Přepis: Jak to vidí Michal Smetana – 3. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté, Zita Senková přeje všem příjemný poslech a dobrý den. Naladili jste si v pravidelném čase pravidelný rozhovor o dění kolem nás. Pozvání přijal Michal Smetana, odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Buďte vítán. Dobrý den.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme především dopady ruské mobilizace, zapojení Íránu ve válce proti Ukrajině i harašení zbraněmi. Přeji nerušený poslech.

/znělka/

Rusko oznámilo dokončení částečné mobilizace, jak ji před nedávnem vyhlásil prezident Vladimir Putin. Pane Smetano, jak se to projeví na frontě? Přibrzdí ty čerstvé síly, které už přicházejí, přijíždějí na Ukrajinu, vlastně na postupu Ukrajinců a vůbec na celé té situaci? Jenom dodám, že poradce ukrajinského prezidenta Zelenského Oleksij Arestovyč napsal, že momentálně se fronta nijak zvlášť tedy nehýbe.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Fronta se určitě tolik nehýbe v tuto chvíli, každopádně ty dopady mobilizace jsou často podceňovány. Je pravda, na což správně některá média poukazují, že samozřejmě ta mobilizace celkově je velmi chaotická, na frontu jsou posíláni vojáci s velmi malým výcvikem až žádným, často ten výcvik se pohybuje od nuly do jednoho měsíce, což je skutečně časově velmi málo na to, abyste byla schopna poslat čerstvé jednotky, které jsou schopny nějakých skutečně smysluplných bojových operací, jsou problémy s vybavením, jsou problémy s technikou, jsou problém s velením, to všechno platí, a na druhou stranu jedná se skutečně o velkou masu lidí a na stabilizaci těch obranných linií to může Rusku pomoct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Znáte, pane Smetano, vlastně ten počet? Já jsem někde četla přes 80 000 nových vojáků, ale upřesněte to, prosím.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
To oficiální číslo, o kterém mluví Rusko, je 300 000, to reálné číslo, na kterém se tak shodují odborníci, je v tuto chvíli určitě přes 100 000 a možná až 200 000. Toto číslo v zásadě bych považoval za výrazně reálnější, než to, co jsou ty oficiální statistiky, ale pořád je to velké množství lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A už tedy někdo dorazil na Ukrajinu z těch nových sil?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Ano, určitě ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A to už je na bojištích. Ruská armáda se do svých řad snaží dostat i veterány afghánských speciálních jednotek, kteří prošli velmi kvalitním výcvikem americké nebo britské armády, po převzetí moci Tálibánem se nicméně musejí skrývat. Napsaly to server Foreign Policy a agentura AP. Jak by se případné zformování takové speciální cizinecké legie projevilo také na těch bojích?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Já bych byl pořád ještě opatrný ohledně toho, zda se to skutečně stane. My jsme podobné zprávy tady slýchali od začátku války ohledně nasazení syrských vojáků například na frontě a nikdy se to nematerializovalo, takže zatím bych ty zprávy bral velmi s rezervou a stavím se k tomu spíše skepticky, a a pokud se to stane, bude se jednat spíše o malé číslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak jsou na tom, co se týče početního stavu, ale i sil a možná i morálky Ukrajinci? Protože také se museli už během těch přes 8 měsíců vyčerpat, jsou tam pochopitelně i ztráty na životech.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
To bezesporu. Paradoxně my v tomto ohledu máme možná ještě omezenější informace ohledně stavu těch jednotek i konkrétních počtů, každopádně platí, že Ukrajina velmi záhy po zahájení války byla schopna mobilizovat, tzn. ty její početní stavy jsou vyšší, než jsou ruské, a to jí taky umožnilo přistoupit k tomu, co Rusko dlouho schopno nebylo, tzn. rotovat ty jednotky a vlastně postupně je průběžně měnit. Tzn. byla schopna nastavit ten systém, kdy vlastně ty velmi vyčerpané jednotky jste schopni stáhnout a nahradit novými. A to jí umožnilo právě to, že byla schopna mobilizovat a mít výrazně vyšší lidské rezervy, než mělo Rusko v tomto konfliktu. Rusko se vlastně dlouhodobě bude snažit o něco podobného, aby se dostalo do stavu, kdy bude mít k dispozici tolik vojáků, aby je mohlo rotovat, a tím pádem nespoléhat pouze na ty a nenechávat je tam na jednom místě 8, 10 měsíců či rok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předpokládám tedy, pane Smetano, že v nějaké dohledné době, to rozhodně já si netroufám říct, v jaké, to byste odhadl vy jako expert, by Rusko přistoupilo teda k další mobilizaci?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
