Přepis: Jak to vidí Markéta Pilátová – 12. ledna 2017

03072623.jpeg

Hostem byla Markéta Pilátová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí je Zita Senková. Dnešním hostem je spisovatelka, překladatelka a novinářka Markéta Pilátová. Dobrý den, vítejte.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem ráda, že se opět vidíme. Vy žijete už vlastně čtvrtým rokem v Brazílii, vítám vás tedy zpět z Brazílie v Českém rozhlase již nastálo, nebo si to opět namíříte zpět do Jižní Ameriky?

Čtěte také

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Já doufám, že teda odjedu zase v březnu do Brazílie učit české krajany a těším se tam, ale zároveň jsem ráda, že jsem na ty zimní měsíce, kdy mají v Latinské Americe prázdniny, zase doma v Česku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké události budeme glosovat? Příčiny a důsledky konce středolevicových vlád v Latinské Americe i oblibu symbolů a lídrů. Vítejte u poslechu. Jak už tady zaznělo, paní Pilátová, uplynulé 4 roky žijete v Brazílii, kde učíte naše krajany, také píšete z Brazílie do našich českých médií. Jaké byly z vašeho pohledu nebo možná i z pohledu Latinoameričanů klíčové události toho uplynulého roku? Přece jenom mám pocit, že jsme o zemích Latinské Ameriky hovořili o něco častěji v uplynulých měsících.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Určitě Latinská Amerika byla, dejme tomu, v kurzu díky několika událostem. Myslím si, že důležité byly olympijské hry v Riu, kdy Brazílie nebo vůbec Latinská Amerika poprvé se pořádaly olympijské hry vůbec v Latinské Americe, což pro Latinoameričany a obzvlášť pro Brazilce byla opravdu klíčová událost jako roku. Potom byl Juan Manuel Santos oceněn Nobelovou cenou za mír díky tomu, že se mu podařilo téměř dotáhnout do konce mírový proces v Kolumbii a myslím si, že to tak je pro Latinskou Ameriku, kdybychom to vzali z nějakého obecnějšího hlediska, určitý symbol, protože se jakoby uzavírá několik desetiletí, kdy Latinská Amerika byla považovaná za jeden z takových nebezpečných koutů planety a Kolumbie zvlášť.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už bude normální zemí?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Zdá se, že ten mírový proces v Kolumbii možná odstartuje snad takový snad doufám konec toho násilí, které Latinskou Ameriku sužuje už vlastně několik, jak jsem říkala skoro 50 let a myslím si, že se to už i třeba odráží například v Mexiku, kde vlastně v posledních letech byl obrovský nárůst prostě násilí, které bylo díky narkomafiím a stát se jevil jako velmi takový slabý partner v tomto boji, ale se třeba v Mexiku podařilo to násilí zmenšit asi zhruba o 30 %, což je opravdu radikální, takže stoupla naděje na demokratizační procesy a dalším takovým asi klíčovým momentech bych řekla, že Latinská Amerika teď prožívá takový řetězový vlastně pád středolevicových vlád, které mnohdy v mnoha zemích hraničily vůbec s diktaturou a jakoby taková, teď to řeknu v uvozovkách třešnička na dortu byla vlastně smrt Castra na Kubě, který pro tu latinskoamerickou levici byl takovým papežem, takovým prostě člověkem, lídrem, ke kterému se vlastně ideologicky obracela většina právě tady těch středolevicových vlád v Latinské Americe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom zůstali teď ještě na Kubě, tak Fidel Castro se stal vůdcem v roce 1959, celá desetiletí se vymezoval proti Spojeným státům a stoupenci v něm viděli muže, který se postavil Americe za studené války a odpůrci ho naopak považovali za diktátora. Jaký je váš pohled, paní Pilátová?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Já si myslím, že Fidel Castro byl nejenom charismatický vůdce kubánské revoluce, který, byl to takový David, který bojoval s Goliášem, velice chytře využíval právě této symboliky 50 let a až v posledních letech se dařilo třeba bývalému prezidentu Baracku Obamovi se podařilo tuhle rétoriku oslabit, kdy vlastně Spojené státy a Kuba mají v posledních dvou letech v podstatě nejlepší vztahy za těch posledních 50 let, což se teď asi pravděpodobně změní s novým prezidentem Spojených států, ale Fidel Castro byl vlastně velice předvídavý muž, protože on si tu moc vlastně dokázal udržet tak dlouho zejména proto, že se mu podařilo nebýt, nepovažoval se za věčného a předal tu moc vojenské vládě nebo dnes na Kubě vládne armáda, která disponuje největší ekonomickou mocí a největší vlastně vojenskou mocí, takže on zajistil jakoby tu svoji moc tím, že se jí vzdal, ale zároveň zůstal tím vůdcem, zároveň zůstal tím obrovským symbolem pro většinu Kubánců, přestože většina Kubánců si přeje z Kuby jakoby odejít nebo je si vědomá toho, že Kuba je na tom velice špatně jako ekonomicky, tak pro většinu Kubánců jako téma Fidel Castro je naprosté tabu a Kubánci ho obdivují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě jaký vztah měli řadoví Kubánci právě k Fidelu Castrovi?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
