Přepis: Jak to vidí Lenka Horňáková-Civade – 26. listopadu 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. V pravidelném čase je tady pravidelný rozhovor v souvislostech. Dnes se o své názory s námi podělí spisovatelka a malířka Lenka Horňáková-Civade. Vítejte, dobrý den.

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsem moc ráda, že jste si během pobytu v České republice našla čas i na Český rozhlas a pořad Jak to vidí. Povídat si budeme například o pohnutém osudu někdejšího československého diplomata, o překračování hranic i o nomádství. Nenechte si ujít pohled autorky, která se před 27 lety přestěhovala z České republiky do Francie, která píše, jak česky tak francouzsky. Paní Lenko Horňáková-Civade, do České republiky vás tentokrát přivedl letošní veletrh Svět knihy. Hlavním hostem 26. ročníku byla Francie, váš druhý domov, který jste našla v Provance. Francouzština je vlastně vaším druhým jazykem, ve kterém kromě češtiny samozřejmě píšete své knihy. Předpokládám, že ten jazyk už máte pod kůží, jaksi už přemýšlíte v něm, nebo se to střídá?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
No, podle toho, v jaké jazyce se rozhodnu psát. Podle toho v jakém jazyce mluvím, s kým mluvím, tak samozřejmě jeden nebo druhý jazyk má navrch. Ale každý z těch jazyků mě nějakým způsobem formoval. Český jazyk je samozřejmě mateřský, takže to je jazyk dotyků, jazyk dětství, jazyk, smíchu, jazyk toho formování vůbec toho člověka a francouzština, kterou jsem se naučila až jako dospělá, a tak nějak živelně, tak je jazyk dospělosti, jazyk konceptů, jazyk možná i toho přemýšlení intenzivnějšího při tom psaní. Protože samozřejmě tím, že to není jazyk mateřský, tak v mám pořád obrovské díry a obzory k objevování. Ale je to taky jazyk, který ze mě udělal člověka, který jsem. Protože ve 20 ještě nejsme úplně hotový dospěláci. Už nemáme na všechno už ten názor nějak jakoby upravený. A takže i ta francouzština k tomu přispěla. Takže jsem taková směska těch dvou jazyků a snažím se s tím pracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle čeho se rozhodujete, po jakém jazyce sáhnete, když tvoříte?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Já jsem začala psát napřed česky ve Francii, kdy už francouzština byla mým prvním jazykem každodennosti. A bylo to na podnět jednoho českého novináře pana Jana Šmída. A byla to vlastně výzva. Do jaké míry ještě tu češtinu ovládám tak, abych se dokázala vyjádřit v dlouhém psaném projevu. A potěšilo mě, že to zvládám. Ale například někteří čtenáři mi říkali, no vy píšete tím krásným jazykem těch devadesátek. Tak já jsem zjistila, že jsem si odnesla s sebou jazyk určité doby. A že moje ještě zůstala jaksi bez těch novodobých výrazů nebo zkratek a referencí. A francouzština se stala mým jazykem psaní až po nějaké době a bylo to pro mě evidentní, že chci psát ve francouzštině po prvních textech, které vyšly v češtině. A to je jazyk, vlastně je to co si originálního. Vždycky v něm bude něco z mého češství. Nikdy to nebude jazyk francouzsko-francouzský. Ale při překladu je evidentní, že to není přeložená čeština, ale skutečně francouzština.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lehce vás mohou pak čtenáři identifikovat, ať už v jednom nebo ve druhém jazyce.

