Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 2. února 2021

2. únor 2021

Hostem byl ekonom Lukáš Kovanda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, ve světě ekonomiky se budeme pohybovat v následujících minutách. Pozvání přijal Lukáš Kovanda, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý hromniční den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme vakcinační byznys i vzpouru malých investorů, nerušený poslech. Farmaceutické společnosti PfizerBioNtech chtějí od poloviny února zvyšovat počty dodávek vakcín do zemí Evropské unie. Do konce března dodat původně naplánované množství očkovacích látek. Ve druhém čtvrtletí pak unijní státy dostanu o 75 milionů dávek víc, než počítala původní dohoda. Bude nakonec vše jak má být, nebo budeme mít dokonce více očkovacích látek? Připomenu, že německý farmaceutický gigant Bayer se bude podílet na výrobě proti covidové vakcíny, kterou vyvinula biotechnologická firma KureVak.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já pevně doufám, že ano, že nakonec to k čemu došlo vlastně nyní, tak se podaří napravit, protože v současné době opravdu hrozí to, že kvůli zádrhelům v dodávkách vakcíny do Evropské unie, tak by to mohlo vážně podvázat i vlastně ekonomický růst, ekonomický vzestup a také by to mohlo znamenat samozřejmě až tisíce zbytečně zemřelých, takže pevně doufám, že se to podaří všechno vyřešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Od pátku se v Evropské unii může očkovat už třetí vakcínou proti koronaviru. Evropská léková agentura po ní také Evropská komise posvětili vakcínu společnosti AstraZeneca, je to britsko-švédský koncern. Spory ale trvají. Podle šéfa AstraZeneci uzavřela Evropská unie smlouvu o tři měsíce později než Londýn, jak vidíte vlastně podstatu tohoto sporu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já myslím, že toto skutečně je ta podstata, že loni třeba Británie postupovala akceschopněji v tomto ohledu, že dokázala teda si nasmlouvat tu příslušnou vakcínu s předstihem oproti Evropské uniiEvropská unie ona dbala procedurálních postupů, což samozřejmě za normálních okolností je správný přístup, ale v tuto chvíli došlo k tomu, že jsme byli ve výjimečné situaci. Tak jako, když člověk třeba má, cukrovkář má záchvat a potřebuje rychle inzulin, tak také asi odsuneme ty procedurální úvahy na druhou kolej a skutečně se snažíme nouzově tu situaci řešit a v tomto se ukázali třeba ti britští nebo izraelští politici jako instinktivnější v porovnání s těmi evropsko-unijními, kteří to vzali, řekněme, příliš technicistně a dbali na tu procedurální stránku věci, což není špatně za normálních podmínek, ale v současné mimořádné situaci si myslím, že to bylo ke škodě věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ta situace ale trvá rok v Evropské uniiBrusel čelí nebo Evropská komise kritice, že Spojené státy, ale i zmíněná Velká Británie nebo Izrael získávají vakcíny rychleji. Je ta kritika tedy oprávněná? Co udělala komise špatně? Ona tvrdí, že problémy jsou na straně dodavatelů. Brání se tím, že členské země si samy řekly, kolik dávek chtějí, že nakoupila vše, co mohla, že se řídí vlastně i při těch nákupech přáním členských zemí Evropské unie. Jak to vidíte, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si myslím, že pokud ta smlouva skutečně byla napsána tak, jak napsána být měla. Co se týče smlouvy Evropské unie nebo Evropské komise s AstrouZenecou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale, promiňte, máme tady i Modernu i Pfizer. Tam ty dodávky taky váznou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano váznou, ale ten klíčový spor se týká vlastně toho střetu v Bruselu s AstrouZenecou a tam se skutečně myslím, že ta smlouva byla napsána, takže nezohlednila dostatečně ten harmonogram těch dodávek. Toto myslím, že bylo podcenění té situace za těch daných podmínek, o nichž jsem hovořil, které