Přepis: Jak to vidí Pavel Smutný – 23. listopadu 2022

Vladimír KROC, moderátor
Začíná pořad Jak to vidí, dnes je naším hostem advokát, předseda Česko-izraelské smíšené obchodní komory a mecenáš umění Pavel Smutný. Dobrý den.

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Naše dnešní témata, ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží, sestavování nové vlády v Izraeli, výsledky klimatické konference v Egyptě, vývoz české kultury v souvislosti s naším předsednictvím v Evropské unii a 30 let samostatného Českoslo, Česka a proměny podnikatelského prostředí. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Šéf ruské energetické společnosti Rosatom varoval před možnou jadernou havárii v Záporožské jaderné elektrárně. Podle Kyjeva je víkendové ostřelování součástí ruského plánu nechat Ukrajince umrznout k smrti, jak prohlásil v neděli poradce ukrajinského ministra obrany Jurij Sak. Jak nebezpečná to může být situace podle vás?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
Tak my tu situaci sledujeme pozorně už několik měsíců nebo půl roku. Je to samozřejmě, je to samozřejmě jedna z těch bezprostředních hrozeb, které se můžou týkat, které se můžou týkat celé Evropy, které můžou propuknout prostě ve zlomku vteřiny, v momentě, kdy se skutečně někam trefí. Na druhou stranu, na druhou stranu Mezinárodní agentura pro jadernou energii a všecky ty kontroly, tak vlastně v tomhle ani, ani ona vlastně v tomto smyslu nepřinesla více jasno. No, to jsou dílčí informace katastrofické. Myslím, že jich bude přibývat, myslím, že ta, ten útok na ukrajinskou infrastrukturu je, je samozřejmě masivní a je cílený a má za úkol snížit, jako bych řekl vůbec jaksi morálně, morálku bojovou Ukrajinců. Má je potrestat, je to tam, je tam ten, je tam ten velkoruský prostě pocit, jakože potrestáme toho, kdo si to myslí jinak. A je to i tak, ty vojensko-taktický krok samozřejmě, protože to může vést, nejsem stratég vojenský, ale může to samozřejmě asi vést k oslabení vůbec akceschopnosti ukrajinské armády. Zejména ty zásobovací uzly, zejména ty dopravní trasy a ta infrastruktura v tomhle smyslu bude hrát určitě významnou roli. No, ukazuje to, že je potřeba to, že je to potřeba ukončit jednoduše, úplně.

Vladimír KROC, moderátor
Z ostřelování jaderné elektrárny se vzájemně obviňují obě strany.

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
To je jako normálně celkem.

Vladimír KROC, moderátor
Jasně, ale jakou logiku by mělo, že by se Ukrajinci ničili vlastní zdroje energie?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
Ne, to nemá žádnou logiku. Ne tak ta válka nemá logiku, respektive ta vojenská operace nebo jak se tomu říká, prostě ta válka nemá logiku a je to veliké neštěstí. Stalo se to, stalo se to skutečně, stalo se to skutečně jaksi souhrou, souhrou tragických chyb, plus na všech možných stranách, plus samozřejmě tím, že Rusové dlouhodobě, dlouhodobě nesou Ukrajinu jako, jako trn v patě. Tak, jak se prostě vyvíjela a dělají si tam, dělají si tam teda vlastní opatření tak, jak jsou prostě zvyklí. Ale jinak z tohoto hlediska, z tohoto hlediska se ukazuje, že, že Ukrajina, Ukrajina se vší podporou mezinárodního společenství demokratického, se vší podporou západu, tak prostě podle mého názoru dlouhodobě, dlouhodobě nemůže ten konflikt vyhrát tak, jak si představuje u nás několik lidí, že budou pochodovat vítězná vojska po Rudém náměstí. To prostě se podle mě nestane, stát nemůže z mnoha důvodů. A myslím si, že musíme všichni se pokoušet teďka o to, aby za co nejlepších a nedůstojnějších podmínek se ten mír uzavřel, protože zatím co my se tady bavíme, tak asi ne během toho rozhovoru, ale během tohohle dne pár set mladých kluků prostě odejde ten, na onen svět a zítra znovu a tak dále. To jsou fakta, to jsou faktické věci, které prostě jsou strašné.

