Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 24. února 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a nerušený poslech přeje Zita Senková. Hostem je Kateřina Šafaříková, redaktorka týdeníku Respekt. Vítejte u nás, dobrý den. Řeč bude o uzavřených hranicích, problémech pendlerů i teniskách v politice. Doufám, že se s Kateřinou Šafaříkovou z týdeníku Respekt slyšíme, vítám vás ještě jednou, dobrý den.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kateřino, ostnaté dráty na českoněmecké hranici už sice nemáme 30 let. Nyní jsou na ní přísné kontroly a mnohakilometrové kolony zejména kamionů a nervózních pendlerů. Podle šéfa svazu německého průmyslu Joachima Langa kontroly na hranicích těžce poškodí německé hospodářství a může také zpřetrhat dodavatelské řetězce, jak to vidíte.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to tak. My samozřejmě, když se koukáme na režim v současné době na hranicích, tak vlastně emočně vzbuzují nejvyšší, největší jaksi problémy nebo reakce ty samotné kolony, které nárazově místy dosahují i klidně desítky kilometrů. Ale faktem je ten, že zejména je poškozována celá ta nová ekonomika, která kolem otevřených hranic vznikla. Tady jenom posluchačům připomenu, že samozřejmě, jak tedy Česká republika tak Německo. Měla bych říct jak Německo tak i Česká republika jsme součástí schengenské zóny, která tedy odstranila vnitřní hranice. A to mimo jiné znamená to, že zboží, které přes ní proudí, lidé zkrátka dobře tak nečekají. Jde to takzvaně ze závodu do závodu nebo od od dveří ke dveřím, což mimo jiné znamená, že firmy dnes nemají sklady a v zásadě ty dodávky se dělají takzvaně just on time, tedy rovnou a přesně na čas. A toto všechno je tou německou uzávěrou samozřejmě komplikováno a velmi tím trpí právě byznys.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč tedy Němci k tomu přistoupili?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Protože a teď tedy, cituji, našeho velvyslance v Německu Tomáše Kafku, Němci nyní dali přednost jaksi maximálně, velmi striktně a ve všech ohledech té zdravotní situaci, konkrétně tedy samozřejmě snaze o to, aby zastavili možný nárůst nákazy novým koronavirem. Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, měla tedy prohlásit včera, že Německo možná stojí nebo je na začátku třetí vlny a toto všechno má nyní přednost, prostě ochrana lidských životů má prioritu před i jakýmkoliv ekonomickým odvětvím nebo zkrátka a dobře jednoduchou potřebou jenom třeba Německo fyzicky přejet, což tedy nyní není možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze se tedy Němcům divit v této situaci? Připomenu, že Německo kontroluje hranici i s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko, kde také vládnou velké emoce. To je navíc uzavřenou v rámci Rakouska také. Takže hned 2×. My kontrolujeme hranici se Slovenskem. Rakušané kontrolují Italy. Takhle bych mohla pokračovat. Polsko zpřísňuje režim na státní hranici a opatření proti šíření nemoci covid-19. To je asi tedy realita hraničního režimu v únoru 2021?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to tak. Otázka divit, mně je spíše líto lidí, kteří vlastně na naší straně hranic uvízli, protože samozřejmě v drtivé většině případů nejde o turisty nebo zkrátka a dobře lidi, kteří by jako jen tak chtěli do Německa. Ostatně tyto turistické cesty do Německa jsou už nějakou dobu zakázané. Ale samozřejmě jde o lidi, ať už tedy dopravce anebo právě pendlery vámi zmiňované a tak dále, kteří jsou dost často existenčně závislí právě na těch otevřených hranicích, a když si vezmeme, že zkrátka a dobře zdravotní situace u nás není dobrá. Řada lidí kvůli tomu přichází o práci, zkrátka a dobře padá do té existenční pasti, tak ti kteří zatím tedy generovali svůj příjem právě tím, že přecházeli nebo zkrátka a dobře obchodovali s Německem, tak je mi jich samozřejmě líto, protože oni se často samozřejmě ne vlastním zaviněním. Teď narážím