Přepis: Jak to vidí Markéta Pilátová – 22. března

03072623.jpeg

Hostem byla spisovatelka Markéta Pilátová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnes se na některé události podíváme očima Markéty Pilátové, spisovatelky a publicistky. Dobrý den.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem ráda, že se opět po roce vidíme ve studiu a posluchači vás uslyší opět také na vlnách Českého rozhlasu. Jak dnešní host vidí například situaci médií v Latinské Americe či vývoj ve Venezuele? Připojte se k poslechu. V Česku jste zhruba po roce. Vy totiž působíte, řekla bych, už dlouhodobě v zemích Latinské Ameriky. Nyní několik let v Brazílii, kde učíte naše krajany. Jak se vlastně díváte na to dění nejenom v Česku, ale i v Evropě, protože máte dostatečný nadhled i odstup.

Čtěte také

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já si myslím, že jak teda v Evropě, tak v Latinské Americe probíhá posun. Ty země Latinské Ameriky podobně jako třeba země východní Evropy procházely tou demokratizací posledních třeba, dejme tomu, 20 let. Mnoho teda zemí, ne všechny, ale mnoho zemí Latinské Ameriky, například třeba Brazílie, Argentina, vlastně po pádu těch pravicových fašistických konzervativních diktatur nastoupily nové vlády a nastoupila taková demokratizace nebo oni tomu říkají přechod k demokracii. A myslím si, že po těch 20 letech zhruba, stejně jako u nás, najednou i v těchto zemích jako dochází k takovému zpochybňování toho fungování demokratického systému, podobně jako u nás a myslím si, že je to podobně jako v té Evropě alarmující vlastně. To bych řekla, že je takové společné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probíhají i v zemích Latinské Ameriky, samozřejmě je to obrovský kontinent, také podobné debaty jako u nás, že se tzv. liberální demokracie vyčerpává, objevuje se tady v poslední době volání po více prvcích přímé demokracie. Co je typické pro tu debatu v zemích Latinské Ameriky?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ta podobnost je v tom, že jak v zemích Latinské Ameriky, tak v těch postkomunistických zemích jsme se nedokázali vyrovnat vlastně v tom demokratickém jakoby zřízení s tou obrovskou mírou korupce nebo prostě ty mechanismy nejsou nastavené tak, aby tu korupci nějakým způsobem efektivněji zvládaly. A myslím si, že v Latinské Americe je ta míra korupce už jako i prostě pro řadového občana úplně jako nesnesitelná a myslím si, že to je hlavní teda důvod, třeba teda právě potažmo v té Latinské Americe, nespokojenosti obrovské vlastně lidí a čím dál teda větší takové nedůvěry v to demokratické zřízení. Ne jakoby v tu myšlenku nebo v tu ideu, ale spíš jako v tu efektivitu toho demokratického zřízení při vymáhání práva nebo pořádku, jo. To je právě hrozně nebezpečné, v Latinské Americe obzvlášť, protože ty pravicové fašistické diktatury garantovaly obyvatelstvu tzv. klid a pořádek, podobně jako u nás teda komunistická diktatura. Takže nedocházelo vlastně třeba k přepadením, nedocházelo k únosům, nedocházelo vlastně k tomu jakoby nepořádku a k těm věcem, které dneska teda opravdu většinu latinskoamerických zemí trápí, a bylo to proto, protože ta diktatura měla pevnou ruku a moc se s tím samozřejmě nepárala. Takže tam jako neprobíhaly žádné soudy, žádná vlastně spravedlnost, prostě drogoví mafiáni se postříleli v Chile a hotovo. Spousta lidí jakoby po tom volá a to je hrozně vlastně zrovna teda v Latinské Americe strašně nebezpečné, protože se mohou velmi snadno vrátit k moci právě ty vojenské diktatury. Před těmi, dejme tomu, 20, 25 lety ti občané chtěli tu demokracii opravdu a věřili, věřili v ni, ale věřili i v to, že když se potom dostanou k moci takové ty středolevicové vlády, které vládly v poslední