Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 7. září 2021

7. září 2021

Hostem byl ekonom Lukáš Kovanda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den. V pravidelném čase je tady opět zamyšlení nad jevy kolem nás. Vítá vás u něj Zita Senková. Mým hostem je ekonom Lukáš Kovanda. Dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Naši pozornosti neujde například nerovnoměrný růst mezd, stav veřejných financí či výlety za levnějším nábytkem. Nerušený poslech. Ministři financí zemí Evropské unie včera odsouhlasili český Národní plán obnovy. Již tento měsíc může Česká republika dostat první část ze 180 miliard korun, na které má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy po pandemii koronaviru. Pane Kovando, budeme umět dobře a správně tyto peníze investovat?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Předchozí zkušenost s podobným čerpáním samozřejmě vyvolává spoustu otázek, zda budeme skutečně schopni efektivně čerpat. Já se trochu obávám, že úplně ne, protože přece jenom ten fond je poměrně novou záležitostí. Byl schválený loni. A i když nám dělaly problémy ta čerpání v těch 7letých rámcích, tak toto, si myslím, že je příliš rychlé, příliš překotné na to, abychom mohli dobře rozvrhnout jednotlivé projekty, které by měly být zainvestovány. Nicméně doufám, že to přispěje, byť asi nebudou do posledního eurocentu využity ty peníze ideálně, tak určitě to znamená vzpruhu české ekonomice a pomoc české ekonomice v této náročné době. Takže z tohohle hlediska určitě je třeba to vítat. Na druhou stranu je to zadlužení na dlouhá léta dopředu, na dlouhá desetiletí. Nejsou to žádné peníze z nebes, ty peníze zase budeme splácet v rámci našich plateb do evropských rozpočtů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Má to jedno ale. Pokud chce Česká republika inkasovat celý podíl z toho evropského fondu, musí podle Evropské komise lépe ušetřit problematiku možných střetů zájmů vrcholných politiků. Ten se podle letos zveřejněných závěrů auditu Evropské komise týká premiéra Andreje Babiše, který to ovšem dlouhodobě odmítá. Jenom připomenu, že před pár dny vlastně z Bruselu přišel na 3 ministerstva 6stránkový dopis s takovým tím varováním, abychom - Česká republika nebo příslušné úřady - mnohem lépe nebo dostatečně kontrolovali případný střet zájmů a svěřenské fondy. Mohl by, pane Kovando, Brusel vlastně pozastavit proplácení projektů těch firem, které třeba už byly zafinancovány?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak tady se to týká hlavně toho balíčku, který je nyní ve hře. Ovšem Brusel samozřejmě - nebo ten, který jsme teďka diskutovali - ovšem skutečně Brusel může uplatnit opatření i poměrně striktní na ty peníze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
10.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Prosím?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Opatření číslo 10.