na to, že třeba sami se chrání, nosí roušky, respirátory a tak dále. Ale ta jejich situace je opravdu velmi tvrdá. Na druhou stranu, když se podíváme na tu realitu dnešních dnů, jak jste sama, Zito, zmiňovala, my jsme v současné době jako Česká republika na tom opravdu velmi dobře, takže já být Němcem, tak se vlastně nedivím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řada firem v Bavorsku i v Sasku je závislá, jak už vyplynulo i z vašich slov, Kateřino, na českých pendlerech. Jen v Bavorsku, pokud se nepletu, jich pracuje na 20 000. Nicméně ono s tím vstupem je to relativní, protože Německo umožňuje vstup lidem zaměstnaným v takzvaně systémově relevantních firmách, což je třeba farmacie, energetika, informační technologie, vodárny, potravinářství. Také se to vztahuje na lidi, kteří mají trvalý pobyt v Německu. Proč vlastně nemohou kamiony i pendleři vlastně, ale to se týká zejména kamionů, využívat takzvané zelené pruhy?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
No, je to zejména kvůli tomu, že německá strana začala testovat na své straně anebo vyžadovat negativní testy na koronavirus. Čili ten zelený pruh, který měl být a byl na jaře vlastně volně průjezdný, tak teď průjezdný není, protože prostě musíte zastavit a ukázat, že máte nejdéle 24 hodin starý test PCR, anebo se přímo na hranicích v daném odběrové místě nechat otestovat antigenním testem, chviličku tam tedy počkat. Čili toto vlastně fyzické zdržení buď ukázat výsledky testu anebo se nechat otestovat, způsobují ty největší problémy. Ale netýká se to samozřejmě jenom pendlerů. To Německo je vlastně nyní tak jako velmi rigidní v tom svém postupu, že tedy jak jsem zmiňovala, není možný ani ten tranzit, pokud nejste kamion, ale zkrátka a dobře třeba potřebujete odjet pracovat do Dánska, protože v Dánsku pracujete. Tak nyní není možný ani tento přejezd právě kvůli obavě z nákazy, což jak jsme v Respektu informovali minulý týden. Mimo jiné dopadá i na českého ministra zahraničních věcí, který plánoval jet na začátku března na dvoudenní pracovní cestu, pracovní do Bruselu a plánoval jet autem, protože když je to tedy pracovníci cesta ne oficiální, například za nějakým eurokomisařem a podobně nebo snad belgickým premiérem, ministrem zahraničí, tak nedostane speciál, tak chtěl odjet autem, protože by to bylo ve finále levnější, tedy než praktičtější než nyní velmi komplikovaný letecký spoj, vlastně tradiční linkou. No a Německo mu řeklo, že ne, že tedy není možný ani průjezd ministra zahraničí přes Německo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak alespoň je to spravedlivé.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to spravedlivé rozhodně v tomto smyslu jsou Němci férový.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera, jsou obnovené hraniční kontroly z Českou republikou i v našem zájmu, tedy v zájmu České republiky a našeho boje s pandemií. Promítne se to aktuální napětí na hranicích, ta situace ale třeba i vakcinační politika Evropské unie, podle vašeho názoru do vztahu jednotlivých členských zemí?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to možné, já doufám, že se tak nestane, ale je to možné, protože prostě jde o životy. Jde o to rychle zachránit životy, a s tím související tedy možný nějakým způsobem pád ekonomiky a ty země, respektive vlády těch jednotlivých zemí samozřejmě dělají všechno pro to, aby ochránily svoji vlastní populaci. Pakliže jste země jako třeba Německo, která vlastně tu epidemiologickou situaci zvládá docela dobře a váš obchodní partner, soused, historický partner je na tom velmi špatně a zároveň tedy vy tedy toho menšího partnera potřebujete, kvůli vlastně funkčnosti svých továren, samozřejmě tedy mluvím o nás o České republice. Tak to do určité míry si zanechává jednak tedy nějaké možné emoce soucitu na straně německých politiků, ale věřím tomu, že i jisté frustrace, deziluze, snad i naštvání právě proto, že si říkají, my tady děláme