Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík – 24. září 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, v pravidelném čase je tady pravidelný rozhovor v souvislostech. Mým dnešním hostem je spisovatel a publicista Pavel Kosatík. Buďte vítán, dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kondice tuzemské literatury, čtenost nobelisty či volba Národního ptáka pár dnešních témat v titulcích. Připojte se k poslechu. 120 let uplynulo včera od narození básníka Jaroslava Seiferta, spisovatel, novinář a překladatel patřil mezi členy hnutí Devětsil. Na počátku stál, na počátku poetismu v roce 1984 získal Nobelovu cenu za literaturu. Podle výboru jeho poezie podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti. Jak na vás, pane Kosatíku, působí tvorba Jaroslava Seiferta, co v ní čtete, doslova ale možná obrazně?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Já v ní hlavně čtu vůbec český osud dvacátého století, poněvadž on, jak jste naznačila, tak ho obsáhl tím svým dílem. Začínal jako proletář, pak se poměrně záhy od těch takových těch naivních proletářských veršíků hodně ideologických té své první sbírky distancoval ještě ve dvacátých letech a stal jsem jedním z těch odborných básníků avantgardy Teigovské. Teige patřil k jeho nejbližším přátelům, no a pak s tou českou literaturu absolvoval dobré i zlé. A lidi ho vnímali jako básníka svého. Jako byl to člověk vlastně ve všech dobách, pokud zrovna jako v padesátých nebo sedmdesátých letech nebyl zakazovány ze strany komunistů. Tak byl hojně čten a víte, na té pozici bylo zajímavé to, že on kromě toho, že publikoval a komunikoval s tím literárním a čtenářským světem, tak taky hrál roli jakési důležité společenské autority. To bylo právě v dobách, kdy ten veřejný život byl vyprázdněn, kdy neexistovala politická soutěž, kdy to kontrolovala, ať už za války nebo po ní jedna strana nebo prostě, kdy režim, režimu dominoval jedna politická brutální síla. A chtěl, lidi se k němu obraceli v dopisech velice hojných. Já jsem měl možnost tu korespondence teď kdysi procházet a užal jsem, jaké spektrum čtenářů se k nim obracelo a on hrál některým i otce. On tu roli prostě byl schopen přijímat a unést a neflinkal to a oni se prostě k němu utíkali se svými starostmi a tak. Jako on měl ten život z tohoto hlediska nesmírně těžkej, protože tohle to unést, je zátěž pro každého terapeuta, pro každého kněze a pro lidi k tomu školené a básník k tomu školenej není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě v jeho díle se v různých podobách prolíná a promítá láska, ale i láska k vlasti. V řadě sbírek uměl vyjádřit vlastně jaksi to ohrožení nebo i naděje tohoto národa. Často se u Jaroslava Seiferta také zdůrazňuje, když literární historici a další hodnotí jeho život a dílo právě morální integrita.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Určitě tady zase je možná na místě připomenout třeba jeho projev na druhém sjezdu spisovatelů v roce 56, kde on v čase, kdy odvaha opravdu se moc nenosila. To bylo sice teda těsně po tom dvacátém sjezdu KSSS, který odstartoval tu éru váhavého táhání takzvaného. To znamená zmekčování toho režimu, ale zároveň už se blížily ty takzvané maďarské události. To znamená velmi tvrdé potlačení té opravdu protikomunistické revolty v Budapešti. A on do téhle té atmosféry vystoupil s projevem, kde se právě přihlásil k odpovědnosti spisovatelů za osud společnosti. Oni ti spisovatelé to i předtím za toho socialistického realismu tvrdili, že jim na té společnosti strašně záleží, ale jak kdo trošku přišel do neblahé styku s tou režimní literaturou padesátých let ví, tak, tak ten ví, co to bylo za ideologii poplatná zvěrstva, že to tvorba nebyla. Tam on právě se přihlásil i k tomu pojmu spisovatelů jako svědomí národa, což bývá někdy zpochybňováno. Někdy lidi tvrdějí, co si dovolujete. Já jako prohlašovat se za nějaký národní svědomí, ale on to fakt myslel v tom duchu, jak jsem říkal před chvilkou, že, že národ prostě potřebuje reflexi a ta literatura, pokud to unese, tak tím, že popisuje osud té společnosti, respektive dokonce ho i předjímá, varuje před tím, do čeho se ta společnost řítí, tak hraje nezastupitelnou roli. To těžko může udělat někdo jinej, protože jenom spisovatel vlastně víceméně komunikuje se čtenářem v té intimitě z očí do očí. Jo je to, je to jiná komunikace než třeba prostřednictvím médií. Je, je tam ta intimita mnohem větší, a proto je taky možnost dělit mnohem citlivější věci. Já jsem fanda knih, jak víte, takže to bude vždycky problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaroslav Seifert byl také publicista, jak už jsem naznačila, psal i fejetony, sloupky. Vedl kulturní stránku ranních novin v letech 1932-38. Glosoval společenský život, ale třeba i sport. Pane Kosatíku, s jakým zájmem čtenářů se setkává jeho dílo v současnosti? Co o tom víme?