Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 30. 9. 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nerušený poslech přeje Zita Senková, dnešním hostem je Kateřina Šafaříková, redaktorka týdeníku Respekt, já vás vítám, dobrý den.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například vztah zemí Evropské unie k restrikcím v souvislosti s nákazou, či eskalující napětí mezi Bruselem a Budapeští, přeji příjemný poslech. Česko se dnes dozví nová opatření kvůli šíření koronaviru, vyhlášení nouzového stavu bude zvažovat i Slovensko. Celý svět se potýká s pandemií, my se zaměříme nyní na Evropu, ta intenzita nákazy i restrikce se různí, například Němci musejí v restauracích vyplňovat formulář, aby je bylo možné v případě nákazy dohledat, za nepravdivé údaje jim má nově hrozit pokuta. Spolková vláda chce omezit účast na akcích na 50 osob, což se nelíbí úplně všem regionálním politikům, kde jsou Kateřino Šafaříková, lidé, co do akceptování těch vládních nařízení, jaksi nejvstřícnější, nejdůslednější dodržování a kde najdeme nejvíce rebelů?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Já bych takhle vlastně na první dobrou řekla, že vlastně největší akceptace není opatření omezujících anebo roušek je na straně lidí ze zemí, které patřili mezi ty nejvíce napadené koronavirem na začátku roku. Ale není to pravda, samozřejmě beze zbytku. V zásadě se ukazuje to, že jak kde dobře vlády zvládají a jak hlavně dobře o tom komunikují, tak potom lidé omezující opatření akceptují. Němci v tomhle tom mají vlastně vynikající zkušenost se svojí kancléřkou, která je takovým dobrým komunikátorem i v této věci, čili přijali roušky v zásadě bez problémů, naopak Francouzi by se dalo říci, že patří mezi ty jakoby největší nebyly právě proto, že dlouhodobě nebo na začátku dlouho, jak francouzský prezident tak další francouzští politici vlastně byli skeptičtí vůči rouškám a špatně o nich komunikovali, byť potom prezident Emmanuel Macron byl jeden nebo jedním z prvních francouzských politiků, který naopak začal na veřejnosti roušky nosit, takže liší se to hodně, nicméně obecně řečeno, ta akceptace dnes je výrazně větší, než byla na začátku roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Světová zdravotnická organizace před pár dny vyzdvihla i Itálii, která tu první vlnu vlastně byla vystavena tomu největšímu náporu, byl to šok v podstatě pro nejenom pro Italy, ale pro celou Evropu, velmi dobře zvládla a Italové jsou, ta čísla aktuálně co jsem se dívala ráno, jak asi něco přes 1600 nových případů.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Přesně tak Itálie v tomhle tom skutečně vlastně mimořádný případ nebo příklad, není jenom o tom, že tedy nyní ta nákaza je nízká, ale velmi dobře vlastně teď s tou pandemií zachází italská vláda, konkrétně v tom, že Itálie nabízí zdarma testování na COVID celé populaci, vezměme si, že to je prostě padesátimilionový národ, což je samozřejmě hodně testů, hodně peněz a italská vláda to nabízí rychlotest, který dokonce je do 15 minut hotový zdarma a je to skvělé, tady asi je nutno zdůraznit nebo pakliže se bavíte s Italy, já jsem se bavila s několika svými kolegy italskými, tak vlastně všichni říkají, že ta země prochází nebo lidé procházejí obrovským traumatem, to je to, co my si asi zatím neumíme nebo stále naštěstí neumíme představit, zkrátka a dobře, zatímco my dnes třeba známe někoho, kdo je pozitivní nebo kdo byl, kdo si prošel a koronavirovou nákazou myslím tedy v Česku, tak v Itálii víceméně každá rodina zná někoho osobně, kdo zemřel na COVID a tohle to je podstatný rozdíl, a to trauma je, zdá se velmi hluboké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Skoro všude se najdou tací, kteří roli roušek bagatelizují, odmítají je nosit, co jim rouška, co jim na rouškách nejvíce vadí, čím zdůvodňují to odmítání?