Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 25. března 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal ekonom Lukáš Kovanda. Dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak v boji s virem udržet ekonomiku? Budou vládní opatření účinná? Jaké jsou a budou asi společensky ekonomické důsledky přijímaných opatření? Má vláda jasno, jakým způsobem bude financovat rozpočtové schodky? To je jen zlomek otázek, o kterých dnes budeme mluvit. Jsem ráda, že jste s námi. Svět zastínila černá labuť, tedy něco, s čím jsme nepočítali, jak se říká. Byla ale, Lukáši Kovando, současná situace opravdu nepředvídatelná?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Myslím si, že opravdu ano, a že to, co zažíváme je vlastně učebnicový přílet či připlutí černé labuti, která se zjevila zcela nečekaně, což je její první definiční znak, a ten druhý je, že má řekněme až transformativní světodějný dopad na planetární dění, a já myslím, že to se také děje, a ještě se to stane, v důsledku toho všeho, co přinese a co přináší koronavirová nákaza, jak v oblasti ekonomické, tak společenské, patrně i politické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Více než polovina průmyslových firem v České republice čeká v březnu a v dubnu propad zakázek o více než 20 %. Výrobu už přerušili některé z největších podniků, obavy z nejisté budoucnosti mají ale v podstatě všichni - živnostníci, podnikatelé i zaměstnanci. Lze říct nebo nějak více specifikovat, podle Vás, koho krize nejvíce ohrožuje?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Ohrožuje všechny, bohužel, v první linii jsou pochopitelně cestovní kanceláře, restaurace, pohostinství, ten sektor turistický, mezinárodní přepravy, letecké společnosti, ale to jenom proto, že vlastně se omezilo cestování, které bylo první na řadě, logicky, když se šíří světová pandemie, tak se něco takového dá čekat, no ale tím, jak nastal tento šok pro ekonomiku, no tak se rozlévá do dalších částí a stojí také částečně průmysl a ochabuje poptávka v průmyslu, ale také jsou problémy na té nabídkové straně, takže vlastně je to takový velice hořký a trpký koktejl globálního poptávkového šoku, globálního nabídkového šoku, do toho ještě ropná cenová válka mezi Saudy, Rusy a Američany, a to všechno je korunováno jakousi ovšem trnovou korunou, v podobě krize zdravotnictví, protože určitě nelze říkat, že třeba Itálie nebo Španělsko byly na tuto situaci připraveny a opravdu tam, v těchto zemích nejvyspělejších zemích světa, je krize zdravotnictví, která jenom zhoršuje celou tu situaci, takže opravdu je to černá labuť a vlastně už nyní lze hovořit o tom, že je to horší krize, než byla ta v roce 2008-2009, než byla ta světová finanční krize tedy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V čem jsou nebo budou ty největší rozdíly? Kdybychom to srovnali, byť svým způsobem není to srovnatelné.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Máte pravdu, je to obtížně srovnatelné. Přece jenom ta krize světová, finanční, vznikla v rámci ekonomiky. Nyní ta krize vznikla mimo ekonomiku, v oblasti řekněme epidemiologické, a to zpočátku tedy vedlo k nadějím, že po tom rychlém propadu bude následovat rychlý vzestup, že to bude tedy krize, jak říkají ekonomové, ve tvaru písmene jednoduchého V, tedy rychle dolů, rychle nahoru. Ale nyní se ukazuje, že zřejmě to bylo příliš optimistické, že nejlepším možným výsledkem teď může být krize typu písmene U, to znamená, že na tom dně pomineme delší dobu, ale v horším případě může nastat také ta situace, že to bude krize ve tvaru písmene L, to znamená, že opravdu budeme se na tom dně plácat dlouho, a nyní se snaží, jak vlády, tak centrální banky, celosvětově zabránit tomu, aby právě tato krize typu písmene L vznikla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To je opravdu katastrofický scénář, písmeno L, když si to představíme. Co udělat pro to, co lze pro to udělat, podle Vás, Lukáši Kovando, aby to nebylo to L?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Naštěstí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Omlouvám se, my se totiž nevidíme. Když se podíváme třeba konkrétně v České republice, jak hodnotíte plány vlády na pomoc ekonomice? Nakolik jsou nadějné nebo lépe řečeno, jestli zafungují a budou také stačit? Víme, že vláda přijala nejrůznější opatření.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Tak pokud bych to měl hodnotit jako ve škole, tak bych dal asi známku trojku, to znamená dobré, ale mohlo by to být chvalitebné a mohlo by to být výborné. A to zatím není. Samozřejmě vláda se snaží, ona má také jiné starosti než nyní hasit ekonomiku, to je pochopitelné, kapacity nejsou neomezené, takže určitě lze kvitovat kurzarbeit, to znamená, že stát bude proplácet zaměstnancům tu mzdu, kterou vlastně nebudou moci proplatit firmy z důvodu toho, že se zkrátí ta pracovní doba, kvůli právě menší poptávce způsobené koronavirem. Ošetřovné, rodiče, kteří zůstávají se svými dětmi doma, ten bilionový program na podporu ekonomiky jako celku, na podporu firem, kdy sto miliard je přímá podpora, 900 miliard je podpora nepřímá, to je samozřejmě slušná palebná síla, ale když to srovnáme s tím zahraničím, třeba ve Spojených státech v noci na dnešek prošel balík v objemu dvou bilionů amerických dolarů, a také když se podíváme na to, jak jsou vlastně ta opatření v České republice, v jaké rychlosti zaváděna, tak opravdu tady jisté rezervy jsou, takže proto ještě se zdráhám dát jedničku nebo dvojku, je to spíše ta trojka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
A co teprve, když se podíváme, když jste uvedl to srovnání například se Spojenými státy, na německou bazuku, jak se označují opatření, která přijala německá spolková vláda na záchranu německého hospodářství, půjde 1,2 bilionu EUR, v přepočtu 33 bilionů korun. Ta suma odpovídá zhruba 35 % hrubého domácího produktu. Němci tak chtějí zabránit naprostému zhroucení Německa a nás by to, nejenom jako sousední zemi, ale i jako ekonomiku, která je velmi navázána na Německo, mělo určitě zajímat. Bude se částečně možná, nebo na kolik odvíjet ta další situace od toho, jak se povede Německu, jak Spolková republika bude zvládat tuto situaci?

