Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík – 14. listopadu

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Věra Štechrová. Dnes je mým hostem spisovatel Pavel Kosatík. Nad čím přemýšlet v pátek, až si budeme připomínat 17. listopadu roku 89? Jaké může mít důsledky kampaň proti sexuálnímu násilí a proč si Rusko nechce příliš připomínat VŘSR a proč film o Miladě Horákové tak nějak nedrží pohromadě? To jsou jen některé otázky pro našeho dnešního hosta. Dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
V pátek si budeme připomínat 17. listopadu roku 1989, Den boje za svobodu a demokracii. Ale vypadá to, že 28 let po sametové revoluci má nezanedbatelná část lidí dost přesně toho, po čem se tenkrát volalo, demokracie, svobody, příslušnosti k Evropě. Je to tak nebo jsou jenom ti lidé třeba díky sociálním sítím víc slyšet?

Čtěte také

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Já si myslím, že oboje je pravda. Já teda shodou okolností se 17. listopadem vůbec žádný problém nemám. Já vím, o co tenkrát v tom roce šlo a jde mi o to dál a myslím, že celej život už to budu mít stejný a žádnej reset nebo redefinici toho étosu nechystám. Ale postupem času si myslím, že se čím dál víc ukazuje, že ne všichni tak, jak jsme se tehdy domnívali, to prožívali jako svržení režimu, kterej je odpudivej svou podstatou. Nebudu opakovat notoricky známé pravdy. Podstata byla ta, že jedna strana, a to znamená, jenom vyvolení zákonitě jsou lepší než všichni ostatní, to znamená, Miloš Jakeš, protože byl ve straně, tak byl lepší než vy nebo já a přes to nejel vlak a právě proto se ta společnost nehejbala dopředu, že neměla vnitřní dynamiku, neexistovala soutěž a bylo to takový celý zmražený, no. A tak v tom listopadu například já jsem si myslel, že toto lidi chtěj rozmrazit. A mnoho nás takovejch pochopitelně bylo, to je jasný, ale spoustě lidí šlo o něco maličko jinýho, a sice o to, že přestali věřit, že se v tom starým režimu s tím Jakešem a tak dál ještě budou mít dobře a teďka se rozhlíželi, kde co je a co by toho Jakeše mohlo vystřídat. No, a existoval teda ten Západ, v té době naprosto jednoznačně prosperující nesrovnatelně tehdy. Já nevím, jak to pamatujete, byla jste malá holka, ale možná ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, nebyla, už úplně ne.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, možná tím spíš si pamatujete, že když někdo přivezl igelitovou tašku ze Západu a mohla bejt klidně prázdná, ale bylo na ní vytištěno Coca-Cola, tak to bylo něco.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo prázdnou plechovku od nápoje Coca-Cola.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, a nebo, někdo přivezl plechovku od Coca-Coly, která se doma nepila, ale nábožně se ukazovalo návštěvám třeba roky a pak po těch letech s otevřela a už se to samozřejmě nedalo pít, ale já ..., no, tak to jsou blbosti, ale prostě podstatě si myslím, že u spousty lidí byla tady v tomto, nahradit jeden evidentně neprosperující režim druhým, to znamená, že v tom listopadu neprobíhalo u mnoho lidí nějaký hodnotový rozhodování, nahradit v uvozovkách zlo v uvozovkách dobrem, ale vykoumat, jak se budu mít líp a s kým a jak jinak. A teďka po těch 28 letech se mi zdá, že zažíváme takové triumfalistické období tady těch koumáků. On ten starej režim se nelíbil ani Václavu Havlovi, ani Andreji Babišovi, každýmu z různejch důvodů, že jo, každý chtěl něco jinýho. Havel chtěl spíš tu svobodu a to nejenom pro sebe, ale pro všecky, nebo pro každýho, kdo teda vnímá rozměr toho slova. A Babiš chtěl to, co vidíme, no, a dosahuje toho a ten typ lidí, když to nazvu skoro ošklivě, nebo nějak to teď naženu do jednoho ovčince slovního, tak ten teď má pré, no. Tak máme teď takový období, kdy má pré.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A proč se podle vás ukazuje, že ve volbách teď triumfovali právě možná nazveme ti pragmatici, proč to tak je?