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Možné to je, já tohle nedokážu samozřejmě posoudit. Na to musí být potom to oko asi nebo ten čtenář ví, co všechno přečtené třeba v jednom čase, aby zjistil, jestli mám své obraty a tak dále. Ale jsem přesvědčená, že jak ve francouzštině, tak v češtině se každý ten jazyk vždycky promítá do toho, do toho druhého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže i v češtině najdeme vliv francouzštiny?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vykazuje nějak soudobá francouzská literatura podle vás nějaké typické rysy?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Francouzská literatura je literatura, která má velkou tradici. Takže je tam takový hodně silný klasický sokl. Od něj se odráží třeba takové novátorství toho nového románu, který už se teď stává klasikou, protože samozřejmě to byla otázka šedesátých, sedmdesátých let. Je to literatura, která je hodně otevřená jiným jazykovým přínosům, jako jsem já. Protože je to jazyk, který se nechá jaksi zkrotit jinými národnostmi. A takových lidí jako jsem já, že přichází z jiného jazykového prostředí a píší francouzštinou, je tam poměrně dost. A to si myslím, že je, že nesmírně obohacuje, jak tu literaturu tak jazyk samotný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké žánry, případně i témata možná nacházíte na současném trhu nebo patří mezi nejoblíbenější, možná nejprodávanější?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Já si myslím, že francouzská literatura by se dala shrnout hodně do pařížské. Téma, téma Francouzů samotných a Paříže nebo toho, co se děje v tom hlavním městě. Je, je hodně silné a hodně zastoupené. To si myslím, že není úplně to nejzajímavější. Podle mě je nejzajímavější právě to, kde se ta Francie jaksi poddá tomu pohledu odjinud a nechá se pozorovat těmi spisovateli, kteří přichází s jiným náhledem, s jiným pohledem a s jinými historiemi. A to ona umí taky, taková ta smíšená, promíchaná literatura, historická témata samozřejmě jsou tam někdy těžká, protože Francie má těžkou a bohatou historii, s kterou se musí také srovnávat a ptá se v těch románech. Zejména teď píše a stravuje poměrně často.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Promítají se tam aktuální problémy současné Francii?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Určitě jak v historii samozřejmě koloniální, tak historie třeba války v Alžíru. Historie vůbec i druhé světové války. To jsou témata, která zpracovávají teď spisovatelé velmi často, velmi důsledně, odvážně v mnoha případech. A myslím si, že to přispívá hodně k tomu pohledu na sebe samotného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sledujete, předpokládám paní, Lenka Horňáková-Civad i soudobou českou prózu, českou literaturu. Jakým směrem se podle vás ubírá?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Já si myslím, že máme poměrně zajímavé a výrazné hlasy v literatuře, ale zejména ženy. Osobně jsem teď četla několik autorek, které mají velmi osobitý styl a velmi zajímavý pohled na svět současný nebo nebo i na historii. A zase si myslím, že přijdou témata, která ještě nejsou tak zpracována a příběhy, ze kterých my můžeme pak čerpat něco o naší vlastní historii, jako jsou třeba Sudety, padesátá léta, šedesátá léta. Byť už někdy zpracována byla částečně. Ale, že to všechno ještě nás čeká. Mám teď na mysli třeba Pavlu Horákovou, její teorie podivnosti byla spíš jako velmi současná kniha, která mě teda unesla. Lenka Elbe, která v Uranově zase se zabývá vlastně historií Jáchymova, která je, není tak známá. Takže vždycky ten autor si najde téma, které vypíchne nějakým způsobem a přivede do, do té veřejné debaty. Něco, co by nemělo být opomíjeno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje spisovatelka Lenka Horňáková-Civade. Spisovatel jako Nomád. To je název jednoho ze setkání, které během pobytu v České republice absolvujete. Cítíte se jako Nomád nebo Nomádka. My známe pojem digitální nomádství, pracovat na dálku, být nezávislý na lokalitě. Potřebujete jenom počítač a kvalitní připojení k internetu.

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Já to vnímám jako ten jazykový Nomád, když vlastně přecházím z jednoho jazyka do druhého. Svým způsobem i z jednoho tématu do druhého a z jednoho vidění světa do druhého. To je takovéto vnitřní nomádství, které se potom projevuje právě v těch dílech. A je pravda, že ta jazyková území jsou, jsou jiná. A jsou nesmírně obohacující. A já doufám, že se o ně dělím právě v těch dílech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co pro vás znamená vlastně překročit hranice? A teď to můžeme vnímat opravdu v tom fyzickém slova smyslu a možná i ty hranice vnitřní.

