Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 6. ledna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, Zita Senková vás vítá u pravidelného rozhovoru na aktuální témata. Dnes se budeme pohybovat ve světě ekonomiky, protože dnešním hostem je Lukáš Kovanda, já vás vítám, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den tříkrálový přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornosti neujde nejhorší schodek v historii Česka, ekonomické souvislosti, vakcinace či astronomický růst ceny kryptoměny bitcoin. Nerušený poslech. 367,4 miliardy korun, v takovém schodku skončil loni státní rozpočet. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Předloni činil schodek 28,5 miliardy korun. Co k tomu říct, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Bylo řečeno mnohé už, určitě největší sekera dějin, už zaznělo mnohokrát. Není to výsledek, ze kterýho bychom měli mít jakoukoliv radost. Na druhou stranu podmínky prostě si žádaly takovéto zadlužení. Uchyluje se k němu, takřka uchylují se k němu takřka všechny další vyspělé ekonomiky, takže z tohoto hlediska nejde o nic výjimečného. Spíše ta struktura toho zadlužování, zda neměla být, nemohla být jiná. Narážím například na to, že na rouškovné pro důchodce šlo více peněz nakonec ze státního rozpočtu, než na kompenzační bonusy osobám samostatně výdělečně činným. Myslím si, že tady by to mělo být spíše tedy opačně, protože přece jenom veškerá úcta k důchodcům, ale ty důchody jsou valorizovány a toto bylo nad rámec té valorizace, nad rámec toho zákonného přidávání toto rouškovné a živnostníci jsou ti, kteří vytvářejí přece jenom určitou hodnotu a asi trpěli přeci jenom o něco více, i když nikdo neupírá to, že důchodci trpěli velkým stresem, jak ostatně zdůvodnil rouškovné pan premiér.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jistě. 2,5 miliardy korun, tolik je připraveno na pomoc podnikatelům, kteří kvůli vládním nařízením museli zavřít své provozovny. Ta pomoc směřuje i majitelům obchodů či lyžařských areálů. Jak se díváte, pane Kovando, vlastně na ty kompenzace? Těch balíčků byla a je celá řada. Jsou, je to skutečná pomoc?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Do určité míry je to pomoc. Musíme si říci, že on stát nemůže pomáhat donekonečna, protože my nevíme, kolik těch vln bude dalších koronavirových. Doufejme, že už tedy moc ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To je vlastně jedna dlouhá.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jedna dlouhá vlna, podle některých epidemiologů jedna dlouhá vlna. Podle jiných pohledů máme teďka náběh na jakousi třetí vlnu. Já nebudu fušovat epidemiologům do řemesla, takže řekněme, že pokud tedy neskončí ta situace s uzavírkami, což je to, co má ten ekonomický dopad, tak nemůžeme donekonečna zachraňovat jednotlivé podniky, kompenzovat vše. Já si myslím, že se také v této krizi pozná, oddělí zrno od plev, od toho kdo je schopen adaptovat na tu situaci. Například jsem si byl nyní pro oblek nový a paní mi tam říkala, jak rychle vlastně už na jaře přišli na výrobu roušek. Takže to je jeden příklad nebo restaurace, které prodávají u výdejních okének. Já si myslím, že ty příležitosti jsou, byť samozřejmě chápu, že je to velmi těžké, v některých oborech zcela nemožné, přejít není druh činnosti, ale ta pravda je neúprosná, kompenzace nemůže být nekonečné, protože státní kasa, veřejná kasa není bezedná a vidíme teď, sama jste zmínila, jak enormně jsme se zadlužili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je zajímavé, že navzdory pandemii loni v Česku zkrachovalo nejméně firem od roku 2008. Je to celkem 1053 firem.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to zajímavé, myslím si, že ten náraz přijde letos, že letos bude těch krachů o poznání více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nějaké dozvuky bohužel.