byly nouzové a že tedy v tomto nedostatečně důsledově, což je třeba. Jestliže tedy AstraZeneca nedostála svým závazkům, no tak pak Brusel jí může nyní žalovat. Takže si počkejme jestli k nějaké takové žalobě dojde, zatím žádný takový signál není. Tudíž si myslím, že ta smlouva skutečně má své nedostatky a že je to klíčové, co je v tomto problému, protože vedle toho, že tady byla podepsána s určitým zpožděním, tak zřejmě tedy nebyla úplně ideálního znění, protože kdyby byla, tak nyní asi neřešíme tuto situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná ještě dodejme, podle Komise je počet nakoupených dávek a rychlost jejich distribuce a využití právě v rukou členských zemí. Jak v tomto postupuje Česká republika?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak jedna věc je postup na úrovni Evropské unie. Tam vlastně došlo k tomu, že Brusel jaksi seznal, že bude lepší a vlastně i členské státy seznaly, že bude lepší, když bude Evropská unie vystupovat jednotným hlasem všech členských států, při zajišťování vakcíny, což si myslím, že byl rozumný nápad, protože samozřejmě v tom globalizovaném trhu má daleko větší ekonomickou sílu. Ale bohužel tuto nedokázala dostatečně využít, jak se nyní ukazuje, ale já si myslím, že jsme pořád v nějakém poločase jo, že ještě nás čeká druhá polovina tohoto zápolení. Někdo dokonce hovoří o světové válce o vakcínu a že ještě se to může celé zvrátit, ale v tuto chvíli se neukázal ten postup na té centralizované úrovni jako takový, který bychom mohli označit za výrazně úspěšnější, než kdyby každý stát postupoval sám sebe, což je myslím škoda, protože to mohlo prokázat sílu integrace zrovna v tomto kritickém bodě, v tomto kritickém okamžiku. Ale nejsem schopen vlastně odhadnout, do jaké míry bychom byli úspěšní jako Česká republika, kdybychom postupovali sami. Dost možná, když vidíme vlastně neakceschopnost vlády v mnoha oblastech. Teď myslím naší české vlády, takže by to nebylo o nic moc lepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinými slovy mělo by Česko podle vašeho názoru bez Evropské unie dost dávek včas a byly by levnější?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Myslím si, že takové pokusy i proběhly, že tuším, že pan Prymula to teď zmínil v rozhovoru, že vlastně se pokoušeli, dokonce to takto řekl, dokonce se pokoušeli vlastně obejít i ten jednotný postup Evropské unie a objednat si nějaké dávky sami na vlastní triko. Dáli se to tak říci jakožto Česká republika. Ale tyto pokusy nebyly příliš úspěšné, takže já si myslím, že bychom nebyli příliš úspěšnější, ale pak je tady otázka samozřejmě ta, zda se neobrátit na východ a nezkoušet také ty vakcíny ruské nebo čínské provenience. Potom rozhodně nijak nevolám, ale třeba Srbsko je v aplikaci těchto vakcín úspěšné. Dokonce sám pan Prymula říká, že ty vakcíny lze vyzkoušet. Já nejsem do té míry odborník, abych skutečně mohl posoudit, do jaké míry tyto vakcíny jsou spolehlivé, účinné. Samozřejmě tam může být ze strany těch států jako je Rusko nebo Čína silný ideologický motiv, předvést se světu, že jsou schopni přijít dříve než západ s nějakou účinnou vakcínu, takže byl bych určitě opatrný, ale zároveň bych a priori tyto vakcíny neškrtal z toho seznamu možných dodávek, když jde o tak zásadní věci, jako jsou tisíce lidských životů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Není ale na prvním místě ta účinnost té vakcíny a také její spolehlivost. Jenom připomenu, že i kolem AstraZeneca se vedou různé debaty. Třeba v Německu by nechtěli touto vakcínou očkovat lidi na 65 let. V Itálii místní italská vlastně agentura pro schvalování těchto léčiv, doporučuje očkovat touto vakcínou lidi mezi 18. a 55. rokem života a připomeňme, že v Evropské unii existuje vlastně Evropská agentura pro léčivé přípravky a veškerá vakcína a vůbec medikace musí projít schvalovacím procesem právě přes tuto lékovou agenturu.