Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 14. října 2020

14. říjen 2020

Hostem byl ekonom Lukáš Kovanda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Dobrý den přeje Zita Senková. Zajímá vás, které podpůrné programy podnikatelům dávají smysl. Budou dopady druhé vlny proti covidových opatření tvrdší než při jarní karanténě a proč lidé při aukci koupí i to, co nechtějí, na názor se budou ptát ekonoma Lukáše Kovandy, kterého vítám v našem studiu, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Přeji nerušený poslech. Mezinárodní měnový fond výrazně zhoršil výhled české ekonomiky na příští rok, vývoj té globální vidí optimističtěji, zotavení nicméně potrvá déle, co pane Kovando, podle vašeho názoru našemu hospodářství přinese další přiškrcení ekonomiky?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Bude to pochopitelně další strast, protože už po té jarní vlně pandemie spousta podniků zejména v těch opravdu zranitelných odvětvích, jako je gastronomie, ubytování, stravování, turistický ruch, tak jsou na tom finančně velmi špatně, jsou jejich finanční rezervy velmi ztenčeny, krvácejí někteří, některé už vykrváceli takřka, no a nyní přichází druhá vlna, někteří optimisté doufali, že ten podzim už přece jenom bude lepší než to jaro a že se budou už částečně hojit po tom prvním pololetí letošním, ale opak je pravdou a skutečně třeba pro 10-15 % restaurací ta současná situace, ta současná uzavírka už může být až likvidační, takže je to opravdu problém, který ovšem těžko nějak řešit koncepčně, protože my nevíme zatím, dokud není vakcína, kolik vlastně těch vln bude, to nemusí končit druhou vlnou, bohužel může být třetí vlna a tak dále a prostě stát nemá prostředky na to, aby při každé té vlně, při každé té uzavírce jaksi tahal a zachraňoval ty jednotlivé podniky, ta jednotlivá odvětví a zatím tedy není na stole nějaký systémový koncepční pohled, přístup, jak vlastně tuto situaci, která nemá historickou obdobu, řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A není nic co by stát mohl mít jako strategii po několika měsících už této konfrontace?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Tak jisté strategie asi jsou záhodné, aby byly k dispozici, ovšem tady jde spíše o to, že jaksi koncepčně je těžké kdykoliv tedy dojde k nějaké uzavírce ekonomiky, prostě ty podniky zachraňovat, protože tam se pak těžko odliší, který ten konkrétní podnik, třeba restaurace, hospoda opravdu má šanci na další úspěšné fungování, který už ne, když to vezmeme například na příkladu tady metropole Prahy, tak zřejmě takové ty restaurace v centru města úplném, které hodně jsou závislé na turistickém ruchu, tak tam je otázka, zda vůbec mohou fungovat i v těch příštích letech, protože ten turistický ruch, počet zahraničních návštěvníků v České republice zůstane nižší, výrazně nižší než v roce 2019 zřejmě i po několik příštích let, protože to se zřejmě jen tak neobnoví, tato poptávka v té míře, v jaké tedy tady byla patrná v roce 2019 a ty restaurace v centru města budou muset přejít na úplně jiný obchodní model. No a když je stát bude zachraňovat, zachraňovat, tak vlastně bude brzdit ten přechod na jiný obchodní model, a to vlastně může být určitým celospolečenským plýtváním, takže je tady velmi těžké odlišit, jak si to zachraňování, které má smysl a to zachraňování, které smysl nemá a zatím není na to nějaká koncepce, já se obávám, že ani dost dobře být nemůže, protože ten stát vždy bude muset skutečně nějaké plošné opatření a to bude vždycky příliš hrubé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ad hoc. Co se týče jenom metropole, tak ve druhém čtvrtletí ubytovací zařízení využilo jen 138 000 lidí, což je o bezmála 94 % méně než před rokem, včera jsme viděli mimořádný projev ministra zdravotnictví Romana Prymuly, on připustil chyby, vysvětlil postup proti koronaviru vyzval k soudržnosti, Česko podle pana Prymuly čekají 3 perné týdny. Neměl by třeba zaznít i nějaký nemyslím teď projev, ale spíše strategie třeba ministerstva financí?