Přepis: Jak to vidí Milan Slezák - 24. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešním hostem Jak to vidí je Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu. Já vás vítám, dobrý den.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Dobré dopoledne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jeden z vůdců ukrajinské opozice Vitalij Kličko se obává krveprolití. Rozhovory s prezidentem Janukovyčem podle něj nic nepřinesly. Kam může podle vás ta vyhrocená situace ještě dospět?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
To je velká otázka, ale ten nejčernější scénář vidím v rozpadu země, protože západ země tíhne spíše k Evropě, kdežto východ k Rusku, i když jsou samozřejmě výjimky, anebo také v silnějším zapojení armády do té situace, zřejmě ale to jen odhadujeme, je armáda stále věrná prezidentovi Janukovyčovi. Když se prezident Janukovyč rozhodne potlačit veškeré ty protesty silou daleko brutálnější silou, než s jakou do to dělá doposud ukrajinský bezpečnostní aparát a armáda zatím není nasazována, pouze speciální oddíly policie. Tak pak by to mohlo vyústit v něco jako v občanskou válku za předpokladu, že by opravdu se tedy ti demonstranti ozbrojili něčím jiným, než doposud a kdyby se k tomu předala nějaká složka armády, ale to jsou divoké spekulace. Myslím si, že příští dny budeme svědkem dalšího krveprolití, pokud se nestane zázrak já si myslím totiž, že to co může Ukrajinu spasit je dohoda. Dohoda dejme tomu na nějakých předčasných volbách. Ale to není v zájmu prezidenta Janukovyče. Všichni tři opoziční kandidáti, kdyby se teď konaly volby, tak by prezidenta Janukovyče porazily. Stěží lze předpokládat, že jeho popularita stoupne do řádných prezidentských voleb v roce 2014 natolik, aby výrazně vyhrál a chápu, kdybych se postavil na pozici prezidenta Janukovyče, že za této situace se bude snažit co nejvíc vlastně ty volby nějak odložit až na ten řádný termín a těžit z té situace, z těch výhod, které má nyní. To jest stojí v čele státu, ovládá bezpečnostní aparáty, do jisté míry zřejmě ovládá i ukrajinskou justici. Má ovšem řadu potíží, protože ty protesty jsou příliš velké na to, aby se daly smést pod koberec. Je ostře sledován ze zahraničí, zejména ze strany Evropské unie a Spojených států a krom toho jsou-li pravdivé zprávy, které se k nám dostávají v poslední měsících, se od něj začínají odvracet oligarchové ukrajinští a to byla ta síla, která mu doposud pomáhala a která ho držela u moci, kromě tedy mandátu ze svobodných voleb. To musíme přiznat a trošku i když ne příliš zatím, se mu začíná rozkládat vlastní strana.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohlo by to znamenat, že ta jeho pozice přeci jen trochu slábne vlivem těchto událostí?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
To jsem si naprosto jist a to ze dvou důvodů. Za prvé ty demonstrace jsou příliš silné a trvají příliš dlouho a za druhé prezident Janukovyč je nedokázal potlačit. On si s nimi vlastně neví rady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně ten protest nebo ty protesty tak eskalovaly? Protože na začátku to byla víceméně klidná demonstrace.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Víte, já myslím, že tam je opět vícero faktorů. Tím jedním je, že v řadách demonstrantů jsou nepochybně i radikální prvky. My nemůžeme vnímat ty demonstranty a blok jako jednu masu, která by stála za jedním vůdcem a za týmiž ideály. To je samozřejmě oslabuje také. V těch řadách demonstrantů jsou nepochybně radikálové, pravicoví radikálové, kteří se hlásí k druhé světové válce, ke Stěpanu Bandorovi a to jsou radikálové, kteří neuznávají ty vůdce demokratické, s nimiž by eventuálně rád jednal Západ. Takže to je jedna věc, proč se ty