Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 1. září 2020

1. září 2020

Hostem byl ekonom Lukáš Kovanda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Dobrý den přeje Zita Senková, zajímá vás, zda se přeceňuje význam Česka jako obchodního partnera Číny a zda bychom ustáli její případnou odplatu za návštěvu Tchaj-wanu, co je to sedačkovné a jak pandemie zahýbala trhem s módou. Na názor se dnes budu ptát ekonoma Lukáše Kovandy, rada vás vidím, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Přeji nerušený poslech. Zaplacením vysoké ceny pohrozila Čína šéfovi českého senátu Miloši Vystrčilovi za jeho návštěvu Tchaj-wanu, jak by mohla pane Lukáši Kovando, taková případná odplata vůbec vypadat?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Čína určitě má páky na to, aby třeba omezila český vývoz do Číny, protože samozřejmě tamní hospodářství silně podléhá státu v některých případech je zcela postátněné, ale na druhou stranu bych se úplně neobával, že veškerý český vývoz do Číny bude ochromen, také samozřejmě Čína může méně investovat v České republice, ale zase to není něco, co by mělo rozkymácet českou ekonomiku, českou makroekonomiku, byť samozřejmě některých firem, které jsou úzce navázané na čínský trh se týkat bude a může to pro ně být hodně nepříjemné, ale vezměme si, že třeba v důsledku toho, co se dělo v Rusku v roce 2014 anexe Krymu, tak byly zavedeny sankce protiruské a vývoz České republiky do Ruska klesl v letech 2012-2016 o 43 miliard korun, což je zhruba náš celkový vývoz v loňském roce do Číny, takže i kdyby klesl vývoz do Číny úplně na nulu, což je krajně nepravděpodobné, tak to bude zhruba odpovídat poklesu českého vývozu do Ruska v souvislosti s těmi sankcemi z roku 2014 a tehdy ten pokles našeho vývozu do Ruska sice byl problémem pro některé konkrétní firmy, které tam vyváží a obchodují s ruskou stranu, ale rozhodně nějak to nepocítila česká ekonomika jako celek, vždyť od roku 2014 vlastně jsme rostli až vlastně do úderu koronavirové krize a zažívali jsme léta prosperity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Nakolik vůbec byla a je efektivní takzvaná ekonomická diplomacie ve vztahu k Číně?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Myslím si, že ve vztahu k těmto autoritářským režimům je důležitá, že to nelze úplně podceňovat, ostatně provádí země typu Francie nebo Německa a vědí, co dělají, protože to, jak je ekonomika postátněná, tak to samozřejmě znamená, že jaksi za ty nitky tahají různé orgány, například stranické prostě politické, když to řeknu co možná nejobecněji a to je rozdíl oproti klasickým tržním ekonomikám, klasickým demokraciím, tam opravdu to je leckdy o tom mít dobré kontakty s tou konkrétní firmou, ale v těch autoritářských režimech, jako je třeba Čína, tam prostě nestačí mít dobrý kontakt s tou firmou, tam musíte mít posvěcení z těch politických kruhů a tam nejlépe otevírají dveře zase politici, takže tam tyto mise i třeba na Tchaj-wan svůj význam určitě velký mají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Lze říct pomyslně, pane Kovando, že si teď otevřeme další dveře s Tchaj-wanem, protože tam ta spolupráce ekonomická je na velmi vysoké úrovni a zároveň si tedy přivřeme nějaké, nějaké ty dveře do Číny, do byznysu, s touto zemí, mimochodem, jak jste hovořil o těch ostatních státech, tak třeba německá kancléřka ta byla během svého mandátu v Číně, pokud se nepletu 12× a německý export se zvýšil z 20 miliard ročně na rovných 100 miliard.