Přepis: Jak to vidí Petr Just – 16. května 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a celý nový týden přeje Zita Senková. Jako každý všední den i v následujících minutách vám nabídnu rozhovor na aktuální témata. Mým hostem je Petr Just, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, vítejte.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Dobré dopoledne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podíváme se na to, kdo a s jakými šancemi aspiruje na nejvyšší ústavní funkci, koho si Česko zaslouží na Hradě? Jak vláda a stát zvládá situaci s ukrajinskými utečenci. A je čas otevřít debatu o přijetí eura, jak si myslí ministr zdravotnictví Válek? Taková je naše tématická nabídka, nerušený poslech přeji. České úřady vydaly takzvanou dočasnou ochranu pro 4, 3 tisíce, omlouvám se, 342 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří prchli před válkou. Podle ministra vnitra Víta Rakušana u nás nicméně ve skutečnosti žije 200 tisíc ukrajinských běženců. Někteří se totiž mohli vrátit domů. Další odjeli do jiných zemí Schengenského prostoru. Stát bude nyní zjišťovat, kolik uprchlíků žije na adresách, které uvedli úřadům. Vydávání další humanitární dávky bude vázané na evidenční povinnost. Pane Juste, jak z vašeho pohledu zvládá stát, vláda a další instituce tu situaci s ukrajinskými utečenci?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
V první řadě dobře, že se k tomu stát postavil čelem a pozitivně a solidárně. Vzhledem k tomu, co jsme zažívali ve vztazích k lidem přicházejícím z jiných zemí, i válkou zasažených zemí třeba v minulosti, tak je to pozitivní posun. Česká republika ukázala, takže z tohoto pohledu vláda, vláda uspěla. Ukázala, že dokáže být solidární, dokáže být solidární s lidmi, kteří prchají ze zemí, kde ta situace je nezáviděníhodná, kde dokonce vypukla válka. Je jasné, že vláda bude pod palbou kritiky ze strany těch, kdo si myslí, že by měla více dělat třeba pro české občany. Na druhou stranu ta situace je samozřejmě hodně, hodně nesrovnatelná, když prcháte z válkou postižené, z válkou postižené země. To, co poté vláda dělala, tak také myslím, že, že všechno bylo v souladu, v souladu s nějakým očekáváním, že vláda bude postupovat solidárně i ve spolupráci s evropskými institucemi, ve spolupráci s dalšími okolními členskými zeměmi Evropské unie, kde dochází i k nějaké komunikaci, případně pokud jak jste říkala, někteří běženci jdou dál do dalších zemí, tak předpokládám i komunikaci ve vztahu právě třeba k předávání materiálu o těchto lidech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem podle ministra vnitra je příliv ukrajinských Romů, kteří nocovali nebo nocují, například na pražském hlavním nádraží nejspíše organizovaný, ale už se tím zabývá česká policie. Je pro tu situaci, pane Juste, nezbytné prodloužit nouzový stav?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Začínají se, začínají se ozývat návrhy, že by mohl být přijat zákon, který by pomohl vládě lépe řešit podobné situace a schválně říkám, podobné situace, aby to, protože předpokládám, že by to byl více obecněji formulovaný zákon a nemusel se kvůli tomu vyhlašovat nouzový stav. Je pravda, že v současné době, tady samozřejmě by asi musel, musel to potvrdit nějaký právník, rámec, legislativní rámec pro to, aby se daly zvládat třeba velké nápory migrační krize není. Takže pokud by nějaký legislativní rámec přijetí zákona, kterej, který by to řešil, bylo přijato, tak by to určitě bylo do budoucna i do budoucna nebo zejména do budoucna asi efektivnější vlastně podobně, jako se v době pandemie přijal pandemický zákon, byť s dočasnou platností, ale i to by mohlo být určité, aby se, aby se nemusel vyhlašovat nouzový stav kvůli některým záležitostem