Přepis: Jak to vidí Pavel Rychetský – 14. prosince 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Naladili jste si pravidelný rozhovor v souvislostech. Mým dnešním hostem je Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu. Dobrý den, jsem moc ráda, že jste si na Jak to vidí našel čas, vítejte.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Já také přeji všem hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tematicky se budeme pohybovat po následující ose, právní stát, vzpomínka na Václava Havla i role prezidenta republiky. Přeji nerušený poslech. Už druhý rok je celý svět konfrontován s nákazou novým typem koronaviru, jeho variantami a také protiepidemickými opatřeními. Jaký byl, pane Rychetský, tento rok z hlediska právního státu? Co pandemie, respektive zavádění protiepidemických restrikcí různé intenzity vypověděl o připravenosti státu i právního řádu na tyto mimořádné situace?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Takže asi je dobré otevřeně přiznat, že právní řád má celou řadou takových pojistek a ustanovení pro, řekněme, krizové situace, jako byly svého času povodně a podobně. Ale na takovou situaci, kterou je pandemie šířící se celým světem a zasahující tedy výrazným způsobem do našich životů, na to právní řád nebyl připraven, a přesto si troufám říci, že soudy, zejména správní soudnictví a nakonec i Ústavní soud svým způsobem obstály. Protože, řekněme, si to rovnou. Tady vzniká a obnažuje se velice základní problém, konflikt bych řekl. Na jedné straně osobní svoboda, individuální svoboda každého jednotlivce, ale proti tomu na druhé straně stojí ochrana veřejného zdraví a teď je třeba vyvažovat, abych tak řekl, aby ta různá krizová opatření, která omezují lidskou svobodu, ať už shromažďování nebo provozování některých aktivit, ať už sportovních společenských a podobně na jedné straně. Ale na druhé straně ta ochrana veřejného zdraví nemůže překročit jakousi, řekněme, přijatelnou míru, že by lidi zbavila té svobody, svobody sdružování, svobody podnikání, svobodného života, aby ho zcela omezila. A už žijeme v této situaci dlouhou dobou. Dalo by se říci už 2 roky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
A myslím si, že jsme se s tím naučili žít a že se podařilo nalézt jakýsi přijatelný kompromis, jakousi tedy míru toho, kde akceptujeme tu povinnost, se skutečně omezovat v jisté míře a na druhé straně neztratit jaksi zcela tu možnost té individuální svobody. Prostě, že to svým způsobem porušilo nebo oslabilo sociální vazby, že ten život, jak se říká v lockdownu, ten život jednu dobu bez divadel, bez větších akcí, je výrazně jiný, než na jaký jsme byli zvyklí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Omezování sociálních kontaktů.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono soudy víme, že opakovaně rušily různá vládní nařízení. Byť to vlastně nepřišlo hned zpočátku. Neměly, pane doktore, třeba zasáhnout dříve, nikoliv zpětně?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
No, ono to je velice těžké, protože žádný soud nemá právo, jak my říkáme /nesrozumitelné/ z vlastní iniciativy, takzvaně zasáhnout a rozhodnout, co se smí, co se nesmí, kde je ta přijatelná mez. Soudci mohou někdy trpět tím, co se děje, ale musí trpělivě čekat. Až, promiňte, mi to slovo, aktivně legitimovaný subjekt podá návrh a vyvolá to řízení před soudem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A vy na to reagujete.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Trpěl jste, pane Rychetský, když jste sledoval zavádění těch opatření?