Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 18. 11. 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a nerušený poslech přeje Zita Senková. Hostem je Kateřina Šafaříková, redaktorka týdeníku Respekt, se kterou si budu povídat prostřednictvím Skypu, přeji vám Kateřino, dobrý den do Paříže.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás mimo jiné na to, jak bojovat s radikální islamistickou ideologií, zda povedou teroristické útoky nejenom ve Francii k reformě Schengenu a proč Polákům a Maďarům, kteří blokují rozpočet Evropské unie, vadí podmínka dodržování zásad právního státu, dobrý poslech. Francie si připomněla 5 let od teroristických atentátů, po šesti útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později, v nemocnici přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i 7 atentátníků. Tehdejší prezident François Holland v reakci na útoky slíbil, že Francie povede nelítostný boj proti terorismu. Splnila, či plní Francie, respektive francouzská vláda tento slib?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Ještě jednou dobré ráno, dalo by se říct, nebo odpovědět dvěma způsoby nebo vlastně ta odpověď má 2 části, ta první je, že vy jste zmínila bývalého francouzského prezidenta Françoise Hollanda, nyní tedy máme Emmanuela Macrona a Francie plní sliby v tom smyslu, že boj proti islamismu, džihádismu, je skutečně velmi vysoko vlastně na politické agendě francouzských prezidentů a jejich premiérů, nicméně v té realitě se toho vlastně příliš nemění, Francie je země, která nejenom má vlastně velmi rozsáhlou administrativu, která v určitém ohledu může být funkční, ale zároveň pro jakoukoliv změnu, je prostě náročná k pootočení, je to takový velký ledoborec, který než rozhýbate, tak to skutečně trvá a týká se to samozřejmě i nějakého rychlejšího nebo razantního postupu vůči právě nějakým radikálním sítím nebo jednotlivým džihádistům, čili v té praxi se toho zase příliš nezměnilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I přes zavedení jistých specifických bezpečnostních opatření zůstává terorismus, jak i vyplynulo už z vašich slov velkým problémem, jenom pro ilustraci od roku 2012 podle dostupných statistik padlo za oběť islámského teroru nebo islamistického více než 260 lidí, změnil jsem nějak třeba satirický týdeník Charlie Hebdo, protože útokem na tuto redakci v lednu 2015 vlastně začala ta nová vlna islamistického teroru.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Změnil a vlastně změnilo tak jako na z vnějšího pohledu docela podstatně ten vnější pohled zmiňuji záměrně, a to proto, že tedy do toho vámi zmiňovaného ledna 2015 Charlie Hebdo poměrně často, ne tedy řekněme každý týden nebo každý měsíc, ale relativně často otiskoval karikatury proroka Mohameda nebo nějakým způsobem karikatury spjaté s Islámem vlastně docela, docela často. Tady bych vlastně ještě ráda posluchače upozornila, že podobné karikatury na titulní straně Charlie Hebdo týkající se tedy jiných náboženství nebo autorit jsou velmi časté a karikatura ve Francii má skutečně více než 150 let dlouhou tradici, ale já bych se vrátila k té vaší otázce, tak Charlie Hebdo měl právě na titulní straně velmi často karikatury náboženských a jiných autorit, včetně tedy proroka Mohameda. Ta jedna z těch posledních várek řekněme autorit, teda pardon karikatur na titulní straně, vedla právě těm, k těm útokům a od té doby od ledna 2015 až do letos, do letošního září, tedy do září 2020 žádná karikatura proroka Mohameda na titulní straně Charlie Hebdo nebyla, proč vlastně z důvodů piety s pozůstalými, protože ta redakce vlastně byla kompletně destruována, tedy zahynulo v uvozovkách jenom 11, tedy přesněji řečeno 12 lidí, další zemřel později v nemocnici, ale přímo na místě zemřelo 11 lidí, což zhruba tedy 60 % redakce ještě zůstalo naživu, nicméně ti klíčoví kreslíři zemřeli a redakce od té doby žije na utajeném místě, nesídlí na své původní adrese, spousta lidí má čtyřiadvacetihodinovou ochranu nařízenou francouzským státem a kvůli všem těmto změnám se ta redakce rozhodla, že pokračuje v dosavadním stylu, to znamená karikování francouzskému nebo mezinárodní politiky a společnosti. Karikatury uvnitř časopisu dává menší, včetně tedy proroka Mohameda, ale na titulní straně ne, až letos v září udělali výjimku, protože začal proces vlastně s komplicemi toho útoku z ledna dva 15.