pandemického charakteru. Takže pokud by na vzoru tohoto pandemického zákona byl přijat zákon, který by řešil otázky související třeba s nečekaným masovým přílivem migrantů, tak by to opět do budoucna mohlo být, mohlo být mnohem efektivnější, takže myslím, že, že by to řešení bylo. V současné době asi ten nouzový stav je jediný právní rámec, který vláda, který vláda může využít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co jste říkal na projev předsedy hnutí SPD Tomia Okamury v parlamentu před týdnem? Když mluvil například o tom, že kvůli ukrajinským uprchlíkům klesne podle něj kvalita výuky v českých školách, tak všichni ministři na protest opustili jednací sál.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Jedna věc je, ke komu pan Okamura vlastně mluví, on pochopitelně nemluvil k ministrům, ať už by byli přítomni nebo nebyli přítomni. Nemluvil ke koaličním poslancům. Možná nemluvil ani ke svým vlastním poslancům. Ten projev byl hlavně k jeho voličům. To téma rezonovalo a bude rezonovat zejména proto, že se blíží volby, mimo jiné volby komunální a že zejména oblast školství je hodně v kompetenci, řekněme, mluvíme-li tedy o tom regionálním školství, o základním, o základním školství, tak to je hodně v kompetenci právě obecních samospráv. Takže toto téma vytáhl pro svoji cílovou voličskou skupinu naprosto strategicky i vzhledem k tomu, že to, že to zaměřil na oblast školství. Tak to bylo přesně součást toho celého rámování do kampaně, která nás teď čeká před, před podzimními volbami. A z tohoto pohledu, když se na to díváme z pohledu Tomia Okamury a jeho voličů, tak to samozřejmě bylo naprosto vhodně zvolené téma, vhodně zvolený argument. Na druhou stranu samozřejmě, když se pak na to díváme zvnějšku, když se na to díváme ze strany, ze strany opozice, respektive opozice vůči Tomiu Okamurovi. To znamená třeba současné vlády nebo lidí, kteří s tím nesouhlasí, tak pochopitelně neexistují, alespoň si nejsem vědom toho, že by existovaly, existovala jakákoliv data, která by potvrzovala toho, že potvrzovala to, že umisťováním uprchlíků do škol celkově klesá, klesá ta vzdělanostní úroveň nebo úroveň vzdělání na českých, na českých školách. Nejsem si vědom skutečně, že by takovéto informace byly. Nejsou ani žádné výzkumy, které by prokazovaly, takže opět je to, je to hlavně předvolební téma, které se chytá něčeho, co je chytlavé a bude chytlavé. Už jsme to viděli na některých dalších otevřených tématech právě v souvislosti s migrační krizí, a to nejenom ze strany Tomia Okamury, ale třeba i někdy Andreje Babiše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a má pětikoalice vládní nějaké nebo více témat pro nadcházející volby? Protože ty se nebudou týkat pouze SPD, jenom narážím i na to, co jste řekl, pane Juste, že Tomio Okamura mluvil především ke svým voličům. Otázka je tedy, ke komu mluví poslanci a poslankyně?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Já mám dojem, že řada projevů v Poslanecké sněmovně, přestože jsou na půdě Poslanecké sněmovny a my bychom asi na první dobrou počítali, že budou součástí hlavně projevů poslanců mezi sebou, tak díky přenosům, televizním přenosům, díky reportážím, je to skutečně určeno hlavně té cílové skupině, která rozhoduje o tom, zda budete nebo nebudete ve sněmovně nebo v dalších institucích sedět. To znamená, skutečně je to k voličům, možná by bylo vhodné udělat nějaký experiment, že třeba nějakou schůzi nepřenášet. Jenom skutečně z experimentálního hlediska. A jak by se třeba změnila, změnila intenzita vystupování některých, některých vybraných poslanců. Samozřejmě by to neprošlo. Beru, že dnešní, dnešní metody přenosu jednání Sněmovny umožňují vlastně nepřetržitě komukoliv sledovat, sledovat a kontrolovat tím, což je samozřejmě správné z principu, kontrolovat práci poslanců. Ale čistě udělat experiment, na chvilku to nepřenášet a viděli bychom, jak by se případně změnil, změnil postoj nebo intenzita vystupování, ať už k z hlediska kvantitativního nebo kvalitativního jednotlivých poslanců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď mě napadá, pane Juste, nevím jestli víme, jaká je sledovanost těchto přenosů nebo záznamů? To by bylo zajímavé možná.