matěj Stropnický. Co tím tahem strana sleduje?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Určitě rozšířit možnosti, jak oslovit voliče. Sociální demokraté a zelení jsou strany, které v západní Evropě spolu velmi často spolupracují, velmi úzce spolupracují. U nás ta spolupráce těchto dvou subjektů je spíše problematická nebo byla doposud spíše problematická. A ono vlastně i dnes, když se, když se díváte na současnou stranu zelených, myslím teď tu oficiální stranu zelených, tak tam určité námluvy ohledně případné společné koalice se sociálními demokraty byly. Ale právě kvůli tomu, který proud vyhrál ten poslední souboj o post předsedy, tak ty námluvy skončily. Ale nepřímo právě skrz pana Stropnického je tady vlastně ten prvek zelený nebo alespoň částečně zelený prvek reprezentován. Takže snaha dostat tyto 2 subjekty do nějaké užší symbiózy, užší spolupráce, která by měla pozitivní efekt na oba. Sociální demokraté, kteří se pohybují nebezpečně blízko pětiprocentní hranice a podle některých průzkumů i pod ní, by tím mohli rozšířit možnosti svého oslovení voličů, ať už o ten segment ideologicky, ten segment, který reprezentuje Matěj Stropnický ideologicky. To znamená ten segment environmentalistický tak i tak i generační a věkově.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Novým nejvyšším státním zástupcem se stal Igor Stříž, bývalý dlouholetý náměstek bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ministryně spravedlnosti Benešová i řada soudců či státních zástupců o něm hovoří jako profesionálovi, který si prošel celou tou soustavou, že s ním pokračuje kontinuita. Jsou i názory ale kritické. Některým například části opozice vadí počátky jeho profesní dráhy. Před rokem 1989 totiž pan Stříž vstoupil do komunistické strany a byl vyšetřovatelem a vojenským prokurátorem. Jako náměstek nevadil, pane Juste?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
To je asi ta otázka, kterou si kladu, když slyším, když slyším právě kritiky, protože a teď nechci nějak zlehčovat minulost pana Stříže, ale pan Stříž byl dlouholetým náměstkem Pavla Zemana. Ti, kdo kritizují pana Stříže, tak většinou ne všichni ale většinou, naopak mluvili pozitivně o Pavlu Zemanovi. Takže je trošku překvapivé, že vlastně tuto info, tato informace nebo tato skutečnost jim nevadilo předtím. Říkám, nechci tím nijak zlehčovat předlistopadovou minulost pana Stříže, ale teď to skutečně beru jako, jako trošku problematickou argumentaci ze strany, ze strany těchto kritiků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A ta minulost nebo část teda minulosti je pro vás nějak problematická, jak stabilní, pevné je vůbec tedy jeho křeslo, jeho pozice?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
No, když začnu od konce, jeho pozice pevná není a to už dávali najevo právě kritici tohoto rozhodnutí. Zejména tedy z koalice Spolu, kteří avizují, že pokud se ujmou vlády po letošních volbách, tak na postu nejvyššího státního zástupce udělají výměnu. To už myslím zaznělo naprosto, naprosto jednoznačně. To znamená ta pozice rozhodně, rozhodně silná není. A pokud jde o tu vlastní předlistopadovou minulost. Tady se myslím, že odpovím obecně. Tahle diskuze se objevuje pokaždé, když někdo, někdo takový do jakékoliv funkce přichází. A ona ukazuje, že vlastně to vyrovnání s minulostí u nás pořád ještě, ještě problematické. Že za 32 let vlastně se tady i nevygenerovala nová elita, vrcholná elita, která by byla, která by byla schopná, respektive schopná asi ano, ale ze které by se daly vybírat představitelé vysokých, vysokých pozic. To je větší problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas a názory. Přeji hezký den, na slyšenou.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.