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, něco, protože je to včerejší. Výročí prošlo tak jakoby vlažně poměrně. Já samozřejmě nepotřebuju, aby se narozeniny básníka slavily nebo, aby se o Seifertovy točily filmy jako o Emilu Zátopkovi. Tak je to, dejme tomu opět světové prvenství v trochu jiném oboru, ale, ale tady ten, ten zájem o něj bych radši teda viděl, jak to naznačujete v tom zájmu čtenářském. No, myslím si, že momentálně není největší. Před několika lety byly dovydávány jeho sebrané spisy. A v těch posledních svazcích to nemělo moc velký čtenářský ohlas. Ale já se domnívám, že tím nebyl jeden básník jako takovej, ale spíš možná to vědecké zaměření těch spisů. A ono nemusí existovat vědecké spisy, ale přece jenom bylo to velké množství svazků o 400-500 stranách s velkým poznámkový aparátem, a to si myslím běžný, takzvaný běžný čtenář poezie nekoupí. Ten chce tu sbírku anebo prostě /souzvuk zvuků/. No a no pokud teda ta poezie vychází tak aspoň podle mých referencí nebo když tak někdy to jméno společnosti naťukneme, tak já pořád jako z těch lidí vidím ten úžas nad tím, jak oni milujou tu jemnost té jeho řeči, protože ty jeho výrazy, to je fakt, jako když se konečky prstů dotknete motýlích křídel nebo jak on pracuje s těmi jemnými vůněmi. On, on dokáže z nesmírně mála dostat maximální účinek, a to v obou těch velkých částech své tvorby. On má jednu veršovanou popsanou ve formě klasického verše, kde dosáhl už vlastně ve čtyřicátých, padesátých letech virtuozity a kdy prostě chrlil ty věnce sonetů a tak dál. Je to brilantní, nádherná, pro někoho formalistická, ale pro mě dokonalá poezie. No a pak v těch šedesátých letech to opustil, v těch sbírkách jako je Halleyova kometa, odlévání zvonu a koncern na ostrovy a pak v těch skutečně už pozdních a dostal se k tomu verši volnému, čímž tak jakoby vyšel vstříc té, té holanovské nebo postholanovské generaci, která spíš než tu virtuozitu zase hledala obsah té poezie v té, v tom samotném slovním sdělením.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Neopomeňme ještě jedno výročí, před 120 lety se narodil slavný prvorepublikový novinář a rozhlasový reportér František Kocourek. Legendární hlasatel byl ve třicátých letech dvacátého století a na počátku okupace jedním z nejoblíbenějších kvůli vlastenecky laděnými reportážím byl za protektorátu zatčen. Zemřel v květnu 1942 v Osvětimi na tyfus. Vážil 36 kg a jeho reportáž z vojenské přehlídky v březnu přesunul, 1939 vešla do dějin novinařiny Hitlera, Hitlerova říše na Václavském náměstí teda demonstrovala svou sílu, ale rozhlasový reportér František Kocourek místo toho informoval posluchače o černé vráně, která letí nad metropolí, což byla alegorie, ironie, tváří tvář v okupaci.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Byl to tuhý chlapík.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje spisovatel a publicista Pavel Kosatík. Po přestávce se vrací na pražské výstaviště veletrh Svět knihy, kteří zajímaví autoři, pane Kosatíku, poctí akci svou účastí? Jenom dodám, hlavním hostem 26. ročníku je letos Francie.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, já jsem předně rád, že se ta akce vůbec trvá, protože poněvadž loni to skončilo, že jo na jaře to samozřejmě odpadlo úplně, ale mělo se to stejně jako letos konat na podzim a i ten podzim byl strašlivě zredukován.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Samozřejmě z důvodů pandemie.