Přepis: Jak to vidí páter Bonaventura Štivar 27. prosince 2020

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Příjemné sváteční nedělní ráno, milí posluchači.

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Dobrý den.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Dnes vítám u mikrofonu pana Dr. Jiřího Štinara, řádovým jménem bratra Bonaventura kapucína, dobré ráno.

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Dobré ráno vám i všem posluchačům.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
My se nacházíme uprostřed vánoční doby a s tou je již nerozlučně spjat betlém a vy jste rektorem kostela, kam každoročně o Vánocích proudí davy lidí. Letos to bude trošku menší asi, protože opatrujete známý vzácný betlém. Jak je starý a kdo je jeho autorem?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Podle našich záznamů pochází někdy z roku 1730. Aspoň ty nejstarší figury. No a kdo je jeho autorem, to úplně přesně nevíme, protože určitě je to jeden z našich bratří, který se tu metodu kašírování, kterou je udělaný, naučil v Neapoli a potom působil u nás v Praze jako archivář. Měl tudíž dostatek papíru, ze kterého jsou ty figury vlastně udělány, ale jeho jméno bohužel neznáme.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
A jak jste usoudili to datum? To je ze záznamu, kdy už tam byl nebo jste našli něco na těch papírech?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, jednak máme záznamy v našich kronikách a jednak samozřejmě i z těch papírů se leccos dá vyčíst.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
On je právě pozoruhodný nejenom tím, že ty postavy jsou v životní velikosti, ale ačkoliv to na první pohled nevypadá, tak není ze dřeva, jak se to dá udělat?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Ta kostra těch figur je dřevěná, aby byla pevná. Je to celé olepené papírem. Na něm je, lidově řečeno napatlaná taková speciální hmota. A ještě je to natřené a látky, které mají ty figury na sobě, tak ty jsou skutečné textilní.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Takže máme dochované textilie nějaké staletí zpátky?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, několik staletí zpátky ano.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Zajímá to některé výzkumníky?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, zajímá, poslední výzkum byl dělaný nedávno docela, ale ten se týkal jenom toho, že bylo objeveno, kdo vlastně ten betlém restauroval, doplňoval tam nějaké figury, ale to je tak zhruba všechno. Jinak samozřejmě v takových pojednáních o betlémech se ten náš betlém nachází téměř ve všech.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
A kde ho máte uložený, když není vánoční doba?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
My máme už trvalé v boční chodbě kostela, která byla pro tyto účely vyhrazena vlastně už v sedmdesátých letech minulého století. Kde za pomoci architekta státníka jsme tam ten betlém instalovali trvale, takže my už ho nedemontujeme každý rok, jak se to kdysi dělávalo, když to zabíralo celou boční kapli svatého Kříže, ale teď už je v té boční chodbě vlastně napořád, takže u nás jsou Vánoce vlastně pořád.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Svým způsobem Vánoce a betlém má velmi speciální vztah k řádu Františkánů. Odkud se vzaly betlémy tohle to zobrazení?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Na to už dneska mnozí lidé zapomněli, že vlastně první betlém postavil svatý František z Assisi. Bylo to roku 1223 v Grecciu, kde když se slavila půlnoční mše, tak jeho napadlo udělat tam živý betlém. Takže tam měli skutečného velkého osla, skutečné seno, skutečné jesličky a přičemž vlastně svatý František bral sošku dítěte Ježíše do rukou a údajně podle svědků, aspoň jak to píší legendy o Svatém Františkovi, ta soška dokonce při té půlnoční mši ožila.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Je to zobrazení vánočního příběhu a vychází z evangelia svatého Lukáše, že a Matouše, když přijmeme ještě ty tři mudrce k tomu?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Samozřejmě.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Protože mnozí lidé už vlastně nevědí ten příběh a znají ho třeba jenom z koled.