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To se trochu vracíme k tomu, co jsem říkal na začátku. Evropská unie skutečně dbát těch procedurálních postupů i v oblasti schvalování vakcíny, proto se nám možná někdy zdá, že to trvá příliš dlouho, že to trvá déle než v Izraeli než v Británie. Proto já si nemyslím, že tento postup je obecně špatný. Já si myslím, že samozřejmě to dává mnoha důležitým věcem řád a přehlednost, transparentnost, což je zásadní, ale nyní jsme v kritickém čase, kdy prostě někdy může být skutečně risk zisk. A ten zisk má podobu zachráněných tisíců životů a tady já se dostávám prostě na určité scestí, kdy na jedné straně tedy jsem samozřejmě pro to, aby byl řád, transparentnost, procedurální správnost zachována. Na druhé straně si všímám toho, že ty státy, které více riskují, jsou odvážnější, mám na mysli BritániiIzrael, možná třeba i to Srbsko, tak vlastně jsou úspěšnější v tom, že mají proočkován daleko větší podíl populace. Ale a tím se dostávám k té vaší otázce. Ty vakcíny jsou mladé, jsou nově vyvinuté a my zřejmě ještě nyní nemůžeme dohlédnout všechny nežádoucí účinky, které mohou mít a mohou je mít, jak ty vakcíny čínské, ruské provenience, tak samozřejmě ty vakcíny západní. Až čas tedy ukáže, která z těch vakcín je skutečně nejspolehlivější a nejúčinnější. A v tuto chvíli já to nejsem schopen absolutně posoudit a sám bych vlastně nechtěl být v kůži těch lidí, například politiků nebo epidemiologů nebo hygieniků, kteří o tom nyní musí rozhodnout a musí vlastně se rozhodnout, zda při ne úplně, neúplné znalosti té věci, neúplné povědomí o všech těch možných nežádoucích účincích, jak těch západních, tak východních vakcín, tak vlastně rozhodnout o tak logisticky náročné akci. V podstatě to je akce kulový blesk v globálním rozsahu, která tu nikdy nebyla, rozhodnout o očkování tak podstatné části populace. Já bych v té kůži nechtěl být. Určitě si vážím těch lidí, kteří teď musí rozhodovat, protože to není vůbec nic jednoduchého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovoříme samozřejmě o očkování lidí, což není tedy opravdu nepodstatné, pane Kovando. Možná ještě k připravenosti České republiky. Auditorská společnost Ernst and Young, která pro ministerstvo zdravotnictví zpracovala úvodní analýzu připravenosti státu na očkování, napsala, že stát zanedbal přípravu na očkování, že je nedostatečná i koordinace a také vlastně neexistuje komunikační kampaň. Pominuly, pomineme-li akci na TikToku. Tyto informace co se týče vlastně přípravy očkování, informace auditorů mělo ministerstvo zdravotnictví krátce před importem prvních vakcín do České republiky. Jak se díváte na to, jak probíhá vakcinace?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to další v sérii, řekněme, určitých přehmatů, které tuzemská státní správa předvádí. Ale já tady jsem daleko od toho, abych zase nějak lacině kritizoval. Já navážu na to, co jsem říkal předtím. Tato situace je nezvyklá vlastně pro všechny. Všichni na celém světě se s tím setkávají. Setkáváme se s něčím takovým poprvé a samozřejmě v takové situaci se ukazuje to, jakým způsobem ty státní správy jsou připraveny, či spíše připraveny nejsou. Jak ukazuje ten český příklad. Určité jsou země, které to zvládají lépe například.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, vázne to třeba i v Německu.