Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 8. června 2021

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes ekonom Lukáš Kovanda z Trinity bank, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Kdo zaplatí zvýšení důchodů, díky čemu roste důvěra v českou ekonomiku, co způsobilo rekordně nejnižší ceny dřeva, podraží káva. To jsou některá z témat, kterým se budeme věnovat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Důvěra v českou ekonomiku se v dubnu a květnu zlepšila nejvýrazněji v historii měření. V průmyslu mají nejlepší náladu dokonce od roku 2017. Jaké proto máme vysvětlení?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Pochopitelně je to odeznění, odeznívání té současné stále pandemické situace, která se ale zmírňuje rychleji, než se vlastně předpokládalo. A dopad na ekonomiku je také mírnější, než jsme třeba loni předpokládali, takže loni touto dobou jsme se předháněli v těch katastrofických scénářích, dvouciferný pokles ekonomiky v roce 2020, nestalo se. A to současné oživení je opravdu překvapivé, probíhá jak mezinárodně tak v České republice. Já samozřejmě ruku v ruce s otevíráním ekonomiky, které umožňuje ta postupující vakcinace, se vrací důvěra, jak na úrovni podnikatelů, tak na úrovni firem a vrací se tak rychlým tempem, že je skutečně nejvýraznější od začátku měření v roce 2001. Já si myslím, že to je věc, která ještě může třeba ovlivnit i volební výsledek, protože víme, že samozřejmě stav ekonomiky je podstatnou proměnou v rozhodování voličů. A může to nahrávat těm vládním stranám. Tato situace pokud by pokračovala i v letních měsících a nedostavila se pak podzimní nějaká další vlna té pandemie, tak je to pro vládní strany spíše tedy pozitivní zpráva.

Vladimír KROC, moderátor
Na druhou stranu spotřebitelé se obávají rostoucí inflace oprávněně?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je skutečně největší hrozba, ale ona ta inflace je vlastně projevem také toho oživování, protože to čeho jsme se obávali loni, byla deflace. To znamená, že budou klesat ceny, protože prostě firmy neprodají, budou klesat mzdy, protože bude masivní vlna propouštění. Nic z toho nenastalo, takže ty inflační tlaky je třeba vnímat jako pozitivní znak toho, že ta ekonomika oživuje rychleji, než se předpokládalo. Takže z hlediska spotřebitele jako takového pochopitelně ten růst cen není ničím příjemným. Nicméně převažující shoda mezi ekonomy je taková, že je to dočasná situace tato rychlá inflace a že řekněme po roce 2022 zase odezní a zase se vrátíme možná spíše k těm deflační hrozbám, jaké nás provázely poslední 10 let.

Vladimír KROC, moderátor
Tuzemský průmysl v dubnu rostl historicky rekordním meziročním tempem přes 55 %, nebo co, co svědčí letošnímu výkonu tedy české ekonomiky zejména?

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, ten růst průmyslu je naprosto neuvěřitelný 55 % meziročně, to je skutečně číslo z říše scifi. Vezměme si, že od roku 1993 dosud nejvýraznější růst nastal v červenci 1996, kdy průmysl rostl meziročně o necelých 25 %. To byl dosavadní rekord a nyní je to tedy 55 %. To znamená, že více než dvojnásobek toho dosavadního rekordu. Ale je to hodně dáno tím, co ekonomové označují jako efekt ponížené základny meziročního srovnání, protože to jsou všechno čísla, která jsou srovnávána meziročně. My srovnáváme tento letošní duben s dubnem roku 2020 a ten byl pochopitelně dramaticky poznamenán pandemií, protože třeba automobilky dobrovolně odstavily svoji výrobu tady v České republice a samozřejmě i další závody. A když srovnáváme s takto mdlým vývojem průmyslu v tom loňském dubnu, tak až tak vysoký růst zas není takovým překvapením. Nicméně ukazuje se také to, že ta krize skutečně by měla mít alespoň v tom průmyslu podobu písmene jednoduché V. To znamená rychlý propad a rychlý vzestup. Což je vlastně ta nejpříznivější podoba krize, protože třeba při té finanční krizi před 12 lety, tak ta krize měla podobu písmene U. Takže jsme na tom dně setrvávali delší dobu, což je samozřejmě horší, protože se kumuluje propouštění a míra nezaměstnanosti, když ekonomika na tom dně prostě roste citelněji. Takže toto je příznivý stav a myslím si, že je to nejen vývoj u nás, ale i v zahraničí, že to je vzájemně propojeno a že růst v zahraničí pomáhá i nám, abychom měli tu krizi jednoduché V.