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Já se obávám, že se zúčastním možná jediné veletržní akce živé besedy s polským autorem panem Kačerovským tehdy a poněvadž už vlastně ten loňský ročník podobně jako ten letošní měl být, a byl z části věnován polské literatuře. V tom letošním dominuje literatura Francouzká. Myslím, že z těch hlavních nebo veřejnosti asi nejznámějších jmen by tam měl být nejznámější autor Lauren Bine, což je autor románů s takovým zvláštním názvem. Jsou v něm 4 písmena H, tvoří název toho, toho výroku, což je zkratka německé věty. Müllerův mozek je Heydrich a je to román o zavraždění Heydricha o akci o anthropoidu a je to jedna z lepších knih na tohle to téma. Určitě ten autor s velkým pochopením pro český svět a pro vlastně i české čtenáře to napsal. Takže ta kniha tady bylo myslím, že přijata velmi dobře a předpokládám, že autorovi se tak stane. A pak v rámci toho slavení francouzské literatury myslím, že má být dosti fedrován Milan Kundera a budu se asi zase řešit bůh ví co. Doufám, že se toho nechytnou příznivci s odpůrci pod krkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, jak říkáte na programuje nebo bude téma života a díla Milana Kundery v literárním i filozofickému také samozřejmě politickém kontextu. Mimochodem na Světě knihy mělo vždy své místo téma podpory svobody, demokracie, lidských práv. Proto vznikla stálá sekce literatura jako hlas svobody. Jak se vám to zamlouvá tato programová novinka?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Toto se nemůže nezamlouvat, tak to je i jako z mého pohledu i kdyby to programově nevypíchli, tak já toto v té literatuře budu vidět vždycky, to je to, co já v ní hledám. I před chvílí jsem se to snažil naznačit, že prostřednictvím literárního textu můžete uskutečňovat svobodu jak svou tak komunikaci se čtenářem tu společnou, to vzájemné srozumění svobodné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze nějak charakterizovat, co je možná typické, nějaký rys nebo rysy té současné francouzské literatury, možná kdybychom vycházeli i z těch hostů na světu knihy?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
To je malý vzorek, to nedokážu no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Těžko takhle paušalizovat.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak můžeme se dostat k tuzemské literatuře, pane Kosatíku, v jaké kondici ji veletrh zastihl?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
To je taky docela těžké, poněvadž po tom covidu se to ještě vlastně nevydařilo. Já jsem se včera díval na různé vydavatelské nebo distributorské knižní žebříčky a zdálo se mi, že ta nabídka je pořád ještě, ačkoliv už běží nebo měla by běžet ta podzimní knižní nabídka. To znamená ta nejširší už skoro předvánoční. Tak ten trh je chudší mnohem než běžně touhle dobou bývá. Jako dominují v něm dobré věci. Jako ten poslední rok nebo dva poměrně velmi silně fedrují dobrou žurnalistickou literární práci. Mám na mysli autory jako Jakub Szántó, ale i další televizní nebo rozhlasové reportéry, pana Etzlera píšícího Číně a já nevím koho. Tohle to je tam přítomno velice dobře. Z beletrie dominují ženské autorky jako paní Mornštajnová a tak dál. Ale necítím tam prostě zatím silný nápor ani té faktografické, já nevím, historické a bůh ví jaké literatury. Ani té, ani vlastně nějakou silnou beletristickou. Možná, že se to ještě dostaví nebo doufám, že se dostaví. Víte, ono se to projevuje v tom vydavatelským světě vždycky trošku se zpožděním. Asi jste zachytila zprávy tuším před dvěma týdny, že je velký nedostatek papírů například jo. Takže se neví, kdo co z těch vydavatelů, i když mají tituly naplánované a zasmlouvané, tak jestli je vůbec bude schopen vyrobit. To je stav, který já jsem naposledy zažil za hlubokého komunismu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A čemu to přičítáte nebo jak jsou ty důvody?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
To jsou důsledky těch různých zpomalení výrob během covidu, že prostě lidi, když pracovali doma, no tak nepracovali v těch, v těch podnicích nebo prostě ta ekonomika zpomalila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V důsledku těch restrikcí.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Tak zpomalila na mnoho měsíců a tohle se tam taky projevuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A tématicky také jsme si určitě už všimli, že vyšly i knihy, které se věnují mimochodem, když jste se zmínil o koronaviru nebo o té epidemii taky tématizuje vlastně tyto zkušenost.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
To je pravda, ale já bych spíš zmínil jinou věc. Mě fascinuje i hlavně ve srovnání třeba s literaturami sousedních zemí, jak ta česká literatura je apolitická a tím nemyslím nějakou prvoplánovost nebo nějaký za každou cenu bojovný tón, ale opravdu velká část těch knih, které dneska vycházejí v beletrii, tak by mohla být napsána téměř v jakékoliv době, což nevím, jestli je dobré vysvědčení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte tedy, že současní autoři, abychom teda opravdu negeneralizovali.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