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem na titulní stranu se před nedávnem dostal turecký prezident Erdogan, vůbec se mu to nelíbilo a nutno také připomenout, že prezident Macron po brutální vraždě učitele Samuela Patyho, hájil a hájí právo publikovat karikatury proroka Mohameda. Vlastně ty útoky, ty nejnovější, ať už v Nice nebo v Lyonu, opět řekla bych otevřely tu debatu o svobodě slova, jak jí vnímají Evropané a jak jí vnímají v arabských zemích nebo část populace, kde je vlastně karikování náboženských figur, mají k tomu úplně jiný vztah nebo jiný pohled.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Přesně je to tak a já právě teď jsem tady s kolegou z Respektu ve Francii, jsme na Severozápadním předměstí Paříže kvůli reportáži, konkrétně té, že se půjdeme podívat do škol francouzských, jakým způsobem se učí tedy vámi zmiňovaná svoboda slova nebo respekt k jinému názoru, jakási tolerance, odolnost i vůči zesměšňování náboženských autorit, protože Emmanuel Macron mimo jiné tedy v tom projevu, kde se zastal karikatur a práva na karikatury svobody slova, jakožto skutečně integrální součástí novodobých dějin Francie, tak zmínil roli škol jako té instituce, kde se můžou ty hlavní počínající ostny ohladit a kde můžete té nastupující generaci vysvětlit, že to když si děláte legraci z nějaké autority vaši víry, ještě neznamená to, že směšujete přímo vás osobně nebo tedy, že ti spolužáci zesměšňují sami ze sebe nebo, že by to bylo motivováno nějakou skutečně zlou vůlí, ale že jde, že jde jen o jeden způsob karik vlastně vyjadřování komunikace v rámci tedy specifické formy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy, Kateřino Šafaříková, sledujete situaci ve Francii mnoho let, co znamená vlastně pro Francouze s muslimskými kořeny žít ve Francii, jaké je jejich postavení ve společnosti, uplatnění na pracovním trhu, když jsme v úvodu hovořili o tom, že v poli nebo na poli těch bezpečnostních opatření se toho svým způsobem až příliš mnoho zásadního nezměnilo, změnila se nějak francouzská společnost během těch pěti let od masakru, o kterých jsme se už zmínili?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Ta francouzská společnost se tak samozřejmě logicky otřásla a ten třas do jisté míry pokračuje, trošku přeskupuje síly, ale zásadně ty hlavní dva proudy zůstávají, ten jeden tedy říká, že skutečně Islám prochází nějakou fází jisté křeče a důsledkem bohužel tedy jsou ty teroristické útoky a je potřeba jaksi vykořenit radikální islamismus, džihádismus a proti němu bojovat, ten druhý proud říká, podívejte se, my máme podstatnou islámskou nebo muslimskou menšinu, v současné době už tedy dosahuje počet muslimů žijících ve Francii, Francouzů s občanstvím zhruba 6 000 000, je to nejvíc ze všech evropských států, no a tito muslimové ve velké míře velmi často z různých průzkumů to vychází, čelí ve Francii diskriminaci, prostě francouzští tedy politici to bezpochyby nebudou rádi slyšet, ale ve Francii je strukturální rasismus, což samozřejmě můžu hned jaksi doložit, a to totiž tak, že vlastně podle těch mnou zmiňovaných průzkumů, opakovaně vychází to, že pakliže se jmenujete Mohamed, tak má 17× menší šanci získat pozici na pracovním trhu, než pakliže se jmenujete Jean Pierre, ačkoliv máte vlastně naprosto totožný životopis s naprosto totožnými pracovními zkušenostmi a tato věc, tedy ten vlastně rasismus nebo diskriminace muslimů, obecně menšin ve Francii, tak jako vrostlý právě třeba do pracovního trhu, tak se prostě za těch 5 let nezměnil, neříkám, že se Francie nesnaží, ale říkám to proto, že prostě těch 5 let je zkrátka doba na to, aby si něco tak hluboce zakořeněného a podstatného změnilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se ve Francii pracuje s komunitami nebo s jiným etnikem. Můžeme zůstat samozřejmě, že to je hlavní téma právě u té velmi početné muslimské komunitě.