Přepis: Jak to vidí Petr Just – 18. října 2021

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Petr Just, vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
Jaký je povolební vývoj v Česku, jaká je reflexe neúspěšných stran. Jak se formuje budoucí koalice Spolu a PirStan. Jaký bude Andrej Babiš opoziční politik? Odstartoval svoji kampaň v příští prezidentské volbě a proč nevíme, jak je na tom současná hlava státu. To jsou otázky, kterým se chceme věnovat, dobrý poslech přeje Vladimír Kroc. Aktuální Respekt vyšel s titulkem ukradený prezident. Co se to děje a teď vlastně nevím kde, v Ústředí vojenské nemocnici, na radě v Lánech. Proč nevíme, zda je prezident Zeman kvůli zdraví schopen vykonávat ústavní funkce?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Nevíme to proto, že ze strany prezidenta, respektive jeho okolí a teď už, ať už myslíme okolí rodinné, nejbližší rodinné příslušníky anebo okolí v podobě spolupracovníků chodí velmi omezené informace. Omezené co do rozsahu, omezené co do intenzity informování. Zároveň tady neexistuje žádný, a to je asi logické právní nástroj nebo právní předpis, který by nějakým způsobem upravoval jak, kdo a v jakém případě je informován v případě zdravotního stavu hlavy státu, a to včetně nějakých zdravotních indispozicí, které by mohly mít i závažný dopad na výkon prezidentovy funkce. Takže všechno je víceméně na nějaké dobrovolné formě toho, jak prezident a jeho okolí o konkrétním zdravotním stavu informují, co všechno pustí, co umožní, aby, aby veřejnost věděla. A to, že tady není žádný jednotný zavedený postup, vlastně ukazují i rozdíly, jak se třeba informovalo o zdravotním stavu Václava Havla, kdy velmi podrobné a pravidelné tiskové konference, ať už to bylo během jeho pražských hospitalizací, nebo když byl v Innsbrucku na zákroku, tak byly téměř dennodenně tiskovky za účasti celého lékařského konzilia a velmi podrobně informovali o tom, jak na tom, jak na tom tehdejší prezident Václav Havel byl.

Vladimír KROC, moderátor
Ty různé a často i protichůdné informace zavdávají pochopitelně důvod k pochybám, jestli Miloš Zeman opravdu je v kondici, aby například jmenoval ředitele krajského soudu nebo svolával parlament. Nehledě na to, že je to zvláštní, protože 8. listopadu by se tam nově ustavená sněmovna sešla beztak ze zákona.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ano, tady se bavíme vlastně o věci, která, aniž bych jí chtěl teď nějak zlehčovat, protože povolební vývoj, včetně ustavení parlamentu, je pochopitelně závažný ústavní akt, ale bavíme se tady zrovna o události, která by se uskutečnila tak jako tak, i kdyby prezident Sněmovnu podle Ústavy nesvolal, protože Ústava zároveň říká, že pokud tak prezident neučiní, tak se automaticky sejde třicátý den po, po volbách. Takže je otázka, jestli tím, že tady došlo ke svolání ustavující schůze ze strany prezidenta. Zároveň, že tady jsou určité pochybnosti, jestli to skutečně podepsal, nebo nepodepsal on. Tak jsme se dostali do úplně zbytečné situace, do které jsme se vůbec nemuseli dostat. Ta sněmovna by se stejně 8. listopadu podle Ústavy sešla, i kdyby prezident neudělal vůbec žádný akt nebo kdokoliv v jeho zastoupení.

Vladimír KROC, moderátor
Ty pochyby jsou vážné, blíží se 28. říjen, co kdyby se náhodou ke státnímu svátku vyhlásila amnestii, my tomu říkám, myslím něco, kdyby se, bylo by to slovo paní Jechové z filmu Kulový blesk směroplatné?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Tak to se, teď se dostáváme asi na velmi tenký právní, možná ještě více specificky ústavněprávní led. Samozřejmě tím, že i doposud jsou pochybnosti, o jak jsem říkal, před chvílí relativně neškodném aktům. To znamená svolání ustavující schůze parlamentu, respektive Poslanecké sněmovny. A i to vyvolává pochybnosti, tak si myslím, že tady by ty pochybnosti rovněž byly zejména, zejména, pokud by ten, ten akt byl nebo to rozhodnutí bylo opět podepsáno podpisem, který by vyvolal diskuzi, jestli to skutečně je, nebo není prezidentův podpis.