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dozvuky, odeznívání těch záchranných opatření státu, podpory zaměstnanosti, podpory OSVČ, odkládání záloh, moratoria na splátky úvěru a tak dále. To se projeví až v letošním roce. My jsme si vlastně loni na dluh, na ten velký dluh, který jste zmínila, koupili čas, ale nyní už příliš nemáme peníze na to, abychom si další čas kupovali, a proto si myslím, že ten letošní rok bude z tohoto hlediska horší, z toho hlediska ekonomického, než byl ten rok loňský. Jakkoliv si myslím, doufám i z epidemiologického hlediska bude naopak lepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která nastala v souvislosti s pandemií, onemocněním covid-19. Toto jsou slova prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, ve stanovisku jeho úřadu ke zprávě vlády o hospodaření státního rozpočtu za loňské první pololetí. Jaký je váš názor, pane Kovando, byl státní rozpočet připraven na to výrazné zpomalení ekonomiky?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je těžká otázka. Já si myslím, že určitě mohl být připravenější, protože v těch uplynulých šesti letech prosperity, teď mám na mysli léta 2014-2019. Tak většina ekonomů, včetně mě říkala, vláda by měla opravdu být razantnější, v osekávání svých výdajů, zeštíhlování státní správy, v budování si polštáře na horší časy, které nyní nastaly. To vláda do určité míry činila, ale měla to podle mě činit mnohem průrazněji, v tomto má pan Kala pravdu. Na druhou stranu, když se podíváme na mezinárodní kontext, tak Česká republika v těch letech dva 14 až dva 19 snižovala své veřejné zadlužení jedním z nejrychlejších temp v celé Evropské unii, takže z tohoto hlediska vlastně byla jakýmsi jednookým mezi těmi slepými. Zase to nelze hodnotit tedy úplně negativně, ale v zásadě samozřejmě je třeba s úřadem, Nejvyšším kontrolním úřadem souhlasit, protože měla být ambicióznější vláda a využít těch dobrých časů, časů prosperity k tomu, aby ty veřejné finance více ozdravila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná je přesnější otázka, ne proč nebyl připraven ten státní rozpočet, ale vlastně ano, proč, proč nebyl?

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, proč nebyl, protože to jsou politici, kteří mají krátkodobý horizont, tak kteří dávali přednost třeba těm slevám na jízdné ve vlacích, v autobusech, což byl podle mého soudu zbytečný výdaj. Nepokročili s důchodovou reformou, nepokročili vůbec reformou financování veřejného zdravotnictví, což jsou všechno věci, které kdyby se správně provedly, tak mohou ušetřit veřejné kase. Bohužel se tak neučinilo. Také je otázka třeba, jak byly využívány peníze z těch evropských fondů. Také si myslím, že to mohlo být lepší, že jsme mohli efektivněji tyto zdroje využívat v těch letech, ale to už je nyní pláč nad rozlitým mlékem a nezbývá tedy, než se poučit do těch nadcházejících nebo příchozích dvacátých let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu Kaly není možné pandemii vinit ze všeho. Poukazuje například na to, že od začátku roku se meziročně zvyšovalo čerpání z celkových výdajů, a to měsíčně o desítky miliard korun a tyto nárůsty se týkaly hlavně provozních výdajů.

