Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík – 15. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí je spisovatel a publicista Pavel Kosatík

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Dobrý den, děkuji. Co mi pěkného těm posluchačům povíme?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, předbíhejte. Já bych mohla začít otázkou takovou na první poslech možná indiskrétní, jak jste se vyspal, pane Kosatíku, protože Česko má za sebou Noc literatury?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To ani netušíte, jak hlubokou otázku jste mi položila, protože já poslední týden jsem odevzdával nějaký text, kapitolu do jedné knížky, která mi dala docela zabrat, takže já jsem měl soukromou noc literatury asi tak sedmkrát nebo osmkrát za sebou. A včera tedy docela pozdě večer, mohlo být už tak jedenáct, s jakousi úlevou opravdu fyzicky prožívanou jsem to tedy dodělal a táhlo mě to od ulic, představte si tu situaci. A tak jsem si říkal, jestli někde nenarazíme na nějaké čítače nebo tak, to jsem nenarazil. Tady v tom našem regionu, myslím si, zrovna žádná akce nepořádala. Byla tedy zima jak v psírně. Jak říkal nejstarší pán na Moravě. A tak jsem aspoň tou Prahou noční bloumal a bylo to strašně příjemný, protože jak byla zima, tak nikde žádní opilci a bylo to, já mám strašně rád obrazy starýho Františka Hudečka, člena Skupiny 42, ty cykly nočních chodců, nejen obrazy, ale i grafiky, fakt to mám strašně rád a tak jsem si tak nějak připadal a bloumal jsem si, měl jsem soukromou noc literatury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je krásný. Teď už vím, proč mi přicházejí od vás témata nebo návrhy třeba v půl druhé v noci e-mailem. Vy jste noční sůva?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Poslyšte, to je fakt tím. No, ale ne tak úplně dobrovolně, nebo s největší radostí jako když člověk vydrží do rána jako dneska, tak je to lepší, než být noční sůva, to je jasný, ale my máme malou holčičku doma a ona odpadá v určitý čas a takový ten trošku větší klid na tu práci většinou nastává až po tom jejím odpadnutí, tak ono je to takový, že vzájemně si vykrýváme ty naše časové rozvrhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Píše se vám tvoří se vám lépe právě v noci, kdy je už přeci jenom jistý klid?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já jsem vděčný za jakoukoliv chvíli soustředění a je mi jedno, ve kterou denní dobu to je. Nedokážu říct. Tak ten večer, nebo jak to říct, tak je to banálně řečeno má ten klid, že ty telefony většinou. Že lidé jsou u tý televize asi nebo dělají nějaké příjemné věci, takže trošku to soustředění je lepší, ale z toho nic neplyne. To mě baví vždycky, když je to soustředění možný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta Noc literatury mohla být, řekněme, takovým zahřívacím kolem před veletrhem svědkyní, který začíná, předpokládám, ten si také nenecháte ujít?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ten si nenechám ujít, i když zase považuji to za senzační akci, už mnoho, mnoho let se tady v Praze koná, ale nevím, jestli každý autor, ale já tedy aspoň já tam mívám takové ty smíšené pocity z toho množství, víte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Množství knih nebo lidí?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ono je fajn mít ty noci literatury privátní a pak přijdete mezi lidi a zjistíte, že úplně stejně to celou tu dobu dělaly tisíce a desetitisíce ostatních a že tedy papíry jsou potištěny, lesy pokáceny a knihkupecké pulty zaplaveny a teď uvidíte ten důsledek toho a je to radost, když ty knížky jsou fajn a hezky graficky upravené, voní a když je napsal někdo chytrý nebo kamarád, ale to množství je takový maličký neklid na to padne. Ale jinak jako knižní veletrh zvláště tento mám strašně a rád a vždycky si vzpomenu, zrovna včera se mi to vybavilo, ono to začínalo, já nevím, jestli jste byla vždycky fanda nebo jestli vás bavili tyhle ty akce, ale já si pamatuji, ono