době v několika latinskoamerických zemích významných, že ty středolevicové vlády vlastně udělají něco s obrovskou nerovností sociální, která v Latinské Americe existuje a ukázalo se, že ty středolevicové vlády dokáží vlastně zejména rozhazovat jako dolary a v tom smyslu, že je nastrkaly do takových jako sociálních programů, které nejsou podle mého názoru úplně dlouhodobě efektivní, pokud ceny komodit nejsou vysoko. To se ukázalo vlastně ve Venezuele, ukázalo se to v Argentině, ukazuje se to v Brazílii. A místo toho, aby vlastně ty vlády se snažily nějakým způsobem třeba nastavit zákony, nastavit fungování efektivnější třeba Senátu nebo parlamentu, aby skutečně udělaly něco promyšleného, tak spíš jakoby rozdávaly prebendy svým věrným voličům a jako nedokázaly myslet nějak více strategicky. Do toho samozřejmě i ty středolevicové vlády byly velmi náchylné ke korupci, což vlastně ty občany dost tak jako demotivuje vzhledem k tomu demokratickému zřízení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Velkou míru korupce a vůbec celkový úpadek politiky kritizoval nedávno na své lednové cestě po zemích Latinské Ameriky papež František. Jaká je z toho cesta ven?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Cesta ven je z toho tím, že by ty vlády nebo ti lidé, kteří jsou dneska u moci, skutečně se odvážili zasáhnout k těm kořenům. Tady ty vlády, stejně třeba jako Španělsko, mají ústavu, kterou se snažily napsat tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Je tam spousta věcí, která konvenuje jakoby všem, ale vlastně jakou dlouhodobě jako neudržitelné. Takže například třeba v Brazílii je teď jako úplně největší radikální problém penzijní reforma. Ta se ale nedá provést, protože výše jakoby penzí a výše odchodu do důchodů jsou zakotveny v ústavě. Čili jako nejdříve musíte změnit tu ústavu a fungování celé brazilské federace a až potom můžete provést tady tu reformu, což samozřejmě je nesmírně složité. Takže tady, pokud chcete jakoby v těch státech něco jako změnit, tak opravdu musíte jít a sáhnout ke změně stávající jakoby legislativy a tady těch všech nejrůznějších složitých zákonů, které byly dohodnuty, právě když odcházeli ti diktátoři nebo odcházely ty junty vojenské. A aby se dosáhlo jako nějakých demokratických kompromisů, tak samozřejmě ty kompromisy zůstaly v těch ústavách a dneska, dneska už to není udržitelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je cítit v těchto zemích zvyšování sociálního napětí?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Určitě je, určitě je. Úplně klasický teda příklad je Venezuela, kdy ta země měla velmi dlouhou demokratickou tradici. Bylo tam samozřejmě několik teda vojenských pučů, ale nebylo to tak intenzivní jako ve zbytku Latinské Ameriky a Venezuela byla vždycky v Latinské Americe taková oáza opravdu jako kultivovanosti demokracie a velkého bohatství, které bylo samozřejmě dáno tím, že Venezuela má nebo měla obrovské příjmy z ropy. Ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď se nachází v hospodářském chaosu, v humanitární krizi?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ano, přesně tak. A možná pro nás by to měl být opravdu velmi varovný příklad, zrovna tady ta Venezuela. I když se nám to zdá jako velmi vzdálená země, tak před 15 lety to byla jedna opravdu z nejbohatších zemí Latinské Ameriky, výborně fungovala, a pak se dostal k moci vlastně charismatický vůdce, který měl k dispozici velké teda nerostné bohatství a to bohatství nezačal přerozdělovat jakoby spravedlivě mezi celou tu zemi nebo nezačal to investovat do nějakých dalších technologií nebo do nějakého rozvrstvení průmyslu, ale začal to rozdávat právě svým věrným hlavně převážně a najednou ty ceny komodit spadly a on mezi tím stihl během těch svých volebních období stihl prostě postupně osekávat ty demokratické svobody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy, Markéto Pilátová, je ta hospodářská recese výsledkem politiky Nicoláse Madura?