Vladimír KROC, moderátor
No, ale jak ten konflikt ukončit?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
No, to je samozřejmě druhá věc, nejsem diplomat. Musím říct, že v této situaci jsem rád, že bych tohle to neměl na starosti, protože, protože ty podmínky, ty podmínky se nezlepšují, ty se zhoršují. Rusové umí být, umí být velice důslední, velice, velice, velice prostě bych řekl nelítostní v těch podmínkách. A oni to hrají prostě tím způsobem, aby se ta sázka stále zvyšovala, to je úplně jasné. A při všem respektu, při všem respektu k ukrajinské vládě, která je hrdinská, Zelenský je hrdinský, neutekl a zůstal v té zemi a dělá, co může, absolutně dělá, co může pro tu zemi. Z tohohle hlediska je to opravdu heroická historická postava už dneska. Tak si ale myslím, že přece jenom, i když mu samozřejmě dělá, je mu asi nějak raděno, tak přece jenom si myslím, že ten celkový dojem z toho je prostě rozpačitý, protože já cítím jako přece jenom politický laik, že to jsou určitá pravidla hry a určitá politická pravidla, která si myslím, že oni všichni nerespektuji. Myslím si, že prostě jsou kampaně, myslím si, že jsou, ale potom zájmy států. Myslím si, že potom jsou dlouhodobé zájmy států. Potom si myslím, že jsou dlouhodobé ekonomické zájmy a tohle všechno bohužel je v tom konceptu potřeba brát v úvahu. To znamená, já necítím, že by se pozice Ukrajiny zesilovala, cítím, že se zeslabuje.

Vladimír KROC, moderátor
Ještě když se vrátím zpátky v Záporoží, je to schizofrenní situace, jadernou elektrárnu ovládají Rusové, ale drží v ní ukrajinský technický personál.

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
Jak dlouho může taková situace trvat, aniž by došlo ke katastrofě? Je pravda, že teď je odpojena od sítě ale?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
No nevím, nevím, zase to je odpověď, jako jsem řekl předtím. Může trvat samozřejmě klidně ještě dlouho, ale není to v zájmu nikoho. Prostě musí, je to takhle, ten konflikt postrádá od začátku, odehrává se v prostředí, kulturním a sociálním, které je odlišné od Evropy, to je potřeba říct. Rusové mají prostě na tyhle ty věci jiný názor, mají jiný názor na hodnotu lidského života. I ta Ukrajina žije ve velmi krutých a tvrdých podmínkách prostě a tímto způsobem, tímto způsobem posuzovat, nebo posuzovat našimi měřítky ten konflikt úplně čistě nejde. Je to prostě odlišné. Čili, čili z tohoto hlediska, z tohoto hlediska ta jaderná elektrárna, ten spor o jadernou elektrárnu je prostě jedním z těch sporů, které přesahují celý ten civilizační rámec, jakékoliv prostě myslitelné jako vojenské operace.

Vladimír KROC, moderátor
Abych vám dobře porozuměl, v čem je to jiné? Agrese zůstává agresí, ať je to asi v jakémkoliv společenském rámci ne?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
Určitě, určitě, o tom není pochyb. Já jsem neříkal, že ta agrese /souzvuk zvuků/, ne to je v pořádku. Je jiná, já bych řekl že, já bych řekl, že ty národy oba myslím si že, myslím Ukrajinci i Rusové myslím, že jsou tvrdší, myslím, že jsou tvrdší než my například. Já myslím, že my nejsme prostě zvyklý na určité věci. Je to dáno vším od začátku. Je to dáno klimatem, je to dáno válečnou zkušeností mimořádnou, kterou nikdo z nás nemá. Tu mají jenom Němci z Evropy, poláci ji mají, ale my ji nemáme například a ostatní národy taky ne. Čili my jsme neměli miliony mrtvých a my jsme se nedívali na miliony mrtvých těl a tak dále, to všechno tam je. A proto právě jsou tam určitá specifika i v tom, i v tom typu hněvu, i v tom typu pocitu odplaty, v tom pocitu prostě nevyhnutelnosti toho konfliktu a tak dále. To jsou všechno věci jo, ta racionalita naše přece jenom je trošku jinde posazena.