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Pracuje se vlastně docela usilovně, je tady spousta asociací, které se snaží verbalizovat problémy jakékoliv menšiny nejenom muslimské, spousta organizací nevládních samozřejmě, které působí právě na předměstích, kde my se teď nacházíme, což si lze představit prostě jako takovou tu skrumáž nám dobře známých paneláků, ale jsou to prostě čtvrti, které jsou poměrně velmi silně ghetto, ghettoizované, nejsou tady nějaká přirozená centra, myslím v těch daných čtvrtích, parky, hřiště, něco kde by mohl vzniknout nějaký relativně smírný a vlastně běžný život, ať už tedy z vnitřku Paříže anebo z nějakého menšího francouzského města. No, a to všechno vede k tomu, mimo jiné i tady ta ghettoizace daná adresou, kde vy bydlíte, že zkrátka a dobře spousta asociací se snaží muslimům nebo obecně menšinám pomoci i právě v cestě na ten pracovní trh, ale opět jak jsem říkala, je to prostě práce na dlouhou trať, protože ono právě i to odkaď pochází, v podstatě determinuje to, jakou budete mít životní dráhu, nedávno jsem slyšela rozhovor s jednou vlastně docela úspěšnou muslimskou právničkou, tedy francouzskou právničku otevřenou muslimkou, ženou, kterou si lze představit tak jako jakoukoliv, řekněme Češku na ulici, právě u nás prostě ženu, která nechodí v islámském šátku, nosí kalhoty a tak dále, boty na vysokém podpatku a ta říkala, že i pro ní bylo velmi těžké získat ze začátku úvodní pozici v nějaké francouzské právní kanceláři, když řekla, jaké je její bydliště a její bydliště právě bylo v jedné z těch mnou zmiňovaných čtvrtí, kde, kde se koncentrují přistěhovalci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To pak vede úřady, že postupují způsobem takových těch anonymních dotazníků, když se ucházíte o práci.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Je to tak, tyto anonymní dotazníky, mimochodem kdysi je velmi prosazoval na evropské úrovni bývalý český premiér a bývalý tedy český eurokomisař Vladimír Špidla, právě když měl roli evropského komisaře pro sociální záležitosti, tak velmi usiloval o to, aby se to vlastně stalo nějakým celoevropským principem tyto anonymní dotazníky, to se nepodařilo zejména kvůli tomu, že tedy oblast sociální je vlastně smíšená, to znamená Brusel, takzvaný Brusel tu nemá suverénní moc. Cokoliv tedy prosazovat, navrhovat a tak dále, čili k tomu nakonec nedošlo. Ve Francii k tomu nárazově dochází, ale vlastně z podobných důvodů, že to je příliš jako radikální norma, tak to není nějaký obecný přístup nebo obecný princip, čili stále ještě musíte bojovat, jste-li někdo z přistěhovalecké menšiny nebo prostě z menšiny, musíte vlastně o tu svoji pracovní pozici i právě tváří tvář francouzským úřadům, které by měly mít tedy z ústavy velmi neutrální, tak musíte poměrně bojovat o svoje místo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mají francouzské úřady nějaký plán, co se týče právě těch ghett, jak je možná zmenšit nebo prostě přeskupit, velkým problémem je to i v Německu, což je i předmětem kritiky, že ti nově příchozí migranti sem nastěhují z nařízení tedy do čtvrtí, které už jsou vlastně spíše jakási ghetta a tím pádem ani nemají šanci se pořádně integrovat do té, řekněme, většinové německé společnosti.