demonstrace zvrtly v to násilí a druhá věc je neústupnost režimu, a brutalita policejních složek, která je nepochybná. Takže potíž je v tom, že v té ukrajinské krizi já nevidím, alespoň prozatím nějakou jednotnou sílu, která by byla hodná bez výhradných sympatií, protože ti demonstranti netvoří tu jednu masu a není tam taková ta sjednocující osobnost, jako byl třeba Václav Havel, u kterého jsme si byli jisti, že právě ona dovede Ukrajinu tam, kde by ji chtěla vidět Evropská unie to znamená, do situace, kdy to bude stabilní země, budou se nejen respektovat výsledky svobodných voleb, což se stalo také posledně, to musíme připustit, protože prezident Janukovyč nevyhrál za cenu volebních podvodů, ale že budou také fungovat všechny ostatní atributy, které demokratickému státu patří, to znamená, nezávislá justice, nezávislý parlament a stav, kdy do politiky nepromlouvají bohatí lidé, kteří tu politiku určují. Takže vlastně do jisté míry výsledek těch svobodných voleb negují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně nemá opozice na Ukrajině jednoho vůdce, jasného vůdce?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
To je velká otázka, ale myslím si, že k tomu přispělo i to, že spousta lidí stále ještě věří bývalé premiérce Tymošenkové, takže její strana je silná, ale na druhou stranu premiérce Tymošenkové nevěří úplně všichni, takže se obrací k takovým osobám jako je Vitalij Kličko, známý boxer, který má stranu Udar, který je drobnější více, jak by se posluchačům líbilo, populistický, a který slibuje razantní změnu režimu a hlavně za sebou nemá tu zátěž jako paní Tymošenková, která byla ministerskou předsedkyní, která měla nejlepší předpoklady k tomu, aby spolu v tandemu s Viktorem Juščenkem, tehdejším ukrajinským prezidentem dovedla skutečně Ukrajinu a Západ v uvozovkách, ale jim se to nepodařilo, protože se osobně nesnášeli, rozhádali se a tím vlastně oslabili právě tu jednu opozici, ta jednota opozice ukrajinské je snem už vlastně deset let, takže ty demonstrace, které nakonec přivedly k moci opozici, jejich účastníci byli zklamáni. Protože nakonec ta demokratická vláda se starala jenom o své rozdmýšky a ne už tak u reformy a propadla vlastně v dalších volbách. Takže rozkol té opozice na Ukrajině je jejím prokletím a stěží se to prokletí dá nějak zaplašit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To vypadá jako hodně patová situace v tuto chvíli.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Já si myslím, že to bohužel opravdu tak je a že výhody jsou spíše na straně režimu, i když musím připustit jednu věc, že jsem byl velmi překvapen. Věštil jsem asi tak před měsícem, že právě tím handicapem opozice jsou jednak ta rozhádanost, roztříštěnost a schopnost se domluvit na společném postupu, ale on také chybí společný program. Její veškerý společný program je demise prezidenta Janukovyče, předčasné volby a to je trochu málo. Za druhé, že ty demonstrace budou utichat a slábnout, protože přijdou mrazy. Mrazy přišly a demonstrace stále trvají a dokonce teď o víkendu ve stejné intenzitě, ve stejné síle 100 tisíc lidí, jako to bylo před tím měsícem, takže i z toho je patrné, jak určitá část ukrajinské společnosti vnímá prezidenta Janukovyče, že opravdu si přeje jeho odchod a je také pobouřena těmi brutálními praktikami, které používaly ukrajinské bezpečnostní síly, zejména tedy jejich zvláštní jednotky. Ale tím znovu, aby jim někdo neříkal, že vidím pouze brutalitu policejní, neříkám, chci to zopakovat a podtrhnout, že jsem si dobře vědom, že stejné brutality se dopouštějí i někteří demonstranti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotíte mimochodem postoj nebo přístup Evropské unie?