To já si taky netroufnu říci a aktuálně si nemyslím, že to bude tolik na stole, samozřejmě ten právní rámec, který byl nastolen, otevírá potenciálně do budoucna možnost dalších kroků směrem k mobilizaci, tzn. povolat další potenciální rezervisty a poslat je do bojových operací. V tuto chvíli to nevypadá, že to je aktuálně na stole, vlastně říkám, ta čísla jsou pořád jako relativně velká na to, aby s tím Rusko bylo schopno dlouhodobě něco dělat, jakkoliv ty dopady budou stále omezené, protože ještě kromě toho, co jsem dodával předtím, tak i obecně ta morálka je velmi nízká, takže samozřejmě ten dopad má vždy nějaké limity, ale jsou to velké počty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kolik procent území dosud Ukrajina získala zpět?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
To vám asi nejsem schopnej úplně takhle zkalkulovat. Když se podíváme na ta území, co Rusko okupovalo po letošním únoru, tak se bavíme o nějakých 20 % ukrajinského území včetně teda, když se bavíme o těch oblastech Donbasu na východě země, tak nějakých 20 % území. A dejme tomu z nějakých těch čtyř, pěti hlavních oblastí, které Rusko z větší části okupovalo, tzn. ta Chersonská oblast, Záporožská oblast, Luhanská, Doněcká republika a Charkovská oblast, tak vlastně Ukrajina byla schopná dobýt fakticky celou Charkovskou oblast okupovanou, což je velký úspěch, aktuálně se snaží o dobytí části té jižní Chersonské oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je za vojenskou spoluprací Kremlu a Íránu? Je to jen nedostatek ruských zásob řízených střel a dronů?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Z pohledu Ruska určitě ano. Jeden z mnoha problémů, které má Rusko v tomto konfliktu, je, že velmi rychle vyčerpává své zásoby raket, speciálně teda těch přesně naváděných, a snaží se to nějakým způsobem, tento nedostatek, zahojit. Spolupráce s Íránem mu poskytuje drony, tzn. relativně levné prostředky, kterými je schopno Rusko ničit ukrajinskou infrastrukturu za relativně malé náklady, a aktuálně ta nejnovější zpráva je, že pravděpodobně z Íránu dorazí kromě dronů i dodávky raket krátkého doletu, což je opět něco, co může Rusko využít jako náhradu za ty svoje vyčerpané zásoby těchto zbraní a prostředků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Balistické rakety země - země, jak si s tím Ukrajinci poradí? Protože mluvčí ukrajinských vzdušných sil už řekl, že mají prostředky protivzdušné obrany, nikoliv protiraketové obrany.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
No, to je složitější. Jakoby velká část protivzdušné obrany, kterou Ukrajina má k dispozici, tak samozřejmě je použitelná i proti raketám, ale obecně platí, že protiraketová obrana vždycky pracuje ve vrstvách. Tzn. každý obranný systém má nějaké své schopnosti, tzn. schopnost doletu, výšku, vzdálenost, a je vhodný k některému jinému systému. A v tomto smyslu samozřejmě vy potřebujete tu schopnost mít velmi komplexní a ne každý systém, který máte k dispozici, funguje proti každému prostředku. To je jakoby ten první parametr, ten druhý parametr je, že obecně protivzdušná nebo protiraketová obrana je velmi drahá a velmi často je zde poměrně jako velká disbalance v tom, že ty ofenzívní prostředky jsou často levnější než ty defenzívní. Tzn. že Ukrajina vlastně velmi bojuje s tím, že zaprvé potřebuje tyto systémy, potřebuje jich hodně dobře, protože zároveň je potřebuje na frontě a současně s tím potřebuje bránit svoje města a kritickou infrastrukturu, ale zároveň dlouhodobě potřebuje do nich dostávat munici, která je velmi drahá a která opět musí být kontinuálně dodávána.