Přepis: Jak to vidí Petr Just – 10. ledna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den v novém týdnu přeje Zita Senková. Jsem ráda, že jste si vyladili pořad Jak to vidí. Jako obvykle budu mít pro vás až do pátku pětici rozhovorů o aktuálním dění v souvislostech. Uslyšíte postupně molekulárního genetika, expertku na marketing a komunikaci, geologa a hydrologa. Příští minuty jsou vyhrazeny názorům Petra Justa, vedoucího Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, vítejte. Jsem ráda, že jste přišel.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou ambiciózní plány nové vlády? Jak je formulovala v programovém prohlášení a jsou realistické? Jakou politiku chce dělat Pirátská strana, kterou i nadále povede Ivan Bartoš. Změnila se Amerika rok od útoků na Kapitol? Co a proč se tehdy vlastně stalo a jak to interpretovat. Tato témata podrobně rozebereme. Přeji nerušený poslech. Chytrý, moderní, efektivní a hospodárný stát, který patří do demokratické Evropy a hájí demokratické principy. To je vize budoucnosti České republiky v nadcházejících čtyřech letech. Jak jí v pátek představila vraha vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení. A pozítří ve středu 12. ledna s ním požádá Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení důvěry. Pane Juste, jak hodnotíte priority vlády? Petr Fiala, když oznamoval to programové prohlášení, tak řekl, že si některými sliby na sebe ušil bič.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Také programová prohlášení vlád, zejména těch, které nastupují, které nastupují po delším období v opozici, bývají zpravidla velmi ambiciózní. Často je to právě i hlavní předmět kritiky, která se na takováto programová prohlášení snáší ze strany opozice. Opozice, která se čerstvě vrátila z vlády, která bude říkat, že ta, že, že to jsou nerealistické a nerealizovatelné sliby. Na druhou stranu, jak říkám, každé programové prohlášení v sobě tu určitou větší míru optimismu, optimismu má. Teď to, co bude klíčové, tak jak se podaří ty optimistické výhledy nebo ty ambiciózní výhledy postupně naplňovat. Je tam celá řada programových bodů, které už v minulosti v různých programových prohlášení různých vlád byly. Ale nedočkali jsme se jejich realizace. I tohle je určitý závazek nebo určitá věc, která bude zohledňována při hodnocení naplňování programu vlády. Jedna z těch věcí, která se opakuje a kterou neměla jenom tato vláda ve svém programovém prohlášení. Bylo třeba zavedení korespondenční volby nebo možnost korespondenčního hlasování. To už měla ve svém programovém prohlášení ta předcházející vláda, složená ze stran, které dnes už v kabinetu nejsou. Jedna už dokonce není ani v Poslanecké sněmovně. Má to i současná vláda. Už v minulosti to bylo xkrát na stole. Ale zatím se to nedotáhlo. Stejně jako stabilizace veřejných financí. To je myslím téma, které najdeme, aniž bychom třeba i konkrétně četli ty pasáže, ale minimálně z rétoriky najdeme u všech předcházejících vlád. Takže skutečně pak bude důležité nahlížet na to, jak která, jak vláda konkrétně k těm bodům přistoupí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak zatím je vláda ve funkci pouze velice krátce. Bude mít vůbec, protože ta očekávání jsou velmi velká, pane Juste, oněch 100 dní na hájení?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ona těch 100 dní na hájení asi v tom pravém slova smyslu mít nebude a nemá už. Už můžeme mluvit v tom přítomném čase, nikoliv pouze v čase budoucím. A to minimálně v některých oblastech. Neříkám, že komplex, nebo že neříkám, že je nebude mít třeba v jiných věcech, které třeba nemají akutní potřebu, aby byly řešeny. Ale jsou tady otázky, do kterých vláda lidově řečeno, skočila rovnou rovnýma nohama a kde žádat třeba nějakou, nějaké období hájení by asi nebylo příliš šťastné. Z jejich hlediska tady samozřejmě narážím na téma číslo jedna, do kterého vláda spadla rovnou. A to je pokračující pandemie koronaviru a všechno, co s tím souvisí. V širším slova smyslu nejenom ta vlastní užší zdravotní hygienická, epidemiologická otázka. Ale jak víme, pandemii koronaviru dost zásadním způsobem