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano. Může uplatnit ta opatření. Nicméně já si myslím, že zatím to je v rovině, když to řeknu lidově, takového bu-bu-bu. Když budete tedy zlobit, tak my si na vás posvítíme. V tuto chvíli nepředpokládám, že by k něčemu takovému přistoupili v Bruselu, protože vlastně jednak se čeká na výsledek českých voleb a jednak vlastně by i pro Brusel to byla poměrně obtížná situace, protože my nejsme zatím v té poloze zemí, aspoň z jeho hlediska, ve které je Maďarsko či Polsko. A ani v případě těchto zemí tedy nedochází k žádnému zásadnímu omezování zatím těch finančních toků. Takže já si myslím, že v tuto chvíli prostě něco takového nehrozí. Ale pokud by Andrej Babiš dále zvítězil ve volbách a nečinil kroky a byl by premiérem pro příští léta a nečinil by kroky, které by dále ztransparentnily ten jeho střet zájmů, to, že vlastně, jak vadí Evropské komisi, nadále ovládá skrze své spřízněné osoby jeho firmy, takže následně vlastně může ovlivňovat, aby dostávaly dotace evropské, tak třeba v těch příštích 4 letech, pokud by tedy nadále vládl, tak už si myslím, že pak by mohl Brusel přikročit k nějakým razantnějším opatřením, že už by to tedy nebylo jenom to bu-bu-bu. Protože si myslím, že celkový trend bude zpřísňování těch kritérií, na základě nichž jsou peníze čerpány a rozdělovány, ale že se to primárně bude týkat Polska, Maďarska a teprve potom České republiky. Protože zatím, když je zmiňována kritika, která souvisí s možným odstřižením od těch evropských peněz, tak jsou primárně explicitně zmiňovány právě tyto dvě země, nikoliv Česká republika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Týká se nebo řeší se... Má Evropská komise podobné námitky i vůči jiným zemím, než jste teď právě zmínil?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jsou to hlavně tyto dvě země. Samozřejmě občas objevují různé jiné kauzy, řekněme, které jaksi také hrozí nějakými soudními spory mezi Evropskou komisí a daným státem. Víme i tedy, že je kritika třeba i německých soudů Evropské centrální banky, takže se objevují určité spory mezi členskými zeměmi a jejich institucemi a těmi eurounijními, ale nikde to nezachází tak daleko jako v případě toho střetu, který stále se stupňuje, řekl bych, střetu Bruselu s Budapeští a Bruselu s Varšavou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaký je, pane Kovando, váš pohled na to? Je ta kontrola případného střetu zájmů v České republice dostatečná?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si myslím, že tady řešíme věc, která je vlastně neřešitelná, protože skutečně čistým řešením by bylo to kdyby pan premiér ty své firmy prodal. Protože takhle vlastně všichni víme, že on má ten majetek jenom jaksi daný svěřený, jsou to svěřenské fondy, on ho má svěřený, ale k tomu majetku se vrátí. To znamená, ten jeho zájem na tom, aby dále ty podniky, které jsou v tom majetku, se rozvíjely úspěšně, prostě vždy bude. Jediné čisté řešení by byl prodej těch firem, protože pak by zcela ztratil on ten zájem na tom, aby se nějak dále zdárně rozvíjely. A pak už by ho nikdo nemohl nařknout, že prostě třeba přiklepává dotace nebo nějaký ministr přiklepává dotace prostě pro svého premiéra. Ale jiné čisté řešení já nevidím. A vždy to bude jakési polovičaté řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předmět debat.

Lukáš KOVANDA, ekonom
A to se prostě vede i ve vyspělých západních demokraciích. Když například Bloomberg, pan Bloomberg usiloval o úřad amerického prezidenta, tak se také řešilo, jak vlastně naloží se svojí velmi vlivnou, celosvětově vlivnou agenturou Bloomberg, kterou sledují finanční trhy opravdu globálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak s ní naložil?