Vladimír KROC, moderátor
Loni se u nás podle Českého statistického úřadu vytěžilo téměř 36 000 000 kubíků dřeva, tedy o bezmála 10 % víc než v dosud rekordním roce 2019. Cena dřeva ale spadla loni na vlastně zřejmě na své dno, dá se předpokládat. Není to zvláštní, že vyvážíme surové dřevo do Číny?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to zvláštní, určitě je to něco, co se dá označit až za drancování českých lesů, protože v důsledku toho velmi katastrofického roku 2018, kdy nás zasáhlo velké sucho a velké teplo, takže se namnožil kůrovec a poškodil značnou část zejména smrkových, smrkových lesů. Tak pak vlastně docházelo k nucené těžbě tohoto napadeného dřeva, protože v Česku je nedostatek pil, které by to dřevo zpracovávaly a nedostatek personálu, který by to dřevo zpracovával, tak bylo vyváženo ve formě té kulatiny nezpracované do různých zemí, včetně třeba Číny. A to pochopitelně je velká škoda, protože, jestliže vyvážíme takto nízkou přidanou hodnotu a pak třeba zase dovážíme z Německa nebo z dalších zemí tu zpracovanou přidanou hodnotu, třeba nábytek, tak pochopitelně tím přicházíme o možnosti kvalifikovaných nebo relativně kvalifikovaných pracovních míst, které by mohly tady přece jenom zvyšovat úroveň naší ekonomiky, třeba právě v tom dřevozpracujícím nábytkářském průmyslu.

Vladimír KROC, moderátor
Člověk si klade laickou otázku, proč v Česku, protože si myslím, že to je dlouhodobější záležitost, chybějí právě ty dřevařské zpracovatelské kapacity, protože se to nabízí, zpracovávat to doma.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jeden z těch důvodů je stavební zákon a obecně tedy pomalé stavebnictví, dlouhé povolovací procesy. Ty jsou bolákem i v oblasti rezidenční výstavby, kde se dlouhodobě staví méně, než by se mělo, cožpak tlačí nahoru ceny nemovitostí, ceny bydlení.

Vladimír KROC, moderátor
To znamená, že není dostatečná poptávka po tom zpracovaném dřevě?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Poptávka po zpracovaném dřevě by byla, ale je, když se zahrnou náklady na výstavbu těch pil, oni už se staví /souzvuk zvuků/.

Vladimír KROC, moderátor
Takhle budování těch kapacit.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Budování těch kapacit není dostatečné a přece jenom ta situace v roce 2018-2019 byla určitým způsobem vyhrocená, protože nikdo nečekal, že ten, že ta kalamita kůrovcová způsobí takové škody. Takže bylo to do určité míry nečekaná a prostě ty kapacity těch tuzemských pil a dřevozpracujícího průmyslu jako takového, na to prostě nebyly připraveny. Zároveň se ukázalo to, že ten český trh práce dlouhodobě přehřátý, že je tady problém, a to vidíme opět i dnes. Máme nejnižší míru nezaměstnanosti, takže v Evropské unii, že velice těžké nacházet vhodnou pracovní sílu. A to je myslím si další problém, byť samozřejmě z hlediska zaměstnance nikoliv, protože nikdo tady netrpí prakticky nezaměstnaností, ale z hlediska firem v lesnictví je to velký problém podobně jako u firem ve stavebnictví.