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Tak já nechci vůbec pomlouvat celou tu soudcovskou profesi, ale upřímně řečeno. Soudci jsou radši, když nemusí soudit, ne ž by zrovna toužili potom. Dokonce každý soudce a teďka myslím na jakémkoliv stupni a jakémkoliv typu soudu, když mu donesou na stůl ten spis, návrh, o kterém rozhodovat. Tak první, co učiní, zacílit na důvody, proč nesoudit. Patří to jinému soudu, jinému soudci a tak dále. Takže nemyslím si, že bychom já nebo kdokoliv jiný z té naší profese trpěl. Ale skutečnost je taková, že když jsme viděli některá nerozumná opatření, která podle mého soudu nebyla ani dobře zdůvodněná, a ani neměla nějaký logický smysl. Vzpomínám si například na ten zákaz bohoslužeb, což přece jenom zásah u velké části té společnosti do jejich práva na víru, svědomí a na vyznávání víry. Takže jsou okamžiky, kdy jsme si říkali, už aby se našel ten aktuální subjekt, aby nám to předložil, abychom se tím mohli zabývat. A speciálně v tom správním soudnictví to je trochu složité, protože vlastně tam se to právo podat, předložit to soudu, váže na to, aby bylo proti mně zasaženo individuálně, abych dostal pokutu za nějaké to porušení. No a u Ústavního soudu to je ještě složitější, cesta k nám je dosti krkolomná, k nám vlastně s návrhem na zrušení nějaké normy, nějakého obecné opatření, mohou přijít, pokud by neměli tu cestu přes všechny obecné soudy, procházet jenom skupina senátorů nebo skupina poslanců. No, a to je zvláštní situace. Protože na jedné straně, abych tak řekl, schválí ta opatření. A pak by je měli u nás napadnout, že jo. Takže ty dva roky nebyl na to náš právní řád připraven, přesto si troufám říci, že jsme nakonec tam všichni obstáli a že i lidé v drtivé většině, zejména zpočátku přijímali to omezení, které na ně padlo v jejich třeba společenském životě jako nezbytnou nutnost, zejména když ta pandemie měla na svědomí nejen tisíce nemocných, ale i některé lidské oběti, a to je vážná situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsou nyní už přijímána opatření v souladu se zákonem, pane Rychetský, nebo máte na stole, potažmo Nejvyšší správní soud nebo městské soudy další štos?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Tak návrhy máme, ale tam já nemohu předem říkat, jak to dopadne, abych tak řekl. Ale je to dobře, že je tady vlastně neustálý systém kontroly té výkonné moci, protože víte, když je ten stav nouze, tak vládě se jakoby rozvazují ruce. Ona má mnohem větší prostor pro realizaci svých záměrů, a to nejen v té oblasti pandemie, ale ta pandemie umožňuje i zcela jiné právní normy, zrychleným způsobem se pokusit prosadit, například nemusí dělat připomínkové řízení. A za této situace skutečně třeba přiznat, že každé vládě to vlastně vyhovuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budou politici příště už umět jaksi lépe promýšlet tu právní podstatu nebo povahu těch opatření, na základě této de facto už dvouleté plus mínus zkušenosti?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Já si myslím, že určitě velkou zkušenost mají a na druhé straně nemůžeme chtít od těch reprezentantů, těch politiků, ať už členů vlády, aby to byli všeználci, oni musí mít prostě odborný tým poradců, který jim musí svým způsobem poskytnout nápovědu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude to nápovědou třeba nová funkce ministra pro legislativu?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Tak to je otázka zajímavá, protože to je skutečně zvláštní funkce, která v takových, se říká unitární státech, není obvyklá. U nás vznikla v době federace. V době československého státu, kdy zatímco drtivá část kompetencí takzvaných výkonných exekutivních, byla v rukách republik a na úrovni federace zůstaly finance a společná měna a zahraniční věci, tak o oblasti legislativy naopak. Legislativa logicky musela být soustředěná na úrovni té federace, protože bylo by absurdní, aby jiný právní řád platil v české a jiný ve slovenské části naší země. A za této situace vlastně vznikl ten institut toho člena vlády, který měl organizovat legislativu. Je to práce náročná, zdůrazňuji, ačkoliv členové vlády jsou politici a jejich role je především politická, tak u tohoto člena vlády musí být převažující nepolitický apolitický postoj. On musí být především odborník na tu legislativu a neměl by být motivován těmi politickými zájmy, naopak by je měl dokázat čelit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale funkce ministra má i svá specifika. Na to asi narážíte?