Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 2. listopadu 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání přijala Kateřina Šafaříková, zpravodajka vydavatelství Economia v evropské unii. Já vás vítám, Katko, dobrý den.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude další vývoj sporu unie a Polska o dodržování zásad právního státu nebo také to, v čem si notuje šéfka evropské krajní pravice a maďarský premiér. Přeji nerušený poslech. Legendární římská fontána di Trevi je od víkendu bohatší o pár mincí, které do ní vhodili zástupci skupiny G20, účastníci summitu. Šéfové vlád velkých ekonomik se sešli po bezmála dvou letech. Jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně. Bylo toto hlavní, Kateřino, protože lídři chtěli třeba řešit snižování emisí nebo restart ekonomiky po koronaviru?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Bylo to jedno z těch hlavních témat, ale řekněme, že to skutečně téma číslo 1 spíš byly předběžné dohody a koordinace před klimatickým summitem v Británii v Glasgow, protože vlastně z Říma, možná přímo, možná teda na otočku přes svoje metropole zkrátka a dobře většina těch lídrů, která byla v Římě, tak odletěla potom do Glasgow na ten klimatický summit, takže z toho logicky vyplývá, že klima bylo to téma číslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo to takové Řím, prostě zahřívací kolo.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kde se všichni potkali. Konečně už jsme, co se týče Glasgow a klimatické konference OSN slyšeli silná slova jednak plna očekávání i varování hostitel. Britský premiér Boris Johnson řekl, že nám zbývá, cituji, minuta do půlnoci, že je třeba jednat hned teď. Varoval před krachem konference, protože jednotlivé země podle něj nepřicházejí s dostatečnými závazky proto, aby se globální oteplování podařilo udržet pod kritickou hranici půl druhého stupně, ve srovnání s před industriální érou. Máme už první zprávy konkrétnější lídři. Měli přislíbit, že do roku 2023 zastaví odlesňování. Jak vidíte vlastně smysl poslání tohoto summitu a ta očekávání?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Ta očekávání jsou pravděpodobně menší, než byla před těmi šesti lety, kdy byla summit, klimatický summit v Paříži. Toto je tedy konference po pěti letech. Ve skutečnosti fyzicky po šesti letech kvůli pandemii nového koronaviru a prostě situace je taková, že v těch posledních uplynulých pěti letech řada zemí buď nesplnila závazky, týká se to mimochodem Francie. Přitom Emmanuel Macron je jedním z těch, který nejvíc jaksi pléduje nebo tlačí na to, aby se skutečně lídři zavázali k tomu ambicióznímu cíli jedna a půl procenta, tedy maximální zvýšení procenta teploty o 1,5 procenta oproti té předindustriální éře. Viděli jsme v uplynulých pěti letech země, které vlastně odstoupily. Potom se zase znovu přidaly k tomu pařížskému klimatickému cíli. Narážím samozřejmě na Spojené státy. Tudíž od, nyní od Glasgow se očekává takové lidově řečeno vyhecování všech, aby si skutečně řekli, nebudeme pochybovat. Nebudeme v následujících letech třeba v závislosti na výsledek, na výsledku voleb odstupovat a zpochybňovat naše závazky. Ale skutečně si, řekněme, že lidstvu samotnému existenci druhu, hrozí vlastně obrovská, obrovské riziko, až tedy na pokraji vyhnutí podle řady vědců. Tak pojďme skutečně s tím dělat, protože času skutečně není nazbyt. Já bych upozornila na poměrně zajímavou informaci. Byť samozřejmě je velmi negativní. Včera oznámená právě v souvislosti tedy se začátkem summitu, kdy skupina vědců, jak z Ameriky, z Evropy, tak i z Číny udělala takové predikce, vyšlo z toho, že v roce 2070 by by zhruba třetina populace, tedy 3 miliardy lidí měli žít v území, které bude prostě neobyvatelné, kde budou teploty vyšší než na Sahaře. Což jinými slovy znamená, že 3 miliardy lidí, 3 miliardy lidí se dají nějakým způsobem do pohybu v záchraně holého životu se všemi těmi následky, které to může přinést.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak z vašeho pohledu státníci vůbec komunikuji tato témata. Ať už je to takzvaný, zelený úděl Green Deal nebo klimatické změny? Je to pro laickou veřejnost, která sleduje zprávy třeba, ať už je to klimatická konference, aktuálně v Glasgow nebo jiné akce srozumitelné?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
