Přepis: Jak to vidí Markéta Pilátová – 12. května 2020

Hostem byla spisovatelka Markéta Pilátová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den. Zita Senková vás vítá u rozhovoru na aktuální témata. Mým dnešním hostem je spisovatelka a publicistka Markéta Pilátová. Já Vás zdravím, dobrý den.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Dobrý den, dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pandemie jako šance na sebevzdělávání či jako potenciální katalyzátor politických změn v Latinské Americe. Koho by boj s virem mohl oslabit a koho naopak posílit? Nejenom tyto motivy budeme rozvíjet v následujících minutách. Pěkný poslech. Sedm let byl pro mě březen měsíc lehkého děsu. Odjížděla jsem do Brazílie a čekala tam na mě každoroční epidemie horečky Dengue. Citovala jsem úvod jedné Vaší glosy, Markéto Pilátová, nyní Vás doma, po příjezdu z Latinské Ameriky, na Olomoucku čekal tady nový typ koronaviru.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Ano, bylo to, já jsem opravdu odjížděla z Brazílie s tím, že letošní jaro bude pro mě taková úleva, že se nebudu muset bát vlastně horečky Dengue, která mimo jiné má velmi podobné příznaky, nebo velmi takový podobný průběh jako koronavirus. No a místo úlevy mě teda čekala jiná epidemie, epidemie koronaviru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Řekla bych, že jste radši teď doma, v České republice, než v Brazílii, kde jste působila několik let a učila tamní krajany česky. Počet nakažených i počet obětí pandemie v Brazílii totiž dramaticky roste. Které části jsou nejvíce zasaženy?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Nejvíce tou pandemií trpí teďka oblast Sao Paula, čili celý ten stát Sao Paulo, a trpí taky stát Rio de Janeiro, a hlavně teda město Rio de Janeiro, ale také města na severu Brazílie, jako třeba Fortaleza nebo Chara Para, a tady ty severní vlastně oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se s nákazou vyrovnává systém brazilského zdravotnictví? Na jaké úrovni vůbec je?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Ten systém zdravotnický v Brazílii je bohužel velmi takový roztříštěný, mezi tedy privátní sektor a to státní  zdravotnictví, které je ještě dál tříštěné na federální, státní a taky třeba městské, takže ten systém je velice takový chaotický, bych řekla, a jako v posledních letech se to trošku zlepšilo, kdy v Brazílii instalovali takový systém, který se jmenuje SUS, což je takový pokus o nějaký integrovanější zdravotnický systém, no ale ten systém SUS teďka, právě teda v Brazílii, kolabuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Do jaké míry je vůbec dostupná zdravotnická péče pro Brazilce?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Pro Brazilce je ta zdravotní péče dostupná v tom smyslu té státní zdravotní péče, ale je na, já bych řekla, jako velmi nízké úrovni, ve srovnání třeba s našim státním zdravotnictvím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Před třemi lety skončil v Brazílii, po 18 měsících, celonárodní nouzový stav, který byl vyhlášený kvůli epidemii viru Zika. Možná si posluchači také vzpomenou, tehdy došlo k silnému nárůstu případů vývojových vad mozku kojenců, ta hrozba nákazy byla největší vlastně během léta 2016, kdy země pořádala olympijské hry, virus se pak rozšířil téměř do celé Latinské Ameriky. Pomáhají, Markéto, třeba tyto zkušenosti Brazilců. Nyní v boji s jiným typem viru? A vůbec, ostatně i s tou horečkou Dengue, kterou jsem začaly.