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Je to tak, Čína je velmi důležitý trh vývozní, velmi důležité odbytiště, zejména právě pro německou ekonomiku, tudíž nepřímo i pro nás, protože samozřejmě na Německu jsme velice závislý, jsme s ním spojení pupeční šňůrou, dá-li se to až takto říci, na druhou stranu Tchaj-wan je pro nás také důležitý obchodní partner, v podstatě musíme si říci třeba to, že my konkrétně jako Česká republika v loňském roce jsme do Číny přímo, teď mám na mysli přímo, nezprostředkovaně třeba skrze Německo ale přímo vyvezli zboží za těch 44 miliard, jak jsem říkal, to je méně než třeba do Rumunska, takže z tohohle hlediska zas až tak úplně významný trh to není, ale je to významný trh z hlediska toho nepřímého, ale zrovna tak ten Tchaj-wan, Tchaj-wan je takzvané významný trh a podle mého soudu nelze nyní říci o kolik konkrétně naroste třeba český vývoz nebo český obchod s Tchaj-wanem, o kolik se sníží český obchod s Čínou, tady pak vstupují do hry jiné aspekty typu určitých hodnot, hodnotové politiky a tam už si to velmi složitě počítá pro ekonoma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Pavel Diviš, předseda Česko tchajwanské obchodní komory v rozhovoru pro Seznam zprávy řekl, že pomsta Číny kvůli cestě nad Tchaj-wan je strašně přeceňována, že Česko je pod její rozlišovací schopnosti a ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová si myslí, že Čínská lidová republika nijak výrazně reagovat nebude, jak vy tedy odhadujete ty dopady ekonomické, budou spíše nebo diplomatické, politické?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Já si myslím, že opravdu ty dopady s velkou pravděpodobností a souhlasím s tím, co jste tady citovala, že budou spíše tedy v určité symbolické rovině, i kdyby Čína opravdu zasáhla velice razantně, tak i ten dopad na českou ekonomiku nebude větší než o pár desetin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ustojíme to?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Procenta hrubého domácího produktu, jak nedávno vzešlo z jedné analýzy na toto téma, takže ustojíme to, jednoznačně to ustojíme, o tom není pochyb, samozřejmě Čína si je vědoma své silné politické, své silné politické ekonomické karty, kterou má, třímá v rukou opravdu a kontroluje vlastně druhou nejsilnější světovou ekonomiku, kde chtějí být všichni pro všechny a je to důležité odbytiště, co si budeme nalhávat, takže s touto kartou operuje a nyní skutečně jde o to, aby, aby nedopustila další podobné návštěvy, z dalších západních zemí, protože to by vážně mohlo nahlodat tu soudržnost té Číny jakožto celku. Nahlodat tu politiku jedné Číny a toho se Čína obává, proto vytahuje silná slova o třeba i určité ekonomické odvetě, ale myslím si, že pokud zůstane u této návštěvy, pokud nebude doprovázena nějak a následná, pokud nebudou následovat další podobné návštěvy z dalších západních zemí, ekonomicky významnější než Česká republika, tak v zásadě to Čína ponechá a nebude tam dopad na českou ekonomiku prakticky žádný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Rozumíte tedy tomu varování nebo spíš vyhrožování ze strany Číny, je to vzkaz pro jiné země, které by třeba chtěly takto postupovat?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Přesně tak toto chápu, je to demonstrace své ekonomické síly, kterou Čína nepochybně má a je to také jakýsi vzkaz přesně jak říkáte, podívejte, tohle nám nedělejte, máme silnou ekonomiku, umíme ji použít třeba tak, aby se vám to nelíbilo, ale kouzlo světového mezinárodního obchodu je v tom, proto je to tak silná věc, proto dokonce zamezuje válkám, kde se obchoduje, tam se neválčí, říká jedno okřídlené úsloví, že je opravdu z ní profitují obě strany, jak čínská tak evropská, jak čínské tak česká, tudíž Čína, když bude omezovat obchod se západem, tak vlastně se střílí tak trochu do vlastní nohy, stejně jako se tak trochu do vlastní nohy střílel Donald Trump, když zaváděl ona cla a nyní se mu to může vymstít, protože nebude zvolen, protože bude mít slabší ekonomiku a něco, takže je to velice ošemetné, ten světový obchod je opravdu strojkem na peníze, strojkem na ekonomickou moc a kdokoliv je omezuje z nějakých důvodů, třeba politických, vojenských, bezpečnostních a tak dále, no tak pochopitelně musí počítat s tím, že je to jakoby opravdu si střílel do té své vlastní nohy a toho si je myslím vědoma i Čína a já si myslím, že bude postupovat pragmaticky a že spíš tedy ty hrozby budou zatím v rovině určitých gest než pak reálných činů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Cesta české delegace na Tchaj-wan vyvolává emoce už od dob, kdy to plánoval zesnulý šéf horní komory Jaroslav Kubera, v čem celkově vidíte smysl, vůbec jaksi signál této mise Miloše Vystrčila a celé delegace?