No, byl to pro ně otec revoluce. Vlastně na Kubě lidi neznají demokracii jako takovou. Oni vlastně znají téměř dvě nebo i tři generace vlastně znají toho Fidela Castra, který k nim neustále promlouvá v rádiu, v novinách, na všechna témata. Byl to prostě člověk, který věděl všechno o všem a oni si na něho vlastně tak zvykli nebo ho tak neustále vlastně vídali denně, že to pro ně skutečně je reference číslo jedna nebo byla reference číslo jedna a on byl právě geniální v tom, že dokázal většinu těch problémů, které Kuba prožívala, shodit na jiné, shodit vlastně na jiné země, shodit zejména na Spojené státy, na embargo, které Spojené státy vlastně udržovaly na Kubě, takže byl to takový diktátor par excellance. On byl velice inteligentní a myslím si, že Kubáncům zajistil tu diktaturu na dlouhé časy i dopředu, ale myslím si, že ta současná jakoby nomenklaruta na Kubě, jeho bratr a vlastně ta vojenská vláda budou mít velké potíže v tom smyslu, že právě ten symbol odešel, takže oni charismatičtí rozhodně nejsou a teď záleží na tom, co Kubánci budou chtít dát vlastně s tou zemí udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom předesílám, že náš rozhovor předtáčíme, ty události se valí překotným tempem. Jak se k tomu, vůbec k té budoucnosti, jak ji vidí to současné vedení?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Já si myslím, že jim velice bude hrát do karet právě ten postoj Donalda Trumpa, protože on bude hrát na tu silovou kartu, na to, že Kuba a její současná vláda jsou arcinepřátelé ideologičtí nebo jakýkoliv, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že zvrátí, promiňte, ten obamovský přístup?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Ano, určitě, tak v tom momentu se dostane Raúlu Castrovi a jeho vládnoucí třídě zase ten nepřítel, zase ten arci nepřítel, takže zase budou moci všechno svádět vlastně veškeré svoje neúspěchy na Spojené státy a přátele Spojených států, takže si myslím, že pokud by pan prezident Trump vlastně pokračoval v té obamovské linii, tak by se tady tento osten oslabil a ta demokratizace by mohla pokračovat asi zdárněji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Končí v Latinské Americe socialisté, vláda středolevicová, Markéto Pilátová?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Určitě. Já bych řekla, že Latinská Amerika svým způsobem se v ní odráží i takové ty globální tendence, které dneska vidíme v Evropě, kdy končí určité paradigma právě těch sociálních myšlenek, takových těch liberálních myšlenek, práv žen, práv homosexuálů, podpor vlastně lidí, které se snažily ty středolevicové vlády vytáhnout z té nejhorší chudoby do střední třídy. Tohle všechno jakoby končí podle mě a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou, že vám do toho vstupuji pro to konkrétní signály nebo fakta?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Konkrétní signály jsou nebo fakta jsou jednoznačná, protože ta ekonomická situace v Latinské Americe vždycky závisí na tom, jaké jsou ceny komodit, jaké jsou ceny ropy, jaké jsou ceny soji, jaké jsou ceny obilí, plynu, zinku, to bohužel je letitý problém Latinské Ameriky, kde neproběhla stejná míra industrializace jako v Evropě, takže oni, většina těch latinoamerických zemí jsou závislé na cenách vlastně těch komodit tady toho druhu, no, a když jsou ty ceny nahoře, tak se všemu daří, daří se i, dejme tomu, liberálním, sociálním programům, protože jsou na to peníze, jsou na to peníze z ropy, jsou na to peníze z těch komodit. No, a když ty zdroje vyschnou, tak vlastně to se stalo a dneska vlastně ceny ropy a těch komodit jsou nízké, jsou nízké i ceny těch rostlin různých, které vyvážejí Latinoameričané, takže teď nastává problém a ty středolevicové vlády teď nemají peníze na ty štědré populistické sociální programy a rozmáhá se obrovská vlastně korupce, zároveň ty společnosti jsou už mnohem vyspělejší než byly a ta svoboda slova se třeba projevuje v tom, že právě jsou odhalovány ty korupční skandály, které by třeba před 10-15 lety odhaleny třeba nebyly, takže dneska se ty středolevicové ocitly v krizi ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pod drobnohledem taky třeba médií?