maximum. Nevíme přesně, proč se česká vláda dostala do takového chaosu. Vnímají samozřejmě tu situaci velmi dobře a můžou cítit, že mají vedle sebe partnera, který to jednoduše nezvládá, který ještě nedospěl do té fáze, že by se skutečně choval zodpovědně v době pandemie a vlastně tím pádem neohrožoval i to samotné Německo. Takže já se obávám toho, že to nějakou zlou krev nebo snad pachuť v ústech, lépe řečeno nebo jednodušeji řečeno, zanechá a v praktické rovině bych se obávala toho, že Schengen, tedy ten volný režim nepůjde tak brzy navrátit, jak jsme ostatně viděli i po migrační krizi před šesti lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte Český rozhlas a pravidelný rozhovor na aktuální témata. Dnes zejména o evropské politice hovořím s Kateřinou Šafaříkovou, redaktorkou týdeníku Respekt. Dopady pandemie zejména v ekonomické rovině se vedle ambicí některých politiků postaraly v Itálii o pád vlády, velmi rychle se nicméně v Římě politici dohodli na novém velmi širokém smíšeném kabinetu. Na kolik stabilní, Kateřino, je francouzská vláda?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Zdá se, že zatím stabilní tedy je, nicméně dlouhodobě možná stabilní tak úplně nebude, protože Emmanuel Macron, tedy prezident, protože Francie má ten prezidentský systém, takže zásadní role toho prezidenta je nejdůležitější, tak tedy řekněme, vláda Jean Castexe, který v tomto smyslu, která je v tomto smyslu servisem pro Emmanuela Macrona tak podle veřejného mínění situaci s pandemií ne úplně dobře zvládá. Francouzi samozřejmě těžce nesou, že tedy stále více lidí přichází o práci, byť ty bonusy nebo pomoc je jednodušší a vyšší než třeba v České republice. No a měli bychom asi říct, že příští rok se konají nové prezidentské volby příští rok na jaře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
15 měsíců.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Přesně tak 15 měsíců, do určité míry už začala politická kampaň a popularita Emmanuela Macrona vlastně rok předtím, před tou možností tedy obnovy mandátu je poměrně nízká. Což samo o sobě není zas až tak varovné, ale co varovné je, tedy z hlediska stability, řekněme, celého kontinentu je, že poměrně vysoká je popularita hlavně tedy vyzývatelka Emmanuela Macrona, šéfky francouzské krajní pravice Marine Le Penové, která má jednoduchou roli. V podstatě nedělá nic, tedy dokonce i polevila v kritice francouzské vlády, ale její preference výrazně rostou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S čím to souvisí, četla jsem, že plánuje opět nebo ráda by navrhla zpřísnění podmínek pro muslimské obyvatele v zemi, jaký je vlastně její program?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Ona pořád tedy drží tu vámi zmiňovanou tvrdou linii proti přistěhovalcům. Samozřejmě v tomto smyslu jí pomohly ty nedávné teroristické útoky ve Francii. Loni na podzim připomněla bych učitele Samuela Patyho, který mu tedy byl, kterému byla uříznuta hlava jedním muslimským radikálem. Následně po tom útoku v Nice a podobně. Toto všechno samozřejmě nahrává nebo dodává jakési kredibilitě, kredibilitě slov Marin Le Penové a tedy její popularitě. Ale nutno říct, že ona udělala krok směrem k nějakému většinovému francouzskému voliči i změnou vlastního programu. Například už nevyžaduje, už tedy před posledními volbami a nyní to opakuje, nevyžaduje výstup Francie z eurozóny a ani tolik nekritizuje samotnou Evropskou unii ve smyslu, že by nyní navrhovala, aby Francie vystoupila z Evropské unie. Může to souviset s nějakou ekonomickou závislostí s tím, že Francie prostě vidí, že peníze tedy společné potřebuje, nebo že tedy potřebuje tu vakcinaci a tak dále. Není s tou vakcinací dobře ve srovnání třeba s Německem a podobně. Takže ona v některých krocích, abych tak řekla ubrala na plynu a zároveň to co Francouze trápí nejvíc, tedy ty teroristické útoky a ekonomická situace, tak to stále tepe. Čili v tomto smyslu jde skutečně naproti většinovějšímu voliču, voličovi a odtud tedy riziko možné, že tentokrát vyhraje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na čem naopak staví Emmanuel Macron?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
