Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 28. května 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech přeje Zita Senková. Vítejte u dalšího rozhovoru na aktuální témata v souvislostech. Dnešním hostem je Kateřina Šafaříková. Zahraničně politická komentátorka. Já Vás vítám. Dobrý den.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme biliony eur z Evropské unie, na pomoc proti dopadům viru, ambice zelené politiky, i vliv pandemie na popularitu některých evropských lídrů. Nerušený poslech. Evropské komise chce v rámci obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur, což je v přepočtu přes 20 bilionů korun. Většina z částky, přesně 500 miliard eur, mají být nevratné granty. Dalších 250 miliard by mohly státy využít jako půjčky. Na čem, Kateřino Šafaříková, staví plán na obnovu evropské ekonomiky?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Staví na tom, že si pořídíme takovou společnou kreditní kartu, bylo by to poprvé v historii na takovou částku. Jinými slovy, těch 27 účastníků by nemělo každý svoji kreditku, na kterou by si prostě mohli pořídit nebo za kterou by si mohli pořídit věci, na kterou nemají aktuálně na účtě, ale měli bychom ji jednu společnou. S tím, že by samozřejmě síla, nebo tedy ta částka na té kreditní kartě, ta půjčka vlastně na té kreditní kartě, byla samozřejmě ovlivněná tím, že by jaksi za ni tedy ručil celý ten klub, a že by v pozadí stály ty velké silné evropské ekonomiky, a pokud se ptáte na co přesně bychom si měli půjčit, ve smyslu, co by se z toho mělo financovat a k čemu je to celé směřováno, tak ta odpověď je poměrně jasná, Ursula von der Leyen, ale ostatně většina evropských politiků mluví o tom, že nás čeká, mluví o tom ekonomové, největší ekonomická krize v moderních dějinách Evropy. My všichni v EU jsme závislí, do určité míry, někdo méně, někdo více, ale jsme závislí na udržitelnosti, na síle, na konsolidovaném vnitřním trhu, a tentokrát bychom se měli z té krize proinvestovat, to znamená podpořit ty páteřní ekonomiky vnitřního trhu, aby vydržel, aby se nerozpad, aby fungoval, proto bychom si měli půjčit na finančních trzích, jako Evropská unie, právě na tu společnou kreditní kartu, a podpořit to, co je funkční, a jako funkční byly označeny věci jako digitální ekonomika, samozřejmě, i tradiční průmysl, věci, které by měly šetřit životní prostředí a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ono je vlastně bezprecedentní půjčit si na to, na tak objemný balík.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Přesně tak. V minulosti už si Evropská komise půjčila, bylo to v době finanční krize, na pomoc Řecku, Itálii, Španělsku, ale byla to částka dvanáctkrát, třináctkrát menší, bylo to řádově někde úplně jinde. Tentokrát je skutečně, ta přelomovost je jednak v tom, že tedy za tou sílou naší kreditní karty, bude stát společně tedy německá, francouzská a další velké silné ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale ne všechny.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Všechny ne, dominantně je to samozřejmě, bude to tedy Evropská unie, dominantně eurozóna, ale samozřejmě záleží, do jaké míry ty jednotlivé státy se jaksi rozhodnou na tom podílet. Tady je potřeba říci, že aby tento plán fungoval, tak s ním musí souhlasit všichni lídři, všechny členské státy. Nicméně, vzhledem k tomu, že koronavirová krize dopadla na jednotlivé státy různě, tak ten příspěvek na tu společnou kreditní kartu bude různý, a tady právě dochází k těm možným ale, nebo se tady rýsují ty možné dělicí čáry, protože například země, jako je Česká republika, která z koronavirové krize vyjde, vychází výrazně lépe než ostatní státy, tak zatím tedy ten příspěvek na tu společnou kreditní kartu, by vycházel tak, že my bychom, touhle jednoduchou transakcí, ztráceli zhruba 600 milionů eur. To znamená, že to by byl náš příspěvek na tu společnou kreditní kartu, neměli bychom tedy tento rychlý bonus. Ten by byl samozřejmě v tom, že bychom pomohli udržet vnitřní trh, na kterém je česká ekonomika závislá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Český premiér Andrej Babiš odmítl, aby vlastně naše země dostala, z této mimořádné podpory, méně peněz než jiné státy.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