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, ale jaksi třeba ta komunikace státní správy německé vůči třeba podnikatelům, vůči, vůči firmám. Je asi na transparentnější úrovni, řekl bych. Také je otázka, zda tedy celkově nebyl zvolen většinou států špatný postup, protože například Švédsko, které na začátku v prvním pololetí loňského roku zvolilo, jak všichni dobře víme ten volnější přístup, nebylo tak restriktivní, co se týče uzamykání ekonomiky. Tak vlastně vykázalo za loňský rok poměrně jen mělký propad své ekonomiky. Rozhodně mělčí, než jaký bude propad české ekonomiky, zhruba o polovinu mělčí. A ty ekonomické ztráty jsou tam tedy mnohem menší, takže opět odkazuji na to, že jsme v jakémsi poločase, i co se týče vlastně toho, že my nevíme v tuto chvíli vůbec jaký, jakou tu základní strategii v boji s tou pandemií zvolit, zda nebyla třeba opravdu správnější ta švédská cesta. Před dvěma měsíci se zdálo, že byla špatná. Před čtyřmi zase, že byl lepší než ta naše. Mění se to. A státní správy určitě nikde nepostupují ideálně. I vy, když zmiňujete Německo, vzpomeňme si, jak zazmatkovala Británie v loňském roce, která nyní zase je na popředí toho pelotonu v proočkovanosti. Takže ta situace se mění a ty země, které pár měsíců jsou na špici, co se týče jaksi toho, jak se zdá, že postupují vůči té pandemii, tak se zase za pár měsíců ocitají někde v druhém, v druhé polovině toho pelotonu a zase pak jsou na jeho špici. Vzpomeňme si Českou republikou, vždyť my jsme byli v prvním pololetí premianty, skoro až se dá říci, no a pak přišel ten osudný podzim. A všechnu tu svoji dobrou reputaci získanou na jaře, jsme ztratili. Tudíž velice těžko se mi cokoliv předpovídá, já si myslím, že celkovou kapitolu s názvem pandemie budeme moci uzavřít až za hezkou řádku měsíců. Možná doufám, že ne tedy, ale obávám se, že možná ano i let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
ekonomem Lukášem Kovandou se nyní podíváme na hospodaření státního rozpočtu, které skončilo letos v lednu ve schodku 31,5 miliardy korun. Je to nejvyšší lednový schodek od vzniku samostatné České republiky. Loni v lednu rozpočet skončil s deficitem 8 miliard korun. Včera to oficiálně sdělilo ministerstvo financí, asi to není žádné velké překvapení.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Rozhodně to překvapení není, spíše ale to číslo je signálem toho, že opravdu ten letošní schodek bude hlubší než 400 miliard korun. To znamená, že to bude nejvyšší schodek v historii České republiky, dokonce vyšší, než byl ten schodek v loňském roce, protože ten dosáhl necelých 370 miliard. A to si myslím, že je něco, co už může signalizovat určitý problém do budoucna, protože očekávám, že ostatní státy, včetně třeba toho zmiňovaného Německa, budou schopny už v letošním roce najet na dráhu té takzvané konsolidace veřejných financí. To znamená budou schopni najet na dráhu vstříc jakémusi udržitelnějšímu vývoji veřejných financí. Zatímco my se budeme od této dráhy v letošním roce na rozdíl od většiny jiných zemí prostě odchylovat. A to si myslím, že může být varovný signál časem i pro ony ratingové agentury, které vlastně hodnotí bonitu, kvalitu českého dluhu, a jestliže nám horší známku, tak to zvýší úroky, které vláda platí na dluhu, a proto bude pak muset platit více za dluhy, za obsluhu dluhů, za úroky a nebudou jí zbývat ty peníze, které takto na úrocích zaplatí třeba na ony příslovečné školy, nemocnice, dálnice železnice. Tudíž je to určitá hra s ohněm a měli bychom přistoupit co nejrychleji k nějakému kredibilnímu, důvěryhodnému plánu. Konsolidace, zotavení veřejných financí tak, abychom je dostali dostatečně rychle na tu udržitelnou dráhu, protože v současné době to nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak by takový plán měl vypadat, co by měl obsahovat?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je otázka za milion, jedna asi z nejdůležitějších, které vůbec nyní česká ekonomika má před sebou. Je třeba opravdu provést důkladnou reformu celého daňového systému České republiky. A je třeba do tohoto plánu zakoncipovat také dvě důležité reformy, o nichž se dlouho hovoří a nebyly dostatečně zatím realizovány, a to je reforma samozřejmě důchodová a reforma financování veřejné zdravotní péči, protože to jsou oblasti, jak tedy důchody, tak zdravotní péči veřejná, které budou pod obrovským náporem, pod obrovským tlakem z důvodu stárnutí populace a my zatím tuto věc neřešíme. Ale rozhodně to už nevyřeší tato vláda. Bude to muset řešit ta vláda, která vzejde z těch voleb v letošním roce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Česká ekonomika za celý loňský rok zřejmě klesla o 6-7 %, to alespoň vyplývá z odhadu analytiků. První předběžný odhad vývoje ekonomiky za loňský rok a čtvrté čtvrtletí 2020 zveřejní za pár minut Český statistický úřad. Bude se to podle vás, pane Kovando, nějak možná lišit od těch prognóz nebo jsou víceméně přesné?