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Přesně tak, něco podobného probíhá ve Francii, ale v zásadě jsme trošku na začátku v tom vámi zmiňovaném projevu Macrona, po útoku tedy na Samuela Patyho. Francouzský prezident mimo jiné zmínil jako problém francouzské společnosti, přiznal, že je to právě ta ghettoizace příměstských částí, omluvil se za to, omluvil se za to, že Francie v minulosti nezvládla svoji vlastně bytovou politiku a důsledkem mimo jiné je právě ona ghettoizace a slíbil v tom projevu, že s tím něco udělá, tady jenom pro posluchače rychle upozorním, že francouzský prezident je skutečně ve francouzském systému prezidentském vlastně nejmocnější figura, tudíž všechny velké iniciativy tohoto typu se očekávají od něj tak proto vlastně ta jeho slova byla důležitá, ale zároveň Macron ještě neupřesnil, co přesně bude chtít, to budou teprve jednotlivé vlastně zákony nebo jednotlivá nařízení, která pravděpodobně budou mít i velmi konkrétní zákonnou podobu, o těch prvních se začne debatovat na půdě francouzského parlamentu v prosinci a pokud jde o tu ghettoizaci, skutečně bude potřeba si počkat na to, co tedy Macron v tomto smyslu přednese, ty první nápady, které pronikly do francouzských novin, jsou vlastně podobné, jako vy jste Zito zmínila v případě Německa, oni teda chtějí jít spíš cestou takzvaného zahušťování, což známe i minimálně tedy v té teoretické rovině z debaty pražského magistrátu a sice, že by buď vybydlené budovy nebo taková jako prázdná místa ve vnitřní Paříži, že by se tedy vlastně doplnila přistěhovaleckými rodinami nebo, nebo by se na to ta prázdná místa postavily domy se s regulovaným nájmem, takzvané sociální bydlení a snaha by byla dostat tam rodiny s nějakým omezeným příjmem, včetně samozřejmě těch přistěhovaleckých, aby se skutečně všem dala rovná šance, tedy nějakým způsobem v životě uspět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prostor dnes mají názory novinářky Kateřiny Šafaříkové z Respektu, která v Paříži aktuálně mapuje situaci na tamních předměstích. Francouzský prezident Emmanuel Macron přišel nedávno s plánem deradikalizovat Islám a chce také vzdělávat domácí francouzské imámy, proč vlastně teprve nyní, je tak těžké eliminovat nebo zcela odstavit vliv zahraničních imámů a vychovat si vlastní kazatele?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Vlastně jednoduchá odpověď na vaši otázku je, že je, je to skutečně velmi těžké a nejenom proto, že vlastně my se tady bavíme nejenom o jako nějaké technické, ale skutečně spirituální záležitosti, kdy prostě asi musíte být spirituální autorita, abyste mohl, mohla motivovat a vychovávat další spirituální autority, ale jde i o to, že Francie si velmi zakládá na oddělení státu od církve, což se ale v tomto případě vlastně trochu obrací proti Macronovi, protože nejenom tedy zástupci muslimské komunity, ale i zástupci katolické církve ve Francii například řekli, vlastně tedy na, na adresu Macronových slov o výchově domácích imámů řekli, no jo, ale Francie si vybojovala vlastní krví oddělení státu od církve, naposledy v roce 1905 vlastně svedla velmi podstatný boj právě o odstřižení katolické církve od školy francouzských, tak když platí takové oddělení tak, vy francouzský prezidente přece nemusíte, nemůžete nakazovat, kdo má kázat ve francouzských kostelech nebo kdo má kázat ve francouzských mešitách, takže vlastně Macron se tady dostává trošku do své vlastní pasti, on to samozřejmě tušil, tak spolupracuje on a samozřejmě jeho jaksi vláda, jeho spolupracovníci s jednotlivými autoritami, ale je to prostě těžké, minulý týden zrovna prohlásil představitel takzvané velké mešity, což je tedy nejenom fyzická stavba ve Francii, ale zároveň vlastně šéf, řekněme rektorátu islámského ve Francii, je to taková skutečně velká autorita ve Francii, tak řekl, že vlastně to je velmi těžké, něco takového přijmout, protože například imámové nedostávají ve Francii vůbec žádné sociální nebo zdravotní