to začínalo kdysi v Paláci kultury, takřečeném. Já si to pamatuji proto, nebo matně si to pamatuji, to muselo být v roce 1993, protože já jsem tam zažil svou první autogramiádu a bylo to docela komický, protože to byla taková knížka o manželkách prezidentů. Vyšlo to těsně předtím, mě jako autora nikdo neznal a ten nakladatel tehdejší to tam asi tak dal do počtu, nebo tam neměl co dát, takže to nemělo ani žádnou propagaci a já jsem tam někde seděl a strašně jsem si přál, aby už to skončilo. Vůbec nikdo nechodil a pak se nade mnou ten osud slitoval přišli dva manželé a ti to dokonce měli přečtené a tak dále. A buď to předstírali nebo skutečně tedy tam se mnou prožili pěknou chvíli, víte, to jsou takové ty asi banálně znějící, ale přesto zahřívající rozkoše dnešního spisovatele.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co dnes, pane Kosatíku, po těch vlastně 20 letech světa knihy. Možná vůbec jak se změnily podobné akce veletrhy, knižní.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Tak jsou určitě profesionálnější, ti nakladatelé už to nemydlí na koleně jako tenkrát, a má to celkově ta knižní kultura si myslím, že tady má vyšší úroveň. Nemyslím teď jako věci polygrafický, vydavatelský a tak, ale že i ta literatura někam jde, i když teď kdybyste mě nutila do přesný definice a popisů, tak bych možná koktal, ale ten vývoj je vidět prostě jako směřuje to kamsi a to je právě věc akcí, jako je tahle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Letos by se mělo diskutovat například o postavení knihkupectví v obchodním prostředí o literárním byznysu. Hrnou se do něj vystavovatelé?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
S těmi knihkupectvími je to docela složité, nevím, jestli je to otázka přímo na mě, protože mám ty informace jenom od kamarádů knihkupců, ale jako víme, jakou paseku v té věci nebo v oboru nadělalo zvýšení DPH před pár lety a vypadá to, že ta situace se nezlepší i teď s těmi názvuky nebo náznaky zase opětovného snížení, protože mezitím opravdu se řada knihkupců takových těch skutečných, v těch regionech, takových těch, když přijedete někam do okresního nebo ještě menšího města, městečka, tak na náměstí vám tam prodávají jednak fajn knížky, který třeba jsou z centrálních nakladatelství, ale hlavně regionální, ty, na kterých jim záleží. A tak takových knihkupců, kteří z toho patriotismu se oboru věnovali a kteří třeba ani nepodnikali v svých, ale nájemních prostorách a tím pádem byli vystaveni ještě mnohem většímu riziku než nějaký velký knihkupecký moloch, tak těch prudce ubylo za ty poslední roky a tady ty prognózy nezávisle na dalším vývoji DPH, tak ty jsou černé tak jako tak, že prostě z toho oboru mizí lidi, kteří to dělají, protože si nemohou pomoci a milují to a třeba i s celou rodinou a tak a bývají nahrazováni takovými těmi profesionály, kteří všechna čest, mají management knižní v malíčku, ale je to bez srdce nebo s menším podílem srdečním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou DPH by podle vás měly mít knihy?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Neodvažuji se, no nulovou samozřejmě. To nechci tady nějak razantně teoretizovat, ale DPH by měla být taková, aby z její výše její sazby člověk knihomol a člověk od kultury čtoucí, došel k pocitu, že ten stát k jejímu stanovení měl důvod a to důvod kulturní. Prostě mu záleželo předtím, než ji určil na tom, jakou tenhle stát na kulturní politiku, jak lidi čtou a co čtou, jestli to nejsou jenom takové statistické přehledy, že tady 70 % a támhle 50 % a vy z těch statistik nevíte, jestli jsou to rodokapsy bývalé anebo vysokoškolská skripta. Prostě je potřeba tu čtenost trošku strukturovat a porozumět nebo rozlišovat literaturu krásnou od odborné, takže já bych se smířil v podstatě s lecjakou DPH? Kdybych za ní cítil promyšlený politický záměr. To mi na tom vadilo na těch dosavadních diskusích o tom, že se pořád říkalo, že musí být ta jednotná daň, v jednotě je síla, to už dneska byť jen pár let by uplynulo tak za rozumnou teorii ji nepovažuje nikdo v souvislosti s DPH, tak jsme zvědaví, co bude dál, ale kulturní politika česká jako taková z vlády třeba nějak signalizovaná, zatím na obzoru není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak Unie vydavatelů by byla také pro snížení té sazby DPH na periodický tisk. To byste uvítal?