Vladimír KROC, moderátor
Člověk si klade otázku, proč je to tak složité, proč třeba předseda Senátu prostě po dohodě s ošetřujícím lékařem nenavštíví osobně prezidenta u nemocničního lůžka, proč žádá písemně informace od vedení ÚVNky.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
jak jsem říkal, tady v oblasti informování o zdravou, o zdravotním stavu prezidenta se vlastně pohybujeme v prostředí, které není nijak regulováno. Právně je regulován až případný přechod pravomocí, pokud se úřad prezidenta uvolní, nebo pokud je prezident shledán nezpůsobilým výkonu funkce, na čem se můžou shodnout obě komory parlamentu. Ale pokud jsme v situaci jakési neformální diskuze, neformálního informování jednoho ústavního činitele tím, v jakém stavu, v jakém zdravotním stavu je jiný ústavní činitel, tak tady se skutečně pohybujeme v tom, co jsme, kde jsme závislí na tom, co ta druhá strana pustí, když to řeknu, trošku, trošku lidově. Předseda Senátu nebo kterýkoliv jiný ústavní činitel samozřejmě nemá nějaký právní nárok na to, aby byl informován automaticky o tom, v jakém stavu je jiný jeho kolega ústavní činitel. Pokud, pokud by došlo k nějaké události, která by skutečně znamenala nějaké navazující další procedury, ve smyslu převod pravomocí, pak samozřejmě už Ústava ty určité právní mantinely dává. Ale v situaci, kdy k tomu ještě nedošlo, kdy úřad prezidenta není uvolněný a kdy zároveň nebylo oběma komorami parlamentu, oběma komorami parlamentu odsouhlaseno usnesení, že prezident není způsobilý výkonu funkce, tak se pohybujeme skutečně v té, na té bázi dobrovolnosti a toho, co vlastně se dostane, dostane, ať už oficiální nebo oficiální cestou k dotyčným.

Vladimír KROC, moderátor
A za jakých okolností by podle vás mohlo dojít na onen často zmiňovaný nebo připomínaný článek 66?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ten článek a vůbec filozofie jeho konstrukce vychází ze situací, kdy prezident je třeba v kómatu nebo kdy prezident teď budu hodně přehánět, ale byl třeba unesen nějakou cizí mocí a je jasný, že jeho rozhodování by nebylo, řekněme, dobrovolným aktem suverénní nebo hlavy suverénního státu. Takže v takových situacích si dokážu představit právě aktivaci tohoto, tohoto článku. To znamená ty zdravotní důvody ale skutečně ty vážné zdravotní důvody, které vyvolávají nebo které objektivně, za kterých prezident objektivně nemůže učinit rozhodnutí vy, jak jsem říkal, před chvílí to kóma, anebo když je, když by bylo podezření, že prezident vlastně nejedná dobrovolně, že je třeba pod tlakem únosců, pod tlakem nějaké jiné mocnosti, která, která ho unesla, přepadla a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
Dejme tomu, že by prezident své pravomoci převzali ústavní činitelé podle zákona, kdyby se pak stalo, že se prezidentův stav zlepší. Teď já vím, že nejste ústavní právník, že jste politolog, ale myslíte, že pamatuje Ústava na takovou možnost, jakým způsobem by se mohl do úřadu vrátit?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ten článek 66 říká, že se jedná na tom vyvolání té situace, že prezident není schopen vykonávat svůj úřad, musí shodnout obě komory parlamentu. Předpokládám, že tedy i podobným způsobem, ale to je teď čistě moje, můj laický předpoklad jakožto neprávníka, že podobným způsobem by došlo i k ukončení tohoto stavu. To znamená, že by obě komory parlamentu se na tom opět usnesly. Ale zdůrazňuji, nejsem, nejsem právník.