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Těch důvodů je celá řada, jednak to berou vlastně za nefunkční omezení osobní svobody, pravda je taková, že vztah, ať už mezinárodních autorit, teď mám na mysli zejména Světovou zdravotnickou organizaci nebo třeba epidemiologů nebo právě klíčových politiků k rouškám se proměnil, připomenu na začátku pandemie letos na jaře sama WHO, tedy Světová zdravotnická organizace v zásadě nedoporučovala roušky nebo říkala, že jejich funkčnost, efektivita není tak vysoká, později v průběhu jara, respektive na začátku léta svůj názor revidovala a naopak doporučila nošení roušek, možná tedy mezi takzvanými odmítači roušek, jsou prostě docela obyčejní skeptici, že jim tohle to vadí a opírají se o to, že prostě není sebespásné omezení. Nicméně nutno přiznat, že mezi těmi odpírače je taky velmi často, jsou tedy zastoupeni ti, kteří v podstatě odpírají čemukoliv a ještě úplně nejzajímavější v případě České republiky je, že jsou to velmi často lidé, kteří, ať už volí, volí extremistické strany nebo jsou to zástupci nějakých proruských skupin, včera byla v Praze demonstrace vlastně proti rouškám a mezi těmi klíčovými lidmi, kteří stáli buď v popředí té demonstrace nebo mluvili na pódiu nebo potom natáčeli, patří prostě velmi známý vlastně členové české extremistické scény, jmenuju konkrétně pana Jiřího Černohorského, což možná si posluchači vzpomenou, byl člověk, který opakovaně strhl lešení a plachtu ze sochy gen. Koněva na Praze 6, předtím tedy ještě než byla ta socha odstraněna, zkrátka a dobře hrál poměrně významnou roli v celém tomhle tom sporu o Koněva a stál jasně na, na ruské straně a těchto lidí v zásadě tam bylo docela hodně, čili ten mix důvodů může, mohou být tedy jak zcela autentické a řekněme racionální důvody nebo aspoň nějakým způsobem pochopitelné, tak potom docela obyčejná ideologie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na nošení roušek se setkalo se vzdorem už za španělské chřipky, stejně jako odmítání předpisů, co země v Evropě to také částečně jiná opatření, což má i svou logiku samozřejmě vzhledem k vývoji té nákazy, co se týče cestování, tak zatímco Němci mohou do Turecka, my nikoliv, my zase stále můžeme do Chorvatska, zatímco občané třeba Itálie v létě museli při návratu od Jadranu projít testem, jakou vám to dává logiku?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
No, v zásadě část té logiky jste zmínila vy sama správně, jinými slovy nelze asi úplně použit jeden stejný mustr na celý prostor, ať už Evropské unie nebo jejího blízkého okolí právě proto, že rozvinutí té pandemie je v každé zemi jiné. Zároveň tady ale platí a já jsem o tom i psala do Respektu a mluvila jsem o tom se svými kolegy, platí tady v tomto smyslu neuvěřitelná kakofonie, jenom pro ilustraci na poměrně populárním evropském serveru Politico se už dlouhou dobu drží mezi nejčtenější články text o tom, jaká, která omezení, cestování platí v té které zemi, protože fakt je ten, že jste-li, řekněme kamioňák nebo někdo kdo velmi často musí pracovně vyjíždět mimo svůj domovský stát v rámci Evropské unie, tak se vám může stát, že projedete během jednoho dne 5-6 různých zemí s různými omezeními a samozřejmě vám komplikuje život, pakliže do jedné země vůbec nesmíte, do jiné můžete, ale musíte do karantény, někde je karanténa čtrnáctidenní, někde desetidenní někde sedmidenní, někde se ještě vyžadují negativní testy, abyste mohla z karantény vystoupit jinde ne, čili panuje tady skutečně v tomto smyslu velká kakofonie a myslím si, že zrovna tohle to, tedy třeba srovnání podmínek karantény, je věc, kde by Evropská unie mohla spolupracovat úžeji nebo kde by ta rozhodnutí mohla být prostě centrální pro všechny země, skutečně není důvod pro to, aby karanténa byla různá, když má být, tak jí stanovme na stejnou dobu, protože by to prostě ulehčilo život milionům lidí na kontinentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem pokud se nepletu, koronavirus se dostal i na dopravní značky.