Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 21. prosince 2021

Jan BURDA, moderátor
Začíná Jak to vidí. Čím se bude topit v budoucnosti v Evropě a za jaké ceny? Může trh s emisními povolenkami za drahou energii současnosti? Uspějí země, které mají jaderné elektrárny, se svojí snahou zapsat jádro na seznam zelených investic? A kde všude můžete v Bruselu projít vánoční trhy? V příštích minutách nám to poví Kateřina Šafaříková, novinářka a zpravodajka Hospodářských novin, Aktuálně a Respektu v belgické metropoli. Dobrý den.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Dobrý den.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu zve Jan Burda. /znělka/

Jan BURDA, moderátor
Od minulého pátku má Česko novou vládu, koaliční kabinet Spolu v čele s Petrem Fialou z ODS. Zaznamenala jste nějaké výraznější reakce na novou vládu v Česku? Teď myslím v Evropské komisi nebo v evropských médiích.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Zatím takové mírné přicházejí ty první a v zásadě říkají to, že tedy drží Petru Fialovi palce, a je spojeno s tím očekávání toho, jakým způsobem bude Česká republika vystupovat. Petr Fiala je samozřejmě znám jakožto akademik, profesor, teoretický znalec evropské integrace, jakožto člověk, který vystupuje umírněně, a v tomto smyslu se tedy očekává, jak bude vystupovat on na Evropských radách nebo obecně tedy Fialova vláda.

Jan BURDA, moderátor
A to i v souvislosti, že v druhé polovině příštího roku bude Česko předsedat Evropské unii?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Je to tak. Předsednictví z pohledu tedy evropských institucí nebo zkrátka a dobře lidí v Bruselu je velmi jaksi provozní záležitost. Mění se každého půl roku, čili to není tak, že by před každým předsednictvím bylo nějaké dramatické vzrušení, v případě snad nových členských států velká nejistota nebo jakási obava, jak by to mohly zvládnout, ale faktem je, že prostě Česká republika bude mít teprve druhé předsednictví, řada pamětníků v Bruselu si pamatuje, že v době toho prvního Češi bavili v dobrém i jaksi v horším, negativním slova smyslu pracovníky evropských institucí Entropou od Davida Černého, která visela v budově Rady, a bylo to takové velké vzrušení pro místní osazenstvo, ale také si samozřejmě pamatují, že v půlce předsednictví padla tehdejší Topolánkova vláda poté, co ztratila většinu, přišla o důvěru ve Sněmovně, a v tomto smyslu pamětníci očekávají, jaké tedy bude to nové české předsednictví, jak říkám, pod vedením umírněného známého Petra Fialy.

Jan BURDA, moderátor
Tak uvidíme, zdali se zopakuje to heslo toho prvního předsednictví před 10 lety "Evropě to osladíme", pokud si to dobře pamatuji.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Je to tak. Přesně toto heslo tam fungovalo, musím ale říci, že tento špíl nebo vtípek příliš nefungoval nejen kvůli tomu, že nefungoval, že si spousta lidí v Bruselu říkala, proč tedy mají Češi zapotřebí něco takového dělat, říkat, vždyť evropská integrace nebo Evropská unie je to, kam Češi usilovali vstoupit, a potom ono jazykově je to vlastně relativně nepřeložitelné, ve spoustě jazyků evropských nic jako Evropě to osladíme, i když se to jaksi překládá, tak to prostě nefunguje tak, jak to funguje v češtině, takže v tomto smyslu to bylo možná uvedené heslo pro nějakou část českého publika, ale pro tu evropskou část spíše ne.