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Má samozřejmě, tak já sem v této funkci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte zkušenost?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Myslím, že několikrát byl, ať už za federace, tak později v dobách České republiky pro rozdělení státu. Je to práce, která vyžaduje především komunikaci. Já bych řekl s vnějším světem. Ten ministr pro tu legislativu musí být v úzkém spojení, jak s akademickou obcí odborníků, právníků, ale tak, řekněme, s praxí, s tím jak ty normy, které se připraví, přijímají nebo novelizují, jaký budou mít dopad na fungování toho právního státu, o kterém vlastně hovoříme. A právní stát, to je pojem spojovaný hlavně s jedním pražským rodákem jménem Hans Kelsem, skvělým právníkem, který byl pak soudcem Ústavního soudu, prvního Ústavního soudu Rakouska. Mimochodem na celém světě nikde neměli mezi dvěma světovými válkami Ústavní soud, jenom Československo a Rakousko ho mělo. Zatímco po druhé světové válce ho má každý demokratický právní stát jako přirozené, protože ten Hans Kelsen měl zajímavý výrok, který mi ústavní soudci rádi opakujeme. On řekl, Ústava bez Ústavního soudu, to je jako Lucerna, která nesvítí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Existuje, pane Rychetský, třeba nějaký podstatný rozdíl v chápání právního státu mezi zeměmi západní a východní Evropy?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Tak velice se to sbližuje samozřejmě, ale kdybych měl přemýšlet o nějakém rozdílu, tak zatímco v těch, řekněme, ustálených, demokratických právních státech, jako je Německo a Francie v Evropě, ale samozřejmě i řada dalších, se již o tom nemusí diskutovat, protože se to vnímá jako naprostá samozřejmost. A právní stát znamená vláda práva. Zákon prostě je nad těmi politiky, nad těmi institucemi, které se jím musí řídit. No a v té střední a východní Evropě a vůbec nechci mluvit o Rusku. Tam bych si netroufl vůbec použít termín právní stát. I v těch ostatních zemích toho bývalého východního bloku, sice všichni verbálně akceptovali, myslím politiky, bez ohledu na to, který politický subjekt zrovna se stal tím dominantním. Všichni akceptovali potřebu právního státu, ale nemám pocit, že by přesně věděli, co to je a že by se s tím zcela ztotožnili. Ale je to vidět na současné situaci, jak v Polsku tak Maďarsku. A to víte, byla doba, kdy Polsko a Maďarsko mohly být pro nás jistou inspirací. Tam se ten minulý režim zhroutil dříve než u nás. Tam se prosazování lidských práv a svobod a právě principů právního státu prosazovalo mnohem dříve než u nás. A když se podíváme na současnou situaci, tak vidíme, že vlastně ani již jednou dosažený jisté úrovně demokratického právního státu, neposkytuje jistotu, že nám zůstane. A právě Polsko a Maďarsko je příkladem toho, že jde o hodnoty, které jsou trvale ohroženy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím si vysvětlujete ten vývoj v těchto dvou zemích?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
No, tak já se možná dopustím trochu odvážného tvrzení, ale já jsem přesvědčen, že nejzhoubnější ideologie je nacionalismus. A je-li nacionalismus ještě propojen s jistou až teda hypertrofovanou mírou klerikalismu nebo katolicismu nebo jak to nazveme. Tak ten výsledek je tristní prostě. Vytrácí se občanská společnost, vytrácí se emancipovaných občan a vládne ideologie, jak jsem říkal, ideologie asi musí existovat, ale nesmí se jí otevřít takový prostor, že ovládne všechno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu. Kolečko rozhovorů prezidenta Miloše Zemana s kandidáty na jednotlivé ministerské posty v budoucí vládě opět oživilo debatu o Ústavě, o tom, jaký vykládat. Ono se to v podstatě vrací. Potřebovali bychom snad nějakou revizi Ústavy, nějaké zpřesnění, jaký je na to váš pohled?