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Myslím si, že ne, že je to výsledek politiky Huga Cháveze, který postupně dokázal přetvořit ten fungující demokratický stát v podstatě v diktaturu a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tedy předchůdce současného prezidenta.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Předchůdce, ale samozřejmě ten Nicolás Maduro na něj navazuje a samozřejmě na něj navazuje v tom špatném slova smyslu, ale ten už vlastně toho moc jakoby dělat nemůže, kromě toho, že se zoufale chce samozřejmě se svojí vojenskou dnes už juntou držet u moci, ale ten už nemá ty obrovské nepředstavitelné prostředky finanční, které měl Hugo Chávez. Ty země převážně žijí z různých komodit, z nerostného bohatství, a pokud ceny spadnou, tak ty země jsou na tom špatně. Místo toho, aby jakoby se snažily rozvrstvit škálu těch možností, jak získat jako finance, čili věnovat to třeba výzkumu nebo nějakým novým prostě technologiím a podobně, tak pořád jakoby spoléhají na to, že jsou obrovské ty země, že jsou bohaté, na určitou věc a na to vždycky všechno vsadí, a pak to spadne, že jo, pak se stane něco, nějak ta světová globální ekonomika se zakýve a ty země se zakývou s ní. Takže to je jako takový největší problém vlastně celé Latinské Ameriky. Já například mám jednu velmi dobrou známou, která žila ve Venezuele, odstěhovala se tam, vdala se tam, je to Brazilka a je to lékařka, odstěhovala se tam a říkala mi, že vždycky jako v té Brazílii to bylo tak, že se odstěhovala za lepším, že emigrovala do lepší, dejme tomu, země, bohatší země, země s většími možnostmi, no a skončila tak, že v 70 letech se stěhovala zpátky do Brazílie, zoufale se tam vlastně, znova si dělala nějaké atestace brazilské a teď místo toho, aby šla do důchodu, tak si musela zařídit vlastně soukromou ordinaci, aby se vůbec nějak ještě uživila a opustila tu Venezuelu vlastně v zoufalství s celou rodinou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je situace v Brazílii, kde žijete? Bývalý prezident Lula da Silva, ten je souzen kvůli korupci, která, jak už tady zaznělo, je v zemích Latinské Ameriky obrovským problémem. Soud mu dokonce zvýšil trest z devíti na dvanáct let a přitom je Lula favoritem prezidentské volby? Jak tomu rozumět?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Dá se tomu rozumět velice dobře, protože právě Lulova středolevá vláda dělala něco podobného jako Hugo Chávez, ne v takové míře, ne tak extrémně, protože přece jenom teda Brazílie má tu ekonomiku maličko víc rozvrstvenou, než měla třeba Venezuela, ale tam v Brazílii je trošku jiná ještě situace, protože Brazilci mají jedno z nejvyšších daňových zatížení vůbec. Jako když to vezmeme v globálním měřítku, podobá se to téměř skandinávským zemím, ale za to nedostávají, ta střední třída, dejme tomu, za to nedostává téměř žádné výhody. Ten stát je v podstatě velmi nefunkční a to státní zřízení jako takové a ta míra korupce skutečně dosahuje astronomických jako výšin. A myslím si, že Brazilci dávají za vinu Lulovi a hlavně teda Dilmě Rousseff zhroucení takové pýchy vlastně Brazílie, což byla státní jako firma těžařská Petrobras. To, že dopustili, aby ten Petrobras najednou jakoby byl v deficitu, dopustili, aby se tam vlastně rozmohla ta korupce v téhle firmě, která byla opravdu taková výkladní skříň jako Brazílie, tak to jim velká většina obyvatelstva nemůže jakoby odpustit. To vedlo vlastně taky i k impeachmentu Dilmy Rousseffové. Ta situace je