Jan BURDA, moderátor
Připomínám, že odpovídá Kateřina Šafaříková, zpravodajka při evropských institucích a v Bruselu pro Hospodářské noviny, Aktuálně.cz a Respekt. Jaký dojem udělal na své partnery při summitech během jednání, ale i na úředníky Evropské komise bývalý český premiér Andrej Babiš z hnutí ANO, který minulý týden se zúčastnil diskuze o energiích, kterou bezesporu podrobněji rozebereme v příštích minutách, ale zúčastnil se naposledy v pozici premiéra, jaký zanechal dojem?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Je to zhruba tak tedy na základě rozhovorů s lidmi, kteří ho přímo zažili, ať už na Evropských radách, s novináři, kteří s ním dělali rozhovor, teď samozřejmě myslím zahraničními novináři, tak zpravidla říkají, že byl vlastně zajímavý hned od počátku v tom, že na něm bylo znát, že to je člověk z byznysu. Že měl jiný slovník než takový ten profesionální, politický. Máme si to představit tak, jak ostatně známe Andreje Babiše z české půdy, tedy nebyl v Bruselu agresivní nějak, ale velmi často si pomáhal čísly, byl přímý, šel rovnou k věci, možná měl takový tvrdší jazyk, což mi bylo přímo řečeno jedním účastníkem Evropských rad, ale zároveň většina jak tedy úředníků, diplomatů, politiků, tak i novinářů připomínají, že byl nezařaditelný politicky. Velmi často v Bruselu na tiskových konferencích si dával záležet na tom, aby zdůraznil, že jeho hnutí ANO je součástí liberální evropské rodiny, samozřejmě do Bruselu se ale dostávaly potom takové komentáře odpovídající spíše tomu ultrakonzervativnímu nebo minimálně tedy konzervativnímu zařazení celého Visegrádu, narážím samozřejmě třeba na uprchlické kvóty atd., a velmi často během těch Evropských rad nemluvil politicky ve smyslu, že by hájil nějaké hodnoty, které bychom zařadili na nějaké známé pravolevé škále. Takže byl pro ně takový nezařaditelný.

Jan BURDA, moderátor
Návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory v roce 2035 je pro vládu nepřijatelný. To už cituji nového premiéra, který toto řekl v neděli v televizi CNN Prima News, tedy Petra Fialu z ODS. Jádro podle něj musí být mezi podporovanými zdroji energie, dostavět by se měly také další bloky Dukovan, jinak Česko nebude mít dostatek energie v rozumných cenách. Nový premiér zároveň dodal, že tzv. zelená dohoda pro Evropu, green deal, nesmí podle něj znamenat zchudnutí občanů. Jak se dá vnímat nebo odhadovat budoucí politika české vlády v této oblasti a jak bude působit v rámci toho celého evropského společenství?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Z těch dosavadních prvních mediálních vystoupení, ale i z dlouhodobých rozhovorů ať už Petra Fialy, nebo zástupců, tedy členů vlády v minulosti myslím, že je férové říci nebo tedy správné říci, že vláda bude v podstatě pokračovat v té dosavadní skeptičtější, kritičtější pozici vůči celé zelené dohodě a těm jednotlivým návrhům. Vy jste citoval Petra Fialu, ale samozřejmě tento kritičtější postoj má například Marian Jurečka, v minulosti se tak opakovaně vyjádřili další politici, čili tady se asi nedá říct, že by se z Čechů nebo z české vlády stali nějací environmentální šprti, jak to občas vlastně podsouvá opozice. Ale pravděpodobně Petr Fiala bude jakožto tedy budoucí předseda Evropské unie chtít usilovat o nějaký konsenzuálnější postoj, lze tedy předpokládat, že s přibývající jaksi vládní odpovědností, se zkušenostmi a s tím, jak se bude blížit to předsednictví, tak bude možná volit jemnější jazyk právě proto, že přesně tahleta role se od něj bude očekávat od července dál a bude to vlastně potřeba pro to, aby eventuálně získal pro nějaký postoj, který bude pro Českou republiku důležitý, zároveň tedy souhlas těch ostatních 26.

Jan BURDA, moderátor
Říká Kateřina Šafaříková, zpravodajka Respektu v Bruselu. /znělka/

