Přepis: Jak to vidí Milan Slezák - 11. září 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání do dnešního vydání Jak to vidí přijal Milan Slezák, zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu. Dobrý den. Vítejte.

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Krásné ráno přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ukázaly parlamentní volby ve Švédsku? Uskuteční se další schůzka amerického prezidenta a severokorejského lídra? Na kolik reálná je denuklearizace Korejského poloostrova? Nejen tyto otázky položím dnešnímu hostu. Dobrý den. Parlamentní volby ve Švédsku skončily patem mezi vládním středolevým blokem a opozičními středopravicovými stranami. Největší mediální pozornost se soustředila na antiimigrační a antievropské Švédské demokraty. Jejich vzestup není překvapením, ale nečekal se, Milane, vlastně ještě lepší výsledek? Já jenom připomenu, že ještě stále není úplně vše sečteno a podle nejnovějších informací získali Švédští demokraté o jeden mandát více. Možná to nakonec bude přece jenom trochu víc.

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, ono z hlediska Švédských demokratů je ten úspěch relativní. Na jedné straně je pravda, že jejich podpora neustále roste. Mezi předminulými a minulými volbami získali dvojnásobek hlasů a teď si polepšili zhruba o třetinu. Takže je jasné, že je to strana na vzestupu a zároveň je jasné, že je to strana, která mnohým Švédům signalizuje, že jim naslouchá a že bere jejich problémy vážně. To je ... nebo ty problémy, které ti Švédové vidí. Z druhé strany máte pravdu, sami Švédští demokraté, ale i mnohé průzkumy jim to napovídaly, očekávali, že budou mít výsledek ještě lepší. Mluvilo se o 20 či 25 % a v tomto ohledu Švédští demokraté za svým očekáváním zaostali. Co z toho plyne? No, mimo jiné to, že pokud se nic nezmění, pokud bude platit předvolební rétorika těch velkých stran, což, jak víme, ne vždycky platí. My jsme tady také měli tu mobilizace, po které následovala dohoda s tím hlavním nepřítelem, proti kterému se brojilo proti volbám. Takže ono to někdy je tak, jako je s těmi sliby, o nichž mluvil Ovidius, že přísahati dívkám se nemá člověk nikterak báti, protože milenců přísahám křivým se z nebe Jupiter směje, Aiolovým větrům je co neplatné odnésti dá. Ono po volbách se vždycky dá říci, že vlast ovinula mračna nebo něco podobného, že je vlastně v nebezpečí, že my jsme státotvorná strana, a proto tedy a jenom proto, a to už se tedy nedodává, ale je to jasné z chování té strany, se nedodrží předvolební slib. A to říkám proto, protože kdyby některý z těch bloků, který sice utrpěl ztráty v porovnání s těmi minulými volbami, ale stále je daleko silnější než Švédští demokraté, k sobě do vlády vzal Švédské demokraty, tak samozřejmě má většinu vládní a je to něco úplně jiného. Může se to porušení předvolebních slibů udát ještě v jedné oblasti. Já už jsem řekl, že ty velké strany nebo velké bloky si sice pohoršily, ale budou to představitelé jednoho či druhého, kdo bude sestavovat vládu. Kdyby ty velké bloky odloudily nějakou menší stranu z toho druhého bloku, tak by potom tu vládu také mohly sestavovat. Poslední, co chci říci, ale už mluvím dlouho, je to, že samozřejmě velmi záleží na konečných výsledcích, které jsou závislé na sečtení hlasů Švédů, kteří žijí v cizině. Z toho totiž vyplyne, kdo bude sestavovat vládu, jestli pravice, tedy ta umírněná pravice, a když mluvím o umírněné pravici, tak se, tak to zakládám na pojmenování té nejsilnější pravicové strany, která si do svého názvu vetkla to slovo umírnění, anebo levice, sociální demokraté.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemyslíte si tedy, že by Švédským demokratům hrozila nějaká politická izolace, něco jako wildersovcům v Nizozemsku?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Pokud jde o podíl o moci, tak ano, pokud ale budou platit ty předvolební sliby a to už jsem naznačil, že to může být úplně jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vypálila ta současná vláda Švédským demokratům takříkajíc rybník, protože Švédští demokraté chtějí radikálně omezit imigraci, ale to už udělala ta současná vláda.