Vladimír KROC, moderátor
Objevují se také úvahy, že, co je to mlžení kolem skutečného zdravotního stavu prezidenta má za cíl odvést pozornost od závažných podezření a možná i jiných kriminálních kauz, jak to vidíte vy?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Pokud za ta závažná podezření máte na mysli třeba věci, věci kolem Pandora Papers a podobně. Už se ukázalo v průběhu kampaně, že to nehrálo v podstatě žádnou roli. Pokud některé výroky týkající se zdraví prezidenta, mají za cíl vytvořit, vytvořit nějakou mlhu kolem jiných událostí, tak asi zase na tu Pandoru to tak nedopadne. Pandora přišla pochopitelně pro Andreje Babiše v nejméně vhodný čas. Tím jakoby nezastávám ten jeho názor, že to bylo účelové, ale samozřejmě pro něj to bylo v nevhodný čas a evidentně ani ten, tato kauza ani předchozí kauzy, kterým Andrej Babiš čelil, tak nikdy nevedly vlastně k žádnému zásadnímu odlivu voličů. On oproti situaci před čtyřmi lety, oproti volbám před čtyřmi lety v těch současných ztratil asi 40 000 hlasů, mám dojem, což v objemu 1,5 milionu voličů, kteří volili hnutí ANO plus mínus zaokrouhleně, tak je, je velmi malé číslo. Samozřejmě je to ale, je to malé číslo, ale kdyby těch 40 000 měl, tak by zase předstihl koalici Spolu. Takže i ta, i to, jestli to je nebo není malé číslo je poměrně relativní.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je politolog Petr Just. Z 22 mandátů pouhé 4 pro Piráty, je to politické fiasko?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Piráti kandidovali se starosty na jedné koalici, na jedné kandidátní listině. To znamená, když se na to díváme z hlediska té kandidátní listiny jako takové, tak to fiasko určitě není. Pokud se samozřejmě potom podíváme separátně na počet mandátů pro starosty, počet mandátů pro Piráty, tak pro Piráty to pochopitelně fiasko je z tohoto hlediska. Určitě oni sami si budou dělat vnitřní analýzy, jak k tomu došlo. Pokud bych měl nastínit, co, co mohou být možné důvody a zdůrazňuju, že těch důvodů určitě bude více a určitě tady neprobereme všechny, ale jestli tady neudělali, jestli trošku nepodcenili situaci pirátští stratégové, protože hned jak se po sečtení výsledků a přidělení mandátu ukázala ta rozdílnost čísel, tak někteří kolegové, politologové na Twitter vytáhli data o tom, jak moc kroužkovali voliči jednotlivých stran v těch předcházejících volbách. A z toho vyplynulo, že voliči, kteří v minulých volbách volili hnutí STAN, Starosty a nezávislé, tak byli vždycky zvyklí, kroužkovat mnohem více. Myslím dokonce nejvíce ze všech stran, které se tehdy před těmi čtyřmi lety dostaly do Poslanecké sněmovny a naopak Piráti, pirátští voliči, abychom byli tedy přesní, byli jedni z těch, kteří kroužkovali vůbec nejméně, ne-li vůbec nejméně z těch stran, které se dostaly do Poslanecké sněmovny před čtyřmi lety. Takže tato informace, samozřejmě po bitvě je každý generál. Teď si ta data najdeme. Možná pirátští stratégové v momentě, kdy ne, kdy ta koalice už byla ustavena, ale než jí ustavovavali, protože tohle téma oni velmi probírali. Probírali to i na těch diskuzních fórech pirátských, jestli nedojde k nějakým strategickým hlasováním voličů jednotlivých těch dvou stran. Otázka kroužkování se tam probírala, ale toto evidentně přehlédli, anebo tomu, anebo pokud to nepřehlédli, tak tomu nepřikládali příliš velkou váhu. Navíc si musíme uvědomit, že ti, kdo kandidovali s tou, s tou s tou stranickou příslušností starostů a nezávislých, tak jak už název toho hnutí říká, to jsou zpravidla lokální představitelé, starostové, místostarostové, zastupitelé a pochopitelně mají velmi úzkou vazbu na tu danou komunitu, ve které, ve které fungují. A pokud to jsou úspěšní Starostové, tak ti lidé, když je vidí na kandidátní listině, tak jim ten kroužek dají. U Pirátů evidentně jejich voliči prostě vzali tu kandidátní listinu, brali jí tak jak, tak jak byla sestavena. To znamená, říkali, mám tam třeba prvního piráta, druhého piráta, beru to takhle, souhlasím s tímto pořadím, nebudu, nebudu kroužkovat. Hodím to, hodím to do urny. Pokud tímto způsobem uvažovala naprostá většina voličů této koalice, protože myslím si, že těch bylo patrně více těch pirátských voličů, tak ale se vlastně postavili do nevýhody nebo postavili ty svoje kandidáty pirátské do nevýhody, oproti, oproti kandidátům Starostů a nezávislých.