On je liberální politik, ale v zásadě bych měla svoje vlastní slova ihned opravit, protože v poslední době se jako liberální středový politik neprojevuje. Spíše udělal krok směrem k pravicovému voliči, což je v podstatě jeho strategie na tedy mnou zmiňovaný posun Marin Le Penové, kdy tedy Macron se tímto způsobem snaží naopak zase naklonit toho pravicového voliče, který třeba váhá mezitím, jestli to dát Emmanuel Macronovi nebo Marin Le Penové. Ale on v zásadě staví na takových tradičních atributech francouzské politiky, což je tedy ekonomická ochrana nebo ekonomická pomoc národní šampiony, čili preferování toho francouzského byznysu, zvyšování francouzské role ve světě. To znamená neustále tedy zdůrazňování těch ambicí, že Francie má vést, ale jsou tady i věci právě jako a odtud ta moje poznámka, že je méně liberální, že on velmi tvrdě teď vlastně se postavil do politiky nebo do situace politika, který chrání bezpečnost obyvatel a teď nemyslím právě epidemiologicky, ale z hlediska těch možných útoků a obecně tedy nebezpečnosti nebo kriminality na ulicích, kdy francouzské národní shromáždění právě teď projednává nový zákon proti separatismu. Není to tedy islámský separatismus v takto názvu toho zákonu. Ale míří to zejména, tedy na džihádisty a v tomto smyslu je Macron velmi přísný. Navrhuje v jednotlivostech věci, které vlastně velmi odpovídají rétorice pravicových konzervativních v tomto smyslu politiků. Takže vlastně kdybyste se mě zeptala před rokem, tak bych řekla, že Macron staví na takové multikulturní společnosti, která je otevřená, vstřícná, vzájemně se pomáhající. A teď bych vám, teď vám odpovídám, že to je tedy politik, který staví spíš na té ochraně obraně a utažování možných volných šroubů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to takové, jak se říká, nevidíme to jenom ve Francii, v podstatě vykrádání těch volebních programů vzájemně, opisování z nich. Možná kdybychom zakryli hlavičky těch programů a dali to někomu přečíst, tak by možná tipoval úplně jinou politickou formaci.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to tak, jak zmiňujete. Toto například udělal holandský premiér Mark Rutte, kterého tedy navíc teď čekají nové volby v polovině března. Tak ten tímto způsobem vykradl nebo snad o on ne, ale jeho strana vykradla známého populistu, nacionálního populistu Geerta Wilderse holandského. Posluchači si možná vzpomenou, je to takový ten vysoký muž s mohutnou blonďatou hřívou, kterou si tedy barví. Vypadá, říká se mu taky někdy Mozart. Vypadá tak trošku jako z těch vizuálně velmi výrazný a on několikrát stačil otřást tou holandskou scénu právě proto, že viz několikrát vyletěla jeho popularita tím, že on je velmi prostě přistěhovalectví a taky velmi tvrdý v tomto, no a Mark Rutte se svojí liberální stranou se vlastně naklonil v tomto slovu přiblížil v tomto smyslu Chartu Wildersovi a dá se říct, že si tímto způsobem chrání své vlastní záda nebo svojí vlastní židli opakovaně, protože Mark Rutte je velmi úspěšný. V zásadě drží se na vrcholu politiky už 7 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vypadá to že ve Francii alespoň z toho jak to vnímáte, Kateřino Šafaříková, že by to mohl být, co se týče těch prezidentských voleb příští rok duel Marin Le Penová a Emmanuel Macron. Často se také píše, jestli by mohla jaksi ty karty zamíchat případně starostka Paříže, paní Hidalgo?