Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 4. října 2022

Vladimír KROC, moderátor
Bylo půl deváté, hostem pořadu Jak to vidí je dnes hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda. Dobrý den.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Kdo mohl poškodit oba plynovody z Ruska do Evropy v Baltském moři a proč? Z jakého důvodu zastavil Gazprom dodávky zemního plynu do Itálie? Porostou opět ceny pohonných hmot? Můžeme si i v příštích letech dovolit rozpočty se schodky kolem 300 miliard? To jsou některá z našich dnešních témat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc.

/znělka/

Jaký smysl dává záměrné poškození plynovodu Nord Stream 1 i 2? V čím by to mohlo být zájmu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Tak ta současná debata na Západě se přiklání k tomu, že to může být v zájmu zejména Ruska, které už nepřepravovalo žádný plyn ať už plynovodem Nord Stream 1, nebo tou dvojkou, která vlastně nikdy nebyla v provozu, a proto mu nejenže nevznikal zisk, když tam žádný plyn nepřepravovalo Rusko, ale dokonce mu tam vznikala ztráta, která se každým dnem kupila, protože hrozí pokuty, penále velké, mnohamiliardové za to, že tedy Gazprom, ruský plynárenský gigant v rukou Kremlu, nedodával do Německa, do Evropské unie ten plyn. Protože to měl dlouhodobě nasmlouváno, nečinil tak, takže mohl tedy čelit velkým pokutám. A nyní může říkat, že zasáhla jakási vyšší moc, že došlo k poničení toho potrubí a že proto právě z důvodu této vyšší moci nemůže tedy platit ty pokuty, protože přece kdyby nedošlo k této události, tak by ten plyn dodávat třeba i mohl.

Vladimír KROC, moderátor
Na druhou stranu Kreml ukazuje prstem na Spojené státy, které prý v reakci na výbuchy obou plynovodů v Baltském moři zdražily LPG. Připouštíte, že by za sabotáží mohl být Washington?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Washington se vyjádřil už dříve v tomto roce, dokonce americký prezident se vyjádřil v tom smyslu, že když Rusko napadne Ukrajinu, že ať už takovým, či makovým způsobem prostě ten plynovod, nechci říct sprovodí ze světa, prostě že nebude funkční. Že nebude přepravovat ten plyn. Dokonce v těch prvních hodinách po tom, co vyšlo najevo, že došlo k explozi, k fatálnímu poškození těch potrubí, tak na Twitteru se ozval polský exministr zahraničí, současný europoslanec Radek Sikorski, který uvedl: "Děkuji Spojeným státům." To byl ten jeho tweet a byla tam fotografie té bublající vody nad tím plynovodem Nord Stream 1 v tom Baltském moři poničeným. A dokonce to pak rozvětvil, tu svoji argumentaci, kde skutečně tvrdil, argumentoval, že je to vlastně dobře, že zmizely ty trubky ze světa, že už dále nepovedou ten plyn a že to je prostě v zájmu Západu, aby se tak nedělo, protože samozřejmě Polákům speciálně, samozřejmě Ukrajincům také, dlouhodobě ta potrubí byla trnem v oku, protože ona vlastně obchází po dně Baltského moře jak tedy polské, tak ukrajinské území, a proto tyto dvě země vždy byly proti tomu, aby došlo ke zprovoznění těchto potrubí. A bylo to naopak v zájmu Německa a samozřejmě Ruska, které chtěly, aby tedy mohly mít přímé spojení, aby nemusely platit tranzitní poplatky Ukrajině, aby nemusely prostě přes další území typu polského ten plyn přepravovat. Jenže tohle platilo do války. Od války, od začátku invaze letos v únoru Němci dávali jasně najevo, že prostě ten Nord Stream 2 nezprovozní a že nakonec se odstřihnou od ruského plynu zcela, tedy i od Nord Streamu 1, a proto vlastně přestává trochu dávat smysl pro Západ nyní ta potrubí ničit, když stejně žádný plyn nevedla. Mimochodem, to je úplně nová informace, on ten plynovod Nord Stream 2 není zničený úplně, tzn. on teoreticky plyn vést může, protože každý z těch Nord Streamů, jednička, dvojka, se ještě skládá ze dvou trubek tzn. A - B, A - B. Takže máme 1A, 1B, 2A, 2B a ta 2B, tzn. B potrubí Nord Streamu 2, tzn. jedno z těch čtyř celkově potrubí zůstává a je schopné vést plyn, ovšem samozřejmě nyní na Západě není podle mě absolutně nálada jaksi odebírat ruský plyn a zahajovat nějaká jednání. Takže já si myslím, že i z toho důvodu se zdá nepravděpodobné, že by v tuto chvíli zrovna Spojené státy jaksi prováděly tuto činnost, která i pro ně je riskantní, protože kdyby se provalilo, že tedy takto zasahovaly na území svých spojenců z NATO, protože to se stalo v dánské ekonomické zóně, ten jeden výbuch, další ve švédské ekonomické zóně blízko dánských teritoriálních vod, tak by to spíše vneslo určitou nervozitu mezi spojence NATO. A to možná může být další věc, kterou si Rusko mohlo trochu přát. Vnést určitý chaos, neklid, nejistotu, a když ještě k tomu připočteme to, že vlastně může se nyní vymluvit na tu vyšší moc, aby neplatili ty pokuty, tak máme motivy na straně Ruska. Přesto všechno samozřejmě platí, že pro Rusko to byl nesmírně nákladný projekt, tato potrubí, ale prostě pro časy mírové. V čase války ztratil svůj ekonomický smysl, naopak se ukázal jako ztrátový.