Vladimír KROC, moderátor
Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Kyjev je jen ruské město, jak se podle vás takovým slovům rozumět?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
To je provokace čistá. Já myslím, že Medveděv je, Medveděv je takovej, je takovej posel těch radikálních zpráv. Nevím, jestli to je jako tak režírováno, nebo jestli je to tak domluveno asi ano. Myslím si, že takovýhle věcem, takové, takovéto věci nejsou, nejsou jaksi nějak volně, volně komunikované. Já myslím, že Medveděv, Medveděv prostě mluví za ty jestřáby. Mluví za ty jestřáby tak, aby možná vynikla Putinova jakási ještě přijatelnost nebo jako rozumnost nebo, nebo strategičnost, protože tohle už jsou úplně výkřiky. No a za Medveděvem jsou další, že jo. To je, taky bych, taky bych chtěl říct jinou věc. Prostě představa, že bude Putin zavražděn, nebo že Putin bude vyměněn a zítra vysvitne slunce, jsou samozřejmě naprosto směšné a nesmyslné. Za Putinem jsou další a Putin, nechci, nechci teď vůbec hodnotit Putina, jestli je takový, nebo makový na škále, prostě rozpoutal válku. Takže to je samozřejmě mimo, mimo už jakoukoliv, mimo jakékoliv hodnocení. Ale za ním skutečně jsou lidi, kteří by neváhali prostě přikročit i k té jaderné válce. Jsou tam lidi, kde se mísí opravdu těžká iracionalita s nějakou, s nějakým téměř náboženským blouzněním nebo s pocity výlučné mise ruského národa ruské země a tak dále. Prostě my to všecko známe. My jsme si mysleli, že to je jenom nějaká, nějakej moment Brežněvismu nebo zbytek Stalinismu, se ukazuje, že to jsou věci, které v té ruské společnosti jsou trvale přítomny, nedominovaly tam, ani dneska nedominují naštěstí. No, ale jsou tam a posilují se samozřejmě tím konfliktem.