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Nevím, možná se zeptat Sněmovny, která to vlastně zajišťuje ty přenosy, tak třeba se zeptat, jaká je sledovanost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinými slovy, může se stát nebo už se stává, jak zvládání situace s uprchlíky nebo celková ta situace jedním z témat těch nadcházejících voleb, jak jste nastínil na podzim a v lednu 2023 volba na Hrad?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Určitě pro komunální volby, tam to vidím jako stoprocentně téma právě proto, že řada uprchlíků přichází a je i umisťována do jednotlivých konkrétních míst, konkrétních lokalit. To znamená ta tématika se skutečně netýká jenom nějakého jednoho centra, kdybysme měli nějaké jedno uprchlické centrum, které by bylo na okraji nějakého jednoho velkého města. Možná by to v té, v té komunální kampani nehrálo tak velkou roli. Ale díky tomu, že se lidé s Ukrajinci setkávají napříč celou Českou republikou a vzhledem k tomu, že jak jste, jak jste citovala Tomia Okamuru, to téma zasahuje do oblastí, které mimo jiné jsou hodně v kompetenci těch obecních samospráv, včetně otázek týkající se školství, včetně otázek týkajících se sociálních věcí, zdravotnictví a podobně, když tam je to často s tou krajskou úrovní mixováno. Na druhou stranu i přestože, přestože tyto volby nebudou volby do krajů, tak ale třeba Praha je zároveň obec i krajem. To znamená tady se to bude promítat a i v těch regionech, kde se nevolí nebo v těch ostatních 13 krajích, kde se do krajů nevolí, ale pouze do obecních zastupitelstev, tak i témata, která hodně rezonují v součinnosti s krajskou úrovní samosprávy, tak určitě budou, budou tématy těch podzimních, podzimních voleb. Pokud jde o volby prezidentské a volby senátní, tam to také podle mého názoru bude velkým tématem. U těch prezidentských zejména proto, že ty volby pravděpodobně budou i o nějakém socioekonomické střetu, vzhledem k tomu, že se tady začínají řešit i další socioekonomická témata typu zdražování, inflace, nedostupnost nebo dostupnost zdrojů energie a podobně. No a i otázka, otázka péče o uprchlíky, je vlastně otázkou socioekonomickou. Protože často ze strany odpůrců vlády, ze strany těch, kdo vládu kritizují, zaznívá, že vláda by měla spíše dávat ty prostředky, takže všechno je to skrze, skrze tu finanční stránku, takže dávat prostředky spíše českým občanům, kteří, kteří to potřebují. Takže ta, ta ekonomická linie bude v prezidentských volbách zastoupena mimo jiné i tou uprchlickou záležitostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou zprávou pro tuto dobu inflační, řekněme, je, pane Juste, výběr Aleše Michla do čela centrální banky?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Tam si netroufám příliš předvídat hodnotit. Nejsem ekonom, neznám neznám příliš jeho ekonomické ekonomické myšlení. Co jsem zaznamenal v médiích, tak měl být doposud snad odpůrcem těch kroků banky, centrální banky, která zvyšovala, zvyšovala úrokové sazby, takže jestli, jestli pod jeho vedením, kde doposud byl řadovým členem centrální banky, jestli pod jeho vedením a jestli teď ten jeho vliv a síla jeho slova coby guvernér, budoucího guvernéra bude silnější a národní banka změní tuto svoji politiku, to je spíš otázka na ty budoucí, budoucí týdny, možná