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Bylo by to určitě příhodné, kdyby rovnou tedy zazněl plán i na to co vlastně činit s těmi zasaženými podniky, provozy, restauracemi, hotely a tak podobně, nicméně ten vývoj skutečně není překotný a myslím si, že s ničím takovým vláda přijde, jak moc to bude účinné, to já v tuto chvíli neumím odhadnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Pojďme se tedy, pane Kovando, podívat na to co už existuje, co vláda připravila, dává třeba jaký smysl kurzarbeit?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Kurzarbeit, tak na tom panuje samozřejmě shoda i vlastně co se týče politických kruhů, i co se týče zaměstnavatelů odborářů Svazu průmyslu, Hospodářské komory, že nějaký kurzarbeit by měl být, já osobně, můj osobní názor jakožto ekonoma je, že kurzarbeit by mít neměl, ale respektuji, že většina, většina a ne jen pouze politici, ale i říkám různé svazy, asociace, komory, tak jsou pro, já mám problém s kurzarbeitem ten, že my se nemůžeme úplně srovnávat třeba s Německem, kde samozřejmě jsme se inspirovali, jenže Německo je na daleko vyšším vývojovém stupni, co se týče rozvinutosti své ekonomiky a my potřebujeme nyní se přesunout na vyšší vývojový stupeň, abychom se přiblížili tomu Německo, což je přece ta naše meta, které vždycky sníme, jak je jednou doženeme, no ale když budeme vlastně bránit, stěžovat firmám propouštění, ono to teď zní jako možná necitlivě, ale tím vlastně budeme zpomalovat ten náš přechod na ten vyšší vývojový stupeň, protože my musíme ukončovat ty překonané podniky, stejně jako kdysi je ukončovali v Německu a musíme se přeorientovávat na výrobu s vyšší přidanou hodnotu, ale když budeme konzervovat kurzarbeitem ten současný stav ekonomiky, no tak budeme zpomalovat ten přechod na vyšší vývojový stupeň a budeme zpomalovat přibližování se Německu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Víme vlastně, jak se dosud dařilo firmám, které na jaře získaly tu finanční pomoc, je toto už zmapováno dostatečně?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Já se nebojím říci, že vlastně to, jak jsme řešili tu jarní krizi, bylo vynikající, možná to zní jako laciné PR, ale skutečně se podívejme na data Evropské unie Eurostatu, protože vlastně z nich vyplývá, že v České republice se podařilo udržet velice odolný trh práce. To je z čísel ohledně toho, kolik lidí přišlo ze stavu zaměstnaných do stavu nezaměstnaných nebo ekonomicky neaktivních, je to nejnižší podíl v České republice v celé Evropské unii, to znamená, že tady skutečně se nám podařilo udržet tu zaměstnanost na vysoké úrovni, máme stále suverénně nejnižší míru nezaměstnanosti a skutečně k tomu přispěl citelně například program Antivirus jednoznačně, takže z tohohle hlediska úspěch, ale a teď je důležité to ale, co bude následovat. Bylo to samozřejmě za cenu velkého zadlužení. Víme, že schodek bude letos rekordní, i v příštím roce bude naprosto enormní. A vlastně teprve budeme sčítat ty celkové náklady a ty celkové benefity, takže já si myslím, že na tom jaře se slavil úspěch určitý, ale nemůžeme donekonečna tyto programy záchranné protahovat, stejně jako už jsem v té předchozí odpovědi říkal, nemůžeme, i když přijde nějaká druhá, třetí, čtvrtá, pátá vlna, nedej bože nemůžeme, stát už prostě na to nemá prostředky tak, aby zachraňoval v tom rozsahu jako na jaře, proto musí přijít adresnější opatření, lacinější opatření i za cenu toho, že třeba přece jenom ta míra nezaměstnanosti nám naroste.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Naběhne opět program Antivirus, řekněme A a pak ještě Antivirus B, co s ním bude?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