Vladimír KROC, moderátor
Rusové cítí lhostejnost, nevidí optimisticky budoucnost, země a válka na Ukrajině je unavuje, to vyplývá podle zpravodajského portálu Medúza z neveřejných průzkumů, které si nechal vypracovat Kreml. Jak dlouho může trvat, než většině lidí v Rusku dojde právě s Putinem trpělivost?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
No nevím, nevím, budem muset větit z křišťálové koule, ale zkusím to zase říct racionálně nebo prostě také racionálně, jak to cítím. Jak jsem mluvil o těch politických zájmech v úvodu a říkal jsem, že to jsou v různých zemích různé a že to je potřeba, že se to možná bere málo v potaz, že to válečné nadšení, nebo to obranné nadšené té Ukrajiny ne vždycky prostě se to setká s realistickou nějakou reakci nebo je realisticky pochopeno, tak to se týká samozřejmě i Ruska. To znamená, já bych řekl, že byly naprosto zase nepřijatelné a mají v ní nebo možná prolhané, nevím představy o tom, že Putin bude okamžitě svržen. Samozřejmě, že tohle to Rusy kolem Putina semklo. Samozřejmě, že ty průzkumy, které ukazovaly osmdesátiprocentní podporu, byly v zásadě asi pravdivé, nebyly cinknuté. Protože v momentě, kdy se prostě dozvídáte z Kremlu a z médií, že bezpečnost země je vitálně ohrožená a že je potřeba podniknout nějaká opatření, no tak mnoho lidí, mnoho lidí, mnoho lidí si myslí, že je potřeba tu matičku Rus bránit a ty Rusové zase nejsou v tom trošku specifičtí, ale je to obecně reakce bych řekl, každé velké země, která teda se domnívá, že brání svoje zájmy. Tohle je ovšem samozřejmě situace A, to je to jaro, léto, řekněme, no a teďka už je podzim, zima. Opravdu přibývají oběti, opravdu jsou zase mrtví. Opravdu mně to prostě tohle to připadá nejděsivější, že jinak je to všecko taková zajímavá beseda o tom jako, jak to je nebo bude, ale prostě ty oběti mně prostě připadají, že to je opravdu neospravedlnitelné. No a tam si myslím, že skutečně může být jak dál. Navíc ta ruská armáda nepřesvědčí, takhle nepřesvědčila asi ruská rozvědka především, protože si myslím, že ten plán byl jiný. Myslím, že byl podobný, připomnělo mi to opravdu ten osmašedesátý náš. Mně bylo 10 let v osmdesátým, ale pamatuju si to, protože jsem byl v té době samozřejmě strašně citlivej na tyhle věci, když jsem prostě přilítaly, ty, ty ty antonovy s těma tankama, tak jsme to slyšeli prostě, jak přilítají ty letadla a to je moje doživotní vzpomínka. No, a taky tenkrát taky se předpokládalo, že budeme vítat Rusy, že jo. Vasil Bilak tenkrát psal, že občané vybíhají s pivem a slaninou, to mě zaujalo. A že teda jako vítají ta sovětská vojska. No, tak 50 let poté nebo kolik, tak zase se domnívali, že budou vybíhat teda občané na Ukrajině a budou vítat ruská vojska, to se evidentně nepotvrdilo. Tam si myslím, že byla úplně kolosální chyba v kalkulu teda politická. A ukázalo se, že bude nutno válčit, což si myslím, že ten Putin opravdu nepředpokládá v první chvíli. A od té doby, od té doby se to prostě vyvinulo tímto směrem a myslím si, že, myslím si, že to, že to ruské veřejné mínění, čili vidíme armádní složitou situaci, vidíme oběti. Vidíme, vidíme, že se nehroutí ale ekonomika na druhou stranu. To vidíme taky, zase jsme říkali, že jo paní, paní von Der Leyenová precedent, precedent /nesrozumitelné/, jak prostě slavnostně hlásila tato paní, tak musím říct, že mám k ní teda veliké odborné výhrady. Tak to se všecko nepotvrdilo. Na druhou stranu prostě celkově je jasný, že ten Putin to Rusko teď vede někam kam, odkud z části není návratu minimálně v několika generacích a je to prostě špatně.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí, mluvíme s právníkem Pavlem Smutným. Benjamin Netanjahu se pokouší sestavit novou izraelskou vládu, zatím se nezdá, že by se mu to dařilo, co si o tom myslíte?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
No, tak výsledek izraelských voleb to je skutečně jako událost, to je potřeba se nad tím trošku zastavit. Na to asi tady není teďka úplně prostor. Nicméně zase zkusím říct telegraficky pár, pár myšlenek k tomu. No, tak za prvé je tam ten fenomén, že k volbám přišli ti, co neměli přijít a nepřišli ti, co měli přijít, že jo to je takový to jednoduchý liberální vysvětlení, že ty volby dopadly, jako že jsou všichni překvapeni, no tak to je všeobecné hlasování. Může se stát, že i všeobecné hlasování prostě výsledky budou překvapení. Tak to překvapení tam je, protože skutečně Netanjahu prostě to dotáhnul na těsnou většinu, což byl ten jeho sen těch posledních, po 4 roky 5 voleb, že jo. Tak prostě to dotáhnul na to. Ovšem dotáhl ho za cenu toho, že teda v tom je ta sionistická, ta ostrá sionistická formace, které, kde opravdu jsou trestně stíhaný politici, dokonce některý byli uvězněny za korupci, nebo, nebo mají prostě otevřeně homofobní názory, nebo prostě mají nějaké civilizační, řekl bych, civilizační problémy z hlediska moderní západní civilizace vnímáme teda práva. Takže, takže to je velice delikátní. Je to už přímo postaveno v diskuzi se Spojenými státy, což je samozřejmě základní, základní spojenec Izraele. Ale i s dalšími a nedělá to tomu Izraeli, nedělá to tomu Izraeli čest. Na druhou stranu se musíme, lid promluvil, tak nechci říct, že Bůh promluvil, ale lid teda promluvil, tak já vždycky, já jsem velice, byl jsem velice zdrženlivý před těmi odsudky těch voleb. Já vždycky se snažím přemýšlet o tom, co ty volby vlastně řekly. Tak říkáme, vyslaly signál, jaký vyslaly ty volby signál, nebo co prostě řekly. No a to je potřeba přemýšlet, protože oni zpravidla končí nějakým, nějakým poctivým důvodem. Tam prostě se nehne několik milionů lidí, jako aby se v nějakém omylu nebo ve vší záchvatu šílenství okamžitého prostě volilo. No, tak prostě asi to má nějaké důvody. To znamená, obecně bych řekl, je tam, je tam převažující zřejmě pocit obyvatelstva, který není sdílen všemi. Společnost je rozdělená, to taky si řekneme jako v Evropě. Takhle chtěl bych říct, že ty izraelské volby je potřeba studovat i z hlediska našeho. To znamená, co, co to znamená pro nás, respektive jaké projekce nebo neprojekce jsou pro Evropu. Protože Izrael je i není Evropa. Izrael je blízko i daleko, ale je velmi zajímavé tohle sledovat, protože je to teda jakési typ laboratoře i pro nás. Takže co to ukazuje, ukazuje to za prvé, že teda lidi nebo volič izraelský v převážné většině teda volí v zásadě pokračování té poměrně drsné politiky vůči, vůči Palestincům. Stále pokračování v tom osídlování, čili tam ten trvalý obraně nebo agrese, nebo chcete-li tady prostě, já jsem silně asertivní až agresivní postoj prostě vůči těm, vůči Palestincům, čili to se nemění. Čili stále nové a nové důkazy vymezování vlastně pozice Izraele, respektive Židů jako, jako, jako, jako stát tvořícího národa teda v Izraeli, tak to je jedna věc. Pak se ukazuje, pak se ukazuje určitá únava části té společnosti z té liberální nabídky. To znamená opravdu se můžou objevit lidi, který jsou, z mého hlediska mají názory odporné, ale prostě část voličů si to nemyslí, že ty názory jsou odporné, protože třeba dávají přednost nějakým tradicionalistickým názorům a tak dále. Tak to je potřeba vnímat, proč dneska, to se v Evropě může stát taky. Tak vidíte to kyvadlo, že se může obrátit k nějakému konzervativnímu, nebo nacionálnímu nebo jinému směru. To je ten Izrael, tak to vidíme, tam nějaké zrcadlo můžeme jako sledovat, že tohle hrozí. No a je to veliké varování a pokyn proto, aby se, aby se některé věci na té liberální straně nepřeháněly. Aby se, aby ta, aby liberální, aby liberální část společnosti se snažila ty názory předvádět z té společnosti v nějakém atraktivnějším oboru v méně nesnášenlivém, v méně kádrujícím a v méně hádavém. Protože jak se ukazuje, tak to prostě atraktivní není a k výsledkům dobrým to nevede.