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Fakt nechci tady v tom, to musíte odborníka se zeptat. Tady neznám prostě dopady té daně na vydavatele.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, můžeme změnit žánr, který vás zajímá, nejen literatura, ale hudba. Vítězství v populární písňové soutěži evropských televizí si odnesla Conchita Wurst z Rakouska. Neboli 25-letý Thomas Neuwirth, ten pseudonym Wurst si vybral s poukazem na to, že odlišnost člověka by měla být všem buřt. Tolik tedy německý překlad toho jména. Vás to zaujalo, co tomu říkáte?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Mě zaujala spíš ta, byť tedy jen médii předaná, tak nevím jestli stoprocentně spolehlivá, ale ta ruská reakce tam. Tam je vždycky úžasné sledovat a hodně se z toho dozvíte, jak se reaguje na témata spojená byť volně docela jako v tomhle případě se sexualitou. Co lidi pořád na tom rozčiluje a já to nechci v žádném případě zlehčovat. Jako sexualita vždycky byla a já doufám, že ani úplně nikdy nepřestane být světem, kolem kterého se vždy soustředila různá společenská tabu. A je to tak dobře. Ono se nesmí všechno, co se týká podstatných věcí člověka, tak jenom liberalisticky zveřejňovat a bez názoru všude dávat, ale tady mě fascinovala opravdu tvrdost té reakce a takový ten moralistní tón, který vždycky bývá signálem toho, že v té právě v tom moralizování, že je něco v nepořádku. Víte, ten odsudek té západní morálky přichází ze země a já teď nechci mluvit o Rusku jako celku, ale ten prostě přichází z prostředí, které má samo s tou morálkou, jak všichni víme, neskutečné problém nebo nikdy toto prostředí vlastně žádným vzorem morálky nikdy v Evropě ve světě nebylo, pořád všechno složitě klopotně doháněli a celý Anton Pavlovič Čechov a leckdo další z velkých autorů této kultury prostě celé to dítě postavilo na úsměvném nebo i smutném líčení tady toho paradoxu, že ta země si sebereflexí s sebou totálně není jistá, vlastně o sobě nic neví a teďka oni zaútočí na takového podivína, tak mi to přišlo symptomatické, že úplně neomylně vystartovaly tam, kde vypovídají ne o nějakém zpěváčkovi s fousama, ale o sobě. Ale víte, co mě na to ještě fascinovalo, že jsem si všiml, že pořád ještě existuje hudební cena Eurovize, to já jsem měla zato, že víte ten.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V některých zemích je nesmírně populární Eurovize Song Contest.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Každému přeji úspěch, ale z hudebního hlediska zdá se mi, že už mnoho, mnoho let nebyly pozorovány a poslouchány nějaké úspěšné hudební, nějaké triumfy spojené s touto soutěží. Matně si vzpomínám, v 70. letech skupiny jako ABBA, nebo já jsem tehdy byl malý a pamatuji si, že byly různé nápodoby té skupiny Brotherhood of Mann, to byly také dva hoši, také dvě dívky, také se vrtěli chvilku nalevo, chvilku napravo, tak taková ta éra těch optimistických pop skupin, tehdy ta soutěž byla na vrcholu, ale fascinovalo mě, že to tedy existuje pořád a právě pod dojmem těch zpráv nebo té fotografie vítěze, vítězky, tak jsem si poslechl, co tedy tu hudbu, která to vyhrává, užaslo se mi to stejně jako tenkrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Martina, cituji: "V současné době se objevují knihy a posléze hollywoodské filmy na téma totalitarismu, které jsou určené zejména pro teenagerovské publikum. Myslíte si, že je to náhoda, že dochází u spisovatelů k renesanci orwellovského tématu zrovna v této době vzhledem k událostem na Ukrajině nebo v Sýrii a měly by to být knihy či filmy pro dospívající v dnešní googlovské době opatřeny vysvětlující pasáží?"