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Přesné tak.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Je to tak, je to ve Francii, v Belgii a jsem přesvědčená o tom, že i v dalších zemích, zkrátka a dobře on ten piktogram, tedy člověk z profilu s nasazenou rouškou se stal novou dopravní značkou a konkrétně ve Francii a v Bruselu to bývá třeba na tržištích nebo na nějakých na, v úvodu nějakých obchodních zón, kde tedy je tato značka modrá a u ní je napsáno vlastně francouzsky, tedy mask obligatuar, což jinými slovy přeloženo znamená, noste povinně roušky nebo povinná rouška a tímto způsobem se značí zóny, kde tedy bez ohledu na aktuální epidemiologický stav v daném městě nebo zemi, tak tam je potřeba nosit roušky, protože se tam zpravidla vyskytuje velké množství lidí, kde není možné dodržovat tu fyzickou vzdálenost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se vůbec očekává v této chvíli nebo fázi, řekněme, ve druhé vlně, ačkoliv podle některých tady žádná druhá vlna není, je tady prostě jedna jediná, co se očekává od Evropské unie?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Očekává se, že právě nějakým způsobem sjednotíte základní pravidla, o tom jednom už jsem mluvila, uvidíme, jak to půjde, protože tady je vlastně velmi citlivá ta hranice mezitím udržet ještě vlastně klíčové rozhodnutí na, v rukou národních politiků, kteří to chtějí, obyvatelé to velmi často vlastně chtějí ve volbách, aby otázky zdraví zůstaly tady v rukách těch národních politiků, na druhou stranu krize jako tato ukazují jisté kapsy nebo spíše jaksi slabá, slabá místa a bylo by dobré tady ta rozhodnutí z centra, zcentralizovat, uvidíme, to je jeden bod a druhý samozřejmě všichni nejenom tedy v České republice, v celé Evropské unii a tak dále, čekají na novou vakcínu, čili to je velké téma Evropská komise nebo Evropská unie se podílí finančně a kapacitou podporou na vývoji vakcíny, i celosvětově se jí podařilo vlastně se sebrat v rámci jedné donorské konference mnoho miliard euro, takže čekáme na toto v rámci EU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A ve Spojených státech čekají na výsledek prezidentských voleb, je to dobrý měsíc a něco trochu víc, šéf Bílého domu a obhajovatel mandátu Donald Trump ve včerejší debatě kandidátů odmítl kritiku svého přístupu k pandemii covidu 19, která si ve Spojených státech vyžádala přes 200 mrtvých, promiňte, 200 000 mrtvých a 7 milionu nakažených a podle Donalda Trumpa by bilance byla ještě horší, kdyby byl prezidentem jeho rival Joe Biden. Ovlivní koronavirus obecně i politiku?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Ona už jí ovlivňuje, uvidíme teda ostatně, jak to dopadne i u nás, nicméně co se, abychom se tedy drželi těch Spojených států jedna poznámka. Rozdíl mezi Evropany a Američany a samozřejmě veškerá srovnání tohoto typu vždycky kulhají, nicméně snad si můžu dovolit jeden hrubý závěr je ten, že brutálně řečeno, Američané jsou prostě daleko zvyklejší umírat na nedostatek nebo nedostatečnou zdravotní péči, na rozdíl od nás Evropanů, oni nemají Všeobecné zdravotní pojištění a tak dále, čili to, že prostě někdo někomu není rychle poskytnuta pomoc, nebo že se jaksi nechrání dostatečně v epidemii, že politici dostatečně nevarují, je něco, co je vlastně méně problematizováno než v Evropě, čili tipla bych si, že v Evropě nakládání s pandemií tedy se projeví na, na popularitě jednotlivých politiků, na výsledky, výsledcích tedy u voleb, v případě Spojených států bych řekla, že ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Napětí mezi Bruselem a Budapeští je dalším tématem rozhovoru s redaktorkou týdeníku Respekt Kateřinou Šafaříkovou. Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou k odstoupení. Reagoval tak na její slova o nemocné maďarské demokracii, podle Orbána se dopustila hanlivých veřejných prohlášení o Maďarsku a urazila občany Evropské unie maďarské národnosti tvrzením, že nejsou v postavení, aby se mohli vytvořit vlastní názor. Rezignaci paní Jourové ještě před Viktorem Orbánem v pondělí žádala kvůli stejným výrokům pro, v rozhovoru pro německý deník Der Spiegel maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová. Eskalace sporu asi není příliš překvapivá, ačkoliv možná je nevím z vašeho pohledu, paní Šafaříková zajímavé to načasování, co si od toho obě strany vůbec slibují?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
To načasování, které zmiňujete, je velmi důležité, zrovna dnes má Evropská komise a konkrétně vlastně Věra Jourová představit historicky první zprávu o tom, v jakém stavu jednotlivé členské zemi EU se nachází stav právního státu, to znamená, do jaké míry jsou v celé sedmadvacítce, skutečně nezávislí soudci, jestli prostředí je vstřícné v daných zemích proto, aby tam mohly fungovat nevládní organizace, aby tam mohli novináři svobodně pracovat a tahle ta zpráva jaksi podle předběžných zpráv je podle částí, které unikly už do tisku celkem nepřekvapivě bude kritizovat zejména Polsko a Maďarsko, protože faktem prostě je, že tamní vlády se chovají k nezávislým institucím, jako je právě justice nebo neziskový sektor nebo novináři skutečně drakonicky a omezují jejich prostor z ideologických nebo prostě ze svých politických důvodů a preferencí, tak já si totiž vykládám ten atak na Věru Jourovou právě jako způsob, jak odvést pozornost nebo jaksi získat tu argumentační výhodu možná nebo naopak, jinak strhnout pozornost sebe na sebe v případě maďarského premiéra Viktora Orbána.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je podle vás maďarská demokracie nemocná, tak jak to řekla v rozhovoru pro německý týdeník paní Jourová?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Nevím, jestli bych použila stejný termín, je to prostě přívlastek, mohli bychom to asi v zásadě nazvat tak, že to je demokracie, která je nefunkční nebo která má prostě velké slabiny, faktem je, že v Maďarsku opravdu řada věcí, které v České republice jsou, nám připadají normální a které fungují, jako například práce neziskového sektoru, anebo nezávislost soudců, tak to prostě v Maďarsku a v Polsku faktem není, tam je ta situace daleko komplikovanější a to, že se například, že dochází k neustálým pokusům, odvolat soudce, tedy na základě účelově prosazených zákonů, kteří jsou kritičtí vůči vládě, tyto zákony v zásadě bezskrupulózně jsou taženy parlamentem v obou zemích, to je prostě fakt, který my v České republice neznáme, takže ano, jestli by, jestli otázka zní, jestli je česká demokracie zdravější než maďarská, tak rozhodně ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Což znamená to, že Viktor Orbán je se svou stranou Fidesz potřetí za sebou premiérem zvolen v řádných demokratických volbách?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
To je samozřejmě nejzajímavější věc na té celé věci. V podstatě by se dalo uzavřít, že tedy asi Maďaři vlastně nechtějí liberální demokracii nebo dokonce, že by snad mohli podporovat ty kroky, které Viktor Orbán vlastně podniká, nicméně stejně jako u nás nebo v jiných zemích, tak ani v Maďarsku neplatí taková ta příměr, přímá úměra tedy, že podpora ve volbách automaticky znamená souhlas se všemi jednotlivými kroky, podstatné je toto, jak se ukazuje, Maďarsko velmi podporuje nebo Maďaři vlastně velmi podporují ty sociální reformy nebo řekněme ekonomické programy, které maďarská vláda vede, Viktor Orbán velmi umě umí rozdělovat evropské dotace tak, aby pomohl nějakým klíčovým segmentům voličů v klíčových částech země, čili tady bych viděla zdroj té velké podpory strany Fidesz ve volbách a zkrátka