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Tak té samozřejmě nic jiného nezbylo, než položit Ukrajině a už také některé státy se chystají vlastní sankce, to se týká také Spojených států. Potíž je v tom, že na rozdíl od Ruska nemá Evropská unie a Spojené státy nemají na Ukrajinu takové páky, aby ji přiměly ke změně chování. Rusko má ropu a zemní plyn, které může Ukrajině dodávat a může upravovat její cenu. Má také možnost poskytnout jí levné půjčky, což učinila, ale nic takového Západ vlastně nemá. A kdyby on poskytl Ukrajině půjčku za stejných podmínek jako Rusko, tak by se mohl dočkat i toho, že se mu ty peníze nikdy nevrátí, protože se rozkutálejí v kapsách ukrajinských politiků, kdežto ta ruská půjčka nebude jak kontrolovatelná, takže je výhodnější pro ukrajinské vládní kruhy. Západ může například dát na černou listinu určité osoby v ukrajinském vedení, které odpovídají za to brutální potlačování demonstrací. Může se zajímat, jestli ukrajinští politici nemají někde v západních bankách nějaké vklady, které by mohl zmrazit. Ale příliš mnoho jiného toho po ruce nemá, už jenom proto, že kdyby třeba Ukrajina usilovala, ale velmi usilovala o členství v Evropské unii, nebo lépe řečeno o to první stádium, o podpis asociační úmluvy, tak by Západ mohl říci, my s vámi tu asociační dohodu podepíšeme, ale vy napřed musíte splnit tyto vaše podmínky a není to jenom v našem zájmu, je to hlavně ve vašem zájmu, abyste byli jinou zemí než doposud. Jenomže Ukrajina ten podpis a ona to Ukrajina nejen Evropská unie, ten podpis asociační dohody odmítla. Takže možností, které Západ má, aby ovlivňoval vývoj na Ukrajině, je málo a bylo by iluzorní domnívat se, že tam něco změní procházky ministrů, příležitostné procházky ministrů zahraničí členských zemí Evropské unie mezi ukrajinskými demonstranty, protože to je chvilka pro fotografii, ale žádná reálná pomoc těm ukrajinským demonstrantům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přes 2 měsíce trvají protestní akce také v Thajsku. Mají už 9 obětí. Ve středu vláda vyhlásila 60-denní výjimečný stav v Bangkoku a přilehlých oblastech. O co vlastně v této zemi jde?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Vlastně to má společné rysy s tím, co se děje na Ukrajině. I tam je země ostře rozdělena. I tam část, významná část, voličů odmítá současnou vládu a odmítá připustit, že se dostala k moci na základě legitimních voleb a chtěla by, aby co nejdříve ta vláda odešla. Vláda thajská řekla, že odejde skutečně, ale až poté, co budou předčasné volby a na základě toho dostane mandát vláda nová. Ale opozice nesouhlasila ani s tím, to už bylo před měsícem, co to thajská vláda takhle vyhlásila a tvrdí, že jediné, co může zemi pomoci, je ustavení nějakého lidového výboru, lidové vlády, lidového parlamentu, jehož členové by byli jmenováni a ten má řídit zemi. To je velmi nezvyklé, protože většinou to bývá tak, že zemi dovede k volbám vláda dosavadní nebo složená z technokratů, ale zdá se, že ani o tom není opozice ochotna jednat. Tam je to prostě buď ano nebo ne. A Thajsko je typickou zemí, která si zvykla na to, že politika se nerozhoduje v parlamentu, a ve volbách, ale na ulici, protože těch demonstrací podobných, které si vytkly za cíl úplně totéž, to znamená, okamžité sesazení dosavadní vlády, bylo v posledních 20 letech, v době, kdy se opět do Thajska vrátila demokracie, mluvím o demokracii, ačkoliv je to království, protože je to konstituční monarchie. Tak za tu dobu takových demonstrací bylo velice mnoho a je pozoruhodné, že ti, kdo teď protestují jsou vlastně zástupci strany, která dříve byla ve vládě. Je to prostě tak, že ta opozice se těžko smiřuje s tím, že je v opozici a nechce té vládě popřát celou tu dobu mandátu, kterou ta vláda získala ve svobodných volbách. Situaci ještě