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Je to mimořádný symbolismus, já si myslím, že důležitější z nějakého dlouhodobého hlediska bude tato mise z toho hlediska určitého symbolismu, že to není ani tak mise, která by měla prohlubovat ekonomické vztahy, byť samozřejmě je tam tento aspekt to nepochybně, ale myslím si, že mnohem důležitější je, je ten vzkaz opravdu Číně, podívejte, my víme, že jaksi tady na Tchaj-wanu je úplně jiný režim, než máte v Pekingu, vy to považujete za určitou vzbouřeneckou provincii ten, ten Tchajwan a my dodáváme tomu určitý kredit, že nemůžete tu situaci vidět takto jednoduše, že musíte také přihlížet k tomu, co lidé na Tchaj-wanu chtějí, jací tam jsou politici, je to trochu podobné, možná ta analogie kulhá, ale zkusím jí přesto použít, někdy koncem osmdesátých let také francouzský prezident Mitterrand navštívil Prahu a setkal se na francouzské ambasádě v Praze s českými disidenty. Samozřejmě to měl obrovský symbolický význam, protože najednou ukázal i tomu režimu v socialistickém Československu tomu husákovskému režimu, že jaksi vnímá tu opozici, která tady sílila a dodal jí tím obrovský kredit a toto se nyní v určité analogii děje v souvislosti s tou návštěvou pana Vystrčila a dalších českých politiků a je to právě to, čeho se Čína obává, ona se obává toho, že by Tchaj-wan mohl získat větší kredit, že by tam najednou jezdil celý západ na tyto návštěvy a že by se touto delegací odstartovala určitá návštěva, proto také volí ta silná slova a jde jí, jde jí o to, aby už se na to příliš nenavazovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Prostor dnes mají názory ekonoma Lukáše Kovandy, co podle vás přinese zrušení superhrubé mzdy a s tím spolu také zavedení dvou sazeb daně z příjmu, je to promyšlený krok, co a komu to přinese?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Já to vítám ten krok, protože v této době, v této ekonomicky těžké době tak snížení daní určitě pomůže lidem, lidem zůstane prostě více peněz v kapse, ať už se bude jednat o lidi nízkopříjmové, středněpříjmové, vysokopříjmové a lidi vědí nejlépe, co mají s těmi penězi dělat, na druhou stranu je pravda, že jestliže na to hledíme z úhlu pohledu veřejných financí a jejich udržitelnosti, no tak je třeba, aby vláda řekla to B a to zatím neřekla, řekla to A, my vám snížíme daně, ale neřekla, čím ten výpadek, který nutně vznikne, spočítala je na 74 miliard ročně, čím je zacelí toto nevíme a toto pak musí ekonoma nutně naplňovat určitými pochybami, zda se tedy na to bude brát zvýšením jiných daní nebo nějakým větším zadlužováním, což pak má svůj dopad do úrokových sazeb, do růstu nákladnosti obsluhy českého dluhu a tak dále, což pak má dlouhodobé konsekvence na třeba současné děti, současné mladé lidi, dokonce ještě na ty nenarozené a vláda opravdu může tímto jednat na úkor jich, přestože ulevuje té současně generaci těm současným pracujícím, což já v této těžké doby určitě vítám, ale musí toto snížení daní doprovázet i určitá, nechci říkat až reforma veřejných financí, to je možná silné slovo, ale jasná opatření také, která byl opravdu signalizovala úspory veřejných financí a tato opatření zatím vláda nějak nenavrhuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Senioři dostanou před Vánoci jednorázové přilepšení ve výši 5 000 korun, jako kompenzaci stresu, který zažili během koronavirové krize, co to hovoří o rozpočtové politice vlády, jaká vůbec je tedy?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Tak já se musím pozastavit nad tím, co jste řekla tím stresem, to mi přijde úsměvné, samozřejmě já vím, že to pan premiér říkal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Byli v sociální izolaci, nemohli se stýkat se svými příbuznými.