Přepis: Jak to vidí Paulína Tabery – 22. dubna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a poslech přeje Zita Senková. Svůj pohled na svět a k tomu jako vždy i data nabídne socioložka Paulína Tabery. Vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění. Dobrý den, vítejte.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V centru naší pozornosti budou průzkumy voleb ve Francii, která rozhoduje o nové hlavě státu i v Maďarsku, které nedávno volilo a zvolilo nový parlament i premiéra. Přeji nerušený poslech. Paní Tabery, co byste řekla, na kolik procent si Francouzi v neděli pozítří ve druhém kole zvolí opět Emmanuela Macrona?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, to je celkem těžké předvídat, protože vždycky žertujeme, že tyhle sociální věci vidí dobře, co se stalo v minulosti, ale dost těžce se jim, se jim předpovídá, co se stane budoucnosti. Nicméně asi bych řekla, že Emmanuel Macron bude ten, kdo, kdo bude, bude zvolený. Zatím ty poslední průzkumy mu dávají zhruba desetiprocentní náskok před, před Marine Le Pen. A zdá se, že i když vezmeme v úvahu nějakou, nějakou tu chybu, nějaké to pásmo chyby, ve kterým se pohybují, tak i když ji přičemž maximum a je mu odečtem to maximum. Tak ještě pořád je tam, je tam nějaké vedení. Takže se zdá, že, že by, že by to mohl být on, kdo, kdo bude zvolen. A spíš, spíš podle současných průzkumů by to byla trochu překvapení, kdyby, kdyby byla zvolená Marine Le Pen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V těch nejnovějších průzkumech získává Macron podporu kolem 56 % Francouzů a Marine Le Penová, můžeme přechylovat, jak chceme ten zbytek a ve všech průzkumech po prvním kole ta podpora dosáhla alespoň 52 % hlasů, co se týče stávající hlavy státu. Možná, když se podíváme na vývoj těch preferencí, jaké byly před tím prvním kolem a ano před prvním kolem.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, ono se to celkem dramaticky, dramaticky měnilo ještě, ještě někdy, někdy v lednu měl Emmanuel Macron, Macron poměrně pohodlný náskok. A zároveň samozřejmě my mluvíme o dvou kandidátech, ale do prvního kola kandidovalo asi 12, 12 kandidátů, skutečně 12 kandidátů, který se jako účastnili a bez těch odstoupivších. A i tam se měnily ty preference poměrně, poměrně hodně. Potom Emmanuel Macronovi začalo pomalu, pomalu podpora klesat. Marin Le Pen stoupat, avšak vždycky Macron, Macron byl ten, kdo vedl a takový překvapivý vlastně finiš měl Mélenchon, který možná, kdybychom ještě prodloužili tu, tu kampaň, tak by v podstatě Marine Le Pen doběhl. On skutečně tam mezi, mezi nima bylo, bylo minimální rozdíl nějakého procenta a něco. Ona, ona skončila kolem 23 nebo kolem 21. A u něj vlastně co se týče jako přesnosti těch průzkumů, u něj právě ty průzkumy měly největší odchylku, nejvíce ho podcenily. On měl v posledních průzkumech kolem 17 % a skutečný výsledek byl potom, potom vyšší o 3, 3-4 %. Takže tam to znamená, že evidentně on měl v kampani celkem dost našlápnuto a velmi kontinuálně získával, získával voliče. A naopak to, co se stalo někteří kandidáti, který vypadali ještě před pár měsíci jako velmi nadějný. Eric Zemmour tam, tam byl raketový vzestup preferencí, které v podstatě od té doby už jenom klesaly. A vlastně se to ukázat, ukázalo být jako, jako relativně neúspěšný kandidát. Ale jsou tam i ty tradiční strany, jak pravicové, tak levicové, socialisté. Jejichž kandidáti vlastně nijak výrazně neuspěli, a přitom ještě před pár měsíci měli relativně jako dobrou podporu. Rozhodně nikdo nečekal, že, že skončí skončí někde pod pěti procenty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co rozhodlo podle, podle vás nebo podle vlastně analýz o jaksi neúspěchu některých kandidátů, že teda tím, tou finalistku je opět Marin Le Pen a nikoliv třeba /nesrozumitelné/ starostka Paříže, byť tam.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