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Anne Hidalgo je velmi populární, je to tedy socialistická kandidátka nebo socialistická politička. Dříve dělala zástupkyni starosty pařížského, teď tedy byla, loni byla zvolená. Zároveň má politiku tak jako ozeleněnou, pomáhá Paříži velmi jaksi popasovat se s mobilitou ve městě, s výzvami souvisejícími s klimatickou změnou. Dělá spoustu věcí, které lidem, veřejnosti Pařížanům vyhovují. Ať už to je vyhnání aut některých částí Paříže. Rozšíření cyklostezek a tak dále. Mluvím o tom proto, že ona je skutečně populární, oblíbená i u lidí, kteří nejsou snad spjati s nějakou konkrétní politickou stranou nebo kteří by byli ideově v tomto smyslu vyhranění. Zkrátka a dobře jim vyhovuje, tak Anne Hidalgo, tedy se stará o město. A ano mluví o tom, že ona by mohla otřást nějakým způsobem nebo zamíchat tou prezidentskou volbu, tím předpokládaným opakovaným, prezidentským duelem příští rok. Viděla jsem však včera naposledy ta aktuální číslo a tam se ukazuje, že ona by mohla nejdříve tedy ubrat a posléze nahnat několik procent Emmanuelu Macronovi. Ale zatím to vypadá, že fatálně ve smyslu nějak jednoznačně tu volbu zatím neovlivní. Ale jsme, jak jste sama říkala, 15 měsíců teprve před tím prvním kolem. Tak uvidíme, stát se může cokoliv. V každém případě Anne Hidalgo je takový, jak se říká černý kůň té volby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S Kateřinou Šafaříkovou, redaktorkou týdeníku Respekt teď otevřeme další téma na pomezí politiky a módy. Premiérka Kaja Kallas a prezidentka Kersti Kaljulaid, to je současné Estonsko. Premiérka je ve funkci nová po nedávném pádu vlády Jüriho Ratase a je to mimochodem předsedkyně estonské reformní strany. Dohodla se na koalici s estonskou stranou Středu. Do kabinetu si přivedla dalších 6 žen. A nedávno se o diskuze postarala nikoliv politika, nýbrž fotografie, či přesně řečeno to, co měly obě dámy, tedy prezidentka i předsedkyně vlády na nohou a byly to tenisky. Proč a kdo se tomu tolik divil, jaké reakce to vyvolalo?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Bylo to velmi zajímavé, protože zatímco v samotném Estonsku, jak jsem si tedy ověřovala u kolegů novinářů nebo prostě u Estonců, které znám, tak to v podstatě nevyvolalo reakci žádnou. Tak v našich kruzích zaznamenala jsem jaksi v belgických kruzích, řekněme, diplomatů, politiků nebo konzervativněji smýšlejících lidí. Ta fotografie vyvolala pobouření, nebo možná ne pobouření, ale v každém případě takový ten protáhlý obličej, údiv, jak je to možné. Protože šlo o oficiální fotografii, která tedy pochází ze září 2019. Teď však kvůli ustavení vlády Kaji Kallasové znovu cirkulovala po sociálních sítích, po webech. A tehdy v tom září 2019 si poslal, pozvala současná prezidentka k sobě na začátku tedy září, na začátku nové politické sezóny lídry všech parlamentních politických stran, a to už v té době právě byla vámi zmiňovaná Kaja Kallasová a byla tedy fotka, jak stojí prezidentka a Kaja Kallasová vedle sebe před estonskou vlajkou a obě dvě měly tedy vlastně normální, řekněme, šaty pro událost konce léta. Bylo to tedy setkání mimochodem přímo v estonském, estonském hradě, tedy v sídle v prezidentském paláci. No a kromě tedy těch šatů měli na, na nohou obě dvě tenisky. Nutno podotknout, že to samozřejmě nebyly tenisky, v kterých třeba jako chodíme běhat a tak dále, nějaké okopané. Byly to velmi módní tenisky v barvě šatů dam. Nicméně byly to tenisky. A tento fakt, že tedy oficiální fotografie v zásadě z oficiální události a tedy šéfka státu a šéfka jedné z politických stran mají tenisky, tak vyvolala pobouření. Objevily, objevovaly se reakce jako, že to je velmi nevkusné, že to je nepatřičné, že to dokazuje to, že ta daná politička v zásadě ještě nedorostla na svoji funkci nebo do svojí funkce a tak dále. No a pravděpodobně to tedy svědčí spíše o těch autorech kritiky něco než přímo o Estonsku, protože tam tedy skutečně ta, to pobouření bylo nulové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké reakce vyvolala mimochodem americká viceprezidentka Kamala Harrisová, která vlastně nejenom se, ona prostě tenisky nosí.