Jan BURDA, moderátor
My už jsme lehce zmínili to, že minulý týden proběhla debata lídrů Evropské unie, ještě tam tedy byl za Česko premiér Babiš, bývalý premiér v tuto chvíli, věnované emisním povolenkám a energetické budoucnosti Evropské unie. Když jsme mluvili o tom posledním setkání či spíše debatě lídrů Evropské unie o zařazení jaderné energie na seznam zelených investic. Jaké země společně s Českem o tuto věc usilují? Hodně se mluví o výrazném postoji prezidenta Macrona, Francie samozřejmě, ale kdo další?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Nutno říct, že je na této půdě vlastně Česku přibývají zastánci, před několika lety to neplatilo, dalo by se říci, že kromě tedy Česka, Francie, možná lehce Belgie příliš kamarádů nebo jaksi souputníků v boji za zachování jádra coby zdroje energie, do kterého se vyplatí stále investovat, tak dneska to platí, že tedy přibývá těch zastánců. Vedle tedy už zmíněné Francie nebo tedy Belgie novinka je z doby z minulého týdne, že na začátku minulého týdne ještě před Evropskou radou nová vláda Marka Rutteho nizozemská řekla, že postaví dva nové reaktory v zemi. Kvůli tomu, aby se jaksi Holandsko zajistilo z hlediska dodávek té čistější energii a nebylo závislé na výkyvech, které tedy nyní vidíme v podobě nejistých dodávek zemního plynu dovezeného tedy ze třetích zemí, dominantně z Ruska. A dá se předpokládat, že vlastně podobný postoj budou mít i další země, které dnes s jádrem nakládají nebo zkrátka a dobře jadernou energetiku využívají. Zmíním tedy ještě Belgii, která je zajímavá v tom, že vlastně jenom jedna strana z mnohačetné vládní koalice belgické nesouhlasí s tím, aby Belgie nadále využívala jadernou energetiku, vláda v tom nenašla tedy shodu, proto je to ještě otevřená otázka, ale zrovna právě shodou okolností také minulý týden vyšel nový reprezentativní průzkum, který ukázal, že většina Belgičanů si nepřeje odchod země od jádra. Tato věc bezpochyby ovlivní další kroky belgické vlády.

Jan BURDA, moderátor
A Evropská komise by měla v této věci, tedy o zařazení energie z jádra na seznam tzv. zelených investic, tak by měla rozhodnout tento týden, nemýlím-li se.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Je to tak, přesně řečeno, byl to původní plán, nicméně podle několika zdrojů z evropských institucí, jak tedy mých, tak mých kolegů, to vypadá, že téměř jistě to tedy nakonec nebude tento týden a velmi pravděpodobně tzv. taxonomie, tedy zařazení zmíněného jádra a plynu mezi ty přechodové energie, zkrátka a dobře, s kterými se počítá do budoucnosti, tak by mělo přijít až zhruba v polovině ledna. Údajně to je kvůli tomu, že Evropská komise potřebuje konzultovat všechny, jak se říká, /nesrozumitelné/, tedy firmy, ekology, nakonec tedy majitele infrastruktury, ale lze se domnívat s jistotou téměř absolutní, že za tím je politický tlak, protože nová německá vláda si přeje odchod od jádra a plynu, jakkoliv tedy s plynem bude muset jako minimálně záložním zdrojem do budoucna počítat. Ve vládě kancléře Scholze jsou zelení a je vysoce pravděpodobné, že právě tlak německé vlády na opatrné zacházení s jádrem a s plynem je za tímto zpožděním, jak jsem řekla, tedy s tou taxonomií.

Jan BURDA, moderátor
A protože předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová původně tedy slíbila, že to zařadí, že se o tom bude jednat, že se to rozhodne, tedy jádro naráží na dlouhodobý odpor Rakouska a Německa, mohou oni to nějakým způsobem vetovat?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Nemohou vetovat tedy ten samotný akt, to, co vydá Evropská komise, k tomu sílu nemají formální, ale samozřejmě jaksi dělají, nějakým způsobem čeří tu politickou atmosféru kolem toho. Ostatně i právě ten současný odklad je důsledek nejen tedy tlaku Německa, ale ostatních nejaderných zemí. Do budoucna samozřejmě rakouská nebo lucemburská vláda z těch tedy nejvíce kritických vůči jádru mohou dělat to, že to případné rozhodnutí nebo očekávané rozhodnutí Evropské komise zařadit jádro a plyn na seznam těch povolených investic mohou napadnout u soudu a vlastně řada evropských úředníků vlastně mimo záznam říká, že i kvůli tomu musí být potom to rozhodnutí Evropské komise velmi přesné, protože samozřejmě komise nechce prohrát případný spor před soudem. Takže například taková jako technická otázka stále k dořešení zbývající je, jak naložit nebo jak definovat, kvalifikovat jaderný odpad tak, aby to stále ještě mohlo být, tedy celá jaderná energetika, zařazená na ten seznam povolených investice.