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, ano, ale mnozí Švédové nevěří v upřímnost toho opatření vlády, kterou vedli sociální demokraté. Ono to je totiž tak, že Švédové, řekl bych bezbřeze, otvírali dveře v posledních desetiletích uprchlíkům. Ale nejenom uprchlíkům, také migrantům ekonomickým a nestarali se o to, zda ti lidé, kteří do Švédska přišli, jsou schopni integrace do společnosti. To je velice důležité. Já řeknu zcela bez obalu, že nejsem 100% odpůrce imigrace. Já si myslím, že imigrace je zdravá věc, že žádná společnost se bez ní neobejde, ale, a to je to podstatné, co musím zároveň dodat, ta imigrace musí být nějak omezovaná, řízená. A kdybych měl citovat pro podporu toho tvrzení někoho jiného, já bych si rád vybral na půl Palestince, na půl Syřana, který je mluvčí, nebo alespoň před několika lety byl mluvčím konzervativní dánské strany, která sestavila vládu, a tento muž říká a ví o čem mluví, že země potřebuje cizince, ale ona potřebuje takové cizince, které pomohou jejímu hospodářství, a kteří chtějí žít v té zemi, do které přišli, jako její plnoprávní občané. To znamená musejí na sobě pracovat, musejí se minimálně naučit jazyk. A tento muž také říká, že když do Dánska přijdou sestřenice a bratranci, z nějaké zapadlé syrské vesnice, těch, kteří se do Dánska dostali dříve, tak ti že mohou být a pravděpodobně budou pro společnost i pro ekonomiku přítěží, protože se nebudou chtít učit jazyk a bude velmi dlouho trvat, než si najdou místo na trhu práce a do té doby budou závislí na sociálních dávkách. To je totiž ten rozdíl, obrovský rozdíl mezi imigrací dnešní doby, a teď mluvím samozřejmě všeobecně, jsou výjimky, a mezi imigrací třeba před 50, 100 lety, která se týkala také našich předků, kteří například přišli do Ameriky, anebo naší poúnorové imigrace. Tito lidé, když přišli do nové země, tak, za prvé, nežili v ghettech, oni se chtěli do té společnosti integrovat a za druhé nečekali, že je někdo bude živit, že budou závislí na sociálních dávkách. Ale to je přesně to, co si myslí, že takto budou žít mnozí imigranti, kteří dnes přichází do Evropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak se podle vás, podle faktů povedla dosud ta integrace vůbec cizinců? Jenom pro ilustraci čísla. V roce 2015 přišlo v době té velké uprchlické krize do Švédska 163 tisíc žadatelů o azyl a v těch dalších letech se ten počet snížil každoročně na necelých 30 tisíc.

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, to bylo vládním opatřením, protože vláda právě se rozhodla, že tu imigraci musí omezit, neboť Švédsko bylo v přepočtu na hlavu, občanskou hlavu vůbec nejvelkorysejším západoevropským státem. To bylo dáno historicky, ale už toho bylo prostě příliš. A to, že se ta integrace nepovedla, je zřejmé ze dvou faktů. Za prvé, z toho, že musela být omezována po tolika desetiletích, kdy vlastně Švédsko opravdu mělo otevřené dveře pro přistěhovalce a z toho také, z těch volebních úspěchů Švédských demokratů, protože to je strana, která má jasně protiimigrační program, ale přitom neustále opakuje, že není rasistická a několik členů Švédských demokratů, kteří se provinili nějakým rasistickým výrokem, bylo z této strany vyloučeno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Švédští demokraté udělali z tématu migrace, bezpečnosti hlavní volební téma. Když se ale podíváme na to, že získali hodně, tak přece jenom to bylo pro voliče to téma na třetím místě. Co tedy nejvíce pálí Švédy? Je to, je to migrace? Zřejmě ne.

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No, bylo to silné téma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě.

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
O němž se hodně mluvilo. Další věc je ekologie, lépe řečeno, změna klimatu, která zřejmě opravdu nastala, ačkoliv to mnozí popírají, a teď nejsou slyšet kupodivu po tom horkém létě, ale ve Švédsku navíc to téma bylo zaktualizováno sérií lesních požárů. Samozřejmě ty lesní požáry propukají zejména v situaci, že máte les suchý. No, myslím si, že o tom nemusíme dlouze vyprávět právě po tom letošním létě, které jsme tady prožili také v Čechách. Víme asi, proč to Švédy může pálit a Švédové navíc mají k ekologii ještě silnější vztah než česká populace, takže tam to téma silně rezonuje. No, a pak tam byla samozřejmě různá další podružná témata jako například bezpečnost a členství v Evropské unii. Mimochodem, právě Švédští demokraté chtějí referendum o vystoupení z Evropské unie a to jim možná také trošku ublížilo, protože ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to neslyší Švédové.