Vladimír KROC, moderátor
Dá se očekávat, že cena dřeva teď poroste?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já myslím, že ano a mohla by růst i velmi razantně, protože celosvětově dochází k velkému nárůstu poptávky, sháňky po dřevu, který rozhýbává situace ve Spojených státech. Tam americký prezident Joe Biden rozházel z vrtulníku jak se někdy říká, velké peníze 1 400 dolarů na hlavu na obyvatele na 85 % americké populace. A probíhají tam další programy, které mají podpořit ekonomiku, byť na velký dluh a také americká centrální banka drží úrokové sazby dole. To vede k tomu, že ve Spojených státech, kde jsou oblíbené dřevostavby, dochází k masivnímu, masivní výstavbě těchto obydlí a zároveň k renovacím. No, a protože Donald Trump jaksi zavedl cla na dovoz dřeva z Kanady, tak se Spojené státy tamní firmy poohlížejí třeba i po dřevu z Evropy. A vozí více dřeva z Evropy a tím pádem v Evropě je ho málo, méně, než kdyby tato politika Spojených států neexistovala. No a tu už dopadá i právě na český trh, kdy pozorujeme například větší poptávku od polských firem po českém dřevu. Poláci ho vyvezou do Spojených států, nemají vlastní, tak váží dřevo z České republiky, a proto se lze domnívat společně s tím, že už dochází k vytěžení toho kůrovcového dřeva, že i v České republice bude dřeva méně, ale to způsobí v příštích letech růst jeho ceny. Takže určitě není chybou se nyní předzásobovat dřevem zejména samozřejmě z hlediska těch, kteří topí dřevem ve dřevokotlích a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu jak to vidí ekonom Lukáš Kovanda. Noční můra českých veřejných financí pokračuje, schodek za prvních 5 měsíců letošního roku je 255 miliard. To asi není divu, že Národní rozpočtová rada minulý týden v pravidelné čtvrtletní zprávě varovala, že plánovaná konsolidace veřejných financí není dostatečná.

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, jednoznačně tady asi se shodují prakticky všichni ekonomové, příliš nerozumíme tomu, proč v tom roce příštím má být schodek 390 miliard. Přitom to už by měl být rok, který nebude nějak bezprostředně zasažen tou pandemickou situací. A mělo by docházet od toho příštího roku právě k té takzvané konsolidaci, neboli ozdravování tuzemských veřejných financí. Ale 390 miliard je skutečně cifra, která neodpovídá tomu, že by se tak mělo dít, aby si představoval cifru třeba poloviční, řekněme, 200 miliard. To si myslím, že by byla adekvátní suma, kde by se dalo hovořit o tom, že vláda skutečně zamýšlí, co se s tím /nesrozumitelné/ schodkem dělá. Ale tak to si myslím, že to skutečně není adekvátní, že se nám to vrátí v podobě zrušeného ratingového výhledu, zrušeného ratingu. Což nakonec prodraží dluh naší země. Takže myslím si, že ať už vzejde z těch říjnových voleb jakákoliv vláda, tak první co bude muset udělat, prostě bude takto konsolidace veřejných financí a ten plán co vlastně dělat od roku 2022 do roku 2032. Musí to být desetiletý dlouhodobý plán, na jehož konci by měly být ideálně vyrovnané veřejné finance.

Vladimír KROC, moderátor
Národní rozpočtová rada poukazuje na to, že pokud bychom pokračovali tímto tempem, že hrozí, že na takzvanou dluhovou brzdu narazíme už v roce 2024. Co by to znamenalo?

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, v takovém případě samozřejmě by se muselo razantně škrtat a razantně tedy osekávat výdaje, daleko razantněji, než je tomu nyní. Jenže ta dluhová brzda možná je někdy přeceňovaná věc, protože ona nemá podobu ústavního zákona. To znamená, mohou se jednoduše až dosáhneme té dluhové brzdy, sejít politici v parlamentu a rozhlasovat si novou dluhovou brzdu, která by byla třeba na úrovni 60, 70 % hrubého domácího produktu. A jelo by se dále. Takže nepřeceňujme tu dluhovou brzdu. Myslím si, že pokud by k tomu došlo, že se spíš touto druhou cestou politici vydají. Ale je tu určité varování, byť spíše tedy řekl bych symbolické, že skutečně narážíme nebo narazíme v příštích letech na limity, které jsme si ještě před několika čtvrtletími stanovovali, jako prostě určitou horní mez. Něco co by opravdu mělo být velkým varováním. Takže měli bychom se rozpomenout na ta léta před pandemií, jak jsme tehdy viděli naše zadlužení a nyní, když je tedy tak dramaticky se navyšující, to nevnímat jako normál, ale říci si, že to je skutečně něco abnormálního a pokusit se právě i zatím účelem, abychom nenarazili na tu dluhovou brzdu, se pokusit konsolidovat, ale je to velice politicky nepopulární, citlivé, takže já jsem krajně skeptický k tomu, že se to podaří.