Lukáš KOVANDA, ekonom
No tak on pak jako nekandidoval, takže tím pádem to nemusel řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže ani nic neprodal?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ale kdyby se stal prezidentem, tak si neumím představit, že by... Takže si myslím, že by nejspíše prodal tu společnost. Neumím si představit, že by prezident Spojených států řídil velmi vlivnou agenturu nebo finanční zpravodajský terminál, zpravodajskou platformu, která referuje samozřejmě o spoustě - nebo referovala by, kdy byl prezidentem - o spoustě jeho opatření, kroků, politik. To si neumím představit, to by ve Spojených státech, myslím, neprošlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda. Mzdy v České republice rostou nejvíce v historii. Meziročně si zaměstnanci průměrně za 2. čtvrtletí v hrubém přilepšili skoro o 4000. Pane Kovando, co je za tímto výrazným růstem? Samozřejmě, teda samozřejmě, neplatí to o všech odvětvích. Jak dál informoval Český statistický úřad, 2/3 zaměstnanců na průměrnou mzdu vůbec nedosáhnou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, to platí dlouhodobě. Ale skutečně ten nárůst mezd, který nastal letos ve 2. čtvrtletí, je zcela ojedinělý, zcela mimořádný. A je výsledkem dvou věcí. Za prvé, loni v 2. čtvrtletí, tzn. měsících dubnu až červnu, vlastně stlačila mzdy pandemie, protože vrcholila v té době. Tehdy byl nejtěžší její dopad i na trh práce v České republice. No a dnes vlastně porovnáváme s tím čtvrtletím loňským, které bylo takto výrazně zasaženo tou pandemií. A meziroční srovnání, jak jste řekla nebo jak statistici říkají, tak je jasné, že když srovnáváme s něčím, co bylo hodně špatné, tak i když je něco průměrné, tak už to bude nárůst. A ono to není průměrné, je to lepší než průměrné, protože vláda mimořádně přidávala zdravotníkům. To byly ty covidové odměny. A ty vlastně vytáhly ty výdělky zejména ve státní zdravotnické sféře nahoru, takže to bylo o 44 % v té sféře zdravotní a sociální péče. A to vlastně způsobilo tento razantní nárůst. Ale pochopitelně je neudržitelný, protože ve 2. čtvrtletí ve veřejné sféře ty mzdy narůstaly - nebo spíše ve veřejné sféře tak hovoříme o platech - narůstaly tempem kolem 18 %, zatímco v té sféře soukromé pouze kolem 9 %, tzn. dvojnásobně rychleji. A ještě takto závratně rostly mzdy ve veřejné sféře, v té sféře, která je vlastně placená z daní té sféry soukromé anebo z dluhu. Ale dluh jsou jenom budoucí daně sféry soukromé, tzn. že vlastně financovala soukromá sféra, jíž samotné rostly mzdy výrazně pomaleji, tu sféru veřejnou, které rostly výrazně rychleji, dvojnásobně, jak jsme si řekli, a to není samozřejmě dlouhodobě udržitelné. Ale před volbami, si myslím, že politici, vládní politici, jako když to najdou, protože samozřejmě si myslím, že důchodci a státní zaměstnanci budou klíčovou voličskou skupinu, která opravdu dá svůj hlas v těch volbách stranám vládním právě kvůli tomuto přidávání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co bude muset udělat nová vláda, aby to tak zůstalo? Jak už sám jste naznačil, asi z dlouhodobého hlediska takové platy nebude snadné udržet?

Lukáš KOVANDA, ekonom
No buď půjde cynicky dále do dluhů, to si může stále dovolit. Stále my nejsme v situaci rozvratu veřejných financí. Já se obávám toho, že tím, jak opozice vlastně začala hned na přelomu roku říkat, že jsme v rozvratu veřejných financí, že tím jaksi otupila veřejnost. Veřejnost si na to zvykla. A veřejnost nyní zjišťuje, že se nic nestalo, protože ratingové agentury nám nezhoršily hodnocení našeho dluhu. Jakoby dál se nic nedělo. Takže tady opozice volala po tom nebo hlásala to, že jsme rozvrátili veřejné finance, ale jaksi nic nestalo. Tzn. je to signál pro vládu, můžeme se dále zadlužovat, ratingové agentury nám rating nezhoršují. A pro veřejnost tak opozice asi to přeháněla, protože nic se neděje, ratingové agentury rating nezhoršují, stále se zvyšují důchody, stále se jede. Takže tím neříkám, že je to problém. Problém to je, akorát jaksi my jsme zvolili nebo opozice zvolila špatnou taktiku v tom, jak tomu bujícímu problému zamezit. A to si myslím, že je časovaná bomba. Ale kdy ta časovaná bomba bouchne, to ještě může trvat řadu let, protože my jsme skutečně stále jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie. Politici během pandemie objevili obrovský zdroj možnosti, když to řeknu lidově, uplácet českou veřejnost, zejména státní zaměstnance a důchodce. A té budou nyní využívat. A já si myslím, že to rozhodne nynější volby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Politologové nebo experti na marketing, zítra ostatně budu mluvit s Denisou Hejlovou, si všímají témat předvolební kampaně. Jaké místo teda v tom spektru těch témat hrají, řekněme, naše peněženky, příjmy, mzdy?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si myslím, že nejdůležitější. Tím adeptem na to, co by mohlo hrát tu rozhodující roli, byl až někdy do dubna letošního roku covid, možná do května, nebo-li zdravotní krize. Neříkám, že to nemůže přijít. Víme, jak udeřila druhá vlna loni na podzim, že také se ta situace začala na přelomu září a října rapidně zhoršovat, což ale nyní samozřejmě je tím rozdílem očkování, takže zřejmě to nebude tak trýznivé a tíživé jako v loňském roce. No a pak, pokud nebude to zdravotnictví a covid tím tématem číslo jedna, tak samozřejmě bude platit to staré, co platí už od kampaně amerického prezidenta Billa Clintona "It's about economy, stupid", takže všechno je nakonec o ekonomice. Nebudu překládat to slovo "stupid".