O tom vlastně nyní je debata, protože se nestihne ten kurzarbeit klasický, který samozřejmě se na tom zase panuje poměrně široká shoda, se nepovedl. To už dneska přiznává jak vláda, tak to přiznává nebo tak to říká Svaz průmyslu, prostě všichni zainteresovaní hráči říkají, že se ten kurzarbeit nepovedl, ale nyní a ještě nyní je to zvýrazněno tedy tou probíhající stále silnější druhou vlnou, bude třeba, aby nedošlo k nějakém mezidobí, protože on měl začínat 1. listopadu ten klasický kurzarbeit, ale nyní zřejmě to tedy bude tak, že bude prodloužen ten program Antivirus, který tedy byl na jaře úspěšný, ale který je vlastně nesmírně drahý pro tu veřejnou kasu, a proto si myslím, že není úplně rozumné, aby byl, dlouho udržován, nicméně teďka chápu, že v této době rušit jej, by bylo opravdu asi velmi necitlivé, kdyby nebyla nějaká náhrada v podobě kurzarbeitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Tak to vidí ekonom Lukáš Kovanda. Řekl byste, pane Kovando, že budou dopady druhé vlny těch proticovidových restrikcí tvrdší než ty, které jsme zažili při té jarní karanténě?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Pevně doufám, že ne, že skutečně se podaří ekonomické dopady utlumit, protože zatím se nezdá, že tedy by ta situace měla být až tak vážná, když se podíváme třeba na průmyslové podniky, tak ty snad by neměly být tak uzavřeny jako na jaře, víme, že třeba i automobilky odstavily svoji výrobu v těch jarních měsících, zejména v dubnu, to nyní není na pořadu dne a ten automobilový průmysl a zpracovatelský průmysl obecně je samozřejmě páteří české ekonomiky, v tuto chvíli se to týká zejména tedy těch podniků v tom sektoru /nesrozumitelné/, hotely, restaurace, kavárny, cateringové služby, turistický ruch, kulturní zařízení, kulturní akce, to jsou ty nejzranitelnější odvětví nyní. Ale ty naštěstí nejsou úplnou páteří české ekonomiky, pokud by nedošlo k uzavírkám, pak v tom průmyslu výraznějším, no tak samozřejmě to už bude se blížit té jarní situaci a v takovém případě už by to bylo plně srovnatelné, ale v tuto chvíli jsem přesvědčen, že stále ta podzimní uzavírka může mít mnohem slabší ekonomické dopady, než měla ta uzavírka jarní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Proč vláda investuje méně než zamýšlela?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
No, to je letitý problém investování v České republice, sice vláda slibovala na jaře, že se mohutně bude snažit proinvestovat se z krize, ale zatím, za tímto příslibem zaostává, byť se investice navýšily, problémem je zejména to, že nejsou dostatečně rozpracovány ty investiční projekty, nejsou tedy připraveny projekty k financování k profinancování, není to ani tak o tom, že by snad nebyly peníze, spíše tedy nejsou ty projekty víme, že třeba stavební řízení v České republice trvá velmi dlouho a i když chcete stavět z veřejných peněz, tak musíte mít tato povolení, no a není jednoduché je získat, a proto se všechno protahuje a i když by vláda investovat třeba krásně chtěla, tak si to ještě žádá nějaký čas, dlouhý čas, je to zdlouhavé, takže třeba i nová legislativa v podobě stavebního zákona, která by urychlila tyto povolovací procesy a stavební řízení, by velmi v tuto chvíli pomohla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Hospodářské noviny citují předsedu Asociace nanotechnologického průmyslu Jiřího Kukse, který kritizuje postoj českého státu, prý nechce zdravotnické pomůcky českých firem, raději nakupuje 50 × dráž. Stát přitom vlastně se jaksi snažil podpořit různé naše výrobce, zejména co se týče toho zdravotnického materiálu, který jsme přivezli za mnoho milionů z Číny.