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Já tomu rozumím, ale stres asi prožívali tak nějak všichni a asi mnohem větší stres, teď to samozřejmě stres, stres je zase hrozně obtížná kategorie, to se nedá přepočítávat, nedá se to měřit, ale třeba průvodce, který provádí turisty a najednou prostě mu vypadl zcela příjem, tak asi prožíval větší stres podle mého soudu než důchodce, který, jehož příjmy nebyly nijak dotčeny během těch vrcholných koronavirových měsíců, nechci soudit, nechci soudit, vím, že samozřejmě důchodci patří mezi ty ohroženější skupiny, ale mně přijde úsměvné argumentovat tím stresem, protože to je hrozně vágní kategorie, hrozně vágní označení, jimiž podle mě nemůžeme tak zásadní krok, jako je pak rozdávání veřejných peněz opodstatnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Možná, promiňte, pane Kovando, spíše se nabízí pak otázka, jestli plní svůj účel třetí důchodový pilíř?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
No, já si myslím, že neplní, že tady je potřeba důchodová reforma a kdyby byla důchodová reforma provedená, tak by možná nemuselo docházet k tomuto nedůstojnému přihazování po stovkách měsíčně, teď mám na mysli po stovkách měsíčně, když se těch 5000 rozpočte, protože pak to svádí bez té reformy a bez jasných pravidel třeba pro valorizaci, tedy pro navyšování důchodů k tomu, aby politici si řekli jednou za čas, tak my potřebujeme, že se blíží volby, přidat tady té skupině sociální a víme všichni, že důchodci jsou početnou a loajální voličskou skupinou, no a my jim teď řekneme, že jim dáme hodně, že jim dáme 5 tisíce a oni nás pak za to zvolí u voleb a přitom ty peníze, ale ti politici tahají z peněz daňového poplatníka a prohlubuje se a bude se v budoucnu prohlubovat deficit důchodového systému a my potřebujeme velice rychle důchodovou reformu, která by v zásadě pokud bude dobře koncipována, pokud nad ním bude shoda napříč politickým spektrem v podstatě politikům znemožnila tyto jednorázové dárečky, protože by se vše odvíjelo od nějakého přesně daného mechanismu valorizačního a tak dále, který by, na němž by byla obecná shoda a žádný z politiků by nemohl najednou předstoupit a říct si nesystémově a nekoncepčně, podívejte, já vám mám tady něco rozdám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Proč tedy vázne důchodová reforma, já myslím, že jí skloňujeme už hodně dlouho.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
To máte pravdu, to myslím, že kdybysme se tady potkali v roce 2010, 2005, 95 dokonce, bysme mohli řešit stejné téma, takže je to evergreen, pro politiky to prostě to není atraktivní, politici vědí, že nebo možná nevědí, ale minimálně ti ekonomové, kteří se tím zabývají, vědí, že ty problémy nastanou až řekněme od roku 2035 dále, což je neuvěřitelně, to je nekonečno pro politiky a oni mají horizont jednoho, dvou, tří let a co bude v roce 2035, to je nezajímá a to je základní problém tento horizont, takže sice se to týká, řekněme, mladých lidí, dětí, těch ještě nenarozených, ale ty mají tak slabý hlas politicky, že je v podstatě daleko důležitější pro politiky jsou ty nynější důchodci, jsou pro ně důležitější politici sami, jejich úspěch a pochopitelně reforma je citlivý krok, protože tím někomu mohou ubrat, někomu tím mohou uškodit, někomu tím mohou v podstatě signalizovat, aby si spořil více už od mladého věku, což by měl být základ té důchodové reformy, no a lidé radši chtějí utrácet, takže to prostě pro nikoho není žádoucí to prosazovat a proto to také nikdo neprosazuje, a proto akorát pak ekonomové, když jsou na rozhovoru v rádiu, tak říkají, že by se měla provést důchodová reforma a říkají to už čtvrt století v podstatě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Městský soud v Praze vyhověl žádosti Českých aerolinií a Smartwings a vyhlásil mimořádné moratorium, tedy odložení splatnosti dluhu kvůli koronaviru, to mimořádné moratorium platí maximálně na 3 měsíce, lze ho ještě za jistých mimořádných okolností o čtvrt roku prodloužit. Přinese to potřebný klid na dokončení jednání s bankami o úvěru, je to ten definitivní záchranný kruh?