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Já bych řekla ano, přesně, ta horečka Dengue přímo souvisí s tím virem Zita, protože ji přenáší úplně stejný komár nebo stejný typ komára. Jde o to, že vlastně s tím globálním oteplováním, kdy se zvyšuje teplota, a zároveň taky se Brazílie zbavuje svých pralesů, tak ti komáři se stěhují vlastně víc a víc do lidských sídel, a tam vlastně páchají tady ty horečky Dengue, a jako Brazilci jsou na to, vlastně dejme tomu zvyklí, připravení, ale vlastně proti tomu nic nepomáhá, jenom se natírat repelentem, spát pod moskytiérou, večer moc nevycházet, ale samozřejmě, nějaká ta prevence může být, čili nemůžete nechávat nikde žádné jakoby vyloženě otevřené plochy, vody třeba v domácnosti, musíte si dávat pozor, aby jste neměli například v květináčích moc vody v těch miskách pod květináči a podobně, to se tedy velmi striktně kontroluje, chodí i jako takové kontroly do domu, a kontrolují, jestli to lidé dodržují, nicméně s tím globálním oteplováním ten nárůst těch komárů nebo té komáří populace, je obrovský, takže odhadem jako je, že se to bude neustále zhoršovat, ne zlepšovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vědí vůbec Brazilci, nebo tuší, odkud se ta nová nákaza rozšířila? Odkud přišla? Jak se dostala do Brazílie? Nebo teda vůbec do Latinské Ameriky?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Ano, ano, vědí, protože ten první případ vlastně byl, kdy přijel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pacient nula.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Přijel člověk z Itálie, a tím se rozšířila ta epidemie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co pro Brazílii, vlastně jaká opatření přijala vláda? Nakolik ji poznamenala, co do opatření, omezení volného pohybu osob a tak dále?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Bohužel teda, Brazilci mají tu smůlu, že opatření vlád, jako takové, nebo prohlášení prezidenta Jaira Bolsonara, který je známý vlastně popírač té nákazy jako takové, označuje ji za rýmičku nebo za neurózu, takže vlastně ten prezident jakoby nedává rozhodně žádný dobrý případ, řekněme, Brazilcům, ale ty vlády na úrovni států brazilských, čili guvernéři, přijali v těch některých státech, kde byly ty případy nejhorší, nebo kde ten nárůst je nejhorší, tak přijaly striktní opatření karantény, a já bych řekla, že Brazilci to celkem jako dodržují, nebo alespoň ti Brazilci se kterými mluvím, tak ti jsou všichni v karanténě, a vlastně ta situace je podobná, jaká byla u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mají Brazilci už nyní, třeba jako u nás je další fáze rozvolňování těch opatření, něco podobného? Nebo zatím víceméně platí to heslo, jaké bylo i u nás, a ostatně i v dalších zemích, také v Itálii "Zůstaň doma".

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Ano, jako Brazilci mají také to heslo "Zůstaň doma", a objevuje se to samozřejmě i na sociálních sítích, a všude se to neustále opakuje, a vlastně ty případy pořád narůstají, a teď má Brazílie vlastně téměř víc jak deset tisíc úmrtí, plus 168 tisíc nakažených, ale ta čísla jsou vlastně velmi neprůhledná, protože Brazilci nemají příliš mnoho nástrojů, jak to měřit, například v těch chudinských čtvrtích, takže vlastně nikdo přesně úplně neví, kolik je počtu nakažených, také jako Brazílie minimálně testuje tu populaci, protože nemají i dostatek těch testů. Ale vlastně ministr zdravotnictví, který je nový, který byl dosazený na žádost prezidenta, tak ten razí vlastně už teď to rozvolňování těch opatření. Nicméně, samozřejmě, ty vlády, guvernéři, kteří i těch nejvíc zasažených států jsou proti tomu, a ty opatření spíše jako utužují, takže já bych řekla, že Brazilci vlastně žijí v takovém schizofrenním ovzduší nebo takovém schizofrenním stavu, kdy vlastně ty oficiální stanoviska jsou trochu jiná, než zase stanoviska těch guvernérů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč vlastně Jair Bolsonaro neustále mluví o chřipčičce? I když je tady skutečně realita a počty nakažených i mrtvých.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Já si myslím, že to souvisí s mnoha věcmi, on se strašně bojí toho, že vlastně padne jeho vláda díky ekonomice, vlastně on měl tu svoji volební strategii postavenou na tom, že postaví Brazílii ekonomicky na nohy, a to samozřejmě po té pandemii, která doufejme opadne, bude velice obtížné, protože naopak, ta vláda bude muset nějakým způsobem obyvatelům pomoct, a bude se hodně utrácet vlastně za tady ty sociální programy, což je vlastně v přímém rozporu s těmi strategiemi Jaira Bolsonara, který je velmi jako pravicový, konzervativní politik, a ten chtěl úplně udělat jakoby úplně jiné věci, proto on se snaží, aby jakoby ta opatření byla co nejrychleji uvolněná, a taky jakoby to zapadá do takové image jeho, která je takové chlapáctví, on se prohlašuje za velkého sportovce, je to bývalý vlastně kapitán vojenský, takže on jakoby prosazuje takovou tu image, že vlastně se dá ta rýmička zvládnout, když hodně sportujete, a hodně říkáte, že to je rýmička a nic jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč vlastně odvolal toho předchozí ministra zdravotnictví?