No, to je samozřejmě známý názor pana premiéra. Na tento názor, z hlediska toho, že zkrátka a dobře, je to politik, právo má, my se samozřejmě, my jakožto občané, Evropané, novináři, bychom se asi měli ptát, do jaké míry je tento názor odpovědný. A myslím, že ta odpověď je, že odpovědný není, jednak proto, že Česká republika dlouhodobě těží z podpory čistých plátců do evropského rozpočtu, a někteří z těchto čistých plátců, konkrétně Francie a Itálie, jsou zároveň nyní země, na které ta koronavirové pandemie dopadla velmi tvrdě, a ony by tedy měly relativně nejvíce těžit z toho plánu obnovy. A je tedy celkem asi na místě, abychom si řekli, pakliže nás tyto země 16 let podporují a posílají peníze pro české farmáře, pro české regiony, tak je asi fér a odpovědné, ve chvíli, kdy ony to potřebují, abychom jim pomohli. A druhá rovina, nebo druhý argument, proč přístup českého premiéra není odpovědný, je právě ten, že bychom se neměli koukat na tu transakci tímto způsobem, čistě účetně Má dáti, Dal, ale tak, že my tímto příspěvkem budeme chránit něco, co je mnohem dražšího, obrazně, i konkrétně řečeno, a to je právě vnitřní trh, kam směřuje 85 % českého vývozu a kdybychom neobchodovali s vnitřním trhem, tak Česko neskutečně zchudne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pak je tady proti tomu návrhu Angely Merkelové a Emanuela Macrona, co se týče toho záchranného balíku, taková čtyřka šetřílků, mohli bychom říct, to jsou státy Rakousko, Dánsko, Švédsko a Nizozemí.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Je to tak. Tyhlety státy, ano, říká se jim Flugo four, anglicky šetřivá nebo spořivá čtyřka, kteří dlouhodobě říkají, je to prostě zcela legitimní, právě proto, že to říkají otevřeně, říkají to dlouhodobě, je to prostě příspěvek do debaty, v rámci té celoevropské diskuse, pak tyto čtyři země říkají, nezadlužujme se, respektive, jestliže se máme nějakým způsobem zadlužit, tak si skutečně vemme výhodné půjčky, ale nedávejme tzv. peníze na dřevo. Ty nevratné granty, protože bychom tím podporovali něco, čemu se říká morální hazard nebo fiskální hazard, jinými slovy, to je tedy jejich interpretace. Říkali bychom státům, které třeba ve chvíli, kdy by měli šetřit, měli vést zodpovědnější fiskální politiku, tak se tak nechovaly, nashromáždili si svůj úhrnný státní dluh do nějaké výšky, a my bychom jim tedy, nyní těmi granty v podstatě, to zamázli, a jako kdybychom měli dát bianco šek pro jejich případnou novou nezodpovědnou fiskální politiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze tedy očekávat ještě poměrně bouřlivou debatu.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Přesně tak. Debata to bude určitě bouřlivá už jenom proto, že nejde o názor těch jednotlivých lídrů, ale ty dané země mají, pro to své vyjednání, mají daný parlamentem a například v případě Dánska a Holandska, mají jednotlivé výbory, v tomto poměrně silný hlas a docela jasně zavazují současné holandské, respektive dánskou vládu, aby nějakým způsobem jednali, a ten mandát skutečně je jenom půjčky, nikoliv granty. Na druhou stranu, celá ta čtyřka už avizuje, že je ochotna hledat kompromis, to je důležité, a potom švédská vláda se tak začíná odlupovat z té čtyřky, takže bychom možná měli mluvit o trojce, protože vlastně naznačila, že je ochotná z toho svého dosavadního ne, jakýmkoliv nevratným dotacím, ustoupit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ty peníze, budou-li tedy konečně někdy schváleny, ten záchranný balík, členské země nebudou moci s tím libovolně nakládat, investovat to do toho, do čeho by chtěli.