zasáhla i oblast ekonomiky, státu. Má dopad na, na školství, na kulturu. Má dopad vlastně na každodenní životy lidí. Takže předpokládám, že u těchto otázek a zase ještě jednou opakuju, u těch koronavirových v širším slova smyslu by voliči asi příliš nepochopili, kdyby vláda žádala, žádala nějaké, nějaké období hájení. Na druhou stranu zase je potřeba taky se trošku pozastavit nad tím, že strany stávající opozice ty, které byly ještě před nedávnem u vlády. Už teď nevynechají jedinou příležitost, aby řadu prvků, které vlastně vláda ještě ani nestačila třeba přímo ovlivnit, už kritizovali. Takže tady je potřeba to brát z obou úhlu pohledu, být objektivní a brát to jak z pohledu té současné vlády, která příliš úlev nemůže žádat. Na druhou stranu ta současná opozice také ještě má v určitém slova smyslu máslo na hlavě ohledně toho, v jakém stavu třeba reakce státu na pandemii byla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak vůbec předchozí vláda naplnila své cíle, které ona formulovala ve svém programu na začátku mandátu?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Tady je taky potřeba si trošku zohlednit, že vláda byla konfrontována po zhruba polovinu svého funkčního období věcí, kterou samozřejmě vůbec ve svém programovém prohlášení, když nastupovala v roce 2018. Protože ta vláda, která teď vládla, nastoupila vlastně až o půl roku, o tři čtvrtě roku později po volbách. Takže, když si formulovala svoje cíle v roce 2018, tak samozřejmě nemohla tušit, že v polovině mandátu přijde věc, kterou nečekala, kterou nečekal nikdo, která měla dalekosáhlé dopady nejenom v České republice, ale které měla, která měla dopady globálního charakteru. Takže i v tomto smyslu je samozřejmě potřeba být trošku shovívavý, při hodnocení, hodnocení minulé vlády. Z toho hlediska jak naplňovala svoje původní cíle. Nicméně a i to je jedna z činností a jedna z agend, kterou vláda musí dělat. Vláda je orgán operativní. Vláda je orgán, který řídí a spravuje Českou republiku. Není to jenom orgán politický, který vzniká na základě toho, že si stanoví nějaký politický program, který je většinou kompromisem z volebních programů, stran, které do té vlády vstoupily. To je jenom jedna stránka nebo jeden aspekt fungování vlády, že je to nějaká politická instituce. Ale ono je to a tam můžete třeba i předpovídat některé věci politické, které chcete v těch nadcházejících třech, čtyřech letech mandátu té vlády dělat. Ale vláda, a to je ten druhý aspekt jejího fungování, je, je i administrativním, správním orgánem. Je to metaforicky řečeno, nějaký správce státu. Musí reagovat na aktuální podněty, musí aktuální podněty řešit. Přicházet s nástroji nebo využívat ty stávající nástroje, které k vyřešení dané situace jsou. Takže i to je potřeba vnímat jako, jako jeden z úkolů této vlády. Reagovat na, na nečekané věci. Reagovat na, na nepředvídatelné záležitosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane Juste, když se vracím k tomu programovému prohlášení, tak je vyloženě něco zásadního, důležitého, co ta vláda opomenula z vašeho pohledu, co vám tam třeba chybí?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Jedna věc je poměrně zajímavá. Chybí částečně, částečně chybí totiž zmínka o o přijetí jednotné měny euro. Já říkám, že chybí, říká, řeknu proč. Protože tam je zároveň závazek na plnění maastrichtských kritérií. Vláda se zavazuje, že bude chtít naplňovat maastrichtská kritéria, což jsou, zjednodušeně řečeno určitá ekonomická kritéria, jejichž naplněním může země přejít na jednotnou evropskou měnu euro. Ale už tam jakoby chybí to b. To, že tedy Česká republika bude směřovat k přijetí eura. Já chápu, že to je v rámci stávající koalice velmi citlivá otázka i vzhledem k tomu, že nejsilnějším subjektem koalice je strana, která zavedení eura v České republice dlouhodobě odmítá. Na druhou stranu, když už samozřejmě je tady ten krok a. To znamená to směřování na plnění k maastrichtských kritérií. Tak je škoda, že už tam chybí i ten krok b. On ten krok a je tam uváděn hlavně v souvislosti s tou obecnou stabilizací veřejných financí. Protože maastrichtská kritéria zahrnují mimo jiné otázky třeba dluhu, inflace a podobně. Takže tam je to, tam je to pojímáno čistě, čistě jako nástroj pro, pro nebo spíš cesta k vyřešení těch domácích, rozpočtově ekonomických problémů. Ale už tam tedy není ta následná zmínka, že by naplnění maastrichtských kritérií se stalo třeba předpokladem pro budoucí přijetí jednotné měny euro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hnutí ANO již v opozici slibuje být konstruktivní. Jakou strategii má podle vás má? Největší poslanecký klub, bude se ostře vymezovat proti vládě?