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
To je pravda.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Takže je to třeba s těmi mudrci, byli opravdu tři a jmenovali se Kašpar, Melichar a Baltazar?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
To je zajímavá otázka. Ta jména pravděpodobně jsou vymyšlená jako symbolická. Dneska se tak legračně říká, že ta písmena KMB znamenají klíče, mobil a brýle, ale mají to být údajně jména těch tří mudrců. Nicméně četl jsem svého času takovou zajímavou studii o tom, kdo to vlastně byli a podle současných názorů se zdá, že to byly tři pohanští kněží, mudrci, kteří vlastně se vydali hledat Mesiáše, kterého oni také měli ve svých legendách, že vlastně přijde Mesiáš nejenom pro Židy, ale i pro pohany. Oni tím pádem vlastně jako zástupci pohanů se vydávají ho z toho Íránu do Svaté země hledat.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Když se vrátíme k tomu svatému Františkovi, tak moderně řečeno, on odstartoval takový boom betlémů, protože se opravdu dá najít betlémy nejrůznějších velikostí, tvarů, materiálů, jak si vysvětlit tuhle oblibu, vidět ten příběh vlastníma očima?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, tak je to něco audiovizuálního, co vlastně člověk může vidět. Ještě k tomu, když si zazpívá ty koledy a tak, tak to pohne i srdcem, tak se nedivím, že když si snažíme ty důležité události z dějin lidstva nějakým způsobem zobrazit, že je to velmi přitažlivé a navíc tady zobrazujeme i něco, co se týká podstaty vesmíru a podstaty lidstva, protože se vtěluje sám bůh.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Takže to není jen nějaký laciný sentiment?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, může se stát laciným sentimentem, ale pak je to vlastně vykradení Vánoc a jejich obsahu.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Když jsi někdo chce postavit vlastní domácí betlém, jsou na to nějaká přesná pravidla?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Ne, svatý František taky neměl žádná pravidla. Prostě to co ho napadlo, tak udělal a tak si každý jako může svůj betlém vlastně vytvořit sám i podle toho, jak to vánoční tajemství vidí a co by do toho betléma chtěl vložit.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Tím se dostáváme i k řadě postav, které kdybychom četli ta evangelia, tak tam vůbec nejsou. V řadě betlémů můžeme vidět různé řezbáře, pekaře, horníky, města, která mají daleko od Betléma. Vadí to nebo smí se to?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Proč by se to nesmělo? Tam není nic zakázáno, naopak bych řekl, že to je taková inkulturace toho betlému vždycky do té místní oblasti, místní kultury, a tak je naopak hezké, když se tam objevují i postavičky, které symbolizují ten místní národ nebo tu místní kulturu, protože to vlastně otevírá jakoby to vánoční tajemství tomu univerzálnímu přijetí, že Kristus přichází pro všechny a nejenom pro Židy.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
V posledních letech, možná tomu bylo i dřív také tak, ale určitě v posledních letech jsou Vánoce a hlavně předvánoční doba takovým obdobím spíše byznysu, výdělku a i ten betlém je, řekla bych zneužíván jako východiskem pro reklamu. Jak se k tomu jako křesťan a kněz stavíte, máme s tím nějak bojovat?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, tak bohužel asi nám nezbývá nic jiného, než do určité míry se prostě smířit s tím, že to tak je, že lidé, kteří už vlastně ani nechápou poselství Vánoc jinak, než jako příležitost k výdělku, tak použijou v podstatě cokoliv, aby získali co nejvíce peněz, ale se skutečným poselstvím Vánoc tohle to nic společného nemá. Alespoň ti, kteří si to uvědomují, tak by se tím neměli nechat strhnout.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Takže pak třeba ten pohled na betlém v nějakém ztichlém kostela nebo i venku, na náměstích, možná přiveze se zpátky k tomu původnímu tajemství? Má to v sobě tu sílu, že to nakonec stejně prorazí, tak jako porazil dědu Mráze v předchozích letech?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Samozřejmě vždycky je nejdůležitější to, když se živá duše setká s živým bohem a ten betlém k tomu je prostředek, příležitost.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
A v nedělním ránu vánoční doby hovořím s bratrem Bonaventurou Štivarem kapucínem. Svatý František, zakladatel vašeho řádu je nám časově velmi vzdálen, ale přesto jeho osoba je celosvětově známá, rezonuje v mnoha mladých lidech, kteří se vůbec nehlásí k církvi. Čím ty jeho myšlenky tak souzní se současností?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Na to není úplně jednoduchá odpověď, ale možná to jádro spočívá v tom, že ho křesťanská tradice vnímá svým způsobem jako druhého Krista, protože on dokázal obnovit, jakoby to nadšení pro evangelium a pro původní život Krista v kruhu apoštolů. Byl prostý, chudý, jednoduchý, a přitom velmi hluboký a všechno to co on napsal, co sdělil, protože jeho spisy se nám dochovaly, tak je to logicky velmi správné. Tam není jedna jediná chybička, přesto že on žádnou teologickou fakultu neabsolvoval, on měl jenom nějakou jednoduchou farní školu v kostele Svatého Jiří v Assisi a to bylo v podstatě veškeré jeho vzdělání. I na těch jeho spisech je vidět, že on, když píše teda vlastní rukou, tak už nepíše latinsky, píše umbrejským nářečím, to je něco mezi latinou a italštinou a jsou tam chyby. Takže to jeho vzdělání nebylo bůhví jak kvalitní, a přesto je velmi hluboký a velmi srozumitelný a tam někde asi bude to tajemství, proč tolik lidí fascinuje a navíc, aby to bůh vlastně potvrdil tu autenticitu jeho života, tak mu ještě vtiskl své rány.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Jeho život byl svým způsobem dost svérázný ve své době, možná proto je blízký různým hippies nebo environmentalistům.