To bych nechtěl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, hledají jiná témata?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, obávám se, že zde panuje, nevím, jak to nazvat, jestli ostychem nebo obavou, ale prostě z toho jako opravdu se vyjádřit k tomu, co se v té společnosti tady děje. Jestli procházíme jenom nějakou dílčí peripetií, jak si někdo může myslet v rámci našeho demokratického vývoje anebo jestli tady skutečně v těch předchozích letech proběhla a dále probíhá ten pokus o uchvácení státu, jak se o tom xkrát mluvilo a psalo. Tohle to je tématizováno samozřejmě v žurnalistice, v médiích, ale literatura se tomu nevěnuje. Ačkoliv silnější téma myslím vnitřní, vnitřní není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaká je podle vás poptávka, jestli to nesouvisí právě i s tím, jak říkáte mnoho mých kolegů třeba publikuje knihy?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Poptávka?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Po nějaké té politické literatuře.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, vzhledem k tomu, že není nabídka, tak nevíme nic ani o případné poptávce. Jako kdybychom zjistili, že knihy na toto téma se neprodávaly, tak pak by mé tvrzení nemělo smysl. Ale nic takového dosud nebylo pozorováno. Prostě texty nevznikly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na trhu je, mimochodem, když jste se zmínil o novinářích kniha Zpravodaje České televize Martina Jonáše o fenoménu Angely Merkelové. Němci pozítří zvolí nový parlament. Síly jsou podle posledních německých průzkumů docela vyrovnané. Hledají Němci, pane Kosatíku, novou Angelu Merkelovou, její éra končí po 16 letech. O čem jsou německé parlamentní volby?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No asi o hledání té náhrady, poněvadž my, my jsme něco podobného zažili naposledy možná s Václavem Havlem přeneseně, že ona přece jenom tedy vyhrála čtvery volby, že jo říkám to správně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně tak.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Byla u moci 16 let, čili definovala epochu podobně jako přední Helmut Kohl a pak už snad jenom stařičký pan Adenauer ale jinak v těch novodobých německých dějinách nikdo. No a bylo to nesmírně vlivná žena, která přijela jistě do politiky i další ženy nejenom v Německu byla v tomhle vzorem si myslím. A pak taky zajišťovala určitou stabilitu, ať už, jak můžeme mít výhrady k některým jejím krokům, tak přece jenom i s tím Putinem a s Američany a tak dál, to prostě v té konstelaci, v jaké Evropa momentálně je, tak ta, to Německo má dominantní roli, myslím po vypadnutí ve Velké Británie brexitové. Takže zájmem všech zemí a naším vlastně speciálně, poněvadž jsme jejich blízkými sousedy ekonomicky i politicky na nich mnohem závisíme, také aby v té země byla stabilita a politická nuda v tom nejlepším slova smyslu. A si taky svým způsobem raduju a nechci to zakřiknout, kdyby byl pověrčivý, tak to tady teď budu 10 minut zaklepávat, aby jim to politická agenda vydržela minimálně na několik dalších volebních období. Je tam senzace z mého pohledu ta, že, když nechám bokem ty tři silné strany, které podle preferencí mají těch odhadovaných asi 20 %, které pravděpodobně budou v nějaké konstelaci sestavovat vládu, takže ti extremisté ať už praví AfD nebo ta levice, takže mají nulový koaliční potenciál. Trochu se bojím toho, že jim přesto ta procenta narostou, protože ono jim postupně skoro v každých volbách rostou, a tak tady nevím prostě, jak to budeme hodnotit po těch volbách, no ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem levice má koaliční potenciál, podle německých průzkumníků tam by mohl být s SPD, se sociálními demokraty a zelenými. Podle různých výpočtů by daly dohromady 52 % z těch možných /nesrozumitelné/.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Že by pan Söder, předák sociálních demokratů do toho šel, to se mi nechce věřit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ne, ne, mluvíme o sociálních demokratech, zelených a Die Linke /souzvuk zvuků/.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Ale neumím si představit, mně ten pan Söder z nich, z té politické nabídky je jaksi nejsympatičtější osobně, anebo je to, před chvílí jsme v jiné souvislosti použil termín tuhý chlapík, tak tenhle se mi líbí. Jako z něho mám pocit, že opravdu ví, co dělá a je tak docela pevnej. Na rozdíl třeba od pana Lascheta, kterého si k mému žalu vybrali v CDU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Poopravím vás, říkáte pan Söder, evidentně ho myslíte tím pana Scholze, pane Kosatíku?