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Víte, já si myslím, že Ústava je nejdůležitější dokument. Ale na druhé straně není-li k tomu dostatečná, jámu to říkám kurtoazie, ať už parlamentní nebo vládní. Není-li k tomu k té kvalitní Ústavě připojena i kvalitní reprezentace politiků, kteří jsou povinni Ústavu interpretovat a aplikovat, tak nám sebelepší Ústava nepomůže. Já si nemyslím, že naše ústava je zcela nedotknutelná a že není prostor pro to, abychom v těch odborných kruzích vedli rozpravu o případných jejích úpravách. Ale na druhé straně mnohem důležitější je kultivace té politiky, toho veřejného prostoru, protože ten text, ta písmenka v té Ústavě nejsou všemocná. Jsou naopak v rukách těch, kteří s ní nakládají. Ale, když se mě někdo ptá, jestli bych považoval za potřebné trochu do Ústavy zasáhnout a teďka nemluvím o ústavní listině práv a svobod. Ta si myslím, že se podařila a že v podstatě /souzvuk zvuků/, nejen životaschopnost, ale že je skvělým dokumentem pro ochranu jednotlivce a svobod. Ale třeba v Ústavě naší, jak jsem říkal v duchu Hanse Kelsena, máme Ústavní soud a mají ho všechny demokratické právní státy. A když se podíváme na třeba kompetence, tak kompetence našeho Ústavního soudu jsou evidentně inspirovány spolkovým německým Ústavním soudem. V té německé spolkové ústavě je ustanovení, že mandát soudce německého Ústavního soudu je dvanáctiletý. U nás je desetiletý. To není důležitý rozdíl. Ale Němci mají ustanovení, že ten mandát, byť by vypršel, tak ten soudce musí zůstat v té funkci, dokavaď není na jeho místo jmenován nový soudce. Jinými slovy, ti Němci v tom roce 49, když přijímali tu ústavu po válce, mysleli na to, že Ústavní soud je důležitá instituce pro ochranu ústavnosti a lidských práv a svobod. Ale, že nesmí dojít k tomu, že jí, abych tak řekl vyprázdněním politici zlikvidují, tak to by si myslím, že je inspirace, která by byla docela užitečná pro naší zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže co se týče těch debat, otázka asi nestojí, jestli máme dobře nebo špatně napsanou Ústavu, ale jaký vlastně ústavní činitele respektující či nikoliv.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Přesně tak, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A v jakém stavuje česká justice, pane Rychetský?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Ta je otázka, kterou občas dostávám už těch 30 let od pádu minulého režimu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jenom vám do toho vstoupím, podle čeho to vlastně hodnotit? Ono se třeba.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V průzkumech veřejného mínění setkáváme s odpovědi respondentů nebo s pocity, že nemají až takovou důvěru k právnímu systému nebo má mnoho respondentů pocit, že třeba nepanuje u nás rovnost před zákonem? Narážím tady možná i na to, že část společnosti nemá příliš velkou důvěru v politiky.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Za těch 30 let od pádu minulého režimu si myslím, že se dokázala emancipovat, že tu nejdůležitější a nejcennější hodnotu to je nezávislost a nestrannost, si dokázala uhájit. A když si položíme otázku, co chceme od soudní moci, v kterémkoli demokratickém státě, tak většina lidí, včetně laiků řeknou efektivitu. Jinými slovy, aby soudy rozhodovaly včas, aby se ten, kdo se stane, ať už z vlastní vůle, anebo proti své vůli účastníkem soudního řízení, aby měl reálnou šanci se také dočkat výsledku toho soudního řízení. Ale na soudy klademe ještě jeden požadavek, který si myslím, že je pro lidi důležitý. A to je předvídatelnost soudního rozhodnutí. Když se vrátíme těch 30 let zpět a došlo k té legislativní smršti a vlastně nejen obsahově, ale i hodnotově zcela se měnil právní systém v této zemi. Tak v té době neměli advokáti třeba lehkou situaci, protože, když za nimi přišel klient a říkal, pane doktore, řekněte mně, co mám dělat, mám se soudit? Často ta odpověď byla nevím. Nebylo ještě předvídatelné, jak se ta nová legislativa usadí, jak se vytvoří judikatura. Dnes já si troufám říci, že česká justice je i efektivní předvídatelná. Samozřejmě všichni víme, že statistiky jsou zcela vlastně dokonce falzifikáty bych řekl. Protože my jsme ve statistikách našich soudů asi na pátém místě v Evropě a mohli bychom jásat. Ale to