a dobře to, že se s tím sveze, je omezování svobody nevládních organizací a tak dále, to si myslím, že řada voličů v zásadě nechtěla, ostatně i v Maďarsku byly velké demonstrace proti Fideszu a ostatně Budapešť jakožto vlastně, vlastně jako největší město zdaleka, kde prostě žije, teď nevím, jestli čtvrtina nebo pětina obyvatel, tak má opozičního starostu, čili není to zas tak homogenní obrázek, jak by na první pohled mohlo vypadat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vyříkali si to už takhle jaksi osobně visa vy politici nebo Viktor Orbán a třeba paní Jourová nebo jiní představitelé Evropské unie nebo si to spíše tedy vzkazují přes média v různých rozhovorech?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Co já vím co je tak známo, tak Věra Jourová docela pravidelně komunikuje právě s vámi zmiňovanou ministryni spravedlnosti JuditVargovou, komunikuje s maďarskými novináři, s představiteli neziskového sektoru, samozřejmě se zástupci Evropské komise v zemi, čili myslím si, že informace v tomto smyslu má, že to je otevřené, předpokládám, že na napřímo s Viktorem Orbánem nemluvila, no teď ostatně do Maďarska ani nemůže jet, aby si to tam vyříkala osobně právě kvůli covidovým omezením, čili na takový ten, ten, abych tak řekla tváří v tvář setkání se budeme možná asi muset ještě počkat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude Brusel podmiňovat dodržováním právních principů čerpání peněz z budoucího sedmiletého rozpočtu Evropské unie a fondu pomoci ekonomikám, nejvíce zasaženým opatřeními v důsledku šíření nákazy?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Je to velká ambice, jak Evropského parlamentu, který je klíčový při schvalování nového rozpočtu a všech těch podmínek na čerpání dotací, taky je to jedna z podmínek takové té šetřivé čtyřky nebo prostě skupiny členských států, premiérů nebo vlád členských zemí, které vlastně chtějí skutečně obhájit téměř každé euro před svými občany. Nicméně hlasování o rozpočtu v Evropské radě je tedy otázka jednomyslnosti, konsensu to znamená, že jeden členský stát může v podstatě zablokovat tu dohodu, stejně tak co se týče Evropského parlamentu, tak tedy různé frakce jsou ochotné poslouchat různé svoje národní politiky, čili bude o tohle to velký boj, ambice tady je, protože prostě to je srozumitelné, že je prostě dobré, aby daně, daňové vlastně, aby peníze daňových poplatníků z jiných členských států nebyly tedy použi, používány třeba ke kultivaci autoritářských režimů nebo prostě ke kultivaci oligarchů jinde, ale jestli ta ambice projde, to uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A mohlo by to Maďarsko zablokovat, protože to by asi pak se těžko vysvětlovalo v Bruselu, v Madridu nebo v Římě.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Přesně tak mohlo. Nejsem si jistá, nevím, jestli je Viktor Orbán připravený něco sám zablokovat, na nižších úrovních se to už několikrát stalo jenom pro jaksi znalost posluchačů, Evropská unie se už několik let snaží schválit takzvaného Magnitského zákon, svoji obdobu tedy zákona, který by trestal trestně, postihoval porušování lidských práv a tak dále ruskými zástupci, je to prostě zákon Magnitského, je něco co má už dlouho americká justice a na evropské půdě vzhledem k jaksi k zásahům Ruska do vývoje v okolních zemích, tak na evropské půdě se o to snaží několik zemí, včetně České republiky v posledních letech a ten, kdo to na těch odborných a pracovních fórech dosud vždycky zablokoval, bylo Maďarsko a bylo jediné, čili nevím, jestli je v tomto smyslu Viktor Orbán schopen zablokovat celou velkou dohodu o evropském rozpočtu, ale předpokládám, že když to bude chtít, tak si bude shánět partnery a tady bude samozřejmě velká otázka, jak třeba zareaguje zbytek Visegrádu, včetně nebo zejména český premiér, který tedy o Viktorovi Orbánovi pravidelně mluví, takže to je jeho přítel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká redaktorka týdeníku Respekt Kateřina Šafaříková. Švýcaři v referendu odmítli větší kontrolu migrace z Evropské unie, byl to vlastně takový test přístupu k cizincům, kteří tvoří asi čtvrtinu obyvatel konfederace.