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Určitě se bude velmi ostře proti vládě vymezovat. Andrej Babiš i jednotliví členové hnutí ANO už to dávali několikrát najevo. I Andrej Babiš, když předával úřad premiéru Fialovi říkal, že bude konstruktivní, ale tvrdou opozicí. My tu tvrdost a nejenom tvrdost ale i intenzitu vidíme už od vlastně prvních dní fungování této vlády. Teď to neříkám jako výtku. Opozice je od toho, aby byla tvrdou a konstruktivní opozicí. Ostatně Andrej Babiš a hnutí ANO teď mohou poznat, jaké je to fungovat v opozici. Vzpomeňme, že v minulosti Andrej Babiš roli opozice, když byl v té vládní, nebo když byl na té vládní straně, když byl na té, na té straně výkonného politika, který spíše vnímal jakékoliv, jakékoliv aktivity opozice v Parlamentu, v Poslanecké sněmovně jako, jako zdržování. Který i Sněmovnu několikrát označil za žvanírnu. Tak teď pozná, že vlastně Poslanecká sněmovna je pro opozici velmi důležitou platformou. Je to jedna z mála platforem, kde skutečně může opozice vykonávat svojí legitimní roli jakéhosi kontrolora vlády. On kontrolorem vlády je, je Sněmovna jako celek. Ale samozřejmě opozice v rámci těch sněmovních procedur a v rámci různých sněmovních aktivit má velmi silnou roli, právě v dohledu na, na tom, jak vláda funguje. Co vláda dělá, co nedělá. Může využít právě půdu Poslanecké sněmovny k tomu, aby, aby tlačili vládu k vyvození odpovědnosti za svoje kroky. Budou tak činit formou interpelací. Budou tak činit formou třeba různých aktivit v podobě mimořádných schůzí, v podobě zřizování vyšetřovacích komisí a podobně. Tak jak to dělaly opozice i v minulých funkčních období a tehdy samozřejmě Andrej Babiš to vnímal jako, jako nějakou destruktivní záležitost. Vnímal to jako zdržování od toho, že on chtěl pracovat. On chtěl, on chtěl spíš sedět na úřadech, kde, kde úřadoval. To znamená nejprve ministerstvo financí a později na úřadu vlády a ne vysedávat v Poslanecké sněmovně a poslouchat vlastně projevy opozičních politiků. Teďka bude on a on ostatní členové ANO těmi opozičními politiky, kteří budou vládě vystavovat ta průběžná vysvědčení. A pozná, že vlastně Sněmovna opozici dává tuto příležitost a možná tím i přehodnotí svoje předchozí názory na, na opozici a fungování opozice a fungování Sněmovny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak aktivní bude podle vás Andrej Babiš v těch opozičních řadách?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Zatím se zdá, že Andrej Babiš zůstává trošku v ústraní. Otěže a teď myslím hlavně v tom mediálním prostoru. Otěže jakýchsi hlavních mluvčí opozice nebo hlavních mluvčí ANO coby opozice, začínají postupně přebírat třeba paní Schillerová. Což na jednu stranu je přirozené, pokud je předsedkyní poslaneckého klubu hnutí ANO. Tak v tomto směru má klíčovou pozici. Paní Vildumetzová rovněž je velmi aktivní. Nejenom v médiích v těch klasických ale i v těch sociálních, na těch sociálních sítích a podobně. Takže Andrej Babiš zatím, zatím zůstává trošku v ústraní. Možná je to dáno tím, že si po odchodu z funkce premiéra chce třeba trošku odpočinout, nabrat nové síly. Ale, když mluvíme o nabírání sil, tak možná právě nabrat nové síly pro to, aby potom mohl ještě aktivněji a intenzivněji se zapojit do té opoziční práce, anebo případně i do kandidatury na nějakou další pozici, jak se občas spekuluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komentuje politolog Petr Just. Ivan Bartoš, vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj obhájil na sobotním celostátním fóru Pirátů funkci předsedy strany. Ve druhém kole hlasování získal 662 z 948 hlasů a porazil senátora Lukáše Wagenknechta. Je to asi dostatečně silný mandát. Co myslíte, pane Juste?