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, není žádným tajemstvím, že vlastně ten schodek by byl poměrně razantní, i kdybychom žádný koronavirus neznali v tom loňském roce, protože když si spočítáme, kolik šlo na podporu ekonomiky, na tu covidovou podporu ekonomiky, tak to je zhruba jenom 60 % toho celkového schodku. Schodek tehdy skoro 370 miliard, na podporu té ekonomiky šlo nějakých 217 miliard. To znamená, že rozhodně to všechno, ten schodek není o té covidové podpoře ekonomiky. Je to i o tom, že právě se stát už před příchodem pandemie až příliš rozmáchl ve svých výdajích a nebyl střídmý, nebyl obezřetný ve svém celkovém hospodaření. A proto je i ten deficit tak vysoký, jaký je, protože kdyby byl střídmější, tak i přes covid bude přece jenom ten deficit nižší. Nebyl by těch 270 miliard, ale byl by třeba jen 200 miliard nebo dokonce pod 200 miliard.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Loni jsme často slýchali.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Pardon pod 300 miliard.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Slýchali jsme loni často, že pokud ekonomiku zavřeme, tak se s tím budeme vyrovnávat roky. Jaký je váš názor? Lze vůbec predikovat třeba, jak dlouho bude trvat takzvaný restart?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Myslím si, že restart by mohl být docela rychlý. Já jsem v tomto optimistou, protože ta ekonomika, když přišel koronavirus, tak nebyla nijak vnitřně poškozen. To je to, co jí odlišuje tuto krizi od té krize z doby před 10 lety, kdy byla vnitřně narušena ekonomika, bankovní systém. Nyní ta ekonomika dostala jakoby úder z venčí, z oblasti té epidemiologické, pandemické. Ekonomové hovoří o takzvaném exogenním šoku, ale ta ekonomika nebyla vnitřně poškozena. To znamená my jsme, my nyní nemusíme opravovat tu ekonomiku zevnitř, jako jsme museli opravit před 10 lety a nám stačí, až odezní ten exogenní šok. Samozřejmě některá odvětví už se z tohoto exogenního šoku, z této rány zvenčí nikdy neproberou, kongresová turistika, veletrhy a výstavy, letecká doprava, ale to byly stejně sektory, které by tak jako tak čelily určitým problémům, i nebýt koronaviru. My jsme prostě nyní zjistili. Víme to všichni, jak lze na dálku činit spoustu věcí, že se nemusíme vždy dopravovat na druhý konec světa, že lze dělat on-line konference a tak podobně, takže tento přechod na on-line, do on-line prostředí ten koronavirus uspíšil a on by nastal tak jako tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale nelze všechno dělat virtuálně?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Nelze všechno dělat virtuálně, na druhou stranu si uvědují nyní mnozí, že třeba takovéto jarní opojení homem officem, prací z domova, skutečně bylo krátkodeché, protože nyní zase už spousta lidí trpí určitou frustrací z toho mála sociálního kontaktu, který mají. Z toho, jak jsou zavření stereotypně v jednom prostředí, jak musí skloubit ten soukromý rodinný život s ním pracovním. Víme, že řada psychiatrů, psychologů hovoří o tom, že to má závažné dopady na naše mentální zdraví, že roste počet depresí a tak dále, takže já si myslím, že po odeznění této pandemie se zase to kyvadlo trochu přesune ve směru toho offline světa, ne tedy online světa, ale offline světa a zase se trochu navrátíme do té předpandemické polohy, ale úplně to návrat nebude do té samé polohy, prostě do té stejné řeky nevstoupíš dvakrát a něco už zůstane navždy pozměněno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vrátí se také 10 miliard korun do rozpočtu ministerstva obrany, co myslíte, pane Kovando? Vláda v prosinci tuto částku přesunula do rezerv a komunisté tím podmínili svou podporu rozpočtu na letošní rok.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já pevně doufám, že se vrátí, protože si myslím, že toto by měla být priorita našeho rozpočtu, bezpečnostní výdaje, takže mi přijde až morální spoléhat se v těchto výdajích na daňové poplatníky jiných zemí, aby zajišťovali naši bezpečnost. Teď mám na mysli zejména Spojené státy americké. Je to náš závazek v rámci NATO a myslím si, že to by měla být pak priorita našeho rozpočtu, ale vzhledem k tomu, že pan ministr obrany nakonec neodstoupil, jak sliboval, tak já doufám, že ty peníze teda se tam nějak nejdou. Jinak by trochu ztratil tvář v mých očích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínil jste se už o eurodotacích, do Česka by měl letos přijít rekordní počet, množství těchto peněz. V příštích sedmi letech bychom mohli z unie získat téměř 1 bilion korun. Budeme umět i efektivně, transparentně a také hladce vyčerpat, použít a na co?