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Svérázný byl, on to byl vlastně potomek Itala a Francouzsky, takže ten temperament tam byl obrovský. A na jeho spisech i na jeho životopisech to je vidět, že on rád provokoval, rád vyháněl věci do extrému, aby se ukázala pravda, buď je to tak nebo tak, ale nic mezitím. A to jak bývá dneska často používán i ze strany lidí, kteří se snaží o přírodu, na jednu stranu ano, protože on měl zvláštní vztah k přírodě a příroda k němu, asi díky čistotě jeho srdce, ale zapomíná se na to, že to všechno bylo kvůli krásnému a čistému vztahu s bohem.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Z toho původního založení jeho společenství jsou dneska tři hlavní řádové větve, kdo přesně jsou tedy kapucíni a jaké jsou ty další dvě větve. Myslím si, že v tom mnozí, ani já nemáme úplně jasno.

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, my jsme nejmladší z těch Františkánský řádu. Větev, která se oddělila až vlastně na začátku 16. století a ty dvě starší větve to jsou Františkáni a minoriti. No a původní větev budou vlastně minoriti, protože to jsou ti, kteří mají tu kontinuitu přímo od svatého Františka a Františkáni jako takoví ti zase vznikli. Jako reforma z toho původního řádu ve 14. století.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Kdy a jak a proč a kým byli přivedeni kapucíni do Čech?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, sem do Prahy nás vlastně přivedl svatý Vavřinec z Brindisi. Bylo to roku 1599 v listopadu. Totiž nedávno jsme vlastně výročí našeho příchodu do Prahy. A bylo to tenkrát 12 bratří, kteří byli vysláni na žádost pražského arcibiskupa, který požádal o příchod kapucínů a bylo mu vyhověno po několika opakovaných žádostech a přišlo sem vlastně tenkrát 12 bratří, ale už velmi moudře, protože mezi těmi bratry byli už studenti teologie, kteří už byli vlastně určení pro tuto oblast a tady potom vlastně jakoby dostudovali, byli vysvěceni na kněze, čili se počítalo s perspektivou, že tady zůstaneme.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Váš klášter na Hradčanech spravuje a vlastní také Loretu, která obsahuje množství pokladů. Tak se dá říct jako František, který nazýval chudobu svou paní a kapucínský řád jeho následovníků, jak jde dohromady správa tohohle majetku s původně žebravým řádem po těch stoletích?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Ten majetek původně nepatřil nám. Ten patřil Lobkowiczům a bylo to vlastně jejich poutní místo. Oni ho spravovali, oni ho vybavili vším tím, co tam je. My jsme tam dělali pouze duchovní správu. Časem teprve to není tak dávno, jako ten majetek přišel na nás i s tou duchovní správou.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
A vy jste v provinční radě sekretářem, to znamená, že nesete i nějakou zodpovědnost, jakým způsobem zachovat to poselství i při správě toho majetku, aby zůstal ten původní duch františkánský?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, v té Loretě právě zrovna ten původní františkánský duch moc není, protože Loreta jako taková nemá nic společného přímo se svatým Františkem. Nám byla pouze svěřená, protože jsme byli jako nejblíž a byli jsme misijní řád, tak to nějak jako padlo na nás, ale stejně tak by tu Loretu mohl spravovat někdo jiný, i když je zajímavé, že i to originální poutní místo, které je v Itálii, to hlavní Loreto, kde je ten skutečný Loretánský domek, tak máme taky na starosti my.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Možná byste mohl trochu vysvětlit, co to vlastně ta Loreta je?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Loreto je místo v Itálii, kde je krásná barokní bazilika a uprostřed té baziliky je loretánský domeček, čili to je domeček, ve kterém vlastně žila svatá rodina, kde panna Maria vychovávala malého Ježíška a který křižáci přinesli ve středověku právě ze Svaté země do Itálie, i když kolem toho vznikla legenda, že ten domeček byl přenesen anděly, tak skutečnost je taková, že to byli rytíři z křížových výprav.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
A pak se postupně vytvářely kopie v jiných zemích?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Přesně tak a všecky ty ostatní Lorety už jsou jenom kopie.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
A ta pražská Loreta je první nebo nejznámější nebo největší?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Tady v té naší oblasti je určitě nejznámější, ale první určitě nebude.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Vy jste už zmínil misijní poslání kapucínů. Jeden z vašich klášteru stojí také na náměstí Republiky. Jak se žije misijní komunitě mezi obchodními domy Kotvou a Palladiem nad rušnou stanicí metra. Jaké tam plní úkoly?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, já jsem tam taky tři roky žil, takže pro mě to není jenom teorie. Ten život tam je velmi specifický. Na jednu stranu tam chybí to zázemí, které máme u ostatních klášterů, protože jsme kontemplativní apoštolský řád, takže máme mít jako docela prostor právě proto ticho, vnitřní modlitbu, tím pádem u každého kláštera se snažíme mít zahradu, i do které je možné vyjít a být tam i v tichu s pánem, což zrovna u toho svatého Josefa na náměstí Republiky možné není. Tam jsou ty prostory velmi omezené, ten tlak té dopravy a lidí je tam obrovský, takže život bratři tam mají takový, řekl bych těžší a komplikovanější než v ostatních klášterech. Nicméně to své poslání tam dělají stejně dobře jako ostatní.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Když jsme si spolu domlouvali rozhovor, tak jsem slyšela, že pracujete v dílně, kterou máte u vás v klášteře. Může kněz zpracovat i v dílně?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Svatý František chtěl, aby všichni bratři pracovali i manuálně. Bez ohledu na to, jestli jsou to laici nebo kněží, takže my máme takové specifikum, že mezi sebou se to snažíme nijak nerozlišovat. Jestli je někdo kněz nebo bratr laik. No a já, protože mám víc technické nadání než jakékoliv jiné, tak rád dělám tyhle ty věci. Původně jsem taky studoval elektrotechniku na Vysoké škole báňské, takže k tomu mám velmi jako blízko a co jde, tak se snažíme si sami dělat, sami opravovat, a proto i ta dílna i ty stroje, které tam máme.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Pracovně mě velmi zaujalo, že jste vystudoval Vysokou školu báňskou.