Jan BURDA, moderátor
Paní Šafaříková, jak to vidí Evropská komise do budoucna s používáním zemního plynu v rámci green dealu? Protože vy jste se věnovala tomu, že Evropská komise ohlásila konec fosilních paliv pro vytápění domů, a to mimochodem bývalý premiér Babiš označil za naprosto odtržení od reálného života, tak jak to bude s tím plynem?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
S tím plynem to bude tak, že vlastně od toho roku tedy 2050, což je datum, kdy Evropa má být klimaticky neutrální, tedy má produkovat jen tolik emisí skleníkových plynů, kolik pohltí příroda nebo kolik budou schopny neutralizovat technologie v té době, a jednou z těch cest k té klimatické neutralitě v roce 2050 má být postupný odklon od plynu a mělo by to znamenat tedy i to, že budovy přestanou být vytápěny zemním fosilním plynem. Členské státy kvůli tomu mají předložit plán, jak tedy postupně od roku 2040 do roku 2050 se chtějí zbavit toho vytápění svých budov plynem. Vím, že to bylo velmi kritizované českou vládou, trochu se ho obávám, že tady bylo neporozumění tomu návrhu, tedy nepůjde tu o nějaký taxativní zákaz od roku 2040, ale zkrátka a dobře v roce 2040 jednotlivé státy, vlády mají předložit ten plán odchodu od zemního plynu. Ono takto vytrženo to zní vlastně velmi radikálně nebo mimo čas a prostor, ale tyto a další kroky jsou součástí toho celého balíku vedoucího k již zmíněné klimatické neutralitě a s tím mimo jiné česká vláda opakovaně souhlasila.

Jan BURDA, moderátor
Česko a Polsko se na unijní úrovni minulý týden též snažily otevřít diskuzi o regulaci trhu s tzv. emisními povolenkami s odůvodněním, že právě tyto spekulace s emisními povolenkami mohou za razantní zdražování energií. Je to tak a jak to vlastně funguje? Proč premiéři těchto zemí, Česka a Polska, nakonec podporu nenašli?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Protože názor na emisní povolenky je vlastně velmi ostrý pro i proti, podobně bychom vlastně k tomu dali tedy to jádro nebo ta ostrost názorů, chcete-li, v případě emisních povolenek je podobná jako třeba v případě jaderné energetiky, konkrétně to znamená to, že stejně jako česká vláda, polská vláda, ale i další hájí emisní povolenky jakožto způsob tedy, jak si mohou firmy koupit nebo vykoupit to, že vypouštějí do ovzduší zplodiny, ale zároveň říkají, že je nutné, aby ty emisní povolenky měly jen nějakou cenu, aby vlastně to bylo racionální a nezastavovala se výroba, tak jsou státy, například Švédsko, Finsko a další, které naopak tvrdě, vlastně nekompromisně trvají na tom, že se jakkoliv nemá zasahovat do ceny emisních povolenek, protože ony mají být tím hlavním tlakem, jak mají jednotlivé země Evropy přezout tedy na ten ekologičtější provoz, modernizovat. A pokud se bude do trhu zasahovat a cena emisní povolenky uměle snižovat, tak ten cíl v zásadě přijde vniveč. Takže usmířit tyhlety dva tábory je velmi těžké a ten minulý týden, jak jste zmínil, se to ukázalo vlastně jako nereálné.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje Kateřina Šafaříková, zpravodajka Hospodářských novin, Aktuálně a Respektu v Bruselu. /znělka/