zhoršuje osoba Tchaksina Šinavatry. To je bývalý thajský premiér, jehož zhruba polovina nebo o něco více, země zbožňuje a druhá ho nenávidí. Thaksim je muž, který pochází z chudé rodiny, ale vypracoval se na jednoho z nejbohatších Thajců, což nějak nevadí v tom, aby se těm nejchudším Thajcům prezentoval jako jejich člověk, on mluví jejich jazykem, staví na venkově školy, staví tam silnice, a oni ho vnímají jako člověka z lidu, který jim chce pomoci zlepšit hmotnou situaci. To je do značné míry pravda a on to opravdu udělal. Ale ta druhá část thajského voličstva, spíše vzdělanější, movitější, městští lidé v něm vidí nebezpečného autokrata, který si osobuje příliš mnoho moci a k tomu ještě přistupuje ten faktor, že se dopustil v očích mnoha Thajců neodpustitelného zločinu, protože on měl monopol na mobilní operátorskou síť jako první vlastně v Thajsku, takže na tom neuvěřitelně zbohatl. A pak tu svou firmu, když tedy také vstupoval do politiky, aby se zbavil těch aktiv, prodal Singapurcům. Ale to byli Číňané etničtí a Thajci Číňany, nechci říci, přijmuli. Nenávidí, to by bylo možná příliš silné označení, ale soupeří s nimi. Chtějí všemožně dokazovat, že jsou lepší než oni, v Thajsku je čínská menšina. A Thajci chtějí dokázat Číňanům, že jsou lepší obchodníci, takže když Thaksim prodal tu firmu singapurským Číňanům, tak si vytvořil nové nepřátele v tom národě. Pak byl svržen armádou, dnes je v exilu, v Dubaji, ale jeho odkaz žije v Thajsku dál. Armáda, když ho svrhla, tak se domnívala, že tím skončila jak s Thaksinem, tak s thaksinismem, abych tak řekl. Ale ta strana, kterou Thaksim vedl, že během jednoho roku, necelého roku vrátila zpátky k moci jenom pod jinou přebalovanou firmou a s jiným člověkem v jejím vedení, ale ze zahraničí stejně řídil Thaksin a tak to je od té doby, že ty Thaksinovi stoupenci hlasují pro jakoukoliv stranu, o které tuší, že za ní stojí Thaksin. Nyní je v čele takové strany Thaksinova sestra Ingla, to je premiérka a protože demonstranti opět opakují, že Inglak je pouze loutkou svého bratra, kterého nesnáší a který žije v exilu, tak proto proti té vládě jdou. Ale nic se nevyřeší ani těmi předčasnými volbami, protože to hluboké rozdělení země na ty dvě poloviny vlastně, de facto, jak jsem o tom mluvil, to tady jistě bude i o těch volbách. Důležité by bylo pro Thajsko, aby si všichni demonstranti nebo straníci z jakékoliv části toho voličstva thajského uvědomili, že se má rozhodnout ve volbách a že ta vláda má jít 4 roky, pokud možno, jsou samozřejmě výjimky, nechci to popírat, ale pokud možno, 4 roky, aby dokázala, co z toho programu dokáže splnit a pak nechce, děje vůle voličstva a ať chce zvolit někdo jiný a ať ta opozice sečte hříchy vládě, kterou udělala během těch 4 let, ale to je něco a to už se opakuji jinými slovy, na co Thajsko v současné době není zařízeno?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, jinými slovy, jaký další vývoj lze odhadovat v této zemi?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Krátce bych řekl turbulentní, ale k tomu bych dodal jednu důležitou věc, myslím si, že kdo pojede do Thajska do turistických letovisek, takže se nemá vůbec čeho obávat, že to nepocítí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to spíše Bangkok?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Ano, přesně tak doba, kdy bude třeba demonstranti shodou okolností z opačného tábora, než který demonstruje teď, obsadili bangkokské letiště, už se mi zdá nenávratně vzdálená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná i drobná paralela s Egyptem, protože tam také ty protesty se soustředí na Káhiru, nicméně mnozí lidé, zejména tedy turisté mají obavy v těch letoviscích, jaká je bezpečnost.