Vladimír KROC, moderátor
Podle Alexandry Alfrové došlo proti Pirátům k dosud nejmasivnějšímu nasazení moderních dezinformačních technologií v našich dějinách vůbec. Může to být taky jednou z příčin jejich neúspěchu, co myslíte?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Může to být jednou z příčin, a to nejenom přes ty dezinformační, dezinformační kanály, ale myslím, že i obecně i voliči, kteří třeba byli připraveni tuto koalici volit a nepatří mezi ty, kteří by třeba se nechávali ovlivnit dezinformacemi, tak ale mohli často vnímat Piráty jako odlišné od Starostů a nezávislých. Přece jenom ta, ta koalice měla nějaké styčné body, ale zároveň voliči Starostů a voliči Pirátů v určitých věcech třeba se chovají jinak nebo mají jiný přístup. Starostové jsou rovněž široce rozkročení jako Piráti, ale u těch Starostů najdeme i lidi, kteří by by pocházeli třeba s vyloženě konzervativního prostředí. Už jsme tady říkali, že to jsou často komunální politici i z velmi malých vesnic, malých měst. Což bude spíše konzervativnější prostor nebo konzervativnější teritorium, než, řekněme, nějaký ty velkoměstští liberálové, kteří se spíš přiklánějí, spíš přiklánějí k Pirátům. Takže určitě to, zase nebude to určitě jediný důvod tyto dezinformace.

Vladimír KROC, moderátor
Jak to podle vás ustojí samotná strana, vlastně myslím tedy Piráti a potom koalice se STAN?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Myslím, že strana jako taková už dokonce zahájila diskuzi o tom, zda nevyvodit nějaké personální důsledky. Ta diskuze se opět rozběhla na tom veřejném fóru, což si myslím, že je trošku nešťastné, protože ta strana vlastně je trošku dvousečná zbraň, řešit všechno na veřejném fóru. Piráti na jedné straně chtějí dát najevo tu svojí transparentnost, otevřenost, žádné zákulisní, žádné zákulisní dohody a podobně /souzvuk zvuků/.

Vladimír KROC, moderátor
Za každý názor, který jenom zazní, ale je třeba odmítnut, ale zazněl.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
To je ale taky určitým způsobem, když jsme tady mluvili o tom, nakolik dezinformace a podobně, když jsem říkal, nejenom dezinformace, podle mě i toto se ukázalo jako, jako věc, která jim mohla uškodit, že, čili najednou úplně všechno řešíte, řešíte navenek, všechno.

