Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 6. října 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, mým dnešním hostem je ekonom Lukáš Kovanda, buďte vítán.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den. Zajímat mě bude například to, zda přitvrzuje boji proti praní špinavých peněz, jak funguje offshorové schéma a co se děje s velkoobchodními cenami elektřiny, nerušený poslech. Mezinárodní tým novinářů odhalil podezřelé finanční transakce celkem 35 světových vůdců a více než 300 dalších funkcionářů z 90 zemí. Co jste si řekl, pane Kovando, když jste slyšel Pandora Papers a tato odhalení? Kromě premiéra Andreje Babiše dokumenty pokud jde o Evropu v takto vysoké funkci zmiňují třeba prezidenta Kypru.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Taky jde o další ze série takovýchto odhalení. Víme, že už byly v minulosti v minulých letech například tzv. Panama Papers a toto je svým rozsahem nejzávažnější, nejrozsáhlejší takovéto odhalení, které vlastně ukazuje na to, že nejbohatší lidé planety skutečně vymýšlejí velmi důmyslná, sofistikovaná schémata, kterými vlastně se snižují svoje, své daňové odvody v zásadě. Tudíž najímají si armády právníků, účetních a daňových poradců, což by si běžný smrtelník nemohl dovolit, protože by ho to stálo majlant a zruinovalo by jej to, ale ti bohatí lidé si to dovolit mohou. Činí to a je to pro ně výhodné, protože vlastně ta daňová úspora, které tak dosáhnou, vlastně jim pokryje ty náklady a ještě vlastně daleko vyšší než ty náklady na všechny ty poradce. Není to pro běžného smrtelníka, protože ta schémata jsou často velice tedy důmyslná a je zatím určitá expertiza, kontakty, a to samozřejmě něco stojí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mohl byste nějak srozumitelně pro laiky popsat, jak funguje to složité offshorové schéma?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Tak myslím si, že to nelze popsat asi na tomto prostoru, že těch schémat je přehršel. To není tak, že by bylo nějaké jedno univerzální schéma a je také důležité si říci, že existují různé druhy offshorových center a že jaksi tam si snižují svojí daňovou povinnost, ne jen tedy jednotlivci, bohatí ale i velké korporace, včetně společnosti typu Apple, Google a další. Takže je to opravdu globální problém a hledá se vlastně odpověď na to, jakým způsobem tomuto zamezit, protože vládám tak unikají obrovské stovky miliard dolarů, které by jinak mohly mít na veřejné služby. Ale zatím se účinné řešení nenašlo. Ta offshorová centra v podstatě offshore znamená mimo břehy. To znamená, je to ze starých dob, kdy často těmi offshory byly malé ostrůvky. Ale také to offshore znamená, že ty malé ostrůvky se snažily přilákat zámořský, proto tedy offshore kapitál, bankovní kapitál z těch velkých ekonomik a ty chtěly, aby tedy tam danil a využíval ty služby bankovního malého ostrůvku, například někde v Karibiku. A jenom ty drobečky co z takovýchto služeb například to, že se tam přesunul své sídlo nějaká ta velká korporace, tak ty drobečky, které takto odpadly, tak samozřejmě jak byl ten ostrůvek v Karibiku malinký, tak bohatě pokryly ten jeho provoz. Takže pro tyto malé státečky to je vlastně dodnes velice výhodný způsob obživy, mám-li to tak říci. Ale zároveň tím vytváří obrovský problém pro ty velké ekonomiky, které tak přichází o obrovské daňové inkaso. Ale ne všechny tím je ta situace ještě komplikovanější, ne všechny, ne všechna ta offshorová centra jsou ty, ty Kajmanské ostrovy nebo britské panenské ostrovy. Dneska za offshorové centrum, tedy za daňový ráj, jak se tomu někdy říká, můžeme označit třeba také Irsko nebo Nizozemsko nebo Lucembursko. Zase třeba v Nizozemsku tam se uchylují podniky a přesouvají tam svá sídla, protože tam je stabilní daňové prostředí a ta země má dobře propracované zákony na ochranu investic. Takže opravdu těch důvodů pro přesun sídla, jurisdikce, toho domicilu jak se říká, do toho offshorového centra je přehršel. To je na celodenní přednášku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že přitvrzuje boj proti praní špinavých peněz?