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Víte, tady člověk riskuje, že řekne, pokud chcete letět do Egypta, leťte, nic se vám tam v těch turistických letoviscích nestane. A jak může člověk předjímat, zda náhodou některá radikální organizace neudeří právě tam, protože Káhira je více střežena. To se nedá vyloučit, dá se to jenom percentuálně vyjádřit, to bych si troufl, a řekl bych si, že na takových 90, z mého pohledu mého odhadu na takových 90, 95 % je naprosto bezpečné někam na Sinaji do letoviska zaletět, ale zase připomenu uplynulé doby, pravda v jiné situaci, kdy i na ta turistická letoviska byly podniknuty teroristické útoky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní konference o Sýrii se po jednání v ženevském, promiňte ve švýcarském Montreux přesouvá dnes do Ženevy. Lze očekávat nějaký posun v těchto jednáních?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Také velice těžká otázka, bylo by to pěkné, kdyby nějaký posun byl ze Ženevy ohlášen, pravda je, že původní prohlášení těch nejdůležitějších stran, o které v Ženevě jde, to znamená, syrské opozice a syrské vlády, žádné velké naděje nedávají, protože z jedné strany jsme slyšeli, že druhá strana jsou vrazi a zrádci a ta druhá strana říkala, že s tak brutalitním režimem je obtížné jednat a že prezidenta Asad musí odejít, což ta první strana zatím odmítá. Ale to víte, to jsou první prohlášení určená uším veřejnosti. Účel té schůzky v Montreux byl právě v tom, že každá strana si řekne svoje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tím úspěchem, že vůbec se sejdou v té jedné místnosti?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Určitě, určitě a úspěchem bylo, že v té jedné místnosti zůstali, pozor, že nikdo neodešel, že nakonec souhlasili, že se setkají ještě vlastně dnes a dnes teprve začne to jednání. To víte, ta úvodní prohlášení toto leccos připomíná. Mně to třeba připomíná srdnatá prohlášení České šlechty před Bílou horou, že půjdou proti Habsburkům až do těch hrdel a statků a nakonec se ukázalo po bitvě na Bílé hoře, která byla pouhou šarvátkou a kdyby neztratily ducha, tak mohla ta válka pokračovat a třeba by ještě zvítězili. Tak ti samí lidé, kteří slibovali, že půjdou až do těch hrdel a statků, tak hledaly cestičky k dohodě s habsburským dvorem, takže ono je to nebo ono to vždycky není tak, jak se to na první pohled jeví, když někdo něco říká, když to říká zejména politik, ale je možné, že se k něčemu dospěje. Každopádně všichni, kdo se k tomu vyjádřili, kteří vlastně jakoby předem odpovídali na tu vaši otázku a to myslím amerického ministra zahraničí nebo ruského ministra zahraničí či německého ministra zahraničí a další politiky, kteří jsou v Ženevě spíš v úloze pozorovatelů, protože to nejdůležitější je, aby spolu jednali syrské strany, vám řeknou, že by bylo přehnané očekávat nějaký průlom od té Ženevy. Pokrok je opravdu to, jak jste řekla, že spolu ty dvě strany jednají, že neodešly z místnosti a že souhlasili s tím, že budou jednat nadále. Teď je otázka, jak budou jednat. To ještě dnes nebylo známo dnes ráno, protože jedna varianta je, že spolu skutečně budou sedět přes jeden stůl a nějak se bavit, i když si dovedu přestavit ty pohledy, kterými jedna delegace probodává druhou a obráceně, protože a to si musíme připomenout, já to teď líčím v lehkém duchu, ale abych zvážněl, tam je více než 100 tisíc mrtvých z obou stran byly hlášeny masakry, brutality, zvěrstva a téměř 10 milionů lidí přišlo o domov. To není ve skutečnosti samozřejmě žádná legrace. Ale pokud spolu nebudou ochotny sedět u jednoho stolu nebo dokonce v jedné místnosti, tak všechno se dá napravit a to už je také odzkoušeno v diplomacii. Vzpomínám si nejčerstvěji například izraelsko-arabské a palestinských jednáních