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Není, rozhodně to neznamená, že by Smartwings a další firmy, které jsou v tomto mimořádném moratorium nyní, byly pryč z hrobníkovi lopaty, protože je to jenom jakési koupení si času, jakési poskytnutí určitého paragrafového štítu na dobu omezenou, hovořila jste o třech měsících, takže je to věc přechodného rázu a pokud nebudou ty společnosti, které nyní jsou v tom mimořádném moratoriu schopny jaksi stabilizovat své financování, tak se velmi obávám, že pak mohou, může stejně nastat ten standardní proces, který, který vlastně to moratorium mimořádné oddaluje, ono vlastně nyní umožňuje těm, těm firmám jaksi odložit splátky svého dluhu, ale po jeho ukončení toho moratoria stejně budou muset začít ten dluh splácet a pokud jej nebudou schopny splácet, no tak stejně půjdou do insolvenčního řízení, které nyní je tím mimořádným moratoriem jaksi pozdrženo a stejně to bude pak mít dopad na tyto firmy, který může v tom krajním případě v rámci insolvence končit až bankrotem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A ovlivní to tedy provozní aktivity té skupiny, kam patří i České aerolinie?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Samo o sobě to mimořádné moratorium ne, ale samozřejmě to znamená, ta firma bude chtít dále vydělávat, to znamená klienti se bát nemusí, ale měli by se třeba obávat zaměstnanci té firmy, protože ta firma, aby mohla v budoucnu až uplyne to mimořádné moratorium, splácet své dluhy, tak musí na ty dluhy někde najít, buď tedy jí tedy banka půjčí, ale banka to bude podmiňovat třeba dalšími úspornými kroky, včetně propouštění, no anebo bude muset firma jaksi najít úspory ze svých vlastních zdrojů, tudíž také bude třeba muset propouštět, aby místo na mzdy mohla splácet ty své dluhy, a proto spíš tedy by měli mít obavu ti lidé, kteří jsou zaměstnanci, případně třeba obchodní partneři těchto firem, ale nikoliv klienti, klienti jsou živou vodou pro tu firma a jedinou možnou záchranou, protože přináší peníze, které nutně ještě více než kdy jindy ta firma teď potřebuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Svůj pohled na svět s námi sdílí ekonom Lukáš Kovanda. Ochranu před věřiteli získal i jeden prodejce pánské módy, firma v žádosti o moratorium uvedla, že jí postihly značné ztráty při preventivním uzavření kamenných obchodů letos na jaře kvůli šíření koronaviru. Z českého trhu odcházejí i dalších různé i světové módní značky, většinou souvisí to, pane Kovando, s dopady té karantény?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Já bych řekl, že ano, byť to je důležité říci, tady se odvíjely určité dlouhodobé trendy u nás i ve světě, které jaksi ta krize koronavirová uspíšila, dám příklad, který je trochu z jiného oděvního soudku, a to jsou džíny, klesá celosvětově poptávka tržby za džíny, džíny už nejsou tak populární jako třeba ještě před 10 lety, protože a ta zpráva kolovala třeba i britským parlamentem, se ukazuje, že džíny jsou, i jejich výroba je velice ekologicky nákladná, takže mladí lidé, kteří jsou jaksi uvědomělejší, co se týče environmentálních dopadů toho, co používají, co třeba na sobě i nosí, prostě se uchylují k jiným formám a jiným podobám oděvů, včetně těch kalhotových a to je samozřejmě obrovský problém pro prodejce výrobce džín, takže třeba akcie firem, které jaksi vyrábějí džíny, tak klesají, koronavirus toto uspíšil, protože jaksi snížil poptávku po tom formálním zboží, lidé když byli doma na home officu, pracovali z domova, když vyřizovali videorozhovory taky z domova, tak dobře to víme, já sám možná bych se mohl přiznat, že jsem několikrát sice měl na sobě sako a kravatu, ale jaksi kalhoty byly třeba tepláky jo, takže kdybych tam vstal a lidé mě viděli, tak by asi pobavili, a takto jsem se třeba možná účastnili některých schůzek v NERVu s panem premiérem, ale prostě na té obrazovce to není vidět, takže jaksi snížila se poptávka po tom formálním společenskému oděvu, a i protože bylo mnohem méně společenských akcí a džíny jsou obětí stejně jako je obětí ta firma, o níž hovoříte, tedy výrobce obleků takového toho, řekněme kostýmu obleků a i další problém je, že ty kamenné obchody