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A bude dodávána a kým?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Bude dodávána, musí být dodávána Západem především, protože ty kapacity, které Ukrajina měla k dispozici, jako jsou ty původní systém ještě sovětské výroby jako S-300, tak samozřejmě také část jich byla zničená, taky zde opět dochází munice do nějaké míry, takže Ukrajine se snaží v mnoha ohledech přejít na západní techniku. Západ se snaží tyto své systémy dodávat, ale je potřeba mít na paměti, že to není vždy pouze o tom politickém rozhodnutí, dodáme systémy protivzdušné obrany Ukrajině, ale o tom, že prostě Západ jich tolik k dispozici nemá. Aktuálně Ukrajina skutečně dostává velmi sofistikované, drahé výkonné systémy od Německa, od Francie, od Spojených států, které bude schopná velmi dobře využívat, ale zároveň my sami nemáme jako Západ dostatek těch kapacit a musíme je v podstatě dodávat Ukrajině tak, jak jsme schopni je produkovat. Tzn. že spousta toho jsou /nesrozumitelné/ i přísliby, že až to bude vyrobeno, tak jsou Ukrajině dodáme, ale zatím to sami ještě nemáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ukrajina opět požádala Izrael o vojenskou pomoc, ten tlak zesílil poté, co stovky íránských dronů zaútočily na ukrajinská města. Jak, pane Smetano, rozumíte postoji Izraele? Možná se změní, otazník, s návratem ostříleného matadora Benjamina Netanjahua, expremiéra šéfa Likudu, který zvítězil v parlamentních volbách? Byly mimochodem už páté za 3,5 roku.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Já určitě nejsem odborník na Izrael, takže se nedokážu tolik odborně vyjádřit k té domácí situaci, jakkoliv ty volby samozřejmě sleduju a koukám na to, ale velmi těžko říci, co to přesně bude pro tu izraelskou pozici znamenat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spíš mám na mysli ty vztahy Ukrajina - Izrael, respektive vlastně to, že Izrael otálí s tou /nesrozumitelné/.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Je to od začátku velmi složité, protože jakkoliv Izrael samozřejmě vnímáme jako v mnoha ohledech stát, který se ve spoustě aspektů přiklání spíše k té západní politice, tak Izrael se nachází v takové jako relativně ošemetné situaci, kdy samozřejmě v kontextu toho, co se děje v Sýrii a ruského působení tam, v zásadě se snaží si Izrael najít takovou nějakou relativně střední pozici, tzn. rozhodně Rusko v tomto směru nepodporovat, ale nedodávat úplně Ukrajině takovou vojenskou podporu, jako dodávají západní státy, a nepřipojovat se k těm sankcím vůči Rusku tak, jak to dělají západní státy. Na druhou stranu i v Izraeli je vidět, že se nějakým způsobem to myšlení vyvíjí, vyvíjí se i postoje veřejného mínění, takže jako není vyloučené, že bude ruská kampaň pokračovat, že Izrael tu pozici nějakým způsobem reviduje, jakkoliv ne asi tak za zásadně, aby se dostal na úroveň toho, jak funguje Západ. Ale to jsou fakt jako spíše spekulace. Musíme si počkat na to, s čím nová vláda přijde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Americká televizní stanice CNN informovala o tom, že Severní Korea podle Spojených států prý tajně dodává značné množství dělostřeleckých granátů do Ruska, které poté využívá ve válce na Ukrajině. Severní Korea přitom dodávky zbraní maskuje, předstírá, že zásilky končí na Blízkém východě nebo v severní Africe. Nachází Kreml další spojence?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Určitě tyto zprávy jsou věrohodné, pro Kreml v zásadě často slýcháme, že to je o tom, že Kremlu už úplně dochází munice, ono to tak úplně není. Ono je to spíš o tom, že v zásadě při vedení jakékoliv moderní války využíváte velmi širokou plejádu různých zbraňových systémů a samozřejmě jsou různé typy munice do různých systémů a je pravda, že v některých těchto kontextech Rusku ty zásoby dochází směrem k nějakým konkrétním potřebám. Tzn. že pokud Rusku dochází, jak už jsem zmiňoval, přesně naváděné rakety, aktuálně se to snaží řešit spoluprací s Íránem, pokud mu dochází nějaké typy munice do některých dělostřeleckých systémů, snaží se to řešit se Severní Koreou, spolupracuje s Běloruskem, Bělorusko dodává aktuálně Rusku taky řadu svých zásob ze svých skladů, takže ano. Rusko se v tomto snaží hledat spojence, kde může, a pracovat s nimi a nějakým způsobem řešit to, že samozřejmě i pro Rusko je ta válka velmi nákladná jak materiálně, tak ekonomicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje Michal Smetana, expert na mezinárodní bezpečnost z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