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Velmi dobrá otázka, pevně doufám, že ano, že se poučíme z těch, z toho končící, skončeného desetiletí, kdy to čerpání asi mělo být efektivnější. Kdy víme, že jsme třeba na konci toho zase minulého programového období kolem roku dva 15 překotně dočerpávali, jenom abychom dočerpali. Vidíme také, že srovnatelné ekonomiky Polsko, Maďarsko využily ty dotace lépe na stavbu té opravdu páteřní infrastruktury, dálnic klíčových silnic, vidíme, jak Polsko pokročilo ve stavbě dálniční sítě. Vidíme jak Maďarsko nám uniká obrovsky v přepočtu na obyvatele, co se kilometrů dálnic týče, takže toto je nevyužitá promarněná příležitost, také vysokorychlostní železnice se přece mohou už stavět. No, to víme všichni. Hovoří se o tom neustále, takže já doufám, že v tomto se ta situace zlepší, ale zatím těch příznivých náznaků až tolik nevidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte rozhovor s ekonomem Lukášem Kovandou. Digitální měna bitcoin se stala konkurencí pro zlato. Její cena by se mohla vyšplhat až na 146 000 dolarů, jak alespoň předpovídají analytici banky GP Morgan. Co je, pane Kovando, za tím astronomickým růstem ceny kryptoměny, bitcoin, nejznámější, nejpoužívanější?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Navážu na to, co už jsme říkali. To znamená vláda se zadlužuje nejen česká, ale i ty světové a roste obava z toho, že vznikne, bude muset vzniknout velká, velká inflace, která nakonec bude asi jediným způsobem, jak ty dluhy splatit. Bohužel a velká inflace znamená to, že budou znehodnocovat naše úspory, které máme v bance, v bance ve formě dolarů, eur, korun a tohoto se lidé po celém světě v rostoucí míře obávají, že nastane v těch dvacátých letech a hledají cestičky, jak se tomu vyhnout. Proto pozorujeme enormní nárůst investic do nemovitostí, ale také právě do bitcoinu, ještě právě daleko více peněz v určitém relativním poměru nyní proudí právě do této kryptoměny a ta zrovna dneska ráno se ocitla nejvýše v historii v korunovém vyjádření. Už se přehoupla přes tři čtvrtě milionu korun za jeden kus a já si umím živě představit, že může vysoko i nad jeden milion korun, což mi přijde půvabné, protože vím, že kdysi na úsvitu se bitcoiny, bitcoiny nakupovali po desítkách, po stovkách za pár, za pár stovek korun. Takže ti lidé, kteří takto investovali v té době, tak skutečně pro ně je to životní investice, která už se pravděpodobně nebude opakovat. Neumím si představit, že by něco srovnatelného v dohledných desetiletích nastalo. To si myslím, že je zcela unikátní věc a ten bitcoin si získává na popularitě díky tomu, že se rozvíjí ten ekosystém, že opravdu je to nejen jakási ochrana před inflací, ale i možná alternativa budoucího platebního systému. To znamená, že on má potenciál nahradit dolary, eura, koruny. A ti lidé, kteří budou mít ten bitcoin nebo alespoň jeho částečku, tak budou disponovat jakousi vstupenkou do tohoto systému a stanou se prostě dominantními hráči v tom novém platební ekosystému celosvětovém, který se ustaví a o to je teďka ten závod, proto mnozí, kteří věří, že tomu tak bude, tak prostě neváhají za ten bitcoin utrácet i velké peníze, protože věří, že tím pádem opanují ten budoucí platební systém, který vznikne, ale samozřejmě uvidíme, jaká bude reakce vlád a centrálních bank, zda si tedy nechají vzít svůj vliv, svojí moc, kterou mají díky těm konvenčním papírovým měnám. Zatím to není úplně zcela jisté. Problémem pro ně je to, že ten bitcoin lze jen velice těžko jaksi zregulovat nebo zakázat. Takže to si myslím, že bude velmi zajímavá přestřelka možná až těch příštích let a ti, kteří investují do bitcoinu tak věří, že tedy bitcoin toto ustojí a že ta jeho cena nakonec pokud to ustojí, může jít, si troufám říct až do desítek milionů českých korun. Kdyby třeba si bitcoin rozšířil tak, jako si rozšířil Facebook, což není úplně nepředstavitelné a měl vysoko přes dvě miliardy uživatelů, tak si myslím, že cena jednoho bitcoinu byla desítky milionů korun.