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Přitvrzuje, což je právě jeden z důvodu toho, proč přece jenom pozorujeme určité opadání zájmu o offshorové centra. Určitě k tomu přispívají i tyto zátahy, řekněme velké, mediální akce jako byly Panama Papers před několika lety, jako jsou nyní Pandora Papers, které zvyšují povědomí o tom, jak vlastně ten fenomén daňových rájů offshorových centrech stále rozbujelý a vytváří to tlak na ty vlády těch velkých ekonomik, aby s tím něco dělaly. Jo oni sice samozřejmě vědí o tom problému, ale zároveň ti bohatí lidé ty velké korporace mají, jak známo, velkou lobbistickou sílu. Takže jsou schopny přesvědčovat ty politiky, aby s tím nic moc zatím nedělali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když bychom se vrátili do minulosti k Panama nikoliv Pandora Papers, to je novinka. Co vlastně přineslo tehdejší odhalení, jaký to mělo konkrétní dopad, něco se změnilo, když vlastně nyní máme svým způsobem nějaké pokračování těchto kauz, daňových rájů a těchto velmi, jak jste popsal sofistikovaných různých schémat.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Ty daňové ráje a offshorová centra to jsou, to je vlastně jden z nejkomplexnějších, nejsložitějších problémů, jimž čelí světová ekonomika. Tam se nedá čekat, že se nalezne nějaké průlomové řešení z roku na rok ze dne na den, to vůbec ne. Takže spíš je to dokonce bych řekl generační záležitost. Ale postupně i vlivem těchto, řekněme, mediálních akcí sílí ten tlak na to prostě s tím něco dělat. Takže myslím si, že třeba za 10, možná se to teď bude zdát dlouhá doba, ale za 10 za 15 let, když si tady sedneme, tak prostě už bude ten svět v tomto ohledu výrazně jinde. Ale budou k tomu dílčími krůčky přispívat právě takové akce, jako je, jako jsou Panama Papers nebo, nebo nyní Pandora Papers, ale nedá se čekat jako říkám ze dne na den nějaká zásadní změna, protože je to opravdu velice jak se říká komplexní, složitý problém, ve kterém je zaangažována spousta vlivných mocných lidí, firem a pro ně je vlastně to současné schéma, to současné nastavení výhodné a neradi se s ním loučí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se k premiérovi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi daří vysvětlovat celou tuto kauzu? On odmítá, že by pral špinavé peníze.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Tak co mu zbývá, to asi se nedá očekávat nic jiného, než že by to odmítal, dokud nepadl žádný verdikt soudu nebo něco takového, tak samozřejmě to bude odmítat. To by mě překvapilo, kdyby říkal cokoliv jiného, ale myslím si, že ten dopad této kauzy nebude velký, protože většina lidí obávám se nebo myslím, prostě nemá ponětí příliš o tom, co vlastně offshorové centrum je a co zatím vším stojí a také ten případ je poměrně starý. Ty transakce u nichž je řeč, se odehrály v roce 2009 před vstupem pana Babiše do politiky, takže to trochu přece jenom snižuje jaksi tu údernost těch zjištění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je něco jiného být politikem a podnikatelem?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Já myslím, že v tom smyslu slova.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče tedy třeba daňového přiznání.