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hloupé.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Všechno je prostě tak prosté, že to je o té ekonomice nakonec. "Takže se soustřeď, Bille Clintone," to mu řekl jeho volební marketér hlavní někdy počátkem těch 90. let, když Bill Clinton se ucházel o úřad amerického prezidenta. A on na to tehdy vsadil. Bill Clinton vsadil na to, že lidi nejvíce bude zajímat ekonomika, zatímco George Bush starší, kterého Bill Clinton vyzýval, tak se dmul pýchou, jak dopadli skvěle ve válce v zálivu, jak dokázali to rychle vyřídit, jak vyřídili Saddámova vojska. No a Clinton si řekl, to nebude zajímat zas tolik amerického voliče. Jeho zajímá, že kvůli například i té invazi do Iráku tady máme ekonomickou recesi, lidé se mají hůře, roste míra nezaměstnanosti, a to musím já řešit. A nabídl řešení této ekonomické situace, té ekonomické krize počátku 90. let. A s tím vlastně vyhrál volby. Takže George Bush neuspěl s tím, že jako skvěle zvládl vlastně invazi do Iráku v té době. A pohořel na tom, že podcenil tu ekonomiku. A já si myslím, že to stále platí a že i v těch českých volbách říjnových ta ekonomika rozhodne. Proto si myslím, že i nyní se přetahují vládní politici, pan Hamáček s panem Babišem, v tom, kdo více slíbí státním zaměstnancům, protože vedle důchodců to je další skupina potenciálních voličů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nechci teď obíhat zpět do Spojených států pomyslně, ale otázka je také, do jaké míry v těch předchozích nebo v těch nejnovějších amerických volbách, souboj Donald Trump - Joe Biden, sehrál třeba bilion dolarů na misi v Afghánistánu. Pane Kovando, ministerstvo financí informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního srpna 422,1 miliardy korun. Přímá opatření, například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších, si vyžádaly 274 miliardy korun. Má ministerstvo financí nějaký plán, řekněme, konsolidace těch veřejných financí?