Vladimír KROC, moderátor
Máte pravdu, že to je téma, které bychom mohli probírat ještě další hodinu, ale máme ještě další témata. Sledoval jste klimatický summit COP27 v Egyptě, jak se díváte na jeho výsledky?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
No, tak já si myslím, že jsme to přepálili. Já myslím, že Evropa to teda těžce přepálila. Já jsem velice nespokojen. Já už jsem paní von Der Leyenovou tady jaksi jsem to už říkal, to je taková jenom symbolika, protože ta paní celkem nemůže úplně za všechno, ale ona je podle mě obrazem bídy té, té nevolené elity skutečné, abych to řekl jednoduše. Tam je prostě demokratický deficit, to není otázka, jestli je to názor Václava Klause, nebo není. Prostě toto je demokraticky deficitní struktura. A ono to podle toho vypadá. Prostě určité věci se podvést nedají a demokracie dává mandát a ten přímý mandát vzniká ve volbách tečka. Prostě pokud to nepovede, tak se potom dostaneme a já se už k tomu dostávám. To znamená ne, ne, tak to je důležitý. Já řeknu ten kop, jestli dovolíte, já ho řeknu z hlediska evropského /souzvuk zvuků/. Dobře, ale my potřebujeme si říct tu evropskou pozici a tý já taky nejlíp rozumím. Tak za prvé, co my si neuvědomujeme, já už jsem to v tomto pořadu jednou řekl. Západní Evropa je dominována zeměmi, které zůstane koloniální mocnosti. To jsme si neuvědomovali úplně, když jsme vstupovali do Evropské unie. To znamená, mají svoje závazky k té minulosti. To znamená, jestliže dneska jih požaduje, jestliže dneska jih požaduje nějaké kompenzace nebo požaduje další věci a ta Evropa k tomu strápeně přitakává, říká ano, ano, my vám budeme ta tornáda platit, protože tornáda jsme možná zavinili my tím, že jsme tady prostě víme, velmi těžce užívali fosilní paliva a tak dále. No, tak to je přímý důsledek této politiky. Myslím, že se, myslím, že se několikanásobně střílíme do nohy. Myslím si, že to nadšení pro, například to nadšení pro elektromobilitu a ty naprosto drsné svazácké prostě termíny 30, 35 ještě to zpevníme ten závazek, tak to bude radši 32 a tak dále. Že se ukazuje jako nerealistickej. Já vůbec nemám nic proti elektromobilitě a vůbec nic nemám proti tomu, aby se skončilo s fosilními palivy. Ale to, co mě v poslední době vyděsilo a myslím, že nejsem sám, to může být jeden z důsledků potom tý radikalizace společnosti je to, že se začíná rozhodovat bez, bez důsledné, bez případových studií. To znamená toho, co se vlastně stane, že teď se teprve počítá, kolik jaderných elektráren se musí postavit, aby mohly státy ty stanice, co budou mít 280 ampér, prostě, prostě jističe. Což znamená já nevím kolika centimetrové kabely tlusté a tak dále.