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Co se týče porušování zákonů tak ne, tam by mělo padni komu padni, ale ostatně i ti sami novináři, kteří s tím odhalením přišli tím, že vypíchli případ Babišův a řekli, že je dalších 300, 300 lidí Čechů, kteří jsou v Pandora Papers také, aniž by ovšem uvedli jména teď vlastně implicitně přisoudili vyšší důležitost právě politikovi, což já chápu, protože to veřejně činná osoba ale jestliže tedy jde o to padni komu padni, tak myslím že bychom měli znát jméno všechno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pan Babiš také říká, že vůbec se mu to teda nelíbí, že když ten skandál vypukl, tak bylo 5 dní, teď už jsou to 2 dny do voleb a někdo přichází s transakcí, kterou on jako jenom, v uvozovkách teda podnikatel udělal před 12 lety. Jak vy to vnímáte to načasování toho zveřejnění? Připomeňme, že jde o mezinárodní tým zhruba o 600 novinářů.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Že by se 600 novinářů jaksi spolčilo a přišli si s odhalením, které má za cíl poškodit vlastně premiéra z globálního hlediska poměrně nevýznamné země, kterou Česká republika je, tak to si myslím, že je poněkud ustřelené, že je to prostě shoda okolností, že zrovna nyní to přišlo toto odhalení, protože jsou v něm i jiná velmi významná jména, jiné velké ryby a nějaké volby, prostě když se na to podíváme z globálního hlediska, se ve světě odehrávají podle mě každý týden. Takže asi nelze vymyslet nějaký termín, kdyby se neodehrávaly žádné volby a prostě nyní to padlo zrovna na volby české.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Těsně před volbami schválili čeští poslanci zmrazení platů, senátorů, poslanců a členů vlády. V letech 2022-2026 se nebudou měnit a zůstanou na letošní úrovni. Vládní platovou novelu ještě ale musí schválit Senát myslíte, že to by třeba mohl mít nějaký vliv ještě na rozhodování voličů? Mimochodem hlasování začíná už dnes pro lidi v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Myslím, že to může mít jistý vliv. Je to symbol, je to čistě symbol, z ekonomického hlediska samozřejmě ten význam je nulový. Vezměme si jako příklad domácnost, která je v exekucích zadlužená, špatně si půjčila na hypotéce, nemá na splácení. Hrozí prostě zabavování majetku a tak dále. No a to domácnost by to řešila, tak prostě se rodiče třeba ratolesti usnesou, že místo šesti rohlíků, které si denně kupují, teď budou nakupovat pouze 5 rohlíku. Takže asi v tomto rozsahu to je to opatření té vlády, pokud by se zmrazila platy, nepřispěje to vůbec k ničemu, k žádnému ozdravení veřejných financí to nepomůže, protože platy zákonodárců prostě jsou plivnutím v moři, když to tak řeknu v celkovém objemu našich veřejných rozpočtů, ale je to obrovský symbol. Oni teď mohou vlastně říct před volbama, podívejte, my za vámi stojíme, my s váma soucítíme. My víme, že jste prožili těžká léta během pandemie a dívejte, my jsme si teda za zmrazili ty své platy a prostě jsme s vámi solidární, tak nám, prosím, dejte za to hlas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda. Ceny energií raketově stoupají, k elektřině se přidal i plyn, který je už nejdražší v historii, z jakých důvodů vlastně roste cena zemního plynu a cena povolenky?