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Já jsem přesvědčená, že překročení těch fyzických hranic, jak zeměpisných hranic a pak těch jazykových hranic tím, že jsem přijala francouzštinu nebo byla nutná jako nářadí, jako nástroj k nezávislosti života ve Francii. Takže tím se otevřely další dveře, které bych si třeba nedovolila otevřít, kdybych byla zůstala jen v Čechách nebo jen tedy v tom českém jazyce. Že vlastně ten druhý jazyk byl jako žebřík k těm snům, které někde byly. A najednou jsem si dovolila je realizovat. Takže určitě to překročení hranic mělo v mém případě velkou roli a smysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dostala jste křídla?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Zjistila jsem, že největší hranice si vždycky v sobě budujeme sami. Já říkám, když chci, tak můžu. Protože kdo mi to zakazuje? Vlastně jen já sama. Psát ve francouzštině nebylo možná konvenční pro někoho, kdo francouzštinu ani nestudoval jako jazyk jako vědu. A opravdu tím, že se ji naučil takovým chaotickým způsobem ve Francii samotné. Já jsem si to dovolila na takové hrozně. Teďka je to téměř naivní úvaha. Každý Francouz má doma slovník francouzštiny. Protože neustále si nejsou jisti tím, jestli s tím svým jazykem zachází dobře. To je velká zkratka samozřejmě teď z mé strany. A já jsem si řekla, když Francouz sám si není jist, tak je to v pořádku. To můžu začít psát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Larus, velká bichle.

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Přesně tak. Takže a vlastně tady ta naivní premisa my jakýmsi způsobem pomohla k tomu, že jsem si řekla, tak jdeme na to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předpokládám ale, že, protože i ve vaší tvorbě se prolíná touha po svobodě, po bezpečí, domov, kořeny. Mimochodem voní vám v Česku pořád ještě maková pole a v Provance levandulová pole?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Voní, hlavně když přijedu do Čech, tak vlastně ty vůně. Ono to není, že je zapomeneme, ale když jsme v tom prostředí, tak oni se najednou probudí v tom našem nějakém podvědomí. A uvrhnou nás do té náruče jakési známosti. Jsme ve známém prostředí, v tom rodinném prostředí a najednou se všechno jaksi zpřesní. Vlastně vzpomínka je něco, co má, co má poměrně nestálé obrysy. A je pravda, že vůně podle mě hrozně upřesňují ty vzpomínky. Takže, když přijedu sem, tak opravdu ať už je to vůně metra, které už nikdo necítí nebo vůně prostě na chodnících. Ať už je to třeba potom ve vlaku nebo v lese. I les tady voní jinak než ten francouzský, tak to prostě je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vaší tvorbou, jak už jsem naznačila, se prolínají motivy, jako je cesta za svobodou, naše kořeny, identita. To najdeme i ve vaší novince Symfonie o novém světě. Tak zní titul a vás inspiroval skutečný osud někdejšího československého konzula ve Francii v Marseilles, kde působil v letech 1938-1941 právník a diplomat Vladimír Vochoč, který na začátku druhé světové války zachránil na 2,5 tisíce životů. Vydával pasy židovským občanům, uprchlíkům, kterým se tak podařilo přes Španělsko a Portugalsko dostat se, utéct, prchnout do bezpečí v zámoří. Pan Vochoč za záchranu Židů obdržel významné ocenění spravedlivý mezi národy, které uděluje jeruzalémský památník obětem holocaustu /nesrozumitelné/. V Izraeli ocenilo také Organizace spojených národů. Řekla bych, že jeho osud, osud Vladimíra Vochoče je v podstatě takovým zrcadlem velmi pohnutých dějin a nejenom Československa, ale v podstatě Evropy a celá světa. Kdy vy jste se poprvé setkala s tímto příběhem?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Já se musím přiznat, že tak před deseti, devíti lety jsem neměla ponětí o jeho existenci. A to bylo zřejmě jednou z hlavních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Motivace?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Ano, protože, když jsem se dozvěděla, co všechno udělal a více o jeho životě, tak mi přišlo neuvěřitelné, že vlastně ho nikdo nezná nebo jen velmi malá skupinka historiků a diplomatů, kteří mají ponětí o jeho existenci. Takže už to samotné bylo jaksi námětem na román, co ta velká paměť, jakým způsobem smílá lidi, kteří nějakým způsobem zasáhli do historie, kteří nějakým způsobem ovlivnili možná i otázka o tom, co to je hrdinství. Jaký je to příběh, je to český příběh ve Francii, nebo je to příběh Francie s českými postavami nebo je to příběh evropský. Tohle všechno najednou kolem té postavy vyvstalo. Já jsem musela samozřejmě nastudovat materiály o něm. Výbornou diplomovou práci Adama Hájka jsem si přečetla. Některé raporty zprávy, které /nesrozumitelné/ psal soukromá korespondence, která je k dohledání. Občas tedy na internetu a další prameny, které jsem měla postupně k dispozici. A byla jsem naprosto unesená tady tím člověkem a jeho příběhem. I když musím podotknout, že i on sám byl závislý na tom, že spousta lidí se přidala k jeho nadšení a k jeho přesvědčení. Není to samozřejmě osamocený hrdina na bílém koni. Je to někdo, kdo dokázal ty lidi vést a přesvědčit o správnosti svého jednání. A za to mu patří samozřejmě dík.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vy osobně jste si z tohoto příběhu vzala? Jenom dodám ale, nebudeme prozrazovat vše. Vladimír Vochoč byl v padesátých letech dvacátého století v tehdejším Československu odsouzen ve vykonstruovaném procesu.