Vladimír KROC, moderátor
Jasně.

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
Tak to je tohle. No, takže my jsme přišli s nějakou misí teda takovou, která jako byla velice v tomhle tom smyslu jakoby vizionářská a svatá. A narazili jsme na určité nepochopení zbytku světa, kterej prostě, kterej tuhle tu hru prostě hrát nechce, protože se právě indistralizuje, což je energie a tak dále. A obecně bych chtěl říct, že úkolem této dekády je najít rozumný, rozumný mix, rozumný kompromis mezi tím, že energie znamená civilizaci a pokrok. A zároveň znamená exploataci planety. Tohle to, tahle ta rovnice se musí vyřešit.

Vladimír KROC, moderátor
Dobře, ale to klima asi nepočká, to je potřeba řešit hned.

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
Jak chcete řešit klima? Vy fakt věříte tomu, že my snížíme, jako poručíme větru, dešti, že si, že si, že my sundáme s paní Leyenovou v čele anebo s panem Guterresem, že sundáme /souzvuk zvuků/, ne, no ne nesmíříme. Suchdol, zemědělská univerzita v Praze například udělala rozsáhlé už programy prostě o tom, co se, co se bude dělat, až to prostě přijde. Co se má dělat s krajinou, no to přichází, no tak někde už se, někde už se, někde jsou ty důsledky jako přímo viditelné, nebo mají přímo katastrofické důsledky někde méně. Samozřejmě na to reagujete ten jih, reagujou na to ty ostrovní státy. Reagujou ty státy, kde se zvedá prostě hladina vod, nebo jsou tam prostě ničivější bouře než dřív, ale já myslím, že určité věci prostě jsou faktem. Budou faktem a budeme muset prostě se adaptovat na ty poměry. Země se prostě vyvíjí prostě nějakým způsobem určitě.

Vladimír KROC, moderátor
Bude-li na co se adaptovat.

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
Ale jo bude.