Vladimír KROC, moderátor
Můžeme si dovolit za těchto okolností třeba další navýšení důchodů o 300 Kč?

Lukáš KOVANDA, ekonom
My si můžeme dovolit leccos, protože ta současná vláda, která ty důchody vyšší obhajuje, tak její podstatná část, možná celá už prostě nebude v těch příštích letech u moci. Takže je v podstatě jedno, jak se budou osekávat ty veřejné výdaje, ale já si myslím, že těch 300 Kč nad rámec už té zákonné valorizace, je prostě zrovna zbytný výdaj, který jsme si mohli odpustit, protože to zase zatíží naše veřejné finance další 10 miliard ročně. To znamená 3 roky 30 miliard korun a důchodci a všem se omlouvám, ale prostě nebyli tak zasaženi tou pandemickou situací podotýkám z ekonomického a finančního hlediska. Samozřejmě z hlediska zdravotního ano, ale tam jim peníze nepomůžou. Nebyli ekonomicky tak zasaženi jako třeba živnostníci, provozovatelé restaurací služeb a tak dále. Takže já si myslím, že zde mohlo zůstat u té zákonné valorizace. To znamená, oni by dostali navýšení důchodů v průměru o 460 Kč. Teď budou mít navýšení o 760 Kč v průměru. Ale prostě bude nás to stát dalších 10 miliard korun.

Vladimír KROC, moderátor
Ono to navýšení má prý zaplatit zdanění technologických gigantů, jako je Facebook Apple, Amazon, bude to ale stačit?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To nebude stačit, protože to zdanění těchto gigantů mělo přinýst i kdyby to byla ta česká daň, tak miliardu, kdyby to bylo nakonec prosazeno v té plné podobě na úrovni České republiky, tam by to bylo zhruba 5 miliard korun ročně. To znamená, stále jsme jenom na polovině toho, co by to mělo přinášet. Jenže navíc teďka se ta situace komplikuje tím, že vlastně minulý víkend nebo o tomto víkendu vlastně ministři zemí skupiny G7 se dohodli na nové podobě, globální podobě jaksi zdaňování právě těch technologických firem. A to ještě nějaký čas potrvá, než přijde OECD pravděpodobně s nějakou novou podobu toho zdaňování a do té doby podle mě nemá smysl na českém písečku zavádět naši českou digitální daň. Protože bychom jí pak třeba zase hned zrušili a je tedy pravděpodobné, že ještě příští rok ta digitální daň nebude. Možná ten rok další 2023, takže počítat s nějakou daní, která vlastně ještě se nevybírá, že uhradí důchody, které už jsou nyní schváleny. Tak to mi přijde, že je takový zase trochu krok jako z Kocourkova.

Vladimír KROC, moderátor
No, když se vrátíme k tomu, o čem jste teď mluvil, že členové skupiny G7 se dohodli na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 %. V jistém svém komentáři upozornil na to, že ta globální dohoda může být ještě obtížná.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Zatím je ta dohoda v principu mezi těmi skutečně sedmi nejvyspělejšími ekonomikami světa, byť zařadit tam třeba Itálii už je hodně problematické, ale je to ta skupina G7. A nyní samozřejmě čeká širší debata na pořadu dne, protože i země jako Irsko by měly souhlasit s tou globální podobou toho zdanění, ale pro Irsko není příliš výhodná, protože ta současná sazba té minimální daně by měla být 15 % a Irsko v tuto chvíli má 12,5 % podnikovou daň. A díky tomu vlastně láká do své jurisdikce takové giganty, jako je Apple, Facebook a další. A kdyby Irsko přistoupilo na tu 15 % daň, tak to bude znamenat, že ono přijde o 20 % svých příjmů z této daně. To znamená pro něj to není výhodné, protože tím, že bude vyšší sazba, tak prostě ty firmy odejdou z Irska jinam a nakonec jeho výnos k té dani bude nižší.