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Ten běh těch dějin, jak vlastně nikdy není nic jisté, že potřebujeme neustále zaplňovat bílá nebo černá místa v naší paměti v té historii. Že ten člověk mohl opravdu zmizet, úplně zmizet z naší kolektivní paměti. A jen přesvědčení několika málo lidí ho zachránilo od té neexistence. Já sem byla oslněná tím, že ten, kdo dělá dobře svou práci, může být hrdinou, protože ten člověk opravdu razítkem, v němž měl tu moc, se postavil nacismu. Překročil všechny možné předpisy a zákony, které tehdy platily. Protože se držel toho důležitějšího zákona a to bych řekla, že je zákon lidství a československá ústava. Takže on vlastně si vybral v té hierarchii toho, co mu bylo nabídnuto a jako, jako právník si to dokázal samozřejmě velice dobře z argumentace vykonstruovat a držet se toho. Takže ta schopnost prostě reagovat v tom pohnuté kontextu, není náhodná. Ten člověk skutečně věděl, co dělá a věděl, proč to dělá. A to mi na něm přišlo vlastně úplně, úplně neskutečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vladimíru Vochočovy tehdy hrozilo, že ho /nesrozumitelné/ policie vydá do rukou nacistů.

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
On opravdu si zahrávala, bych řekla nebo dával svůj život všanc a ono, ono to bylo i tak, že vlastně Francouzi ho poslali do, do hlídaného vězení, ale proto, aby ho uchránili před nacisty, kteří si na něj skutečně brousili zuby a myslím, že tohle setkání s gestapem by nepřežil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je tato etapa, mám teď na mysli někdejší vischistický režim i dnes tématem ve společnosti v médiích, v debatách?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Je, protože Francie zkoumá samozřejmě, co to tehdy znamenalo. Ona byla rozpůlená skutečně vedví. Byly 2 vlády. Ta vichistická vláda byla vláda jaksi zaprodaná a když se na to podíváme úplně chladně, tak se dá říct, že Francie byla v občanské válce. Půlka Francie byla postavena proti druhé půlce Francie a nejen, nejen zeměpisně. Takže to je si myslím téma, které ještě bude jistě v debatě. Historici o tom debatují a myslím si, že je to i ve spoustě rodin neustále téma, kterému se buď vyhýbá nebo se musí ještě, ještě probrat a tou časovou vzdáleností samozřejmě těch 80 let a tak dále. To začíná být možné, protože ta druhá, třetí generace má větší schopnost se o tom bavit bez nějakých, řekla bych až citově rozebraných nějakých postojů. Myslím si, že pořád není úplně všem Francouzům jasné, co se tenkrát stalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je jasné Francouzům, paní Horňáková-Civade, co se nyní děje ve Francii? Co rezonuje současnou společností? Jenom připomenu pochopitelně těch událostí je celá řada. Nedávno začal téměř 6 let poté, co islámští radikálové v Paříži podnikli sérii teroristických útoků největší proces v novodobých dějinách země. Jak se Francie vyrovnává s těmito událostmi?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