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak za 13 minut to už budeme vědět, protože za 13 minut Český statistický úřad, jak říkáte, opravdu zveřejní ta první čísla. Bude to předběžný odhad a my poprvé vlastně uvidíme nějaký relevantní údaj k tomu jak si skutečně česká ekonomika v tom kritickém loňském roce stála. Myslím si, že to bude údaj, který bude nakonec mnohem příznivější, když, než byly některé ty údaje, které létaly vzduchem. Ještě ve čtvrtém čtvrtletí vlastně loňského roku například Svaz průmyslu koncem října loňského roku varoval, že česká ekonomika může klesnout až o 12 %. Já si myslím, pevně doufám, že to rozhodně nebude dvouciferný údaj. Dozvíme se za 12 minut a že to bude údaj, který bude někde na polovině těch 12 %, takže jak říkáte, věřím, že to bude 6 nebo 7 % propadu, což je vzhledem k tomu, co jsme prožívali loňském roce nakonec velmi dobrý údaj. Byť kdyby mi někdo řekl před rokem touto dobou, tak bych to považoval za velmi nepodařené scifi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V této chvíli máme, vysíláme živě, alespoň k dispozici počet nově pozitivně odhalených případů. Včera to bylo 7117 lidí, což je mimochodem o něco nižší číslo, než byl počet včera nakažených nebo teda pozitivně otestovaných lidí v Itálii, která má nicméně 60 milionů obyvatel, plus mínus. Dopady italské vnitropolitické situaci na ekonomiku jsou docela známe. Italská centrální banka odhaduje opětovný vzestup země s pomocí finanční pomoci Evropské unie. Vlastně ten spor o to, do čeho jak investovat se postará o pád druhé Conteho vlády. Kromě mocenských her samozřejmě rýsuje se možná vznik staronového kabinetu. Co říkáte těm odhadům, co se týče italské ekonomiky, která na tom už dlouhodobě není špatné, není dobře?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Máte pravdu, italská ekonomika trpí dlouhá léta, možná dá se říct už desetiletí. Je samozřejmě zatížena nánosem špatných dluhů, oni některé ty dluhy se táhnou s touto ekonomikou od olympiády v Římě v roce 1960, takže je vidět, že skutečně už je to záležitost, která v podstatě je na desetiletí, na 60 let. Střídání vlád v Itálii ovšem investory tak neděsí rozhodně, protože jsou na to zvyklí, patří to ke koloritu země, takže to není takový problém, jako kdyby se třeba, jako kdyby padala vláda v Německu. Jo to by byl daleko větší problém z hlediska třeba eura jako měny, než když se to děje v Itálii. Navíc vlastně Evropská centrální banka velice účinně zatím tou svojí politikou takzvaného kvantitativní uvolňování neboli tištění bilionů nových eur tak stlačuje úroky na italském dluhu a tím vlastně pomáhá italské vládě prostě přežít i tuto těžkou situaci a navíc ještě jak zmiňujete, ten balíček fond obnovy, který byl schválen loni v červenci, který se nyní v rámci konzultací jednotlivých zemí s Bruselem dojednává, tak jaksi Itálii velmi pomůže, protože až třetina těch prostředků nebo necelá třetina půjde mezi všemi členskými státy Evropské unie právě Itálie, takže z té sedmadvacítky Itálie dostane až takřka třetinu a myslím si, že to jí pomůže. Byť samozřejmě to vede i k těm politickým sporům a dokonce změnám vládní garnitury, o nichž hovoříte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak a proč drobní burzovní hráči, menší investoři, kteří se sdružují na sociálních sítích, zatopili fondům z Wall Street. Ptám se ekonoma Lukáše Kovandy.