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Na to neslyší Švédové a mimochodem, to, že v Itálii je vláda složená ze stran, které byly, a z hnutí, které a která byla původně velice protievropská a dožadovala se také referenda o opuštění jednak eurozóny, ale možná také Evropské unie, tak jenom to, že ty strany zmírnily rétoriku nakonec, tak jim pomohlo do vlády, protože jedna věc je samozřejmě, že chcete být svobodná naprosto, a že se nechcete ohlížet na diktát Bruselu, který tedy neexistuje. To všichni vědí, kdo trošku se zajímají o problematiku, protože samozřejmě stále rozhodují národní vlády. Ale na druhé straně také se staráte o svoji peněženku a důsledky toho, že by Itálie opustila eurozónu, které by se projevily v peněženkách Italů, nakonec Italy přesvědčily o tom, že ta strana, které dají hlasy, přece jenom by měla být trošku mírnější vůči tedy Evropské unii a vidět nejenom zápory, které nutně také z členství v Evropské unii vyplývají, protože nic není jenom černé nebo bílé, ale hlavně také klady. No a to se, to se týká tedy, myslím si, i Švédských demokratů, že jim tohle trošičku ublížilo, ale zase bych to nepřeháněl. No, a pak mluvil jsem o bezpečnosti. Byla tam také strana, a ta debata už se rozběhla v minulosti, která tvrdila, že by Švédsko mělo opustit politiku neutrality a vstoupit do Atlantické unie. Ale ta strana nezískala žádnou, žádnou fantastickou volební výhodu z toho, takže to bych řekl, že to bylo téma hodně upozaděné. No,a samozřejmě potom hospodářství, ale také sociální otázky, ale ty souvisí s tou imigrací. Řada Švédů tvrdí, že má nyní ztížený přístup k bytům, k lékařské péči, a že je to v důsledku toho, že v zemi žije příliš mnoho přistěhovalců, kterým se dává přednost před rodilými Švédy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ovlivňuje přijímání imigrantů tu švédskou ekonomiku a ten model, tradiční model toho sociálního státu pověstný?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No, určitě ano, protože my jsme tady vlastně už naťukli otázku integrace. Integrovaná společnost si dokáže poradit s výstřelky, ale jestliže, teď mluvím třeba v té sociální oblasti, protože i ve Švédsku jako jinde posedávají hloučky mladíků, kteří nemají co na práci, žijí z dávek, nechtějí se vlastně ani zařadit normálně na pracovní trh, a protože se nudí, tak se baví tím, že páchají dejme tomu drobnou hospodářskou činnost. A kdyby tedy se toto nedělo, kdyby se více těch lidí, kteří přišli, zapojili do té ekonomiky a tím nechci říci, že takoví nejsou, je jich také hodně, tak by to bylo samozřejmě jiné i ekonomicky jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemá švédský stát páky na to, aby se tito lidé, které přijali, zapojili?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Švédský stát, kterému vládli převážnou většinu jeho existence sociální demokraté, je velice mírný a a priori počítá s tím, že když se k občanům bude chovat mírně, když jim například sebere velkou část peněz, protože švédské zdanění je pověstně vysoké a kvůli tomu třeba tenista Borg byl v Monaku, aby neplatil tolik peněz švédskému státu, tak na druhou stranu tomu člověku, kterému sebere tolik peněz, garantuje spoustu výhod švédský sociální stát, proto se také mluví o švédském sociálním státu. Takže takový stát samozřejmě počítá s tím, že on se o občany stará, ale že oni si toho budou vážit, a že se budou starat také sami o sebe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon.

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Teď mě napadá ošklivá douška příležitosti, alespoň že se budou starat o sebe. A to, že se ta integrace nepovedla, o tom svědčí slova kurdské uprchlice, která do Švédska přišla před mnoha a mnoha lety. Ta dáma neuměla slovo švédsky, ale do šesti let se naučila švédsky natolik, že mohla studovat na univerzitě, a pak z ní byla poslankyně parlamentu. Takže ta o integraci něco ví a tato dáma řekla, že Švédsku se prostě ta integrace nedaří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Západní média ...