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Přesně tak, nicméně není to úplně poprvé, co se vlastně takhle překvapivě pozitivně Švýcaři vyjádřili, oni opakovaně v referendech, protože Švýcarsko je známe vlastně aplikací přímé demokracie, prostě v různých tématech, tak oni se v referendech vyjadřují k řadě věcem a opakovaně odmítli v referendu vstup do Evropské unie, ale zároveň opakovaně potvrdili právě například vlastně příslušnost nebo prodloužení toho stavu, kdy tedy Švýcarsko je součástí té volné zóny pohybu, kde platíte ta, ty 4 známé svobody, tedy volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou roli hraje vůbec v Evropě, v unijní politice migrace, skloňovali jsme to intenzivně zejména přesně před pěti lety, kdy došlo k té velké vlně migrantů z různých zemí zejména ze Sýrie.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Přesně tak je to skutečně velké téma, je to téma, které vlastně vyhrává nebo naopak prohrává řadu parlamentních voleb nebo řadu voleb obecně i v zemích, kde je vlastně téměř nulová zahraniční migrace nebo tedy příliv přistěhovalců je minimální, samozřejmě týká se to i České republiky nebo zejména nás a dalších postkomunistických zemí, kde prostě jsme nebyli tolik konfrontováni s příchodem tedy zahraničních dělníků a těch zahraničních přistěhovaleckých vlivů, máme přistěhovalců méně a přesto tedy je to téma, které nebo možná proto právě proto je to téma, které je vlastně velmi citlivé, prostě vzrušuje veřejnou debatu a ovlivňuje volby, v podstatě jedna z mála zemí, kde tahle ta, tohle to téma právě není až tak, abych tak řekla citlivé, je třeba Lucembursko, o kterém malinkaté samozřejmě Lucembursko, které, které se tak jako říká, že prostě přes den má 400 000 obyvatel a večer má 200 000 obyvatel, když právě všichni ti zahraniční pracovníci se vrátí do svých zemí. Tak zkrátka dobře tím, že to je tak probarvená na společnost, navíc otevřená naprosto uprostřed Evropy, malý stát, placatý a tak dále, tak to, že vlastně je někdo cizinec, je jako naprosto normální stav, tam je naopak spíš výjimka potkat vedle sebe 3 Lucemburčani, kteří se mezi sebou baví na ulicích. Skutečně autentické Lucemburčany a nikoliv tedy cizince, čili ty země kde, které by na tom byly podobně, to znamená, kdyby to téma migrace nebylo citlivé, je menšina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Citlivé určitě toto téma zůstává zejména v Itálii, která čelí i v posledních týdnech ba měsících opět přílivu migrantů, ačkoliv ve srovnání s těmi předchozími lety ta čísla zase nejsou až tak vysoká, kdybychom to porovnali třeba před pěti lety a nyní, jaký je na tom váš názor?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Ta čísla klesla jednak tedy kvůli zatemování nebo utemování těch evropských cest a potom samozřejmě to souvisí s tou dohodou mezi Německem a Tureckem, Evropou a Tureckem, o tom zadržování migrantů na, na území Turecka nevysílá sem, ona ta čísla zase můžou vzrůst, pakliže se někde víc rozproudí válečný konflikt, prostě migrace neskončí, i kdybychom měli sebepraktičtější opatření, ale faktem je, že teď si ta Itálie může aspoň trošku oddechnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kateřina Šafaříková, redaktorka týdeníku Respekt a její pohled na svět, děkuji vám za to, mějte se hezky.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Děkuju za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na shledanou se těší také Zita Senková, zítřejším hostem bude ekonom a statistik Richard Hindls.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.