To bylo, to bylo překvapení, být samozřejmě jistým způsobem tam, tam bylo více problémů po cestě u ní, ale Marie Le Pen tam, dá se říct, že jak Emmanuel Macron, tak Marie Le Pen má, mají poměrně, řekněme, stabilní tu základnu. Když se podíváme na minulé volby a kolik voličů jim zůstalo do těchto voleb, tak Marine Le Pen zůstalo kolem 70, řekněme 75 voličů jejich. To znamená jenom čtvrtina voličů jí odešla a přišla z jiných stran. U Emmanuela Macrona je to kolem 65 %, tak nějak se to pohybuje. To znamená, on má troška slabší to jádro, ale ty lidi u něj zůstali. To znamená, tito dva kandidáti byli poměrně, bylo poměrně jasné, že, že, že budou hrát jako velkou roli, protože hráli velkou roli už minule. A tam spíše, spíše bylo, spíše bylo zajímavý a ta kampaň nebyla delší, ale /nesrozumitelné/, který mohl být, mohl být ten, kdo, kdo se dostane na druhé, druhé místo. Což ale překvapivý bylo. On neměl tak velkou podporu a kandidoval už vlastně, už, už minule.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo by to zajímavé, pokud by se tito pánové sešli.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Bylo to hodně, hodně zajímavé. Nicméně máme, opět taky máme zajímavé, zajímavý duel a vlastně je to podruhé, protože takto tento duel byly i minulé francouzské prezidentské volby. Což je myslím snad poprvé snad v historii, že by se takhle ty prezidentští kandidáti opět setkali. A je to velmi neobvyklé, je to velmi neobvyklé. A zároveň je relativně neobvyklé v posledních letech, že obhajuje vlastně stávající prezident ten svůj, ten svůj mandát. Před tím vlastně od roku 2002 se v podstatě vždycky, vždycky prezidenti nějakým způsobem rozhodli, rozhodli neobhajovat. Takže Emmanuel Macron může být zase jeden, který bude mít poměrně, pokud, pokud to vyhraje a má k tomu teď jako relativně evidentně podporu. Byť asi ne tak jasnou jako, jako minule, tak, tak bude, bude poměrně, dlouho, dlouho vládnoucím francouzským prezidentem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je to vlastně, pokud se nepletu po třetí, co je v prezidentské volbě ve finále, jméno vůbec Le Pen.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo rodina, nezapomeňme také na otce.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Je to tak, to právě je to, je to, je to soupis s Jacques Chiracem právě, při, před těmi lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím se vyznačuje, paní Tabery, francouzský volič? Na co slyší, jaké jsou jeho preference, co vlastně, jaká témata rozhodla nebo podle jakých témat se rozhoduje francouzský volič aktuálně?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, francouzský volič vlastně se, se rozhoduje samozřejmě velmi podobně jako český volič až na to, že má trochu jinou, jinou tu, tu svojí perspektivu. To znamená, rozhoduje ekonomika, to je jako velmi, velmi důležité. Ve Francii je to rovněž sektor zemědělství a vůbec nějaká životní úroveň. My se můžeme podívat na to, jaká témata zvedali ty kandidáti samozřejmě Marin Le Pen zvedá téma Evropské unie. A vidíme to v několika zemích. Vlastně Marin Le Pen, to téma Evropské unie se zvedá v Itálii, v Německu, u nás zvedá. To znamená nějaká opozice vůči Evropské unii, případně pokud ne vystoupení nebo opozice, tak jakým způsobem Evropskou unii reformovat. To je jako velmi relevantní téma, které se vlastně v mnoha obměnách ve všech zemích jako objevuje. S tím, že samozřejmě to, co znamená reforma Evropské unie a jak má fungovat, v každé té zemi znamená úplně něco jiného. Podle perspektivy pro Francouze to znamená o dost něco jiného než pro Němce a něco jiného než, než pro Čechy. To znamená vlastně to, že nikdo, nějak, někdo chce nějak reformovat Evropskou unii, rozhodně pro nás neznamená, že, že bychom si, že by to muselo být nutné výhodné pro všechny, všechny ostatní země. To jenom, že ta reforma. My vidíme ta samá témata po celé Evropě, ale to téma samotné je samozřejmě dané perspektivou té země a naplněno tím, co tu zemi zrovna, zrovna trápí. A samozřejmě Evropská unie se stává a je to taky ve Francii nějakým takovým aktérem, na kterého je možné nějakým způsobem mám svézt pozornost, pokud se doma, doma něco