No, pro Francii je to těžké, protože je to vlastně. Ona musí nějakým způsobem komentovat a žít svou současnost a ten postoj není jednoznačně. Je to, samozřejmě, že to velkým způsobem rozděluje tu společnost. Je to umocněno ještě tím, že brzy budou prezidentské volby, takže tohle všechno bude tématem politických debat. A bude to hodně jitřit tu politickou debatu i osobní. Francie vlastně se před ní klade otázka, jakým způsobem a jestli vždycky ten způsob asimilace nových příchozích, je ten správný, byl ten správný. Jak udělat v budoucnosti, aby byl správný a s tím vším, ona se musí napřed teoreticky a pak prakticky pobýt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O novém světě, lepším životě sní tisíce uprchlíků, přistěhovalců. Když se o novém světě třeba ve Francii nebo v Německu usadí, tak jsou to velmi často pro mnohé například Francouze pořád Tunisané, Maročané, pro Němce třeba Turci a obráceně, když přijedou do země svých předků, ať už je to Turecko nebo zmíněné země. Tak jsou často pro ty místní vlastně Francouzi už Francouzi. Cítíte ve společnosti tento jistý rozkol, protože se hovoří o vykořeněnosti těchto generací?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Já myslím, že to velmi záleží na tom, jak to probíhá v každé rodině. Francie má chuť asimilovat skutečně ty příchozí. Myslím, že si nemyslela, že druhá, třetí generace se bude ještě ptát, kým je. Kdo jsou, právě to je otázka té identity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A proč se ptá, kým je?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Možná je to přehnanou chutí k asimilaci, že se nedalo dost času zřejmě na nějakou diskuzi vnitřní. První generace přistoupily na francouzská pravidla hry. A ta druhá generace jim to vyčítá svým způsobem těm rodičům samozřejmě. Ani ne tak Francii jako těm rodičům. A třetí generace se ptá, proč to bylo takto a proč to je takto. Ty otázky mají své opodstatnění, protože v rodině se třeba předává dál jazyk. Což je dobře předává se dál kuchyně v pořádku. Další nějaké zvyklosti a teď se musí zasadit do toho francouzského kontextu celkového, takže ty debaty, ty střety můžou být opravdu velmi těžké. Samozřejmě, že je tady problém náboženství, které jaksi umocňuje tady tu debatu anebo jí dokonce nepřipouští. To je spíš ten problém, že tu debatu nechce připouštět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Realita není tak veselá, jako třeba v brilantní komedii, Co jsme komu udělali?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Tak je těch otázek položených spousta a nabízí jedno jedno z možných řešení. Samozřejmě, že je to i taková realita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká spisovatelka Lenka Horňáková-Civade. Nový život nechtěli začít pouze Židé, ale i dívka Anna, o které píšete v jiném románu, v románu Krovka. Dívka utíká ze své vlasti. Nemá plán, má ale pas a v Paříži, ve Francii se pak postupně snaží vyrovnat s tím odchodem. Vzpomíná na Československo, na své rodiče, na zemi, kterou zanechala. Dokonce vzpomíná i na karafiáty a oslavy prvního máje.