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Přesně tak. A zároveň, aby to nebylo všechno tak černé, se ukazuje velká stabilita těch demokracií, které vlastně, připomeňme si, že jsou to demokracie, které mají stejné zhruba, stejné trvání jako u nás, jako u nás v Česku, protože tam se odehrály stejné demokratizační procesy ve stejné době jako u nás, takže jsou to křehké demokracie stejně jako u nás, ale ukazuje se, že ve velké míře jsou stabilní. Například Brazílie, v Brazílii se odehrálo předání moci těsně před olympijskými hrami, to mi nikdo nevěřil, že se to opravdu stane a stalo se to bez jakýchkoliv incidentů, bez toho, aniž by se ty olympijské hry nějak narušily tou politickou situací a myslím si, že to Brazilci zvládnou opravdu na demokratickou jedničku s hvězdičkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existuje v tomto směru, když hovoříte o konci těch středolevicových vlád nějaká výjimka z těch všech zemí?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
No, řekla bych, že třeba Bolívie, tam si myslím, že to demokratizační hnutí ještě se neprojevilo, i když teda prezident Evo Morales prohrál referendum o jeho čtvrtém znovuzvolení prezidentem, protože touží vlastně vládnout až do roku 2019, ale přestože referendum pro něj dopadlo v březnu špatně, tak přesto ohlásil, že bude znova kandidovat na prezidenta a tam ty diktátorské rysy jsou evidentně úplně, ale zase nechejme mu určité zásluhy, kde skutečně ta Bolívie byla jedna z nejchudších a nejnestabilnějších zemí Latinské Ameriky a jemu se podařilo vlastně alespoň tu stabilitu zaručit a ta země je dneska na vzestupu. A ještě bych chtěla dodat, že v té Latinské Americe se odrazily ty globální tendence i v tom, že Latinská Amerika vsadila na Čínu a myslím si, že to je i trošku poučení pro nás, pro Českou republiku, protože Latinská Amerika a spousta zemí jako Brazílie, Argentina, Venezuela, Bolívie vsadily na Čínu, otevřely se velmi Číně ekonomicky a Čína vlastně dneska jde dolů, nebo zastavil se ten růst čínský.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pořád je vysoký?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Ale pořád je vysoký, nicméně v tom loňském roce se to projevilo tak, že ty čínské investice stagnují. Ta Čína, už tolik se tam neprojevuje jakoby v té Latinské Americe a taky se tam množí takové korupční skandály v těch čínských firmách, které třeba investují a ve velké míře i korumpují vlastně ty vlády v Latinské Americe, takže třeba Evo Morales, ten jeho takový špatný výsledek v referendu, do jisté míry souvisí s čínským angažmá a s korupčními skandály, které čínské společnosti zapříčinily v různých investicích do té infrastruktury, do které měly investovat a místo toho třeba dělaly jiné věci, jiné obchody, takže myslím si, že Latinská Amerika sice vsadila na tu čínskou kartu, ale ta čínská karta jí dneska trošku zatápí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze tedy říct, že ve většině latinskoamerických zemí posiluje demokracie?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Ano, já bych řekla, že určitě ano, končí určité období a je zajímavé, že třeba v Brazílii tam tu situaci znám nejlépe. Dilma Rousseff byla středolevicová politička, její mentor byl dlouholetý zasloužilý prezident Inácio Lula da Silva, byli to příslušníci právě té, když to budeme nějak ideologicky nazývat středolevicového proudu, obdivovatele Fidela Castra, tak přesto Dilmu Rousseff odvolali lidé, odvolala ji ulice a odvolali ji vlastně voliči při masových protestech, voliči, kteří, kteří ji volili. Takže teď jakoby se to kyvadlo politické jako zase vychyluje doprava, ale nedochází vlastně k nějakým vlastně pučům nebo nástupu vojenských vlád a podobně, takže si myslím, že ta demokracie zatím v Latinské Americe, a musím to zaklepat na čelo, zatím se osvědčuje jako systém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z vašich slov bych řekla tedy, že posiluje takzvaná občanská společnost?