Lukáš KOVANDA, ekonom: 
Jednoznačně ano a vlastně se dá říci, že ten balík opatření německých, o němž jste hovořila, který je opravdu masivní, tak bude částečně i balíkem, který poskytne vzpruhu české ekonomice, protože z ekonomického hlediska jsme sedmnáctou spolkovou zemí Německa, takže stimulace německé ekonomiky je do jisté míry také stimulací ekonomiky české, takže můžeme v tomto smyslu poděkovat německému daňovému poplatníkovi, který samozřejmě ten balík německých opatření platí, že prostě myslí i na nás v tomto smyslu, tedy že my těžíme z té geografické blízkosti k Německu, a podpoří to, vedle toho samozřejmě českého balíku, opatření, které doufám ještě zesílí, tak to podpoří tento německý balík, určitě, a troufám si říct, že i velmi významně. Českou ekonomiku a českou zaměstnanost, česká pracovní místa, takže opravdu německý daňový poplatník, v tomto smyslu, bude nyní zachraňovat i česká pracovní místa. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
Mimochodem hospodaření spolkového státu se poprvé po sedmi letech, právě v důsledku toho velkého záchranného balíku, skončí ve schodku. Nově počítá deficit s částkou 156,3 miliardy EUR. Když se podíváme k nám, vláda navyšuje rozpočtovaný schodek na dějinně nejvyšší úroveň dvou set miliard korun. Je to realistické?

Lukáš KOVANDA, ekonom: 
Já se obávám, přestože to číslo by nám ještě před 14 dny, před měsícem, znělo jako naprosto špatné sci-fi, že to je příliš nízké číslo, já vidím realistický odhad toho letošního schodku někde v rozmezí od 250 do 300 miliard, možná i nad 300 miliard, pokud opravdu by ta situace probíhala nadále zle. Těch 200 miliard si myslím, že je jakýsi manévr, aby vláda mohla postupně jaksi salámově, jak se říká, zvyšovat ten schodek, i když to nyní bude 250 miliard na konci roku nebo 270, tak už se prostě řekne, no tak ještě něco nastalo v průběhu roku, že jsme přestřelili i těch 200 miliard, ale kdyby teď rovnou přišla s tím 300 miliard, no tak už by se mnoha lidem, navzdory i té situaci velice tíživé, protočily panenky, jak se říká, takže je to částečně i politický tah, že to stanovila na těch 200 miliard, což dnes panuje poměrně široká shoda mezi ekonomy, že to je tedy stále spíše nižší číslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda. Bývalí členové bankovní rady, Zdeněk Tůma a Mojmír Hampl zveřejnili minulý týden na stránkách Hospodářských novin poněkud provokativní úvahu o tom, zda necháme, v zájmu ochrany života, umřít celou českou ekonomiku. Oni třeba argumentují tím, že je třeba brát v potah ekonomické ztráty ze současných opatření, které vyčíslili na 250 miliard a podle nich jsou u nás až příliš tvrdá. Co si o tom myslíte? Rozvinula se zajímavá polemika expertů.