taková, že ten současný jako prezident Temer, který nastoupil po Rouseffové, je také obviněn z korupce, takže tam vlastně skoro téměř nezbývá nikdo, kdo by nebyl jakoby obviněn z něčeho. Ale tam šlo o to, že tady tento prezident skutečně slíbil ty reformy, jak jsem o nich mluvila. On slíbil reformu například teda těch důchodů a to každý dneska v Brazílii ví, že je to naprostá nutnost, protože to tvoří, ty důchody tvoří obrovskou část jakoby státního rozpočtu, jenomže samozřejmě nikdo z těch politiků si dosud jako na to netroufal sáhnout. A protože je to taky jediná z těch jistot brazilských sociálních, kterou jako mají vlastně za ty svoje obrovské daně, které platí státu, tak jedna z mála vlastně jistot, kterou ten Brazilec běžný měl, byl, že dosáhne nějakého slušného důchodu a že do něj půjde velmi brzy. Tam prostě muži odchází do důchodu v 55, ženy někdy i v 50 a pobírají třeba 70 % platu, který měli, což je opravdu luxusní konec života.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co zbylo tedy Brazilcům, když padla tato jistota?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ona ještě nepadla, právě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo padá.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Padá. Tam právě to je největší teďka diskuse v té brazilské politice, protože myslím si, že před několika dny prezident Temer oznámil, že to vlastně tu důchodovou reformu, asi na ni sahat pravděpodobně nebude. Ale to je velký průšvih pro vlastně brazilskou ekonomiku, protože real docela se dobře držel, právě když Dilma Rousseff padla nebo když byl impeachment, tak se real, velmi dobře vzpamatoval se ze svého propadu, velmi dobře se držel dlouho a teď to vypadá, že pravděpodobně zase bude padat, protože ti zahraniční investoři věřili, že ten Temer provede tady ty reformy, ale od nich teda, vypadá to, že od nich jakoby ustupuje, což je velmi špatný signál pro světové trhy. Ta korupce třeba, to je dáno mnoha jako aspekty. To se nedá vysvětlit na jedné větě, ale zejména třeba v Brazílii je velké množství, násobně větší množství politických stran než u nás. Ten parlament vlastně je složený z mnoha malých jakoby straniček, které neustále spolu musí dělat nějaké koalice a nějaké dohody. Tady vidíme u nás, jak je to velice složité, že jo, tu vládu sestavit a v Brazílii je to strašně těžké jakoby se dohodnout vůbec na něčem, a proto ty strany navzájem se uplácejí, navzájem vlastně se korumpují ti poslanci, aby vůbec mohli, ta strana, která vyhraje volby, aby nějakým způsobem mohla vůbec vládnout, tak musí zákonitě docházet tady k té korupci. Takže třeba už jenom snížení počtu těch stran, které mohou třeba kandidovat ve volbách, by byl velký průlom v Brazílii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve které z latinskoamerických zemí je ten demokratizační proces nejdál?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Nejdál, bych řekla, že je to určitě v Chile, kde se podařilo spousta věcí, i když ta země je samozřejmě, to není úplně ideální, ale myslím si, že tam ta víra v tu demokracii a v ty reformy a celý ten demokratizační proces je velká a ukazuje se to například i v tom, že Chile je jedna z nejbezpečnějších a nejstabilnějších latinskoamerických demokracií dneska vůbec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jste, Markéto Pilátová, porozuměla katalánskému dramatu?