nepovede. To je taky jistým způsobem taktika, která, která ve volbách funguje. No a Emmanuel Macron samozřejmě do těchto voleb ještě teda nějak jako vstoupil a samozřejmě i Ukrajina, to tam musel vstoupit, protože Francie je velmi vlastně významným hráčem, který udržuje nějakým způsobem diplomatické styky s Vladimirem Putinem a vstupuje do těch vlastně jednání. Takže i to, i to bylo, i to bylo velmi, velmi významné. A samozřejmě oba ty aktéři mají jinou, jiný pohled na to. A rozhodně, když tam vstupuje ta rétorika, která se jako objevuje více zemích. To znamená, že by politici měli brát ohled zejména na lidi v dané zemi a ne se tolik zabývat Ukrajinou a tak dále, že jo. To je zase ten narativ, který se taky objevuje v mnoha zemích v různé podoby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bezmála 3 hodiny trval poslední televizní střet obou uchazečů o Elysejský palác. Válka na Ukrajině, vazby na Rusko ale i postoj k Evropské unii, migrace, sekularizace nebo ekologie, to byla stěžejní témata toho televizního duelu. Paní Tabery, má to vliv na rozhodování francouzského voliče tento formát? Známé ho z Německa. Naopak v Maďarsku takové debaty neexistují. K tomu se ještě dostaneme.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, samozřejmě tyto televizní debaty jako ten, ten vznik je ve Spojených státech, ale potom se postupně rozšířily vlastně do mnoha zemí. I my je známe takové ty předvolební debaty, že jo, které dělá veřejnoprávní televize ale i soukromé televize.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A i rozhlas.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
I rozhlas vlastně ano, je to pravda. No, ale je fakt, že ty televizní debaty získaly mnohem víc pozornosti z jednoho důvodu, že jsou, že jsou tam, že je to takový, jakože jsou tam vidět ty kandidáti a je to, je to jistým způsobem takové divadlo. Nebo je to prostě a kandidáti jsou si toho vědomi, že to je, že je důležité zapůsobit. Protože, když se, když se ptáme na to, jak jaký vliv mají, tak jistý vliv samozřejmě mají. Ten vliv není absolutní, protože samozřejmě lidé přicházejí k televizi už s nějakými názory a jsou tam lidi, který mají velmi pevné názory. To znamená, i když ten kandidát si nevede dobře, tak to neznamená, že ten člověk je v té, ho přestane volit v té dané debatě. Nicméně samozřejmě ty debaty mají i přenesený vliv, že se o nich potom dál diskutuje. To znamená i lidé, který tu debatu neviděli, byť ve Francii jí sledovalo podobně jako velké množství lidí, tak z toho, že se oni potom v tisku píše, takže nastává nějaký ten přenos z jednoho média do druhýho a že komentátoři jí komentují. Tak vzniká přenesený vliv té debaty, který umocňuje to, že se, že vznikne konsenzus o tom, kdo vyhrál nebo prohrál. A ta výhra nebo prohra potom tak nějak jako mentálně formuje jistou část lidí. Je, je fakt, že lidé s velmi, s velmi jasně formulovanými názory přicházejí k tý debatě a jsou schopni si říct, nevadí, že to prohrál, protože stejně ho volím pro něco jiného. Ale na jistou menší část voličů mají debaty vliv a zejména než samotná debata potom vlastně ty závěry a ty diskuze, které přetrvávají po té debatě, poté. A to je ten hlavní vliv televizních debat. Usnést se na tom jakoby, kdo by, kdo byl lepší, jak téma byla, témata byla diskutována a tak dále. To, že těm debatám je přikládán velký význam, svědčí a zejména i v té Francii svědčí i to, že Marine Le Pen přerušila vlastně svojí kampaň, aby se mohla připravit na tu debatu. To znamená ona poslední 2-3 dny vlastně ne, neobjížděla, města neobjížděla a regiony a připravovala se na debatu, protože ta minulá debata byl tam, tam byl jistý konsensus /souzvuk zvuků/, že ano, že, že vlastně, že pro ní nebyla, nebyla dobrá a že i to částečně právě tím malým částečným jako rozhodlo, že, že vlastně tam byl ten rozdíl mezi, mezi nimi v minulých volbách tak velký. Takže tady věnovala přípravě té debatě byla si vědoma toho, že, že, že ta debata může, samozřejmě ne všechny. Není to tak, že skalní příznivce Macrona najednou začnou volit Marin Le Pen, ale tu část nerozhodných voličů, která, která tam může váhat nebo máme tam ostatní kandidáty, že jo ty lidé od ostatních kandidátů se teď rozhodují, komu dát svůj hlas, zda jít k volbám a komu dát svůj hlas. Takže i ti pozorně sledují, jaké, jaké názory a jak, jak působí ty dva kandidáti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče, paní Tabery, jakési průměrné chybovosti průzkumů veřejného mínění, těm předvolebním ve Francii. Nakolik dosud odhadly správně tu realitu, přiblížily se pak tomu už reálnému volebnímu výsledku?