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ale, pardon, já bych to neházel jenom na stát. To samozřejmě jde také o ty, kteří by se integrovat měli a měli chtít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Média v západní Evropě interpretují ten výsledek švédských parlamentních voleb jako posun doprava. Je to tak?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No, pokud se podíváte na výsledky sociálních demokratů a toho levicového bloku, tak je pravda, že ti ztratili, ale ztratila i umírněná pravice nebo, řekněme, pravice, která je u středu. Ten ... A samozřejmě ale získali, jediným razantním vítězem těch voleb, ačkoliv tedy skončili až na třetím místě, jsou opravdu Švédští demokraté. To je naprosto nepochybné, protože to ukazují ty volební výsledky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Severní a Jižní Korea se dohodly na konání summitu svých nejvyšších představitelů. Sejít by se měli příští týden v Pchjongjangu a diskutovat chtějí o opatřeních k denuklearizaci Korejského poloostrova. Co lze očekávat, Milane? To by měla být už vlastně třetí schůzka obou nejvyšších představitelů. Co přinesly ty předchozí dva summity nebo spíš setkání?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No, tak určitě uvolnění napětí. Toho bych si velice cenil, protože v jedné době nebo v několika částech loňského roku to vypadalo, že by dokonce mohla propuknout i válka, každopádně zuřila válka slov. Teď nemluvím o Jižní a Severní Koreji, ale o Spojených státech a o Severní Koreji a to samozřejmě Jižní Korea by z takového konfliktu vynechána nebyla. Za druhé, co je důležité, humanitární aspekt. V obou Korejích žijí členové rozdělených rodin, kteří se od konce korejské války, a to je rok 1953, neviděli. To jsou samozřejmě většinou staří lidé, kteří ocení možnost, aby svého příbuzného, kterého tak dlouho nemohli obejmout, uviděli alespoň na pár okamžiků během několika dnů a to se opět povedlo. Po několika dlouhých letech, kdy se ta setkání neuskutečnila kvůli tomu, že s nimi Severní Korea nakládala jako s politickou kartou, protože taková setkání umožňovala jakoby za odměnu. Za třetí, neočekával bych od toho žádné převratné závěry. Tím nejdůležitějším, co z těch setkání, a to nemluvím pouze o domluvě mezi vůdcem Severní Koreje a prezidentem Jižní Koreje, ale o summitu v Singapuru Trump - Kim, to nejdůležitější, co z nich vzešlo, je ta, ten slib, abych tak řekl, slib denuklearizace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak ho plní Severní Korea?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No, plní ho do jisté míry, ale je otázka, nakolik, nakolik ho, nakolik to bere vlastně vážně. Ale já teď řeknu něco velice důležitého. Když se postavím na severokorejské stanovisko, tak najednou budu vidět tu denuklearizaci v úplně jiném světle, protože je známo, že Severní Korea a Spojené státy nebo i Jižní Korea si tu denuklearizaci představují úplně jinak a to vám potom umožní, abyste se k denuklearizaci zavázala, protože když pod tím vidíte něco úplně jiného, není to jasně definováno, není jasné dokdy má ta denuklearizace skončit, jaké má mít etapy, no, tak klidně na to kývnete, protože ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak ji vidí ta která Korea, Severní a Jižní?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Jižní Korea samozřejmě a i Spojené státy vidí denuklearizaci Korejského poloostrova tak, že z Korejského poloostrova zmizí všechny jaderné zbraně. A to může zařídit pouze Severní Korea, protože Američané své jaderné zbraně, které měli v Jižní Koreji, z Korejského poloostrova již před časem stáhli. Ale Severní Korea říká: no, my přece, ale neříká to oficiálně, ale je to její stanovisko, které je jasně patrné tomu, kdo se o tu věc zajímá. My přece se nevzdáme jaderných zbraní, které jsme budovali s takovou námahou, a které nás stály tolik peněz, a které nám zajišťují přežití, protože podívejte se, co se stalo Saddámovi Husajnovi, když přestal usilovat o vývoj zbraní hromadného ničení, podívejte se na příklad plukovníka Kaddáfího, který se dohodl se Západem a nakonec byl svržen a bídně utracen, my se vzdáme jaderných zbraní za předpokladu, že bude denuklearizován celý poloostrov, ale to znamená i ta oblast kolem něj, to znamená, když bude zrušen americký jaderný deštník, když nám Spojené státy zaručí, že tady nebudou mít ani v okolí jaderné zbraně, když stáhnou své vojáky z Jižní Koreje, tak pak my se eventuálně vzdáme svých jaderných zbraní. Ale já tedy pochybuji o tom, že se Severní Korea pro to zcela jednoznačně dohodla. Už jsem naznačoval, proč by to pro ni bylo nevýhodné. Ona si myslí, že jaderné zbraně jí zajišťují bezpečnost a také respekt a upřímně řečeno, kdyby Severní Korea neměla jaderné zbraně a balistické rakety, kdo by se s ní vybavoval tak, jak se vybavuje Washington, nebo Soul. To jí dává sílu. Ale pravda je, že Severní Korea potřebuje zoufale pomoc pro své hospodářství a kdyby za nějaké ústupky zase tu pomoc dostala, jak tomu bylo v minulosti, tak by jí to samozřejmě velice prospělo a zdá se, že Severní Korea o takovou pomoc má nyní opravdu velký zájem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy, Milane, logické nebo zákonité, že neodletěl do Koreje Mike Pompeo, do Pchjongjangu, že Donald Trump zrušil jeho cestu?