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Já jsem z tohoto smutný, byť přesně nevidím do těch procesů, které zatím jsou, obecně stát vlastně přistupuje v řadě těchto oblastí zejména čelí-li nějaké nové výzvě, což koronavirus stále relativně novou výzvou je, když už je tady s námi několik řadu měsíců, tak neumím posoudit, kde v tomto případě chyba, ale samozřejmě určitě stát by měl podporovat české výrobce a zejména by měl podporovat české inovativní výrobce, jestliže jsme schopni opravdu dávat, dodávat kvalitní roušky z nanovláken, které jsou vysoce konkurenceschopné i v tom globálním hledisku, tak nerozumím tomu, proč stát není mnohem aktivnější a nepodporuje tedy českou inovativní ekonomiku, to je přesně ten směr přece, který musíme v těch příštích letech jít, takže zde bych opravdu apeloval na stát, aby byl mnohem rozhodnější a aktivnější, i když tam jsou nějací úřední šimlové, kteří to mohou bránit, aby v tuto kritickou dobu opravdu se na toto nehledělo, aby se hledělo na celkový rozvoj české společnosti do budoucích let a určitě nanovlákenné roušky jsou příspěvkem ke zdárnému rozvoji jak společenskému, tak ekonomického naší země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jak obstojí ekonomická strategie české vlády, když se podíváme třeba jak to dělají okolní země Německo, Rakousko nebo Slovensko?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Zatím je předčasné dělat účet bez hostinského, protože ta situace probíhá, ten hostinský ještě nepřišel, ten hostinský přijde podle mě až bude na stole nějaká vakcína a celý svět se uklidní, doufám, že to bude brzy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ale podnikatelé a vlastně všichni platíme ty účty.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Platíme účty, zatím, co se týče třeba srovnání, teď vy jste citovala na začátku ten odhad Mezinárodního měnového fondu, tak ten vlastně Slovensku třeba předpovídá hlubší propad, než jaký má zaznamenat v letošním roce česká ekonomika, ale to zase je nějaký dílčí výsledek, my nevíme, jestli třeba neklesneme nyní méně než Slovensko a v příštím roce zase hlouběji, já si myslím, že v tuto chvíli je třeba ta zmíněná situace na trhu práce je úspěchem, ale my dosud nevíme, za jakou cenu, my jsme si prostě koupili čas, koupili jsme si uměle zaměstnanost, uměle poptávku v ekonomice. To znamená, můžeme dnes říct, že ta ekonomika se nezadrhla tolik, jak mnozí vlastně se na jaře obávali. Ale my stále nevíme, za jakou to bylo cenu a nevíme, jestli pokud přijde druhá, třetí vlna, jestli jsme si všechny ty záchranné prostředky prostě nevyčerpali na tu vlnu první a třeba jiné státy si to mohly lépe rozložit v čase, takže i když nyní se může zdát, že na tom nejsme zas takhle, tak jsme někde v poločase nebo možná v první třetině, já nevím, já nevím, kdy prostě bude účinná látka, vakcína, lék proti koronaviru, a to je úplně ta nejzásadnější otázka, protože ta ekonomika celosvětová i ta česká, ta se plně nastartuje podle mě teprve tehdy, až opravdu na stole bude nějaká takováto látka či vakcína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Studie Sociologického ústavu Akademie věd potvrdila, že nástup pandemie koronaviru a sním související propad ekonomiky prohloubily rozdíly v odměňování žen a mužů a také, že ženy, které mají za stejnou práci nižší platy, na krizi doplatily nejvíce, protože právě ženy musely zůstat doma s dětmi, starat se o ně, ale také třeba učit, protože byly školy zavřené a zase se uzavírají nebo uzavřely.