To je velmi dobrá otázka. Myslím, že ale to trošku souvisí s tím, kde stojíte nohami nebo jinak řečeno, kde hlasujete zrovna nohama. Je prostě vidět, že řada těch státníků celkem přirozeně je ovlivněná tím, z jakého prostředí vychází a podle toho, když mluví, tak je znát, zda-li mluví spíše ke globálním fóru, anebo jestli mluví ke svému národnímu elektorátu. Dám tedy příklad Belgie, což je tedy země, kde momentálně žiju. V Belgii je to klimatické téma velmi intenzivně pociťováno. Součástí vlády jsou zelení, ale není to jenom kvůli tedy účasti zelených ve vládě belgické. Ale zkrátka a dobře je to téma, které prožívá, opět lidově řečeno, jak ta nejmladší tak ta nejstarší generace. Není sporu v belgické společnosti o tom, že to je tedy velká výzva. Tak, když mluví belgický premiér na klimatické konferenci a jaksi pléduje za skutečně za to, aby se tedy dodržovali ty cíle snižování emisí a tak dále. Tak je to něco, co je naprosto nesporné. Belgická média o tom informují, ale není to prostě přelomová zpráva. Není to /nesrozumitelné/, protože to je součástí toho, jak se říká narativu. Zatímco když jsme viděli českého premiéra, který v zásadě přijel do Glasgow zkritizovat ten evropský cíl, ke kterému se v posledních dvou letech i na bruselské půdě zavázal. Tak zkrátka a dobře bylo znát, že mluví spíše k domácímu elektorátu. Prostě v české společnosti, protože u nás tedy v Česku je to klimatické téma naopak docela kontroverzní. Liší se vztahy nebo názor na to, do jaké míry to je opravdu ta intenzivní hrozba napříč generacemi a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je, k jakému v uvozovkách publiku mají ti politici mluvit. Protože ve finále veškeré ty změny a opatření se dotknou nás občanů, respektive občanů v té které zemi konkrétně.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Je to samozřejmě tak. Je jasné, že politici prostě se musí chovat tak, aby pro ty svoje kroky získali mandát. Tudíž, aby byli znovu zvolení. Na druhou stranu v případě zrovna tedy klimatické hrozby, je zkrátka téma, které je tak trošku nad námi, jak se říká. Tedy pakliže nebudeme něco skutečně dělat relativně rychle a relativně razantního, tak možná za 50-60 let, tedy v generaci našich dětí a vnuků, nebudeme muset vůbec žádné volby řešit, protože naše starost bude, abychom sprostě odřenými prsty vydloubali hyperbolicky řečeno, poslední suché kořínky v půdě a z toho nasytili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sliby vrcholných politiků nedávno odbyla slovy, že je to jenom bla, bla, bla, známá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Není to teda jenom bla, bla, bla?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
No, samozřejmě do určité míry ano, ale tímto pohledem bychom vlastně mohli, takže tedy vzkazuji Gretě tímto pohledem bychom mohli v zásadě shodit cokoliv. Zejména tedy mezinárodní politika, je, je zkrátka dobře profese, kde jsou velmi důležitá slova. Konkrétně tedy zahraniční politika nebo diplomacie. V ní jsou slova až tak důležitá, že se rozděluje každé měl by a má by a tak dále. Zkrátka dobře ti politici nemají moc nic jiného, než si vzájemně říct, dobře jdeme do toho za těch a těch podmínek a neustoupíme. Chápu frustraci Grety ale i prostě jak už jsem řekla, ti politici celkem nemohu nic dělat, jiného dělat, než si říci, že do toho skutečně půjdou. Říci si to slovo a dodržet to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Kateřina Šafaříková, zpravodajka vydavatelství Economia při Evropské unii. Spor mezi Polskem a institucemi Evropské unie se vyostřuje. Polský premiér Mateusz Morawiecki nedávno unii vyčetl, že Polsko diskriminuje, vydírá, že překračuje své pravomoci. Počíná si nedemokraticky. Skončí to celé, Kateřino, vystoupení Polska z Evropské unie?