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, velmi dobře a jak v minulých volbách, tak v těchto, protože před, před tím prvním kolem vlastně tam jedině, jak jsem říkala, největší rozdíl byl u Mélenchona, který byl nějaký 3 % a tam to bylo evidentně tím trendem, že on pořád jako rostl, ale u všech ostatních se dá říct, že výsledky z posledního týdne, týdne a půl u některých kandidátů déle, v podstatě na procento, na procento přesně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A kdybychom se ohlédli do minulosti, mám teď na mysli vyloženě prezidentské volby z předchozích let /souzvuk zvuků/.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ve Francii, Francie velmi podobné to bylo ve Francii i v minulých volbách. To první kolo bylo v zásadě velmi, velmi přesně odhadnuté. Tam skutečně u toho druhého kola byla dokonce, tam vznikla trošku větší chyba, ale jenom v tom, že Emanuel Macron potom nakonec získal ještě o něco větší podporu, než v těch výzkumech, výzkumech vycházela.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje socioložka Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění. Jak dopadly parlamentní volby v Maďarsku, to už víme staronový premiér Viktor Orbán přesvědčivě zvítězil. Vládní strana Fidesz získala přes 53 %. Nicméně do poslední chvíle předvolební průzkumy v Maďarsku předpokládaly vyrovnaný souboj, strany Fidesz s podporou křesťanských demokratů a opoziční šesti koalice společně pro Maďarsko. K tomu ale nedošlo, proč paní Tabery?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, on ten průzkum jako byl tam, byl tam průzkum, který, který to měl velmi vyrovnaný, ale většina průzkumů vlastně tak nějak jako měřila to, že, že Viktor Orbán prostě vyhraje. Bylo jenom otázkou o kolik a většina těch průzkumů dávala náskok, dejme tomu 10 nebo 8 procentních, procentních bodů. Bylo tam málo průzkumů, který, který to měly ještě menší. A samozřejmě tam, když se potom ta chyba, protože ještě, to bych ještě dodala, ve Francii se rozvírají poměrně robustní soubory. To jsou kolem dvoutisícových, jako dvoutisícové soubory. V tom Maďarsku máme zhruba tisícový soubor. A tam samozřejmě, když máte větší soubor, tím ta, tím to pásmo chybí, je menší, takže ten odhad je, je přesnější a i výsledky, které tam jsou, jsou, jsou robustnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Více respondentů.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Více respondentů ano, ano. Je to víc respondentů, omlouvám se, abysme se pochopili. Takže v Maďarsku máme ty soubory zhruba takové, jako jsou i v České republice. To znamená, je to kolem toho tisíce. A tam vám prostě na, na některých odhadů, některých čísel potom vzniká chyba kolem 3-3,5 procenta, takže máte poměrně široké pásmo, pásmo té chyby. To znamená, když tu chybu potom přičtete a odečtete u těch, u těch dvou uskupení, tak se dostáváte relativně jako blízko a říkáte si, no vlastně nevím, který z nich vede. Ale, když se podíváme jenom na to čísla, tak ten rozdíl tam byl 8-10 %. Pravdou je, že Viktor Orbán potom, a to je, proč ty průzkumy. To, co tam vlastně nebylo zachyceno je, že měl mnohem větší náskok. Jeho náskok měl nakonec kolem 19 %, takže naopak ta podpora jeho byla silnější, než se, než se v těch výzkumech čekalo. A myslím si, že to, že by bylo velmi zajímavé, se podívat proč. Protože ty výzkumy byly v zásadě od všech firem. V podobném období byly velmi podobné. To znamená, muselo se stát něco, co