Lukáš KOVANDA, ekonom
No to je má největší výtka na adresu ministerstva financí. Já si myslím, že ministerstvo financí třeba i tím balíčkem daňovým, který byl tolik kontroverzní, zrušením superhrubé mzdy, neudělalo žádnou hrubou chybu, jestliže by ovšem mělo nějakou dlouhodobou vizi. Za prvé se přece říkalo, že to zrušení superhrubé mzdy je na 2 roky. A nyní se vlastně k tomu hnutí ANO ve svém volebním programu, který před pár dny zveřejnilo, nehlásí, tzn. nikde není dáno v tom volebním programu, že bude opět jaksi obnovovat tu superhrubou mzdu, nebo že ten výpadek způsobený jejím zrušením zalátá nějak jinak. Ale zajímavé je to, že žádná z dalších stran, které už také představily svoje volební programy a které zhusta kritizovaly to zrušení superhrubé mzdy, také nemá vlastně ve svých volebních programech buď tedy její obnovení, anebo zase nějaké řešení, které by jaksi ten výpadek, to manko, který to její zrušení způsobilo, jaksi nahradilo nebo zacelilo. Tudíž opět je zjevné, že po volbách dojde k navýšení daní některých, o němž se nyní nehovoří. A samozřejmě ministerstvo financí, a už toto ministerstvo financí, mělo přijít s tím, nač se tážete, tzn. s tou dlouhodobou strategií ozdravení veřejných financí. Nepřišlo, protože rovněž by to bylo nepopulární před volbami. Muselo by říci: my zvýšíme tyto a tyto daně nebo osekáme tu a tu státní podporu, nebudou tak rychle růst důchody. A teď přece politici činí přesný opak. Předhání se, o kolik vlastně vyrostou důchody. Tudíž vychází z toho jediné, cynicky se zřejmě opět půjde do dluhu, a pokud ne, no tak nám politici nyní neříkají celou pravdu, protože prostě budou muset přistoupit k tomu ozdravování veřejných financí velmi razantně. Jinak se nám opravdu zhorší rating a nastoupíme cestu k tomu rozvratu veřejných financí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odhaduje ekonom Lukáš Kovanda. Případné zavedení eura v České republice také nějak nerezonuje tou předvolební kampaní, že?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak myslím si, že třeba Pirátská strana a ta koalice Pirátů a Stan, ta opravdu má přijetí eura ve svém programu. Oni to tam mají tak zakuklené, že vlastně oni jsou pro ten vstup do toho systému ERM II, což je jakýsi předpokoj v rámci toho procesu přijímání eura. A jakákoliv země v historii, která byla v tomto ERM II systému, už pak přijala euro. Tzn. oni vlastně říkají, že chceme euro, a uděláme pro to ten zásadní krok. Tím zásadním krokem při přijímání eura není přijetí té samotné měny, tím je právě vstup do tohoto systému ERM II, což je systém, ve kterém vlastně se jaksi fixuje kurz koruny v našem případě k euru, ale vlastně už je takřka jisté a už i finanční trhy s tím počítají, že jakmile po nějakou dobu takto bude koruna fixována na to euro v rámci tohoto systému, v rámci toho předpokoje, takže pak to euro přijmeme. Takže já si myslím, že Piráti a STAN celkem explicitně to v tom programu mají, ale pochopitelně oni to zdůvodňují nikoliv tím, že chtějí euro, ale že chtějí ozdravit veřejné finance a že kvůli tomu našemu setrvávání v tom systému ERM II budeme platit nižší úrok na našem dluhu. Takže to je jakoby takové šalamounské zakuklené vlastně řečení toho, že budeme přijímat euro, pokud zvítězí a pokud budou mít premiéra.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale nikoliv bitcoin, to je jiný příběh. Tady trochu narážím na to, že právě dnes zavádí Salvador tuto kryptoměnu vedle amerického dolaru jako svou druhou měnu. Je to třeba i pro nás v něčem inspirativní?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To si asi netroufám říci, protože i když tedy já jsem fanoušek bitcoinu, tak já si myslím, že tento krok je skutečně velkým experimentem, protože Salvador, to není nějak pokročilá rozvinutá ekonomika. Jejich prezident Bukele, Nayib Bukele, tak je velkým stoupencem bitcoinu. A možná spíše toto celé činí proto, aby se stal ve světě té komunity této kryptoměny jakousi kultovní osobou, která opravdu zavádí jako první na světě bitcoin coby zákonné platidlo. Tzn. že v bitcoinu se ode dneška v Salvadoru mohou například platit daně a také všichni prodejci zboží a služeb jsou povinni akceptovat bitcoin jako platidlo. Ale veřejnost v Salvadoru si to příliš nepřeje. 