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Já jsem řekl, omlouvám se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pan Söder je šéf CSU, to jsme v Bavorsku a Olaf Scholz, tak uvedeme to na pravou míru. Rozumím, v pořádku. Ano možné koalice v Německu se označují podle barev jednotlivých stran. Jaké vlajky by třeba vytvořily, takže podle německých médií by nejvíce mohla získat takzvaná Keňa, také Německo, Semafor Jamajka a také, jak už jsem řekla spojení sociálních demokratů zelených a Die Linke nebo i současná vládní koalice. Ta by dala 51 %. Možná k té předvolební atmosféře. Část německých médií hovoří o nejhorší předvolební kampani jakou zažili. Jak to na vás působilo z těch médií?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, tak zase když bych to srovnával s českou, tak bych si být Němcem spíše liboval. Nemám pocit, že tam tolik je hrána ta populistická linka, taková ta jednoduchá. Prostě my vám dáme peníze, vy nám dáte hlas. Zdá se mi, že víc tam ta debata probíhá skutečně tedy o tématech a o tématech nejenom vnitroněmeckých, vnitropolitických, ale že i oni pořád mají chuť a schopnost rozhlížet se i za ty hranice a že cítí odpovědnost i za víc než za ten německý prostor, takže v tomhle tom bych to viděl taky docela dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se vám, pane Kosatíku, jeví německý, co se týče předvolební kampaně, důraz na osobnosti, o čemž mimo jiné svědčí třeba 3 televizní debaty, kandidátů tří hlavních kandidátů na post kancléře, respektive kancléřky.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, tak to je důsledek toho, co jsme zmínili, že oni o jednu silnou osobnost profilující epochu přicházejí a teď by neměli mít pocit, že místo ní dostali jenom euroúředníka nebo euroúředníci. No, takže jako v čele tak silné země jako musí stát plastický charakter. To jinak nejde, to nemůže být jenom výkonný manažer.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vraťme se do České republiky. Koalice Spolu, trojkoalice do svého programu zakomponovala i hledání Českého národního ptáka. Zvolit ho mají v anketě školáci s odborníky s Českou společností ornitologickou. Národní symboly, do kterých se počítá i opeřenec, najdeme ve Francii, Galský Kohout, známý je třeba Orel bělohlavý coby symbol Spojených států. Symbolem Litvě je Čáp bílý. Nový Zéland reprezentuje Kiwi jižní. Jaký smysl to dává vám, pane Kosatíku, v čem je důležitá symbolika?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, tak symbolika důležitá je, ale ta ptačí nevím. Já jsem určitě nechci dotknout žádného milovníka ptáků, ale překvapuje mě, že se tématizuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No asi většina zemí to tak má.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No fajn ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo s tím pracuje nějak.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Většina zemí má taky spoustu jiných a důležitějších věcí, které by se mohly řešit. No, mě překvapilo v té diskuzi, že oni zapomínají na to, že my máme ne teda ptáka ale Českého lva ve své tradici. Což taky není špatné a ten by asi neměl být nahrazován nějakým ptactvem. No, a když už by na tom teda někdo trval, no tak v české tradici je ten Sokol, že jo, ten teda je. A ten, toho oni nějak vůbec nevnímají, patrně ho teda připisují jako erbovního ptáka pouze jedné tělovýchovné organizace, ale on v těch našich novodobých dějinách, i když už by na tom někdo chtěl trvat, tak měl mnohem širší význam. Ale, ale já bych na tom nechtěl trvat, abychom se bavili tímhle. Mě, mě to fascinovalo, že, že někdo zvedá tu, tu tohle to téma. U těch lidí z ODS je to možná dáno tím, že oni, jak tu ptactvo vlastně mají ve svém znaku tradičně, takže oni by z toho tak nepřímo profitovali, i kdyby to byla slepice nebo vrabec nebo tak, ale, ale, já bych se přimlouval za řešení témat, která budou užitečnější pro lidi, kteří jsou na tom špatně a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to jedno z témat programu. Konstatuje Pavel Kosatík, dnešní host pořadu Jak to vidí. Děkuji za váš čas i názory a přeji hezký den, na slyšenou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Děkuju pěkně, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů, přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.