Vladimír KROC, moderátor
No, ale třeba podle organizace /nesrozumitelné/ ve skutečnosti o žádné reformě nemůže být řeč, protože minimální sazba, které je teď dojednaná G7, je prý podobná sazbám v daňových rájích.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak samozřejmě, no je to zase pohled těch jednotlivých zemí, organizace /nesrozumitelné/ a dlouhodobě samozřejmě usiluje o to, aby ty podnikové daně byly ještě výrazně vyšší. Takže i z tohohle titulu vidíme, že ta debata ještě bude poměrně komplikovaná, právě proto tedy míním, že, že to ještě není uzavřená kapitola. Ale nakonec si myslím tedy, že, protože se za tu daň staví opravdu mocnosti typu Spojených států, Bidenova administrativa. Ostatně i Británie, Francie, Německo, že nakonec k dohodě na té minimální podnikové dani dojde a že tedy Irsko se bude muset přizpůsobit.

Vladimír KROC, moderátor
Země OECD diskutují o podobě nové mezinárodní podnikové daně, která by stavěla na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. Můžete vysvětlit a je to reálné?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Řekněme, že máme německou firmu, která jaksi v Singapuru čelí efektivní dani 10 %, tak po zavedení té 15 % minimální daně by to bylo tak, že 10 a do 15 zbývají, zbývá 5 procentních bodů. Takže těchto 5 % bodů té daně by ještě ta firma německá musela dodanit v Německu. To znamená tedy, že jaksi by se i rovnoměrněji rozprostřely ty daně, že by se neunikalo čistě do daňových rájů, protože Singapur kvůli právě té desetiprocentní dani také patří mezi svého druhu daňové ráje, a právě ta nová podoba globální daně z příjmu má způsobit to, že i to danění bude rovnoměrněji rozloženo. To znamená, že i německá vláda si od té německé firmy přijde na své, když tedy ona dosud daní převážně tedy v Singapuru.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu jak to vidí je dnes hostem ekonom Lukáš Kovanda. Vznikne Český národní bankovní šampion. Ptám se proto, že aktivistický fond Petrus je proti spojení banky Moneta s finančními společnostmi skupiny PPF.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, skutečně se schyluje k tomu a uvidíme 22. června na valné hromadě Monety, zda tato banka se spojí s finančními společnostmi skupiny PPF. Ta situace samozřejmě je velice zajímavá z hlediska tedy vnějšího pozorovatele a do hry vstupuje fond Petrus, což je vlastně fond, který si nepřeje to spojení a on vychází ze své předešlé anabáze v Německu, kde vlastně Commerzbank, jedna z největších německých bank usilovala o pohlcení online banky /nesrozumitelné/, do toho vstoupil právě fond Petrus, který jaksi nakoupil osmiprocentní podíl /nesrozumitelné/ a pak se tedy jal. Někdo by řekl možná až vydírat, ale to dodávám do uvozovek. Prostě Commerzbank s tím že, pokud tedy ona nepřistoupí na cenu vyšší za vykoupenou akcii, než jakou nabízela drobným akcionářům, tak neprodá a Commerzbank nakonec tedy, nakonec tedy Petrusu dala vyšší cenu za tu akcii než drobným akcionářům. A podobná situace je nyní také tady v České republice, protože Petrus má nyní více než 5 % Monety a také vlastně se snaží zablokovat to spojení s finančními společnostmi skupiny PPF. Nicméně zdá se tedy, že pro akcionáře Monety už nyní, když došlo k tomu dobrovolnému vykoupení jejich akcií v prvních měsících tohoto roku, je lákavější možnosti tedy to, aby to spojení proběhlo, protože pak se dá čekat i podle analýz třetích stran, jako je například Citibank, větší nárůst cen akcií, už toho společného, té společné, toho společného díla, té společné entity, než když vlastně nedojde ke spojení a vnese se do situace nové riziko a nová nejistota.