Vladimír KROC, moderátor
Přílišná transparentnost může škodit?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ano, rozhodně, rozhodně v politice. Já vím, že to bude možná nepopulární názor zejména u té pirátské části, která si na tu, na tu transparentnost hodně zakládá, ale určité věci prostě musíte řešit strategicky z hlediska nějakých nějakého vlastního, vlastního know how, nějakého obchodního tajemství, nějakého, nějakého tajemství vyjednávání, tajemství úspěchu nebo dosažení úspěchu. A to nemůžete prezentovat veřejně a ukazovat, jak to vlastně, jak ta strana je vlastně vnitřně, vnitřně rozpolcená. A to se bude teď týkat i Ivana Bartoše. Za prvé nebylo příliš šťastné, že to v podstatě otevřeli okamžitě. Jo, že nenechali třeba uplynout nějaký čas, že nepočkali, jak dopadne i to povolební vyjednávání. Protože výsledek strany ve volbách, kde se pak tvoří ještě vláda, kde se tvoří koalice, tak ten výsledek strany má dva části nebo dva, dva prvky. Skládá ze dvou prvků. Jeden prvek je ten vlastní volební výsledek, kolik jsme dostali hlasů, kolik jsme dostali procent hlasů, kolik jsme dostali mandátů. Druhá část, v co jsme byli schopni to přetavit. Jo v jakou vládu, máme tam důstojné zastoupení, nemáme tam důstojné zastoupení, kolik ministrů a podobně, že se třeba nepočkalo až na tento krok. Takže to bylo podle mě první chyba. Druhá chyba, že zrovna toto téma si asi musí vyříkat v první řadě mezi sebou uvnitř té strany a zase nevykládat karty a neukazovat navenek, jak, jak je to vnitřně štěpí, protože tím nahrávají na smeč té budoucí opozici, která bude dělat všechno pro to, aby pokud vznikne tato pětikoalice, aby tu pětikoalici nabourávala, a pak může k tomu nabourávání využít přesně tyto slabé články třeba ve vnitřním rozpolcení jedné z koaličních stran.

Vladimír KROC, moderátor
Bude ve Sněmovně po neúspěchu KSČM a ČSSD chybět levicová opozice?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Bude chybět tradiční levice to stoprocentně, ale zároveň vidíme, že k levici se minimálně v minulém funkčním období posouvalo hnutí ANO. Minimálně některými svými kroky i to, že bylo ve vládě se sociálními demokraty, kde na, na určitých věcech se shodli, a dokonce sociální demokraté někdy jakoby vytýkali hnutí ANO, že si přisvojuje pak zásluhy za, za třeba politická, politické návrhy, se kterými přišla sociální demokracie, tedy ty standardní levicové politické návrhy. Takže hnutí ANO částečně vykompenzuje. U Pirátů rovněž vidíme, že je to určité rozkročení pravolevé. Já jako se neztotožňuju s tím, jak je všichni řadí automaticky do levé části politického spektra. On je to široký střet, který samozřejmě sahá, jak do těch středopravicových, tak do těch středolevicových pozic. Na druhou stranu nemyslím si a bylo by to i od té nastupující koalice docela nestrategické, pokud by ona zahájila nějakou skutečně radikálně pravicovou asociální politiku. Tím by jedině zradikovalo. To by mělo odraz na té druhé části, která dnes není zastoupena, radikalizovalo by to tu levici.