/znělka/

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruské útoky poškodily 40 % energetické infrastruktury Ukrajiny. Terčem ruských střel, dronů, raket se staly především tepelné a vodní elektrárny, také teplárny, takže Ukrajina musela pozastavit vývoz elektřiny do Evropské unie. Změní nebo zásadně se nějak podepíše tato situace třeba, pane Smetano, na průběhu války? Blíží se zima a už nyní vlastně se obyvatelé potýkají s velkými problémy.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Je to něco, na co Rusko pravděpodobně spoléhá. Je to nějaká součást jeho aktuální strategie, když si zkusím představit, jakým způsobem mohou uvažovat ruští plánovači a kde vidí nějakou svoji v uvozovkách teorii vítězství, tedy jak se dostat k něčemu, co by Kreml mohl směrem k svému obyvatelstvu vydávat jako vítězství, tak právě můžeme si představovat strategii, ve které se díky mobilizaci podaří stabilizovat obranná linie, tzn. Ukrajina sice bude dál pokračovat ve své protiofenzívě, ale už nebude v tomto ohledu nijak extra zvlášť úspěšná, tzn. Rusko bude úspěšně držet ta anektovaná území minimálně v tom rozsahu jako teď, a k tomu se vlastně podaří z pohledu Ruska velmi úspěšně postupně ničit ukrajinskou kritickou infrastrukturu, což bude mít celou řadu důsledků. Kromě toho, že to je nějaký psychologický nátlak, kdy samozřejmě máte před sebou zimu a pro ukrajinské obyvatelstvo to může být velmi náročné a pro řadu z nich jako osobně to bude mít tvrdé následky, tak jsou zde ekonomické aspekty, kdy samozřejmě Ukrajina bude čím dál tím více dále vyčerpaná ekonomicky, kde samozřejmě toto se projeví nějakým způsobem na té už tak špatné ukrajinské ekonomické situaci. Zároveň zde může být představa, že toto bude působit velmi náročně pro Evropu, která opět bude muset ještě více ekonomicky pomáhat Ukrajině, a celkově to může pro Ukrajinu být velmi vyčerpávající, pro Západ velmi vyčerpávající a představa Ruska pravděpodobně je, že v tomto kontextu by se mohlo podařit vlastně donutit Ukrajinu zasednout k jednacímu stolu, možná i díky tlaku Evropy. Samozřejmě Evropa a obecně Západ si jsou vědomy této ruské strategie, takže v tuto chvíli velmi systematicky říkají ne, nic takového se nestane a budeme dále podporovat Ukrajinu, ale jsou tam i potom takové důsledky, o kterých se mluví trošku méně. Samozřejmě když ničíte energetickou infrastrukturu, tak to samozřejmě má dopady například na obranný průmysl, který chcete, aby fungoval na 150 % v rámci války, a když jsou nedostatky energií, tak s tím samozřejmě má Ukrajina problémy. Takže může to mít nějaké vojenské dopady, může to mít ekonomické dopady a samozřejmě dopady na civilní obyvatelstvo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem podle jaderné firmy Enerhoatom byla Záporožská jaderná elektrárna po ostřelování opět odpojena od rozvodné elektrické sítě, zároveň zapojila všech 20 generátorů, které zajišťují elektřinu potřebnou pro zachování bezpečnosti tohoto zařízení. To je jenom aktuální zpráva. Takže vidíme, jak se ta situace asi vyvíjí. Rada bezpečnosti včera odmítla rezoluci, ve které Rusko žádalo prošetřit svá tvrzení o vývoji biologických zbraní na Ukrajině. Co si, pane Smetano, vůbec myslíte o tom ruském harašení ať už špinavou bombou, nebo jinými druhy zbraní hromadného ničení?