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Přesně tak. Není to vlastně ten bianco šek na to, aby si například Itálie mohla zaplatit důchody pro svoje penzisty, nebo aby Francie si to mohla zafinancovat svoje farmáře, případně splatit dluhy státních nebo veřejných nemocnic, peníze by byly jednoznačně dané na obnovu a rozvojové investiční záměry způsobené tedy koronavirovou krizí, to znamená zdravotní, technologie, a nebo právě na věci týkající se vlastně jakéhosi restartu ekonomického po té linii digitální a nebo tedy podpora technologií, které by měly nějakým způsobem šetřit životní prostředí, zadržovat vodu v krajině, pomoct ekologickým farmářům a tak dále, čili měly by to být věci, které nám z minulosti pomohou do budoucnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje zahraničně politická komentátorka Kateřina Šafaříková. Jak unie, komise a vůbec unijní instituce, zareagovaly, podle Vašeho názoru, na pandemii? Byla ta reakce včasná, adekvátní, nemusím asi ani připomínat, že ta první kostka toho pomyslného koronavirového domina v Evropě spadla v Itálii.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Já jsem ráda, že v té Vaší otázce zaznělo, jak zareagovaly evropské instituce, konkrétně Evropská komise a tak dále, protože ta otázka je vždycky, často začíná jak zareagovala Evropská unie, a tady je vždycky důležité rozlišovat, koho tou Evropskou unií myslíme. Jestli myslíme společné instituce, jestli myslíme jednotlivé národní vlády, nebo jestli dokonce myslíme nás, protože i my, Česká republika, jsme Evropská unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Omlouvám se Kateřino, vlastně i média některá, i lidi, omezují na slovíčko Brusel.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak to je tedy?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Samozřejmě, ten Brusel do určité míry má potom symbolizovat vše, co se děje kolem Evropské unie, Bruselu, ačkoliv i v Bruselu žijí normální lidé, chodí tam lidé po ulici, z masa a kostí, dokonce tam sídlí centrální belgická vláda, řada jiných belgických institucí a vládních jaksi orgánů, nicméně Bruselem se tedy myslí ty evropské instituce, Vy jste je konkrétně v otázce zmínila, tak já se jich budu držet, a tady ta odpověď je vlastně docela jednoduchá. Už na začátku roku Evropská komise, a její agentury, například agentura na detekci a shromažďování informací, jaksi o veřejném zdravotním stavu, o infekcích, tak tato poměrně malá agentura, ale je to agentura zřízená Evropskou komisí, tak se ptala členských států, jestli mají dostatek ochranných prostředků, to znamená jestli mají dostatek roušek, respirátorů a tak dále, protože samozřejmě, bavíme-li se o lednu a začátku února, tak ta epidemie už v čínském Wu-chanu byla v poměrném rozpuku, epidemiologové mluvili o tom, že je tedy jenom otázkou času, do jaké míry se stane Evropa nějakým způsobem ohniskem, v té době už také byl ten virus v Itálii. A tehdy na otázku této instituce, a odpovídají tomu právě i dokumenty Evropské komise, většina členských států, reprezentovaná různě ministry zdravotnictví, svými vlastními epidemiology na společných debatách konferencích, tak ta většinová odpověď byla děkujeme, máme všeho dost. A v té chvíli Evropská komise vlastně přestala nabízet tu koordinaci, jenom to monitorovala, nenabízela tu koordinaci, přišla tedy do toho nová šéfka Evropské komise, s představováním svých sto dnů, ladila svůj program, a vzhledem k tomu, že neměla od členských států Evropská komise, Ursula von der Leyen, neměla jiný mandát než prostě jako monitorovat, tak monitorovali, nic nekoordinovali, a nakonec tedy došlo