systematicky vychýlilo vlastně vše, všechny ty výzkumy stejným směrem. Když se podíváme na to, jak byly ty výzkumy sbírány, jsou, je to většinou telefonicky. Ve Francii je to většinou online, což ale nic neznamená, není to tak, že on-line je to lepší než telefonicky. Znamená to jenom tolik, že v tý zemi dostává, jako že musíte vědět jako, v jakých zemí se nám třeba dobře sbírá, evidentně v Maďarsku není ještě možné sbírat on-line, dejme tomu tak dobře, nebo tak, tak kvalitně nebo je potřeba to, to jako hlídat více. A většina těch výzkumů byla, byla telefonických, což, přičemž to bylo, byly, jak na pevné linky tak mobily a i to hraje, i to hraje roli, jak ty soubory jsou potom, potom postavené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem ovlivnilo ty výsledky i korespondenční hlasování v Maďarsku?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
To je velká otázka. My vlastně, ono v Maďarsku nebo o tom, jak vlastně ty volby měly vypadat nebo vypadaly, se těžce mluví. Protože je tam jeden skandál, který prošetřuje policie, myslím dosud. Já jsem alespoň nenašla závěr z toho, kdy se myslím v Rumunsku, na rumunské straně našli a polospálené volební korespondenční lístky, které byly pro opozici. A vlastně nikdo neví, co, jestli jako, jestli to teda znamená, že, že bylo nějak jako manipulováno s hlasy nebo, nebo jakým způsobem to vlastně probíhalo. Takže nad maďarskými volbami momentálně samozřejmě je takový jako dotazník, jako jestli všechno proběhlo tak úplně, jak mělo. A zda-li teda tam bylo v korespondenčním hlasování nějaký problém nebo nebyl. A nikdy jsem teda zatím nedohledala, jak, jak skončilo to vyšetřování, takže i to bude, to bude zajímavé, zjistit nakonec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem v Maďarsku je také zajímavý volební systém, který je asi podobně jako, podobný jako ve Spojených státech?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ne, ne, on není podobný, jediné co se tam podobně, podobně stalo je, že, že byl několikrát předěláván tak, aby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proporční.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mám teď na mysli podobně jako ve Spojených státech procenta, nutně neznamenají proporční zisk /souzvuk zvuků/.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Přesně tak, přesně tak. Je to, je to prostě tak, že Viktor Orbán si uzpůsobil postupně volební systém tak, aby, aby se mu povedlo vždycky získat většinu, což je jako další problém vlastně nějakým, nějakého, nějakého potom jakoby obměňování vlády, protože pokud si, pokud se a ona, ono to známé, ono se tomu říká /nesrozumitelné/, protože ve Spojených státech je to podobné, můžete si přikreslit prostě volební obvody tak, aby to pro vás bylo výhodnější. A to je jako věc, která se jako děje. Dělají to prostě strany proto, aby, aby se udržely u moci a Viktor Orbán vlastně celý ten volební systém uzpůsobil tomu, aby, aby mohl získala tu, tu volební většinu. V Maďarsku, v Maďarsku je to vlastně jako relativně potom problematické, protože ty opoziční strany, byť, byť vytvoří nějaký, nějaký blok, tak potřebují vlastně mnohem, mnohem víc hlasů na to, aby, aby mohli nějakým způsobem získat, získat, byť jen malou, malou většinu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byla ale vysoká volební účast před těmi čtyřmi lety v Maďarsku dosáhla 70 %, což bylo takové historické maximum. Letos byla jenom o něco málo nižší, což je také velmi významný faktor. Můžeme to srovnat i s Francií a s tím prvním kolem, byť tam jsou volby prezidentské, tohle jsou parlamentní.