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Směřuje k tomu, minimálně co se týče tedy té právní roviny. Protože to, co udělal před těmi třemi týdny polský ústavní soud, tak v podstatě se legálně vyvázal nebo udělal první krok k legálnímu vyvázání z Evropské unie. Ale samozřejmě z Evropské unie se vystupuje tak, že Polsko jakožto stát, občané Polska by museli o tom hlasovat v referendu, čili to faktické vystoupení není možné, ale o to větší je to spor, a proto to vlastně uvnitř Evropské unie mezi členskými státy institucí vyvolává velký stres. Protože Polsko se skutečně chová tak, jak vlastně dlouho nikdo nepředpokládal. Rozhodně to nepředpokládali zakladatelé, zkrátka a dobře signatáři, což teda byli i bývalí polští politici evropské smlouvy, která říká. Dobře, máme nějaká pravidla, když se na nich shodneme a podepíšeme je, tak je musíme dodržovat. Pakliže se jim zpronevěříme a soud rozhodne v náš neprospěch, tak se tedy budeme řídit verdiktem toho Evropského soudu, což právě Polsko dělá. Mateusz Morawiecki několikrát zopakoval při svém posledním vystoupení i v rozhovorech pro západní média, že rozhodně žádný polex sice nechystá. Ale stejně tak vlastně neřekl, jaký kdy a jak se začne tedy Polsko chovat, aby se chovalo v souladu s tím naším právním soklem, což nás nakonec drží pohromadě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já jenom dodám, že podle rozhodnutí polského Ústavního soudu v zemi neplatí některá ustanovení evropských smluv, protože jsou viděno tedy polským ústavním soudem v rozporu s polskou ústavou, jsou?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Na to existuje prostě různý právní názor, ale ten převažující je, že to je nesmysl, protože s těmi konkrétními články, které nyní polský ústavní soud napadl, tak Polsko dvakrát souhlasilo, jak občané tak politici, tak právníci. Za prvé při vstupu v roce 2004 do Evropské unie. A poté při ratifikaci nynější evropské smlouvy lisabonské v roce 2009. Čili samotní polští právníci, soudci, politici, občané už řekli, že tyto konkrétní nyní napadené články jsou v souladu s polským ústavním pořádkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak Polskem aktuálně hýbe případ ženy, která zemřela na následky septického šoku ve dvaadvacátém týdnu těhotenství. Její plod byl vážně poškozený. To ovšem podle Ústavního soudu ve Varšavě není důvod pro interrupci. Tady vidíme i další demonstrace. Je to v podstatě další případ, co se týče rozhodnutí nebo dohra, bohužel takto tragická rozhodnutí polského Ústavního soudu a soudců. Snad ještě dodám, že země musí platit milion eur denně právě kvůli potírání nezávislosti soudců, což je další kapitola.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Je to tak. Polsko toho má relativně hodně. Co se týče té pokuty, ono je to samozřejmě hodně peněz. Zároveň to není pro polský státní rozpočet žádné extrémní drama. Je to spíše symbolický problém. Tady bych si troufala odhadnout, že Polsko ještě nějakou dobu vydrží, protože to navíc jsou peníze, které eventuálně potom Evropská komise odečte z těch plateb, které mají naopak z evropského rozpočtu odcházet do Polska. Čili nejsou to peníze, které by teď eminentně nějakým způsobem polský ministerstvům, regionů a tak dále chyběly. Případ té dvaadvacetileté dívky, která zemřela, jste říkala na sepsi, je komplikovanější v tom, že jakkoliv tedy právo Evropské unie neřeší, jak má vypadat potratová nebo protipotratová legislativa v daném členském státu. To je skutečně na každé zemi zvlášť a vidíme, víme, že jsou v tom sedmadvacítce