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to tak, já jsem četla její dlouhý profil americké verzi časopisu Vogue, který byl právě o teniskách, proto mě to vlastně zaujalo, když jsem tak pátrala po tom, jakým způsobem jinde na světě významné ženy se k této otázce staví nebo jak na to reaguje společnost. A Amerika má docela zajímavý příběh v tomto, že v zásadě na půdě kongresu jsou také, takový úzus, že tedy ženy by měly nosit spíše boty na podpatku nebo maximálně nějaké balerínky, ale řekněme tedy jakoby elegantní nikoliv sportovní takhle šněrovací obuv, ale stalo se prostě to před několika lety jedna demokratická senátorka potřebovala zablokovat na půdě amerického kongresu konkrétně, tedy v senátu nový velmi tvrdý protipotratový zákon. A aby to zablokovala, tak zvolila formu obstrukce, což znamenalo, že ona věděla, že bude muset 13 hodin stát před mluvícím pultem a v zásadě mluvit, možná nemluvit, ale v každém případě stát. A ona ačkoliv měla kostýmek, tak si vzala tenisky na běhání a opravdu v jejím případě takové jaksi brutální běžecké boty, velmi barevné, bylo vidět že už trošku jaksi okopané, že zkrátka a dobře tedy paní senátorka skutečně běhala. No a svět nebo tedy minimálně ten americký obletěl snímek ženy v kostýmku s těmito křiklavými barevnými běžeckými teniskami. Ona to potom okomentovala celkem prostě, že si myslí, že především je potřeba, aby boty současných žen, političek fungovaly tak, jak obutí, které jim umožní vykonávat práci. A ona v ten den potřebovala, jak jsem říkala, 12, 13 hodin stát na jednom místě a mluvit, proto si vzala ráno tyto běžecké boty a nechala boty na podpatku ve své kabelce a na tohle v zásadě Kamala Harris navazovala od té doby tedy na půdě amerického kongresu, více senátorek podle zpráv amerických deníků chodí v teniskách a Kamala Harris v zásadě na to upozornila. Říkala, já jsem během kampaně nosila svoje oblíbené tenisky koversky, kterých mám několik, protože jsou pohodlné, protože v nich dokážu chodit jen několik hodin, po mítincích, po pódiu a mluvit a předpokládám, že i moje práce v Bílém domě bude taková, že budou chodit za jednotlivý lidmi, za jednotlivými lidmi a chci to dělat. Takže ano, já počítám s tím, že konversky nosit budu a už byla, už jsem taky zaznamenala první fotografie, kde skutečně americká viceprezidentka tyto tenisky má na sobě při práci a žádné pobouření to tam nevyvolalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano je to práce pro ně. Dbají podle vašich zkušeností, vy se orientujete výborně v té evropské politice politici na to, jak a co si oblékají na, řekněme, jistý dreskod?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Většinou dbají, ale samozřejmě proto, že se bavíme většinově o mužích a muži to mají v tomto smyslu jednodušší, tak dbají jen do té míry, že třeba, třeba si vezmu tedy oblek nebo si vezmou kravatu nebo minimálně košili a sako a nejsou v tomto smyslu nějakým způsobem sofistikovaní. Ale co je v zásadě zajímavější, mně přijde, že tedy o o co méně muži politici dbají o svůj vlastní zevnějšek, o to více je potom zajímá, jakým způsobem je oblečená žena politička, která se vedle nich objeví. Pakliže není oblečená podle jejich uvážení, tak jak by měla, tak to vzbuzuje jakékoliv téma nebo nějaké téma, ačkoliv tedy oni sami by se eventuálně mohly stát předmětem debat. Tady jenom připomenu českou realitu, kdy tedy vícepremiér Jan Hamáček si zvykl na svojí červenou /nesrozumitelné/ mikinu přesně tak a chodí v ní v zásadě na tiskové konference, na zasedání vlády a tak dále. No a chviličku to způsobovalo jakýsi rozruch, ale teď v zásadě to tak všichni akceptovali, kdežto jaksi tenisky premiérky estonské a prezidentky nás pořád ještě vzrušily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kateřina Šafaříková z týdeníku Respekt, děkuji za váš čas, postřehy a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Děkuji za pozvání, také na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ekonomka Ilona Švihlíková bude tady zítra. Zita Senková přeje všem příjemný den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.