Vladimír KROC, moderátor
Rozumím, k tomu bych se rád dostal za chviličku, ale ještě mám otázku, jestli vás překvapilo, že ačkoliv Andrej Babiš těsně před volbami tvrdil, že pokud tedy hnutí ANO neuspěje, že odejde ze Sněmovny. Teď už se tedy chystá do opozice, jaký bude podle vás současný premiér opozičním poslancem?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Myslím, že mu ta role sedne víc, než si byl ještě schopen do pár měsíců, pár týdnů zpátky sám připustil. A to je možná i ten důvod, proč pořád před volbami mluvil, že v případě neúspěchu, v případě odchodu ANO do opozice on s politiky odejde. Ukázalo se a na této změně bych to také viděl, ukázalo se, že ten potenciál pro něj tam bude. On sice dával dosud, doposud do popředí ty svoje charakteristické rysy, které, které mají výhodu proto vládní angažmá. On o sobě mluvil, že je to prostě manažer, že je to výkonný člověk. Přímo na jedné tiskovce řekl, já jsem člověk do vlády. Něco takového tam zaznělo na té tiskové konferenci. Na druhou stranu on má i charakterové rysy, kterých velmi dobře bude moci využít právě v roli opozičního představitele, on je velmi emotivní. Je v určitých ohledech velmi, velmi impulsivní, a to jsou věci, kterých bude moci velmi často a dobře využívat právě v rámci opozičního působení, až bude, až bude z opozičních lavic interpelovat premiéra a členy vlády. Až bude na, na mítincích fungovat jako ten tribun lidu jako ten opoziční lídr. Mě tady trošku napadá paralela s Igorem Matovičem. Igor Matovič byl velmi nečekaným vítězem loňských parlamentních voleb na Slovensku a k tomu nečekanému vítězství mu taky přispěla ta jeho impulsivnost, emotivnost coby opozičního lídra. Tam se ukázalo, že to opravdu na něj sedí ten opoziční tím, že má mnohem méně zodpovědnosti a mnohem více se může, mnohem více se může zaměřit na, na vyzývání vlády, může se více zaměřit na kritiku a tam může používat všechny ty prvky, o kterých jsem tady mluvil. Jakmile přišel do vlády a pokračoval ale v používání těchto, těchto rétorických formálních prvků, jak se ukázalo, že to svůj odraz u veřejnosti nemá.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí je hostem politolog Petr Just. Pandemická čísla se zhoršují, Auto Škoda dnes přerušuje výrobu, zejména kvůli nedostatku čipů máme tu krach některých dodavatelů energie, vysokou inflaci. Není to záviděníhodná situace, kdy bude nový kabinet přebírat vládu, jak by tedy měla nová vláda lidem vysvětlit, do čeho vstupuje, aby jí to veřejnost nepřečetla k tíží.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Je to asi ta nejméně záviděníhodná doba, ve které nová vláda bude nastupovat do funkce a pro ně teď bude důležité, pokud chtějí uspět, nebo pokud chtějí, aby to veřejnost pochopila, tak jak tak, jak by to měla podle jejich názoru pochopit, zdůrazňovat, že to vlastně není jejich vina. Jo o to oni budou přebírat zemi v nějaké, v nějakém stavu. A teď a z toho bude určitě využívat Andrej Babiš coby opozičník, proto jsem říkal, že ona mu ta role možná sedne mnohem víc, než si myslel. Že, přestože i on ještě bude mít za ty věci určitou zodpovědnost, tak ale v opozičních lavicích už nebude cítit, že tu odpovědnost má. Už bude říkat, to je odpovědnost vás, pane Fialo, vás paní Pekarová a tak dále. A teď bude na vládě, jak se jí podaří té možné budoucí vládě, jak se jí podaří přesvědčit voliče, že to s čím musí zápasit. To s čím se musí vyrovnávat, je stále ještě dědictví té předcházející vlády. Pokud se jim v tom toto nepodaří a tu, budou tahat spíš za kratší konec, protože Andrej Babiš bude velmi aktivní a velmi hlasitý opozičník. Takže, pokud se jí toto nepodaří, pak můžeme čekat, že v těch volbách, které budou následovat v tom mezidobí toho následujícího čtyřletého období v těch volbách, které jsou politology obecně nazývány jako volby druhého řádu, všechny ty mezi volby komunální, senátní, krajské a tak dále. Tak i veřejnost to bude vystavovat jako určité varování, jako určitou žlutou kartu, jako, jako výraz nesouhlasu, nespokojenosti, a pak to může skončit za 4 roky kartou červenou.

Vladimír KROC, moderátor
Využije Andrej Babiš řečniště ve Sněmovně, aby si připravil půdu k prezidentské volby, ať už bude kdykoliv.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
I tady si myslím, že ta proměna v jeho myšlení proběhla. On předtím moc na toto téma nechtěl diskutovat. Teď už tak rezolutně neodmítá a myslím si, že právě opoziční lavice pro něj budou dobrým startovacím místem pro zahájení předvolební kampaně pro prezidentské volby. Vy jste sám zmínil právě takovou tu řečnickou otázku, ať už budou kdykoliv a myslím si, že v zájmu Andreje Babiše je, aby byli co nejpozději, aby, aby tady co nejdéle vládla vláda, vůči které on se bude moci vymezovat, protože tím bude oslabovat i ten argument vlády, že pořád ještě hasí to, co to, co zapříčinila předcházející vláda. Takže bude, bude oslabovat argument vlády. To znamená Andrej Babiš bude moci daleko více ještě upozorňovat, podívejte se už nejsem 2-3 roky u moci a pořád se, se toto děje, takže čím déle, tak pro Andreje Babiše lépe.

Vladimír KROC, moderátor
To byl Petr Just, vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Děkuju, na shledanou.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.