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Těch důvodů je spousta, jednou větou to neřeknu, ale možná jedním z nich je, že se, možná, že je tím paradoxně vinen takový ten jednoduchý antikomunismus, který se moc soustředil na ten doslovný boj s doslovným komunismem, s tím, co se dodnes nazývá k mýmu žalu a odporu komunistickou stranou a s těmi tvářemi, jako je Semelová a tak dále. Ale možná, že nebo teda určitě podle mě se ne dost vnímalo to, že ta podstat toho hnutí, která nespočívá jenom v tom magickým slově, ale v podpoře určitejch ne moc chvalitebnejch lidskejch vlastností, tak se už dávno rozlezla do šíře, do úplně jinejch stran a že vlastně hlasateli toho étosu, kterej propagoval v roce 46 ve volbách Gottwald, tak už je dneska, už jsou dneska četný jiný strany a mnohem víc a vlastně ty volby ukázaly, že ta komunistická strana začíná bejt zbytečná, protože už ji fakt zřejmě volej jenom ti skalní notorici komunističtí, kteří celoživotně jsou na to zvyklí, nedokážou přestat, takže do smrti to takhle budou dělat, ale ti noví logicky zjistili, že to, co druhdy nabízel komunismus, tak jim ANO dává taky, že jo, to znamená, populistickou ... Já tady nebudu říkat obecně známý věci.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Nepromrhalo se tak trochu těch 28 let? Nevysvětlovalo se třeba i ve školách příliš málo, co to je demokracie, proč je důležitá?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Tak já nechci šířit malověrnost, jako spousta lidí dělala a dělá spoustu práce, no, ale kdyby se ve školách, když se ptáte speciálně na ně, bylo, vysvětlovala dost, no, tak jsme tady nevedli tento typ debaty, že jo. Čili asi máte pravdu. Školy, no, to je na hodinu a měli by tady být odborníci pedagogové. Já to vidím jenom z besed se studenty anebo s učiteli, kteří čím dál víc vlastně v těch posledních letech si stěžujou na to, že například dějepis, což je tak trošku moje sféra, tak se učí špatně, špatně ve smyslu, že ty děti nebo studenti ne dostatečně jsou vedeni k přemýšlení o tom, aby si zvniternili ty problémy, aby byly nucený sami sebe si představovat, neříkám zrovna třeba na místě Beneše nebo Gottwalda, to v 15 asi každej nedokáže, ale jako brát ty problémy za svý, nevnímat to jako divadlo, který se odehrává někde v dálce, jako, když se člověk dívá na televizi, ale víte, ono to, dějiny klamou. Někdo může mít pocit, že když se bavíme o lidech, kteří jednali před 50 lety a skoro stejnou dobu už jsou mrtví, takže už se nás to netýká, ale národ, to je pospolitost nejenom nás všech, kdo se tady v daný chvíli nacházíme, ale to je i ta minulost, co máme v těle. Prostě Havlíček je taky národ, i když umřel v devatenáctým století a já nevím kdo. Čili ona ta pospolitost funguje vertikálně v dané chvíli, ale horizontálně, teda horizontálně, ale vertikálně v tom čase taky, no.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Vertikálně taky. Mám pocit, že hodně lidí dnes volá po pořádku, bezpečí, suverenitě, ale ono se nám tohohle nedostává?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
V Čechách mě to překvapuje víc než někde jinde, že jo. Teď mě vyděsily ty víkendový demonstrace ve Varšavě, kde se po tom teda volá explicitně. Já doufám, že tak daleko to k nám nedojde, poněvadž my nemáme moc tuhle tu tradici tady na tom okraji. Ta pěna nebo ta patologická sedlina, jak tomu hezky říkal Masaryk, tak tohle to taky pořvávala, ale k českýmu étosu nebo k jeho povahovým rysům českýho národa vždycky spíš patřil jakejsi odstup, jako snaha něco shodit, což zas má tu nevýhodu, že se Češi málokdy pro ně opravdu semknou a nadchnou, že jsou pořád jako trošku v opozici, ale, a dívejme se teď v téhle chvíli na to z tý lepší stránky, to znamená, že s tím českým spekticismem nebo relativismem je těžší se nadchnout pro nějaký vyložený svinstvo, no. Tady fašismus vždycky byl okrajovou věcí, komunismus, teda to se pak maličko zhoršilo, no, to byly milionové kádry, že jo.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Celosvětová volna, nebo chcete-li kampaň, ve které lidé přiznávají, že se stali obětí sexuálního násilí nebo obtěžování, stále pokračuje a má i své důsledky. Rakouský politik Peter Pilz rezignoval na místo poslance, rezignoval britský ministr obrany Michael Fallon, obvinění čelí i další vlivní britští politici. Obvinění dostihlo i hollywoodskou oscarovou hvězdu Kevina Spaceyho, Dustina Hoffmana a mnoho dalších. Pane Kosatíku, jaký vy vidíte smysl v té kampani, vidíte-li nějaký?