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Těch důvodů je víc, ten základní důvod je, že po pandemii dostalo nečekaně silné ekonomické oživení, kdy je velká poptávka po energiích, například v Číně. Čína vyrábí jako divá, protože se snaží dohnat ten ztracený rok, kdy nevyráběla kvůli lockdownům. No a přesměrovává se dodávka energií například z Ruska ale i obecně třeba zkapalněného plynu právě do Číny. Rusko dodává více do Asie a také doplňuje své vlastní zásoby plynu, protože loňská zima a to je další důvod, byla táhla, dlouhá, vydatná a zásobníky plynu se vyprázdnily a Rusko se nyní obává tuhé zimy. Dokonce představitel Gazpromu, což je největší plynárenský podnik v Rusku, který je ovládaný Kremlem. Včera uvedl, že čeká tuhou zimu, protože v Rusku je a teď opravdu si nevymýšlím, protože v Rusku je velká úroda jeřabin a že podle ruské pranostiky to znamená, že bude tuhá zima. A to, že je důvod, proč Rusko bude dodávat letos méně plynu do Evropy a více si nechá pro sebe samo, aby doplnilo své zásoby. Je to určitá hra. Gazprom tedy skřípnul Evropu a je to jeden z důvodu toho, proč Evropa pociťuje krajní nedostatek plynu. A samozřejmě tím, jak nemá plyn, tak zdražuje výroba elektřiny, zdražuje-li plyn, zdražuje elektřina, protože /souzvuk zvuků/ v paroplynových elektrárnách, když zdražuje plyn, tak zdražuje uhlí, protože to je náhražka plynu, když není plyn, tak aspoň tedy lze vyrábět elektřinu z uhlí v uhelných elektrárnách nebo teplo v uhelných teplárnách. No, a to samozřejmě žene nahoru také uhlí. A do toho samozřejmě náhražkou plynu může být ropa, respektive některé ropné produkty, jako je například topná nafta. Takže to zase zvyšuje scháňku po ropě, takže ropa je nyní na svých několikaletých maximech přes 80 dolarů za barel v případě ropy typu Brent. Všechny ty energie jdou tedy nahoru, což pak mohou pocítit už během zimy čeští řidiči, protože nelze vyloučit, že benzín bude stát 40 Kč za 1 litr, což se stalo naposledy v roce 2012, kdy byly ceny na absolutním rekordu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký plán má Evropa pro tuto situaci?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Evropa je tím zaskočena, protože to skutečně je něco, s čím nikdo nepočítal. Ty emisní povolenky ony byly konstruovány tak, aby opravdu zdražovaly fosilní paliva, fosilní energie, aby vlastně přiměly lidi k tomu víc využívat ty zelené energie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, pane Kovando, nešlo tento vývoj vůbec předvídat?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Ne, to myslím, že v této míře ne. Samozřejmě záměrem opravdu bylo zdražit ty fosilní energie. Ale to jak ulítne cena plynu, elektřiny, s tím nikdo nepočítal. Ostatně i nyní na úrovni Evropské unie se řeší co s tím. Což je vlastně taková kapitulace, takové přiznání toho, že tedy se něco vymklo kontrole. A bude se hledat cesta, jak pomoci domácnostem. Víme, že i česká vláda přijde s nějakým řešením. Premiér Babiš to několikrát zmiňoval. Jakési dotace domácnostem. Právě na to, aby snáze uhradily své účty za plyn a elektřinu, ale ta řešení se hledají napříč Evropou. Podobné dotace vlastně už schválila Itálie, Francie, ve Španělsku, v Řecku, v dalších zemích se podobným způsobem pomáhá tamním občanům. Takže to je určitý doklad toho, že skutečně ta situace je nečekaně závažná, to opravdu nikdo nečekal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono se to vlastně promítne i v praxi v takovém případě, jako je připomínka o Dušičkách.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Ano, opravdu ty drahé energie se promítají do všeho, proto hrozí to, co nyní slýcháme často inflace, inflace všeho, veškerých zboží a služeb a třeba i květin. I květiny mohou zdražovat, chryzantémy jsou oblíbenou květinou na hroby právě během svátku zesnulých při dušičkách a nyní kvůli plynu prostě nejsou ty květiny, protože ten plyn je tak drahý, že pěstitelé například v Nizozemsku, což je květinová velmoc, prostě zavírají ty své skleníky, ta by se nevyplatila při tom, jak je ten plyn drahý ta produkce pěstování těch květin. Takže nejsou květiny, takže se dováží místo z Nizozemska do evropy z Keni nebo z Etiopie, kde samozřejmě mohou růst