Vladimír KROC, moderátor
A co samotný fakt poškození plynovodu znamená pro ceny plynu a počínající topnou sezónu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Ty ceny plynu příliš nevzrostly v reakci na toto, protože právě už ta potrubí žádný plyn nevedla. Takže spíše to vzbudilo, vybudilo jistou přechodnou, nechci říct ani paniku, panika to nebyla, spíše zvýšenou míru nejistoty, ale ta zase pominula. Takže daleko vlastně větší náraz zaznamenaly plynové trhy v souvislosti s tím, když Rusko oznámilo na přelomu srpna a září, že už dále nezprovozní Nord Stream 1, to bylo daleko horší, takže v tuto chvíli opravdu ta potrubí byla mrtvá z hlediska ekonomického, což ale zase je dílek do argumentace pro to, že to skutečně mohlo být Rusko, kdo za těmi explozemi stojí.

Vladimír KROC, moderátor
Vláda uklidňuje, že plyn bude dost díky plným zásobníkům a už současné prokázané šetrnější spotřebě. Souhlasíte?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Myslím si, že tato topná sezóna je zvládnutelná, pokud samozřejmě nedojde k nějaké extrémně tuhé zimě a něčemu v tuto chvíli nepředpokládanému. Zásobníky jsou naplněny a je zajištěn dostatek plynu i prostřednictvím těch terminálů pro zpracovávání zkapalněného zemního plynu. Česká republika má jeden z nich, třetinu na tom terminálu v Nizozemsku, takže ta situace se zdá být zvládnutelná, byť samozřejmě není nic stoprocentní a je třeba tedy, jak říkáte, přikročit k úspornému jednání, ať už na úrovni průmyslu, nebo domácností, a zejména některé průmyslové podniky prostě mohou mít problémy a nelze nad tím přivírat oči. Energeticky náročná výroba ve slévárnách, ve sklárnách, v ocelárnách, třeba také výroba hnojiv, to všechno mohou být v těch příštích měsících oběti této krize a může docházet k propouštění. Včera oznámila propouštění harrachovská sklárna, což samozřejmě je podnik, který zase z hlediska celkového průmyslu České republiky není nějak rozsáhlý.