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Je to dostatečně silný mandát a není to ani příliš překvapivé. Vzhledem k tomu, že Piráti už v minulých týdnech určitá hlasování, která mohla napovědět o budoucím osudu Ivana Bartoše absolvovali. Tady narážím zejména na hlasování o vstupu do vlády a o schválení koaliční smlouvy. Vzhledem k tomu, že i tyto dokumenty nebo tyto kroky byly podrobeny tomu vnitrostranickému referendu a prošly, tak se dalo s určitou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že Ivan Bartoš post předsedy obhájí. Což se také následně stalo. Bylo by i nelogické, když on byl vlastně tou hlavní tváří jednání vstupu Pirátů do vlády. On byl tím, kdo ten vstup do vlády obhajoval před vnitrostranickými orgány. Obhájil jej, dostal ten mandát do vlády vstoupit. Tak bylo by poměrně nelogické, kdyby potom, kdyby potom při volbě vedení vyhrál někdo, kdo by zastával opačný názor. Buď přímo z té vlády okamžitě vystoupit nebo třeba otevřít koaliční smlouvu a žádat nějaké přehodnocení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V programové prohlášení vlády je podle Ivana Bartoše otisk pirátské politiky na řadě míst. Na kolik se jim vlastně podařilo prosadit své cíle? Piráti mají kvůli preferenčním hlasům voličů pro koaliční starosty jen čtyřčlenný poslanecký klub. Podle protikandidáta Ivana Bartoše na post předsedy se v posledních týdnech z Pirátů stal submisivní přívěsek se čtyřmi poslanci.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
To hlavní téma, které je spojeno s Piráty dlouhodobě. To znamená téma opět v širším slova smyslu digitalizace, egovernment a podobně. Tak to se do programového prohlášení vlády dostalo. Je tam na několika místech. Ostatně víme, že i, že i ministerstvo pro místní rozvoj, které Ivan Bartoš vede, by mělo dostat do své gesce problematiku digitalizace. Takže z tohoto pohledu se zdá, že ta hlavní vlajková loď Pirátů byla do programového prohlášení zakotvena. Jsme v jedenadvacátém století, takže předpoklad, že řada státních agend bude převedena do, do elektronické formy. Že komunikace občana se státem bude vedena i těmi prostředky, které do dnes nebyly považovány třeba za příliš standardní. Tak to jsou všechno věci, které v jedenadvacátém století jsou, myslím realistické a i z hlediska technologického pokroku realizovatelné. Takže myslím, že v tomto ohledu může Ivan Bartoš předložit Pirátům vyjednávání o koaliční smlouvě, respektive o programovém prohlášení jako relativně úspěšné. Je jasné, že má-li někdo vyzyvatele, tak ten vyzyvatel se snaží spíše hledat nějaká negativa. Ano subjekt, který, o kterém tady hovoříme, je nejmenším koaličním subjektem. Dokonce má tak málo poslanců, že i kdyby nakonec Piráti z vlády odešli, ať už kdykoliv. Tak při disciplíně těch ostatních stran to většinu stejně nezboří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S čím se bude muset vypořádat to nové vedení Pirátské strany?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Já myslím, že to bylo několikrát ve výstupech z toho pirátského fóra reflektováno. Jsou to jednak vnitřní záležitosti. Pirátská strana dává jako příklad sebe, dává sebe sama jako příklad strany, která je zcela transparentní. Transparentní ale někdy až příliš. Některé věci je přece jenom vhodné diskutovat spíše v uzavřených kruzích. Tady narážím na existenci toho veřejného pirátského fóra, na kterém se diskutují věci, které jiné strany třeba skutečně diskutují spíše na uzavřených jednáních. No a pak se může zdát, že názory, které tam zaznívají, byť by mohly být třeba ojedinělé názory, jednoho, dvou lidí nebo několika málo lidí. Rozhodně nereprezentujících většinu v Pirátské straně. Tak pokud jsou kontroverzní, tak začnou žít vlastním životem. Začnou rezonovat v tom veřejném prostoru. A to se samozřejmě bude chytat v první řadě opozice, ale i partneři koaliční. Budou se toho chytat média. Bude se toho chytat veřejnost a začnou vznikat, vznikat nálepky, které jak říkám, ta strana třeba ani celkově si nezaslouží, protože není většinově orientována tím příslušným směrem. Ale stačí, aby tam jeden člen napsal něco, co vyvolá dostatečnou kontroverzi nebo velkou kontroverzi a už tím může celá strana být okamžitě, okamžitě onálepkována.