Jan BURDA, moderátor
Dlouhodobé spory Evropské komise s polskou vládou mají své dopady v Bruselu. Netýká se to jenom například té problematiky nastavení polské justice, ale i vyhrocené diskuze o polských zákonech řešících právo či podmínky na interrupci. V této souvislosti se teď mluví i o poslankyni za Evropskou lidovou stranu z Malty, o místopředsedkyni Evropského parlamentu, kterou je Roberta Metsola, proč, v jaké souvislosti?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Roberta Metsola, 42letá maltská politička, která byla opakovaně zvolená do Evropského parlamentu, tak by se měla stát novou předsedkyní unijního sněmu. Volba je v polovině ledna plánovaná, je to takové pravidelné předvolení v polovině mandátu, jak jsem řekla, je to vlastně velmi uznávaná, řadou kolegů oblíbená europoslankyně, ale právě kvůli té současné debatě o právech žen nebo podmínkách pro ženy, které chtějí jít na interrupci, těm zjitřeným případům jako například nedávná smrt mladé Polky, která zemřela na sepsi organismu poté, co jí polští lékaři odmítli tedy provést ten zákrok, tak tato zjitřená atmosféra vedla k tomu, že vlastně ta volba, post Roberty Metsoly je ohrožen, protože ona v minulosti jakožto konzervativní politička a maltská, přičemž Malta má specifický názor, takový opravdu velmi konzervativní, na interrupce, tak ona v minulosti vlastně tedy v souladu s maltskou pozicí hlasovala proti interrupcím nebo pro například zjednodušení práva Evropanek jet třeba na interrupci do jiného členského státu, a to jí dnes řada jak levicových, tak liberálních poslanců a poslankyň vyčítá. Říkají: nemůžeme mít zrovna v této době, kdy máme mladé ženy, které umírají, protože prostě jim nebyl udělán potrat, tak nemůžeme mít v čele tohoto sboru někoho s takovými názory. Ona se brání, že tedy jde o tradiční maltskou pozici, která třeba není její vlastní, že ona sama jakožto žena, matka čtyř dětí má trochu jiný názor, ale zkrátka a dobře jednala v souladu s nějakou dlouhodobou pozicí svojí země. Uvidíme tedy, jak to dopadne, ale tak, jak platí, že zatímco ještě před několika měsíci nebo minimálně týdny byla ta volba Roberty Metsoly nesporná, očekávalo se, že projde hladce, tak teď platí, že v polovině ledna budou mít socialisté speciální slyšení Roberty Metsoly, budou pořádat a budou se ptát právě na tuto věc. A liberálové jsou rozpolceni v tom vlastně, jak hlasovat.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje Kateřina Šafaříková. Pojďme ještě k adventnímu a vlastně už vánočnímu tématu, protože v Bruselu navzdory pandemii se konají vánoční trhy, například na Grand Place, jaké jsou?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Jsou hezké, jsou opravdu vánoční, což může působit legračně vzhledem k tomu, že se konají v zemi, kde v podstatě skoro nikdy nesněží nebo jen velmi málo. V Bruselu skutečně výjimečně, teploty se tam zpravidla pohybují mezi 5 a 10 stupni v zimě a hodně prší, tak si prostě představme západoevropské kupecké město historicky, kde lije jak z konve a mezi tím jsou různě nasvícení umělí sobi a Santa Claus a voní punč, svařené víno, prodávají se prostě teplé sladké pamlsky a zní vánoční koledy, takže může to působit pro někoho legračně, ale Belgičani si to užívají, ten trh je skutečně velmi populární, nejenom pro ty různé pochutiny a, jak jsem řekla, takovou vlastně romantickou atmosféru, podkres té hudby, ale i proto, že například v době vánočních trhů se pouští bruselské ruské kolo, které je obrovské, má 55 m na výšku, je to skutečně jednom z největších v Evropě, což samozřejmě zejména tedy turisty nebo Belgičany chtivé nějakého pohledu z výšky na své město, tak je to velmi láká, anebo pro děti je tam řada atrakcí, je tu třeba velký dřevěný starý karusel, kolotoč s takovými bájnými postavičkami a na ten se tady i v tom dešti stála velká fronta.

Jan BURDA, moderátor
On je to takový belgický sen o Vánocích bílých, protože já jsem se díval na fotogalerii, která je, tuším, na Aktuálně, je moc hezká, právě z těchto trhů, tam jsou dokonce i nějaké takové, řekněme, nafukovací koule jako průhledné přístřešky, když prší.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Je to tak. Belgičani opravdu, oni jsou si vědomi toho, že jejich země má určité nevýhody jaksi klimatické právě kvůli tomu, že tam často prší, ale vlastně dokáží se s tím docela hezky vypořádat. Jednak neztrácejí humor a potom právě udělali věc, že prostě bary jsou v takových velkých nafukovacích průhledných bublinách, které právě nabízejí ochranu před případným lijákem nebo větrem, takže pokavaď si chcete dát naprosto v klidu šampaňské na vánočním trhu anebo už mnou zmíněný punč nebo svařené víno a zrovna právě lije jako konve, tak se schováte do jedné z těchto nafukovacích bublin a můžete si tu vánoční atmosféru úplně v klidu užít.