spíš až měsíce, protože ještě se, on se myslím ujme funkce až 1. července dokonce, takže ještě budeme vyčkávat a tady to bych asi nechal spíše na, na ekonomy, hodnocení toho, jak moc pan Michl a jeho nástup a ekonomické myšlení změní například věci související s inflací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná alespoň krátce ještě zaznamenejme, že ministr zdravotnictví, Válek o víkendu napsal tweet, že je čas otevřít debatu o přijetí eura. Podle něj benefity společné měny převažují nad potenciálními riziky, není na co čekat. Poukázal na to, že inflace je u nás oproti eurozóně přibližně dvojnásobná. Celá situace ukazuje, že kdybychom měli euro, byli bysme na tom, nebo jsme na tom lépe, abych citoval přesně tweet pana Válka. Co říkáte tomu, že otevíráte TOP 09 toto téma?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Za prvé je poměrně smutné, že my teď mluvíme o tom, že otevíráme. Jsme, kolik 18 let v Evropské unii? 18 let poté, co jsme se zavázali k tomu, že jednotnou měnu euro přijmeme, samozřejmě po dosažení, dosažení maastrichtských kritérií. Takže je trošku smutné, je dobře, že to je otevřeno, na druhou stranu je smutné, že teď mluvíme o tom, že to teprve chceme, chceme otevírat. Ta diskuze samozřejmě měla probíhat i dříve. Ona probíhala, ale byla trošku, jak bych tak řekl asymetrická. Více ve veřejném prostoru byli vidět a slyšet odpůrci, přijetí eura. Zatímco zastánci přijetí eura se v tom veřejném prostoru až na výjimky, nutno podotknout, čest, čest těmto výjimkám, ale až na výjimky se zastánci eura příliš v médiích neprezentovali. Rozhodně ne politici, byli to třeba spíš lidé z různých, řekněme, byznysových konfederací. Pan Špicar například je velkým veřejným propagátorem, propagátorem přijetí měny euro. Pokud jde o politické strany, tak samozřejmě jsme zaregistrovali strany, které mají pozitivní vztah k přijetí eura, ale ani ty včetně TOP 09, ale ani tyto strany to doposud jako velké téma nikdy nebraly. Ta odpověď nebo ta, to odůvodnění může být poměrně jednoznačné. Z dlouhodobých výzkumů veřejného mínění, zejména těch, které přicházely po roce 2008, to znamená poté poslední velké finanční krizi, která zasáhla i eurozónu, tak výzkum veřejného mínění ukazovaly dlouhodobě, že popularita přijetí jednotné měny euro v České republice je někde kolem 20 %. Zatímco odpůrci mají nějaké 3/4 nebo mezi 70 nebo plus minus kolem třeba 70 procent a pak je zbytek těch nerozhodnutých. Jinými slovy je tady veřejné mínění jednoznačně nakloněno proti přijetí jednotné měny euro. Jo, takže předpokladám, že politici, zastánci přijetí eura to nechtěli příliš otevírat právě kvůli, kvůli tomu, že to mohlo narazit u voličů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled politologa Petra Justa ve vysílání Českého rozhlasu. Před 10 lety tehdy bývalý premiér Miloš Zeman oznámil, že začíná sbírat 50 tisíc podpisů nutných pro prezidentskou kandidaturu. Před pár dny oznámil své ambice vystřídat Miloše Zemana Josef Středula, šéf největší odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů. Cílí pane Juste, odborový předák, na jaké voliče?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Částečně na voliče Miloše Zemana, ale v první řadě bych řekl, že to je pochopitelně na voliče, kteří budou hledat alternativu k současné vládě a nebudou třeba úplně ji nacházet v hnutí ANO, kterému třeba nebudou úplně věřit, jeho ten v současný době levicový charakter. Pokud současná vláda je jednoznačně složená ze stran, které se hlásí k té středopravici, tak je jasné, že tady přirozeně vzniká nějaký protipól, ale ten protipól, jak víme z posledních sněmovních voleb, není reprezentován v Poslanecké sněmovně. Ten protipól z hlediska pravolevosti nebo pravolevého dělení, se snaží