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Myslím si, že katalánské drama pro nás může být velmi inspirativním v tom smyslu, že jak se teď volá po přímé demokracii a po referendech, tak myslím si, že je to velmi odstrašující příklad právě Katalánsko, protože to je klasický příklad vlastně zneužití referenda, pokud nedokážeš jako nějaké své požadavky prosadit takovou to parlamentní demokracií, parlamentní cestou, tak se začneš uchylovat k takovým demagogickým v podstatě i lžím. A v Katalánsku vlastně ta společnost, bohužel, je rozdělená velmi radikálně na dvě poloviny. Katalánští nacionalisté v podstatě operují s tím pojmem národ a s pojmem Katalánsko, ale je jich jenom 47 %, což jako je velmi diskutabilní, jestli polovina má unést vlastně celé směřování té země. Kdyby měli, dejme tomu, 66, 70 %, tak už určitě by se ta situace jako vyvíjela jinak, ale oni nemají. Oni mají jako polovinu, ani ne. Pro nás je to alarmující, protože Katalánci velmi podobně jako Češi vnímají sami sebe jako takový malý národ, který jako bojuje pořád s tím velkým, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Madridem.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
... s tím Madridem a bojuje za ten svůj jazyk, za tu svoji katalánštinu. Oni mají smůlu, že vlastně nám se podařilo to národní obrození a oni ho prožívají dnes a vlastně se jim nepodařilo to národní obrození jakoby dotáhnout do konce a jsou z toho nesmírně jako frustrovaní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a nelze právě tomu rozumět, když se na to podíváme touto optikou?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Když se na to podíváme touto optikou, tomu nelze rozumět, protože nejsme na konci 19. století, jsme, jsme prostě v úplně jiné době a žijeme vlastně v globální nějaké společnosti. A já tomu samozřejmě mohu za sebe velmi dobře jakoby rozumět, ale na druhé straně já jsem člověk, kterého nesmírně irituje jakékoliv další vztyčování nějakých hranic, a další vytváření nějakých ministátečků. Takže přesto, že samozřejmě Španělské království, které je tvořeno těmi regiony, tak má svoje chyby, samozřejmě, že ano. Madrid udělal nesmírné množství chyb, které vedly tedy i k téhle situaci, ale na druhou stranu si velmi vážím snahy jakoby Madridu a Španělů o zachování právě stávající demokratické ústavy. A myslím si, že Madrid nemůže jakoby jednat jinak a myslím si, že přesto, že Katalánce jakoby chápu a fandím tomu, že chtějí třeba mluvit katalánsky, ale nefandím tomu, že chtějí vytvořit v Evropě další nějaký ministát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před pár dny otřásla Slovenskem dvojnásobná úkladná vražda. My náš rozhovor předtáčíme krátce před vaším odletem do Brazílie, v den pochodu za zavražděného novináře a jeho partnerku. Co říkáte tomuto případu?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, je to samozřejmě v našem kontextu nesmírná tragédie a samozřejmě jsem tím byla velmi otřesena. V Latinské Americe je totiž zajímavá jedna věc. Ta novinářská práce je tam mnohem víc oceňovaná než u nás, protože obecně vlastně v těch hispánských společnostech je práce novinářů oceňovaná mnohem víc, jakoby taková práce intelektuální, práce, která je potřebná, a práce, která je svým způsobem prestižní. Třeba to můžete vidět na tom, že tady často se komentuje, pokud nějaký spisovatel je zároveň novinář, tak u nás to jako vyvolává vlastně takové otázky, jestli je to správně, nebo ne nebo..., ale naopak v Latinské Americe a třeba i ve Španělsku, kdo je spisovatel, tak se předpokládá, že bude psát do novin. Takže i tím vzniká taková jakoby důvěra v ta média. Často ta média tvoří poslední takovou baštu nějaké naděje nebo té investigace. Zrovna třeba v Brazílii všechny ty korupční jakoby skandály rozpletla média, která jsou v docela silné pozici, a například v Brazílii ta investigativní žurnalistika je na špičkové světové úrovni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznamenaly latinskoamerické země, třeba konkrétně Brazílie, podobný případ, jaký se nyní udál na Slovensku? Minulý rok na podzim zahynula maltská novinářka. Zabil ji výbuch bomby nastražené v jejím autě. Ta reportérka pracovala na kauze Panama Papers.