rozdíly. Tak ten fakt, že kvůli nějakému přesvědčení, jak se má nakládat s ženským tělem nebo prostě s nenarozeným plodem, může vést až ke smrti matky nebo tedy smrti prostě dívky. Tak samozřejmě v očích řady ani bych neřekl liberálnějších, ale, řekněme, standardních evropských vlád, přibývá jaksi oleje do, do ohně a celé dohromady to vytváří takový mrak, přes který, řekněme, ze západu na východ nebo ze západu do Polska, přestává prostě být vidět a Polsku je, jaksi té polské vládě a jejím stoupencům přestává být rozum, rozuměno. Můžete potkat v Bruselu na chodbách. Ve Štrasburku to je celkem jedno, zkrátka dobře evropských institucích už nyní lidi a nejenom tedy ze západních zemí, dokonce i z té nové desítky, kteří řeknou, že. Za prvé teda nerozumí vůbec Polsku, kam se ubírá a za druhé, že tedy evidentně v něčem prostě to rozšíření byla chyba a že by si možná Polsko mělo dát nějaký oddech. Protože to, co teď nyní dělá konzervativní vláda Mateusze Morawieckého v pořadí, v pozadí samozřejmě s Jaroslavem Kaczynským, tak je skutečně něco, co je neslučitelné, nejenom tedy s evropskými smlouvami, ale s dlouhodobým odkazem a dlouhodobým humanismem evropských států po druhé světové válce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je vám, Kateřino, jasné, co vlastně nebo jaksi vláda Jaroslawa Kaczynského představuje vůbec ten vztah s Evropskou unii, s unijními institucemi?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Ona si to představuje evidentně tak, jak to definoval velmi dobře belgický premiér ve svém nedávném projevu. A tedy, že by polská vláda aktuálních chtěla, aby Evropská unie byla taková kasička a organizátor vnitřního trhu. To znamená, aby to bylo takový jakoby v zásadě celníci a a hygienici, dohlížitelé na to, že tedy funguje na, na trhu Evropské unie, fungují všechna ta pravidla. Plyne prostě plynule pohyb osob, zboží, kapitálu a tak dále a na rozvoj polských regionů je přispíváno z evropského rozpočtu. Nicméně to je tak všechno. Zkrátka a dobře, že Evropská unie není společenstvím hodnot, ale jenom tedy vlastně takový jako technický klub právě pro to, aby auta mohla volně jezdit a Polsko mohlo inkasovat dotace. A to je něco, co je neslučitelné, tedy s většinovým, zatím většinovým míněním lídrů Evropské unie toto pojetí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké pojetí má nebo podle vás vnímá ve vztahu k unijním institucím maďarský premiér Viktor Orbán? Protože ten také je terčem pravidelné kritiky na summitech Evropské rady, a to kvůli porušování pravidel právního státu.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Já si myslím, že to má jaksi podobně ve smyslu, že si také myslí, že by unie měla být především peněženka. A neměla by lidově řečeno kecat do toho, jakým způsobem si Maďarsko bude organizovat hodnotově svojí vlastní společnost. Teď třeba narážím na ten kritizovaný zákon na ochranu, tedy mládeže, schválený před prázdninami, který zapovídá vůbec jako jakákoliv informování ve školách o existenci homosexuality, pro tedy děti respektive dospívající do 18 let. Viktor Orbán to ostatně i na posledním summitu řekl, že jsme nyní svědkem, tedy v jeho očích toho, že prostě západ chce organizovat maďarskou společnost podle nějaké převažující liberální ideologie. Nicméně on má jinou představu, jak by to mělo viděl, vypadat. Rozdíl mezi Polskem a Maďarskem je zřejmě v tom, že Viktor Orbán, tedy současná maďarská vláda je naprosto cynicky pragmatická. Nemá za sebou žádnou ideovou bázi. Kdežto Polsko evidentně, jenom současná polská vláda je velmi spojená s těmi konzervativními proudy dlouhodobými v polské společnosti. A samozřejmě s kostelem a bohužel i s rysy, jako je třeba antisemitismus, což v Maďarsku je občas vyvoláváno, ale naprosto zcela účelově momentálně. Dělá to Viktor Orbán, ale není to nic, abych tak řekla autentického v rámci jaksi Orbánova vedení té společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Před nedávnem měl Viktor Orbán dvě zajímavé návštěvy. Pár dní to byla Marin Le Penová, šéfka francouzského Národního sdružení. Podle všeho kandidátka na příštího francouzského prezidenta a před měsícem byl u Viktora Orbána na návštěvě Éric Zemmour, kterého bychom mohli označit za konkurenta Marin Le Penové, byť teda není oficiálním kandidátem na nového Emanuela Macrona řečeno obrazně. Je to kritik Islámu, který se prezentuje v rámci knižního turné, představuje své nové dílo. Francie ještě neřekla své poslední slovo. Co spojuje tyto dva Francouze s Viktorem Orbánem?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Vlastně spojuje je stejná věc, celou tu trojici, protože Éric Zemmour a Marine Le Penová potřebují být viděni jakožto potenciální lídři, tedy nikoliv minoritní, okrajový, ustrkovaní zástupci nějakého krajního politického spektra, aby mohli říkat svému elektorátu nebo tedy voličům potenciálním. Podívejte se, já vůbec nejsem jako nechtěný tady člen evropské politické rodiny. Naopak se mnou se scházejí aktuální šéfové států, například Viktor Orbán. A to obráceně potřebuje i Viktor Orbán, aby mohl říkat, to není pravda, že já jsem nějaký vyděděnec a že stojím mimo ten nejdůležitější evropský politický proud. Vždyť se na mě, podívejte se, jak se se mnou chtějí scházet možná do budoucna francouzská prezidentka, respektive francouzský prezident. Takže ten zájem je velmi jasný, pragmatický a jednoduchý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ostatně Maďarsko čekají v příštím roce klíčové parlamentní volby. Francie jak už jsme řekli i prezidentské. Rodí se podle vás nebo už se zrodila nová evropská konzervativní pravice, když bychom k premiérovi Maďarska a Polska zmíněným dvěma kandidátům nebo skoro kandidátům, z Francie ještě připočetli šéfa italské ligy Mattea Salviniho, možná George Melony z Bratrů Itálie.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Mluví se o tom hodně, bezpochyby zájem utvořit nějakou takovouhle skupinu hodně konzervativní, okrajovou, ale vlastně silnou, by se dalo říci na půdě Evropského parlamentu. Minimálně ten zájem je, protože pakliže byste potom měla skupinu na půdě Evropského parlamentu, tak to znamená jednak samozřejmě příjem peněz na činnost této skupiny. Automaticky máte podíl na moci Evropského parlamentu, tudíž v zásadě na Evropské unii a tak dále. Do jaké míry to je reálné, to je velká otázka. Problém totiž je, že když se podíváte na jaksi politické cíle těch jednotlivých potenciálních zúčastněných, tak vlastně zjistíte, že často jsou to cíle, které jsou vzájemně rozporné. Dám příklad, zmiňovaná Marin Le Penová. Ona je podávána nyní jakožto hlavně tedy ta protiimigrantská prezidentská kandidátka. Ale ta její největší popularita v zásadě pochází od, řekněme, chudší dělnické třídy Francouzů, kteří přišli o práci ve Francii. Nebo mají prostě horší práci než v minulosti kvůli tomu, že se jejich firmy přesunuly na východ. Když říkám na východ, tak myslím samozřejmě na území České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska a tak dále. A tady tedy investují. Tady mají svoje zaměstnance a tak dále. Čili Marin Le Penová chce, řekla to několikrát, tedy v posledních třech týdnech mlčí, protože věděla v tomto smyslu, protože věděla, že jede za Viktorem Orbánem. Ale jinak dlouhodobě mluví o tom, že pakliže se stane prezidentkou, tak zákonem zakáže odchod francouzských firem na východ Evropské unie, tedy za účelem toho pohybu za levnější pracovní silou. Což je samozřejmě něco, co by okamžitě a poměrně zásadně ovlivnilo naopak zase zájem Viktora Orbána nebo i českého a polského a tak dále premiéra. Protože jsme ty otevřené ekonomiky těžící z té levné pracovní síly. Takže, kdybychom, když se potom ti daní lídři by si sedli ke stolu a bavili se, co by tedy vlastně taková platforma krajně, snad ne krajně pravicová ale ultrakonzervativní měla dělat, tak pravděpodobně narazí na to, že ty zájmy těch elektorátu jsou vzájemně neslučitelné, tudíž nejsem si jistá, že něco takového už navíc nad to záhy vznikne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S nárůstem počtu nakažených koronavirem se někteří pracovníci už vracejí do svých domácích provizorních kanceláří, do svých obývacích pokojů. Vrací se, pokud to charakter práce umožní takzvané home officy. Jak je využívali nebo pořád ještě využívají pracovníci evropských institucí?