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Je to něco, s čím Rusko vlastně operuje očerd začátku války. Když si vzpomeneme na březen, kdy Rusko mluvilo o těch údajných laboratořích na výrobu biologických zbraní na Ukrajině, tak tohle je v zásadě pokračování nějakých podobných narativů, podobných vlastně falešných obvinění směrem k Ukrajině, velmi prokazatelně falešných, skutečně nemáme jakoukoliv evidenci, že by cokoliv z tohoto se zakládalo na pravdě a navíc to ani moc nedává jako strategicky smysl. Samozřejmě pro Rusko toto může fungovat v kontextu propagandy, kdy se vlastně snaží i tu druhou stranu ukazovat v nějakém černém světle, protože samozřejmě spojování států se zbraněmi hromadného ničení je něco, co fakticky jako propaganda může vždy nějakým způsobem využívat jako očernění těchto států, a zároveň je to snaha o vyvolání takové určité dlouhodobé nejistoty, kdy v podstatě směrem k Západu se zvyšuje nějaká percepce nějakých jako rizik, která jsou spojena s tímto konfliktem, a do nějaké míry to Rusko i vlastně jako zkouší. Ona v podstatě tohleto je taktika, která není úplně extra nákladná, je to v podstatě o tom, nějakým způsobem o tom tématu mluvit, dostat ho do veřejného prostoru a vlastně zkoušet, jakým způsobem na to Západ bude reagovat. Rusko tohleto dělá poměrně systematicky a vlastně se snaží těchto možných obvinění ve veřejném prostoru vlastně zkoušet, jak je s tím schopná vlastně jeho propaganda potom dále pracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak by s tím měl pracovat, s těmi tvrzeními Ruska, Západ, Severoatlantická aliance, Spojené státy?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
V tomhle ohledu musím říct, že se Západ z minulosti velmi dobře poučil a dělá to vlastně od začátku konfliktu velmi dobře, že v podstatě se snaží, kdykoliv zpravodajské služby dostanou jakékoliv informace o tom, že se plánuje v podstatě jakýkoliv tento typ informační kampaně nebo možná i potenciálně nějaký útok pod falešnou vlajkou, kde jsou k tomu jakékoliv náznaky, tak v podstatě tato obvinění okamžitě dostat do veřejného prostoru a vlastně nějakým způsobem /nesrozumitelné/ ty ruské narativy a mluvit o tom co nejdříve sami. A vlastně to vyvracet. V podstatě tohleto systematicky Západ dělá a nevíme samozřejmě, do jaké míry Rusko v tomto směru mělo nějaké úmysly, do jaké míry to zkouší, do jaké míry s tím skutečně pracuje primárně v té propagandě, ale minimálně to vypadá, že vlastně ten informační dopad té ruské kampaně je vždycky tímto rychlým zásahem Západu velmi omezený zatím. Minimálně zatím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A máme dostatečné informace o tom jaderném arzenálu Ruské federace?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
O jaderném arzenálu máme poměrně slušné informace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže to napomáhá při těch úvahách nebo při jaksi formování toho postoje.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Myslíte o tom, co se děje aktuálně s ruským jaderným arzenálem?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Máme poměrně slušné informace mimo jiné proto, že pro Západ toto je skutečně jako jedna z těch klíčových věcí, kterým se věnuje. Tzn. zpravodajské služby velmi bedlivě studují nejenom ruskou rétoriku, ale i vyloženě fyzické přesuny, které bychom očekávali, pokud by se Rusko rozhodlo použít například jaderné zbraně, a je to něco, na co dávají zpravodajské služby značný pozor. Je pravda, že v těch uplynulých pár týdnech jsme především ze Spojených států slyšeli zprávy, že v mnoha ohledech byli zpravodajci zneklidněni některým vývojem, co se týká ruského jaderného arzenálu, ale řekl bych, že ten aktuální jakoby expertní pohled na toto je, že skutečně nic nenaznačuje tomu, že by se Rusko v nějaké dohledné době chystalo použít jaderné zbraně na Ukrajině.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem podle informací Hospodářských novin vládní koalice plánuje zřídit post poradce pro národní bezpečnost. Existuje už v řadě zemí světa. Co říkáte této úvaze?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