samozřejmě zažívají odliv klientů samy o sobě, takže to je další rána, protože se to samozřejmě i v důsledku koronaviru ještě rychleji než předtím přesune na internet, takže budou mít velmi těžké časy tyto firmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Těžké časy zažívají také dopravci, ať už cestovní kanceláře nebo různé firmy, například nepravidelná autobusová doprava patří k nejvíce postiženým oborům, ministerstvo dopravy zvažuje takzvané sedačkovné, právě pro zájezdové dopravce, co si o tom myslíte, rezort pana Havlíčka by tu podporu koncipoval podobně jako u hotelů a penzionů, kde by se ten příspěvek počítal místo tedy na lůžko na postel, na tu sedačku.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Je to myslím už takový krok, který není příliš nyní žádoucí, příliš nutný, já si myslím, že v tuto chvíli by už ten stát měl spíše tu ekonomiku jaksi opouštět, měl by se z ní stahovat, já si ani nejsem jistý, že třeba ten program COVID Lázně byl až tak prospěšný, protože spousta těch lázeňských míst by byla asi vybukována, zamluvená i bez tohoto programu, naopak v těch lázeňských městech pak v řadě případů registrovali ještě větší nával klientely než bez toho a samozřejmě to platí všechno daňový poplatník, takže pak se to projeví v tom vyšším schodku a vyšším dluhu a tu sedačkovné spadá do podobného ranku, nemyslím si, že je to nyní opatření, které jednak už přichází poměrně delší dobu, po tedy tom vrcholu dosavadním, té koronavirové krize a jednak nakonec ty jeho náklady pro daňového poplatníka mohou převážet ty přínosy, když nedejbože zaklepeme to, propukne druhá vlna pandemie tak je ovšem dobré mít něco takového připraveno, protože pak ten úder na tu ekonomiku bude ještě citelnější, než byla, než byl během té první vlny, v takovém případě by bylo dobré, že máme už koncepčně promyšlené kroky, které budeme činit, ale pokud se ta situace nevyhrotí epidemiologicky, tak bych spíše už s těmito opatřeními, ať už je sedaačkovné či vouchery na lázeňské pobyty, už bych s nimi opravdu brzdil, ukončoval bych je, vůbec bych je vlastně nezaváděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Vládní představitelé tvrdí, že z té současné koronavirové krize je nutné se proinvestovat, děje se tak?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Je to pravda, bylo by to hezké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Takže neděje?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Neděje se to, samozřejmě je to v koncepcích, ono není jednoduché investovat zase tak, to možná musíme jako vystoupit zase na obranu vlády, nejsou prostě ty projekty, oni by ty i peníze byly i ochota vlády investovat, vyčlenila na to prostředky, ale není do čeho, nejsou připraveny ty projekty, bez projektu nemůžete investovat, ale zas tím plusem je, že pak nebude ten deficit 500 miliard, ale třeba 400 miliard v letošním roce, protože se prostě to neproinvestuje, ale souhlasím s tím, že obecně bychom měli spíše než nějakým sedačkovným a tak podobně, z té krize se dostávat investicemi, takže ano s tímto souhlasím, ale není zatím do čeho investovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A do čeho byste považoval ty investice za nejefektivnější?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
V tomto bych asi postupoval s tím vlastně, jaké jsou priority toho fondu obnovy Evropské unie, digitalizace a také environmentální šetrná opatření třeba v oblasti Moravskoslezského kraje, tam si myslím, že to má velký smysl, protože jaksi ten tlak i z Bruselu a z evropských struktur bude velký a ty peníze, které vlastně nám mohou plynout z evropských struktur, jsou podmíněné tím, aby šly právě na tyto sektory.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ekonom Lukáš Kovanda a jeho názory, děkuji za váš čas, mějte se pěkně, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Děkuji za pozvání, mějte se hezky, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Inspirativní chvíle s Českým rozhlasem, přeje Zita Senková.
 

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.