k tomu, že i sama Ursula von der Leyen se ještě na své tiskové konferenci 9. března, to si pamatuji přesně, to bylo právě k těm sto dnům jejího nového komisařského týmu, tak se věnovala jenom vlastně green dealu, tedy té zeleně dohodě nebo tomu zelenému plánu, a nikoli koronaviru, ačkoli v té době už se mrtví v Itálii počítali na stovky, čili kdybych to měla říct stručně, evropské instituce nabízely nějakou rychlejší odpověď, členské státy neměly pocit, že ji potřebují, že potřebují koordinaci, a výsledek známe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč je vlastně ochrana zdraví jednou z oblastí, které členské státy nesvěřily do pravomoci Evropské unii?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
To je velmi zajímavá podstatná otázka a myslím, že s odpovědí se budeme potýkat ještě v následujících měsících a letech. Zkrátka a dobře, zdraví bylo definováno, jednak tedy v základních smlouvách Evropské unie a později, při jakýchkoliv jiných debatách, tak to veřejné zdraví bylo definováno jako něco, co si mají ponechat jednotlivé národní vlády jako svoji kompetenci, protože zkrátka a dobře, ony nejlépe vědí, co na svém území daní lidé potřebují, a faktem také zůstává, když se podíváme, jak vypadala situace v České republice, že pakliže nám jde o život, tak možná instinktivně, tak jako automaticky, hledáme odpověď u toho, co je nám nejbližšího, což je naše rodná zem, náš rodný jazyk, je prostě faktem, že jakmile se začala uzavírat Evropa, tedy v tom březnu a v dubnu, tak řada lidí, dlouhodobě žijících a pracujících v jiných členských státech, se vracela ke svým rodinám, do svých členských států, chtěli být u sebe doma, kdyby se náhodou něco stalo, tak aby eventuálně mohli využít zdravotního systému, který je "jejich", kde třeba absolutně rozumí, na který jsou zvyklí, a tyto argumenty, které jsem uvedla, vedly zatím k tomu, že členské státy řekly, dobře, tak co se týče veřejného zdraví, to je kompetence, kterou si chceme nechat my, abychom my mohli rychle zasáhnout a rozhodnout. Moje poslední poznámka k tomu je, že se ukazuje, že v případě tak velmi silných pandemií, kdy ta virulence viru, jako byla tedy v případě tohoto koronaviru, je tak obrovská a rychlá, kdy tedy národní hranice v podstatě nehrají vůbec žádnou roli, nelze v podstatě ten virus udržet, jenom na několika ohniscích, tak v těchto situacích se ukazuje, že ta koordinace, nadnárodní, by byla velmi důležitá a potřebná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak, respektive co členské státy vůbec očekávají od unijních orgánů v tom smyslu, když to třeba srovnáme tu současnou situaci s předchozími dvěma velkými krizemi, byť byly o něčem jiném. Krize v eurozóně a migrační vlna v roce 2015. Má unie plnit roli prostředníka, který krize řeší? Nebo jaký je vůbec názor, předpokládám, že se značně liší.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Přesně tak. Ten názor se značně liší, podle toho, jestli ta daná vláda, aktuální u toho kterého členského státu, je spíše eurooptimistická nebo euroskeptická, kdybych to měla říct přesněji, jestli je to vláda, která dlouhodobě vidí budoucnost Evropy jakožto jakýsi federální spolek, kde by koordinace na té nadnárodní úrovni měla být co největší, nebo naopak, jestli je to vláda, která si myslí, že čím blíž všechno bude metropoli, jednotlivým, ať už státním nebo samosprávným orgánům, toho daného členského státu, tím lépe. Takže na to není úplně asi jednoduchá odpověď. Co asi můžeme říct je, že zatímco krize finanční a dluhová byla pořád tak trošku ve vzduchu, bavili jsme se o číslech, která, nebo o penězích, které nikdo z nás nedržel v ruce, byla to vlastně do určité míry virtuální krize, jakkoliv velmi konkrétně zasáhla, samozřejmě, na miliony Řeků, Italů, Španělů, kteří kvůli tomu přišli o práci, ale celkově to bylo něco, co