Vladimír KROC, moderátor
Byla to dlouhá tradice, přes 300 let.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Byla to dlouhá tradice, tak oni říkají, že tu výrobu zase obnoví v příštím roce, ale to nikdy nevíte, jakmile zpřetrháte ty vazby, jakmile prostě některým zákazníkům nedodáte, na konkurenčním trhu se ti zákazníci rychle obrátí někam jinam a vy už je pak nikdy nezískáte zpět. Takže je to závažná věc a myslím si, že těchto ponurých příběhů bohužel bude v těch příštích týdnech a měsících přibývat, ale v tuto chvíli to nevypadá na nějaké plošné výpadky, odstávky, prostě zásadní krizi s dodávkami plynu, a tím pádem také elektřiny v České republice v této topné sezóně. Ale horší bude zřejmě ta topná sezóna příští, protože tam bude velká otázka, jak se vlastně podaří Evropě, Evropské unii naplnit ty zásobníky od toho března, dubna příštího roku do září, října, kdy se vlastně běžně naplňují, protože pravděpodobně už k nám nebude proudit vůbec žádný ruský plyn a budeme muset ty zásobníky tedy plnit výlučně plynem neruského původu. Norským, alžírským, katarským, ze Spojených států plynem, a to samozřejmě bude jednak mnohem nákladnější a jednak uvidíme, zda se to podaří vůbec kapacitně zvládnout.

Vladimír KROC, moderátor
O víkendu Rusko zastavilo dodávky plynu do Itálie, údajně kvůli tomu, že Gazprom není schopen zaručit transport suroviny přes Rakousko. Je to podle vás skutečný důvod?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Myslím si, že to je skutečný důvod, ale Rusko mu pomohlo, takhle, když to řeknu. Protože Rakousko mění tak, jak je zvykem, vždy k 1. říjnu ty podmínky přepravy plynu, 1. 10. začíná obecně plynárenský rok, je to vlastně spojeno právě se začátkem topné sezóny a Rakousko přešlo na nové podmínky, jsou to technikálie, takže nebudu zabředat do nějakých detailů, ale prostě ty podmínky byly jiné, než byly ještě 30. září, ale Gazprom o tomto dlouho věděl. On se na to mohl připravit, nepřipravil se na to, myslím si zase, že za těch mírových časů by k tomuto nedošlo. Prostě k tomu docházelo velmi často v těch uplynulých letech, kdy vlastně žádný problém nenastával, jenom třeba do Rakouska Rusko a ještě předtím bývalý Sovětský svaz vlastně dodává plyn od roku 1968. Takže jestliže takto dlouho dodáváte plyn a najednou vznikají tyto problémy zrovna v čase, kdy jinde odpojujete plynovody, tak si myslím, že to úplná náhoda není a že to je součástí té ekonomické války, kterou Rusko vede, kdy vlastně používá dodávky plynu jako zbraň. Může to být tlak určitý na novou vládu italské premiérky Meloniové, může to být vzkaz, aby víc vycházela vstříc ruským zájmům.

Vladimír KROC, moderátor
Před ruskou agresí na Ukrajině pokrývala Itálie ruským plynem 40 % spotřeby, co ta nynější situace znamená pro tamní ekonomiku? Nakolik může pomoci Itálii plynovod z Alžírska třeba?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Myslím si, že pomůže výrazně, že skutečně Itálii se podařilo díky svému geografickému položení vlastně dobře nahradit ty dodávky ruského plynu, právě proto, že má blízko k těm břehům severní Afriky, k Alžírsku, tak si myslím, že zrovna Itálie skutečně nebude patřit mezi největší oběti energetické krize v Evropě. To bohužel si myslím, že může spíše tou obětí být Německo a také tedy i Česká republika, protože my samozřejmě jsme navázáni na Německo v tomto smyslu a ten plyn, který máme, byl ruský, nyní už je to plyn norský, katarský a další, ale prostě my jsme navázáni na ten německý trh, a když Německo bude v energetické krizi, tak se jí Česko těžko vyhne. Ale zase je to dáno tím, že my nemáme tak snadnou volbu alternativ jako právě Itálie, které se do značné míry podařilo vlastně už nyní ty ruské dodávky nahradit. Takže pro ni vlastně to, že jí nyní Rusko vyplo plyn, neznamená nějaký fatální problém.