sice částečně vykompenzovávat hnutí ANO. Na druhou stranu pro řadu voličů nemusí být tato pozice hnutí ANO úplně důvěryhodná vzhledem k tomu, že samo hnutí ANO nemá nijak pevně danou tu svojí pravoulevou orientaci nebo to své pravolevé zařazení. Je v tomto ohledu pragmaticko-flexibilní a proto tady může vznikat mimo parlamentní alternativa. Jednak jí reprezentují dvě mimoparlamentní levicové strany, které ještě donedávna zasedaly v české Poslanecké sněmovně. Ale za druhé a poměrně silný, silný vliv skutečně může mít Českomoravská konfederace odborových svazů a Josef Středula jakožto bývalý, pardon, bývalý, současný předseda Českomoravské konfederace odborových svazů je zároveň poměrně silnou, mediálně silnou osobností, dokáže ve svých projevech být dostatečně razantní, ale přesto pořád je člověkem, který nevypadá jako destruktivně, razantní, destruktivně opoziční. Protože pochopitelně opozici můžete mít destruktivní, můžete mít opozici, která chce spíše ta témata nastolovat a jednat, už sjednat s vládou. Už z principu fungování odborů, už z principu fungování tripartity, kde jsou odbory společně s vládou a zaměstnavateli součástí, tak Josef Středula je vlastně dlouhodobě zvyklý a předurčený k tomu, aby spíše nacházel cestu k zaměstnavatelům, vládě a podobně. Vyměňovali si vzájemně vzájemně názory a zkušenosti. Takže myslím, že Josef Středula z tohoto pohledu bude poměrně zajímavým a silným kandidátem. Může rozhodně oslovit i víc než jenom levicové voliče, kteří ztratili svojí alternativu v podobě ČSSD a KSČM, vypadnutých z Poslanecké sněmovny. Může získat třeba i hodně středové voliče, může odebírat voliče hnutí ANO. Určitě průzkumy, které se budou věnovat tomu, kde bude, kde budou jednotliví kandidáti, ne jenom Josef Středula, čerpat svojí podporu, tak brzy, jakmile se ustálí možná ten peloton, tak brzy budou dělány, tak uvidíme, uvidíme víc, zda se potvrdí tato, tato teze, že Josef Středula bude schopný oslovovat ty středové voliče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kandidaturu už ohlásilo několik lidí. Někteří ještě zvažují z osob, které už, pane Juste, známe nebo možná, i o kterých se spekuluje, koho považujete za nejsilnějšího kandidáta?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Tohle je těžká otázka, protože ti kandidáti se teprve hlásí. Někteří už pravda, pravda déle, ale ty průzkumy zatím jsou pouze velmi střídmé. Sice z těch stávajících průzkumů se nám vygenerovala dvojice takových těch nejsilnějších kandidátů v podobě Andrej Babiš a Petr Pavel. Ty průzkumy ale byly dělány ještě před vstupem některých jmen, která potenciálně můžou být silná. To znamená, například už zmiňovaný Josef Středula. A zároveň, kdy Andrej Babiš ještě oficiálně neřekl, zda do té prezidentské volby, zda do té kandidatury půjde. Pořád je to v rovině spekulací. I lidé z jeho okolí vysílají trošku rozporuplné signály. Dokonce bych řekl, že v současné době ty signály, které přichází z jeho okolí, jsou spíše, že nebude nebo spíš takové, že jsou skeptické. Ale já si myslím, že Andrej Babiš o tom vážně uvažuje, že by šel, možná kdyby viděl, že ta jeho podpora by skutečně nebyla ani na postup do druhého kola, tak by to, tak by si to rozmyslel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná si to rozmyslí po jaksi turné, když se podíváme vlastně na jeho karavan a také ale na kampaň hnutí ANO, za Babiše bylo líp, ty billboardy zaplavily Českou republiku.