Vladimír KROC, moderátor
Geograf Pavel Smutný je dnes hostem pořadu Jak to vidí. Tak určitě to téma ke krajům by bylo dobré se někdy znovu vrátit, ale protože jsem slíbil ještě další, ale už máme pár minut. A ještě bych se rád dostal k tomu, jak úspěšně podle vás v rámci tohoto předsednictví Evropské unie nebo radě Evropsé unie se daří vyvážet českou kulturu. Umíme se v tom směru v tom myslím dobrém slova smyslu prodat?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
No, tak já jsem rád, že máme po těch tématech celkem katastrofických, tak máme, že máme nějaké téma pozitivní a díky za to. Protože určitě na všecko platí ano, ano, ano a já bych chtěl říct s velkou radostí a jako s velkými celkem překvapením bych řekl, protože tam zase jsou ty věci, přesahují naše pozitivní očekávání, že ta kultura celková česká je možná první velkej sektor společenských aktivity nebo společenský činnosti, kterej opravdu je v nějakým stavu, který bychom si přáli, aby byla celá země. To znamená, že jsme potom, po těch letech váhání, hledání průměrnosti, určité bezvýznamnosti toho, že jsme ztratili teda nějaké výsadní postavení, které jsme dřív měli. Teď nemyslím, že jsme v komunismu měli výstřední, výsledné nebo výsadní postavení, ale byly šedesátý léta, byla nová vlna, v kinematografii bylo několik vynikajících prostě osobnosti, já nevím. Samozřejmě ve výtvarném umění a tak dále protirežimních, ale i režimních. Prostě něco existovalo tady, ten zlatý věk to nebyl, ale prostě nějak to fungovalo, ale pak to celé padlo úplně, protože jsme v těch devadesátých letech vlastně nějak předělávali. A vypadalo, že už se nedožijeme, nebo že prostě teďka to budeme generace, že prostě ta průměrnost, která přece jenom nás do určitý míry všechny doběhla, takže v tom emblematickém prostoru ty kultury bude taky pokračovat. Na to se prostě, to se nepotvrzuje, takže, takže teď vidíme opravdu spoustu talentů na všech možných, na všech možných jako, ve všech možných oblastech toho umění. Ať, ať je to výtvarné umění, začíná se u zajímavější architektura než dřív. Prostě je to méně poplatné. No a interpretační umění tam kde já jsem nejvíc doma, to znamená, to je vážná hudba a všechny ty věci s tím související divadlo a tak dále. Tak tam jsme jasně svědky teda renesance. Renesance to neváhám říct to slovo, to znamená, že se najednou začíná objevovat desítky lidí, desítky lidí, který můžou, který promluvěj v budoucích letech do toho, jak vypadá světová kultura, to je prostě senzační určitě.

Vladimír KROC, moderátor
Máme poslední minuty, já se omlouvám za to, že to už budeme.

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
To běží dneska no.

Vladimír KROC, moderátor
Opravdu stručně, ale ve srovnání podnikatelského prostředí ve 27 zemích Evropské unie, Česko obsadilo 21. místo. Nejhůř si vede hodnocení podmínek pro založení podnikání, které jsou nejméně příznivé z celé Evropské unie u nás. Jak vyhodnotíte za těch 30 let samostatného Česka změnu toho podnikatelského prostředí?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
No, tak minutová odpověď.

Vladimír KROC, moderátor
Omlouvám se.

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
Ne v pořádku, tak podnikatelské prostředí u nás dělá, co může. Podmínky, které pro něj jsou, jsou řekl bych evropsky standardní až na to, že česká byrokracie je česká byrokracie, prostě fakt nemožná, nemožná. A já si kladu tu otázku, to je téměř metafyzická otázka, proč národ, kterej je složenej z průměrně nebo nadprůměrně disponovaných jednotlivců a myslím si, že jsme normální evropskej standard, v některých věcech jsme prostě třeba i lepší, v některých jsme horší, v některých jsme lepší. Jsme dobrý standard.

Vladimír KROC, moderátor
V čem jsme lepší, v tom že umíme improvizovat?

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
No v tom nebo v rozhledu nebo v kritickým myšlení, přece jenom jsme se to v komunismu naučili o těchhle těch víc přemýšlet než, než ty země, které mají ten dlouhý mír. My jsme aspoň prožili, my jsme aspoň prožili nějakou, nějakou kvalitativní změnu prostě jo. Nebyla to revoluce v tom smyslu, že se tady střílelo, ale přece jenom se změnily velice podmínky Francie, Německo jedou kontinuálně od roku 45. Takže tam se ty problémy další strašně nahromaďují, ale u mě za, pro mě je záhadou a tím končím, proč teda prostě, když se dá 10 Čechů dohromady, který všichni jsou docela fajn a vytvořili nějakou administrativní strukturu, tak proč ne zlomyslná prostě nevím, o tom bysme měli přemeješlet všichni.

Vladimír KROC, moderátor
To byl advokát Pavel Smutný. Děkuju za rozhovor, na shledanou.

Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory
Díky, na shledanou, mějte se.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.