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte místopředsedkyně někdejší Janu Michailidu?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ano, přesně tam narážím, ale na tom, na tom celém případu je nejhorší to, že Piráti se nepoučili. Tohle není první záležitost podobného typu. Už v minulosti, už v minulosti se ukazovalo na těch diskuzních příspěvcích, že často tam někdo z Pirátů prezentoval svůj vlastní soukromý názor. Má na něj právo o tom žádná samozřejmě. Na druhou stranu musí také dohlédnout toho, jaký bude mít jeho, jeho příspěvek dopad. Jsme-li v situaci, že to pirátské fórum je veřejné a kdokoliv si v něm může pročítat a kdokoliv z toho pak může dělat závěry. Jak víme, dneska je velmi jednoduché udělat závěr i z nějakého jednoho útržku, nějaké jedné trošku informace. A už to pak žije s tou stranou. A někdy ty škody už se nepodaří úplně vyžehlit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký závěr, pane Juste, jste si vy zatím udělal rok od 6. ledna, kdy na budovu Kapitolu ve Spojených státech vlastně zaútočil rozvášněný dav příznivců konspiračních teorií a někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa? Těch otázek je mnoho. Vyšetřování není uzavřeno. Vám je nějak, nechci říct jasné, ale k čemu jste dospěl? Co a proč se vlastně stalo? Jak interpretovat ten útok?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Samozřejmě je těžké, dojít k nějakému jednoznačnému závěru. Na druhou stranu už i z těch věcí, dokumentů, důkazů, které přichází před tu sněmovní vyšetřovací komisi vyplývá, že to v podstatě byl dlouho živený a teď myslím hlavně nějakou mediální masáží na těch dezinformačních, dezinformačních platformách dlouho živé nebo vyvrcholení dlouho živelného protestu a dlouho živeného mýtu o jakýchsi ukradených volbách. Samozřejmě, že kandidát, který ve volbách nevyhrál, nevyhraje, má legitimní možnost, využít prostředky nějakého přezkumu kontroly. Máme administrativní přezkum voleb, máme soudní přezkum voleb. To mají samozřejmě i ve Spojených státech amerických. Kampaň Donalda Trumpa toho využila ve velmi intenzivní podobě. Přesto žádné, žádná z více než a tuším 60 žalob u různých typů soudů, vlastně nepotvrdila jeho, jeho obvinění o tom, že by volby byly zmanipulované. Dokonce ani soudci, kteří byli jmenováni do funkcí Donaldem Trumpem, toto nepotvrdili. Byla vyšetřování na úrovni jednotlivých států, protože ten hlavní volební proces a sčítání hlasů probíhá na úrovni jednotlivých států. A i ve státech, které jsou vedeny republikány. Ve státech, kde pro iniciativy republikánů probíhalo za ten uplynulý rok i přepočítávání. Tak nevyplynulo, že by tam byly jakékoliv machinace. Dokonce některá ta přepočítávání třeba tuším v Arizoně vedla k tomu, že Bidenovi se dokonce náskok ještě zvýšil. Nejenomže nebyly nalezeny hlasy pro Trumpa, ale dokonce bylo nalezeno při přezkumu v republikánském státě a při přezkumu řízeném republikány ještě více hlasů pro Joe Bidena. Takže to, co se událo před rokem v Kapitolu, bylo vyvrcholení něčeho, co ale už předtím bylo několikrát vyvráceno na různých úrovních. Takže to můžeme považovat, protože Donald Trump a jeho příznivci rádi mluví bez politické korektnosti, tak nebuďme politicky korektní za pokus o převrat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uslyšíme ještě o Donaldu Trumpovi v politice?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Stoprocentně a myslím si, že jeho pozice od toho ledna minulého roku, kdy se zdálo, že je na, na jakémsi spíše útlumu, tak ještě více posílila. Takže stoprocentně Donald Trump, ať už nepřímo v podobě podpory různých kandidatur jiných lidí, anebo přímo, že by se ještě sám pokusil o nějakou kandidaturu, tak do politiky promlouvat bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takto vidí Petr Just, vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.