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, nevystudoval, nevystudoval, protože se musel skončit po třeťáku. To bylo ještě za komunismu a kdybych to dělal, tak by mě nesměli vzít na teologii.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Ale potom jste studoval v Itálii spiritualitu, a tak jsem si tak říkala, jak jde Vysoká škola báňská dohromady se spiritualitou? Jsou /nesrozumitelné/ takové doly, kde můžete něco hledat?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Já jsem dělal elektro ne doly. Spojení spirituality a techniky je v našem řádu tradiční až bych řekl, protože existuje hodně našich svatých myslitelů, kteří zároveň i bádali v technických oborech a zároveň byli vynikající i ve spiritualitě. Jako mně se to propojuje tím, že vlastně v tom technickém světě bylo krásně vidět, jak ta jedna matematika, jedna fyzika, prostupuje celým vesmírem, jak se ta hmota všemi těmi zákony řídí a jak je tudíž tvůrce těch zákonů i hmoty geniální, když nám dokáže jakoby nachystat takovéto svým způsobem hračky, které my potom můžeme prozkoumávat, používat a vždycky podobně jako svatý František v té přírodě viděl jejího tvůrce, tak i já zase tím jakoby technickým pohledem na tu přírodu a její používání, protože technika není o ničem jiném, jsem taky vždycky zatím viděl toho, který to má všechno na svědomí.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
To znamená, že fyzikální zákony a zkoumání přírody nejdou proti třeba biblickému poselství o stvoření?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Já si nedovedu představit, že by šly proti sobě. To jako proč? Já myslím, že zrovna tohle to velice krásně vysvětluje páter Marek Vácha ve svých vystoupeních, kdy to biblické poselství vůbec není technický popis toho, co se tenkrát stalo, ani to Bible neměla v úmyslu, že. Tam je prostě to jádro sdělení v tom, že svět byl stvořený, nikoliv jak byl stvořený.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Ještě se zeptám, tak jak jste zmiňoval, že jste misijní řád, co to znamená misijní? Znamená to, že lákáte lidi do kostela a ke křtu nebo v čem spočívá ta mise vašeho řádu v současné době?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Já upřímně řečeno nemám moc rád to lákání lidí, protože to připomíná propagandu a přece jenom víra je něco mnohem hlubšího, cennějšího, niternějšího, než co by se dalo nabízet na ulicích, i když se i takovéto aktivity jako dějí. Možná to některým lidem vyhovuje, tak jako prosím, ale třeba mně by bylo krajně proti srsti, jako jít někoho přemlouvat, aby uvěřil bohu, protože to je prostě primární hlavní vztah mého života a nedovedu si představit, že bych ho nějak jakoby lacině nabízel. Svatý František, když třeba posílal bratry na misie, tak jim říkal, jděte žít mezi pohany, mezi nevěřící a teprve až uvidí váš život a Bůh jim dá takovou jako milost poznat, že existuje, teprve potom dáli bůh, můžete otevřít ústa.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
A tím dnešním nedělním hostem je kapucín bratr Bonaventura Štivar. Vy jste také autorem knih a překladatelem, či redaktorem některých spisů. Napsal jste několik knih o svatosti. Má v 21. století slovo svatost ještě nějakou přitažlivost nebo co si pod ním vlastně správně představit?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
To je právě to přitažlivost to má tehdy, pokud člověk chápe, co to doopravdy je. Tak jako byl svatý sám spasitel a byl přitom velice normální, zakotvený v realitě, no tak podobně vlastně, když se podíváme na životy světců, tak taky ke svému překvapení možná zjistíme, že oni byli pevně zakotveni v realitě, že měli smysl velmi pro, pro lidi, které měli okolo sebe, že je dokázali vidět v reálném světle, to znamená viděli na nich to pozitivní i to negativní a že zároveň přitom měli velmi hluboký vztah s nejvyšším, který je vlastně vedl životem a že kdo toto ve svém životě začne žít, tak začne být vyrovnaný, klidný, šťastný, takže kdo chápe, o čem svatost je, tak počem lepším by mohl toužit?