Vladimír KROC, moderátor
Podle vás se ceny pohonných hmot už dál snižovat nebudou, naopak cena benzínu půjde ještě tento týden nahoru. Proč?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Ona jde nahoru nyní v těchto dnech proto, že došlo od 1. října k tomu, že se zase vrátila spotřební daň tam, kde byla ještě v květnu, tzn. že přestalo platit to čtyřměsíční snížení spotřební daně o 1 korunu a 50 haléřů na litr, to platí v případě benzínu, v případě nafty pochopitelně situace zůstává beze změny.

Vladimír KROC, moderátor
Promiňte, je to rozumné z vašeho pohledu, že stát nechává tu sníženou spotřební daň u nafty až do konce příštího roku?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
On vlastně, jak to vysvětluje Ministerstvo financí, tak stát čelí tomu, že i v jiných zemích sousedních je konkurence, například by tím trpěli dopravci, provozovatelé městské hromadné dopravy, což jsou často vozidla s tím dieselovým pohonem, která jsou využívána těmito dopravci, takže já si myslím, že to je v této konstelaci rozumné, já bych si přál, aby to už zůstalo pořád, takto snížená ta daň, nicméně to předpokládá, že stát bude umět hledat úspory jinde, a to možná k tomu se ještě dostaneme, zatím státu příliš nejde. To je to, co mu vytýkám.

Vladimír KROC, moderátor
A proč se tak významně liší ceny benzínu a nafty? Dá se to vysvětlit pouze větší poptávkou po naftě?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Po naftě je větší poptávka, protože se blíží embargo Evropské unie na ruské ropné produkty, na ruskou ropu, to vejde v platnost na přelomu tohoto roku. Česká republika, Slovensko, Maďarsko, částečně Bulharsko a Chorvatsko jsou zatím osvobozeny od tohoto embarga, takže nebude pro ně platit. My nadále budeme tu ruskou ropu, ruské ropné produkty odebírat v České republice až do roku 2024, nicméně ta západní Evropa, která počítá s tím, že zavede to embargo, tak samozřejmě se musí nějak připravit na tuto situaci a musí hledat alternativy, protože Rusko nedováží pouze ropu. Rusko dováží, třeba pro Francii je zatím druhým největším dovozcem, dieselu, dieselového pohonu. A jestliže nyní Francie musí hledat prostě tento pohon jinde, tato paliva jinde, tak samozřejmě to vytváří určité tlaky na cenu, také se musí předzásobovat třeba i tím ruským dieselovým palivem, no a v neposlední řadě v řadě průmyslových odvětví nyní ta nafta slouží jako určitá náhražka právě plynu třeba ve formě topné nafty, ale blízký produktem jsou také topné oleje. Ať už lehké, těžké topné oleje, jako je mazut, a některé elektrárny, které se nyní spouští, které byly vlastně zavřené, fungovaly pouze jako záložní, třeba jedna velká elektrárna ve Švédsku, ta vlastně jede na mazut. Tzn. že pálíme ropné produkty, abychom vyráběli elektřinu, protože plyn je tak drahý, že prostě pořád se to vyplatí. I samozřejmě s ohledem na to, že je to škodlivější vůči životnímu prostředí, ale proto, abychom šetřili tím plynem, tak nyní přichází na řadu tato alternativa, výroba elektřiny právě z ropných produktů, a to samozřejmě dále žene nahoru i ty další ropné produkty včetně motorové nafty. Daleko více se to právě promítá v cenách nafty než benzínu, který má jiné vlastnosti a není tak uplatnitelný v průmyslu coby náhražka plynu.