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Vidím ho určitě. Celkově teda jenom bych předeslal, že mě fascinuje ta emotivní výbušnost té debaty. Cokoliv, kdokoliv se k tomu vyjádří, tak někomu možná udělá radost, ale rozhodně spoustu lidí na tý druhý straně naštve. Není možný vlastně u tohoto tématu takhle silně emotivně obsazeného říct něco, kde by tak jakoby pospolitost se shodla na tom, že moudře zahovořeno a tak nějak mírumilovný stav byl navozen evidentně. Je tady toho dynamitu pod povrchem víc, než jsme se nadáli. Můj názor na to odvíjí od jednoho starýho zážitku, který nesouvisí ani s násilím na ženách, ale s násilím obecně. Já jsem kdysi poznal básníka Jiřího Kuběnu, letos v létě zemřel, a to byl jeden z prvních deklarovaných gayů tady u nás. Řekl to o sobě v roce 51, tuším, když mu bylo 15 let. V té době to byl ještě trestnej čin až do roku 61 vás za to prostě zavírali a on to řekl. Důsledkem, před kamarády, důsledkem bylo mimo jiných mnoha sankcí taky to, že ho posílali na různá šílená falometrická vyšetření, kde ho mučili, a on mi to po spoustě let vyprávěl, už mu to mohlo bejt jedno po tom půl století, ale trápil se tím strašným způsobem, jako tím, že ho ponížili tehdy a že z toho nic neměli a že to nebylo nutný. A já jsem tehdy v tý chvíli pochopil, že dobrá společnost musí bránit tomu, aby přibývalo lidí, kteří se cítí zašlápnuti cizím násilím nebo snad to teď říkám srozumitelně, i když mluvím ..., a teď ta kampaň je toho pochopitelně plná. Má to řadu háčků. Například ten, že někdo může namítnout, že když se vytahujou případy několik desetiletí staré, takže fakt aspoň v některých případech je to těžký posoudit a ten, kdo řekne, že se tyhle věci, pokud možno mají řešit hned, tak má velký díl pravdy. Na druhou stranu je to možná hraběcí rada, protože ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pro ty oběti to není jednoduché.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Když je 20letá žena a snaží se ji znásilnit o generaci starší šéf, kterej nad ní má totální moc, tak jako radit jí, aby v dané chvíli běžela na policii, je rada z rodu sprostejch. Čili mě na ..., já v tom vnímám s vědomím, že to má spoustu háčků a rizik, tak v tom vnímám opravdu jakýsi velmi podstatný upozornění na problém. Víte, teď nedávno Saša Uhlová natočila film, kterým upozornila na vykořisťování lidí, kteří jsou úplně dole na tom sociálním žebříčku a dělají, já nevím, třicet korun na hodinu a ona upozornila na něco, co jsem si uvědomil, že já vlastně celou dobu vím a tím hůř, že ne vlastně, že by si na člověk zvykl, ale tím, že o tom mnohokrát za život slyšel, tak jakýmsi způsobem to přestává vnímat. A teď, když se rozběhla tato kampaň, tak jsem si uvědomil, kolik žen mi vyprávělo, že je někdo znásilnil nebo kolikrát jsem o tom četl. A já vám neřeknu přesně kolikrát to bylo, protože jsem to nepočítal, ale když byste mi dala vybrat, jestli to bylo desetkrát nebo stokrát, tak řeknu, že to bylo stokrát, bylo to neobyčejně často. Já, čili já i ze svý zkušenosti vím, že je to jev běžnej. Prostě tady tohle to, nevím jak to nazvat, vztahový buranství zde kvete a ta bohorovnost, s jakou k tomu část, s jakou na to část publika reaguje, a tím nejenom jenom některý chlapy, ale i některý ..., jo, to není válka mezi pohlavími.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
I když to tak někdy může na první pohled vypadat.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
To je válka mezi citlivějším a robustnějším názorem, bych to, dejme tomu, nazval, jo, je to válka mezi názorem, jestli máme naslouchat někomu, kdo říká, že zažil bolest a poznamenalo to jeho život, a druhejma lidma, který říkaj - mohla si za to sama.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