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Ty billboardy bych stoprocentně dával do kontextu nadcházející kampaně, ať už Sněmovny, ať už komunální a senátní nebo té prezidentské. U toho karavanu já mám dojem alespoň z pozorování toho, co se děje kolem Andrej Babiše, ten karavan teď šel trošku bokem. Není o něm příliš vidu, slechu. Když si ho tehdy pořizoval, bylo to docela silně medializováno a jak jim začne dělat, jak jim začne dělat cestu po České republice. Kritici mu připomínali, že je hlavně poslancem a měl by jako hlavní náplň práce, být v Poslanecké sněmovně, ale a ne objíždět Českou republiku, zatím to objíždění České republiky, jak, jak se zdá, neprobíhá. Na druhou stranu ta billboardová kampaň probíhá velmi intenzivně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak premiér Fiala by si jako kandidáta na Hrad nepřál bývalého člena KSČ, řekl v rozhovoru pro Reflex, když odpovídal na otázku, zda by se mu jako kandidát na prezidenta líbil Petr Pavel. V podobném duchu jsem vyslovil šéf poslanců ODS Marek Benda, v debatě na CNN Prima News. Cituji, 30 let po revoluci bychom si mohli zasloužit kandidáta, který nikdy nebyl členem komunistické strany Petr Pavel na to reagoval slovy, že to bude volba občanů. Kohosi Česká republika, pane Juste, zaslouží na Hradě?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
No, člověka který a já vím, že to teď bude znít pateticky nebo možná idealisticky, že to budou říkat všichni kandidáti, ale který skutečně bude reprezentovat. Není nutný, aby ten člověk byl aktivně přítomen v tom každodenním politickém dění, ale jde o to, aby zaštiťoval politickou scénu, politickou reprezentaci. Reprezentoval jí dovnitř a reprezentoval jí navenek. Samozřejmě nikdy nebude kandidát, kde se shodnete, se kterým se shodnete ve 100 % názorů, ve 100 % případů. Ale měl by to být minimálně kandidát, který bude reflektovat, že Česká republika a česká společnost je složena z vícero názorových proudů, že tady jsou různé názorové proudy, naslouchat různým názorovým proudům, různým, různým odborným, odborným poradcům. A na základě toho pak samozřejmě činit rozhodnutí, která nikdy nebudou stoprocentně akceptovatelná, ale budou učiněna v souladu s vědomím, svědomím a jak říkám, možná to bude znít pateticky, ale, ale dobrými úmysly a dobrými mravy. To samé samozřejmě pak navenek, kdy ten člověk bude reprezentovat Českou republiku způsobem, aby se, aby se za něj Česká republika nemusela stydět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a co se týče toho někdejšího členství v KSČ?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Pokud jde o někdejší členství v KSČ, na to budou, na to bude asi velká a ostrá debata zejména právě v alianci Spolu. Vždycky, když se hodnotí konkrétní osoba, která má za sebou určitou minulost, tak my často máme tendenci, vyjmout si jednu etapu z jeho života a na té vlastně postavit to, zda nám je, nebo není sympatický a zda nám je, nebo není akceptovatelný. Pokud se podíváme ale vždycky na komplexní životopis toho dotyčného, tak bychom měli zohledňovat i věci, které souvisely s polistopadovým vývojem. To znamená, určitě dávat na misku vah, jak to, co ten dotyčný dělal před listopadem, tak to co dělal po listopadu a někdy holt převáží negativa z předlistopadového období a někdy převáží negativa z polistopadového období a ne si jenom vyzobnout jednu věc a říct, byl v KSČ, proto je neakceptovatelný, můžeme takto vyzobávat jednotlivé věci z celého, z celého života dotyčného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem tweet Andreje Babiše před čtyřmi minutami, tak já jedu, co se týče toho karavanu, představte si.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
No vidíte, jaký máme vliv tento váš pořad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha, mě rozesmál, Petr Just.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Já? Andrej Babiš nás rozesmál možná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přeji všem příjemný poslech dalších pořadů.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.