číslo o té dá se řízení, která v těch statistikách jako průměrná délka řízení vychází nesmírně optimisticky, je ve skutečnosti falešné. Protože ohromné množství těch soudních sporů nejsou soudními spory, jsou vyřízeny od stolu. Nikdo k tomu soudu nejde, jenom tam pošle podání a soud vydá platební rozkaz. Prostě rozhodne, abych tak řekl bez jednání. Zatímco ty složité spory, ať už civilní, tak teda i trestní v oblasti hospodářské kriminality, ve skutečnosti kdybychom si na ně dali statistiku specifickou, tak nejenže nebudeme spokojení, ale skutečně máme plné právo jaksi žádat nějakou zásadní změnu. Já nemohu a nesmí být konkrétní, ale myslím si, že i naši posluchači vědí, že jsou kauzy, které se táhnou několik let. Jsou medializované a nic se neděje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu. Uplyne 10 let od úmrtí Václava Havla. Chybí v české politice, ve společnosti, pane Rychetský?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Já nevím, do jaké míry vnímají lidé tuto ztrátu. Pro mě to je ztráta citelná, protože Václav Havel byl člověk, který přestavoval výrazným způsobem lidské hlavní hodnoty, kterými oslovoval nejen tuzemskou, ale řekl bych i světovou veřejnost. Byla to velká osobnost, přitom já jsem zatím velmi dobře dlouhá léta od roku 68, abych byl přesný, znal přátelsky byl člověk, který byl neuvěřitelně skromný, pokorný, ochotný naslouchat. Nebyl to člověk konfliktní, ale naopak člověk, který vždycky hledal jakousi shodu, dialog a spolupráci mezi lidmi. Myslím si, že ten mravní étos, po tom listopadu 89 samozřejmě nemohl vydržet navěky. Ale to, jak se dramaticky vytratil, jak ta společnost je už víceméně podnikatelská, konzumní, sobecká. To jsem nečekal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte tedy, jestli vám správně rozumím, že ty vize, myšlenky Václava Havla našla, nebo nenašla pokračovatele?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
No, obávám se, že převážely naopak opačné postoje. Zejména u politických garnitur a že v ten jeho odkaz je sice verbálně často zmiňován a kde kdo se k němu hlásí, ale spíše slovy než činy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co zůstalo z jeho oblíbeného hesla, které se pak časem stalo i terčem nějakého výsměchu? Zvítězila v České republice pravda a láska nad lží a nenávistí?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Víte, já si myslím, že Václav, když toto formuloval, tak věděl, že se to nemůže zcela podařit nikdy. Ale, že stojí za to o to usilovat. Toto úsilí by nás mělo skutečně doprovázet i těch 10 let po jeho smrti a i v následujícím období.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Usilujeme o to, pane Rychetský?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
Není to příliš vidět, ale já přece jenom doufám, že velká část lidí si je vědoma významu takového úsilí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vy osobně očekáváte od hlavy státu, od role prezidenta?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
No, tak já jsem trochu na tenkém ledě, protože jeho rozhodnutí, případně nerozhodnutí, nečinnost může být velice lehko zanedlouho předmětem našeho posuzování a rozhodování. Víte, prezident v našem ústavním systému, prezident republiky nemá nějaké výrazné kompetence. Už vůbec ne exekutivní, ale ani z hlediska zákonodárné iniciativy. Takže jeho poslání je skutečně především toho člověka, který stanoví jistý a chrání jistý hodnotový systém svými postoji, který dokáže tu velmi rozvášněnou politickou scénu uklidňovat a hledat prostě mezi nimi tu možnost, nalézat dialog a hledat mezi nimi nějaký smír, aby tato země nebyla zmítána. Doslova řeknu válkami, nepřátelstvím, ale byla naopak zemí dialogů a hledání toho, co nás všechny spojuje a ne to, co nás rozděluje. To je asi hlavní role prezidenta republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, pane doktore, děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR
A všem hezké adventní a vánoční dny přejeme zcela jistě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.