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Tak škoda, že pán neříká, co přesně myslí, takže mohu jen obecně odpovědět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například série Hundergamse nebo Diverganes.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To jsem neviděl, o tom jsem jen slyšel, tak mám pouze povědomí, nikoliv znalosti, bohužel. Jako vysvětlující pasáže obecně řečeno jsou dardou v jakékoliv tvorbě. Jako dílo by asi mělo být vytvořeno tak, aby mu ten, na koho se tedy tvůrci obrací, rozuměl bez poznámek pod čarou. Když se tedy bavíme o obrazových médiích a to určitě možné je. Je-li to soustředěno na mladší lidi, tak to má nesporně logiku, protože proč to pořád jen dávat těm pamětníkům, kteří už to možná i v mnoha variacích měli možnost vidět v minulých desetiletích a to, že se do oběhu vrací téma totality nebo anti utopií, jak jsem to správně pochopil, tak v tom bych také neviděl nic tak zvláštního, protože ten žánr fakt je věčný nebo věčný od doby, kdy se ta moderní anti utopie zrodila, to znamená někdy u toho Zamjatina a /nesrozumitelné/ tak není důvodu, aby opustila veřejný prostor, protože podmínky, které vedou ke vznikání totality tu i onde ve světě, tak asi hned tak nevymizí, naopak ona sama demokracie má v sobě toto nebezpečí přechodu k totalitě vlastně zabudováno a brání se tomu mimo jiné právě tím, že to tedy literárně nebo filmově reflektuje a to není možné považovat za sezónní záležitost. To jsou doby, kdy je to hovíc. Vzpomínám si, kdy byl takzvaný Orwellův rok 1984, tak nejenže všichni všude vydávali Orwella, ale nejrůznější Epigoni v dobrém i špatném psali anti utopie, ale to byla výjimečná věc. I nejšťastnější doby tento žánr potřebují čistě pro to, aby měli názorovou oponenturu, aby měli křivé zrcadlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spokojenost s politickou situací je v České republice nejvyšší od roku 2005. To vyplynulo z průzkumu agentury STEM. Je to číslo přesně 36 % dotázaných sice není vysoké, ovšem před rokem bylo spojených respondentů jen 7 %. Jak vy to hodnotíte a vidíte, pane Kosatíku?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já to asi nejsem schopen a hodnotit tentokrát vůbec nijak. Já jsem si tu zprávu přečetl včera myslím na iDNES a řekl jsem si, že to je přesně taková zpráva nezpráva. Je to nějaké číslo, které zazní a vy vůbec nevíte, jak přesně zněla ta otázka. Jak je definovaná spokojenost v tomhle tom případě ožehavém zvlášť, ale jestli ti lidi dostali na výběr celou škálu možností, ať každý sám podle sebe řekne, co za tu spokojenost považuje, tak pak už by ten výsledek asi vůbec neměl hodnotu, protože by se ty odpovědi valili asi opravdu širokým korytem, takže já nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já to otočím. Vy jste spokojen s politickou situací?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ne, to já nebudu nikdy, ale to nevypovídá ani tak o situaci jako o mě. Já si myslím a zvláště člověk pera, že kdyby byl spokojený v takových okolnostech, takže by byl v podstatě mrtev jako tvůrce. Že to nejde, že tam musíte být trošku, ne trošku, musíte tam být hodně ostražití, nevrlí a těm politikům prášit kožich nikoli z nepřátelství, ale z principu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme se podívat na pár aktuálních výroků, které trochu narušily ty klidné vody v posledních dnech. Ministr obrany Stropnický v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že trvalé rozmístění vojáků Severoatlantické aliance v Česku by představovalo problém kvůli historickým zkušenostem s okupací vojsky Varšavské smlouvy. Podle premiéra Sobotky taková paralela nepřesná a nepravdivá. Jsou to závažná slova, která sice ministr popírá a říká, že byl nějak desinterpretován nebo je to jen bouře ve sklenici vody?