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Ano, určitě. V Latinské Americe určitě a můžu to doložit, protože s různými nějakými přestávkami tam vlastně žiju už asi dvanáctý rok, takže musím říct, že ano, že opravdu ta angažovanost Latinoameričanů je na vysoké úrovni, a opravdu ani na rozdíl od třeba v Česku v Latinské Americe nikdo nemá pocit, že nemůže nic změnit. To je zajímavé, protože vlastně my tady často propadáme nějakému jako nihilismu, ale Latinoameričané naopak mají, myslím si, že v současné době pocit, že ta jejich angažovanost svým způsobem přináší plody a i zejména mladí lidé, kteří jsou dneska vzdělanější díky technologiím, jsou informovanější, tak se angažují i v té místní politice a mají pocit, že oni jako naopak něco změnit můžou a chtějí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U té naší společnosti bych řekla, často se o tom píše, že se nesmírně polarizuje. Platí něco podobného právě v těchto zemích Latinské Ameriky, když, jak říkáte končí ty středolevicové vlády, jestli zarytí stoupenci té vlády, která končí, toho směřování, na kolik se tedy vyrovnají s tím, že se to kyvadlo vychýlí doprava?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Na to já jsem osobně docela zvědavá, protože ty středolevicové vlády, třeba vezmeme si Argentinu, Brazílii, třeba i Chile, byly to země, kde vládly prezidentky a nevládly tam chvilku, vládly tam docela dlouhou dobu, jejich vlády samozřejmě přinesly velkou liberalizaci nejrůznějších témat, takových těch středolevicových témat jako je, jsou práva homosexuálů, práva žen, určité názory na tradiční uspořádání latinskoamerické společnosti a na můj vkus to bylo hodně radikální ve spoustě těch zemí. Jsou to tradiční katolické společnosti, kde převládají ty tradiční hodnoty a najednou ty společnosti byly konfrontovány s tou velkou mírou liberalizace a teď je otázka, jak na to ty společnosti budou reagovat, jestli dojde k nějaké radikální proměně třeba tady těhle hodnot, dejme tomu, anebo jestli dojde třeba k určité jenom proměně a většina toho, o co tady tyhle vlády usilovaly, třeba zůstane v těch společnostech zakotvená, ale já bych řekla, že určitě nějakou takovou pozitivní stopu to zanechá, i když třeba ta rétorika bude umírněnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Brazílii, kde už několik let žijete, pracujete také samozřejmě jako spisovatelka čerpáte inspiraci pro vaši literární tvorbu. Koncem ledna vyjde další kniha, tentokrát to bude román o Janu Antonínovi Baťovi. Snad se nepletu, ale vy vlastně učíte, Markéto Pilátová, na škole, kterou Jan Antonín Baťa založil?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Ano, já učím nejenom na škole, která se jmenuje Škola Jana Antonína Bati v městečku Bataypora, které se překládá jako Baťova Dobrá Voda, tak učím také jeho vnučku a pravnučku. Ony umí teda výborně česky, ale učím je takovou aktuální verzi našeho jazyka, protože ony hovoří takovou směsí valaštiny, hanáčtiny a slováčtiny, kterou mluvil Jan Antonín Baťa a jeho rodina, když přijeli do Brazílie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rodák z Uherského Hradiště.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Ano, byl to rodák z Uherského Hradiště a potom působil ve Zlíně. Byl to nevlastní bratr, zakladatel firmy Tomáše Bati a který vlastně tu firmu po smrti Tomáše Bati dovedl k takovému globálnímu světovému rozmachu a před válkou to byla vlastně největší soukromá firma téměř ve střední Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předpokládám tedy, že vnučka Jana Antonína Bati byla pro vás cenný zdroj informací?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Ano, já jsem díky Dolores Bata Arambasicové, kterou se mnou tu knihu vlastně vytvářela, měla přístup k rodinnému archivu, měla jsem například přístup k deníkům její matky, dcery Jana Antonína Bati, která se jmenovala Ludmila Baťová. Měla jsem přístup k dopisům rodinným, které si vyměňovali vlastně s rodinnými příslušníky už tenkrát potom v komunistickém Československu nebo v nacistickém protektorátu. Já jsem se snažila vytvořit takový příběh, který se jmenuje S Baťou v džungli. Je to příběh nejenom o Janu Antonínu Baťovi, ale je to hlavně příběh o jeho dcerách a o jeho vnučka, kterak ty ženy v rodině titána, v rodině velikána, jaký měly vlastně život ve stínu tady toho charismatického, velmi úspěšného muže, jaké to vlastně bylo žít s ním a žít vlastně ve stínu jeho snu. Ale taky je to román o chaosu a o zvládání vlastně chaosu v lidském životě, v dějinách o zvládání chaosu džungle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste mluvila o tom snu, máte na mysli ten jeho vizionářský sociální model?