No, já jsem o tom zatím neslyšel, tak jsem o tom zatím moc nepřemýšlel, takže bych se asi podíval na to, jak ten návrh má vypadat, jako v principu samozřejmě v kontextu toho, co se děje v mezinárodní politice a v jaké se nacházíme turbulentní době, tak neříkám, že to nedává smysl. Určitě to stojí za zvážení. Bude velmi zajímavé si poslechnout, koho na takovou pozici by vládní koalice navrhovala, takže i ta role té osobnosti může být v tomto ohledu velmi důležitá, principiálně jako funkce to určitě není nic, co bych nutně z této opozice měl nějak kritizovat. Jako smysl to dává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Finská premiérka Sanna Marinová na zasedání Severské rady v Helsinkách vyzvala Maďarsko a Turecko, aby co nejdříve schválily žádosti Finska a Švédska o členství v Severoatlantické alianci. Proč to tyto země tolik oddalují?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Já si myslím, že to je skutečně jako otázka času. Pro tyto země to samozřejmě není nějaké jako téma, kdybychom měli vybrat teda z té třicítky aliančních států ty státy, které se k tomu mohou stavět obecně více skepticky, tak to skutečně bude Turecko a Maďarsko. Na druhou stranu je zde nějaké porozumění, že Turecko skutečně, co se týče přístupu Finska a Švédska do Aliance, si dokázalo dostat z toho maximum a že skutečně se mu to velmi vyplatilo. Koneckonců i tady jsem sám byl na jednom rozhovoru před pár měsíci, kdy jsme se bavili o tom, co by chtěl turecký prezident za to, že to vůbec schválí. A myslím, že ta dohoda s Finskem a Švédskem proběhla z pohledu Turecka velmi dobře. A Turecko to nebude blokovat a Maďarsko také už dalo, co jsem četl naposledy, jako velmi jasné signály, že to je skutečně jenom otázka času a že to schválí. Takže nutně bych to nebral tak, že ten vstup je ohrožený z pohledu těchto dvou zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co přinese vstup těchto dvou zemí konkrétně v této situaci, v kontextu probíhající války? Mimochodem dnes je to 253. den.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Co to přinese, ono to přinese něco oběma těmto zemím i nám. Těmto zemím to přinese samozřejmě to, že se konečně i formálně stanou součástí Aliance, se kterou velmi úzce spolupracovaly, a je to pro ně velmi silná bezpečnostní záruka do dalších let, kde obě jsou to země, které jsou velmi blízko geograficky Ruska a nějakým způsobem mají důvody se obávat, že nějaká eskalace by pro ně mohla být velmi negativní. Co to přinese Alianci, je ale také hodně. Jsou to dvě země, které mají velmi kvalitní armády, mají velmi rozsáhlé množství různě diverzifikovaných zbraňových systémů, mají velké armády početně, co se týká lidí, a navíc jsou velmi kompatibilní s těmi aliančními. Jsou zvyklé cvičit s armádami NATO, je tam vysoká míra toho, čemu říkáme v hantýrce ta interoperabilita, tzn. že jsou schopny jako velmi dobře fungovat společně s našimi armádami, po té technické stránce mají systémy, které jsou kompatibilní s těmi našimi, takže v tomto ohledu je to velký přínos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Popsal jste, pane Michale Smetano, pravděpodobnou taktiku, strategii Kremlu, Vladimira Putina, jakou vizi nebo strategii razí Ukrajina pro ty nejbližší dny, týdny podle vás?

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Takhle, dny, týdny, tam skutečně se nic moc měnit nebude, v tomto ohledu základní strategie Ukrajiny je vlastně pokračovat v těch dvou ofenzívách na dvou frontách, tzn. snažit se osvobodit západní břeh Dněpru kompletně od ruské přítomnosti, což je velmi náročné, protože ta ruská přítomnost je tam velmi rozsáhlá, jsou tam relativně kvalitní jednotky ve velkém počtu, ale dlouhodobě je zde poměrně jako jasná shoda, že tam ta ruská přítomnost je dlouhodobě neudržitelná, a na druhé straně se snažit o ty další ofenzívy na východě země, kde se ta velmi blesková ofenzíva z Charkovské oblasti na té úrovni Luhanské oblasti do nějaké míry zastavila, ale to neznamená, že úplně. Ukrajina se tam snaží dál pokračovat v ofenzívě a každý den tam v podstatě probíhají bitvy o jednotlivé vesnice, o jednotlivá města.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Další vývoj budeme pochopitelně sledovat v Jak to vidí. Dnešním hostem byl expert na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana, pedagog Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas i názory. Mějte se hezky. Na slyšenou.

Michal SMETANA, bezpečnostní analytik, FSV UK
Děkuju za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přímý poslech přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.