pojištění právě proto, že platí oddělení státu od církve, takže jak chcete vlastně vychovávat někoho, kdo zároveň jako nemůže být zaměstnanec státu a v mešitách ty lidé, kteří kážou nebo v kostelech kazatele pravděpodobně taky budou chtít mít nějakou mzdu a za něco žíti, no a to právě si nezajišťuje ten stát, zajišťuje to ta daná církev, takže se tady dostáváme jaksi do nějakého /nesrozumitelné/ i velmi praktických otázek, takže ta cesta k domácím imámům bude skutečně dlouhá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nedávno v Nice zabíjel podle všeho mladý Tunisan s nožem v ruce, šlo o migranta, který se krátce předtím dostal, respektive připlul do Itálie. Jak vůbec funguje ochrana vnějších hranic Evropské unie? Také se spekuluje o tom, zda tam povedou ty nejnovější teroristické útoky k reformě Schengenu, což oživil tuto myšlenku sám Macron, byť to loni použil, pokud se nepletu v kampani do Evropského parlamentu ve volbách?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Přesně tak. Ona ta debata o ochraně Schengenu je dlouhodobá, známe jí ostatně i z českého prostředí, trvá už tedy těch posledních 5 minimálně docela intenzivně od té migrační krize, stalo se hodně, není to pravda, že by se nestalo vůbec nic. Frontex byla taková buňka, řekněme, úředníků před těmi pěti lety sídlící to velitelství v Polsku a teď je z toho skutečně docela podstatný sbor, který má několik set policistů chránících evropskou hranici, ale nutno si vlastně upřímně přiznat, že Evropa svou geografii a tím jak vypadají hranice mezi jednotlivými státy, v podstatě nikdy nebude imunní vůči tomu, aby zkrátka a dobře po těch horách nebo horskými údolími mezi Francií a Itálií a tak dále, aby prostě někdo prošel a zrovna tento tedy Tunisan, kterého vy jste zmínila, tak byl člověk, který ano se dostal nelegálně do Itálie na Lampedusu, tam se přihlásil, jaksi k přistěhovalecké služba nebo tady požádal o azyl, protože azylové služby, byl chvilku v táboře, ale protože ani ty tábory nejsou vlastně místa obehnaná jaksi dráty s elektrickým vedením, tak jednoho dne odešel, byl mu odepřen, odepřen tedy azyl, měl nastoupit k deportaci k návratu zpátky do Tuniska, což neudělal a fyzicky prostě prošel tu irskou hranici, což jí uhlídat, je velmi těžké, čili jakékoliv posílení, jakákoliv ostraha, ostraha, ostraha hranic zejména tedy hlídání drony a podobně nějakou moderní technologií, je pravděpodobně žádoucí, myslím samozřejmě té vnější hranice, a to se bude dít a je pravděpodobné, že tímto způsobem i bude tlačit Macron, tedy v té své debatě reforma Schengenu, že bude chtít posílit tu supermoderní ochranu vnější hranice, ale jakmile už se jednou dostane někdo do Evropy, tak i vlastně kvůli tomu, abychom se my uchránili ten náš otevřený prostor, tak je vlastně asi bychom neměli chtít, aby mezi námi vyrostly zase hranice tedy formou drátů, a pakliže nemají takové hranice být, tak v podstatě není jak se bránit tomu, aby uvnitř Evropy se ti lidé takto volně pohybovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prostřednictvím Skypu na trase Praha - Paříž hovořím s redaktorkou Respektu Kateřinou Šafaříkovou. Polsko a Maďarsko zablokovaly podle očekávání přijetí rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027, nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. Veto se vztahuje i na rozpočet, na balíček koronavirové pomoci nejpostiženějším zemím, bude se teď Kateřino, jednat o kompromisu nebo jak vidíte ten další postup, překvapení to není?