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Když jsem se tak dívala, tak se věnujete hodně středověkým, případně i starověkým světcům. Co mají ty doby společného nebo je něco, co všem dobám je společné bez rozdílu vnějších okolností a dá se to z životopisu svatých vysledovat?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Je, to je na tom právě to nádherné, že ať už překládám třeba spisy některý ze církevních otců, ze starověku, teď jsem zrovna dokončil překlad jednoho pastířského listu svatého Cypriána, který se jmenuje /nesrozumitelné/ a je celý vlastně o morové epidemii, která roku 252 vypukla v Kartágu. A on jako biskup svým ovečkám do téhle té situace vlastně říká, jak se oni jako křesťané ptáte teda té epidemii mají postavit, a když vezmu tento spis a spoustu dalších, které jsou z těch prvních třech století, potom vlastně svatého Augustina, Jeronýma a další, srovnám to se středověkem, tak zjišťuji, že vždycky ta podstata je stejná. Mění se pouze způsob vyjadřování, mění se v kulturní okolnosti, že se používají třeba trošičku jinak zabarvené výrazy, ale vždycky to, co se odehrává vlastně mezi duší a bohem, tak je napříč těmi staletími stejné a zase jakoby pohledem technika bych řekl, hele empirický důkaz toho, že člověk zůstává v podstatě stejný a bůh se nemění.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Mě zaujal ten svatý Cyprián. Máte teď momentálně v hlavě nějakou jeho radu pro morovou epidemii?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, když bych stručně shrnul obsah toho jeho pastýřského listu, tak je to nebát se smrti a jít vstříc jako ten, kdo ví, že smrt je jenom přechod do lepšího života.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Také jste autorem knihy Křesťan na vojně. To mě taky velmi zaujalo, co je jejím tématem?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, ta je hodně stará. To jsem psal ještě jako voják základní služby za totality. Málem mi to našli, protože se v kasárnách ztratil samopal a tak prohledávali všecky skříňky, naštěstí už jsem to měl dodělané a jenom nějaké poznámky našli, které byly nesourodé, tak si to nedokázali dát dohromady. Ale to byly v podstatě takové rady, jak se věřící mladík asi může zachovat tak, aby tu vojnu bez újmy na rozumu nějak na těle prožil. Dneska už samozřejmě ta knížečka je neaktuální, protože všechno je jinak.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Také jsem zjistila, že jste si zahrál v hraném dokumentu o Svatém Františkovi Blázen z La Verny. Jak na tu zkušenost vzpomínáte?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, já jsem tam měl k tomu jenom nějaké komentáře, že bych tam vyloženě jako aktivně hrál to ne.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Může takový hraný dokument nelámat třeba pravdu?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