Jan BURDA, moderátor
Dá se říci, že svým způsobem to vyvrací ty mýty a různě nepřesně interpretované zprávy ze začátku prosince, že zkrátka Belgičané a bruselští úředníci mají velice chladný vztah k Vánocům? Narážím na tu zjednodušenou interpretaci zprávy o jisté interní směrnici, jistě si na ni vzpomenete.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Ano, ano, že Brusel zakáže Vánoce. To byla skutečně chviličku taková kauza, která bavila celý internet. Když tedy odhlédnu od nešikovně formulovaného jenom pracovního dokumentu, ale prostě byl to nějaký dokument komise, který se týkal toho, jak správně hovořit o Vánocích, a vrátíme se zpátky do bruselských ulic a na bruselská náměstí, tak kdybyste teď byli na hlavním bruselském náměstí Grand Place, tak je tam betlém jako hrom obrovský, stejně tak tam je obrovský vánoční strom, tedy ty hlavní atributy křesťanských Vánoc, nikoliv neutrálních zimních radovánek, takže bez ohledu na to, co třeba můžou nešikovně vymyslet evropští úředníci, tak Bruselané, Belgičané si svoje Vánoce skutečně nenechají vzít a plnými doušky si jich užívají.

Jan BURDA, moderátor
Za jakých podmínek vlastně je možné ty vánoční trhy Belgie především v Bruselu, a počítám, že ten trh na Grand Place je opravdu tou hlavní atrakcí, ale za jakých podmínek je mohou lidé navštívit? Teď se samozřejmě ptám na pandemická opatření proti covidu-19.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Je to tak, že ta opatření nebo nová vlna koronaviru zasáhla i vánoční trhy v Belgii, byť jich je tedy celkově 13 v celé zemi, nejenom tedy v Bruselu, ale belgická vláda toto uhájila možná i kvůli tomu, že se vánoční trh, tedy ten tradiční velký bruselský, koná po dvou letech a obyvatelé města byli skutečně velmi natěšení, hladoví na to, že si to zase po dvou letech užijí, takže belgická vláda rozhodla, když je to tedy věc, která se koná v exteriéru dominantně, tak ho nechá otevřený, ale právě kvůli tomu, jak už jsem hovořila o těch bublinách jakožto barech, tak kvůli tomu, že i tam jsou interní prostory, a kvůli tomu, že se tam nakonec o víkendu objeví hodně lidí, zkrátka a dobře by se tady ta infekce mohla šířit, tak je nutné se u vstupu na vánoční trh, nejenom ten bruselský, ale obecně v Belgii, prokázat bezinfekčností, což je tedy hlavně ten covidový pas nebo covidový certifikát, a pak když ho ukážete, ať už prostě ho máte v telefonu nebo máte kartičku, tak dostanete pásku papírovou na ruku zdarma a můžete se volně procházet. Je to vlastně docela kontrolováno, tím trhem procházejí velmi jaksi dobře naladění, smírně se tvářící policisté a je jich tam vlastně docela dost a ti mají právo vás jaksi legitimovat nebo zeptat se, jestli jste bezinfekční, jestli máte covid pas, pakliže ho nevidí, náhodou si všimnou, že ho nemáte na zápěstí. A pakliže dotyčný by neměl covid pas nebo se neprokázal tou bezinfekčností, tak mu hrozí pokuta.

Jan BURDA, moderátor
Přesto i tak je o návštěvu trhu zájem?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Je to tak. Zejména o víkendu je to v zásadě docela plné, a jak jsem řekla, je to příjemné v tom, že bez ohledu na to, jestli zrovna prší nebo fouká vítr a je prostě takové lezavé počasí, tak Bruselané si to skutečně užívají, v hloučkách postávají, smějí se, popíjejí, děti pobíhají po různých atrakcích, vozí se na kolotoči a celkově to působí tak jako velmi příjemně, takže kdyby si někdo chtěl odpočinout od vánočního stresu a náhodou se ocitl v Bruselu, tak já rozhodně ten vánoční trh doporučuju.

Jan BURDA, moderátor
Doporučuje Kateřina Šafaříková, zpravodajka Hospodářských novin, Aktuálně a Respektu v Bruselu. Děkuji a hezký zbytek adventu a pěkné Vánoce. Na slyšenou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, novinářka a zpravodajka
Děkuji a vám taktéž, na shledanou.

Jan BURDA, moderátor
Za pozornost dnešnímu Jak to vidí děkuje také Jan Burda.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.