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Využívají to hodně, zejména tedy ti stálí zaměstnanci. Tím nemyslím právě evropské poslance, kteří jsou v tomto trošku jaksi mimo, ale prostě diplomati a úředníci, ať už Evropské komise nebo Rady EU a tak dále. Protože ti se musí řídit v tomto smyslu mimo jiné tedy belgickým zákonodárstvím a Belgie stále ještě doporučuje, intenzivně doporučuje všem lidem, kteří mohou tedy, kteří mají právě kancelářské profese, aby pracovali, pokud možno z domova právě kvůli tomu, aby se zamezilo nějakému dalšímu šíření té nákazy. Ve výsledku to tedy vypadá tak, že většina evropských funkcionářů, tedy úředníků v posledních dvou letech pracuje z domova. V posledních měsících občas jdou jednou 2×, ale víckrát ne v týdnu do práce. Ale většina preferuje tedy, zůstává doma. Mimo jiné kvůli tomu, že zkrátka a dobře evropští úředníci jsou docela solventní skupina, jsou dobře placení. Hodně z nich jaksi bydlí, ať už v pohodlných bytech, anebo v domcích po Bruselu na okrajích. V Bruselu se zahradou a je samozřejmě příjemnější, když můžete pracovat vlastně někde, kde můžete třeba pracovat i ze zahrady nebo, nebo s výhledem do zeleně, než sedět samozřejmě v kanceláři 3×5 metrů. Navíc třeba s kolegou a tak dále. Tak většina tedy úředníků, ukázaly to i průzkumy, si přeje zachování minimálně toho hybridního modelu, neřkuli tedy úplného home officu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se to dotýká vaší práce zahraniční zpravodajky?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Dotýká se to velmi, dotýká se to negativně, nejenom tedy mě osobně, ale obecně té novinářské profese, protože.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy jste naposledy, Kateřino, potkala visa vy fyzicky právě někoho nějakého respondenta, se kterým jste potřebovala hovořit?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
To vám řeknu přesně, jsou to necelé 3 týdny, což zase není zas tak tragická doba, když to takhle řeknu, necelé 3 týdny, tak to je v lidském životě v zásadě nezanedbatelný, teda pardon zanedbatelný čas. Ale v naší profesi tedy v novinářské je prostě časté naopak nebo běžné, že se s někým potkáváte v podstatě na denní bázi. Čili, když teď řeknu, že před třemi týdny, tak vlastně to dokazuje, že ta doba je v něčem vymknutá z kloubů. Já myslím, že to celkově poškozuje tu profesi, abych se tady dovolila citovat kolegu z Financial Times George Parkera, který byl bývalý zpravodaj v Bruselu. Teď vede domácí politické oddělení ve Financial Times v Londýně. Já jsem s ním mluvila. Měla jsem s ním rozhovor o tom, jak vlastně takové velké evropské noviny s řadou korespondentů poškozuje koronavirus. A on mi řekl, prostě poškozuje plošně, protože novinařina jsou informace. A čím více lidí tím více informací, z logiky věci čím méně lidí potkáváte, tím méně informací máte a skončíte s tím, že v zásadě mluvíte víceméně se stejnou skupinou lidí, kteří jsou ochotni vám věnovat čas po telefonu, po Webexu a jiných platformách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já děkuji za váš čas a vaše informace a přeji vám šťastný návrat zpět do Bruselu k vaší práci, Kateřina Šafaříková, na slyšenou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, budoucí zahraniční zpravodajka v Bruselu, Economia
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.