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Zatímco v té krize před 10, 12 lety se hovořilo jako o krizi můžu, protože například silně zasaženým sektorem bylo stavebnictví, kde z pochopitelných důvodů je daleko větší podíl zaměstnanců mužského pohlaví, tak o této krizi se hovoří jako o krizi žen to proto, že i třeba nyní v České republice v té druhé vlně pozorujeme, že silně zasaženým je sektor služeb a služby tam mají silné zastoupení ženy a jak správně říkáte, tak samozřejmě i to, že děti nechodí do škol a tak podobně, to znamená další výzvu pro ty domácnosti a zejména tedy pro matky, pro ženy, takže toto je skutečně krize žen, ženská krize do značné míry a zveličuje nebo zvýrazňuje ty rozdíly v tom odměňování, o kterých se samozřejmě hovořilo celá léta před koronavirem, ale nyní vlastně ta situace může dát určitý nový impuls k tomu, aby se hledala řešení, jak učinit odměňování jaksi spravedlivější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jinak občané České republiky letos podle statistiků od dubna do června naspořili nejvíce peněz v historii naší země od roku 1993.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Je to tak, jsou zde dva důvody, vlastně první je ten, že opravdu ti lidé a my to dnes vidíme z těch předstihových šetření, oni se obávají o svoji vlastní finanční budoucnost, o budoucnost celé ekonomiky, to znamená jaksi preventivně šetří, šetří na horší časy, ale také toto jsou data za druhé čtvrtletí, to znamená, znamená za měsíce duben až červen a tehdy bylo obtížné, jít jen tak do obchodů, zejména tedy v dubnu a něco nakupovat, když řada obchodů ani nemohla být otevřena, takže prostě jednoduše lidé neměli, kde ty své peníze utrácet, což je další důvodem, proč tedy ty jejich úspory byly takové, takže se spojily tyto dva faktory, nicméně ukazuje se, že Češi byli schopní vlastně na rozdíl od státu přijít poměrně rychle, pružně, s úspornými kroky a nyní bych to trochu čekal i na straně státu, a to zatím nevidím, stát tedy na jedné straně rozdává, zadlužuje se, ale měl by také přijít už s nějakými úspornými kroky, protože samozřejmě toto je obrovská zátěž na veřejné finance a je třeba tedy, nemyslím hned teď je činit, ale výhledově nějakým způsobem tedy předestřít, jak vlastně bude docházet a teď se bavíme o letech třeba 2022-2026-7, jak bude docházet k tomu, co ekonomové označují jako konsolidace veřejných financí, to znamená jakési zotavování, látání těch dluhových děr, které nyní vznikají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Svůj pohled na svět s námi sdílí ekonom Lukáš Kovanda. Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Paul Milgrom a Robert Wilson a to za vylepšení teorii aukcí a vynálezy nových formátů aukcí. Objasnili pánové například proč se kupující chovají právě tak, jak se chovají?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Určitě oba pánové vlastně jsou špičkoví odborníci právě na aukce, aukce je vlastně proces, děj, pod kterým asi většina lidí, většina posluchačů si představí ony bílé rukavice, licitátora, kladívko, nějaký sál honostní, kde se prodávají malby starých mistrů a samozřejmě se přihazuje a zámožní pánové, zámožné osoby tam prostě licitují o to, kdo získá tu či onu malbu, ten či onen obraz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Poprvé, podruhé, potřetí?