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ať už to myslel jakkoliv, tak nesmíme to za bouři ve sklenici vody považovat, protože kdybychom skutečně dávali do jednoho mixeru naše někdejší okupanty plus naše současné spojence, respektive i sebe sama, protože my v té alianci nejsme na návštěvě, my jsme tam prostě plnoprávnými členy, tak bychom se dopouštěli chyby nejen myšlenkové, ale i etické. Já jsem to fakt, mně to velmi zaskočilo od pana ministra tenhle ten vývoj, a teďka nechám bokem pana ministra, ale ono to možná vypovídá vůbec, je to zase o zvuk toho našeho českého opozičnictví, kdy zřejmě pro mnohé z nás včetně lidí v politice je těžké být na něčí straně. My si to prostě asi neumíme představit nebo bylo by to pro nás příznakem nějakého špatounství být někde přítomen. Já, když se do té aliance před lety vstupovalo, tak já jsem, podívejte, já nejsem žádný militarista nebo bojechtivý voják, snad se to nikde tady v tom pořadu ani neprojevilo a nemohlo projevit, ale to, že armáda je potřeba, to je mi tak nějak jasné a že z toho plynou různé povinnosti k té obraně, ale také práva, tak to je mi jasné také a když je to zpochybňováno takovým způsobem, jako kdyby vlastně ty spojenecké závazky nás ve skutečnosti ohrožovaly, tak bych přestával rozumět tomu, co ta naše politická reprezentace od té armády vlastně chce. Já jsem měl zato, že se tím má vytvářet pocit bezpečí tady u občanů a zároveň nejen to, nejen v té pasivní vazbě, že někdo nám pomůže, když my to budeme potřebovat, ale také, že jsem vyznamenáni možností být účastni na jakémsi obranném společenství, který má smysl a který se řídí takovým hodnotovým systémem, jakým se nikdy žádné obranné společenství na světě dosud nikde neřídilo. Čili je tam mravně a tak dále docela dost věcí pro nás k řešení můžeme na tom hodně získat, a teď zjistíte, že vlastně vysocí představitelé to kdoví jestli vnímají a pokud se tedy někdo s tím zaplete, tak je mu to vytknuto pouze jako myšlenková chyba. Víte, vlastně to by vyplynulo z toho, že s tou naší zahraničí politikou je to pořád ještě dost špatné a že ji ten stát nemá dost dobře naformovanou, když se mohou takové věci přeházet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každopádně včera pan Stropnický inicioval, bylo to odhlasováno, že naše členství v Alianci považuje Česká republika za pilíř bezpečnostní politiky.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Tak to je senzace, to se určitě všem ulevilo. Byli všichni nervózní, jestli náhodou z Aliance nevystupujeme. Víte, taková prohlášení, ono je to absurdní, takový folklór, že se tyhle řeči v politickém světě vedou, protože čím víc se bude zdůrazňovat, že to trvá, tak tím víc budou ti naši přátelé v Alianci asi znepokojeni. Protože vlastně každým zdůrazňováním samozřejmosti se ta věc jakoby zpochybňuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chodívali ministři na koberec, v uvozovkách, za první republiky? Protože vy nyní se věnujete podnikání prvorepublikového, zkoumáte tedy Antonína Švehly, vůdce Agrární strany, který byl předsedou vlády a měl také podnikat zároveň. Je to tak?