ty květiny bez těch skleníků. Jenže to je dražší a navíc ještě zuří v důsledku pandemie rovněž ta mezinárodní přepravní krize. Takže ve výsledku obávám se, že Češi si budou muset až několik desítek procent připlatit letos za ty chryzantémy a další smuteční květiny na dušičky. Ale to je samozřejmě jeden příklad z mnoha, který ukazuje, jak vlastně ty ceny energií se nakonec promítají do všeho a udeří to nakonec na naše peněženky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předpovídá další vývoj ekonom Lukáš Kovanda. Bankovní rada České národní banky odhlasovala před několika dny nečekaně razantní zvýšení klíčové úrokové sazby, a to o tři čtvrtě procentního bodu na půldruhého procenta. Takový skok ekonomika zažila naposledy v roce 1997. Banky už na to reagují prudkým zdražováním hypoték.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Je to přiznání toho, že opravdu ta inflace je velký problém. Zase troufám si říct až nečekaně velký problém. Protože ještě před pár týdny by Česká národní banka takový krok, to jsem si jistý nepodnikla. Ten je opravdu zcela nebývalý. Otázka samozřejmě je, do jaké míry ona je v tuto chvíli schopná tu inflaci takzvaně zkrotit, protože podstatná část té inflace je dovezená. Navzdory tomu co slýcháme tedy nyní v rámci předvolebního boje, že je to premiérova drahota. Tak opravdu podstatná část té inflace je dovezená. Ostatně samotný klíčový podnik ze svěřenských fondů Andreje Babiše, největší výrobce hnojiv v Německu nebo močoviny a amoniaku, abych byl přesný /nesrozumitelné/, tak vlastně tento podnik musí nyní omezovat drasticky výrobu kvůli tomu, že plyn je drahý, protože plyn je klíčový právě při výrobě hnojiv. Takže sám Andrej Babiš je tou svojí drahotou zasažen velmi těžce. Takže to je jeden z důkazů proto, že těžko lze opravdu vnímat tu inflaci, jakože jsme si jí tady vyrobili my. Ostatně například Poláci dokonce Němci, Rakušané, Slováci mají inflaci vyšší než Češi. Vnímáme v kontextu Evropské unie podprůměrnou, byť mírně a její část je určitě tady z našich luhů a hájů, ale ta většina je prostě dovezená a s tím, obávám se, Česká národní banka příliš nezmůže, i když tedy ten její krok je velice razantní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také ho vysvětlil guvernér Centrální banky Jiří Rusnok tím, že za, vlastně za to, za tím velkým zvýšením sazby je mimo jiné, cituji, jeho slova nesmyslné utrácení, které rozpoutala v poslední době vláda a ta konkrétně ministryně financí Alena Schillerová i premiér Babiš na to reagovali tím, že vlastně podle paní Schillerové rozhodnutí centrální banky přehodilo výhybku hospodářské politiky České republiky na kolej typickou pro rozvojové země. Také je zajímavé vlastně, byla taková možná nepsaná dohoda mezi vládou a bankou, že si vzájemně jaksi nekritizují. Každý se věnuje své agendě a nechá toho druhého v klidu žít. Padá tento nepsaný kompromis nebo pravidlo?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Je pravda, že tato přestřelka je svojí intenzitou nebývalá. Samozřejmě už v minulosti se odehrály přestřelky mezi vládou a centrální bankou. To se táhne už od devadesátých let, kdy například tehdejší premiér Václav Klaus kritizoval Centrální banku za přílišné utahování měnové politiky při té měnové krizi roku 1997, kdy tedy shodou okolností naposledy byly podobně jako právě před týdnem zvyšovány tak razantně úrokové sazby. Ale v rámci tohoto sporu, této přestřelky tam si myslím, že nelze asi říci, že to je typické pro rozvojové země, protože třeba Norsko utahuje svojí měnovou politiku, ale je třeba vidět, co je zatím, že Norsko utahuje svojí měnovou politiku proto nebo jedním z důvodů je růst cen energií a v Norsku rostou