nešlo uchopit, a tady se chtěla vlastně, nebo jednotlivé členské státy říkaly Evropě, pomožte nám, zaplaťte to, koordinujte to, kdežto v případě té zdravotní krize, nebo nynější koronavirové krize, pandemie, tak je daleko víc států, které chtějí už tu fyzickou pomoc, to znamená nejenom tedy peníze na konkrétní projekty, ale, což se momentálně děje, společně se nakupují zdravotní prostředky, Evropská komise vyhlásila společný tendr, do kterého se mimochodem tedy přihlásila i Česká republika, a společně se nakupují roušky, respirátory a další ochranné prostředky tak, aby existovalo něco, jako centrální sklad, a měli bychom dostatek těchto věcí pro případ další pandemie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Neukázala vlastně pandemie i něco vráceného, když se vracím k předchozí otázce, že ty národní státy to zvládly víceméně, byť tam byla a je pomoc i z Evropské unie, ale i samy, jak ty národní státy.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Přesně tak. Ukázalo to to, že i mezi těmi jednotlivými národními státy je poměrně značný rozdíl ve schopnosti nějakým způsobem reagovat, a samozřejmě ve strategii. Známý fakt je, že jinak reagovala třeba Česká republika a Polsko, než třeba Německo nebo Švédsko, co se týče tedy toho uzavírání toho státu, ale myslím, že celkově lze říci, že se ukázalo, že ta národní politika je prostě rychlejší než evropská, to je fakt, a ta pomalost je dlouhodobý problém Evropské unie, ale pakliže ji kritizujeme, a bezpochyby v tomto smyslu ta kritika je na místě proto, že prostě řada těch odpovědí jaksi přišly pomalu, tak ale když takhle kritizujeme potom Evropskou unii, orgány, společné, za pomalost, tak se zkrátka a dobře musíme ptát, co chceme, jestli chceme, aby byla Evropská unie jaksi demokratickým spolkem, kde každý má právo říct, co je důležité, a vlastně každý názor, každého členského státu, byl brán v potaz, tak pakliže chceme, aby Evropská unie takto fungovala, tak se nezbavíme toho, že to bude prostě ten obrovský ledoborec, kterému bude trvat dlouho, než se rozpohybuje. V tomto smyslu ty jednotlivé státy vždycky budou rychlejší, pakliže bychom chtěli, aby celá Evropská unie byla rychlejší, tak by to muselo být, jak se říká, poměrně jiné zvíře. Zkrátka a dobře, musela by to být entita blížící se spíše té federaci s velmi silnou federální vládou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To si myslí novinářka Kateřina Šafaříková. Jak se pandemie podepsala na popularitě některých evropských lídrů? Body výrazně nasbírala, alespoň podle nejrůznějších průzkumů a médií, německá kancléřka Merkelová a její rakouský protějšek Kurz, ostatně i italský kolega Conte. Alespoň v těch prvních týdnech.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Přesně tak. Vypadá to, že politici, kteří už jaksi měli končit, už se o nich vědělo dlouhodobě, že tedy v případě právě jako je Angela Merkelová, že odcházejí, že už tedy ten jejich vrchol je dávno za nimi, tak najednou ten způsob, jakým vedli, provedli svoji vlastní zemi, z koronavirové krize, tak jim dodal vlastně dalo by se říct nový dech, druhý dech, druhý politický život. Angela Merkel skutečně, a nejenom ona, celá CDU/CSU, kterou vedla donedávna, tak prostě zažívá neobvyklou popularitu, podpora CDU/CSU se nyní pohybuje kolem 40 %, pokud se nemýlím, což je v zásadě poměrně snové číslo, a skutečně, dosahovalo to tak, a podpora Angely Merkel osobně, byla kolem 70 %, což je číslo, kterého dosahovala v počátcích své politické kariéry, a blíží se spíš číslům v zemích vlastně s nedemokratickým režimem, s diktátory nebo různými autoritáři v čele, kde zkrátka a dobře ani to veřejné mínění není úplně svobodné. No zkrátka a dobře, ukázala se ta věc, že nejenom tedy, jak jste správně říkala, Angela Merkel, ale samozřejmě i Giuseppe Conte, a další politici, že ti, kteří podle svých vlastních obyvatel zemi dobře provedli koronavirovou krizí, tak jim to politicky zase velmi pomohlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, v Německu snad ještě větší hvězdou než Angela Merkelová, jestli mi to Kateřino potvrdíte, je šéf CSU, Křesťanské sociální unie, Markus Söder, bavorský premiér.