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Odvolal ho, přestože teda ten bývalý ministr byl jeho stoupenec, ale odvolal ho proto, že ten právě razil tu karanténu, říkal lidem, že mají opravdu zůstat doma, a byl vlastně v přímém rozporu s tím prezidentem. Takže dneska je tam nový ministr zdravotnictví Nelson Teich, a ten vlastně jde na ruku té prezidentově image.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká spisovatelka a publicistka Markéta Pilátová. S novým typem koronaviru bojují i v dalších zemích Latinské Ameriky. Podle americké Univerzity Johna Hopkinse, kontinent eviduje nejméně 272 tisíc nakažených koronavirem. Tou druhou nejhůře zasaženou zemí, po Brazílii, je Peru, a na třetím místě je Ekvádor. Jak tam, Markéto Pilátová, zvládají vlastně zastavení šíření tohoto viru?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Já si myslím, že tam vlastně ta čísla jsou trošku matoucí v té velikosti těch zemí, Brazílie je obrovská země, je to spíš jako kontinent velký, podobně jako Evropa, takže tam jakoby ta čísla jsou sice vyšší, ale zase je to na mnoha vyšší rozloze, nebo větší rozloze. V Peru a v Ekvádoru, třeba ten Ekvádor je mnohem menší země, ale vlastně na počet těch obyvatel jsou ta čísla jakoby hrozivější. Já si myslím, že tady ty dvě země jsou tím virem zasaženy více než ty ostatní země, ale mají tu výhodu právě, že vlády těchto zemí jako to nepopírají, a snaží se právě s tím virem bojovat, jakoby všichni společně táhnou za jeden provaz. Kdežto v Brazílii, i na ty Brazilce, se kterými mluvím téměř každý den po telefonu, tak vlastně působí velice negativně tady to, že jejich vláda, jejich vlastní prezident, vlastně s nimi netáhne za jeden provaz, nebo například když byl vyhlášen jakoby státní smutek, guvernéři těch nejvíce zasažených států, jako vyhlásili státní smutek za oběti koronaviru, tak prezident se k tomu žádným způsobem nevyjádřil, nevyjádřil žádnou soustrast s pozůstalými, čili myslím si, že tohle je sice takový sociální problém, ale vlastně je to letitý problém číslo jedna, a vlastně, že neexistuje takový ten pocit, že společně to zvládneme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jsou ta opatření, ať už v jakékoliv zemi, v něčem jiná, nebo úplně nová, než třeba tady, v Evropě? Kdybychom možná srovnali některá?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Já bych řekla, že jsou stejná, že vlastně dokonce tedy v Brazílii probíhal velmi podobný proces šití roušek jako u nás, a dokonce teda jsme, jako Česká republika, Brazílii velmi inspirovali, protože v Brazílii kolovala ta naše videa šití domácích roušek, a dokonce mě kontaktovalo několik brazilských médií, novin, a dokonce jedna televize, aby se ptali na to, jak vzniklo to naše spontánní šití domácích roušek, takže Brazilci si taky teď šijí ty domácí roušky, protože stejně jako tady, jich byl v Brazílii velký nedostatek, ale na rozdíl od nás, vlastně brazilská vláda nikdy nevyhlásila oficiálně třeba to nošení roušek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Povinnost.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Ano, povinnost nošení roušek pod nějakou pokutou. Takže Brazilci vlastně ty roušky nosí, ale jak kdo, není v tom žádný teda jakoby systém. Oni nevědí přesně, kde je mají nosit, kde je nemusí nosit a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze předpokládat, možná jste to už Markéto naznačila, že se, vlastně v důsledku koronaviru, těch omezení, zvýší chudoba, prohloubí se sociální nerovnost, což by mohlo vést v některých zemích až řekněme k politické nestabilitě?