energie, protože tam nepršelo, tudíž hydroelektrárny letošním roce vyrobily málo elektřiny z vody, což mimochodem jenom zhoršuje ten celoevropský problém s energiemi, protože norský energetický trh je napojený například na dánský či německý, na který je zase napojená Česká republika. A vlastně to ten problém zhoršuje a Norové i kvůli těm zdražujícím energii prostě přitvrdili svoji měnovou politiku. Ale například Poláci těm hrozí až 7 procentní inflace a ti tedy se neuchylují k žádnému navyšování úrokových sazeb. Zrovna dnes tam mají zasedání měnové té své centrální banky a nechají sazbu takřka na nule. Takže z tohohle hlediska se ten krok České národní banky opravdu vymyká a čas ukáže, zda to byl správný krok, správné rozhodnutí. Je pravda, že nekritizuje pouze, pouze pan premiér, ministryně financí ale i třeba drobní podnikatelé, malí a střední podnikatelé a jejich asociace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Schodek státního rozpočtu se dále prohlubuje, i letos bude rekordní přes 40, 400 miliard. Plán na jakési oživení, ozdravení financí ekonomiky tady nebo konsolidace veřejných financí pořád není.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
To je nejzávažnější asi rest, který prostě zanechává tato vláda. Té vládě příště ať už bude jakákoliv, dlouhodobě jsme vládu vyzývali k tomu samozřejmě v těch možnostech, které máme, aby s takovou strategií přišla. Myslím si, že by to bylo patřičné vzhledem k tomu, že ten dluh vyrobila ona. Ten dluh sám o sobě podle mě nemusí být něčím zlověstným. Já si nemyslím, že došlo tady k rozvratu veřejných financí, jak se často říká v tom veřejném prostoru. Ale chtělo to právě to, aby vláda skutečně řekla, jak ten dluh hodlá zalátat tato nemusela být strategie na jeden rok. To mohla být strategie na 10 let, kdyby řekla třeba, že bude každý rok snižovat veřejné výdaje o 2, o 2 % nebo o nějakou takovou smysluplnou částku, kterou lze opravdu realizovat. Ale nic takovýho nepřišlo. A to si myslím, že je velká chyba. Asi jedna z největších, které vlastně nyní poté pandemii udělala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste, pane Kovando, členem Národní ekonomické rady vlády. Co jste ji vy, konkrétně poradil nebo vy poradil?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Tak já bych radil právě, právě toto. Já jsem to radil i vlastně při osobních setkáních s třeba paní ministryní financí a i vy vlastně to říkám už několik měsíců veřejně v médiích a nejsem určitě sám, kdo říká. Jenže stojí v cestě prostě jiné politické priority, když to řeknu hodně diplomaticky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Diplomat jste nejenom ekonom. Dobře tak to řekněte nám, co vy byste považoval za zcela zásadní?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Zásadní je to, aby se skutečně našly úspory v těch výdajích. A nemusí to být hned. To jsem nelze očekávat, že tady z roku na rok, z rozpočtu na rozpočet prostě osekáme výdaje o desítky procent. Ale vezměme si příklad třeba Dánska, kdy si stanovili už před dlouhými lety, že budou tedy každoročně na úrovni jednotlivých ministerstev hledat úspory třeba v jednotkách procent, ale každý rok, každý rok postupně snižovat zatížení prostě chodu státu a těch jeho financování a toho jeho financování pro daňového poplatníka. A něco takového mohla předložit vláda v té své vizi, řekněme, pro dalších 10 let. Takže to já bych navrhoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ekonom Lukáš Kovanda a jeho doporučení i názory, děkuji za ně mějte se hezky.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V zítřejším Jak to vidí vás provede Jan Burda. Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.