v určité fázi, bude tam prostředník, ten je tam také k dispozici, to je Ibrahim Brahimí, Alžířan, který zprostředkoval už mír kdysi dávno v Libanonu a teď je emisarem OSN a Ligy arabských států pro Sýrii a ten bude obcházet jednu delegaci podruhé a té první se zeptá, tak jak se stavíte k tomuto návrhu, oni řeknou: Ne, ne, to v žádném případě nepřipadá v úvahu. On půjde k té druhé a řekne: Tak oni říkají, že to nepřipadá v úvahu. Za jakých okolností by to pro vás připadalo v úvahu. A pokud toto nepřímé zprostředkování se bude dařit, což se vyloučit nedá, protože důležité by byly i malé pokroky jako třeba omezená příměří, v určitém místě nebo souhlas s přístupem humanitárních pracovníků do nějaké velmi postižené oblasti, tak pak to jednou, ale to bude spíše otázka měsíců než a rozhodně ne hodin, může vést k tomu, že ta opozice a vláda si sednou k jednomu stolu a že nakonec přikývnou na nějaký kompromis, protože bez kompromisu ta válka neskončí, to je úplně jasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznamenejme ještě na závěr jednu úplně jinou události, která se spíš rýsuje o krok blíže ke koruně má prý princ Charles, protože královna Alžběta II., se nechala slyšet, že údajně předá část svých panovnicích pravomocí svému synovi. Tady by možná i člověk dodal: "Konečně." Jak to vidíte, Milane?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Já si nejsem jist, jestli to vidí i takto Charles, protože z některých náznaků vyplývá, že on je šťastný v tom, co dělá teď, že si je dobře vědom toho, jak tíží panovnická koruna. On se v minulosti mohl dopouštět některých kontroverzních výroků, ale stále to byl ještě princ waleský, a předseda mnoha nadací a člověk, který se snažil o zkulturnění života v Londýně, který měl osobité názory na moderní londýnskou architekturu, který byl ekologicky naladěn, ale až převezme celou tu tíhu, zdali ji převezme, to není jisté.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to jisté.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Toho panovnického úřadu, tak samozřejmě si nebude moci dovolit takové osobité postoje a on si těch omezení je dobře vědom, ale nedá se nic dělat, maminka je stará. Alžbětě je téměř 90, už nemůže cestovat daleko, i když její matka se dožila úctyhodného věku, která byla mimochodem v Anglii velice a vůbec v celém imperiu, imperium už není, ale celém commonwealthu velice uznávaná a uctívaná, takhle se dožila, tuším 105 let nebo 100 let určitě. Takže Alžběta se může také toho pokročilého věku dožít. Potíž je v tom, že nebude moci vykonávat určité panovnické povinnosti. A je otázka, zda Charles bude lepší volbou, protože mnoho Britů Charlese rádo nemá. Vyčítají mu rozchod s Dianou. A není pro ně takovou sjednocující postavou, jako Alžběta II. A určitou dobu se uvažovalo o tom, zda by Alžběta II. neměla ten trůn přímo předat anebo po své smrti, nebo před svou smrtí se postarat o to, aby ten trůn zdědil princ William, kterého Angličané mají daleko raději než Charlese.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdá se vám toto pravděpodobnější, že by to byl William?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Já si myslím, že to tak nebude. Protože že to spíše bude ten Charles, ale on nebude, on má také už svůj věk, on asi nebude v čele Spojeného království stát příliš dlouho. Ale ten způsob pomalého předávání pravomocí svědčí právě o těch obavách, o nichž jsem mluvil před chvilkou, nepřevést na toho Charlese veškerou panovnickou moc a za druhé o snaze uchovat v královské rodině kontinuitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu. Děkuji za vaše názory, a přeji vám hezký den.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor
--------------------
Děkuji za pozvání hezký den.