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ano, určitě. Jako jak v Brazílie, tak ve Venezuele, tak v Argentině jsou ty případy jakoby vražd novinářů jako mnohem častější a je to i proto, že ti novináři pracují, odkrývají kauzy, které nejsou spojené jenom s korupcí jako politiků, ale zejména jsou to kauzy ohledně drogových mafií, kde vlastně ta míra toho násilí a toho, co se vám může stát, je násobně větší, než když odkrýváte třeba nějakou špínu jako na politiky. Ta mafie se s tím skutečně nebo ty drogové kartely se s tím opravdu jako nepářou. Takže když se rozhodnete být v Brazílii nebo v Latinské Americe investigativním novinářem, tak samozřejmě to vaše rozhodnutí je mnohonásobně nebezpečnější, životu nebezpečnější, než když se pro to rozhodnete v Evropě, i když teď se ukazuje, že to není až tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je ten rozdíl, o kterém říkáte, mezi postavením médií u nás ve střední Evropě a třeba v zemích Latinské Ameriky, kde, jak tvrdíte, se těší mnohem většímu renomé, prestiži a tady v našem prostoru jsou novináři, média, zejména tzv. mainstreamová média terčem despektu, urážek, výsměchu?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Třeba v Brazílii konkrétně neexistuje jakoby ta..., náš třeba státní Český jakoby rozhlas nebo státní televize jako taková, jo. To vlastně tady ten fenomén našeho pojetí, to neexistuje. Samozřejmě existuje, ale v mnohem menší míře. Nemá to takový dopad. Například v Brazílii je nejsilnější vlastně médium jako takové tzv. TV Globo, což je obrovský takový kolos, ale který je v soukromých rukách. Opravdu ti politici nemají příliš mnoho šancí, jak jako ovlivňovat, dejme tomu, zpravodajství toho TV Globo. Nebo vlastně nejvýznamnější časopis investigativní, který opravdu se specializuje z 90 % na tady ty kauzy politické a drogové a já nevím jaké, přináší o nich svědectví a zprávy, se jmenuje Veja a ten je taky jako v soukromých rukách. Tohle všechno možná přispívá i k tomu, že se trošku tam ta média těší jakoby větší jako důvěře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte budoucnost vůbec novinářské profese?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Vidím to právě v těch třeba týdenících nebo měsíčnících. Ty rychlé věci už dneska opravdu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takové to denní zpravodajství.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
To denní zpravodajství vlastně není možné tomu internetu nějakým efektivním způsobem jakoby vzdorovat a dá se tomu vzdorovat jedině tou cestou, že nabídnete lidem něco, aby mohli těm denním rychlým zprávám porozumět, tak jim nabídnete prostě jednou za měsíc nebo jednou za týden opravdu něco, co si přečtou a porozumí vlastně té situaci. A to se ukazuje opravdu teda v Brazílii, jo, protože já jsem před 10 lety působila v Nove Andradině, to je takové městečko ve vnitrozemí Brazílie, kde jako je jeden stánek s novinami, který prodává pár knih a nějaké noviny, a před těmi 10 lety bylo těžké dostat Veju vlastně jakoby nebo musel si ji člověk objednat nebo předplatit, a dneska na tom stánku vlastně vidíte asi pět těch týdeníků, který opravdu jsou fakt kvalitní, a já když tam jdu prostě každý týden, tak nevím, který si mám vybrat. Takže v tomhle opravdu teda si myslím, že ta naděje je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Markéta Pilátová, spisovatelka a publicistka. Děkuji za váš čas, za vaše názory a ať se vám daří a těším se opět někdy na slyšenou.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já se taky moc těším a děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.