Vladimír KROC, moderátor
Co se dá čekat od zítřejšího zasedání členů OPEC?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Kartel OPEC a jeho spojenci, mezi něž patří a je klíčovým spojencem kartelu OPEC, je Rusko, tak tato skupina, která si někdy říká, právě proto, že přibrala země typu Ruska, ale také třeba Kazachstánu, tak si říká OPEC+, tak OPEC+ se vlastně poprvé od března roku 2020 schází ve Vídni osobně, není tak překvapivé, že je to ve Vídni, tam OPEC sídlí, ale že to je tedy osobně, protože v těch uplynulých 2,5 letech se delegáti scházeli skrze online platformy, a jestliže se scházejí osobně, tak je to určitý signál, že zřejmě odhlasují nějakou razantní změnu na trhu s ropou. No a panuje předpoklad, že tou razantní změnou bude výrazné přiškrcení těžby ropy, protože mají obavu z globálního ekonomického útlumu daného drahotou, drahými energiemi, a proto se budou snažit chtít vlastně omezit těžbu ropy, aby vyhnali zase její cenu o trochu výše. Takže já si myslím, pokud třeba by snížili, jak se předpokládá, těžbu ropy o 1 000 000 barelů denně, tak že to může samozřejmě vytvořit tlak na růst cen i pohonných hmot v České republice, proto je tady nyní velké riziko, že teď, jak jsme tady měli léto, zlevňování pohonných hmot, což bylo pro mnohé překvapivé, když jsme se z těch cen kolem 50 Kč za litr v případě nafty, to byly ty jarní ceny, dostali nyní u benzínu na nějakých 37 Kč v tom celorepublikovém průměru, teď nyní bohužel zase můžeme být na nějakém dně a spíše se nadějeme cenového nárůstu, ale určitě bych se zatím neobával, že to bude k těm 50 korunám. To jenom v tom případě, že by došlo k nějaké ruské odvetě za to embargo, o němž jsme hovořili, které má přijít na přelomu roku, tam by pak mohlo dojít k tomu, kdyby Rusko třeba v nějakém zoufalství omezilo silně svoji těžbu a své dodávky ropy, že by skutečně vyskočily ceny pohonných hmot v České republice zase na těch 50, ale to je v této chvíli černý scénář, který má pravděpodobnost kolem 10 nebo 15 %.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes ekonom Lukáš Kovanda. /znělka/

Na Twitteru jste upozornil, že podle největší americké banky JPMorgan spekulanty a finančníky přestává bavit nákup dluhů. Máte pro to vysvětlení?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Je to poměrně závažná otázka současného finančnictví, kdy se ukazuje, že zejména během pandemie, a my jsme toho byli svědky také v České republice, ono se to dělo celosvětově, prostě vlády vytiskly, když to řeknu takto, obrovské množství dluhů, napůjčovaly si, tzn. vytiskly dluhopisy, které si pak banky, fondy kupovaly a tím, jak si je kupovaly, tak vlastně poskytovaly vládám peníze, z těchto peněz se pak financovaly různé podpůrné programy pro pomoc domácnostem či podnikům zasaženým pandemií, no a dnes jsou kvůli tomu vlády, jak třeba americká, tak Vláda České republiky, vlastně bezpříkladně zadluženy a nastává velký problém v tom, že toho dluhu je ve světě moc a že musí jít nahoru úrokové sazby, aby vůbec o ně někdo stál. Tzn. prodražuje se vládám jaksi to vedení toho dluhu a to spravování toho dluhu, ta dluhová služba, no a to tak kvůli tomu, že platí vysoké úroky, způsobuje, že nemají peníze na něco jiného. A nebudou mít peníze na něco jiného. Na starobní důchody, na třeba dotace, na veřejnou zdravotní péči, tzn. je to určitý varovný signál, který nyní vysílají finanční trhy, že kvůli předlužení řady států může dojít k tomu, že ty státy nebudou moci plnit svoji funkci. Takže já si myslím, že to je velice závažné varování a že z těch dluhopisových trhů často přicházejí ta varování úplně jako první v řadě, tzn. že jsou první v linii toho určitého systému varování, které nám poskytují burzy, finanční trhy, takže nebral bych to úplně na lehkou váhu. Myslím si, že to je závažné varování, byť zatím je to spíše v rovině nějakého odborného finančního diskurzu.