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To je zajímavé, že se na to ptáte. Mně se na tutéž paralelu, personifikovanou mezi Švehlou a Babišem, tak se mi před časem, asi je to dva týdny, zeptal jeden velmi renomovaný a veřejně působící lékař a myslel to tak, že vlastně tomu Babišovi se neprávem věci vytýkají, poněvadž Švehla kdysi dělal vlastně to samé. Já jsem si dovolil mu tedy velmi oponovat. Jednak tím, že ty poměry politické byly nesrovnatelné tehdejší. A dnešní jsou to dost různé politické příběhy a tak to, že samozřejmě ten Švehlův hostivařský statek a nějaké další majetky, které měl, tak ani náhodou se svým celospolečenským vlivem nepodobal tomu vlivu, jaký má Babišovo impérium v současné době. Mimo to ještě ten Švehla tak poměrně přesvědčivě proti té korupci vystupoval, přesvědčivými myslím v tom smyslu, že jeho samotného, pokud vím, z korupce nikdy nikdo nepodezíral. On měl takový docela šťavnatý slovník a jsou zaznamenány věty například: "Když už žerou, kdyby aspoň tolik nemlaskali." To je v učebnicích. A takže on tento člověk, který byl spojen s vysokým majetkem, tak zároveň z nějakých majetkových obstrukcí podezříván nebyl. Dneska je situace jiná v tom smyslu, že například ten Andrej Babiš, jak známo, to víme všichni, pouta s tím svým majetkovým impériem nepřerušil a působí v té politice jako člověk, který tedy dál se netají tím, že ovládá z toho impéria leccos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už ho ale nevede.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Dobře, ale přesto si myslím, že ta společnost je vystavena velkým rizikům. Já se i od velmi ušlechtilých lidí často setkávám s názorem: Já mu věřím, poněvadž on nemá zapotřebí krást. A já se trošku divím nad stavbou téhle té myšlenky, protože tím člověk spotřebovává opravdu velké kvantum důvěry. Politik by od vás neměl žádat, abyste mu důvěřovala tolik, vy byste měla mít právo na tu svou nedůvěru, o které jsme mluvili před chvílí, na tu preventivní oponenturu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte zdravá podezíravost?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ano, zdravá, to zdůrazňuji, poněvadž co takoví lidé, kteří důvěřují Babišovi, že nebude krást, poněvadž to nemá zapotřebí, aby udělali, kdyby se zjistilo, že ne kradl, ale že prostě nedostál těm jejich okamžikům. Když do té politiky vstupujete s tak velkými iluzemi jako v souvislosti s Babišem, teďka často slýchám, tak riskujete tak velké zklamání, že kdyby se dostavilo, tak to bude zase znamenat další dardu tady víře v ten politický systém a člověk preventivně se nemá stavět do takové situace, kdy sebe sama tím bude ohrožovat. Čili proto ta nedůvěra je fajn, to není proto, abychom se nikdo s nikým nebavili, všichni se na sebe mračili, ale abychom sami sebe nevystavovali těm zkázonosným pocitům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, pane Kosatíku, v čem je tedy zásadní rozdíl mezi tehdejší první republikou a těmi poměry a dneškem?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Podívejte, aféry byly vždycky, je třeba nejčastěji se asi cituje aféra ministra Práška, který korumpoval nějaké podnikatele. Přišlo se na to a teď se řešilo, co s tím, a prezident Masaryk řekl, že ho zas tak moc nezajímá, co s tím udělá vláda, ale on osobně, že tu věc vyřeší tím, že Práškovi nikdy nepodá ruku. A to se ukázalo natolik jaksi silným signálem, že neříkám, v přímé souvislosti, byly tam peripetie, ale Prášek pak podal demisi. Ta nemůžeme v dnešní době asi čekat, že se politika bude řídit podobně jednoduchými mechanismy. Takhle to dneska není. Ten svět je mnohem politicky složitější, ale mít někde vzadu v hlavě, že se politika řídila etickými tlaky a principy, to určitě není na škodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká spisovatel a publicista Pavel Kosatík, děkuji a mějte se hezky. Na shledanou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Děkuji, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.