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to velká událost posledních dnů. Skutečně něco nebývalého, kdy se na sociální sítě, která se jmenuje Reddit, spolčili amatérští drobní investoři a je jich tam, jsou tam miliony na této sociální sítě a v podstatě se vydali proti profesionálům z Wallstreetu. Ti profesionálové z Wallstreetu si vyhlédli některé tituly akciové, konkrétně se jednalo hlavně o už takový upadající řetězec prodejen s videohrami, který se jmenuje Game Stop, který je známý ve Spojených státech. A ti supi z Wall Streetu se prostě slétli na tuto kořist a začali spekulovat na pokles akcí tohoto chřadnoucí řetězce. No, a to se nelíbilo právě těm amatérským hráčům, kteří se sdružili na sociální sítě Reddit. Bylo to dáno i právě covidovou situací, kdy samozřejmě nuda je vede k tomu, že tráví u monitoru dlouhé chvíle, krátí si čas a třeba právě drobně investují do akcií, ale tím jak se sešla spousta těch drobných investorů, skrze právě sociální síť, tak to umožnilo, že najednou hráli rovnocennou partii s těmi supi z Wall Streetu a oni začali nakupovat akcie Game Stopu ti amatéři. To znamená, zatímco ti supi z Wall Streetu šli na pokles akcií, oni šli na růst a vzájemně prostě proti sobě působili, přetlačovali se. Nakonec ti amatéři přetlačili ty profesionály, takže ti profesionálové zaznamenali obrovské miliardové ztráty, což je vlastně v historii něco nebývalého. Nikdy se nestalo, že by vlastně se takto. Aktivisticky drobní investoři semkli a udeřili, řekněme na ten Wall Street. Takže toto je zcela nebývalá situace. Je to určitá revolta i těch mileniálů, což jsou lidé narození mezi lety 1980-2000, kteří vnímají to, že ve Spojených státech poté světové finanční krize z doby před 10 lety, došlo k určitému prostoupení právě státu vlády centrální banky a Wall Streetu, že prostě byli zachraňováni před 12 lety ti bankéři a že to je nespravedlivé. Oni se chtějí teďka jaksi pomstít nebo chtějí dát najevo svojí zásadní nespokojenost tímto systémem, a proto bojují proti tomu Wall Streetu, proti těm profesionálním finančníkům, takže to má nádech i jakési sociální neřkuli třídní vzpoury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono otřásl se nejenom americký akciový trh ale částečně i burzy v Evropě, ba dokonce v Austrálii.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to tak. Zrovna včera vlastně ti nebo vyšly zprávy o tom, že nyní tedy se ti amatérští investoři snaží podobným způsobem postupovat proti velkým bankám všude po světě a jen investicím do stříbra. Tedy do onoho kovu. Zase mají za to amatéři, že jaksi banky, velké banky zejména americké, ale určitě to platí celosvětově, jaksi uměle stlačují cenu stříbra dlouhodobě a proto se jali tedy proti nim postupovat, začali nakonec to stříbro skupovat, takže stříbro včera vystoupalo na svoji nejvyšší cenu od roku 2013 za posledních takřka 8 let a uvidíme, zda to bude podobný příběhu jako s tím Game Stopem. Já si myslím osobně, že ne, protože ten trh se stříbrem je úplně něco jiného než trh i s jedním akciovým titulem jednoho upadajícího videoherního řetězce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Změní to, pane Kovando, Wall Street jaksi navždy nebo to byla jenom krátká bouře?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je asi teď ta nejdůležitější otázka, protože samozřejmě může to být krátkodobá bouře, ale já si myslím, že ne, že tak jako sociální sítě už kolem doby arabského jara někdy kolem roku 2010, 2011 začaly ve velkém ovlivňovat politiku, a dokonce geopolitiku, tak nyní prostě už si musíme zvyknout na to, že sociální sítě budou hýbat finančními trhy, miliardami a Wall Streetem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda. Děkuji za váš čas a vaše názory. Mějte se hezky, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Na slyšenou, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude expertka na komunikaci Denisa Hejlová z Univerzity Karlovy. Příjemný poslech přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.