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Přesně tak. A řekla bych nepolitickou hvězdou, ale která je úplně nejvíc milovaná momentálně v Německu, je Christian Drosden, tedy hlavní epidemiolog.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Asi jak kým.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Tak minimálně Němci většinově ano, a Angela Merkel taky, ta si z něj právě udělala hlavního svého rádce, v případě tedy koronavirové krize, a protože ona sama je vědkyně, tak myslím, že mají mezi sebou velmi jednoduchou komunikaci a Christian Drosden každý den má půlhodinový pořad, jako máte Vy, tak on má každý den půlhodinový pořad, breafuje k novinkách v koronakrizi, a je to prostě velmi populární, sledovaný pořad, Němci si přeposílají přepisy, nahrávky, a dokonce už i Češi, kteří umí německy, tak si to právě mezi sebou přeposílají, a i podomácku překládají, protože prostě ty jeho rady jsou podané způsobem, který je tedy přesvědčivý, a navíc i vlastně velmi zajímavý, poutavý posluchačsky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mám pocit, že i naši posluchači už mají za ty týdny takové mini epidemiologické minimum, díky mnoha rozhovorům na aktuální téma, samozřejmě.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Neslevila, přes to všechno, s čím se potýkáme, celá Evropa a svět, Evropská unie konkrétně, ze svých environmentálních ambicí, dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050? Rezonuje ještě tzv. green deal, zelená politika?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Rezonuje. Z pohledu České republiky to může vypadat jako kdyby na tu zelenou politiku Evropská unie, Evropská komise, jako kdyby na to zapomněli, a kvůli tedy té finanční, pardon, ekonomické krizi na horizontu, je to něco, co spadlo pod stůl, ale je to pohled z české kotliny, který je jaksi velmi podporovaný v tomto smyslu klíčovými vládními, ale ostatně i opozičními politiky. Nicméně, kdybychom poodstoupili za tu českou, jak se říká "pivní pěnu" a podívali se přes vrcholky Krkonoš, tak zjistíme, že realita je taková, že většina těch klíčových evropských aktérů, ale i sil politických, mimo tedy vlády, naopak říkají, že to, co nám by mělo nyní pomoci, je vlastně proinvestovat se zeleně, z té koronavirové krize. A je to právě znát i na tom včerejším představování plánu obnovy, na návrhu nového sedmiletého rozpočtu, který tedy bude větší, než se původně zamýšlelo, je to něco, z čeho Česká republika dostane i hodně peněz, a zelená politika tam bude hrát roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nebo také to Vy v Bruselu vidíte na tom novém pruhu pro cyklisty?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Přesně tak, v Bruselu byly rozšířeny prhy pro cyklisty, snížena rychlost v centru pro auta, a je to něco, co vlastně má naprostou podporu obyvatel, co vůbec nebylo sporné, vlastně by se dalo říct, že je to jedna z mála témat, kdy se jinak naprosto rozhádaná belgická politická scéna shodne, že zkrátka a dobře, udržitelný život ve městě je méně aut a více pruhů pro chodce, cyklisty, lidi na koloběžkách, matky s kočárky a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kateřina Šafaříková, zahraničně politická komentátorka a její pohled na svět. Děkuji Vám za to. Na slyšenou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, zahraničně politická komentátorka:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude ekonom Jan Švejnar. Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.