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Přesně tak, překvapení to není, bude se jednat o kompromisu, začne se už zítra, kdy se koná videokonference evropských lídrů, tedy včetně Andreje Babiše, kde ta, tento bod, čili to polské, maďarské veto bude takovým jako hlavním bodem agendy, vlastně ad hoc hlavním bodem agendy, protože původně se měl řešit dominantně brexit, snaha evropských politiků, najít nějakým způsobem kompromis, dohodu bude veliká, protože Polsko a Maďarsko samozřejmě nezablokovaly takzvaně jenom ten princip zatím o dodržování principů právního státu, ale zkrátka a dobře blokují pomoc pandemickou nebo postpandemickou pro naprosto všechny, jak tedy sami sami pro sebe, tak zejména pro ty země, které ty peníze nejvíce potřebují, Itálie, Španělsko, Francie a Portugalsko, v zásadě ty země, kvůli kterým se ten nový pandemický balíček formuloval, no a samozřejmě tím tedy blokují i české peníze nebo tedy peníze pro české firmy regiony a tak dále postižené pandemií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně, proč tato podmínka od Evropské unie, i tato otázka se nabízí, jestli je to vlastně správně podmiňováno?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Já si myslím, ano, já si myslím, že to je správně a není to tak jenom, že já si myslím, ale princip právního státu, což zjednodušeně řečeno je zkrátka a dobře potřeba mít skutečně nezávislé soudnictví, nezávislou policii, nezávislá média, proč pro, aby potom evropské peníze, které putují směrem od bohatších do chudších států, tak zkrátka a dobře, aby ten bohatší stát, který nás vlastně zjednodušeně řečeno v tomto smyslu financuje a živí, aby měl jistotu, že když dojde k nějakému možnému špatnému využití těch peněz, tak bude existovat v té dané zemi, nezávislá politika, která to vyšetří nebo řekněme nezávislá média, která na to upozorní, nezávislá policie, která to vyšetří a nezávislé soudnictví, které potom rozhodnou, jestli skutečně k něčemu došlo a kdo tedy za to vést vinu, protože lidé jako například holandský premiér Mark Rutte musí zase před svými parlamenty obhájit to, proč tedy mají holandští daňoví poplatníci svoje peníze, svoje daně, posílat do Česka, Polska, Maďarska a tak dále, pakliže nebude schopen obhájit ten myslím holandský premiér to, že ty peníze tam budou dobře utracené, pakliže budou existovat pochybnosti, tak to bude nezávisle a nestranně vyšetřeno, tak je velmi pravděpodobné, že žádné peníze nepotečou, protože zase západní parlamenty nebo tedy parlament těch čistých plátců do evropského rozpočtu, neschválí žádný takový transfer, takže ten princip právního státu je nejenom vlastně filozoficky, filozoficky správně, je to součástí základní smlouvy, ale i z čistě praktického hlediska je to nástroj, který bychom se měli asi všichni přát, aby byly ty evropské peníze dobře utraceny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A budou dobře utraceny ty peníze, co si myslíte?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Uvidíme, tak Česká republika má vlastně takovou minulost za ty, za těch 16 let členství v Evropské unii, že se nám vlastně nedaří část peněz utratit vůbec, je to zhruba třetina, řešíme nějaké konkrétní případy sporného utrácení, nemusíme chodit daleko, konkrétně například peníze na Čapí hnízdo, ale tyto problémy nutno říci, se týkají v zásadě všech nových členských států a často je to dáno tím, že ty programovací program, programy na čerpání těch peněz jsou velmi někdy složité nebo ta administrativa je komplikovaná, ale, abych odpověděla stručně, je to prostě tak pade na pade, lidově řečeno, prostě, když máte dobrý nápad, jak utratit ty peníze, tak, tak skutečně mohou pomoci, například když se podívate zrovna na Polsko, tak to si vlastně naprosto skvělé postavilo celou dálniční síť za evropské dotace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Kateřina Šafaříková, redaktorka týdeníku Respekt, děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji do Paříže hezký den, na slyšenou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka Respektu
Děkuji moc, hezký den do Prahy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude virolog prof. Libor Grubhoffer, příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.