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Ano, vlastně neutíká, ona se nevrací. Ona se rozhodne sem nevrátit a tím samozřejmě každá vteřina, která přichází, je pro ni neznámým územím. Ona je v té Paříži v roce 88 vybavená jakousi francouzštinou. První otázkou je, jestli je totéž mluvit francouzsky v Praze a mluvit francouzsky v Paříži. A pak jde v tom jejím případě o to srovnávání svých vzpomínek, o kterých si myslela, že jsou pravdou a svých snů o Paříži, o kterých si myslela, že jsou realitou a teď vlastně nastává ta konfrontace. A všechny ty vzpomínky najednou třeba zjistí, že konvalinky ve Francii mají nějaký význam, který samozřejmě je úplně jiný, než byl v tehdejším Československu. Anebo karafiát má pro Portugalce, zejména pak 25. dubna, že je obrovským symbolem, který ona nemůže pochopit, pokud jí ho někdo neřekne. A to je přesně o tom, vyprávět ty příběhy tak, abychom byli schopni je slyšet a případně je přijmout. A pohlédnout i na ten pitomý červený karafiát jinýma očima nebo jinak a možná s trochou jakéhosi porozumění. Mě zajímalo opravdu postava té mladé dívky, která se formuje z housenky v motýla, který si uvědomuje, co to je ta Svoboda a jaké to má důsledky vlastně svobodně jednat. To je o tom, že za to neseme za to jednání nějakou zodpovědnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem vy si konkrétně spojujete právě svobodu, možná i identitu.

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
No, kdybych měla snadnou a rychlou odpověď, tak možná nepíšu ty romány, že si.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sloupky by to byly?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Pro mě je svoboda opravdu ve výběru, v možnosti výběru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo je to i proces jistý osobnostní?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Rozhodně a proto to není odpověď, která bude platná v 18 letech a v nějaké situaci nebude odpovídat odpovědi za 10, 15, 20 let v jiné situaci. Kdyby se to dalo ohraničit nějakou definicí, myslím, že bychom se jí naučili někde na základní škola, a pak bychom s ní manipulovali až do konce života, ale tak to není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou roli hrají pro Francouze národní symboly?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Je to něco, s čím pracují tak zvláštním způsobem. Oni jsou na ně hrdí, a přitom je neukazují. A když je ukazují, tak si nejsou jistí, že je to dobře. Je to neustálá konfrontace a komunikace, protože to záleží zase na tom kontextu. Pro ně bude vždycky důležitější debata než její výsledek. Mluvit, nějakým způsobem zkoumat věc samotnou, je zřejmě důležitější a má větší smysl než nějaký závěr, byť by byl možná dobrý. Ale i tu správnost závěru jsou schopni znovu zpochybnit a dál o tom debatovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Debatuje se ve Franci mnohem více a jinak než v České republice?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Více rozhodně a jinak právě s tou zkušeností té debaty. Samozřejmě, že někdy se může zdát třeba agresivní ta debata nebo, nebo přehnaná nebo nepochopitelná, zbytečná. Ale ona je jím vlastní. A oni opravdu potřebují ten proces té debaty, provětrat téma ze všech stran. A někdy v tom našem vynění až opravdu zbytečně dlouhé, debata o debatě při budoucích debat má smysl. To se taky dál samozřejmě pohledat. Já bych byla rána, kdyby času času byly více jaksi náchylní k dobrému kompromisu, ale co to je dobrý kompromis, téma na debatu. Kompromis je pro ně něco, co si příliš připomíná snad prohru a tady právě bych ráda, kdyby, kdyby to tak nebylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdybyste paní Horňáková-Civade možná porovnala Francii v době vašeho příjezdu před bezmála 30 lety a v současnosti. Jaký kus cesty ušla ta republika?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
To je hodně složité téma, protože těch aspektů je asi hodně a nedokázala bych to nějak stručně zahrnout do jedné věty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dozrála Francie na prezidentku?

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Těch kandidátek na prezidentskou pozici asi už bylo několik a teďka je jich taky víc. Já pořád doufám, že tady půjde hlavně o tu kompetenci toho kandidáta. Mluvím teď v neutrálu, protože to si myslím, že je nejdůležitější, a k tomu bychom měli všichni zpět, k té kvalitě bez ohledu na ostatní aspekty, které může ten člověk v sobě nést.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Lenka Horňáková-Civade, spisovatelka i malířka. Děkuji za váš čas, za vaši návštěvu i postřehy a přeji vám vše dobré. Budu se těšit opět někdy, na slyšenou.

Lenka HORŇÁKOVÁ-CIVADE, ekonomka, bankovní specialistka, podnikatelka, malířka, spisovatelka
Děkuju moc za pozvání, děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.