Lukáš KOVANDA, ekonom: 
Shodou okolností v pondělí vydal americký Národní úřad pro ekonomický výzkum studii, první svého druhu, která už přímo analyzuje jednotlivé scénáře ekonomického dopadu šíření koronaviru. Zaměřuje se primárně tedy na Spojené státy, ale lze ty výpočty, které ta studie obsahuje, vztáhnout také, troufám si říci, na Českou republiku. Ta opatření drastická, jak se často říká, tak ve Spojených státech, jak vychází z té studie, zachrání 600 000 lidí zachrání život takovémuto množství lidí. Když se to vztáhne na Českou republiku, tak ta skutečnost, že nyní jsou zavřené školy, že jsou zavřené částečně továrny, že se pracuje z domova, že nosíme roušky, tak tato opatření zachrání život 20 000 našich spoluobčanů, kteří by jinak zemřeli. To znamená, že velice těžko se to hodnotí z hlediska nějakého počtářství, je to prostě věc řekněme, i určitý výraz lidskosti, že tito lidé tady budou nadále s námi, často jde o starší spoluobčany nebo nemocné, a já si myslím, že nelze nikdy poměřit ten řekněme zisk nebo výnos z tohoto, je to prostě akt i určitého lidství, akt humánní a v takovém případě jde jakékoli ekonomické počtářství stranou. Takže já si myslím, že postupujeme správně, že ta opatření jsou sice tvrdá, ekonomiku zabrzdí, zastaví, to jednoznačně, ale já si myslím, že dlouhodobě to prostě překonáme, a že ukazuje naše společenství, jak to české, tak to mezinárodní, že je schopno v těchto kritických situacích jaksi upozadit ekonomický zisk a peníze před nějakými vyššími hodnotami, a to si myslím, že bude možná klíčový odkaz celé této krize, a ty ekonomiky byly před tím úderem koronaviru silné, stabilní poměrně, a já si myslím, že se dostanou zase poměrně rychle, byť to nebude to písmeno V, ale spíš asi to U, ale dostanou se poměrně rychle zase tam, kde byly před tou krizí a kdyby ti pisatelé toho článku, kdyby mezi těmi zemřelými byli oni sami, protože to se klidně může stát, nebo jejich blízcí, rodinní příslušníci, nebo jejich děti nedej bože, tak já si myslím, že by ten článek nikdy nenapsali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
Co Vám osobně zatím z toho balíku opatření, který se rozšiřuje, jak podpořit ekonomiku, v souvislosti se šířením koronaviru, co Vám tam zatím chybí?

Lukáš KOVANDA, ekonom: 
Mě chybí větší odhodlanost celková a větší záruky vlády, jak se nyní říká na Západě často, že udělají všechno, že vláda udělá všechno, co bude v jejich silách, aby nedopustila propad zaměstnanosti. Takto jasný signál vůči podnikatelům, vůči firmám, vůči zaměstnavatelům, jsem dosud neslyšel, a já hodnotím ty kroky vlády jako opatrnické, vzhledem k té situaci, která opravdu je velice vážná a já si myslím, že Česká republika má nyní na to, aby se i poměrně výrazně zadlužila, a to říkám jako zastánce vyrovnaného přebytkového rozpočtu, ale v těch dobrých časech, my jsme bohužel v těch dobrých časech nehospodařili úplně ideálně, ideálně třeba v mých očích hospodařilo Německo, z tohoto hlediska také proto nyní má takové prostředky na záchranu jeho vlastní, ale částečně i české ekonomiky, jak jsme si řekli, ale nyní je opravdu ten správný čas, kdy by se do situace měla vložit vláda, centrální banka a opravdu tu ekonomiku podpořit, protože jinak budou opravdu masivně zanikat pracovní místa a pokud naše zadlužení není kolem 30 % hrubého domácího produktu, tak když naroste nad 40 %, tak já myslím, že se žádná katastrofa nestane, že nadále si vláda bude moci poměrně snadno půjčovat, že rating České republiky bude stále na velice solidní úrovni. Máme prostě v tomto smyslu určitou výhodu oproti jiným zemím, a přesně v tuto chvíli bych tuto výhodu využil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
Co by jste očekával tedy konkrétně od České národní banky?