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Přesně tak a pak se to odklepne tím kladívkem a prodáno, ale aukce jsou vlastně mnohem rozšířenější, ony se zdaleka nekoncentrují pouze v té oblasti umění, ale třeba aukce kmitočtů, mobilních operátorů teď je velké téma síť páté generace i tady v České republice, koncem září skončila doba pro podávání přihlášek do této aukce nebo i český stát, když kdykoliv vlastně si půjčuje, to je to, co tedy řešíme, když řešíme schodek a tak dále, protože ten schodek se musí z něčeho zaplatit, takže kdykoliv si na něj stát půjčuje, kdykoliv se zadlužuje, tak si říká o peníze mezinárodním investorům zase formou aukce, takže je to nesmírně důležitý mechanismus aukce, který vlastně ovlivňuje světové toky peněz a vlastně naše životy mnohem více, než si připouštíme, a proto tedy bylo do určité míry očekávatelné, že právě pánové Milgrom a Wilson získali Nobelovu cenu, protože oni jsou opravdu nejlepší, teď už se to dá říct, když mají Nobelovu cenu za to, nejlepší odborníci ve světě právě na mechanismy aukcí, oni přicházeli třeba i ve Spojených státech s vylepšeními aukcí pro právě mobilní operátory, to znamená pro ta kmitočtového pásma a to vylepšení spočívalo třeba v tom, že byli schopni tedy přijít s takovou formou aukce, která zajistila americkým úřadům, americké vládě miliony, miliony dolarů navíc prostě, protože do té doby vláda nevěděla pořádně, jak má dražit ta pásma kmitočtová, ale pánové přišli s tím řešením, tady není prostor ho úplně rozvádět, ale důležité je, že tedy z toho nakonec profitoval i americký daňový poplatník, protože to, co se vlastně před tím rozdělovalo, řekněme, prakticky zadarmo, ta kmitočtové pásmo, tak najednou díky zlepšenému mechanismu aukci z pera právě těch dvou čerstvých nobelistů, za to vláda americká mohla inkasovat velké miliony peněz a daňový poplatník tedy z toho měl poměrně značný užitek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A propo Spojené státy reagovaly, pane Kovando, vůbec nějak americké trhy na předvolební debatu dvou rivalů, pánů Trumpa a Bidena?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Ta reakce byla velmi omezená, protože jaksi nepadlo v té debatě úplně nic, co by tedy překvapilo, zatím tedy podle průzkumů kandidát Biden má daleko větší šanci na zvolení, jeho náskok se zvyšuje, to znamená nyní už činí asi 11 procentních bodů, takže Trump, nyní stávající prezident Donald Trump je ve velice nezáviděníhodné pozici. Na druhou stranu trhy stále úplně Donalda Trumpa neodepsaly, to znamená, že je možné, že se bude opakovat ta situace z roku 2016, kdy také Trump v řadě těch odhadů zaostával za svoji sokyní tehdejší Hillary Clintonovou, ale nakonec ji dokázal předčit, já si myslím, že to bude otevřené až do toho samotného začátku listopadu tuším, že 3. listopadu, že ten den D, takže si musíme počkat, já osobně opravdu nevím, na koho sázet, papírově podle těch odhadů se zdá být silnějším kandidátem Joe Biden, ale zase ten odkaz na ten rok 2016 mně úplně neříká, že bych tomu měl na 100 % věřit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Co podle vás rozhodne o výsledku, do jaké míry se do volby voličů promítnout právě ekonomické dopady té koronavirové situace?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
To je právě to, proč ten akciový trh úplně nesignalizuje, že by měl být Donald Trump odepsaný, protože akciovému trhu ve Spojených státech se nyní daří a ta historická zkušenost z posledních 100 let ukazuje, že kdykoliv se akciovým trhům daří, tak spíše je to dobré pro toho stávajícího prezidenta, takže myslím si, že toto nahrává Trumpovi, ale zase koronavirus je mocný nepřítel a to může nahrávat Bidenovi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ekonom Lukáš Kovanda a jeho pohled na svět, děkuji vám za to.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Děkuji za pozvání, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Zita Senková se připojuje, zítřejším hostem bude komentátor Bohumil Pečinka, příjemný poslech Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.