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To je zákonité, protože vlastně jsem nedořekl to, co jsem chtěl říci, na co jste se ptala. Jenom jsem naznačil, že Severní Korea tu dohodu, která vlastně není dohodou, protože to jsou jenom takové deklarace, plní liknavě, má pro to své důvody. A pokud jde o jaderné zbraně, tak satelitní snímky dokazují, že Severní Korea dále pokračuje v tom svém jaderném programu, a proto právě Donald Trump, ačkoliv tak nadšeně vyprávěl, že pominula severokorejská hrozba a naznačoval, že zatímco předchozí američtí prezidenti se nedokázali se Severní Koreou domluvit, tak on konečně tomu učinil přítrž a teď to všechno půjde jako na drátkách. No, ale když zjistil, že to jako na drátkách nejde, tak tu cestu Mika Pompea do Severní Koreje zrušil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rýsuje se další schůzka Donald Trump a Kim, protože podle mluvčí Bílého domu dostal americký prezident od severokorejského vládce velmi srdečný pozitivní dopis a jak se dále píše, tak jeho účelem je požádat o uspořádání schůzky s prezidentem. Další Singapur 2?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Já bych to nevyloučil, ale záleží na tom, jak si v Bílém domě přečtou to, co se v Severní Koreji děje. Pokud si řeknou, že pro ně je důležitější udržovat vztahy se Severní Koreou, i když Severní Korea nedělá to, co by si Američané přáli, to znamená nepokračuje v demontování svého jaderného programu a balistického programu, tak pak se ta schůzka může uskutečnit. Mimochodem to, když jsem teď mluvil jenom o tom, jak se k tomu staví Američané nebo Jihokorejci, k tomu jadernému programu Severní Koreje, a balistickému programu Severní Koreje, to zdaleka není jenom noční můra Ameriky a Jižní Koreje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Japonsko?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No, nejenom Japonsko, Rusko a Čína, protože ty jsou samozřejmě podepsány pod všemi koly sankcí ekonomických, které na Severní Koreu uvalila Rada bezpečnosti OSN.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Média si všimla, že nedělní vojenská přehlídka v Pchjongjangu při oslavách 70. výročí vzniku Severní Koreje se obešla bez mezikontinentálních balistických raket. K vidění byly prý pouze střely krátkého doletu. Jak si to vykládáte? Byl to signál a pro koho?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Obecně se to vykládá jako vstřícné gesto vůči, zejména vůči Spojeným státům, ale také vůči Jižní Koreji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzdal se severokorejský vládce Kim Čong-un záměrně tedy nějakých provokací optických?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, ano, dalo by se to tak říci. Ale já bych nemluvil jenom o provokacích. Každý, kdo tedy vystaví svou nejdůležitější zbraň, tak dává také najevo svou sílu. V tom bych neviděl jenom provokaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik je tedy podle vás reálná ta denuklearizace Korejského poloostrova? Jaké další faktory sehrají roli?

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No, ta ekonomika. Už jsem o tom mluvil, že Severní Korea velmi potřebuje pomoc. Něco samozřejmě může dostat a také dostává od Číny, ale některé nejmodernější technologie nebo přístup na mezinárodní finanční trh, to je, všechno je spojeno s akceptováním od Spojených států. Mluvil jsem o Číně. Samozřejmě ekonomicky by daleko více ještě Severní Koreje mohlo pomoci také Rusko, ale Rusko už v tomto regionu není tak významný hráč, jako je právě Čína. Bez čínské pomoci, Čína to je, která zajišťuje životně důležitou pomoc a suroviny pro severokorejské hospodářství. Takže Čína je klíč k chování Severní Koreje, i když ona sama to popírá a bez Číny se ta denuklearizace, o níž tady mluvíme, neobejde, a proto je od Donalda Trumpa poněkud krátkozraké myslet si, že na Čínu bude tlačit, že Čína mu bude ve všem po vůli. Ano, něco za něco.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Milan Slezák, zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu. Děkuji za váš pohled na svět a přeji hezký den.

Milan SLEZÁK, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Krásný den přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory bezpečnostního poradce Andora Šándora. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.