2/3 veřejnosti jsou proti tomu, aby tento zákon fungoval, aby tedy byl v platnosti, a jsou pro zrušení tohoto tzv. bitcoinového zákona. Takže jsem tak nějak na vážkách z toho, jak to vlastně celé dopadne. Každopádně je to experiment velký, bude to sledovat veškerá veřejnost, jak odpůrci, tak stoupenci bitcoinu. Ale nedomnívám, že to bude nějaký zásadní průlom, což je ostatně vidět i z ceny bitcoinu. Když vlastně před několika měsíci Salvador tento svůj záměr prosadil, tak cena bitcoinu nijak vlastně nevzrostla, nereagovala, tzn. bitcoin reaguje na těch trzích na úplně jiné věci než to, že se stává zákonným platidlem jedné z těch malých středoamerických zemí. Kdyby se stal zákonným platidlem Spojených států, Číny nebo eurozóny, no tak to samozřejmě by bylo totálně něco jiného. Ale Salvador je prostě z ekonomického globálního hlediska zcela nevýznamný. A takto to i vnímá svět. Je to spíše jakýsi experiment jednoho z malých států světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vraťme se do Evropy, konkrétně za naše hranice do Polska. Tam za levnějším nábytkem či potravinami se vydává čím dál více Čechů. Tamní měna polská je totiž vůči koruně teď nejslabší od roku 2000. Co za tím je?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano. Je za tím to, že centrální banka Polska se bojí toho, že by mohlo zpevňování zlotého přílišné jaksi ohrozit to křehké zotavování polské ekonomiky, takže intervenuje do slabší polskou měnu, tak jako v letech 2013 - 2017 Česká národní banka intervenovala za slabší korunu. No a na druhé straně Česká národní banka, ta nyní svojí politikou měnovou, kdy razantně zvyšuje úrokové sazby, tak vlastně dává koruně zpevnit. Zpevňuje koruna, oslabuje polský zlotý. A Češi zejména například z té české části Těšínska mají velmi výhodné nákupy, protože takto výhodné to prakticky nikdy v historii nebylo. Protože nyní ten kurz je 5,60, tzn. 5,60 stojí 1 zlotý. Bylo to až 7 Kč v roce 2015, takže to je výrazné posílení. A houfy Čechů nyní zase směřují za polským nábytkem, oděvy, potravinami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A v italském Juventusu, fotbalovém klubu, si naopak oddechli, protože odchází slavný Ronaldo.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, když oznámil, tedy když se vyrojily spekulace, že odejde, tak...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teda klubová pokladna. Doufám, že jsem řekla.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano. No, řekla jste to správně. Oddechli si akcionáři, protože když vlastně se vyrojily spekulace poprvé, že Ronaldo odejde, tak akcie Juventusu posílily, protože teď to řeknu možná neuctivě k Ronaldovi, on byl takovou koulí na noze toho klubu. Byl příliš drahý při svém platu, při své gáži. A prostě vycházely i ekonomické analýzy, že pokud a dokud se Juventus Ronalda nezbaví, tak bude v ekonomické ztrátě. Takže je to trochu jako případ Barcelony a Messiho, o něco starší, o pár týdnů starší případ, kdy v podstatě Barcelona se také musela zbavit této své největší hvězdy prostě proto, že se dostala do neukočírovatelné pozice. A zároveň prostě Messi kvůli španělskému zákoníku práce nemohl přistoupit na zcela nulový výdělek, protože ten zákoník práce umožňuje pouze ponížení o 50 %. A i při tomto ponížení stejně by Barcelona nadále byla ve velkých tíživých finančních problémech, takže nakonec se ho zbavila. A podobné je to s Ronaldem a Juventusem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká ekonom Lukáš Kovanda. Děkuji za váš čas a za vaše názory i odhady. A přeji hezký den. Na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Na slyšenou, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje a zve k dalšímu poslechu Českého rozhlasu Dvojky.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.