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se podíváme jiným směrem, tak za jeden rok je aktuálně nejdražší ropa, od začátku pandemie můžeme to takto počítat.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to vlastně příznivý náznak toho, že přece jenom svět věří, že epidemie, pandemie jaksi končí, postupně končí, skončí s vakcinací, s proočkováním v podstatné části populace, že skončí, že nastane opětovný ekonomický růst. Obnovení ekonomické aktivity a tím pádem obnovení poptávky po ropě, po benzínu, po naftě, po dalších ropných produktech, včetně leteckých paliv a tak dále. Takže je to příznivý náznak, jak to jakkoliv tedy řidiče pochopitelně nepotěší. Nyní je potřeba počítat s tím, jak ropa roste kvůli napětí opětovnému Íránu a také kvůli OPECu. Tak ten OPEC, který.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně dohodli se na aktuálně úpravě těch těžebních limitů.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Úpravu těžebních kvót a Saúdská Arábie, a to zejména vlastně se odhodlala k dalším škrtům ve své těžby. Takže ropy bude dodávat méně na trhy. A to vede k tomu, že tedy cena ropy vzrůstá a tím se stabilizuje situace na trhu s ropou, ale samozřejmě je v tom ten, ta karta toho ekonomického zotavení a toho napětí kolem Íránu, a to všechno vytváří ten koktejl, který dovádí ropu nejvýše od loňského února, proto čeští řidiči musí počítat se zdražením benzínu na 28 Kč za jeden litr, což je ale docela hezká cena a cena nafty se přiblížit k těm 28 Kč za litr, ale bude jí tlačit dolů. Snížení spotřební daně nafty během dalších měsíců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A navíc, když zůstane v regionu Saúdské Arábie a okolí, tak se podle posledních zpráv jaksi rýsuje normální návrat vztahu s Katarem, víme že před třemi a půl lety došlo k izolaci tohoto malého státu.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, no tak to určitě přispěje ke stabilizaci té situace na celém tom arabském světě vlastně a určitě to má spíše podpůrný efekt. Tudíž je to nepříznivá zpráva pro české řidiče vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S ekonomem Lukášem Kovandou se teď zaměříme na vztahy Evropy a Číny. Změnila pandemie pohled západu na Čínu, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Myslím si, že to je ještě předčasná otázka, že ten prach z té koronakrize si ještě zcela nesedla a vnímám to tak, že na jedné straně tedy existuje jaksi, jakési určité rozhořčení vůči Číně, vůči teda tou, že dala ten virus světu. Na druhou stranu tady jsou určité signály sbližování. Teď mám na mysli zejména tedy investiční dohodu mezi Evropskou unií a Čínou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Po sedmi letech.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, takže já si myslím, že nakonec zvítězí ten pragmatický přístup, že prostě Čína je tak velký trh, že i ta, i to signalizuje ta investiční dohoda, že nebude moci být prostě nějak výrazně izolována od toho globálního trhu, že tedy zatím to nevnímám tak, že by mělo nastat cosi jako nová studená válka úplně v té podobě, jak jí známe z období před rokem 1990, kdy vlastně rada vzájemné hospodářské pomoci Sovětský svaz, jeho satelity byly daleko víc izolovány tyto země, včetně samozřejmě Československa od toho globálního trhu. Já si myslím, že to prostě není v případě