Lukáš KOVANDA, ekonom: 
Česká národní banka postupuje řekněme správně, protože zrovna včera se vedení České národní banky dohodlo vlastně s ministerstvem financí a vláda už posvětila ten návrh, že Česká národní banka bude moci, v případě řekněme určité nouze, nebo v případě, že si to situace vyžádá, odkupovat dluhopisy vlády České republiky, dluhopisy se splatností delší než jeden rok, to znamená, že pokud nastane určitá kritická situace, tak centrální banka bude, když to řeknu lidově, tiskem nových peněz financovat právě ten český dluh, který bude vznikat na ministerstvu financí, lépe řečeno, bude vznikat v tom rozpočtu, jak se budou financovat všemožné záchranné programy, jak se budou navyšovat peníze, aby i v této době mohli dále růst třeba důchody, starobní penze, a tak dále, je to samozřejmě krok velice kontroverzní, protože opravdu je to částečně tak, že centrální banka tiskem nových peněz financuje dluh vlády, což už má velice blízko k té tzv. monetizaci dluhu neboli opravdu pokrývání dluhu, splácení dluhu tiskem nových peněz, ale v této situaci tak postupují i ostatní centrální banky světové, v čele s tou americkou. A já si myslím, že za dané situace je to krok, který lze kvitovat a myslím si, že může v krajním případě také české ekonomice pomoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
Jak korona zamává s korunou?

Lukáš KOVANDA, ekonom: 
Tak korona opravdu s korunou mává velice znatelně, protože koruna v minulém týdnu oslabila vůči euru na svoji nejnižší úroveň od začátku roku 2015. Dokonce jeden čas se ocitl ten kurz na úrovni 28 korun za jedno EUR, ale nyní, přece jenom, jak se do situace celosvětové vkládají centrální banky a vlády, třeba i ta americká, jak jsem o tom hovořil, tak zdá se, že je tu určitý tlak na opětovné posilování české měny, což je samozřejmě příznivé, protože příliš slabá česká koruna, je velice nevýhodná v případě zotavování české ekonomiky, neboť škodí například dovozcům a my máme v České republice poměrně vysokou tzv. dovozní náročnost exportu, to znamená, že podstatná část toho, co se vyveze, tak nejdříve musela být dovezena zase, a když je koruna příliš slabá, no tak ten dovoz zdražuje a celkově poškozuje třeba český průmysl nebo českou ekonomiku jako celek. Takže do určité míry slábnutí koruny lze považovat za opatření, které stimuluje ekonomiku protože zase pomáhá vývozcům, ale jestliže je koruna slabá až příliš, tak už to škodí, takže nyní je pozitivní, že koruna poněkud posiluje tedy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
Říká ekonom Lukáš Kovanda. Co všechno ještě změní koronavirus, Lukáši Kovando? Někteří obchodníci například reagují na zákaz prodeje v kamenných obchodech, rozjíždí různé e-shopy, už jste se zmínil sám o tom, že řada lidí, má-li tu možnost, využívá home office, tedy práci z domova. 

Lukáš KOVANDA, ekonom: 
Myslím, že to změní opravdu hodně a možná, že to nebudou změny typu nějakých revolučních změn, ale že jaksi urychlí ten evoluční vývoj v řadě oblastí. Například v té oblasti přechodu na on-line ekonomiku, protože lidé, jak nyní pracují z domova, jak už nejednají osobně, ale konference, videokonference, telekonference se pořádají třeba prostřednictvím Skype, prostřednictvím on-line platforem dalších, tak zjišťují, že není často potřeba třeba cestovat na druhý konec republiky, že není potřeba cestovat na druhý konec světa, že není třeba ani tak často docházet do práce, do kanceláře, že řadu věcí lze řešit takto, prostřednictvím sítě. Stejně tak i potraviny si mohou objednat právě prostřednictvím různých těch donáškových on-line platforem, takže v tomto smyslu i lidé, kteří dosud tyto služby nevyužívali, tedy střední nebo dokonce starší generace, tak najednou ty okolnosti je prostě donutily, aby o tom začali uvažovat, začali to používat, a často tito lidé zjistí, že je to vlastně pohodlné, že jen z určité setrvačnosti zůstávali při tom starém modelu, tedy nakupování v obchodu nebo osobních konferencích, osobních setkáváních, ale nyní vidí, že to lze řešit i jinak, a já si myslím, že po odeznění té koronavirové nákazy, její stabilizaci, už prostě u toho zůstanou, už si tomu uvyknou, a to samozřejmě je určitým bonusem této celé situace pro různé platformy on-line, ale samozřejmě je to tíživé pro ty tradiční kamenné obchody, nebo pro řekněme i třeba pronajímatele kancelářských prostor, kteří už nemusí mít takovou poptávku po svých službách, jako před tím úderem. Ale samozřejmě, je tady spousta dalších faktorů, jak se vlastně ta koronavirová krize projevuje, například v Singapuru zkoumali to, jak bankovky přenáší choroby, zjistili, že na bankovkách je tolik různých bakterií a organismů, které způsobují choroby jako třeba na záchodovém prkénku nebo jako na podrážce našich bot, takže i toto je věc, která může urychlit přechod ke zcela bezhotovostní ekonomice, protože lidé celosvětově si nyní uvědomí, že právě i bankovky či mince mohou být zdrojem nějaké závažné nákazy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
Také pohonné hmoty, o kterých jste se už zmínil, zlevňují nejrychleji za více než deset let. Co myslíte, proč a kdy by se mohl ten volný pád zastavit?