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ve Francii byla taky relativně nebo vysoká účast, Francouzi říkali, že bude jako nižší účast. Byla kolem 73 %, což u nich historicky znamená o něco nižší účast. U nás to samozřejmě ve východní Evropě to znamená vysokou účast vlastně. Když si vezmeme naše třeba parlamentní volby, tak ta volební účast je kolem těch 60, 62-3 procent. U prezidentských to bylo podobně a možná potom, potom to stouplo u té druhé volby na 67. Takže relativně vysoká účast v tom Maďarsku. A samozřejmě v Maďarsku, když se na to podíváme, tak tam největší jakoby rozdíl, když se podíváme pro opozici a pro Viktora Orbána, je to město versus venkov. Ta Budapešť volí, volejí zcela jinak. Ale samozřejmě je ještě jeden problém, který jako v Maďarsku vznikl je, že opozice, která se zformovala, je relativně velmi nesourodá. Ten opoziční blok je vlastně sestaven ze stran, které, které mají vlastně absolutně od konzervativců, po liberálů, vlastně v opozičním bloku byl /nesrozumitelné/, který je jako zcela, zcela jako jinou stranou. A pro to, to je celkem překvapením těchto voleb, pokud tam bylo nějaké překvapení kromě toho, že to překvapení je, že Viktor Orbán měl tak silnou podporu, byla právě strana Má vlast, která jakýmsi způsobem ještě jako zachytila ty úplně pravicové nacionalistické voliče. To jsou takové, to jsou voliči, kteří jsou ještě pravicovější než, než Viktor Orbán /nesrozumitelné/, který se posunul takhle do středu. To jsou, to je vlastně strana, která, která jako zachytila tyto voliče a měla jako relativní úspěch ve volbách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co bylo podle vás hlavní téma, Maďarsko na prvním místě?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, vlastně asi ano, dá se to tak, dá se to tak shrnout, protože samozřejmě i tam Ukrajina nějakým způsobem promluvila do těch voleb. A tam naopak vlastně Viktor Orbán, zatímco Emmanuel Macron je ten, který, který jako aktivně, proaktivně vystupuje v Ukrajině s názorem jako jasným, že se jedná o válku. Tak Viktor Orbán je ten, který vlastně jeho rétorika směřovala k tomu, že Maďarsko nemá být zatažena do války. A je, řekněme, velmi rezervovaný ve svém postoji, postoji k Ukrajině, čímž jako, jako evidentně, jako vzbuzuje ten pocit jako bezpečí toho, že vlastně on zařídí to, aby nějakým způsobem Maďarsko bylo, bylo ochráněno před těmito vlivy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou roli v tom úspěchu Viktora Orbána sehrála média, vládní média?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, zřejmě, zřejmě velmi, velmi podstatnou. Když jsme mluvili o tom volebním systému, tak samozřejmě v Maďarsku je upevňován i systém jako médií, zatímco ta opoziční média a vlastně opoziční hlasy i v neziskovém sektoru jsou nějakým způsobem upozaďovány, tak naopak provládní média dostává, dostávají velkou podporu a v podstatě je to, je vytvářen, je vlastně vytvářen velmi, velmi takový jako konsolentní k Viktoru Orbánovi, jako jakýsi přátelský, přátelský narativ. Je to, je to vlastně systém, který tak jako postupně prostupuje tou společností od neziskových, neziskového sektoru přes akademický samozřejmě sektor, kde taky opět Viktor Orbán se snaží nějakým způsobem zasahovat do toho, do toho, jako jakým způsobem univerzity fungují. Co si pamatujeme z minulých, z minulých let, jeho spor se, se Středoevropskou univerzitou. Takže je to takové postupné obsazování jednotlivých, jednotlivých domén, které by, které jako potom samozřejmě nějakým způsobem pracují pro toho, kdo je obsazuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče jaksi ochoty odpovídat, paní Tabery, když na závěr se podívám do České republiky, jak jsou vstřícní respondenti?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Jsou jsou vstřícní respondenti /souzvuk zvuků/. Respondent asi, asi na jaké téma, ale můžeme říct, že třeba covid je téma, které už se respondenti nechtějí příliš řešit. Evidentně ta únava dvou let a stejně tak válka na Ukrajině je zřejmě téma, které lidi jako hodně stresuje. A musí, musíme říct asi respondenti, jsou, jsou, jsou jako dost, dost stresovaní. Tak já doufám, že to bude, že to bude lepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přeji vám to. Socioložka Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění a její pohled a data. Mějte se hezky, děkuji.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Děkuji, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.