Vladimír KROC, moderátor
Už jste se o tom zmínil, kritizujete vládu, že nehledá úspory, uvolňuje měnovou politiku, může si ale dovolit v současné situaci jednat jinak?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Má to těžké. To jednoznačně. Nicméně nehovořím pouze o tomto aktuálním období, o tomto roku, o roku příštím, hovořím i o letech 2024, 2025, kdy, doufejme, už se situace zlepší, co se týče geopolitiky, co se týče energetické krize, budeme schopni nalézt alternativy za ruské energie, ale stále i pro tato léta, pro tyto roky vláda počítá se schodky od 250 do 300 miliard korun ročně. Přestože samozřejmě částečně jsou ta čísla vyšší kvůli inflaci, která je nafukuje, ale i tak by, myslím si, měla být nižší a vláda, zejména vláda, která vlastně si to vetkla jako svůj vlajkový předvolební slib, respektive tedy strany té vládní koalice, a chtěly se tímto odlišit od té vlády předchozí a slibovaly tu změnu, tak toto skutečně by mělo být viditelnější, než jak to je nyní. Neříkám, že je třeba, nemyslím si, že je to vůbec realizovatelné, mít do roku 2025 vyrovnaný rozpočet, ale stáhnout ten schodek třeba pod 100 miliard. Aspoň to. To si myslím, že zvládnutelné je, ale bohužel zdaleka ani toto v tom výhledu vlády není. A to kritizuju.

Vladimír KROC, moderátor
Paradoxně právě inflace pomáhá Ministerstvu financí držet schodky pod úrovní maastrichtských kritérií. Je čas přijmout euro?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Myslím si, že stále ne, že v tuto chvíli euro projde zatěžkávací zkouškou, a to z toho důvodu, že jak jsme o tom hovořili, ty vysoké úrokové sazby, které jsou problémem pro zadlužené státy, tak jsou problémem zejména pro ty vysoce zadlužené státy. Pro Českou republiku samozřejmě částečně také, ale jestliže Česká republika má třeba 5× menší zadlužení než Řecko, tak je stále na tom velmi dobře. Stejně tak Itálie má mnohonásobně vyšší zadlužení než Česká republika a toto jsou země, zejména právě jde o Itálii, které samozřejmě euro sdílí, a ještě to může vyvolat velké otřesy. To, že vlastně tyto předlužené země se dostanou do situace, kdy kvůli vysokým úrokům nebudou schopny uspokojivě splácet své úroky, své dluhy, a to může vést zase ke ztrátě důvěry v celou eurozónu. Takže v tuto chvíli, když nás žádná bota příliš netlačí, myslím si, že není v tuto chvíli na pořadu dne jednat o euru.

Vladimír KROC, moderátor
Ještě k té poznámce, že podle vás vláda nepřišla s žádnými viditelnými úsporami, kde byste šetřil vy?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Velice těžká otázka. Samozřejmě vždy bude někdo brečet, když mu sáhnete na peníze. Vláda určitě udělala dobrý krok, že seškrtala dotace, ale v tomto by měla jít mnohem dál. Tzn. dotace, tam si myslím, že existuje prostor, také zjednodušení agendy, možná se můžeme bavit o tom, že se některá ministerstva sloučí, že se prodá nemovitostní majetek v rukou státu, že dojde k tomu, že v rámci úspornosti těch agend dojde k omezení pracovní síly, víme, že koalice Spolu měla ve volebním programu to, že 13 % úředníků propustí, a to stále si myslím, že v této době, kdy je nízká míra nezaměstnanosti v České republice, by bylo proveditelné, že by prostě ty pracovníky absorboval ten trh práce soukromý, podniky, firmy, podnikatelé, a že je třeba tedy nějakým způsobem, neříkám, že dosáhnout toho vyrovnaného rozpočtu a nějakého schodku, který by byl třeba do té úrovně stovky miliard, no a pokud nebudeme schopni dlouhodobě, protože ono se počítá spíše to, jak stabilizujeme ten dluh vůči hrubému domácímu produktu, pokud nebudeme dlouhodobě schopni tento poměr stabilizovat, tak v takovém případě přichází na řadu otázka zvyšování daní, třeba to, že se vrátí někam výše ta daň z příjmu zaměstnanců, jak byla zrušena v rámci zrušení superhrubé mzdy.

Vladimír KROC, moderátor
To byl ekonom Lukáš Kovanda v pořadu Jak to vidí. Děkuju, na shledanou.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.