nynější Číny možné, i kvůli technologiím, kvůli tomu, jak jsme mnohem propojenější skrze informační a komunikační technologie, skrze online prostředí. To už prostě není taková izolace možná, takže spíše i proto bude vítězit určitý pragmatický přístup, ale myslím si, že zde by měli táhnout více za jeden provaz společnými silami právě Evropská unie a Spojené státy a ta dohoda, kterou nyní tedy dotáhl Evropská unie s Čínou, si myslím, že je příliš jednostranná, že vlastně Evropská unie činí podobnou chybu, jakou jsme vytýkali v těch uplynulých letech Donaldu Trumpovi, jeho administrativě, že postupovala vůči Číně příliš jednostranně, že tedy nespojila síly a nevytvořila jakousi celosvětovou koalici, která by tlačila na Čínu, aby ta přece jen otevírala svojí ekonomiku, liberalizovala, chránila investice zahraničních firem lépe a tak dále. Promarněná příležitost si myslím, že to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jakou příležitost pro americkočínské obchodní vztahy ale i politické, ostatně nelze to oddělit, skýtá nadcházející administrativa pod Joem Bidenem?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Zajímavá otázka. Myslím si, že v tom se zrovna ta Bidenova administrativa nebude příliš lišit od té administrativy Trumpovy, že ten postoj vůči Číně zůstane velmi razantní. Možná se zjemní rétorika, přece jenom víme, že Donald Trump byl někdy až excentrický ve svých vyjádřeních a velmi expresivní tedy. Takže toto se zřejmě změní. Budeme poslouchat a číst takové ty diplomaticky zaobalené formulace, ale ta věcná rovina, ta podstata věci zůstane podle mého soudu stejná. To znamená, že tady bude nadále velmi vyostřená rivalita. Mám-li to říct ještě poměrně zaobaleně mezi tedy Spojenými státy a Čínou. Ale kvůli té globalizaci, myslím si, že to nemůže úplně dosáhnout, jak jsem již řekl těch parametrů studenováleční, studenoválečnických, na jakési někteří z nás tedy pamatuji, co se vztahu Sovětského svazu a Spojených států týče, z doby před rokem 1990.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak koronavirus bude mít nejrůznější dopady ve světě. Podle podzimní prognózy světové banky se pod vlivem těch restrikcí propadne do bídy nejméně 100 milioůn lidí a odhad OSN je mnohem horší. Podle této organizace různé formy chudoby postihnou 240-490 milionů lidí v 70 zemích světa. Jsou tyto problémy, mimochodem souvisí to vlastně i se škrty rozpočtu těch takzvaně bohatých zemí, určených na rozvojovou pomoc. Myslí na to třeba mezinárodní organizace?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Myslí na to, já jsem vlastně v uplynulém roce se podílel v rámci programu OSN na právě pomoci těmto zemím rozvojovým a určitě na to myslí. Je to v podstatě řekl bych, v tom mezinárodním měřítku, jedna z klíčových ne-li úplně ta nejklíčovější priorita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo co proto udělá?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Co pro to udělá? Samozřejmě jsou tady mezinárodní programy pomoci, ale správně jste řekla, že ty zdroje na ně mohou být omezenější, ale jsou tady různé další podpůrné programy, které mohou být financovány i z jiných zdrojů a díky tomu, že jsou úrokové sazby tak nízké, jaké jsou, což je zatím výhoda té současné doby, která ale nemusí trvat věčně, tak já si myslím, že ty veřejné prostředky mohou výrazně pomoci těmto zemím, ale nejlepší pomoc samozřejmě bude, když s nimi budeme více a více obchodovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To si myslí ekonom Lukáš Kovanda. Děkuji za vaše názory i čas. Mějte se hezky, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Děkuji za pozvání, na slyšenou, hezký den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude spisovatel Pavel Kosatík, příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.