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Ano, určitě si myslím, že to zahýbe politickou scénou, například, Jair Bolsonaro, už teď vlastně je spousta návrhů na jeho impeachment, ale samozřejmě, ta ekonomika nebude v dobré kondici, v mnoha těch zemích, ale rozdíl vlastně mezi tou Latinskou Amerikou a Evropou, je ten, že spousta lidí pracuje v tzv. šedé zóně nebo v černé ekonomice, to znamená, že nemají jako žádné pojištění, nemají kontrakty, nemají smlouvy pracovní, a právě samozřejmě to zhoršení ekonomické situace dopadá už teď nejvíc na tady ty lidi. Například v Latinské Americe, více jak polovina žen pracuje jako služebné, a samozřejmě, velká většina z nich nemá žádnou smlouvu, a teď, když je epidemie koronaviru, tak jejich zaměstnavatelé nechtějí, aby přicházeli do domácností, a posluhovaly tam, takže to bude mít velký dopad, si myslím, než se to zase znova vrátí do normálu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nakolik pevná je vůbec tedy pozice brazilského prezidenta? Je neotřesitelná zatím?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Já myslím, že zatím je ta pozice sice jako křehčí mnohem, než byla před tou pandemií, ale myslím si, že zatím mu ten impeachment nehrozí, ale myslím si, že jakmile opravdu půjde ta ekonomika dolů, tak všechny jeho vlastně volební sliby, a to, co Brazilcům sliboval, budou velice rychle, jako vezmou za své, a navíc tedy velká rána pro Jaira Bolsonara bylo, že jeho ministr vnitra, který jmenoval vlastně bývalého největšího bojovníka proti korupci, který se jmenuje Sérgio Moro, tak to byl pro Brazilce takový Robin Hood, opravdu, který jakoby nechal zavřít bývalého prezidenta, velmi populárního Lulu, tak ten odstoupil, a odstoupil vlastně v plné té krizi, během té pandemie a odstoupil proto, že nesouhlasí vlastně s Jairem Bolsonarem, a obvinil ho z toho, že se vměšuje do protikorupčních kauz, které jsou zadané proti prezidentově rodině.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká spisovatelka Markéta Pilátová. Po dvou měsících se včera v Česku otevřely obchody v nákupních centrech, zpřístupnily muzea a galerie, fungují kadeřnictví, nadále nicméně platí hygienická opatření v podobě povinných roušek, které bychom ovšem mohli sundat na veřejnosti od 25. května. Samozřejmě za podmínky dodržování dvoumetrových odstupů. Vy by jste už vlastně, Markéto Pilátová, mohla začíst, my se začíst s Vámi číst, pro stovku lidí, protože toto omezení počtu návštěvníků zatím platí pro kulturní akce.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Ano, já díky bohu tedy můžu se začít znovu setkávat se svými čtenáři, já jsem vlastně přijala, a měla jsem naplánovaná čtení a setkávání se čtenáři, nejenom v Česku, ale také v zahraničí, a to všechno, samozřejmě, padlo, ale 18. května, mám vlastně první čtení, takové mini čtení v Booklabu v Černošicích pro deset čtenářů, ale hrozně se na to těším, protože mi ten kontakt vlastně se čtenáři velice chybí. A jsem ráda, že vlastně tohle znova se bude moci nastartovat, aspoň teda v nějaké menší míře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vy jste vlastně zvyklá na ten online prostor, jak na výuku, tak i na čtení, byť samozřejmě, živé čtení je o něčem jiném, ale Vy jste právě ten virtuální prostor využívala léta, během Vašich pracovních pobytů v Jižní Americe, takže pro Vás, svým způsobem, žádná novinka.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
No ano, přesně, pro mě, já jsem vlastně absolvovala, během toho pobytu v Latinské Americe, opravdu desítky těch online čtení a různých videí a videokonferencí, protože jednak jsem byla daleko od Evropy, a jednak v Brazílii je ten online kontakt, a ta digitalizace vlastně, mnohem běžnější součástí života Brazilců, protože ta země je obrovská, a vzdálenosti vlastně jsou skutečně pro nás jako nepředstavitelné, takže Brazilci mnohem více využívají, jednak teda třeba nákupy na internetu, kupují si mnohem více i knihy, a tady ty online věci a online přenosy, jsou mnohem běžnější součástí vlastně života Brazilců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Změní to, v České republice, nějak situaci na knižním trhu, zvyklosti čtenářů, budeme více sahat po těch elektronických knihách? A ve školách zase zůstane něco z toho současného, byť vynuceného modelu online výuky?