To mě vždy docela zarazí, protože když třeba někdo někomu vykrade byt, tak asi nikoho by nenapadlo tvrdit, že si za to může sám, protože tam měl příliš luxusní vybavení, tak, proč se právě u sexuálního násilí tak často říká - může si za to sama, měla krátkou sukni, neměla chodit do hotelu, a tak dále. Proč právě u tohoto typu násilí je ta vina přičítaná zčásti oběti, jinde to nevidíme?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Jinde to ..., no, vlastně, ono se to vnímá, celá ta kampaň jako problém víceméně těch žen, že si to teda měly nějak líp zařídit, že by neměly teda v noci chodit ven, ale proč by nemohly, nebo jinak se oblíkat, a že jako, že ty predátory vlastně provokujou, no. A podstata věci je, a v tom taky vidím ten smysl tý kampaně, že se ta pozornost přesune k těm predátorům a znova říkám, tam je důležitý nedělat z toho válku žen s muži, protože to by byla, to by bylo ještě strašnější než všechny války, který tady, ať už virtuálně nebo reálně poletujou, to by byl ten konec světa právě.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já můžu uvést, že se to týká i mužů, třeba právě na případu Kevina Spaceyho, který měl obtěžovat mladé nezkušené muže. Teď udělal režisér Ridley Scott docela nezvyklý film, protože se rozhodl ho vystříhat ze svého nového filmu a jeho scény přetočit jiným hercem. Tady už mi to přijde trochu zvláštní. Rozumíte vy tomu rozhodnutí? Měl by být vlastně Kevin Spacey odepsaný i jako herec?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, záleží zase, jaký informační pozadí tady téhle větě dáme. Když vytrhneme jenom tuhle tu větu, tak se zhrozíme samozřejmě, naskočí nám asociace zase na ty fotky z dob komunisty, kdy se z fotografií retušoval jeden Stalinův nebo Gottwaldův pobočník. Na druhém teď zrovna vychází Kunderova knížka, kde se malebně píše o Clementisově čepici, ale není to tak, jak byla ta otázka přesně, abych vám z ní moc neutekl?

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli by měl být Kevin Spacey odepsaný i jako herec a vlastně měl by být vymazán i řekněme z filmového průmyslu právě kvůli tomu, že si ...

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
To si netroufám posoudit a mazat herce, nevím. Ale víte, když si těch informací nastudujete víc, tak zjistíte, že on to fakt neudělal jednou, že to dělal dlouhou dobu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
To je pravda.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Že to dělal i s dětma a že se to tak jakoby vědělo a že on to tak mocensky jako postřeloval tou svou silou tý svý hollywoodský autority. A pak ještě, a to mě teda malinko musím říct namíchlo, ve chvíli, kdy to na něj ruplo, tak on to spojil zase teda s homosexuálním coming outem, takže vlastně on ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Čímž uškodil té komunitě.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Čímž poškodil tu komunitu. A to mně přišlo jako nehoráznost, jo, tím vlastně odvádím pozornost, jo, jako, my všichni teda, co si na nás vezmete, my jsme takový a celý to jde do kopru. Takže tady jsem ho neobdivoval. Ale ještě možná tady na tý kampani, když už jsme zmínili hollywoodskou hvězdu, je zajímavý to, že když teď necháme ty mezipohlavní vztahy a mezipohlavní násilí bokem, tak si zkouším představit, jakej důsledek to bude mít pro tu americkou společnost, kde ty hollywoodský hvězdy, který zmiňujete, mají postavy takových náhradních božstev, dejme tomu, nebo jako velmi, velmi silných autorit. Myslím si, že žádný český herec nebo umělec možná s výjimkou Karla Gotta nemá takovou pozici jako mnoho herců v Hollywoodu pro Američany. A když se teďko tohle to rozmetá, tak jim zanikne velká část představy o jejich establishmentu. Teď se nebavme o tom, na kolik ta představa byla racionální a iracionální a to, ale jim něco zmizí. A mě zajímá, čím to bude nahrazeno.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