To máte těžké vždycky. Svým způsobem každý historický dokument určitým způsobem na rozdíl od techniky pravdu láme, protože tam není tak jasné poznání, jaké právě jsem viděl v té technice, protože šlo všechno spočítat a experimentem dokázat, kdežto v té historii se k tomu blížíme z různých úhlů, ale nikdy vlastně neuvidíme už opravdu takovou, jaká byla. Navíc jako je to filtrováno různými pohledy tehdejších autorů, dnešních badatelů a vždycky ten člověk do toho vnáší i něco ze sebe a tím chtě nechtě tu pravdu zmodifikuje, když čtu třeba i moderní životopisy svatého Františka, tak na tom taky vidím, protože jsem překládal jeho spisy slovo od slova. Znám je, tak si troufám říci, že toho jeho ducha co vlastně chtěl nebo nechtěl, jsem měl možnost skrze tu práci dost dobře poznat. Tak vidím jak si i ti moderní autoři při všem historickém poznání, které dneska máme, jaksi toho svatého Františka přece jenom vždycky trošku zabarví podle sebe.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Tato neděle je poslední v roce. My se blížíme závěru letošního pro nás velmi překvapivého roku. Tak poslední den v roce se obvykle slaví v ulicích a letos tomu bude pravděpodobně trochu jinak. Jak dobře prožít poslední dny roku?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, je to konec určitého časového období, začátek druhého, a to je vždycky příležitost k rekapitulaci. K tomu, abychom se postavili možná před zrcadlo, podívali se sami na sebe a řekli si, tak hochu nebo dcerko, tak jak to za ten rok vlastně s tebou vypadalo, co bylo lepší, co bylo horší, no a ještě lepší asi postavit se takhle tváří v tvář nejvyššímu a teď si s ním vyříkat, jako co já, jako nesmrtelná duše, jsem za ten rok vlastně prožil, kam mě to posunulo, jestli mě to posunulo právě jakoby blíž k tomu, že jsem kvalitnější, lepší, tudíž svatější, nebo jestli naopak mně něco začíná v životě ujíždět, a tudíž bych měl velmi zpozornět, aby mně to nepřerostlo přes hlavu. Udělat si zkrátka takovou rekapitulaci v čase, protože my se pohybujeme v čase, ale zároveň jsme nesmrtelní, a to co tady prožíváme, bude mít dopad i do věčnosti. To je to, k čemu je jakoby ten konec toho roku příležitost, aby se to tam střetlo. To, co je v čase s tím, co je mimo čas.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
A když se budeme dívat do toho nového roku s tou letošní zkušenosti, že opravdu nevíme, co nám může přinést, možná jsme daleko nejistější, dá se nějak vzbudit naděje, i třeba u těch, kteří jsou takzvaně nevěřící, žijí jenom tento život?

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
No, tak naději v prvé řadě samozřejmě máme na život věčný, že, ale teď už svítá naděje na to, že snad se s tebou pandemií podaří něco udělat, že už budou i vakcíny a bude možné, aby se to nějakým způsobem přibrzdilo, ale musíme se s tím naučit žít. Jednou je to tady a je to určitá výzva a to třeba ten svatý Cyprián taky těm křesťanům v Kartágu zdůrazňoval, jako že to není katastrofa, ale zkouška a v té zkoušce se vytříbí, kdo je kdo.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Já moc děkuju, že jste přijal pozvání do našeho rozhlasového studia a že jste se s námi podělil o své zkušenosti.

Jiří ŠTIVAR, sekretář provincie kapucínů na Loretě a autor knih
Rádo se stalo. Hezkou dobu vánoční.

Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka
Mým hostem, milí posluchači, byl bratr Bonaventura Jiří Štivar, kapucín. Loučí se s vámi také boromejka, sestra Angelika. Přeji vám všem pokojné prožití posledních dnů v roce a také nadějeplné vykročení do toho nového.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.