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Já si myslím, že by to bylo fajn, kdyby to zůstalo jakoby větší součástí našeho života, protože jsme si uvědomili, že ty častokrát jako zatracované technologie, a ten třeba online kontakt, nejsou zas tak špatné, a například i ty knihy, které jako často čtenáři, kteří mají rádi ten kontakt s knihou a s papírem, a mají rádi vůni těch knih, si uvědomí, že se to vlastně s těmi e-knihami jako nevylučuje, že ty e-knihy mohou být součástí knižního trhu, stejně jako ty papírové knihy. A například pro lidi, kteří se hodně pohybují po světě, nebo cestují a nemohou sebou tahat vlastně celou knihovnu, tak ty e-knihy jsou vlastně, já bych řekla, že jakoby součástí toho knižního trhu, a málokdo si to před tou krizí uvědomoval, a zejména ten knižní trh jako takový, který ty e-knihy a to i-čtenářství, jako podle mého názoru, dostatečně nepropagoval, a dostatečně ty čtenáře na to nezvykal, už vlastně těch dejme tomu deset let, nebo i více, kdy ty e-knihy jsou součástí vlastně toho trhu knižního. Takže já doufám, že ty e-knihy jakoby zůstanou s námi, i když to nejsou jakoby ty objekty krásné knižní, ale že to bude vlastně běžnější jakoby součást čtení knih.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
S přechodem na režim práce z domova, během karantény, stoupl mezi zaměstnanci zájem o vzdělávání, a také osobnostní rozvoj. V kurzu jsou online kurzy, Vy jste se také, prozradím, pustila do studia dalšího jazyka.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Ano, já si myslím, že například musím říct, že tady ty online kurzy, mě i finančně držely nad vodou během té pandemie, nebo pořád ještě drží nad vodou, protože já mám několik žáků, se kterými jako běžně provádím dejme tomu placenou výuku na Whats Upu, a to samozřejmě prostě vyžaduje větší takovou jako disciplínu, ale zase mám pocit, že ta výuka je mnohem taková koncentrovanější, a taková efektivnější, i v mnoha věcech, a já sama jsem se teda pustila do dvou tandemů, které mám s jednou mojí učitelkou němčiny, a já ji zase na oplátku učím česky, a učím se italsky, a na oplátku moji paní učitelku italštiny učím česky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze tuto výjimečnou situaci brát i jako příležitost? Jako šanci k něčemu pozitivnímu?

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Určitě, já si myslím, že určitě to jako je velká šance, jak pro ten knižní trh, aby se trošku třeba proměnil, tak i vlastně pro tu výuku, pro tu online výuku, kdy prostě spousta žáků třeba nemá ty možnosti, které mají žáci třeba ve velkých městech, a tady tou online výukou můžou vlastně dosáhnout na věci, které předtím třeba možné nebyly. Což jsou i tady tyhle online kurzy jazyků třeba, jako nic není nemožné, spousta třeba měst má partnerství s jinými městy, v jiných zemích, můžou třeba pomoci školám zorganizovat výuku, jako online výuku na školách třeba i v zahraničí. Já jsem to takhle využívala v Brazílii, kdy jsem vlastně brazilské děti takto zvala do českých škol na Kladně nebo v Žabčicích u Brna, měli jsme takové přátelství, vlastně online přátelství, kdy vlastně moji brazilští žáci malí, kteří se učili česky, tak měli možnost vlastně seznámit se s žáky z českých škol, což pro ně byla obrovská motivace vlastně, protože se učili poměrně malý exotický jazyk, češtinu, a mohli se přesvědčit, že skutečně tím malým, krásným exotickým jazykem, mluví děti v českých školách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání spisovatelka a publicistka Markéta Pilátová. Děkuji za Váš čas a za Vaše postřehy. Mějte se hezky. Na slyšenou.

Markéta PILÁTOVÁ, spisovatelka a publicistka:
Na shledanou, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A už nyní se milí posluchači můžete těšit na zítřejšího hosta, bude jím vědec, biochemik, Jan Konvalinka. Zita Senková se těší na slyšenou a přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.