7. listopadu jsme si připomněli 100 let od bolševického převratu v Rusku, takzvané Velké říjnové socialistické revoluce, tak nás to učili. Ale byla velká a byla to revoluce?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Tak od konce řečeno, revoluce to určitě byla, pokud tomu slovu rozumíte tak, že teda je to jakýsi protipól té pokojné schod za schodem se stupňující evoluci.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Dneska se o ní spíš mluví jako puči.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, tak to zas pro mě není tak moc ..., jasně, já v tom slově revoluce nic tak strašně pozitivního nevidím, takže já nepotřebuju slovíčkařit. Jako nic pozitivního v tom nevidím. To velká, to mě na tom fascinuje, protože s adjektivem velká by si teda člověk měl spojovat něco pozitivního a tak to taky ti komunisti mysleli, tam není nic velkého, co si s tím spojovat, takže prostě říjnová revoluce, no, takhle bych to nazýval já, no.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ukazuje se, že dnes má většina Rusů o bolševickém převratu už jen jaksi mlhavé představy, vyplývá to ze sociologických průzkumů ruské akademie věd a že bolševický převrat dnes už vlastně většinu Rusů vůbec nezajímá. Proč to tak podle vás je?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, protože ty mrtvoly, ty desítky milionů mrtvol se jim tam pořád pletou pod nohy a ony, i když dělají psí kusy v tom, aby se na to zapomnělo, nebo aspoň v tom veřejném prostoru se to moc neobjevovalo, tak se to nemůže povíst, že jo. Každá rodina má povražděno několik lidí a oni si to pamatujou, takže tady nejde dosáhnout moc velkých propagandistických úspěchů. Ale tam ten Putin to spíš myslí tak, že respektive z jeho hlediska těch 70 nebo kolik let komunismu, to byla jenom, to bylo jenom, vlastně takové dočasné pojmenování pro mnohem dlouhodobější proces, který probíhá v ruských dějinách, jehož podstata je, by se dalo říct, mezinárodně imperiální. Začalo to nejpozději za Petra Velikýho, ale spíš ještě dřív. Ale za těch carů osmnáctého, devatenáctého století se to teda rozjelo ve velkém. Ti komunisti tomu dali takový jakoby plebejský odér, že odmítli bohatství aspoň navenek, oblíkli si ty ušmudlaný rubašky a tvářili, že to jako bude pro všechny, ale ten imperialismus trval dál, což my jako obyvatelé jedné z mnoha okupovaných zemí dokážeme určitě přesně posoudit. No, a teďka v expanzi jede tedy déle a ten komunismus se mu hodí, nehodí. Hodí se mu tím stalinským, teď nedávno jsem měl, přátelé mě upozornili na to, kolik i na Český televizi běží současně, v současnosti vyráběných ruských dokumentů o různých politicích stalinské doby, nebo i leninské, Děržinském, Molotovovi a tak, určitě se dočkáme Ibery a Stalina a jsou to tam všecko celkem fajn chlapy, takový, který, když někde viděli nějakýho Žida, tak se mu snažili pomoct, teď tady nechci mluvit cynicky, který, o koncentrácích nevěděli, protože ani ten film o nich většinou neví a tak, a ta manipulace probíhá pochopitelně brutálně, to je ruská tradice, to bylo v těch médiích vždycky, ale nový relativně je to, že se navazuje, znova říkám, na ten imperialismus, na to dobývání, na to, na to získání prestiže pro Rusko v mezinárodním prostoru. No, a tam oni toho Lenina zas tak strašně nepotřebujou, ten toho osobně zas tak moc nedobyl ani, to byli jiní štramáci.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Víc Rusů dnes VŘSR vnímá dokonce negativně než pozitivně, 30 % ji hodnotí negativně a spíš negativně a pozitivně zhruba jen 30 % Rusů. Vy jste zmínil tady Stalina, tak, jak ale tahle čísla jdou dohromady s tím, že Rusové za největší historickou osobnost považují právě Josifa Stalina, a dokonce se teď těší největší oblibě asi za posledních 16 let, opět podle průzkumů sociologického střediska Levada mu přízeň vyjadřuje téměř každý druhý Rus?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, pokud vím z toho, co čtu, tak zase to trošku souvisí s imperialismem, že jo, on jim dodal, respektive generace jejich předků, které to zažily a které měly to štěstí, že přežily toho Stalina, tak jim dodal to sebevědomí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ten pocit velikosti?