Vladimír KROC, moderátor
Podle zjištění Eurostatu Češi pracují v porovnání s průměrem Evropské unie déle, ačkoliv je to méně než před 10 lety proč?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Stále jsme ekonomikou, která trochu uvízla v pasti středně rozvinuté ekonomiky, středně rozvinuté hospodářství. Někdo hovoří o tom, že jsme montovnou, to znamená, stále jaksi tady v řadě odvětví prostě ta pracovní síla s nízkou přidanou hodnotu, která je třeba i náročná fyzicky, ale protože není jaksi doplněna dostatečně technologiemi, kapitálem, stroji, výpočetní technikou a tak dále. Tak prostě nemá tu produktivitu, a proto musí lidé pracovat více než třeba v Německu. A přitom ještě v Německu jsou produktivnější a bohatší. Takže je to skutečně /souzvuk zvuků/, prosím?

Vladimír KROC, moderátor
Možná ne více ale déle, déle.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano přesně tak musí pracovat déle, protože vlastně ta jejich práce má nižší přidanou hodnotu, takže než napracují alespoň na trochu srovnatelnou přidanou hodnotu s těmi Němci, tak se napracují mnohem déle a přesto to na ty Němce nestačí.

Vladimír KROC, moderátor
Vede ta kratší pracovní doba, která je třeba ve Francii, v Německu k větší spokojenosti?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je velmi dobrá otázka, protože vyšel nový žebříček, který OSN pravidelně každoročně zveřejňuje a ten se opravdu nazývá Žebříček spokojenosti jednotlivých zemí. No a Česká republika, když se nám to možná nezdá, když jedeme ráno do práce metrem, tak opravdu vychází asi na šestnáctém místě. To znamená, my jsme šestnáctý nejspokojenější národ na světě a Francie je za námi.

Vladimír KROC, moderátor
Takže my to tajíme, my to nedávám znát, že jsme spokojeni.

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, v tom metru ne, ale pak v těch průzkumech, když to dělá OSN a i z těch čísel, které srovnává OSN, tak vychází, že ano. My jsme tedy před Francií, takže kdyby mi někdo před 30 lety řekl, že budeme spokojenější národem než Francouzi, tak já bych to bral za skvělý výsledek, prostě toho rozvoje naší společnosti a svědčí to i o tom, že skutečně ten kratší pracovní týden není automatickým klíčem k té vyšší spokojenosti, protože ve Franci s tím experimentují už dlouhá desetiletí, ale jak vidíme, tak jsou stále zachmuřenější než Češi.

Vladimír KROC, moderátor
Než se rozloučíme poslední otázka, bude káva dražší?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Bude dražší, už zdražuje nyní, protože Brazílie a v dalších klíčových zemích, které jí pěstují a zejména v Brazílii kvůli, kvůli tomu cyklu klimatickému El Niňa, tak dochází k velkému suchu, a proto tedy je horší, výrazně horší sklizeň úroda kávy a ta se už nyní projevuje v těch jednotlivých řetězcích, které kávu nabízejí. Naštěstí je slabý dolar, poměrně slabý dolar, což zase zlepšuje tu situaci, ale myslím si, že Češi se musí připravit na 10, 15 zdražení kávy i s ohledem na to.

Vladimír KROC, moderátor
Koneckonců Francouzi.

Lukáš KOVANDA, ekonom
I Francouzi všichni, všichni, kteří konzumují brazilské, brazilskou kávu, která je kvalitnější často než ta asijská, tak se musí připravit na toto zdražení, ale nakonec dojde ke zdražení globálnímu, takže je to jeden z důsledků tedy klimatických změn, které nás nyní provází.

Vladimír KROC, moderátor
To byl v pořadu Jak to vidí ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank, děkuju, na shledanou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Děkuji za pozvání, hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.