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Ano, přesně tak. On vlastně Jan Antonín Baťa byl příkladem velkopodnikatele nebo vlastně globálního podnikatele, který chtěl pro dělníky moderní život, chtěl pro ně určitý životní standard, který na tu dobu byl obrovský v jeho firmě a nebyl v tom sám. Jako tady ty tendence se projevovaly u velkopodnikatelů ve Švédsku, v Německu, v Americe. On se velice inspiroval Fordem, ale samozřejmě potom ho komunisté totálně nenáviděli a snažili se jeho odkaz naprosto vymazat, ale on toužil vlastně tohle zavést i v Brazílii. On tam založil 4 města, která dneska jsou prosperující města, založil je na zelené louce a tam on uskutečňoval ty svoje sny, stejně jako je uskutečňovali společně s tím Tomášem Baťou ve Zlíně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sociální model bydlení a zaměstnanosti, takže se mu podařilo mnohé realizovat?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Myslím si, že ano, myslím si, že určitě ten jeho život byl velice úspěšný a plodný, přestože v posledních potom letech v té emigraci už neměl takové prostředky, neměl ani sílu, i zdravotně na tom nebyl dobře, ale přesto to byl člověk, který neustále věřil v lepšího člověka, což jsem pochopila z jeho odkazu nebo z těch věcí, z těch materiálů, které jsem mohla prostudovat, tak přes všechna příkoří, nespravedlnost, přesto pořád to byl takový nevyléčitelný optimista, který věřil, že lidi jsou dobří, že ta jejich podstata je dobrá, a to mě, myslím, hrozně ovlivnilo, protože v té dnešní době je občas těžké tomu uvěřit, ale přesto, že ten osud ho srážel na kolena naprosto nemilosrdně, tak nikdy nepodlehl takovému tomu pocitu, že nic nemá cenu. On vždycky věřil, že to má cenu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Brazilci si, pokud vím, natolik českého emigranta vážili, že ho dokonce navrhli na Nobelovu cenu míru?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Ano, oni ho navrhli na Nobelovu cenu míru za jeho takzvané kolonizační snahy. Tenkrát vlastně Brazílie nebo velice, nebo dodnes je velice řídce osídlená a on toužil kolonizovat ty neobydlené oblasti Brazílie a toužil potom, aby ta racionalita, ten moderní duch vlastně zvítězil nad chaosem té divočiny, takže se snažil vybudovat v naprosto nehostinných oblastech Brazílie, které se neodvážili kolonizovat sami Brazilci, tak se snažil tím technickým pokrokem a tou průmyslovou revolucí kolonizovat ty neobydlené oblasti a mimo jiné teda vypracoval agrární reformu, kterou dodnes teda Brazilci obdivují a na územích, které skoupil, realizoval takové odvážné plány, kdy prodával lidem půdu, kterou sám koupil a aby tam ti lidé mohli žít a pěstovat vlastně dobytek, který on potřeboval na kůži, na své boty, tím pádem tam zajistil v těch nehostinných oblastech zaměstnanost, zajistil tam zároveň takové základní věci, které jsou potřeba, vybudoval jim tam veškerou vlastně infrastrukturu a tohle Brazilci natolik obdivovali, že ho nominovali, ale on se té kandidatury vzdal, protože říkal, že jeho přítel Rondon, voják, který zase dělal jinou bohulibou činnost na severu Brazílie, který bojoval vlastně za indiány v Brazílii, tak on měl pocit, že si tu nominaci zaslouží víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Navázali pak v těch dalších letech nebo desetiletích nebo i v současnosti Brazilci na odkaz právě Jana Antonína Bati?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Já si myslím, že svým způsobem ano. Sice ne, že by jako rozvíjeli jeho firmu nebo rozvíjeli jeho industriální vize, ale tím zásadním důkazem je to, že ta města, která on založil, dneska mají několik tisíc obyvatel, že jsou to životaschopná města a liší se od těch jiných brazilských měst. Jsou to opravdu takové malé brazilské Zlíny, řekla bych, že jsou víc organizované, jsou hezčí a skutečně jakoby určitě zanechal výraznou stopu v Brazílii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A do jednoho takového brazilského Zlína baťovského se vrátíte?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Já se vracím, ano, v březnu do Baťovy Dobré Vody a budu tam učit krajany a děti na Škole Jana Antonína Bati.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jsem moc ráda, Markéto Pilátová, že jste si našla čas také na vysílání Českého rozhlasu Dvojky a pořad Jak to vidí. Markéta Pilátová, spisovatelka, překladatelka a novinářka. Děkuji za rozhovor, za vaše postřehy a přeji vám i knize všechno dobré.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka, překladatelka, novinářka
--------------------
Děkuju, děkuju za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.