Lukáš KOVANDA, ekonom: 
Jedním z mála pozitiv, dá-li se o tom tak hovořit v té současné náročné situaci, je zlevňování, jak jste řekla, právě pohonných hmot, které opravdu velice dramaticky zlevňují, nejen kvůli koronaviru, ale také kvůli té zmiňované cenové válce Saúdské Arábie s Ruskem a částečně také se Spojenými státy. Ten propad cen ropy je opravdu nebývalý, když se podíváme na cenu ropy v tom reálném vyjádření, tedy po zohlednění inflace, tak vlastně pohonné hmoty a vůbec ropa, nebo ropa v České republice, korunová cena ropy, barelu ropy, je vlastně nejnižší od roku 1999, to znamená nikdy ropa v korunách nebyla tak levná, jako je právě v této době, a to samozřejmě vede k dramatickému propadu cen pohonných hmot, stejně tak dalším pozitivem může být to, že budou zlevňovat hypotéky. Hypoteční sazby budou klesat ruku v ruce s tím, jak bude centrální banka česká dále stimulovat ekonomiku, snižování úrokových sazeb, už pravděpodobně na svém zítřejším zasedání sníží opět razantně o půl procentního bodu úrokové sazby, což se pak projeví výrazným zlevněním hypoték.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
Je podle Vás něco, v té ekonomické oblasti, čeho bychom se, pokud možno, měli vyvarovat? Nějakého opatření, nařízení, změny?

Lukáš KOVANDA, ekonom: 
Myslím si, že v tuto chvíli tím největším nebezpečím je přílišné opatrnictví, příliš nízká akceschopnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
To je ten důraz na tu razanci, o které jste mluvil.

Lukáš KOVANDA, ekonom: 
Ano, přesně tak. To je to, proč stále české vládě dávám trojku, opravdu čelíme nebývalé situaci, vezměme si, že ten propad té ekonomiky, a ten propad, který hrozí celosvětové v hospodářství, globálně v hospodářství v letošním roce, ten může být opravdu nejzávažnější v celých poválečných dějinách, to znamená, že ještě může být ten propad planetární ekonomiky, když to řeknu takto, hlubší než v roce 2009. Vlastně čelíme opravdu, svým způsobem nejhorší ekonomické krizi od třicátých let, od velké hospodářské krize, a v takové situaci, pokud chceme zabránit tomu, co se tehdy dělo, jak známe z těch filmů černobílých a fotografií, ty fotky, na polívku, nezaměstnaní, kteří nemohli najít ani tu nejprostší práci. Pokud tomuto chceme zabránit, a já si myslím, že tomu zabráníme, protože sociální síť, systém sociálního zabezpečení je úplně někde jinde, pochopitelně, než ve 30. letech, ale jestliže nechceme dopustit nějaké opravdu společenské otřesy, které by pak mohly mít dopad i do oblasti politické, jak také měla ta krize třicátých let, tak bychom měli opravdu spojit své síly, jak v té oblasti fiskální rozpočtové, tedy to, co má v gesci vláda a vlády obecně, mezinárodně, tak to, co má v gesci Centrální banka, tedy tu oblast měnově politickou. Já zatím vnímám, že i tady jsme si vzali poučení z té krize z doby před deseti lety a opravdu, ta akceschopnost je, troufám si říci, vyšší než byla před deseti lety, ale už to není ta pětka nebo čtyřka, když to známkuji, je to ta trojka, ale stále, jak říkám, je tu určitá rezerva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
Situaci budeme i nadále sledovat. Aktuální stav nakažených v České republice 1497, vyléčených je deset lidí. Hostem dnešního Jak to vidí byl ekonom Lukáš Kovanda. Děkuji Vám za to. Mějte se pěkně.

Lukáš KOVANDA, ekonom: 
Děkuji za pozvání a přeji všem hodně zdraví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: 
Zítra se můžete těšit na názory gerontoložky Ivy Holmerové. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.