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Oni na začátku dvacátých let byli vysmívaným státem, kde prostě téměř hrstka československých legionářů se jim proháněla po transsibiřské magistrále, obsadila jim celou skoro Sibiř a každej si tam dělal, co chtěl. No, oni se potom teda jaksi dokázali sami sebe vycepovat a během pár let vytvořili režim, ze kterýho polovina světa měla strach. Ten Hitler jim to trošičku zkomplikoval a málem je zničil, no, ale víme tím strašlivým heroismem oni odvrátili tady tuhle tu zkázu a stali se světovou velmocí. No, a připisujou to Stalinovi a že jo, v Rusku jako, v ruské tradici, říkám to nerad, má lidská individualita a i lidskej život úplně jinou, a to podstatně menší váhu, než třeba v naší západní civilizaci. Takže pro ně to, že oni byli velikými, je mnohem podstatnější, než to, co to stálo, a teď myslím znova, co to stálo na lidskejch životech. No, takhle by u nás nikdo neuvažoval, ale oni to tak mají, no.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Abychom nekončili negativně. Vy jste byl nedávno v Japonsku a to neřeší jenom návštěvu Donalda Trumpa, severokorejskou jadernou krizi, ale připravuje se už i na olympiádu v roce 2020. Co vás na Japonsku nejvíc zaujalo?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Já jsem tam byl 14 dní, byly to dojmy doslova z rychlíku, a to teda doslova, z Šinkanzenu, který jezdí 300 v hodině, takže tam, když projíždíte krajinou, tak fakt za těch pár ..., protože tam se všechno míhá ještě mnohem rychlejš, tak nemáte moc čas to pozorovat, a to byla jakási metafora celejch těch 14 dnů, ale základní dojem, a to vám si myslím, že řekne každej, kdo odtamtud přijeli, po pár dnech je ten, že ta jejich civilizace je od té naší nevím, jestli moudřejší, zdá se mi to, že taky, ale rozhodně šťastnější v tom, jak dokáže snoubit a kombinovat tradici s moderností. Ta jejich tradice je delší než naše o několik tisíc let myslím, než naše česká, tady středoevropská, a v tý moderní /nesrozumitelné/ taky došli mnohem dál. Oni nemontují auta takovým způsobem jako my, ale prostě za každým druhým rohem číhá nebo v dohledný době bude číhat robot. No, a tyhle ty dva mnohem větší extrémy, než jsou u nás, oni dokážou propojovat tak, že jim to nové nevraždí to staré, že jo. Evropa má velký potíže s tím, že ten modernismus zlikvidoval tradice, nebo aspoň vám to spousta lidí a média budou tvrdit a teď se rozhlížíme a bojíme se, kým vlastně jsme, snažíme se tu identitu nějak dohnat, tak oni s identitou, zdá se mi, problém nemají. No, a teď s ohledem na tu olympiádu, která se blíží a která bude za tři roky, tak si myslím, že to celej svět znova pozná. Oni už jednou olympiádu v roce 64 měli a taky ji využili technologicky, tehdy právě vyjely ty první Šinkanzeny, tehdy oni, to byla první olympiáda pojatá futuristicky, kdy ti architekti postavili ty stadiony ne jako napodobeniny antických arén, což se stalo ještě čtyři roky předtím na olympiádě v Římě, ale jako kosmickou architekturu. No, a to, co tam chystají teď, tak ne snad megalomansky, ale protože oni cítí jakousi odpovědnost za svůj vlastní sebeobraz, kterej chtějí uká..., to není jako, když Putin na olympiádě v Soči exhiboval a vymýšlel, čím vším to jeho Rusko je, tak ti Japonci nemusí vymýšlet, oni to chtějí ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Oslní chytrostí?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Oni chtějí tu svou vysokou inteligenci ukázat, takže média píšou, co tam všechno bude, že například ty jejich pověstný taxíky, který už dneska, protože jsou na elektriku, jezděj tak potichu, že je vlastně neslyšíte, tak už ani nebudou mít řidiče. Že už těch dálkově ovládanejch aut tam snad bude dokonce většina, takže jako využít těch her k tomu, aby demonstrovali tu technologickou proměnu celý společnosti. A znova zdůrazňuju, v jejich případě to nebude nějaká civilizační exhibice, protože té oni ani nejsou schopný.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na závěr pořadu spisovatel Pavel Kosatík. Děkuji, že jste byl s námi ve vysílání. Na slyšenou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Děkuju pěkně. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.